Švajčiarsko
Nielen podľa mňa výkladná skriňa železničnej dopravy. Skrátka švajčiarske železnice fungujú tak, ako treba. príkladné služby a veľmi zaujímavé trate a k tomu "korenie" : tunely...
SBB-CFF-FFS
(Schweizerische Bundesbahnen/Chemins de fer fédéraux suisses/
Ferrovie federali svizzere)
Mapa siete švajčiarských železníc
Nezvyklý pohled se v úterý večer naskytl cestujícím a zaměstnancům drah na hlavním nádraží v Curychu. Nad sklenicí piva v nádražním bufetu tu Alfrédo, jedna z hlavních postav opery Giuseppa Verdiho La Traviata, vyznával lásku nešťastné kurtizáně Violettě – to vše za přítomnosti televizních kamer. Za experimentem stála televize SF1, která se rozhodla tímto nezvyklým způsobem přiblížit Verdiho operu širší veřejnosti, a to v přímém přenosu.
Uvedení opery na curyšském nádraží je jen poslední ukázkou trendu zvýšit popularitu tohoto klasického hudebního žánru.
(Hospodářské noviny)
Uvedení opery na curyšském nádraží je jen poslední ukázkou trendu zvýšit popularitu tohoto klasického hudebního žánru.
(Hospodářské noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/296965/
Jistý karel.f 
, dal odkaz už jinam, ale kdyby zájemce o Švýcarsko chodil jen sem...
Svatý Mořic Nemusíte být zrovna obdivovateli železnice, dokonce můžete být i jejími odpůrci, ale zaručuji vám, trať mezi švýcarským Thusisem a italským Tiranem vás dostane. Podlehnete její kráse, nebudete se stačit divit tomu, co zde stavbaři dokázali postavit. A to už více než před sto lety, v roce 1898!
Celý článek: http://www.e15.cz/prilohy/cestovani-a-volny-cas/raetska-zeleznice-velkolepe-divadlo-na-kolejich-51646/
, dal odkaz už jinam, ale kdyby zájemce o Švýcarsko chodil jen sem...Svatý Mořic Nemusíte být zrovna obdivovateli železnice, dokonce můžete být i jejími odpůrci, ale zaručuji vám, trať mezi švýcarským Thusisem a italským Tiranem vás dostane. Podlehnete její kráse, nebudete se stačit divit tomu, co zde stavbaři dokázali postavit. A to už více než před sto lety, v roce 1898!
Celý článek: http://www.e15.cz/prilohy/cestovani-a-volny-cas/raetska-zeleznice-velkolepe-divadlo-na-kolejich-51646/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/296964/
Švýcarsko dosud stojí vně Evropské unie (EU), ačkoliv geograficky leží v jejím středu. Úředníci EU zemi rádi dávají za vzor v oblasti veřejné dopravy a dopravní obslužnosti.
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_35sbb.htm
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_35sbb.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/294403/
Teraz sa buduje nový, ešte dlhší tunel Gotthart basis tunel, nemáteo ňom nejaké informácie?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/293099/
Táto krajina ma tak očarila, že ju navštevujem každý rok na prelome máj-jún, tento rok som to musel vynechať pre náročnú cestu do Fínska. Má niekto imformácie, ako sa darí novému Lotschberg-basis tunelu? Minulý rok som tam bol týždeň pred jeho otvorením. Chodia tadiaľ aj Cisalpina z Milana do Zurichu?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/293096/
SBB: prodělávající nákladní doprava ovlivnila celý koncern
Přes nový rekord v dopravním výkonu nákladní dopravy (plus 8,3 procent v tunokilometrech) i osobní dopravy (plus 7,6 procent) dosáhla Švýcarská spolková dráha SBB za uplynulý rok nižšího zisku ve výši 80,4 milionu CHF (= 51 milionů eur ). Způsobila to především ztrátovost nákladní dopravy. Při jejích tržbách 4, 74 miliardy eur činily náklady 4,88 miliardy eur. Ve srovnání s předchozím rokem poklesl zisk koncernu o cca 114 milionů na 51 milionů eur. Bylo to uvedeno nedávno na bilanční konferenci v Curychu.
