Železniční mosty

Někdy v létě 1926 projížděl Znojmem a všiml si tamějšího mostu přes Dyji. Prohlédl si jej z jedné strany, pak z druhé, a slezl až dolů k vodě, aby si očima přeměřil prostor na šířku mezi pilíři a na výšku mezi hladinou a mostní vozovkou. Dostal nápad, že most podletí. Navrhl O. Jabůrkovi, vedoucímu Baťových prodejen, který ho převážně letecky zaměstnával, že bude nad Znojmem shazovat letáky, a při té příležitosti pod mostem proletí. O té druhé, hlavní příčině, nechtěl Jabůrek úředně nic vědět, ale ochotně souhlasil, že svým vozem zaveze do Znojma mě, abych ten podnik nafilmoval. Příští neděli dopoledne jsem už stál u mostu mezi záhony zelí a kedluben v jakémsi kaňonu, v němž Dyje teče, s připravenou kamerou a čekal na Broučka. Úderem jedenácté, na minutu přesně, objevil se nad Znojmem a nízko nad mostem opisoval oblouk vyklánějíc se ze sedadla. Věděl jsem, že hledá mne, a tak jsem mával černou plachtou (patřila tehdy k filmařské výbavě, protože se jí přikrýval přístroj i hlava kameramana jako u starých fotografů). Zahlédl mne, pokýval rukou, odlétl asi kilometr na východ, tam obrátil stroj a už jsem viděl, jak se snáší nad řeku. Začal jsem soustředěně točit, po mé pravé straně zařval motor Albatrosu a už jsem v hledáčku viděl, jak letadlo podlétá most, za ním stoupá k obloze, opisuje oblouk a znovu nalétává na hladinu Dyje. Ještě jednou se to všechno opakovalo, Brouček podletěl podruhé, já znovu točil, a pak už se vzdaloval směrem k brněnskému letišti. Filmový šot této podívané se promítal za týden v kinech...
Není známo, zda získal pilot za svůj čin jen slávu, nebo jestli byl potrestán. V současné době by takový čin byl v rozporu s letovými pravidly, kdy pilot musí s výjimkou startu a přistání letět minimálně 150 metrů nad terénem.

(Znojemsko)

O znojemském železničním viaduktu bylo napsáno mnoho. Ovšem jedna příhoda je poměrně neznámá, i když ve své době měla velkou publicitu. Zasloužil se o ni pilot Jindřich Brouček, který je hlavně připomínán v souvislosti s tragickou smrtí zlínského podnikatele Tomáše Bati. Stalo se tak v létě 1932, kdy Brouček vzlétl na rozkaz svého šéfa, přestože byly velice špatné povětrnostní podmínky pro let. Asi za pět minut po startu letadla se Junkers v husté mlze zřítil. K obdivuhodnému leteckému kousku, který hraničil s hazardem, došlo o pět roků dříve, kdy Jindřich Brouček zavítal do Znojma. Brouček začal svoji životní dráhu na špičkového pilota poněkud nestandardně - za první světové války dokončil zahradnickou školu ve Schwechatu. Ovšem motory nakonec zvrátily misku vah, na jejichž druhé straně byly květy a jejich něžná vůně. Brouček narukoval k takzvané autokoloně, a když byl založen v armádě první letecký útvar, nastoupil do jeho řad. Jelikož Rakousko nemělo letecké školy, vzdělával se v Německu. Za války byl dvakrát sestřelen - poprvé v Rusku, podruhé na italské frontě, kdy jej z oblohy sundalo italské dělostřelectvo. Druhý muž posádky byl zabit, Brouček byl těžce zraněn, ovšem jako zázrakem se vyléčil. Několik žeber měl nahrazeno zlatými protézami. Po válce byl jako pilot nezaměstnaný, živil se jako mechanik. V roce 1924 se dozvěděl, že ve Zlíně chystají založit letku, která by sloužila ke služebním cestám. Začal jednat a tentýž rok na podzim začal létat ze zlínského letiště, které bylo tehdy spíše loukou, s dvouplošníkem Albatros. Jindřich Brouček byl letecký nadšenec a skvělý pilot. Nejlépe jeho schopnosti vystihuje článek, který napsal Broučkův kamarád, novinář a fotograf Josef Vaňhara: Sportovní výkony musel osvědčovat v samotném létání. Byly v povaze tehdejšího letectví zpravidla vynucovány okolnostmi, a když se to letcům zdálo málo, podjímali se jiných dobrovolně, například v letecké akrobacii, která tehdy už zřetelně naznačovala svoje možnosti. Ovšem ani Brouček nebyl z jiného těsta.

