Železniční mosty
Železniční mosty patří ke stejně zajímavým železničním stavbám, jako jsou třeba (možná "populárnější") tunely.
Takže i zajímavé mosty doma i ve světě si zaslouží svou rubriku.
Mosty na tratiach ŽSR
A tu je most nový cez presunuté koryto rieky Nitry.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/448246/
Ostatky pilierov mosta cez staré koryto rieky Nitry, ktorý ležal na vlečke do VOP Nováky.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/447968/
Bude zajímavé sledovat, kolikrát v praxi tento děj nastane. Lodě totiž jaksi potřebují hlavně dost prostoru pod sebou - a jestliže jsou plavební podmínky na Labi takové, jaké jsou (a díky nazelenalým aktivistům takové i zůstanou), jde zřejmě o vyhozené peníze. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/445165/
Železniční most, který se bude moci zvednout, pokud pod ním budou chtít proplout lodě s vyšším nákladem, se staví v Kolíně. V Česku je to zatím unikát.
Starý železniční most v Kolíně rozebírají dělníci. Nahradí ho zvedací, pod kterým proplují i lodě s velkým nákladem.
„Je prvním mostem, který děláme úplně nový. Například v Poděbradech jsme padesát let starý most jen vyzdvihli. V zahraničí se zvedací mosty používají často,„ řekl Václav Straka, mluvčí Ředitelství vodních cest ČR.
Je to investice hlavně do budoucna. Zatím totiž jako zvedací fungovat nebude. „Jeho část se však připraví na instalování technologie, aby se mohlo rychle reagovat na nárůst lodní dopravy. Ta teď na Labi stagnuje, protože se už deset let řeší spory s plavebním stupněm v Děčíně,„ podotkl Straka.
Tam je potřeba vybudovat jez, aby se nad ním mohla zadržet dvoumetrová vodní hladina. „Aby byla lodní doprava pro podnikatele ekonomická, musí být hladina stabilní a Labe splavné. Když je ale v Česku málo vody, někde nemohou jet plně naložené lodě. A to je problém,„ vysvětlil Straka. Podle něj je přitom lodní doprava nejlevnější. Na loď se například vejde najednou větší množství nákladu než do kamionu či vlaku.
Most v Kolíně už dlouho nevyhovoval. Často pod ním nemohly proplout ani osobní lodě. Jeho podjezdová výška je přes čtyři metry, přitom současné požadavky jsou o metr vyšší. Díky nové zvedací technologii pak pod ním budou moci proplout lodě se třemi vrstvami kontejnerů, tedy vysoké až sedm metrů.
Vzniknou také protihlukové stěny
„Někteří lidé nám vyčítají, že rekonstruujeme most, který je poměrně mladý, pochází z roku 1908, ale máme k tomu několik důvodů,„ upozornil Straka. Tím hlavním je fakt, že pokud se rozvine lodní přeprava, musel by se most za miliony korun stejně rekonstruovat, protože by nevyhovoval podjezdovou výškou.
Druhým důvodem je to, že Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) loni začala modernizovat železniční uzel v Kolíně, a tak na sebe obě stavby navazují. Rekonstrukce kolínského nádraží už končí. Cestující mohou využívat nová nástupiště a bezbariérové přístupy k vlakům. „Spolupracujeme na stavbě mostu. Musíme zrekonstruovat trať z obou stran, protože zvednutí mostu nesmí udělat bouli, ale musí být co nejrovnější,„ poznamenal Pavel Halla se SŽDC.
Upraví se téměř tři kilometry trati a železniční přejezdy v ulicích Starokolínská a Tovární. Jejich povrch bude celopryžový, což sníží hlučnost. Vzniknou i protihlukové stěny.
Výluky kvůli rekonstrukci nejsou, vlaky budou jezdit vždy po jedné koleji. Most bude hotový v listopadu. Projekt za 1,23 miliardy korun podpoří i Evropská unie 877 miliony. Zbylé náklady zaplatí Státní fond dopravní infrastruktury.
(Mladá fronta DNES)
Starý železniční most v Kolíně rozebírají dělníci. Nahradí ho zvedací, pod kterým proplují i lodě s velkým nákladem.
„Je prvním mostem, který děláme úplně nový. Například v Poděbradech jsme padesát let starý most jen vyzdvihli. V zahraničí se zvedací mosty používají často,„ řekl Václav Straka, mluvčí Ředitelství vodních cest ČR.
Je to investice hlavně do budoucna. Zatím totiž jako zvedací fungovat nebude. „Jeho část se však připraví na instalování technologie, aby se mohlo rychle reagovat na nárůst lodní dopravy. Ta teď na Labi stagnuje, protože se už deset let řeší spory s plavebním stupněm v Děčíně,„ podotkl Straka.
Tam je potřeba vybudovat jez, aby se nad ním mohla zadržet dvoumetrová vodní hladina. „Aby byla lodní doprava pro podnikatele ekonomická, musí být hladina stabilní a Labe splavné. Když je ale v Česku málo vody, někde nemohou jet plně naložené lodě. A to je problém,„ vysvětlil Straka. Podle něj je přitom lodní doprava nejlevnější. Na loď se například vejde najednou větší množství nákladu než do kamionu či vlaku.