(Železničář)
Přes nový rekord v dopravním výkonu nákladní dopravy (plus 8,3 procent v tunokilometrech) i osobní dopravy (plus 7,6 procent) dosáhla Švýcarská spolková dráha SBB za uplynulý rok nižšího zisku ve výši 80,4 milionu CHF (= 51 milionů eur ). Způsobila to především ztrátovost nákladní dopravy. Při jejích tržbách 4, 74 miliardy eur činily náklady 4,88 miliardy eur. Ve srovnání s předchozím rokem poklesl zisk koncernu o cca 114 milionů na 51 milionů eur. Bylo to uvedeno nedávno na bilanční konferenci v Curychu.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/292816/
S ohledem na překvapivě vysoký deficit SBB Cargo, nákladní dcery Švýcarských spolkových drah SBB, považuje švýcarská organizace odesílatelů a provozovatelů vleček VAP za nezbytné vytvořit příznivější rámcové podmínky. Podle pozičního dokumentu organizace k tomu patří snížení cen za trasy pro veškerou nákladní dopravu, pružnější stanovení priorit mezi osobní a nákladní dopravou a volba odborné správní rady pro SBB Cargo. Studie Technické vysoké školy z Curychu z loňského roku ukázala, že ceny tras ve Švýcarsku jsou ve srovnání se zahraničím příliš vysoké a těžké nákladní vlaky jsou jimi neproporcionálně zatíženy. Namísto odstranění tohoto nedostatku stát cenu tras ročně subvencuje milionovými částkami v CHF. Ze subvencí profituje kombinovaná doprava, která při stejné hmotnosti vlaků hradí méně než čtvrtinu trasových poplatků. Proto VAP požaduje rychlé a výrazné snížení cen za trasy pro veškerou nákladní železniční dopravu.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/291685/
Švýcarské státní železnice SBB modernizují také regionální dráhy. Jedním z takových příkladů je plánovaná investice ve výši 83 milionů CHF (přibližně 1,2 miliardy Kč) na regionální trati v Tösstalu, která spojuje Winterthur a Rapperswill u Curyšského jezera. Na této jednokolejné trati je vedena linka S 26 a částečně také S 43 curyšského S-Bahnu. Do roku 2014 projde změnou především řízení drážního provozu. Elektromechanická stavědla z 50. let minulého století budou nahrazena moderním elektronickým systémem a dálkovým řízením zWinterthuru. Zvýšena bude také bezpečnost cestujících výstavbou nových nástupišť ve stanicích určených ke křižování, která budou mít délku 170 metrů.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/291682/
Švýcarský svaz silniční nákladní dopravy ASTAG žádá, aby dceřiný podnik nákladní dopravy Švýcarských spolkových drah SBB Cargo byl vyčleněn ze státních osidel. Stát, který prý svými politickými úkoly drží podnik v deficitu, by neměl být jeho jediným akcionářem. Prezident ASTAGu Carlo Schmid se vyslovil pro částečnou privatizaci v rozsahu 30-40 procent. Kupní cenu takového podílu odhaduje na 114 až 152 milionů eur (cca 3,8 miliardy Kč). V roce 2006, kdy bylo jednání o prodeji přerušeno, byl vlastní kapitál odhadnut na 300 milionů eur. S ohledem na ztráty v letech 2006 a 2007 se kapitál sotva zvýšil. Bylo připomenuto, že ztráta SBB v roce 2007 byla vyjádřena vyšším, dvoumístným číslem. Byl také uveden příklad kombi operátora Hupac, který je úspěšný jako kapitálově smíšený podnik a funguje ke spokojenosti všech zúčastněných.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/291674/
Švýcarská vláda povolala do správní rady Švýcarských spolkových drah SBB dřívějšího šéfa německého Railionu Bernda Malströma (67) a finančního šéfa podniku cestovního ruchu Kuoni Conrada Löffela (61). Toto grémium odpovídá např. v Německu dozorčí radě. Malström a Löffel nahradí od 1. července Paula E. Ottha a Maria Fontanu, jejichž odstoupení se plánovalo již delší dobu. Především volba Malströma vzbudila velkou pozornost. Ten po rozporech s šéfem DB Hartmutem Mehdornem ohledně budoucí strategie Railionu podnik koncem roku 2004 opustil. Předchází ho pověst „odbourávače„. Švýcarské ministerstvo dopravy nicméně potvrdilo, že volba padla na Malströma kvůli jeho velké kompetenci v logistice.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/291673/
SBB na nákupoch...