(Znojemsko)

http://www.bratislavskenoviny.sk/ (sita) (27.1.2010, 10:47) - Nosný systém mestskej hromadnej dopravy cez bratislavský Starý most by mal stáť 77,678 mil. eur.
Ako vyplýva z predbežného oznámenia vo Vestníku verejného obstarávania, spoločnosť Metro Investing, s.r.o. by mala vyhlásiť verejné obstarávanie na výstavbu nového nosného systému hromadnej dopravy v úseku Janíkov dvor – Šafárikovo námestie 26. apríla tohto roku.
V rámci projektu by sa mala zabezpečiť rekonštrukcia bratislavského Starého mosta cez Dunaj, vybudovanie novej estakády pri petržalskom štadióne Artmédia, rozšírenie estakády na Einsteinovej ulici a rekonštrukcia a vybudovanie novej električkovej trate v úseku Bosákova ulica – Šafárikovo námestie.
Ako vyplýva z internetovej stránky spoločnosti Metro Investing, sanácia pilierov pod cestnou časťou Starého mosta v súvislosti s budovaním modernej električkovej trate do Petržalky sa začala 15. januára tohto roka. Spoločnosť Alfa 04 už v novembri minulého roka odovzdala projektovú dokumentáciu pre územné rozhodnutie stavby Nosný systém mestskej hromadnej dopravy, úsek Janíkov dvor – Šafárikovo námestie, 1. časť Bosákova ulica – Šafárikovo námestie. V projekte je vypracovaná alternatíva rekonštrukcie železničného mosta pre dve koľaje, dve lávky pre peších a cyklistov. V súčasnosti sa spracúva dokumentácia pre stavebné povolenie a verejné obstarávanie pre zhotoviteľa. V rozpočte na rok 2010 bolo vyčlenených 6 mil. eur na tento projekt.
Začiatky projektu Nosného dopravného systému na báze rýchlej električky siahajú do roku 2003. Dôležitou súčasťou výstavby prvej etapy nosného dopravného systému bude prestavba najstaršieho bratislavského mosta cez Dunaj, ktorého umiestnenie pochádza z konca 19. storočia. V súčasnosti je na ňom nevyužívaná železničná trať, komunikácia a pešia lávka.
Hlavné mesto podpísalo s Ministerstvom dopravy, pôšt a telekomunikácií SR a Železnicami SR v apríli 2007 Memorandum o spoločnom postupe v príprave, realizácii a využívaní železničnej infraštruktúry na území Hlavného mesta SR Bratislavy budovanej v rámci projektov TEN-T 17 pre integráciu mestskej koľajovej dopravy a železničnej koľajovej dopravy. V decembri 2008 hlavné mesto so Železnicami SR podpísalo zmluvu o uzatvorení budúcich zmlúv pri spolupráci na zabezpečení združenej investície.
Spoločnosť Metro Investing, ktorá je dcérskou spoločnosťou firmy Metro Bratislava, a.s., sa zaoberá realizáciou inžinierskej činnosti a stavebným dozorom. Spoločnosť Metro Bratislava vznikla v roku 1997 uznesením Mestského zastupiteľstva Bratislavy. Ako vyplýva z internetovej stránky spoločnosti, v súčasnosti sú v podniku akcionármi Hlavné mesto SR (66 %) a Ministerstvo dopravy, pôšt a telekomunikácií SR (34 %).

Radnice ve Štětí plánuje rozšířit most přes řeku Labe tak, aby po něm mohli snáze chodit chodci a jezdit cyklisté. Místostarosta Petr Domorázek ČTK řekl, že radnice již nechala vypracovat studii o tom, jak by šel most rozšířit. Vedení města nyní jedná se zástupci kraje, kterému most patří, aby nechali vypracovat projekt a na stavbu se pokusili zajistit peníze.
Štětský most slouží jak pro železniční, tak pro automobilovou dopravu. Železniční trať vede středem mostu, na každé straně je pak jízdní pruh pro automobily. Jeho součástí je i úzký chodník. Podle Domorázka je příliš úzký a pro chodce proto není bezpečný. Most přitom každý den zvláště v ranních a odpoledních hodinách přechází řada lidí, kteří vlakem přijeli na nádraží na druhé straně řeky a pěšky jdou do zaměstnání v místních papírnách. Most také využívají děti jezdící vlakem do škol.
Studie, kterou si radnice nechala vypracovat, navrhuje, aby byly chodníky v jízdních pruzích zrušené, čímž by se rozšířil i prostor pro automobily. Na obou stranách mostu by pak vznikly speciální nástavby. Po jedné z nich by vedl chodník pro chodce, po druhé pak cyklostezka, která by Štětí napojila na síť cyklostezek na druhé straně řeky. Radnice odhaduje, že rozšíření mostu by stálo asi 80 milionů korun. Štětí není jediné město, které se snaží vyřešit přemostění přes Labe. Stavbu nového mostu za více než miliardu korun by ráda prosadila radnice v Roudnici nad Labem. Současný, letos stoletý most, požadavkům nevyhovuje a automobily na něj musí najíždět přímo přes centrum města. Dopravu by odtud radnice ráda odvedla pryč. V Litoměřicích byl nový most přes Labe, jehož stavba stála 1,6 miliardy korun, otevřený loni v prosinci.