Most v Kolíně už dlouho nevyhovoval. Často pod ním nemohly proplout ani osobní lodě. Jeho podjezdová výška je přes čtyři metry, přitom současné požadavky jsou o metr vyšší. Díky nové zvedací technologii pak pod ním budou moci proplout lodě se třemi vrstvami kontejnerů, tedy vysoké až sedm metrů.
Vzniknou také protihlukové stěny
„Někteří lidé nám vyčítají, že rekonstruujeme most, který je poměrně mladý, pochází z roku 1908, ale máme k tomu několik důvodů,„ upozornil Straka. Tím hlavním je fakt, že pokud se rozvine lodní přeprava, musel by se most za miliony korun stejně rekonstruovat, protože by nevyhovoval podjezdovou výškou.
Druhým důvodem je to, že Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) loni začala modernizovat železniční uzel v Kolíně, a tak na sebe obě stavby navazují. Rekonstrukce kolínského nádraží už končí. Cestující mohou využívat nová nástupiště a bezbariérové přístupy k vlakům. „Spolupracujeme na stavbě mostu. Musíme zrekonstruovat trať z obou stran, protože zvednutí mostu nesmí udělat bouli, ale musí být co nejrovnější,„ poznamenal Pavel Halla se SŽDC.
Upraví se téměř tři kilometry trati a železniční přejezdy v ulicích Starokolínská a Tovární. Jejich povrch bude celopryžový, což sníží hlučnost. Vzniknou i protihlukové stěny.
Výluky kvůli rekonstrukci nejsou, vlaky budou jezdit vždy po jedné koleji. Most bude hotový v listopadu. Projekt za 1,23 miliardy korun podpoří i Evropská unie 877 miliony. Zbylé náklady zaplatí Státní fond dopravní infrastruktury.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/445164/
Starý most byl poškozen při náletech v roce 1945, rozebrán byl o 13 let později. Nový železniční most stojí pár metrů od toho původního
Celý článek: http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20100322_klim_zanikle_zeleznicni_most.html
Celý článek: http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20100322_klim_zanikle_zeleznicni_most.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/445162/
Sdružení firem Skanska DS (vedoucí), Eurovia CS a Subterra pokračuje ve stavbě Optimalizace trati Zbiroh – Rokycany. V současné době se provádí v Rokycanech kompletní rekonstrukce železničního mostu v km 86,021. Ten překonává silnici třetí třídy, říčku Klabavu a stezku pro pěší a cyklisty.
Původní most pochází z roku 1861, druhá polovina mostní konstrukce byla přistavěna při zdvoukolejňování trati v roce 1925.
Kamenný most se čtyřmi kruhovými oblouky bude nahrazen mostem novým, a to se třemi optimálně postavenými oblouky, což má zabránit opakování neblahých následků z povodně v roce 2002. Dochází také k posunu os kolejí o necelé čtyři metry.
Stavební práce byly zahájeny v loni v říjnu postupným rozebíráním původní konstrukce pod druhou kolejí. Dále následovalo založení nové konstrukce vrtanými piloty, v současné době probíhají práce na zřízení základů pilířů a opěr.
První vlak by měl po nové mostní konstrukci ve druhé koleji projet koncem srpna, kdy zároveň začne rekonstrukce druhé poloviny mostu. Po ní by se mělo začít jezdit koncem května příštího roku.
Investorem stavby je Správa železniční dopravní cesty. Celkové náklady dosahují 4,5 mld. Kč, na financování se výrazně podílí EU v rámci Operačního fondu Doprava. Dokončení celé stavby se plánuje v roce 2012.
(Železničář)
Původní most pochází z roku 1861, druhá polovina mostní konstrukce byla přistavěna při zdvoukolejňování trati v roce 1925.
Kamenný most se čtyřmi kruhovými oblouky bude nahrazen mostem novým, a to se třemi optimálně postavenými oblouky, což má zabránit opakování neblahých následků z povodně v roce 2002. Dochází také k posunu os kolejí o necelé čtyři metry.
Stavební práce byly zahájeny v loni v říjnu postupným rozebíráním původní konstrukce pod druhou kolejí. Dále následovalo založení nové konstrukce vrtanými piloty, v současné době probíhají práce na zřízení základů pilířů a opěr.
První vlak by měl po nové mostní konstrukci ve druhé koleji projet koncem srpna, kdy zároveň začne rekonstrukce druhé poloviny mostu. Po ní by se mělo začít jezdit koncem května příštího roku.
