Švajčiarsko
Nielen podľa mňa výkladná skriňa železničnej dopravy. Skrátka švajčiarske železnice fungujú tak, ako treba. príkladné služby a veľmi zaujímavé trate a k tomu "korenie" : tunely...
SBB-CFF-FFS
(Schweizerische Bundesbahnen/Chemins de fer fédéraux suisses/
Ferrovie federali svizzere)
Mapa siete švajčiarských železníc
Európou pešo 6: Luzern (železničná časť - vláčiky + lanovky)
CZ dabing
Čas: 9:58
http://www.youtube.com/watch?v=V0EkMFq3A_E
.
CZ dabing
Čas: 9:58
http://www.youtube.com/watch?v=V0EkMFq3A_E
.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/353514/
Európou pešo 5: Bernská vysočina (železničná časť - vláčiky + lanovky)
CZ dabing
Čas: 9:38
http://www.youtube.com/watch?v=_NLWa-Nm_eU .
CZ dabing
Čas: 9:38
http://www.youtube.com/watch?v=_NLWa-Nm_eU
.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/353513/
Za hodinu sklouznete od ledovců k palmám. Ani nepotřebujete letadlo, tak rychle to jde po kolejích. Úzkokolejka přes průsmyk Bernina na východě Švýcarska je natolik velkolepým společným dílem přírody a železničních inženýrů, že se v roce 2008 dostala na seznam UNESCO.
Celý článek: http://cestovani.idnes.cz/bernina-svycarsky-zeleznicni-klenot-ze-seznamu-unesco-pip-/igsvet.asp?c=A090514_180808_igsvet_tom
Celý článek: http://cestovani.idnes.cz/bernina-svycarsky-zeleznicni-klenot-ze-seznamu-unesco-pip-/igsvet.asp?c=A090514_180808_igsvet_tom
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/352950/
Odpor proti podílu Německé dráhy DB v SBB Cargo, nákladní dceřiné společnosti Švýcarských spolkových drah, sílí. Francouzský konkurent SNCF i švýcarští zákazníci hrozí, že podají stížnosti na porušení zákona o hospodářské soutěži. Státní komise pro hospodářskou soutěž Weko v dubnu oznámila, že hodlá celý obchod důkladně prošetřit. Jak SNCF, tak DB nabídly kapitálovou účast ve výši 49 procent.
(Dopravní noviny)
(Dopravní noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/351775/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/347703/
Média jsou plná pandémie a my si tu kecáme o vláčcích. 
Nicméně k protnutí obou komunikačních proudů zákonitě dojít muselo:
Ve vlaku ve Švýcarsku vybuchla v pondělí večer přepravka s viry prasečí chřipky. Žádné nebezpečí nákazy ale nehrozilo. Podle agentury DPA o tom dnes informovaly švýcarské úřady.
(Novinky)
Nicméně k protnutí obou komunikačních proudů zákonitě dojít muselo:
Ve vlaku ve Švýcarsku vybuchla v pondělí večer přepravka s viry prasečí chřipky. Žádné nebezpečí nákazy ale nehrozilo. Podle agentury DPA o tom dnes informovaly švýcarské úřady.
(Novinky)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/347700/
V nových patrových soupravách Švýcarských spolkových drah (SBB), které začínají jezdit pro Curyšské Curyškrátké dopravní sdružení (ZVV), jsou umísťovány informační monitory, které neukazují jen příští stanici či zastávku s časem příjezdu a zastavení, ale i možné přípoje v reálném čase. Tuto nabídku informací chtějí SBB, ve spolupráci s ZVV, realizovat ve všech patrových elektrických jednotkách do konce roku 2011. Ve 113 jednotkách první generace má být umístěno celkem 1356 monitorů.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/346950/
Tento zdánlivě pozitivní titulek uvádí zprávu o tom, že švýcarské dráhy zas nejsou tak úplně dokonalé, jak si někdo myslí: http://spz.logout.cz/novinky/novinky.php?poradi=1140
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/335058/
Důvod toho stavu je mj. v problémech s jednotkami Cisalpino řad 470 a 610, ne nepodobných těm, které provázely zahájení provozu řady 680 ČD.