SBB plánuje nakupit 200 (!) jednotiek poschodovych TGV !!!
SBB plánuje nakupit 200 (!) jednotiek poschodovych TGV !!!
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/284850/
Švýcarské údolí Engadin je již po desítky let proslulé jako oblast neobyčejných přírodních krás, Svatý Mořic patří mezi přední klimatické lázně Evropy a na své si tu přijdou i milovníci sjezdového lyžování. Oblast je ale také východištěm dvou z nejúžasnějších evropských železnic: Berninské a Albulské horské dráhy. Letošní zápis těchto tratí na seznam světového dědictví UNESCO jistě turistickou atraktivnost tohoto koutu Švýcarska ještě zvýší.
Celý článek:
www.tyden.cz
Celý článek:
www.tyden.cz
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/284234/
Organizace OSN pro výchovu, vědu a kultruru (UNESCO)zařadila v tomto týdnu při svém zasedání v kanadském Québecu na seznam světového kulturního dědictví unikátní Rétskou dráhu -horskou úzkorozchodnou (1000 mm) železnici ve Švýcarsku.
Počátek železnice v hornatém východním Švýcarsku -v Rétských Alpách s nejvyšším vrcholem Piz Bernina tyčícím se do nadmořské výšky 4049 metrů -sahá do roku 1889,kdy byl uveden do provozu první úsek Rétské dráhy z Landqurtu do Klostersu,o rok později přibyl úsek Klosters -Davos. Postupně se stavěly (a dosud stavějí či plánují)další části železnice,která spojuje známá horská střediska,ale i jednotlivá údolí a poskytuje místním lidem neocenitelné služby. Bez železničního spojení by tu nemohla existovat efektivní dopravní síť.
Nejkrásnější a stavebně nejobtížnější je trať z Thuris do Svatého Mořice s několika nápaditými a unikátními technickými řešeními,jako je viadukt do oblouku. Vlak tu musí překonávat značné převýšení,a tak třeba trať,která vzdušnou čarou měří kolem pěti kilometrů,se po železnici až ztrojnásobí. Ovšem pro turisty tu udržují pěší cesty,které umožní pozorovat železnici shora a ujít skutečně jen těch pět kilometrů.
Rétská dráha s elektrifikovaným provozem se v týdnu užívá pro běžné potřeby,o víkendu přibývají na nejzajímavější části vagony pro turisty s částečně prosklenou střechou na pozorování horských masivů. Délka dráhy činí teď více než 400 kilometrů v několika větvích,délka tunelů celkově překračuje 40 kilometrů,viaduktů pak 12 kilometrů. Právě viadukty se zvlášť cení,vytvářejí »charakter«unikátní dráhy.
Výbor UNESCO pro světové dědictví vybral také další památky -například dřevěné kostelíky ze 16. až 18.století v oblasti Karpat na východě Slovenska. Jsou mezi nimi římskokatolické kostelíky v Hervatovu a Tvrdošíně,evangelické v Kežmarku,Leštinách a Hronseku ařeckokatolické v Bodružale,Ladomírové a Ruské Bystré. Tyto unikátní dřevěné stavby dokládají kontakt západní a východní kultury a průnik lidového a profesionálního stavitelství.