Investorem stavby je Správa železniční dopravní cesty. Celkové náklady dosahují 4,5 mld. Kč, na financování se výrazně podílí EU v rámci Operačního fondu Doprava. Dokončení celé stavby se plánuje v roce 2012.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/444613/
Zhruba stoleté blanenské dílo se tak nejspíš brzo dočká důležitých oprav a každý bude mít možnost ocenit jeho unikátní konstrukci. „Most je vyrobený ze svářkové oceli, která nejde svařovat, proto jej museli nýtovat,„ vyzvedl jednu ze zajímavostí mostu Fajman. Most vyrobily Adamovské strojírny před rokem 1911. Tehdy patřil firmě K. a R. Ježek. V roce 1912 pak k továrně dělníci protáhli kolej od nedaleké železniční tratě za řekou. Do stavby mostu se zapojili i obyvatelé Blanska, kteří pomáhali hlavně při stavbě obou pilířů mostu. Ty museli stavět přímo ve vodě. Při zkoušce odolnosti pak Ježkův most zatížili dvěma lokomotivami. Ježkův most zasáhl do historie ale i jinak. Pomohl Blansku za války. „Na konci druhé světové války nacisté v Blansku tento most jako jediný nevyhodili do vzduchu a dostala se přes něj vojska, která proti Němcům bojovala. Moje babička je tam viděla přejíždět,„ připomněl další člen sdružení Kolejová Jiří Šenkýř. Podminovaný most tehdy zbavil náloží Karel Musil, který se k hlídanému místu nepozorovaně brodil vodou.
Boj o most:
2008 - Ježkův most chátrá a reziví. Navíc stojí i v cestě protipovodňovým opatřením na řece Svitavě. Hrozí mu sešrotování
leden 2009 - do boje se pouští sdružení Kolejová. Jedná s městem o převodu mostu do svého majetku. Památkový ústav usiluje o to, aby se most stal kulturní památkou
září 2009 - Kolejová s městem hledá pro most místo. Po jednáních získává plochu vedle řeky Svitavy pod parkovištěm u supermarketu
říjen 2009 - most přesouvají dělníci na nové místo
únor 2009 - most se stává kulturní památkou
(Brněnský deník)
Boj o most:
2008 - Ježkův most chátrá a reziví. Navíc stojí i v cestě protipovodňovým opatřením na řece Svitavě. Hrozí mu sešrotování
leden 2009 - do boje se pouští sdružení Kolejová. Jedná s městem o převodu mostu do svého majetku. Památkový ústav usiluje o to, aby se most stal kulturní památkou
září 2009 - Kolejová s městem hledá pro most místo. Po jednáních získává plochu vedle řeky Svitavy pod parkovištěm u supermarketu
říjen 2009 - most přesouvají dělníci na nové místo
únor 2009 - most se stává kulturní památkou
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/442651/
Ježkův most v Blansku je unikátní památkou. I přesto, že jej chtěli sešrotovat, tak v budoucnu na něm nejspíš vznikne muzeum železnice
Železniční vlečka už dávno po kolejích Ježkova mostu v Blansku nejezdí. Poničené ocelové dílo v poslední době rozkládala koroze, spali pod ním bezdomovci a lidé si přes něj zkracovali cestu na nákup. Před víc než rokem proto málem skončilo ve šrotu. Za jeho záchranu ale začali minulý rok bojovat Blanenští.
„V Deníku Rovnost jsme se dočetli, že mostu hrozí zničení. To by nás mrzelo,„ vysvětlil předseda občanského sdružení příznivců železnice Kolejová Jiří Šimkůj.
Sdružení Kolejová, které se do záchrany mostu zapojilo nejsilněji, proto odstartovalo jednání s blanenskými radními a chtělo po nich, aby město most převedlo na ně.
Objevil se však nový problém. Kolos překážel dělníkům při rozšiřování koryta řeky Svitavy, které má po úpravách Blansko uchránit před povodní. Tehdy hrozilo, že most skončí jako odpad ve šrotu. Proto se do problému zapojili památkáři. „Za Národní památkový ústav jsem podal žádost, aby se Ježkův most stal kulturní památkou. Pak by jej nesměl nikdo zlikvidovat,„ podotkl památkář Marek Fajman.
Se svým návrhem uspěl a loni v únoru ministerstvo kultury prohlásilo most přes řeku Svitavu kulturní památkou. Most ale dál překážel rozšiřování koryta řeky, a tak loni na podzim dělníci pomocí jeřábů stěhovali skoro šedesátitunový kolos z místa nad řekou o kousek dál. Nyní už ocelový skvost vlastní sdružení Kolejová a most čeká na opravy. Vznikne na něm malé muzeum věnované historii železnice. „Podali jsme na památkový ústav žádost o to, jestli můžeme začít most natírat. To, že je nyní památkou, naše plány snad příliš neomezí. Památkáři nám mohou mluvit pouze do úprav mostu. To, co bude v jeho okolí, by mělo být v naší režii,„ uvedl za Kolejovou Šimkůj.
(Brněnský deník)
Železniční vlečka už dávno po kolejích Ježkova mostu v Blansku nejezdí. Poničené ocelové dílo v poslední době rozkládala koroze, spali pod ním bezdomovci a lidé si přes něj zkracovali cestu na nákup. Před víc než rokem proto málem skončilo ve šrotu. Za jeho záchranu ale začali minulý rok bojovat Blanenští.
„V Deníku Rovnost jsme se dočetli, že mostu hrozí zničení. To by nás mrzelo,„ vysvětlil předseda občanského sdružení příznivců železnice Kolejová Jiří Šimkůj.
Sdružení Kolejová, které se do záchrany mostu zapojilo nejsilněji, proto odstartovalo jednání s blanenskými radními a chtělo po nich, aby město most převedlo na ně.