(Litoměřický deník)

Za účelem obnovení Tullnerské západní smyčky musí být sanován, resp. obnoven železniční most v Tullnu, postavený již v roce 1875. Společnost ÖBB Infrastruktur Bau AG pověřila 10. června 2008 vedením stavby společnost ARGE Donaubrücke.

Celý článek: http://www.silnice-zeleznice.cz/clanek/celkova-rekonstrukce-mostu-rakouskych-zeleznic-obb-pres-reku-dunaj-v-tullnu/

Pavla SEDLISKÁ, redaktorka
--------------------
Pražský Žižkov před více než 100 lety, se slávou tu tehdy otevírali nový železniční most. Už ho nenajdete. V roce 1992 ho vystřídal nový. I tento obrázek už je ale minulostí. Stačilo 48 hodin a křižovatka mezi Žižkovem a Karlínem vypadá úplně jinak. Svou dominantu železniční most místními nazývaný Malá Hrabovka ztratila.

Tomáš MIKESKA, bývalý starosta Prahy 3
--------------------
Žižkov přišel o svoji slavobránu, zmizela i kus historie Žižkova a myslím si, že každý správný Žižkovák uroní slzičku za tento snesený most.

Pavla SEDLISKÁ, redaktorka
--------------------
42,5 metru dlouhá, přes 230 tun těžká ocelová konstrukce dala dělníkům i těžkým strojům pěkně zabrat. Z mapy Prahy mizela po třech částech. Ta první 90tunová šla k zemi už v pátek večer.

Miroslav ŠVESTAK, technik provozu jeřábů
--------------------
Ta práce byla zvláštní tím, že se opravdu dělala nonstop. Nejobtížnější pravděpodobně bylo rozdělit, rozdělení těch částí od sebe, to rozšroubování.

Pavla SEDLISKÁ, redaktorka
--------------------
Jestřábí oči a pevnou ruku na páce musel mít i jeřábník. Stačilo mu ale jen 15 minut soustředění, aby zmizela i prostřední, ta nejlehčí část mostu.

Jiří SYROVATSKÝ, jeřábník
--------------------
Se musí počítat s tím, že tam se může něco uvolnit, případně se může jako něco ještě zhoupnout jako jinak.

Pavla SEDLISKÁ, redaktorka
--------------------
17 let. Tak dlouho sloužil tento most vlakům jako spojnice mezi Masarykovým a hlavním nádražím. Poslední lokomotiva projela na jednokolejné hrabovské spojce v prosinci 2005.

Radko FRIML, bývalý strojvedoucí
--------------------
Mám k této trati vztah. Po tomhle tom mostě jsem jel na lokomotivě poslední vlak.

Pavla SEDLISKÁ, redaktorka
--------------------
Teď dosloužila úplně a musela ustoupit modernímu a rychlejšímu. Od konce loňského roku jezdí těžké železniční kolosy po nové estakádě jen pár metrů od staré trati. Ocelový most rozebraný na kusy do šrotu nepůjde. Podle železničářů je to ještě mladík, který v konkurenci obstojí. Projde opravami a do několika měsíců po něm znovu začnou jezdit vlaky. Tentokrát v Kutné Hoře. Pavla Sedliská, Česká televize.

Petr SOJKA, moderátor
--------------------
Žižkov už od května nemá svou slavobránu, místo je ale dodnes neupravené a starý železniční most u Kutné Hory dosud nestojí. Teď ho mají v práci technici tak, aby brzy mohl znovu sloužit.

(ČT 1)

Česká národní banka bude i v letech 2011 - 2015 prostřednictvím zlatých pamětních mincí seznamovat sběratele s architektonicky i technologicky zajímavými a památními stavbami. V těchto pěti letech se podíváme na zajímavé mosty.

Celý článek: http://www.hypoindex.cz/clanky/unikatni-most-muzete-mit-i-doma

Při zvedání mostů na Labi stát zbytečně prostavěl přes jednu a půl miliardy korun. Tvrdí to provozovatelé lodní dopravy. Dokud totiž nebude prohloubené také dno, nemůžou kontejnerové lodě kvůli velkému ponoru pod těmito mosty plout. Prohloubení dna ale stát dlouhodobě odmítá. Rejdaři už léta žádají stát, aby zlepšil splavnost Labe. Teď jsou ale překvapeni, když místo do prohloubení dna jdou peníze na zvyšování mostů.

Celá práva: http://www.ct24.cz/ekonomika/75862-podle-rejdaru-stat-zbytecne-prostavel-pres-miliardu-korun/

Já rejdař nejsem, ale něco podobného jsem tady tvrdil už dávno.

