Priecestia/přejezdy

Pravděpodobně během léta bude upraven železniční přejezd v Janáčkově ulici v Boskovicích. „Uděláme tam světelné zabezpečovací zařízení a opravíme povrch silnice na samotném přejezdu. Požadavek vzešel od města Boskovice. Povede tudy totiž komunikace k nové bytové výstavbě za nemocnicí,„ uvedl Mojmír Nejezchleb ze Správy železniční dopravní cesty. „Příjemné je, že na asi sedmimilionové investici se nemusí finančně podílet město,„ dodala místostarostka Boskovic Jaromíra Vítková.

(Blanenský deník)

Postupující rekonstrukce železniční tratě mezi stanicemi Čerčany a Senohraby si od pondělí 3. března vyžádá dlouhodobé uzavření železničního přejezdu ve Čtyřkolech. Obousměrná objížďka pro veškerou dopravu vede po silnici I/3 a čerčanskou Mírovou ulicí podle řeky Sázavy. Zrekonstruovaný přejezd, osazený už novým zabezpečovacím zařízením s automatickými závorami, stavbaři zprovozní až na konci letních prázdnin. Cestujícím k přístupu na nástupiště směr Benešov poslouží nově upravené schodiště od podjezdu. Autobusová zastávka Čtyřkoly nebude v době uzavírky obsluhovaná.

(Benešovský deník)

........výpravčí ČD, který závadu odstranil v 18.30 hodin..----
Odstrániť môže len vtedy, keď predtým manuálne tlačidlom " uzavretie priecestia " uzavrel a potom ho zabudol uvolniť, keď už pominul dôvod na uzavretie. Inak len mohol avizovať príslušného náv. majstra.

Zajtra, 1.3.2008, bude vo výluke priecestie na Ivánskej ceste v BA z dôvodu zapínania nového zabezpečovacieho zariadenia. Tak držte palce, nech to dobre dopadne a nech sa tam nič nepríjemné nestane.
V predchádzajúcich dňoch boli už aktivované nové PZZ na veľkom a malom vrakunskom priecestí.

V neděli v 18.12 hodin obdrželi městští strážníci na linku 156 oznámení, že v Dašické ulici zůstalo po projetí vlaku v provozu zabezpečovací zařízení železničního přejezdu. Tvořily se zde kolony aut a někteří netrpěliví motoristé projížděli na červenou. Strážníci proto vyrozuměli výpravčí ČD, který závadu odstranil v 18.30 hodin.

(Chrudimský deník)

Krádež měděné součástky bezpečnostního zařízení ochromila v noci na včerejšek závory na železničních přejezdech mezi Prahou a Berounem, čímž zkomplikovala dopravu mezi městy. Kriminální čin neměl tragické následky, ačkoli řidiči mnohdy projížděli těsně před lokomotivami.
České dráhy na otázku, zda uvažují o výměně měděných součástek za jiné, odpověděly, že z technických důvodů změnu zatím realizovat nelze.
„V našich silách není ani zabezpečit ostrahu všech rizikových přejezdů. Bohužel musíme dál počítat s tím, že se podobné situace mohou opakovat,„ uvedlo včera tiskové oddělení Českých drah. Vlaky kvůli opravám zařízení nabraly přes noc zpoždění.
Lidé pak cestovali do práce v přeplněných soupravách, jež několik hodin jezdily po jedné koleji.
To, že krádež důležité součástky zabezpečovacího zařízení nezpůsobila tragédii, je podle odborníků zázrak. V posledních letech totiž drážní inspekce zaznamenává na železničních přejezdech velmi vysoký počet tragických nehod.

(24 hodin)

Asi to písal novinár, ktorý cestuje len na IGK . A nepozná žel. zemepis.

takymto kretenom su zavory zbytocne. a myslim ze aj len obycajne semafory tiez. a zda sa mi ze najviac nehod astretov medzi vlakmi a ludmi,autami dochadza na zabezpecenych prioecestiach.
tak ma napada - nebolo by lepsie vsetky zavory a semafory zrusit a dat na priecestia len vystrazne krize, pripadne aj stopku ?

jj, teraz to bolo na markíze...

BTW:
Koľko vlakov jazdí medzi "Banskou Bystricou a Kremnicou"?

pravdepodobne v H. Štubni.