Výbor vybral mezi jinými také historické centrum San Marina a Monte Titano,italská města Mantova a Sabbionetta,či pláň kolem Stari Gradu na chorvatském ostrově Hvar,tedy oblast,která se prakticky nezměnila od řecké kolonizace ve čtvrtém století.
Na seznamu se ocitla i pohraniční opevnění ve Francii,která postavil Sébastien Le Prestre de Vauban,vojenský architekt Ludvíka XIV.. Na seznamu bylo před nynějším jednání v Québeku 851 položek ze 141 zemí světa. ČR v něm má dvanáct památek,Slovensko nyní už šest. Výbor UNESCO však také zdvihl varovný prst,když kritizoval Drážďany za projekt stavby dálničního mostu, který by zničil panorama Labského údolí -památku zapsanou v seznamu. Výbor dal Drážďanům -jak se vyjádřil -poslední šanci. Pokud od projektu mostu neustoupí do roka, bude Labské údolí vyškrtnuto.
(Haló noviny)
Počátek železnice v hornatém východním Švýcarsku -v Rétských Alpách s nejvyšším vrcholem Piz Bernina tyčícím se do nadmořské výšky 4049 metrů -sahá do roku 1889,kdy byl uveden do provozu první úsek Rétské dráhy z Landqurtu do Klostersu,o rok později přibyl úsek Klosters -Davos. Postupně se stavěly (a dosud stavějí či plánují)další části železnice,která spojuje známá horská střediska,ale i jednotlivá údolí a poskytuje místním lidem neocenitelné služby. Bez železničního spojení by tu nemohla existovat efektivní dopravní síť.
Nejkrásnější a stavebně nejobtížnější je trať z Thuris do Svatého Mořice s několika nápaditými a unikátními technickými řešeními,jako je viadukt do oblouku. Vlak tu musí překonávat značné převýšení,a tak třeba trať,která vzdušnou čarou měří kolem pěti kilometrů,se po železnici až ztrojnásobí. Ovšem pro turisty tu udržují pěší cesty,které umožní pozorovat železnici shora a ujít skutečně jen těch pět kilometrů.
Rétská dráha s elektrifikovaným provozem se v týdnu užívá pro běžné potřeby,o víkendu přibývají na nejzajímavější části vagony pro turisty s částečně prosklenou střechou na pozorování horských masivů. Délka dráhy činí teď více než 400 kilometrů v několika větvích,délka tunelů celkově překračuje 40 kilometrů,viaduktů pak 12 kilometrů. Právě viadukty se zvlášť cení,vytvářejí »charakter«unikátní dráhy.
Výbor UNESCO pro světové dědictví vybral také další památky -například dřevěné kostelíky ze 16. až 18.století v oblasti Karpat na východě Slovenska. Jsou mezi nimi římskokatolické kostelíky v Hervatovu a Tvrdošíně,evangelické v Kežmarku,Leštinách a Hronseku ařeckokatolické v Bodružale,Ladomírové a Ruské Bystré. Tyto unikátní dřevěné stavby dokládají kontakt západní a východní kultury a průnik lidového a profesionálního stavitelství.
Výbor vybral mezi jinými také historické centrum San Marina a Monte Titano,italská města Mantova a Sabbionetta,či pláň kolem Stari Gradu na chorvatském ostrově Hvar,tedy oblast,která se prakticky nezměnila od řecké kolonizace ve čtvrtém století.
Na seznamu se ocitla i pohraniční opevnění ve Francii,která postavil Sébastien Le Prestre de Vauban,vojenský architekt Ludvíka XIV.. Na seznamu bylo před nynějším jednání v Québeku 851 položek ze 141 zemí světa. ČR v něm má dvanáct památek,Slovensko nyní už šest. Výbor UNESCO však také zdvihl varovný prst,když kritizoval Drážďany za projekt stavby dálničního mostu, který by zničil panorama Labského údolí -památku zapsanou v seznamu. Výbor dal Drážďanům -jak se vyjádřil -poslední šanci. Pokud od projektu mostu neustoupí do roka, bude Labské údolí vyškrtnuto.