Světlá nad Sázavou - Radnice ve Světlé dosáhla svého. Kamenný železniční viadukt v Lánecké ulici, který město trápil desítky let, nahradí v příštím roce nová ocelová konstrukce. Více místa tím vznikne pro chodce i pro auta.
Viadukt v Lánecké ulici je pro město velkým problémem. Kamenný most kousek nad náměstím má nízký a úzký průjezd. Neprojedou pod ním kamiony mířící do průmyslové zóny. A hlavně je nebezpečný pro chodce. Průjezd je tak úzký, že se vedle vozovky nevejdou chodníky a chodci musí do silnice.
A to je Lánecká ulice hlavní spojnicí do světelské průmyslové zóny, nízký most její rozvoj brzdí. „Kamiony tam neprojedou. Dokonce se pod most nevejde ani auto hasičů. Pokud je potřeba, musí ho objíždět,„ řekl světelskýmístostarosta Josef Böhm.
Železniční most patří Správě železniční a dopravní cesty. A ta se nyní s městem dohodla na jeho budoucí podobě. Přestože původně razantní zásahy do mostní konstrukce odmítala, nyní je vše jinak. Současný most bude takřka zcela zdemolován a dělníci jej postaví znovu.
„Nově navržená mostní konstrukce je příhradová ocelová s větším rozponem umožňujícím vybudování chodníků po obou stranách ulice. Navíc se světlá výška pod mostem zvýší o šedesát centimetrů, což umožní průjezd větších vozidel,„ popsal Böhm.
Potvrdil tak, že definitivně padla myšlenka na vybudování tunelů pro chodníky v železničním náspu. S touto myšlenkou si pohrávali projektanti ještě v polovině letošního roku. Variantu za asi osm milionů korun nakonec ale nakonec opustili.
Podle předběžných odhadů bude celková přestavba mostu mnohem dražší, vyžádá si zhruba 20 milionů korun. Peníze by měl ve formě dotace uvolnit Státní fond dopravní infrastruktury. Pokud projekt napoprvé neuspěje, hodlá se o dotaci Správa železniční a dopravní cesty ucházet opakovaně.
Momentálně ale počítá se zahájením stavby v polovině příštího roku.
Během prací musejí řidiči počítat s podstatným omezením dopravy v Lánecké ulici. Veškerá doprava by musela jezdit Komenského ulicí a dále skrz vilovou čtvrť, případně volit cestu Nádražní a Josefodolskou ulicí.
Nová podoba železničního mostu zcela vyhovuje světelské radnici. Ta se o úpravu stavby z roku 1903 snažila už tři desetiletí. Narážela však na neochotu jeho vlastníka k jakýmkoliv úpravám. Zvýšit a rozšířit most bylo totiž možné jen za cenu zvýšení železničního svršku a astronomických nákladů. Snížit úroveň vozovky zase nebyla možná kvůli inženýrským sítím. Kompromis umožnila až nová stavební technologie a státní dotace.

(Mladá fronta DNES)

Jak vidno, tak železniční mosty "vadí" nejen našim řidičům: http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/186761-autobus-se-skolaky-prisel-pod-nizkym-mostem-o-strechu.html

Pokládání mostu v traťovém úseku mezi Zbraslavicemi a Zručí nad Sázavou v kilometru 24,778 si vyžádalo nepřetržitou výluku od pátku 20. do neděle 22. listopadu.
V malé staničce Zbraslavice bylo pořádně rušno. Zatímco na manipulační koleji, kde se jindy nakládá dřevo, operovali muži nehodového vlaku ČD Cargo s betonovými mostními prvky, o kus dál cestující přestupovali z vlaků do náhradních autobusů Realitní a dopravní společnosti Kutná Hora.