Pri havárii kamióna sa vyliala nafta

16. februára 2008 11:49
Pri Hornej Štubni neďaleko Turčianskych Teplíc havaroval poľský kamión a zničil železničné priecestie. Kvôli oprave signalizačného zariadenia budú vlaky najmenej štyri dni cez úsek premávať obmedzenou rýchlosťou, informovala dnes televízia TA3.

Nehoda sa stala ráno okolo siedmej hodiny, poľský kamión išiel z Kremnice smerom na Martin.
"(Vodič) nezvládol riadenie a narazil do železničného signalizačného zariadenia," uviedla televízia. Z kamióna sa pri havárii vylialo asi sto litrov nafty, ktorú museli odstraňovať hasiči, podľa nich však ekologické škody nehrozia.

Polícia potvrdila, že pri nehode sa nikto nezranil.

Kvôli oprave signalizačného zariadenia na priecestí budú môcť vlaky premávajúce medzi Banskou Bystricou a Kremnicou jazdiť v úseku maximálne desaťkilometrovou rýchlosťou.

ČTK

Pokiaľ sa pamätám, pred nedávnom tam porozbíjali priecestníky .

V posledním období dochází na přejezdu v železničním km 161,657 v obci Tlumačov na ulici Dr. Ignáce Horníčka aMánesova k signalizaci poruch přejezdového zabezpečovacího zařízení.
V tomto úseku je traťová rychlost 160 km/h (rychlíky a expresní vlaky tu projíždějí pravidelně rychlostí 140 km/h, vlaky EC 160 km/h). U přejezdových zabezpečovacích zařízení, kde je traťová rychlost větší než 120 km/h, jsou z důvodu bezpečnosti přenášeny signalizace poruch přejezdového zařízení i na návěstidla, v našem případě v žst. Tlumačov na odjezdová a vjezdová návěstidla. Kompletní přejezdová zabezpečovací zařízení (výstražníky, světla, žárovky, závory atd.) jsou elektronicky zabezpečena tak, že jakákoliv porucha, jako spálená žárovka, násilné poškození břevna závory, ale i nadzvednutí břevna závory apod., okamžitě signalizuje poruchu tohoto zařízení. V tomto případě se na uvedených návěstidlech automaticky nastaví bezpečnější návěst - změní se z povolujícího návěstního znaku na červenou návěst „Stůj„. Znamená to, že vlaky musí neočekávaně brzdit, a tím dochází k narušení plynulosti vlakové dopravy, jinak řečeno ke zpoždění vlaků.
Jestliže vlak vzhledem ke své rychlosti a již malé vzdálenosti od návěstidla neubrzdí a projede návěstidlo se signalizovanou návěstí „Stůj„, musí SDC Zlín tuto skutečnost šetřit jako mimořádnou událost v železničním provozu. S tím také souvisí povinnost zaměstnanců Správy dopravní cesty pokaždé se k tomuto přejezdu dostavit, provést kontrolu přejezdového zabezpečovacího zařízení a uvést zařízení do provozu. Při zmíněném úkonu musí být samozřejmě přejezd pro silniční dopravu uzavřen, což vede k vzniku zbytečných kolon automobilů před přejezdem v obou směrech.
Na tratích s rychlostí nad 120 km/h je činnost veškerých zabezpečovacích zařízení zaznamenávána. To znamená, že každé takové zařízení má tzv. archiv v řídicím počítači, v němž lze přesně zjistit, o jakou poruchu (signalizaci poruchy) šlo. A tudíž i co způsobilo vznik výše popisované situace a stav daného zařízení. Množství a příčiny poruch přejezdového zab. zařízení v obci Tlumačov na přejezdu v km 161,657 v traťovém úseku Přerov-Otrokovice i jejich následky na železniční provoz přibližuje následný přehled (datum, čas, příčina, vliv na dopravu): 21. 7. 2007, 19.55 h-19.56 h, pozvednutí břevna závory, R 812 +2 min., Os 51601 +13 min; 11. 9. 2007, 14.00 h-14.38 h, pozvednutí břevna závory, R 809 +6 min., Os 3211 +2 min., šetřeno jako MU; 31. 12. 2007, 15.20 h15.30 h, pozvednutí břevna závory Os 4254 +5 min., šetřeno jako MU; 11. 1. 2008, 07.25 h-07.39 h, pozvednutí břevna závory, Ex 522 +6 min, IC 131 +7 min, Os 3700 +14 min., šetřeno jako MU; 15. 1. 2008, 17.45 h-17.55 h, pozvednutí břevna závory, Os 12810 +5 min., Os 44011 +5 min.
ČD, a. s., SDC Zlín se sídlem v Otrokovicích spravuje ve Zlínském kraji celkem 362 přejezdů (tj. úrovňových křížení pozemních komunikací s železniční tratí) na různých komunikacích. Z nich je 182 zabezpečeno světelným přejezdovým zab. zařízením. Prvořadým úkolem SDC Zlín je zajistit bezpečný chod těchto zařízení, a tím omezovat kolize silniční a železniční dopravy. Bohužel jsou jednotlivci, kteří svou neznalostí, ale i bezohledností, k níž patří i nebezpečné nadzvednutí závory, vyvolávají mimořádné, zbytečné a nákladné výjezdy pohotovostních zaměstnanců. To má za následek i značné finanční a provozní ztráty.
Zlínský kraj i některé obce se každoročně nemalou částkou podílejí na zvýšení bezpečnosti na přejezdech, aby se zlepšilo křížení mezi železniční dopravní cestou a silničními komunikacemi. Je škoda, že tito jednotlivci svými činy snižují finanční možnosti dalších vylepšení zmíněných kolizních bodů.