Více: http://spz.logout.cz/novinky/novinky.php?poradi=1139
Více: http://spz.logout.cz/novinky/novinky.php?poradi=1139
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/335057/
Základem Švýcarské dopravy je železnice. Kdysi jsem četl názor, že železnice jsou Švýcarský národní poklad. Možná už proto, že jízdenky jsou tu pravděpodobně nejdražší v Evropě. Jízdenka na vlak Intercity za plné jízdné pro cestu ze západu na východ státu (jízda trvá cca 5 hodin) stojí v přepočtu na koruny asi 3 500. Ovšem existuje spousta různých slev a tak lze jízdenku získat i za zlomek této částky.
Pro srovnání u ČD stojí jízdenka na stejnou vzdálenost něco přes 500 Kč. Přesto ve Švýcarsku cestuje vlakem daleko více lidí než u nás. Možná taky proto, že vlaky jezdí tak, že si podle nich můžete řídit hodiny. Zpoždění je věc zcela výjimečná. Taky ve vlacích jezdí jen moderní, pohodlné vozy (ne až 40 let staré vozy jako u nás). Ale staniční budovy mi připadaly na rozdíl od našich staré a šedivé. A taky to bude asi tím, že se veřejná doprava podporuje nejen slovně, ale i ve skutečnosti. Švýcaři asi již dávno přišli na to, že pokud se podpoří veřejná doprava, tak se daleko více ušetří na výstavbě a údržbě silnic a dálnic.
Ale konkrétní příklady. Strávil jsem týden ve městě, které má necelých sto tisíc obyvatel. Tímto městem prochází jedna z hlavních tratí Spolkových drah (SBB - CFF - FFS). Na této trati odjíždí každým směrem každou hodinu dva vlaky Intercity a dva vlaky osobní (vyjma večerních a nočních hodin). Ve vlacích jezdí tolik cestujících, že vlaky Intercity musí být vedeny buď patrovými jednotkami, nebo dvěma spojenými jednotkami Pendolino. Z hlavního nádraží dotyčného města odjíždí během 24 hodin 69 rychlíků (IR, IC, EC) a 172 vlaků osobních. To se ovšem týká jen SBB, dále odtud odjíždí i cca 100 vlaků soukromých za den. Ve špice odjíždí z této stanice až 25 vlaků za hodinu. Pro srovnání může sloužit třeba stanice Olomouc hlavní (stejné množství tratí a přibližně stejně velké město). Tam odjíždí za 24 hodin 110 rychlíků a 124 vlaků osobních. Ve špičce patnáct vlaků.
Síť vlaků doplňují linky poštovních autobusů (Postbus). Tyto autobusy mají stanoviště u hlavní pošty, nedaleko nádraží. Provoz je velmi hustý (na některých linkách až 80 spojů za 24 hodin) a na rozdíl od našich autobusů jezdí tyto linky i v noci.
Městská doprava je provozována převážně kloubovými trolejbusy (mnohdy i 30 let starými, ale pečlivě udržovanými), které přes den jezdí v intervalech 10-12 minut. Provoz je od pěti (v sobotu a neděli od 6) hodin ráno do jedné, někde i do dvou hodin v noci. Cena hodinové jízdenky je asi dvojnásobek toho, co například v Ostravě a jen nepatrně vyšší než v Praze. Zajímavé je i to, že jízdenku je možno koupit v automatu v každém vozidle.
V dotyčném městě je i perfektně vyřešena tranzitní doprava. Hlavní směr dopravy projíždí přes střed města tunelem. A aby se předešlo zbytečným jízdám aut po městě, je střed města obklopen množstvím podzemních nebo patrových parkovišť, ke kterým jsou motoristé směrováni speciálními světelnými směrovkami, které oznamují i počet volných míst na dotyčném parkovišti.
Veřejná doprava je zvýhodněna tím, že na těch ulicích, které jsou dostatečně široké existují zvláštní pruhy pro pohyb autobusů (trolejbusů) a to jim umožňuje rychlejší jízdu a dodržování jízdního řádu.
Také platí, že ulice města patří chodcům a ne autům. Proto mají chodci na přechodu vždy přednost. Také je pod hlavními ulicemi množství podchodů a to i na předměstích. Taky kruhových objezdů, které se u nás považují za všelék na dopravní problémy je minimum. Švýcaři dávají přednost křižovatkám řízených světly. Taky mimo hlavní ulice v obytných zónách bývá rychlost omezena na 30 km/hod.