Hlavně uhlídat lidi

Vše ale probíhalo bez problémů, jak mi řekl výpravčí František Moravec, který tady spolu s výhybkářkou Eliškou Janatovou dbá na veškerý dopravní ruch. „Výluka znamená, že si člověk musí dávat daleko větší pozor, musí být ve střehu. Nelze prostě ani na chvíli polevit. Všechny vlaky tu mění směr a je daleko více posunu než jindy. Občas něco odjede na vyloučenou kolej, nebo se odtud vrací, takže je nutné dávat pozor, aby nic nevjelo proti normálnímu vlaku nebo mezi cestující. Musíme hlídat, aby se někomu něco nestalo,„ popisuje zdejší provoz výpravčí František Moravec.
Nutno dodat, že výluka neměla velký vliv na zpoždění vlaků. „Ani od cestujících jsem zatím neslyšel žádné reakce,„dodává. A k jeho úkonům patří samozřejmě i poskytování informací a prodej jízdenek na zařízení Unipok. I autobusy fungovaly bez větších potíží, pouze do Hodkova zastávky nezajížděly, ale o tom byli cestující předem informováni vývěskami.
Napilno kvůli pracím na výluce měli především zaměstnanci firem Tostav a Viamont DSP, kteří zajišťovali pokládání prefabrikovaného mostu, a samozřejmě SŽDC. Čtveřice pracovníků jeřábové jednotky Střediska oprav kolejových vozidel České Budějovice z ČD Cargo prováděla veškeré jeřábové a přepravní práce související s mostem.
„Momentálně jsme posadili nový most z nákladního auta na zem vedle kolejí,„ říká Petr Zýka, vedoucí tříčlenné osádky nehodové jeřábové jednotky ze SOKV České Budějovice, jež práce na výluce zajišťuje. „Pak pojedeme na místo, kde složíme první prefabrikát. Potom otočíme jeřáb a vyjmeme provizorium. Postupně budeme vyjímat betonové bloky, až odvozíme těch osm dílů a složíme je postupně ve stanici. Až bude připravený mostní pilíř, tak se tam posadí první závěrná zídka. Musí se kompletně zasypat, propojit kolejí až ke konci. Pak položíme druhou závěrnou zídku a až úplně nakonec tady ten dvacetitunový prefabrikát, „ detailně popisuje postup prací Petr Zýka.
Jedna z českobudějovických osádek – ta druhá momentálně vykonávala nehodovou pohotovost – vyjela na stavební práce a prakticky přejížděla z výluky na výluku. Podepsána byla pod pokládáním betonových výhybek na koridoru ve Zdicích, Rokycanech nebo třeba pod bleskurychlým nočním vkládáním provizoria na přemostění koridoru u Kolína. Nehodový vlak jim poskytuje veškeré zázemí včetně jídelny, sprchy a spacích kupé.
Ukládání všech pilířů dopadlo na jedničku. Za několik desítek hodin po celé operaci se vlaky mohly rozjet po zbrusu novém mostě. Většina cestujících to asi ani nezaznamenala.

(Železničář)

Větší bezpečnost chodců, umožnění průjezdu hasičským vozům a celková modernizace. To jsou stěžejní důvody chystané rekonstrukce železničního mostu ve Světlé nad Sázavou v rozsahu dvaceti milionů korun. Konkrétně jde o most na čtyřicátém šestém kilometru trati Světlá nad Sázavou - Kácov, který byl postaven v roce 1903.
„V současné době představuje most nebezpečné místo pro chodce, kteří, když pod ním chtějí projít, musí vstoupit do vozovky,„ uvedl místostarosta Světlé nad Sázavou Jan Tourek a dodal, že současná výška mostu, která dosahuje 310 centimetrů, neumožňuje ani průjezd hasičské technice.
Po rekonstrukci by se to ale mělo změnit. Přibudou chodníky po obou stranách komunikace pod tělesem mostu a jeho nová výška dosáhne optimálních 370 centimetrů. Nově navržená mostní konstrukce je příhradová ocelová s větším rozponem, což umožní i výše zmíněnou výstavbu chodníků. Otázku financování by měla vyřešit dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury
„Zadavatelem projektu rekonstrukce železničního mostu je Správa železniční a dopravní cesty, která slibuje realizaci v polovině příštího roku,„ dodala starostka města Lenka Arnotová a poznamenala, že součástí projektové dokumentace je i modernizace železniční zastávky Světlá nad Sázavou - město. „A to komplexně, včetně nového přístupového schodiště,„ doplnila Arnotová.
Svoji úlohu při rekonstrukci sehraje i krajská správa a údržba silnic. Přislíbila totiž, že zajistí narovnání podmostní komunikace číslo III/34710.

(Havlíčkobrodský deník)

Proč se v Rokycanech píše jednou o mostu přes Padrťský potok a podruhé o mostu přes Klabavu ? Podle popisu mostů a počtu mostních oblouků by to skutečně měly být dva různé mosty. Ale divné je, že objízdná trasa je v obou případech stejná a výluka pro auta proběhne u obou mostů v přesně stejné dny - možná, aby si domácí vychutnali dokonalý dopravní kolaps. Nebo je všechno jinak a je to vlastně jeden most, který má jednou tři, jindy čtyři nebo dokonce pět oblouků, podle toho pro které noviny je zpráva určena ?