(Autor článku Ing. Ladislav Kašpar je vrchním přednostou SDC Zlín.)

(Železničář)

Stovky kladenských fanoušků si zkracují cestu přes kolejiště v ulici U Stadionu. Riskují tím život. Peníze na závoru nejsou

Nejen hokejoví fanoušci, ale i někteří kladenští zastupitelé se domnívají, že chybí dostatek vůle k tomu, aby kolejiště v lesním úseku v ulici U Stadionu bylo vybaveno jednoduchou závorou. „Když chci stihnout hokej, nezbyde mi než nechat auto na parkovišti před Sletištěm a prodírat se chroštím přes koleje. Pokud bych celý komplex obcházel, tak tam včas nedojdu,„ uvedl kladenský fanoušek. Přestože se zkratka od parkoviště ke stadionu přímo nabízí a vedení sportovních areálů má dokonce hotový i projekt, jak by přechod pro pěší mohl vypadat, ani letos není žádná šance, ža by zasvěcení pro uskutečnění výborného nápadu mohli dostat potřebné peníze.
„Od počátku se v záležitosti angažuji. Jako zastupitel města jsem i letos přišel s variantou zabezpečení přechodu, ale ten byl opět odsunut, protože Kladno má jiné priority,„ uvedl kladenský zastupitel a zároveň ředitel Sportovních areálů města Kladna Lukáš Kubica (ODS).
Projekt, který má své opodstatnění a navíc se k němu před časem kladně vyjádřil i drážní úřad, bohužel i pro tentokrát zůstane zavřený v šuplíku. „Rozpočet akce, v níž jsou započítány závory i signalizace, dosahoval před dvěma lety dva a půl milionu korun. Předpokládám, že nyní už by to bylo o něco více,„ doplnil Lukáš Kubica.
Vzhledem k tomu, že v dlouhodobém plánu je na této trati počítáno s rychlodráhou, veškerá investice do zabezpečení by následně přišla vniveč. To je jeden z důvodů, proč vedení města akci dlouhodobě neprosazuje. Pro občany je to ale slabý agrument a v místě vyžadadují alespoň osvětlení.
„Rychlodráha je hudba budoucnosti a nevěřím, že tudy povede. Do té doby se může stát neštěstí. Kdyby tam dali alespoň lampu,„ uvedl Tomáš Zeman z Kladna.
Přestože se toto řešení zdá jako nejschůdnější, Správa železniční a dopravní cesty (SŽDC) ho povolit nesmí. „ Pokud tam není oficiálně schválený přechod, nemůžeme tam dát lampu. Tím pádem bychom lidem dali nepřímo návod k tomu, jak porušovat bezpečnostní předpisy,„ uvedla mluvčí SŽDC Alena Kodysová.

(Kladenský deník)

U průmyslové zóny Baliny bude od 18. února dlouhodobě uzavřen frekventovaný železniční přejezd. Nákladní doprava se tak přesune do centra Třince.
Důvodem je stavba mimoúrovňového propojení silnice II/468 a průmyslové zóny. S uzavřením přejezdu se původně počítalo už v lednu, to ale nevyhovovalo Českým drahám. Chystaná uzavírka má dvě etapy. „V první etapě, která potrvá od 18. února do 2. března, dojde k úplnému uzavření železničního přejezdu s možností vjezdu pouze pro vozidla stavby,„ upozornila šéfka dopravního odboru v Třinci Miriam Hronovská. Dodala, že ve druhé etapě, od 3. března až do ukončení stavebních prací, bude umožněn průjezd pouze v jednom směru, a to z průmyslové zóny na silnici II/468. Více o uzavírce na www.frydeckomistecky.denik.cz.