Objevil se však nový problém. Kolos překážel dělníkům při rozšiřování koryta řeky Svitavy, které má po úpravách Blansko uchránit před povodní. Tehdy hrozilo, že most skončí jako odpad ve šrotu. Proto se do problému zapojili památkáři. „Za Národní památkový ústav jsem podal žádost, aby se Ježkův most stal kulturní památkou. Pak by jej nesměl nikdo zlikvidovat,„ podotkl památkář Marek Fajman.
Se svým návrhem uspěl a loni v únoru ministerstvo kultury prohlásilo most přes řeku Svitavu kulturní památkou. Most ale dál překážel rozšiřování koryta řeky, a tak loni na podzim dělníci pomocí jeřábů stěhovali skoro šedesátitunový kolos z místa nad řekou o kousek dál. Nyní už ocelový skvost vlastní sdružení Kolejová a most čeká na opravy. Vznikne na něm malé muzeum věnované historii železnice. „Podali jsme na památkový ústav žádost o to, jestli můžeme začít most natírat. To, že je nyní památkou, naše plány snad příliš neomezí. Památkáři nám mohou mluvit pouze do úprav mostu. To, co bude v jeho okolí, by mělo být v naší režii,„ uvedl za Kolejovou Šimkůj.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/442650/
K dlouho očekávané rekonstrukci viaduktu v Lánecké ulici koncem letošního roku po stupňujícím se nátlaku světelské radnice přistoupí Správa železniční dopravní cesty. Investice za zhruba 20 milionů začne koncem roku, hotova bude o rok později. Nový ocelový viadukt, který nahradí současnou kamennou stavbu, bude červený. Správa se tak dohodla s městem. „Svět je barevný, proč nedát barvu i mostu?„ s úsměvem říká místostarosta Josef Böhm. Mostní konstrukce se musí vyměnit, aby se zvýšila světlá výška mostu, kudy neprojedou třeba hasiči, i kvůli rozšíření komunikace.
(Mladá fronta DNES)
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/441886/
Kvůli rekonstrukci železničního mostu přes Labe v Kolíně bude omezen provoz na trati. V tomto týdnu mají začít přípravné práce na rozebrání první poloviny mostu. Provoz na železniční trati zůstane zachován. „Vlaky budou ale od 10. března jezdit pouze po jedné koleji,„ uvedl mluvčí Správy železničních cest Pavel Halla. Vše by se ale podle něj mělo obejít bez větších výluk provozu. „Cestující se tak nemusí obávat, že o své spoje přijdou,„ dodal Halla.
Stávající železniční most z roku 1908 potřebují přebudovat loďaři. Ředitelství vodních cest ČR přizpůsobuje všechny mosty a překlenutí přes Labe, aby po řece mohly plout lodě s vyšším nákladem a vešly se pod mosty.
„Starý most nevyhovuje svou podjezdnou výškou 4,35 metru současným požadavkům na parametry vodní cesty. Bude proto nahrazen novým moderním mostem s podjezdnou výškou 5,25 metru,„ uvedl mluvčí Ředitelství vodních cest ČR Václav Straka.
Při práci na kolínském železničním mostě dělníci nejprve podélně rozdělí současnou konstrukci mostu na dvě poloviny a zhruba od 15. března začnou s rozebíráním první části mostu. V dubnu pak na jejím místě zahájí montáž nového mostu. Od poloviny července se začne přestavovat stejným způsobem i druhá polovina.
V rámci rekonstrukce se upraví skoro 3 kilometry trati, vzniknou dvě nová nástupiště v železniční stanici Kolín hlavní nádraží včetně bezbariérových přístupů a navigačního systému.
„V rámci stavby budou také realizována protihluková opatření na ochranu přilehlých obytných domů v podobě protihlukových stěn v délce téměř jeden kilometr. Tím bude snížena hluková zátěž v okolí trati,„ dodal Pavel Halla.
Projekt vyjde na 1,23 miliardy korun mld. Částka 877 miliónů je z fondů EU, zbytek je z českého rozpočtu.
(Právo)
Stávající železniční most z roku 1908 potřebují přebudovat loďaři. Ředitelství vodních cest ČR přizpůsobuje všechny mosty a překlenutí přes Labe, aby po řece mohly plout lodě s vyšším nákladem a vešly se pod mosty.
„Starý most nevyhovuje svou podjezdnou výškou 4,35 metru současným požadavkům na parametry vodní cesty. Bude proto nahrazen novým moderním mostem s podjezdnou výškou 5,25 metru,„ uvedl mluvčí Ředitelství vodních cest ČR Václav Straka.
Při práci na kolínském železničním mostě dělníci nejprve podélně rozdělí současnou konstrukci mostu na dvě poloviny a zhruba od 15. března začnou s rozebíráním první části mostu. V dubnu pak na jejím místě zahájí montáž nového mostu. Od poloviny července se začne přestavovat stejným způsobem i druhá polovina.
V rámci rekonstrukce se upraví skoro 3 kilometry trati, vzniknou dvě nová nástupiště v železniční stanici Kolín hlavní nádraží včetně bezbariérových přístupů a navigačního systému.
„V rámci stavby budou také realizována protihluková opatření na ochranu přilehlých obytných domů v podobě protihlukových stěn v délce téměř jeden kilometr. Tím bude snížena hluková zátěž v okolí trati,„ dodal Pavel Halla.