Rovněž v nákladní dopravě se dává přednost železnici. A tak se stalo, že jsem za ten týden v ulicích viděl více houkajících sanitek než kamionů a zásobování obchodů provádí menší nákladní auta a dodávky. Na závěr mohu říci, že kdyby u nás vše fungovalo alespoň z poloviny tak dobře, jako ve Švýcarsku, byl bych velice šťasten. Ale to by musely všechny státní instituce pracovat ve prospěch většiny občanů a ne ab
Pro srovnání u ČD stojí jízdenka na stejnou vzdálenost něco přes 500 Kč. Přesto ve Švýcarsku cestuje vlakem daleko více lidí než u nás. Možná taky proto, že vlaky jezdí tak, že si podle nich můžete řídit hodiny. Zpoždění je věc zcela výjimečná. Taky ve vlacích jezdí jen moderní, pohodlné vozy (ne až 40 let staré vozy jako u nás). Ale staniční budovy mi připadaly na rozdíl od našich staré a šedivé. A taky to bude asi tím, že se veřejná doprava podporuje nejen slovně, ale i ve skutečnosti. Švýcaři asi již dávno přišli na to, že pokud se podpoří veřejná doprava, tak se daleko více ušetří na výstavbě a údržbě silnic a dálnic.
Ale konkrétní příklady. Strávil jsem týden ve městě, které má necelých sto tisíc obyvatel. Tímto městem prochází jedna z hlavních tratí Spolkových drah (SBB - CFF - FFS). Na této trati odjíždí každým směrem každou hodinu dva vlaky Intercity a dva vlaky osobní (vyjma večerních a nočních hodin). Ve vlacích jezdí tolik cestujících, že vlaky Intercity musí být vedeny buď patrovými jednotkami, nebo dvěma spojenými jednotkami Pendolino. Z hlavního nádraží dotyčného města odjíždí během 24 hodin 69 rychlíků (IR, IC, EC) a 172 vlaků osobních. To se ovšem týká jen SBB, dále odtud odjíždí i cca 100 vlaků soukromých za den. Ve špice odjíždí z této stanice až 25 vlaků za hodinu. Pro srovnání může sloužit třeba stanice Olomouc hlavní (stejné množství tratí a přibližně stejně velké město). Tam odjíždí za 24 hodin 110 rychlíků a 124 vlaků osobních. Ve špičce patnáct vlaků.
Síť vlaků doplňují linky poštovních autobusů (Postbus). Tyto autobusy mají stanoviště u hlavní pošty, nedaleko nádraží. Provoz je velmi hustý (na některých linkách až 80 spojů za 24 hodin) a na rozdíl od našich autobusů jezdí tyto linky i v noci.
Městská doprava je provozována převážně kloubovými trolejbusy (mnohdy i 30 let starými, ale pečlivě udržovanými), které přes den jezdí v intervalech 10-12 minut. Provoz je od pěti (v sobotu a neděli od 6) hodin ráno do jedné, někde i do dvou hodin v noci. Cena hodinové jízdenky je asi dvojnásobek toho, co například v Ostravě a jen nepatrně vyšší než v Praze. Zajímavé je i to, že jízdenku je možno koupit v automatu v každém vozidle.
V dotyčném městě je i perfektně vyřešena tranzitní doprava. Hlavní směr dopravy projíždí přes střed města tunelem. A aby se předešlo zbytečným jízdám aut po městě, je střed města obklopen množstvím podzemních nebo patrových parkovišť, ke kterým jsou motoristé směrováni speciálními světelnými směrovkami, které oznamují i počet volných míst na dotyčném parkovišti.
Veřejná doprava je zvýhodněna tím, že na těch ulicích, které jsou dostatečně široké existují zvláštní pruhy pro pohyb autobusů (trolejbusů) a to jim umožňuje rychlejší jízdu a dodržování jízdního řádu.
Také platí, že ulice města patří chodcům a ne autům. Proto mají chodci na přechodu vždy přednost. Také je pod hlavními ulicemi množství podchodů a to i na předměstích. Taky kruhových objezdů, které se u nás považují za všelék na dopravní problémy je minimum. Švýcaři dávají přednost křižovatkám řízených světly. Taky mimo hlavní ulice v obytných zónách bývá rychlost omezena na 30 km/hod.