(Týdeník Frýdecko-Místecko)

Přesto, že kalendář ukazuje vrchol zimy, jarní počasí o víkendu vylákalo na procházku nebo vyjížďku desítky a možná i stovky lidí do kladenského lesoparku Lapák. Opět se tu ale museli potýkat s překonáváním nebezpečného přechodu přes železniční trať.
„Neobávám se, že by zde vlak někoho srazil, spíš jde o to, že tu může při překonávání kolejí dojít ke zranění. Často tady vidím maminky s kočárky, pro které je to docela problém. V neděli se jedna dost rozčilovala,„ uvedl cyklista Petr Novotný z Kladna.
Po dlouhých jednáních mezi kladenským magistrátem a Drážním úřadem České republiky se nyní zdá, že by se přání veřejnosti mělo proměnit ve skutek. Výstavby bezpečného přechodu se ujme specializovaná firma, jež má s podobnými stavbami velké zkušenosti.
„Poměrně dlouho jsme čekali na stavební povolení, přechod by měl být hotový do konce měsíce března, kdy naplno začíná turistická sezona,„ sdělila mluvčí kladenského magistrátu Petra Kučerová.

(Kladenský deník)

V Pardubickém deníku byl 1. února 2008 zveřejněn článek v požadavku Českých drah na zrušení železničního přejezdu na Dašické ulici. Překvapil mě postoj radnice i pana náměstka primátora ing. Krejčíře odmítnutím zrušení, pokud nebude postaven najdezd.
V současnosti tento přejezd slouží pouze osobním automobilům, nákladní auta mají vjezd zakázán. Pro chodce a jízdní kola je vybudován podchod. Takový luxus mít přejezd jen pro osobní auta si mohou dovolit snad jen v Pardubicích pro několik desítek obyvatel a možná hlavně pro funkcionáře radnice. Jinak zde není sídliště, nemocnice či úřady, aby zde musel být nadjezd. Pan ing. Krejčíř by měl veřejně v novinách vysvětlit, z jakého důvodu nesmí do této původní hlavní silnice vjíždět nákladní auta a zda by i nadjezd sloužil pouze pro osobní auta. Už při výstavbě koridoru měl být podle pracovníků železnic přejezd zrušen, ale na velký nátlak radnice s bývalým primátorem Stříteským byl přejezd nákladně zrekonstruován pro několik desítek majitelů automobilů bydlících za tratí. To by měla radnice uplatňovat i výstavbu nadjezdu po zrušeném přejezdu v ulici K Pardubičkám, kde bydlí mnohem více obyvatel! V sobotu 2. 2. 2008 byla opět uražena jedna závora, takže ke střetu vozidla s vlakem nedošlo. Může však dojít k většímu neštěstí, za které ponesou odpovědnost vedoucí radnice, kteří odmítají zrušení přejezdu, když jsou dva nadjezdy nedaleko od sebe. To je můj názor.

(Pardubický deník)

Cez vikend som zistil, ze znova nefunguje priecestie v pod. Biskupiciach smerom do Miloslavova, zabezpecovacie zariadenie kompletne zrekonstruovali, ale dlho nefungovalo... predpokladam, ze minimalne dva tyzdne uz nefunguje, neviem ci tam zas nejaky cigan nieco ukradol, odseknut ruky

na priecestiach :
http://slovensko.hnonline.sk/c1-22921720-pri-preventivnej-akcii-zistili-policajti-121-priestupkov

