Naše téma: „Vertikální“ řízení údržby a provozu ČD v praxi

18.3.2019 8:00 PhDr. Zbyněk Zlinský

Naše téma: „Vertikální“ řízení údržby a provozu ČD v praxi

Na přelomu června a července minulého roku náš národní dopravce uskutečnil nepříliš dlouho před tím oznámené rozhodnutí zrušit svá depa kolejových vozidel (DKV) a jim podřízené provozní jednotky (PJ) i provozní pracoviště (PP) a vybudovat zcela novou strukturu provozování svých železničních kolejových vozidel a péče o ně. Navrhované (a leckým kritizované) uspořádání mělo vycházet z oddělení provozu a údržby do zcela samostatných, hierarchicky členěných a z úrovně generálního ředitelství vertikálně řízených složek.

My jsme se plánem Ing. Miroslava Kupce, tehdy člena představenstva Českých drah odpovědného za správu majetku a servis železniční techniky, dnes jeho předsedy a generálního ředitele ČD, na tomto místě zabývali před více než rokem. Po pravdě řečeno, běžný pozorovatel, ale ani řadový přímý účastník té reorganizace, v tuto chvíli nemá z dostupných zdrojů dostatek informací, aby byl schopen rozpoznat její přínosnost. Na druhou stranu je třeba mít na paměti i ono výše zmíněné „varování“ jejího osnovatele, že leccos může být ještě jinak. A nakonec může nastat i úplný zvrat Co přinese budoucnost úseku kolejových vozidel ČD opravdu, to ještě neví ani černokněžník Zababa, končil náš článek. Jenže k žádnému zvratu nedošlo a změny byly realizovány v nastíněné podobě – včetně organizační struktury ČD.


Organizační struktura ČD (kliknutí do náhledu ji otevře ve formátu PDF);
zdroj: oficiální web ČD

Jenže ta podoba se kromě tohoto schématu a zmínky na webu ČD nikde ve veřejně dostupných zdrojích neobjevila – až na v srpnu 2018 aktualizované dislokace hnacích vozidel a řídicích vozů ČD na SPŽ, z nichž se dala vyčíst aspoň struktura bývalých DKV. Nedávno proto autor těchto řádek utrpěl nápad, aby v tomto stavu zjednal nápravu, opatřil si od jedné dobré duše z řad členů klubu VLAKY.NET příslušné oficiální „pavouky“ a začal pracovat na podkladech k tomuto Našemu tématu, jehož prostřednictvím hodlal získat doplňující informace. Jenže, jak už to tak bývá, ty se na poslední chvíli objevily kdesi jinde nejprve v Železničním magazínu 2/2019 (hutně zpracovaný modrý sloupek na straně 5) a poté i v Dráze 3/2019 (rozsáhlý článek Leoše Tomančáka Konec dep kolejových vozidel ČD na stranách 18 – 26). Víc však pomohl zdroj první.


Struktura provozu ČD (kliknutí do náhledu ji otevře ve formátu PDF;
alternativně nabízíme formát XLS) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Mimo jiné proto, že Železniční magazín vznesl na České dráhy několik dotazů, týkajících se dopadů nové koncepce. A dověděl se třeba to, že k přesunu pracovníků údržby došlo jen v případě opuštění pracoviště Kolín, kdy se většina přesunula na nové pracoviště v DPOV Nymburk a zbytek do Havlíčkova Brodu. Přesun vozidel není vázán na reorganizaci opravárenství, ale je prováděn na základě požadavků na přepravy a na základě smluv uzavřených s ministerstvem dopravy a jednotlivými kraji. Pokud jde o zefektivnění fungování systému, dochází k němu díky soustředění se jednotlivých vertikál čistě na jejich činnosti, tedy údržbu, respektive provoz. To je důležité i proto, že segment opravárenství má potenciál stát se dalším pilířem našeho podnikání – ČD zamýšlejí přijímat zakázky od jiných vlastníků vozidel.


Struktura údržby ČD (kliknutí do náhledu ji otevře ve formátu PDF;
alternativně nabízíme formát XLS) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Došlo také ke změně úlohy provozního úseku, který vedle zodpovědnosti za provozní přípravu a koncepci JŘ, včetně zajištění vozidel a personálu, ji má i za samotné zajištění a plnění provozních smluvních závazků. Nově nastavená koncepce je založena na principu poskytování služeb, kdy „Provoz“ je službou pro „Obchod“ a „Údržba“ je službou pro „Provoz“. Železniční magazín se ptal také, zda je po půl roce fungování nového systému možno vyčíslit jeho úspory. Dověděl se jen to, že v důsledku snížení administrativy by na osobních nákladech měly činit cca 20 – 30 milionů ročně. Pokud jde o článek Konec dep kolejových vozidel ČD v časopise Dráha, ten je svým názvem poněkud zavádějící. Ve skutečnosti mapuje dlouhou historii odvětví kolejových vozidel ČSD/ČD, ale přesto (či spíš právě proto) stojí za přečtení.


Dislokace na vozidle kdysi a nyní: 121.028-5 (8.4.2006) versus 151.006-4
(6.9.2018) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Postupná koncentrace míst, na nichž náš národní dopravce drží a udržuje (ať už se jmenují on i ta pracoviště jakkoliv), možná dělá vrásky na čele železničním fandům. Kdysi se z nápisu na vozidle dověděli, kde je jeho domov, dnes už spíš jen „zemskou příslušnost“. Ani železniční historikové to nebudou mít snadné při sestavování životopisů hnacích a jiných vozidel, v nichž budou figurovat všelijaká LD, PLD, SS, DKV, PJ, PS, PP, OCÚ, SÚ - a kdoví co ještě nám budoucnost přinese. Ale to jsou samozřejmě věci podružné, hlavní je, aby změny v tomto směru byly tak smysluplné a efektivní, jak jsou nám jejich tvůrci představovány. Zda je taková právě ona poslední, nad tím bychom se měli zamyslet v následující diskusi, hlavně lidé informovaní z vlastní praxe. Ať už s využitím obvyklých návodných okruhů či bez nich:

Jak vnímáte stávající organizaci odvětví kolejových vozidel Českých drah ve srovnání s minulostí bezprostředně předcházející či starší?

Nemyslíte si, že řešení problémů na společném pracovišti provozu a údržby bylo efektivnější než „vertikální“ přes generální ředitelství?

Nebylo by bývalo prozíravé vyčlenit hnací vozidla pro osobní i nákladní dopravu do relativně samostatné složky, jak učinily třeba ÖBB?

Úvodní snímek: Péče o svěřená vozidla v někdejší PJ Brno-Maloměřice dnes už zaniklého DKV Brno (26.9.2009)
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Súvisiace odkazy