První polovina nové konstrukce má být hotova už za devět měsíců

Jednu z rokycanských dominant – železniční most přes Klabavu – likvidují rychlým tempem stavební stroje. Skoro 150 let stará konstrukce nevyhovovala požadavkům na nový železniční koridor.
„Do května roku 2011 zde bude stát most nový,„ řekl Právu Pavel Halla, tiskový mluvčí Správy železniční a dopravní cesty. Kvůli zlepšení průtokových poměrů na Klabavě se počet mostních oblouků zmenší ze čtyř na tři. „Celková délka mostu se naopak prodlouží o třetinu ze 75 na zhruba sto metrů,„ podotkl Halla.
Kvůli zachování provozu na hlavní dvoukolejné trati Plzeň– Praha se demolice bude provádět po polovinách, tak, aby byl zachován provoz vždy na jedné koleji. „První polovina nového mostu má být hotova příští rok v srpnu,„ doplnil Halla.
Současné demoliční práce komplikují život řidičům i chodcům. „Až do soboty 5. prosince bude v prostoru pod železničním mostem na levém břehu Klabavy zcela uzavřena stezka pro pěší a cyklisty. Náhradní variantou je podchod pod železniční tratí v ulici Josefa Růžičky,„ sdělil mluvčí rokycanské radnice Jan Engler.
Po pravém břehu řeky prochází pod mostem silnice směrem na Dobřív. Nyní tam provoz řídí semafor, od 5. do 9. prosince ale bude tato komunikace ze zmíněných důvodů uzavřena úplně.
„Objížďka povede přes Kamenný Újezd, Hrádek a Mirošov,„ uvedl Engler a dodal: „Linkové autobusy pojedou po objízdné trase do Hrádku, kde odbočí směrem na Pavlovsko a napojí se na původní trasu.„ Zastávky na objížděném úseku nebudou obsluhovány.

(Právo)

Stavbu nad Padrťským potokem v Rokycanech čeká proměna. Během ní budou vlaky využívat jednu kolej

Jedna z dominant Rokycan podstoupí omlazovací kůru. Ta potrvá dva roky. Za tu dobu se promění přes 150 let starý kamenný železniční most přes Padrťský potok na moderní stavbu s konstrukcí ze železebetonu. To vše v rámci budování takzvaného III. koridoru.
„Na povrchu bude most obložený kameny. Podle plánů má mít pět oblouků jako ten původní,“ říká místostarosta Jaroslav Mráz.
Nová stavba se má od staré lišit na pohled jen tím, že prostřední oblouk překlene celý potok. „Z jeho koryta tak zmizí pilíř, o který se při povodních zachytávaly naplavené kmeny a další věci,“ připomíná místostarosta.
Přestavba začala letos na konci září. Kvůli postupující demolici proto ode dneška až do příští soboty pod mostem v Pivovarské ulici neprojdou chodci a neprojedou ani cyklisté. „Náhradní trasa povede po dobu uzavírky ulicemi Práchovna, Čelakovského, Josefa Růžičky, kde lze využít podchod, a ulicí Čapkovou,“ vysvětluje mluvčí radnice Jan Engler. Pro auta bude průjezd Pivovarskou ulicí uzavřen od 5. do 9. prosince. Objížďka pro řidiče jedoucí z Rokycan směrem na Dobřív povede přes Kamenný Újezd, Hrádek a Mirošov. Kvůli sníženému podjezdu pod železničním mostem u zimního stadionu pojedou nákladní auta v Rokycanech jinudy než osobní. „Přes kruhový objezd v Plzeňské ulici po Šťáhlavské, dále ulicí Boženy Němcové a do Zeyerovy,“ dodává mluvčí. Po jiné trase pojedou i linkové autobusy, a to do Hrádku, kde odbočí směr Pavlovsko, a teprve pak se napojí na původní směr. Po dobu uzavírky nebudou stavět v Pivovarské ulici a na zastávkách Pivovar a U Statku, ani v Kamenném Újezdu na rozcestí a v Hrádku nad závodem.
Nový most vyroste na místě původního. Výstavba nemá zastavit provoz vlaků na pražské trati. „Pojedou vždy po jedné ze dvou kolejí,“ ujišťuje Pavel Halla ze Správy železniční dopravní cesty. Nové lávky se dočkají do konce roku i chodci.

(Mladá fronta DNES)

Studie proveditelnosti výměny dvou zbývajících „černých„ mostů v Táboře má být už v prosinci na stole

Hyzdí něco křižovatku Černé mosty? Zcela jistě dva železní veteráni, po nichž jezdí vlak do Bechyně a Horní Cerekve.
I oni však nyní dostávají reálnou šanci následovat svého souseda, jenž se už druhým rokem klene nad stejnou křižovatkou.
„Skutečně existuje úmysl přestavět oba zbývající mosty, aby pod nimi mohly být rozšířeny chodníky a zamýšlená cyklostezka,„ potvrdil Táborskému deníku Jiří Šťastný ze Správy železniční dopravní cesty.
Podle jeho slov však zřejmě nejde jen o zbožná přání, ale na přípravě se již nyní pracuje. Pod touto přípravou je však nutné si zatím představit jen výkresy, dokumenty, výpočty a další studie.
„Pracuje se na přípravné dokumentaci a studii proveditelnosti. Výsledky studie budou projednány v prosinci a teprve potom může být rozhodnuto, zda je předpokládaný způsob přestavby mostů v Táboře realizovatelný,„ mírní nadšení Šťastný.
„Další uzavření této křižovatky mne sice děsí, protože to bude zase peklo, ale jinak by výměna mostů prospěla. Už jsou vážně dost hrozné,„ říká Milan Pavlík z Tábora.