(Haló noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/278216/
V niektoré dni medzi 14.-22.júlom sa chcem ísť pozrieť do Švajčiarska, nechce sa niekto pridať?
(info do pošty
)
(info do pošty
)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/276104/
Další zemí, kde byla v poslední době zvýšena maximální provozní rychlost na 200 km/h, je Švýcarsko. V první etapě jde o nově vybudovanou trať Rothrist-Mattstetten s rekonstruovanou odbočnou tratí do Solothurnu.
Jedná se celkem asi o 150 až 180 vlaků denně a komerční provoz byl zahájen po získání nezbytných zkušeností se změnou jízdního řádu koncem roku 2007.
Se zavedením vyšší rychlosti bylo nutné vyřešit i řadu dalších otázek, především zajistit dostatečný počet vhodných vozidel. Pro tento účel byla modernizována většina lokomotiv SBB řady Re 460, především v oblasti převodovek a sběračů. Většina nasazených osobních vozů byla schopna provozu na těchto tratích bez jakýchkoliv dalších úprav; nezbytnou podmínkou pro nasazení na těchto tratích je ovšem uzavřený systém WC. Provozovány na těchto tratích mohou být také upravené jednotky ICE 1 DB AG a ETR 470 společnosti Cisalpino. Lokomotivy řady Re 460 musí být vybaveny i pro rychlost 200 km/h speciálními sběrači typu Faiveley.
Jsou-li splněny všechny výše uvedené podmínky pro zavedení vyšší rychlosti (složení vlaku, dostatečné obrzdění vlaku a následné mezidobí), zadá strojvedoucí maximální dovolenou rychlost 200 km/h pro systémy ETCS (European Train Control System) a švýcarský vlakový zabezpečovač ZUB prostřednictvím displeje na stanovišti strojvedoucího.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/267543/
Dráhy, které SKUTEČNĚ FUNGUJÍ. Železnice ve Švýcarsku, to je přesný, spolehlivý a komfortní základ života v zemi.
Rozdíl mezi železnicí v Česku a ve Švýcarsku vás bez nadsázky praští nejen do očí. Nejspíš i do nosu, do uší a nakonec snad v jídelním voze i přes chuťové pohárky ve vašich ústech. Vlak je prostě něco, co musíte při návštěvě Švýcarska bezpodmínečně vyzkoušet, i kdybyste jím doma nejeli třeba desítky let.
Začíná to už na nádraží. Vezměme za příklad třeba to curyšské, největší v zemi. Ve městě vyhlášeném předloni v jisté světové anketě za nejpříjemnější místo k bydlení na celé planetě je železniční stanice středobodem života. Desítky vlaků z desítek peronů nad zemí i pod zemí jako by tudy projížděly jen tak mimochodem. Pohybují se prakticky neslyšně. A lidé tady nejen dobíhají své spoje na poslední chvíli - tak jako všude ve světě - ale také sem často přijdou, aniž kamkoli jedou: nakupují, korzují, randí nebo někdy sledují filmy, či dokonce v zimě bruslí. Je tu tak živo a plno, že už nezbývá vůbec žádný prostor pro pochybná individua, jež okupují pražská i jiná česká nádraží a kvůli nimž vás ani nenapadne zdržet se na stanici byť jen o minutu déle, než je nezbytně nutné. Natož zajít sem jen tak.