Projekt vyjde na 1,23 miliardy korun mld. Částka 877 miliónů je z fondů EU, zbytek je z českého rozpočtu.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/441628/
4 m. Kto nezabudol, ten to vie naspamäť.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/441529/
a vedľa neho pontón Manta
2. uhádnete gabarit ?
2. uhádnete gabarit ?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/441528/
V polovině loňského prosince byly v Basileji zahájeny práce na druhém železniční železničze mostu přes řeku Rýn, který bude měřit 240 metrů. Výstavba trati mezi basilejskými nádražími SBB a stanicí Basel Badisher Bahnhof, včetně rozšíření ze dvou na čtyři koleje, má být ukončena v roce 2017, v době otevření Gotthardského základního tunelu. Díky novému mostu se bude moci zvýšit počet přeshraničních vlaků S-Bahn do Německa z 80 na 140.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/440998/
Neprojela pod ním nákladní auta, záchranka ani hasiči * To se ovšem v příštím roce změní
Pod novým viaduktem v Lánecké ulici ve Světlé nad Sázavou, po kterém vede železniční trať na Ledeč nad Sázavou, neprojedou nákladní auta, hasiči ani vozy záchranné služby. Navíc je průchod nebezpečný i pro chodce.
To se má ale změnit. Městu se totiž po letech vyjednávání podařilo, že most bude opraven a průjezd se zvětší, řekl Právu místostarosta města Josef Böhm (ODS).
„Jednání s drahami iniciovalo město, a to už někdy na začátku devadesátých let. Dráhy ale opravu odmítaly a chtěly, aby ji zaplatilo město. Most nevyhovuje potřebám dopravy ani chodců. Letos ke konci roku by oprava měla začít, skončí příští rok,„ uvedl místostarosta s tím, že zvětšení průjezdnosti mostu bude stát přibližně 20 miliónů korun a zaplatí je Správa železniční a dopravní cesty. Viadukt, pod kterým neprojedou auta vyšší než tři metry, což jsou například hasiči, ale ani záchranka, bude mít po opravě výšku 3,9 metru. Ani to ale nebude stačit na to, aby pod ním projel velký kamión, který je ještě o 20 centimetrů vyšší. Kamióny proto budou muset i nadále využívat jednu ze dvou objízdných tras dlouhých několik set metrů.
Podle Böhma se ale každopádně uleví chodcům. Mostní pilíře totiž stojí v chodníku a chodci, kteří pod mostem procházejí, musí vstupovat do míst, kudy projíždějí auta.
„Rozšíření mostu počítá s tím, aby se tam chodníky vešly,„ dodal místostarosta.
Most bude mít cihlově červenou barvu, které dalo vedení města přednost před zelenou.
(Právo)
Pod novým viaduktem v Lánecké ulici ve Světlé nad Sázavou, po kterém vede železniční trať na Ledeč nad Sázavou, neprojedou nákladní auta, hasiči ani vozy záchranné služby. Navíc je průchod nebezpečný i pro chodce.
To se má ale změnit. Městu se totiž po letech vyjednávání podařilo, že most bude opraven a průjezd se zvětší, řekl Právu místostarosta města Josef Böhm (ODS).
„Jednání s drahami iniciovalo město, a to už někdy na začátku devadesátých let. Dráhy ale opravu odmítaly a chtěly, aby ji zaplatilo město. Most nevyhovuje potřebám dopravy ani chodců. Letos ke konci roku by oprava měla začít, skončí příští rok,„ uvedl místostarosta s tím, že zvětšení průjezdnosti mostu bude stát přibližně 20 miliónů korun a zaplatí je Správa železniční a dopravní cesty. Viadukt, pod kterým neprojedou auta vyšší než tři metry, což jsou například hasiči, ale ani záchranka, bude mít po opravě výšku 3,9 metru. Ani to ale nebude stačit na to, aby pod ním projel velký kamión, který je ještě o 20 centimetrů vyšší. Kamióny proto budou muset i nadále využívat jednu ze dvou objízdných tras dlouhých několik set metrů.
Podle Böhma se ale každopádně uleví chodcům. Mostní pilíře totiž stojí v chodníku a chodci, kteří pod mostem procházejí, musí vstupovat do míst, kudy projíždějí auta.
„Rozšíření mostu počítá s tím, aby se tam chodníky vešly,„ dodal místostarosta.
Most bude mít cihlově červenou barvu, které dalo vedení města přednost před zelenou.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/440331/
Jde o další zakázku, kterou dostala firma Viamont, kterou zakládal bývalý ministr dopravy Aleš Řebíček.
Z železničního mostu v Kolíně z roku 1908 se ještě letos stane supermoderní stavba: když bude potřeba, dokáže se zvednout, aby pod ním proplula i sedm metrů vysoká loď.
Jenže na takové plavidlo si tady Labe ještě dlouho počká. Jak dlouho? To nikdo neví. Stát tak dává miliardu a půl na projekt, o němž není jasné, kdy bude sloužit dopravě. I kvůli letitým sporům o labské jezy u Děčína totiž řeka nemá dost vody, aby po ní rejdaři mohli jezdit celý rok.