Zděděné mosty

Správa železničních cest uvažuje, že by k výměně byly použity relativně zánovní ocelové mostní konstrukce získané z trati Praha – Česká Kubice.
Jednalo by se tedy o most z roku 1991, který vede přes říčku Litavku na vjezdu do stanice Zdice a momentálně je součástí optimalizace úseku Beroun – Zbiroh. I když není nový, tak oproti dosud původnímu mostu do Bechyně je mladší o 88 let.
„Most ze Zdic je konstrukčně sice podobný mostům v Táboře, ale spádové poměry tratí před a za mostem, zvláště to platí o trati do Bechyně, jsou poněkud komplikovanější. Proto není možno bez úprav a regenerace konstrukce jednoduše zaměnit,„ říká Šťastný s tím, že právě studie proveditelnosti by měla do výměny vnést světlo.
Původní most na trati do Českých Budějovic ustoupil novému v roce 2007 v rámci stavby IV. železničního koridoru. Komplikace v dopravě v době uzavření nejfrekventovanější křižovatky ve městě byly splaceny moderním, třípolovým přemostěním, pod nímž vznikly chodníky na obou stranách.
„Když se podíváte na nový most, tak je jasné, že parteru Tábora by nové dva mosty prospěly. Ovšem zatím nikdo neřekl, kdy k výměně dojde,„ míní starostka města Hana Randová.

(Táborský deník)

Práce na stavbě mostu nad Messinskou úžinou na jihu Itálie, který spojí jih Apeninského poloostrova se Sicílií, začnou v prosinci. Stavba začne i přes silný odpor, který nabyl na intenzitě po nedávných sesuvech půdy na Sicílii.
„V prosinci a lednu zahájíme práce,„ řekl premiér Silvio Berlusconi po jednání kabinetu o plánech na rozvoj letišť Malpensa v Miláně a Fiumicino v Římě. Most, jehož výstavba má přijít na 6,1 mld. eur, bude dlouhý téměř 3,7 km a nad hladinou moře se bude tyčit ve výšce 64 m. Široký bude 60 m. Provoz na něm má být možný v roce 2017. Most bude třikrát větší než slavný Golden Gate Bridge v San Francisku. Oba pilíře mají být se svými 398 m vyšší než Eiffelova věž. Tím stavba prorazí další světový rekord, který dosud drží viadukt v Millau ve Francii s 341 m výšky. Přes most bude moci přejet za hodinu 6 až 9 tis. vozidel a 200 vlaků denně. Stavba umožní prodloužení vysokorychlostní železniční trasy z Neapole do Palerma a dálnic mezi Salernem a Reggiem di Calabria, Messinou a Catanií a Messinou a Palermem.

(Logistika)

Náročná rekonstrukce mostu na trati Kunovice – Staré Město u Uherského Hradiště je za námi. Slavnostní ukončení stavby proběhlo 6. listopadu.
Most z roku 1940 se nachází na odbočné trati z koridoru Břeclav – Přerov a převádí ji přes silniční komunikaci II. třídy mezi Starým Městem a Moravským Pískem, která je souběžná s koridorovou tratí. Vzhledem k tomuto uspořádání dochází ke křížení silnice a tratě pod úhlem 25°. Původní železobetonová nosná konstrukce mostu s tuhou výztuží ze zabetonovaných nosníků byla uložena na spodní stavbě pouze prostřednictvím kluzných ocelových plechů a lepenkových vrstev. Vlastní nosnou konstrukci tvořila velmi šikmá ocelobetonová deska se zabetonovanými ocelovými nosníky proměnné výšky stěny.
Nosná konstrukce vykazovala trvalý průhyb kolem 38 mm. Prosakovala jí voda, omítky byly popraskané, zvětralé, místy silně podmáčené. Spodní hranu poškodily průjezdy vysokých nákladních automobilů. Beton byl vydrolený až po dolní pásnice zabetonovaných mírně zkorodovaných nosníků.
Nevyhovující stav mostu včetně průjezdního prostoru pod ním vyžadoval zásadní rekonstrukci. Objednatelem stavby Rekonstrukce mostu v km 5,929 trati Kunovice – Staré Město u Uherského Hradiště byla SŽDC, Stavební správa Olomouc, stavební dozor zajišťovala SDC Zlín. Projektantem byla MORAVIA CONSULT Olomouc a zhotovitelem stavebních prací firma FIRESTA Brno. Na celkových investičních nákladech ve výši 55 mil. korun se podílely Státní fond dopravní infrastruktury, SŽDC a Zlínský kraj.
Během projektování vyšla vítězně varianta šikmého monolitického otevřeného rámu. Zvýšení průjezdní prostorové kapacity pod mostem se realizovalo kombinací zdvihu nivelety koleje v ose mostu o 809 mm s úpravou železničního svršku v délce 640 m a současným zahloubením silniční komunikace o 113 cm a jejím rozšířením na 8,5 m. Nový silniční povrch je v délce 89 m.
Výstavba nového mostu proběhla během nepřetržité výluky od 17. března do 27. června, a to jak železniční tratě, tak přemosťované komunikace. „Jsem opravdu rád, že stavba úspěšně skončila. Největší problémy jsme měli právě během dlouhodobé výluky, kdy bylo třeba náhradní autobusovou dopravou zajistit regionální i dálkové spoje osobní dopravy, zejména na Vlárský průsmyk,„ konstatoval ředitel KCOD Zlín Ludvík Urban.
V rámci stavby železničního mostu musel být přeložen kotevní trakční stožár železniční stanice a vjezdové návěstidlo, které bylo v místě budoucí stavební jámy, dále sdělovací kabel pod mostem a kabel zabezpečovacího zařízení na mostě. Samotnou výstavbu železničního mostu zahájila demolice starých železobetonových konstrukcí, následovaly výkopové práce pro výstavbu nových konstrukcí. Na řadu pak přišla výstavba nové monolitické konstrukce mostu, včetně křídel, při níž se spotřebovalo 1600 kubíků betonu a 243 tun výztuže.