Ještě si asi leckdo vzpomene, jaké rozhořčení u některých řidičů vzbudilo, když se skončilo s pokusem zvýšit rychlost jízdy v obcích z 50 na 60 kilometrů za hodinu. A to k tomu byl pádný argument, těch 10 kilometrů rozdílu totiž mnohdy rozhodovalo, zda při případné dopravní nehodě přežije chodec střet s vozidlem.
Co by asi říkali, kdyby tu rychlost museli opakovaně snižovat na pouhých 15 km za hodinu jako vlaky mezi stanicemi Zahrádky a Stvolinky na trati z České Lípy do Litoměřic a Lovosic? A v obou případech je to u křížení kolejí s lesní či polní cestou.
Chápu, že tu jde o bezpečnost, jak u Hostíkovic, tak u Stvolínek mají vozidla snížený výhled na přejezd. A možná tu v minulosti došlo k tragickým nehodám. Ale kolik je takových míst na silnicích, kde lidé umírají opakovaně, aniž se tam objeví značka snížení rychlosti? Navíc na zmíněných přejezdech se nějaké vozidlo objeví spíše jen výjimečně. Zdá se mi, že jde opět o jeden z příkladů nerovného přístupu k silniční a k železniční dopravě, který se u nás v posledních letech stal normou. Každoročních tisíc mrtvých na silnicích s nikým ani nehne, jediný mrtvý na přejezdu vyvolá ve veřejném mínění vždy spolehlivě bouři.
A přitom právě dobře fungující železnice je ideální alternativou stále ucpanějších a stále častěji kolabujících silnic s hekatombami mrtvých a navždy zmrzačených. Kdyby se například zrekonstruovala zmíněná litoměřická dráha na průměrnou traťovou rychlost pouhých 60 km za hodinu, bylo by tudy stejně rychlé spojení na Prahu jako autobusem, a vlastně rychlejší, protože vlak na rozdíl od autobusu zajíždí až do samého centra Prahy.

(Mladá fronta DNES)

Prozatím neznámý pachatel přesekl v neděli kolem třiadvacáté hodiny na železničním úseku Chrast – Horka u Chrasti dva měděné vodiče. „V důsledku toho došlo ke stažení závor a zapnutí výstražných světel na třech železničních přejezdech,“ říká policejní mluvčí Věra Hamáčková. Jak dodává, ČD dosud škodu nevyčíslily.

(Chrudimský deník)

Páteční tragédie na nechráněném přejezdu v Chrástu nebyla první

Je železniční přejezd v Chrástu nebezpečný? To je zásadní otázka, na níž nemají lidé kvůli páteční srážce vlaku a osobního vozu (Benešovský deník o ní informoval už v sobotu) jednotný názor.
„Moc bezpečný není,„ tvrdí vedoucí obvodního oddělení Policie ČR Týnce Jaroslav Platil. „Obzvlášť když se jede od Krhanic. Ve výhledu překáží lípa. Je to ale chráněný strom,„ posteskl si policista a přiznal, že už jednou, naštěstí bez fatálních následků, na přejezdu také chyboval. „Přehlédl jsem drezínu.„
I přes dlouhodobou rekonstrukci trati z Týnce do Jílového zůstal přejezd bez elektronického zabezpečení.
„Přejezd je nechráněný a označený dopravní značkou výstražný kříž pro železniční přejezd jednokolejný,„ konstatovala mluvčí benešovské policie Zuzana Stránská.
„Mysleli jsme si, že tam dají alespoň světla, ale nakonec z toho sešlo,„ řekl ještě Jaroaslav Platil, šéf týnceké policie.
Kdyby u křížení silnice s tratí byla instalována výstražná světla, možná by k tragédii nedošlo. Osmasedmdesátiletý řidič Peugeotu 106 totiž před přejezdem zastavil, jak mu přikazovala stopka, pak se však náhle rozjel. „Řidič vjel na přejezd těsně před přijíždějící vlak,„ potvrdila policejní mluvčí s tím, že vlak malý vůz tlačil ještě dalších 40 metrů.
VChrástě to ale v pátek nebyla první smrtelná nehoda. K jedné došlo už někdy v sedmdesátých letech minulého století.
„Ano, myslím, že to bylo někdy v třiasedmdesátém roce,„ zavzpomínal Vladimír Balata starší na událost, při které měla údajně pod koly vlaku zahynout rozlasová hlasatelka. Její Fiat 500 proti kolosu na kolejích neměl šanci.
Další střet zaznamenal Jiří Mikolášek. „Zcela přesně to nevím, ale bylo to asi před osmi roky. tehdy tam měl kolizi s vlakem nějaký chodec,„ uvedl bez upřesnění..
Ke tragédiím došlo ale také na nedalekém přejezdu v Týnci. Ten sice chrání závory, ale neukázněnost stála za smrtí dvou lidí. Jedním byl cyklista, druhým chodec, který podlezl stažené závory.

(Benešovský deník)