Navíc způsob, jakým stát lije peníze, se nelíbí ani Nejvyššímu kontrolnímu úřadu – stát podle kontrolorů nedokáže zdůvodnit, jestli jsou investice do „vodních cest„ potřeba a zda se vůbec vyplatí. A do třetice: tendr na opravu mostu v Kolíně (a na další dva v Nymburce a v Poděbradech) vyhrála firma Viamont, kterou zakládal bývalý ministr dopravy Aleš Řebíček. A právě Řebíčkovi podřízení o investicích rozhodli.
Dopravci: Investice na nic Provozovatelé lodí tvrdí, že miliardové investice do zvedání mostů jim vůbec nepomůžou. Dál kvůli nedostatku vody budou moci jezdit jen několik měsíců v roce. „Pro rozvoj lodní dopravy to vůbec není rozhodující, v ničem to naši situaci nezmění,„ říká Milan Raba, ředitel ČSLP, největší české firmy, která provozuje lodní dopravu v Česku i v Evropě. „Mosty nás dnes nijak neomezují. Důležité je, že v řece je malý ponor,„ souhlasí Lukáš Hradský, ředitel společnosti EVD.
Přesně před rokem Nejvyšší kontrolní úřad zkoumal, za co peníze určené na vodní dopravu utrácí. A zjistil zajímavou věc. „Ministerstvo dopravy věrohodným způsobem neprokázalo potřebnost investic,„ shrnul kontrolor Jiří Adámek.
Stát podle kontrolorů neumí vysvětlit, proč do labské infrastruktury teče právě tolik peněz, ani jestli jsou investice efektivní. Podle kontrolorů to zdůvodňoval jen obecně tím, že vodní doprava je ekologičtější než kamiony. Podrobné propočty a zdůvodnění ale stát neměl.
Můžou za to ekologové Ředitelství vodních cest nechce k závěrům kontrolorů nic říkat. Ale svoje investice hájí. „Bylo by velmi krátkozraké čekat se zvyšováním mostů až na dobu, kdy bude dobudován plavební stupeň Děčín a právě neupravené mosty by zabrzdily další rozvoj plavby,„ říká mluvčí ředitelství Václav Straka.
Ani ředitelství ale neví, kdy se po Labi bude moci nepřetržitě plout – kvůli ekologům, kteří stavbu jezů brzdí. „Bezohledně tak ničí životní prostředí,„ říká Straka.
Zajímavé také je, že se oprava kolínského mostu výrazně prodražila. Původně měla stát 769 milionů, teď je spočítaná na 1,23 miliardy. Úřady vysvětlují, že projekt je rozšířený například o protihlukové stěny, nová nádražní nástupiště a nové přejezdy. „O zbytečně vynaložené peníze nejde,„ odmítá mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.
(Hospodářské noviny)
Z železničního mostu v Kolíně z roku 1908 se ještě letos stane supermoderní stavba: když bude potřeba, dokáže se zvednout, aby pod ním proplula i sedm metrů vysoká loď.
Jenže na takové plavidlo si tady Labe ještě dlouho počká. Jak dlouho? To nikdo neví. Stát tak dává miliardu a půl na projekt, o němž není jasné, kdy bude sloužit dopravě. I kvůli letitým sporům o labské jezy u Děčína totiž řeka nemá dost vody, aby po ní rejdaři mohli jezdit celý rok.
Navíc způsob, jakým stát lije peníze, se nelíbí ani Nejvyššímu kontrolnímu úřadu – stát podle kontrolorů nedokáže zdůvodnit, jestli jsou investice do „vodních cest„ potřeba a zda se vůbec vyplatí. A do třetice: tendr na opravu mostu v Kolíně (a na další dva v Nymburce a v Poděbradech) vyhrála firma Viamont, kterou zakládal bývalý ministr dopravy Aleš Řebíček. A právě Řebíčkovi podřízení o investicích rozhodli.
Dopravci: Investice na nic Provozovatelé lodí tvrdí, že miliardové investice do zvedání mostů jim vůbec nepomůžou. Dál kvůli nedostatku vody budou moci jezdit jen několik měsíců v roce. „Pro rozvoj lodní dopravy to vůbec není rozhodující, v ničem to naši situaci nezmění,„ říká Milan Raba, ředitel ČSLP, největší české firmy, která provozuje lodní dopravu v Česku i v Evropě. „Mosty nás dnes nijak neomezují. Důležité je, že v řece je malý ponor,„ souhlasí Lukáš Hradský, ředitel společnosti EVD.
Přesně před rokem Nejvyšší kontrolní úřad zkoumal, za co peníze určené na vodní dopravu utrácí. A zjistil zajímavou věc. „Ministerstvo dopravy věrohodným způsobem neprokázalo potřebnost investic,„ shrnul kontrolor Jiří Adámek.
Stát podle kontrolorů neumí vysvětlit, proč do labské infrastruktury teče právě tolik peněz, ani jestli jsou investice efektivní. Podle kontrolorů to zdůvodňoval jen obecně tím, že vodní doprava je ekologičtější než kamiony. Podrobné propočty a zdůvodnění ale stát neměl.