Rovněž v nákladní dopravě se dává přednost železnici. A tak se stalo, že jsem za ten týden v ulicích viděl více houkajících sanitek než kamionů a zásobování obchodů provádí menší nákladní auta a dodávky. Na závěr mohu říci, že kdyby u nás vše fungovalo alespoň z poloviny tak dobře, jako ve Švýcarsku, byl bych velice šťasten. Ale to by musely všechny státní instituce pracovat ve prospěch většiny občanů a ne ab
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/328555/
Přes šedesát procent Švýcarů nakupuje železniční jízdenky v asi 1100 prodejních automatech na jízdenky. Automaty, které vlastní Švýcarská spolková dráha (SBB), byly během letošního února modernizovány tak, aby zákazníci byli spokojenější, než tomu bylo doposud. Novinkou je například alternativní nabídka při nákupu jízdenky, případně se přímo nabízí výhodnější nákup jednodenní před obyčejnou jízdenkou. Prodejní automaty umožňují používání i zákazníkům se zrakovou vadou.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/316119/
Švýcarům lze mnohé závidět – mimo jiné i krásné hory a kvalitu turistických lokalit. Švýcaři byli jedněmi z prvních, kteří začali chudobu nedostupných horských osad proměňovat ve zlato zbohatlých cizinců.
Přesto rozvoj turistického ruchu nešel na úkor tradičního rázu horské krajiny. Dnes tak turisté přijíždějí nikoli do lyžařských areálů, ale stále do malebných horských městeček, kolem nichž vyrostly labyrinty sjezdovek a lanovek. Za atmosféru se ale platí malá daň – nutnost dopravit se k nejbližší lanovce. Využijte vlaky
Celá pozvánka: | http://www.novinky.cz/clanek/154719-dovolena-ve-svycarsku-uz-neni-vysadou-bohatych.html
Přesto rozvoj turistického ruchu nešel na úkor tradičního rázu horské krajiny. Dnes tak turisté přijíždějí nikoli do lyžařských areálů, ale stále do malebných horských městeček, kolem nichž vyrostly labyrinty sjezdovek a lanovek. Za atmosféru se ale platí malá daň – nutnost dopravit se k nejbližší lanovce. Využijte vlaky
Celá pozvánka: | http://www.novinky.cz/clanek/154719-dovolena-ve-svycarsku-uz-neni-vysadou-bohatych.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/311042/
Mezi památky světového přírodního a kulturního dědictví patří v současnosti téměř 900 lokalit rozesetých po celém světě. Vedle historických měst, starobylých svatyní či přírodních rezervací se mezi elitou pamětihodností najdou i tři vyhlídkové železniční tratě.
Celá zpráva: http://IN.iHNed.cz/?m=d&article[id]=30787130
Celá zpráva: http://IN.iHNed.cz/?m=d&article[id]=30787130
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/311031/
Nákladní dcera Švýcarských spolkových drah SBB Cargo varuje švýcarskou vládu, aby nerušila subvence a zlevnění cen za použití tratí. Aby ceny za trasy byly i do budoucna pro trh přijatelné, je důležité, aby nepřekročily dnešní úroveň, uvádí se v podnikovém časopise „Cargo„. Dále se píše: Klíčem k tomu může být, že cena za trasy bude do budoucna více závislá na kvalitě tratí než na hmotnosti vlaků. Existující systém cen za trasy zatěžuje nákladní dopravu více než dopravu osobní, protože důraz je na vlakové hmotnosti. Současné subvencování těchto cen vyrovnává uvedenou nerovnováhu. Do budoucna to však není zaručeno. Pozornost je také třeba věnovat vlečkám a jejich obnově.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/309913/
O partnerství s nákladní složkou Švýcarských spolkových drah SBB ohlásilo zájem 25 podniků, z toho však jen 14 ve stanoveném termínu. Po jeho skončení na konci října se budou návrhy podle SBB Cargo analyzovat a hodnotit. Konkrétní rozhodnutí o partnerství mají být přijata v prvním pololetí 2009. Většina nabídek se týká mezinárodního provozu, i když několik nabídek také zahrnuje dopravu domácí. Od partnerů švýcarský dopravce očekává, že budou přínosem v převodu zboží na koleje, v zajištění celoplošné sítě pro dopravu vozových zásilek a zlepšení hospodářského výsledku.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/309912/
Smluvní koncern Švýcarských spolkových drah (SBB) integruje na smluvním základě jednotné řízení činností provozování infrastruktury, nákladní a osobní dopravy a společností, v nichž přímo nebo nepřímo drží SBB většinový podíl.