(Železničář)

Měsíc po přesunu Ježkova mostu se nic neděje. Plány na jeho zpřístupnění lidem jsou, peníze ne

Vyřazený železniční vagón stojící na historickém Ježkově mostě. Tento pohled se lidem v Blansku ještě dlouho nenaskytne. Společnost Kolejová sto padesát let starý ocelový skvost dostala darem od města Blanska. Tím jej zachránila před sešrotováním. Co však bude s mostem dál, zatím není jisté.
„Samozřejmě bychom most chtěli dál spravovat. Nemáme ale na to peníze, tak všechno záleží na tom, jak se nám podaří najít sponzory,„ nastínil situaci předseda Kolejové Jiří Šimkůj.
Přes padesát tun těžký Ježkův most přemístily jeřáby kvůli protipovodňovým opatřením na řece Svitavě zhruba před měsícem. Kolos teď leží pod parkovištěm u Billy. „Podle odhadů měl most vážit ke třiceti tunám. Váhy ale nakonec naměřily šestapadesát tun. Stěhování to trochu zkomplikovalo,„ zavzpomínal Vítězslav Nečas z Povodí Moravy, které přesun řídilo i platilo.
Nyní budoucnost mostu leží v rukou společnosti Kolejová. V nejbližších dnech o něm uzavře s Blanskem darovací smlouvu. „Smlouva o darování mostu je už připravená. Dále ještě jednáme o další smlouvě o pronájmu okolních pozemků,„ doplnil Šimkůj. Během čtrnácti dnů se u mostu objeví informační cedule o historii stavby.
Na novém místě členové sdružení zatím most očistili. V dalších úpravách hodlají pokračovat na jaře. „Po zimě se chystáme most natírat. Na to už jsme naštěstí sehnali sponzora,„ oddychl si Šimkůj. Dále šéf Kolejové zamýšlí doplnit okolí mostu nejrůznějšími semafory a dalšími věcmi vztahujícími se k železnici. Završit úpravy mostu by měl starý železniční vagón, který členové Kolejové chtějí proměnit v muzeum. „Na ten teď nemáme peníze, ale budeme se je snažit získat přes zimu,„ uvedl Šimkůj. Ve vagónu hodlají pro lidi vystavit třeba modely železnic, historickou literaturu nebo fotografie.
Kdy se lidé do vagónu podívají, zatím nikdo netuší. „I kdybychom jej koupili jen za šrotovou cenu, přišlo by nás to na hodně peněz. Vagón totiž váží až dvacet tun. Nejlepší by bylo, kdyby nám jej věnovaly České dráhy,„ míní Šimkůj.
Pokud se Kolejové podaří sehnat peníze, mohl by se Ježkův most v budoucnu zařadit mezi turistická lákadla města.
Sto padesát let starý Ježkův most má pohnutou historii. Vyrobila jej blanenská Ježkova továrna. Původně stál na trati Praha - Beroun. „Odtud ho téměř před sto lety přesunuli do Blanska. Lidé na jeho kolejích pomocí řetězů přetahovali nákladní vozy. Most takto sloužil do roku 1996,„ popsal jeho historii další člen Kolejové Kamil Kyzlink.

(Blanenský deník)

(Zase jeden odp(b?)orny clanok ...)
(5.11.2009, 13:30), sita - Starý most v Bratislave má slúžiť dovtedy, kým sa nerozhodne o jeho skutočnej prestavbe alebo náhrade, povedal na dnešnej tlačovej besede kandidát na poslanca v regionálnych voľbách za stranu Most-Híd Peter Tatár.
Cely clanok: http://www.bratislavskenoviny.sk/doprava/stary-most-by-mal-byt-vyuzivany-tvrdi-most-hid.html