Můžou za to ekologové Ředitelství vodních cest nechce k závěrům kontrolorů nic říkat. Ale svoje investice hájí. „Bylo by velmi krátkozraké čekat se zvyšováním mostů až na dobu, kdy bude dobudován plavební stupeň Děčín a právě neupravené mosty by zabrzdily další rozvoj plavby,„ říká mluvčí ředitelství Václav Straka.
Ani ředitelství ale neví, kdy se po Labi bude moci nepřetržitě plout – kvůli ekologům, kteří stavbu jezů brzdí. „Bezohledně tak ničí životní prostředí,„ říká Straka.
Zajímavé také je, že se oprava kolínského mostu výrazně prodražila. Původně měla stát 769 milionů, teď je spočítaná na 1,23 miliardy. Úřady vysvětlují, že projekt je rozšířený například o protihlukové stěny, nová nádražní nástupiště a nové přejezdy. „O zbytečně vynaložené peníze nejde,„ odmítá mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.
(Hospodářské noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/440330/
Rekordní tabulky mostů se změnily letos 6. února. Ve středu Číny byl totiž otevřen nejdelší most na světě, Velký most Wej-che, který dosud rekordní thajskou magistrálu překonal o více než 25 kilometrů. Čínský most měří 79.732 metrů a je součástí železniční trati mezi městy Čeng-čou v provincii Che-nan a Si-an v provincii Šen-si.
Celá zpráva: http://byznys.lidovky.cz/cina-predstavila-nejdelsi-most-na-svete-je-dlouhy-temer-80-kilometru-1pr-/ln-doprava.asp?c=A100228_104926_ln-doprava_ter
Celá zpráva: http://byznys.lidovky.cz/cina-predstavila-nejdelsi-most-na-svete-je-dlouhy-temer-80-kilometru-1pr-/ln-doprava.asp?c=A100228_104926_ln-doprava_ter
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/439749/
Výměna dvou táborských „černých„ mostů má řešení, ale státní fond s ní ještě nepočítá.
Na jedné straně leží zpracovaná dokumentace, na druhé nejsou peníze. To je aktuální stav pro výměnu dvou „černých„ železničních mostů v Táboře.
Jak jsme již v Deníku loni v listopadu informovali, oba mosty mají šanci se omladit. S výměnou by nejen získala na kráse nejfrekventovanější křižovatka v Táboře, ale mohla by i pokračovat cyklostezka, která vede Měšickou ulicí.
„Základní návrh technického řešení předpokládá dva nové masivní mosty o třech mostních polích se dvěma mezilehlými pilíři, které by byly podobné prostřednímu dvojkolejnému mostu přes Budějovickou ulici,„ upřesnil parametry mostů do Bechyně a Horní Cerekve Jiří Šťastný ze Správy železniční dopravní cesty (SŽDC).
Tábor by ale nezískal zcela nové mosty, nýbrž by zdědil zánovní konstrukce dvoukolejného mostu přes Litavku ve Zdicích.
Ten leží na trati Praha – Česká Kubice a musí ustoupit železničnímu koridoru.
„Tato varianta splňuje požadavky města Tábora, podle nichž má mít nové přemostění obou ulic délku devatenáct metrů, aby se pod mosty vešla vozovka se třemi jízdními pruhy, jedna cyklostezka a z každé strany jeden chodník,„ dodal Šťastný.
Přesun za 49 milionů
SŽDC spočítala, že zatímco stavba zcela nových mostů by stát vyšla na téměř sto milionů, přesunem použité konstrukce by akce vyšla na polovinu, 49 milionů. Varianta dvou ocelových mostů o jednom poli sice také předpokládá výstavbu obou nových krajních opěr u každého z mostů, ovšem v tomto případě by odpadla stavba pilířů.
Investiční akce však dosud není zařazena do plánu staveb Státního fondu dopravní infrastruktury. Přípravná dokumentace bude předána k projednání a odsouhlasení odboru traťového hospodářství a na odbor investiční Správy železniční dopravní cesty v březnu.
(Táborský deník)
Na jedné straně leží zpracovaná dokumentace, na druhé nejsou peníze. To je aktuální stav pro výměnu dvou „černých„ železničních mostů v Táboře.
Jak jsme již v Deníku loni v listopadu informovali, oba mosty mají šanci se omladit. S výměnou by nejen získala na kráse nejfrekventovanější křižovatka v Táboře, ale mohla by i pokračovat cyklostezka, která vede Měšickou ulicí.
„Základní návrh technického řešení předpokládá dva nové masivní mosty o třech mostních polích se dvěma mezilehlými pilíři, které by byly podobné prostřednímu dvojkolejnému mostu přes Budějovickou ulici,„ upřesnil parametry mostů do Bechyně a Horní Cerekve Jiří Šťastný ze Správy železniční dopravní cesty (SŽDC).
Tábor by ale nezískal zcela nové mosty, nýbrž by zdědil zánovní konstrukce dvoukolejného mostu přes Litavku ve Zdicích.
Ten leží na trati Praha – Česká Kubice a musí ustoupit železničnímu koridoru.
„Tato varianta splňuje požadavky města Tábora, podle nichž má mít nové přemostění obou ulic délku devatenáct metrů, aby se pod mosty vešla vozovka se třemi jízdními pruhy, jedna cyklostezka a z každé strany jeden chodník,„ dodal Šťastný.