Reforma dráhy
S velkým předstihem se SBB přizpůsobily resortním pravidlům EU. SBB jsou od 1. ledna 1999 akciovou společností ve vlastnictví státu podle zvláštního zákona. Reforma dráhy stanovila vztah mezi státem jako majitelem a SBB jako podnikem na novou zákonnou bázi. Díky masivnímu oddlužení tehdy SBB dostaly možná jedinečnou šanci, zároveň ale také velkou odpovědnost, dokázat svoji podnikatelskou výkonnost za zřetelně zlepšených hospodářských předpokladů. Segmentované řízení zaměřené na procesy umožňuje SBB pružné a zákaznicky orientované podnikání v jednotlivých produktových sektorech. Klíčové elementy švýcarské reformy dráhy vyšly z celoevropského úsilí v oblasti liberalizace podmínek podnikání na infrastruktuře železniční dopravní cesty.
Dopravní výkony
Koncern SBB s 27 438 zaměstnanci dosáhl v roce 2007 podílu 34,6 % na přepravním trhu osobní dopravy s počtem přepravených cestujících 306,7 mil. osob při přepravním výkonu 15,1 mld. tzv. osobových kilometrů (oskm). V lukrativním segmentu obchodních cestujících činil podíl SBB na trhu téměř 45 %. V klíčovém segmentu nákladní dopravy, který představuje alpský tranzit, činil podíl SBB Cargo 52 % přepravního trhu při objemu nákladní přepravy 53,7 mil. t a přepravním výkonu 13,4 mld. tzv. tunokilometrů (tkm). Podíl výkonů SBB Cargo ve Švýcarsku činil 60 %, v Německu 29 %, v Itálii 8 % a necelá 3 % představovaly subdodávky od jiných dopravců. Podíl železniční dopravy na alpském tranzitu dosáhl dokonce 64 %. Špičkové logistické služby SBB Cargo v centrální oblasti Evropy mezi německým Porúřím a severní Itálií zajišťuje na 4400 zaměstnanců, čímž se podnik řadí mezi elitu z hlediska produktivity práce. Lokomotivy SBB Cargo lze v čele vlaků spatřit i na tratích severovýchodního Německa.
Dopravní cesta
Provozování dráhy zajišťuje společnost SBB Infrastruktur prostřednictvím 9300 zaměstnanců. V roce 2007 prodaly SBB celkem 154,7 mil. vlakových tras, což při délce provozovaných tratí 3011 km představuje nejvytíženější železniční systém na světě (90,8 tzv. vlakových kilometrů - vlkm - na 1 km kolejí a den) před Japonskem a Holandskem. Přesnost vlakové dopravy na síti SBB měřená podle metodiky UIC (Vyhláška č. 450) loni dosáhla 95,9 %.
Hospodaření
Koncern Švýcarských spolkových drah pokračoval v roce 2007 v ziskovém hospodaření. Uplynulé období uzavřel s konsolidovaným provozním ziskem +226 mil. franků a ziskem po zdanění ve výši +80,4 mil. franků při celkových konsolidovaných provozních výnosech 7,7 mld. franků (cca 130 mld. Kč).
Okruh osobní dopravy SBB vykázal v roce 2007 kladný provozní výsledek hospodaření +249,5 mil. franků při provozních výnosech 3,8 mld. franků (cca 65 mld. Kč). Nákladní doprava skončila v provozní ztrátě -180 mil. franků při provozních výnosech 1,3 mld. franků (cca 21 mld. Kč). Se ztrátou počítá SBB Cargo i letos, neboť se vyrovnává se zrušením státních subvencí na vozové zásilky. Infrastruktura uzavřela provozní hospodaření se ztrátou -107,5 mil. franků při provozních výnosech 3,1 mld. franků (cca 53 mld. Kč).
Podíl veřejných rozpočtů
Veřejné rozpočty vynaložily loni na provoz a investice koncernu SBB 2,1 mld. franků (cca 35,3 mld. Kč), z toho do infrastruktury 1,3 mld. franků, do osobní dopravy 592 mil. franků, do nákladní dopravy 12 mil. franků a na investice 141 mil. franků. Na úhradě prokazatelné ztráty z provozování služeb osobní dopravy SBB ve veřejném zájmu ve výši cca 10 mld. Kč se podílely obce částkou 650 mil. Kč, kantony uhradily 3,5 mld. Kč a stát dofinancoval zbývajících 5,9 mld. Kč. V průměru na vlakový km činila úhrada osobní dopravy 134,90 Kč.