A Curych není v tomhle zdaleka výjimkou. I další hrací města letošního Eura - vedle Curychu zejména Basilej a Bern - se pyšní moderními nádražími plnými obchodů, butiků a restaurací. Nejblíž „českému„ pojetí železniční stanice coby prostého dopravního uzlu zůstává čtvrté ze švýcarských pořadatelských měst fotbalového Eura - Ženeva. Jenže i tam poznáte proklatě propastný rozdíl nejen v čistotě stanice, ale i ve službách. Jestliže ve Švýcarsku obecně platí, že večer a v neděli nenakoupíte, pak jedinými místy s výjimkou z tohoto pravidla jsou právě železniční stanice. Lhostejno, zda velké, či malé, takřka v každé najdete obchod s potravinami otevřený 7 dní v týdnu obvykle do 22 hodin, někde dokonce až do půlnoci.
Letiště mají svá nádraží Vlak je ve Švýcarsku - navzdory hornatému terénu - nejpřirozenějším způsobem dopravy. Už když do země přiletíte, zjistíte, že obě nejdůležitější letiště v zemi - Curych a Ženeva - mají vlastní nádraží. A když do vlaku nastoupíte, můžete si celkem dlouze vybírat, jakým způsobem si přejete cestovat.
Chcete-li až nadbytek místa pro nohy, široká (v některých vlacích dokonce v kůži vyvedená) křesla a méně spolucestujících, zvolte první třídu. Stačí-li vám prostě jen čisté, klimatizované prostředí a obyčejná čalouněná sedadla, jeďte druhou třídou. I když bývá plná, místo k sezení najdete. Přesnost je pochopitelně normou pro obě třídy, stejně jako nabídka občerstvení (prodavač s chlazenými nápoji, voňavou kávou, čerstvými bagetami a sladkostmi tu korzuje skoro každým vlakem), v dálkových spojích se můžete najíst i v jídelních vozech, kde se servírují na horkých talířích místní speciality.
Jak vypadá pracovna ve vagonu Dvěma třídami možnost volby zdaleka nekončí. V první třídě můžete v některých vlacích zvolit cestu takzvaným panoramatickým vozem s obrovskými okny, zakrojenými až do střechy pro lepší výhled na vysoké štíty Alp podél kolejí. Jiné vagony se zase výborně hodí k práci: připomínají jakési pojízdné kanceláře s koženými křesly, skříňkami a výsuvnými stolečky na počítač.
Ve druhé třídě si lze vybrat třeba mezi dětským oddílem (a caparti se tu nudit rozhodně nebudou, na palubě totiž nechybějí skluzavky či prolézačky) a takzvaným ruheabteilem neboli tichým oddílem. Tady se nemluví, netelefonuje a mlčí tu i palubní rozhlas.
Alpami také křižuje spousta takzvaných vyhlídkových vlaků, většinou pomalých zubaček, v jejichž případě cílem je sama cesta. Doptáte se na ně pod názvy Glacier Express, Bernina Express, Golden Pass, Gornergratbahn či Jungfraubahn. Zvlášť za slunečného počasí stojí kterýkoli z těchto vlaků za svezení!
Vlakoví fanatici ocení ještě další detaily, pro běžné cestující vcelku bezvýznamné. Na nové trati mezi Bernem a Curychem vlaky mís
Rozdíl mezi železnicí v Česku a ve Švýcarsku vás bez nadsázky praští nejen do očí. Nejspíš i do nosu, do uší a nakonec snad v jídelním voze i přes chuťové pohárky ve vašich ústech. Vlak je prostě něco, co musíte při návštěvě Švýcarska bezpodmínečně vyzkoušet, i kdybyste jím doma nejeli třeba desítky let.