Přesun za 49 milionů
SŽDC spočítala, že zatímco stavba zcela nových mostů by stát vyšla na téměř sto milionů, přesunem použité konstrukce by akce vyšla na polovinu, 49 milionů. Varianta dvou ocelových mostů o jednom poli sice také předpokládá výstavbu obou nových krajních opěr u každého z mostů, ovšem v tomto případě by odpadla stavba pilířů.
Investiční akce však dosud není zařazena do plánu staveb Státního fondu dopravní infrastruktury. Přípravná dokumentace bude předána k projednání a odsouhlasení odboru traťového hospodářství a na odbor investiční Správy železniční dopravní cesty v březnu.
(Táborský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/438164/
Stavební práce na přestavbě železničního mostu zvaného Železňák v Kolíně pokračují. Stávající železniční most z roku 1908 nevyhovoval již svou podjezdnou výškou 4,35 metru současným požadavkům na parametry vodní cesty. Bude proto nahrazen novým moderním mostem s podjezdnou výškou 5,25 metru. K tomu, aby se tak mohlo stát, probíhaly na předmostích i na samotném mostě již od srpna minulého roku přípravné práce. Nyní se zakládají nové mostní pilíře, byly dodělané výhybky, tak aby se dalo jezdit vždy po jedné koleji v rámci výluk.
Poté bude následovat snesení jedné části mostní konstrukce, která bude nahrazena novou. Podle slov Václava Straky z Ředitelství vodních cest se v té době bude pomocí výhybek vlak dostávat vždy na část mostu, která bude v provozu a nemělo by docházet k narušení provozu na železniční trati. „Nyní už je to připraveno na to, aby se mosty vyměnily postupně. Ke konci tohoto roku by měly být práce hotové,„ upřesnil Václav Straka s tím, že potom bude následovat zkušební provoz.
(Kolínský deník)
Poté bude následovat snesení jedné části mostní konstrukce, která bude nahrazena novou. Podle slov Václava Straky z Ředitelství vodních cest se v té době bude pomocí výhybek vlak dostávat vždy na část mostu, která bude v provozu a nemělo by docházet k narušení provozu na železniční trati. „Nyní už je to připraveno na to, aby se mosty vyměnily postupně. Ke konci tohoto roku by měly být práce hotové,„ upřesnil Václav Straka s tím, že potom bude následovat zkušební provoz.
(Kolínský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/436479/
Historický železniční Ježkův most v Blansku se stal technickou památkou. Rozhodlo o tom v uplynulých dnech na žádost milovníků železnice ministerstvo kultury. Mostu přitom hrozilo sešrotování. Nadšenci ze spolku Kolejová jej ale v poslední chvíli zachránili.
Celá zpráva: http://www.stavebnictvi3000.cz/zpravy/44450-blanensky-zeleznicni-jezkuv-most-se-stal-technicko/
Celá zpráva: http://www.stavebnictvi3000.cz/zpravy/44450-blanensky-zeleznicni-jezkuv-most-se-stal-technicko/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/436051/
Pozor! Železniční most v centru Jihlavy se rozpadá! Asi 30 kilogramový kus betonu se z něj zřítil na rozhraní vozovky a chodníku z výšky asi čtyř metrů. Nejspíš poté, co po mostě projel vlak!
Ještě včera kolem kusu spadlého betonu pod železničním mostem na Havlíčkově ulici procházeli chodci. „To kdyby spadlo na člověka, tak je po něm,„ odhadoval jeden z nich. Smůlu by patrně měl i projíždějící automobil.
Kus betonu se podle hasičů zřítil v úterý.
„Balvan jsme odvalili pryč a místo uklidili.
Případ jsme předali správě železnic,„ řekla mluvčí jihlavských hasičů Petra Musilová.
Děsivé trhliny v mostních pilířích už straší procházející chodce několik let. Letošní tuhá zima nebezpečí jen zvýšila. „Pochopitelně na vině je hlavně počasí. Všechny naše mosty i tunely pravidelně kontrolujeme,„ řekl Blesku mluvčí Správy železniční a dopravní cesty Pavel Halla. „Most co nejdříve znovu prohlédne statik a nařídí postup oprav,„ dodal.
(Blesk)
Ještě včera kolem kusu spadlého betonu pod železničním mostem na Havlíčkově ulici procházeli chodci. „To kdyby spadlo na člověka, tak je po něm,„ odhadoval jeden z nich. Smůlu by patrně měl i projíždějící automobil.
Kus betonu se podle hasičů zřítil v úterý.
„Balvan jsme odvalili pryč a místo uklidili.
Případ jsme předali správě železnic,„ řekla mluvčí jihlavských hasičů Petra Musilová.
Děsivé trhliny v mostních pilířích už straší procházející chodce několik let. Letošní tuhá zima nebezpečí jen zvýšila. „Pochopitelně na vině je hlavně počasí. Všechny naše mosty i tunely pravidelně kontrolujeme,„ řekl Blesku mluvčí Správy železniční a dopravní cesty Pavel Halla. „Most co nejdříve znovu prohlédne statik a nařídí postup oprav,„ dodal.
(Blesk)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/432913/