Nákladní doprava SBB Cargo obdržela loni od státu příspěvek na kombinovanou
Reforma dráhy
S velkým předstihem se SBB přizpůsobily resortním pravidlům EU. SBB jsou od 1. ledna 1999 akciovou společností ve vlastnictví státu podle zvláštního zákona. Reforma dráhy stanovila vztah mezi státem jako majitelem a SBB jako podnikem na novou zákonnou bázi. Díky masivnímu oddlužení tehdy SBB dostaly možná jedinečnou šanci, zároveň ale také velkou odpovědnost, dokázat svoji podnikatelskou výkonnost za zřetelně zlepšených hospodářských předpokladů. Segmentované řízení zaměřené na procesy umožňuje SBB pružné a zákaznicky orientované podnikání v jednotlivých produktových sektorech. Klíčové elementy švýcarské reformy dráhy vyšly z celoevropského úsilí v oblasti liberalizace podmínek podnikání na infrastruktuře železniční dopravní cesty.
Dopravní výkony
Koncern SBB s 27 438 zaměstnanci dosáhl v roce 2007 podílu 34,6 % na přepravním trhu osobní dopravy s počtem přepravených cestujících 306,7 mil. osob při přepravním výkonu 15,1 mld. tzv. osobových kilometrů (oskm). V lukrativním segmentu obchodních cestujících činil podíl SBB na trhu téměř 45 %. V klíčovém segmentu nákladní dopravy, který představuje alpský tranzit, činil podíl SBB Cargo 52 % přepravního trhu při objemu nákladní přepravy 53,7 mil. t a přepravním výkonu 13,4 mld. tzv. tunokilometrů (tkm). Podíl výkonů SBB Cargo ve Švýcarsku činil 60 %, v Německu 29 %, v Itálii 8 % a necelá 3 % představovaly subdodávky od jiných dopravců. Podíl železniční dopravy na alpském tranzitu dosáhl dokonce 64 %. Špičkové logistické služby SBB Cargo v centrální oblasti Evropy mezi německým Porúřím a severní Itálií zajišťuje na 4400 zaměstnanců, čímž se podnik řadí mezi elitu z hlediska produktivity práce. Lokomotivy SBB Cargo lze v čele vlaků spatřit i na tratích severovýchodního Německa.
Dopravní cesta
Provozování dráhy zajišťuje společnost SBB Infrastruktur prostřednictvím 9300 zaměstnanců. V roce 2007 prodaly SBB celkem 154,7 mil. vlakových tras, což při délce provozovaných tratí 3011 km představuje nejvytíženější železniční systém na světě (90,8 tzv. vlakových kilometrů - vlkm - na 1 km kolejí a den) před Japonskem a Holandskem. Přesnost vlakové dopravy na síti SBB měřená podle metodiky UIC (Vyhláška č. 450) loni dosáhla 95,9 %.
Hospodaření
Koncern Švýcarských spolkových drah pokračoval v roce 2007 v ziskovém hospodaření. Uplynulé období uzavřel s konsolidovaným provozním ziskem +226 mil. franků a ziskem po zdanění ve výši +80,4 mil. franků při celkových konsolidovaných provozních výnosech 7,7 mld. franků (cca 130 mld. Kč).
Okruh osobní dopravy SBB vykázal v roce 2007 kladný provozní výsledek hospodaření +249,5 mil. franků při provozních výnosech 3,8 mld. franků (cca 65 mld. Kč). Nákladní doprava skončila v provozní ztrátě -180 mil. franků při provozních výnosech 1,3 mld. franků (cca 21 mld. Kč). Se ztrátou počítá SBB Cargo i letos, neboť se vyrovnává se zrušením státních subvencí na vozové zásilky. Infrastruktura uzavřela provozní hospodaření se ztrátou -107,5 mil. franků při provozních výnosech 3,1 mld. franků (cca 53 mld. Kč).
Podíl veřejných rozpočtů
Veřejné rozpočty vynaložily loni na provoz a investice koncernu SBB 2,1 mld. franků (cca 35,3 mld. Kč), z toho do infrastruktury 1,3 mld. franků, do osobní dopravy 592 mil. franků, do nákladní dopravy 12 mil. franků a na investice 141 mil. franků. Na úhradě prokazatelné ztráty z provozování služeb osobní dopravy SBB ve veřejném zájmu ve výši cca 10 mld. Kč se podílely obce částkou 650 mil. Kč, kantony uhradily 3,5 mld. Kč a stát dofinancoval zbývajících 5,9 mld. Kč. V průměru na vlakový km činila úhrada osobní dopravy 134,90 Kč.
Nákladní doprava SBB Cargo obdržela loni od státu příspěvek na kombinovanou
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/308202/
Švýcarské dráhy hledají partnera pro dceřinou společnost SBB Cargo. Cílem spolupráce má být posílení pozice železniční dopravy před silniční, a to jak v mezinárodní, tak ve vnitrostátní nákladní dopravě.
Dalším výsledkem spolupráce by mělo být zvýšení produktivity a zlepšení hospodaření švýcarského SBB Carga.
SBB Cargo je velmi zajímavý a stabilní partner, který je připraven na liberalizovaný evropský železniční trh. Partnery hledá především s cílem posílit svou pozici a nabídnout zákazníkům nové komplexní a atraktivní služby, které zajistí přechod nákladní přepravy ze silnic na železnici. Spolupráce by měla také snížit náklady díky synergickým efektům v oblasti přípravy a nabídky produktů, nákupu a v informatice.
Výběrové řízení bude probíhat v prvním pololetí příštího roku za aktivní účasti poradenské společnosti McKinsey. V této fázi budou posouzeny všechny nabídky domácích a zahraničních partnerů a jejich návrhy na spolupráci s SBB Cargo. Až po této první fázi výběrového řízení přistoupí švýcarské dráhy k jednání o možném partnerství s případnými vítězi.
(Železničář)
Dalším výsledkem spolupráce by mělo být zvýšení produktivity a zlepšení hospodaření švýcarského SBB Carga.
SBB Cargo je velmi zajímavý a stabilní partner, který je připraven na liberalizovaný evropský železniční trh. Partnery hledá především s cílem posílit svou pozici a nabídnout zákazníkům nové komplexní a atraktivní služby, které zajistí přechod nákladní přepravy ze silnic na železnici. Spolupráce by měla také snížit náklady díky synergickým efektům v oblasti přípravy a nabídky produktů, nákupu a v informatice.
Výběrové řízení bude probíhat v prvním pololetí příštího roku za aktivní účasti poradenské společnosti McKinsey. V této fázi budou posouzeny všechny nabídky domácích a zahraničních partnerů a jejich návrhy na spolupráci s SBB Cargo. Až po této první fázi výběrového řízení přistoupí švýcarské dráhy k jednání o možném partnerství s případnými vítězi.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/307459/
Přestože švýcarské dráhy patří mezi nejlepší a nekvalitnější v Evropě, i ony musí řešit závady a nehody, které omezují dopravu a mají dopad na stovky a tisíce cestujících. Například letos 4. září v půl desáté dopoledne došlo k vykolejení jednoho stavebního vozu mezi stanicemi Bodio a Lavorago v kantonu Ticino na jihu Švýcarska, a tím k uzavření tratě na několik hodin. Jde přitom o jednu z nejvytíženějších evropských tratí.
Osobní spoje byly nahrazeny autobusy a Švýcarské spolkové dráhy (SBB) upozornily cestující, že na této trase musejí počítat s větším, blíže však neupřesněným zpožděním. Příkladem další provozní komplikace byla závada prázdné elektrické jednotky curyšské příměstské rychlodráhy S-Bahn o pár dní později, konkrétně 9. září. V ranní špičce, v sedm hodin ráno, uvázla nepojízdná souprava mezi stanicemi Stadelhofen a Tiefenbrunnen na jihovýchodě Curychu. Protože se jedná o jeden z nemnoha jednokolejných úseků v Curychu, byla doprava v tomto úseku na více než hodinu zcela přerušena. Komplikace se bezprostředně dotkla tří linek S-Bahn a cestující proto museli vzít za vděk tramvají. S podobnými provozními komplikacemi se však potýkají i ostatní evropské železnice.
(Železničář)
Osobní spoje byly nahrazeny autobusy a Švýcarské spolkové dráhy (SBB) upozornily cestující, že na této trase musejí počítat s větším, blíže však neupřesněným zpožděním. Příkladem další provozní komplikace byla závada prázdné elektrické jednotky curyšské příměstské rychlodráhy S-Bahn o pár dní později, konkrétně 9. září. V ranní špičce, v sedm hodin ráno, uvázla nepojízdná souprava mezi stanicemi Stadelhofen a Tiefenbrunnen na jihovýchodě Curychu. Protože se jedná o jeden z nemnoha jednokolejných úseků v Curychu, byla doprava v tomto úseku na více než hodinu zcela přerušena. Komplikace se bezprostředně dotkla tří linek S-Bahn a cestující proto museli vzít za vděk tramvají. S podobnými provozními komplikacemi se však potýkají i ostatní evropské železnice.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/305524/
Pro milovníky železnice je zaslíbenou zemí Švýcarsko. Zdejší příslovečná preciznost se týká i Švýcarské spolkové dráhy – vlaky jsou pohodlné, čisté a přesné jako hodinky.
Pro turisty a sportovce jsou vypravovány i vyhlídkové expresy. Nad jedním má například patronát tradiční výrobce čokolády Cailler – Nestlé. Švýcarský čokoládový vlak, jež veze buď moderní panoramatické vagony, nebo naopak renovovaný historický vůz Belle Epoque Pullman z roku 1915, jezdí z Montreux do Broku a zpět.
Z Lucernu – přes průsmyk sv. Gottharda – pro změnu míří expres Vilém Tell, který na jedné zastávce nabízí plavbu kolesovým parníkem.
Nejslavnější z expresů je ale určitě vlak ledovcový. Glacier Express vznikl již v roce 1930 a dnes spojuje Zermatt se Svatým Mořicem.
Cesta trvá sedm a půl hodiny a vede přes 291 mostů, skrz 91 tunelů a šplhá na 2033 metrů vysoký průsmyk Oberalppass. Vagony 1. a 2. třídy nabízejí panoramatický rozhled, teplá jídla a nápoje mnoha druhů.
Jízdenka ve 2. třídě stojí 88 eur, děti od šesti do šestnácti platí polovinu, mladší nic. Kratší úseky jsou pochopitelně lacinější. Více informací nabízí http://www.glacierexpress.ch
(Brněnský deník)
Pro turisty a sportovce jsou vypravovány i vyhlídkové expresy. Nad jedním má například patronát tradiční výrobce čokolády Cailler – Nestlé. Švýcarský čokoládový vlak, jež veze buď moderní panoramatické vagony, nebo naopak renovovaný historický vůz Belle Epoque Pullman z roku 1915, jezdí z Montreux do Broku a zpět.
Z Lucernu – přes průsmyk sv. Gottharda – pro změnu míří expres Vilém Tell, který na jedné zastávce nabízí plavbu kolesovým parníkem.
Nejslavnější z expresů je ale určitě vlak ledovcový. Glacier Express vznikl již v roce 1930 a dnes spojuje Zermatt se Svatým Mořicem.
Cesta trvá sedm a půl hodiny a vede přes 291 mostů, skrz 91 tunelů a šplhá na 2033 metrů vysoký průsmyk Oberalppass. Vagony 1. a 2. třídy nabízejí panoramatický rozhled, teplá jídla a nápoje mnoha druhů.
Jízdenka ve 2. třídě stojí 88 eur, děti od šesti do šestnácti platí polovinu, mladší nic. Kratší úseky jsou pochopitelně lacinější. Více informací nabízí http://www.glacierexpress.ch
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/304957/
Ekologicky přijatelná řešení v dopravě
Ředitel SBB Cargo Nicolas Perrin uvedl, že použití nástroje EcoTransIT je dalším krokem při vytváření ekologicky přijatelných dopravních řešení. Systém vyhodnocuje dopady nákladního provozu na životní prostředí v Evropě bez ohledu na druh použité dopravy. Vedle emisí škodlivin udává i další důležitou hodnotu – energetickou náročnost.
Do úvodního formuláře vloží uživatel začátek a konec trasy, dopravní prostředek, množství a druh zboží. Databázový systém GIS v sobě obsahuje na 400 tisíc dopravních uzlů, na 40 tisíc nádraží, 90 letišť a rozsáhlou síť přístavů ve 22 evropských zemích. Po zpracování údajů získá uživatel prostřednictvím plánovače trasy přehled o škodlivých emisích v podobě grafů a tabulek.
(Dopravní noviny)