Začíná to už na nádraží. Vezměme za příklad třeba to curyšské, největší v zemi. Ve městě vyhlášeném předloni v jisté světové anketě za nejpříjemnější místo k bydlení na celé planetě je železniční stanice středobodem života. Desítky vlaků z desítek peronů nad zemí i pod zemí jako by tudy projížděly jen tak mimochodem. Pohybují se prakticky neslyšně. A lidé tady nejen dobíhají své spoje na poslední chvíli - tak jako všude ve světě - ale také sem často přijdou, aniž kamkoli jedou: nakupují, korzují, randí nebo někdy sledují filmy, či dokonce v zimě bruslí. Je tu tak živo a plno, že už nezbývá vůbec žádný prostor pro pochybná individua, jež okupují pražská i jiná česká nádraží a kvůli nimž vás ani nenapadne zdržet se na stanici byť jen o minutu déle, než je nezbytně nutné. Natož zajít sem jen tak.
A Curych není v tomhle zdaleka výjimkou. I další hrací města letošního Eura - vedle Curychu zejména Basilej a Bern - se pyšní moderními nádražími plnými obchodů, butiků a restaurací. Nejblíž „českému„ pojetí železniční stanice coby prostého dopravního uzlu zůstává čtvrté ze švýcarských pořadatelských měst fotbalového Eura - Ženeva. Jenže i tam poznáte proklatě propastný rozdíl nejen v čistotě stanice, ale i ve službách. Jestliže ve Švýcarsku obecně platí, že večer a v neděli nenakoupíte, pak jedinými místy s výjimkou z tohoto pravidla jsou právě železniční stanice. Lhostejno, zda velké, či malé, takřka v každé najdete obchod s potravinami otevřený 7 dní v týdnu obvykle do 22 hodin, někde dokonce až do půlnoci.
Letiště mají svá nádraží Vlak je ve Švýcarsku - navzdory hornatému terénu - nejpřirozenějším způsobem dopravy. Už když do země přiletíte, zjistíte, že obě nejdůležitější letiště v zemi - Curych a Ženeva - mají vlastní nádraží. A když do vlaku nastoupíte, můžete si celkem dlouze vybírat, jakým způsobem si přejete cestovat.
Chcete-li až nadbytek místa pro nohy, široká (v některých vlacích dokonce v kůži vyvedená) křesla a méně spolucestujících, zvolte první třídu. Stačí-li vám prostě jen čisté, klimatizované prostředí a obyčejná čalouněná sedadla, jeďte druhou třídou. I když bývá plná, místo k sezení najdete. Přesnost je pochopitelně normou pro obě třídy, stejně jako nabídka občerstvení (prodavač s chlazenými nápoji, voňavou kávou, čerstvými bagetami a sladkostmi tu korzuje skoro každým vlakem), v dálkových spojích se můžete najíst i v jídelních vozech, kde se servírují na horkých talířích místní speciality.
Jak vypadá pracovna ve vagonu Dvěma třídami možnost volby zdaleka nekončí. V první třídě můžete v některých vlacích zvolit cestu takzvaným panoramatickým vozem s obrovskými okny, zakrojenými až do střechy pro lepší výhled na vysoké štíty Alp podél kolejí. Jiné vagony se zase výborně hodí k práci: připomínají jakési pojízdné kanceláře s koženými křesly, skříňkami a výsuvnými stolečky na počítač.
Ve druhé třídě si lze vybrat třeba mezi dětským oddílem (a caparti se tu nudit rozhodně nebudou, na palubě totiž nechybějí skluzavky či prolézačky) a takzvaným ruheabteilem neboli tichým oddílem. Tady se nemluví, netelefonuje a mlčí tu i palubní rozhlas.
Alpami také křižuje spousta takzvaných vyhlídkových vlaků, většinou pomalých zubaček, v jejichž případě cílem je sama cesta. Doptáte se na ně pod názvy Glacier Express, Bernina Express, Golden Pass, Gornergratbahn či Jungfraubahn. Zvlášť za slunečného počasí stojí kterýkoli z těchto vlaků za svezení!
Vlakoví fanatici ocení ještě další detaily, pro běžné cestující vcelku bezvýznamné. Na nové trati mezi Bernem a Curychem vlaky mís
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/267122/
No to teda znie až neuveriteľne - tie moderné buginy vyzerajú dosť masívne. Za sociku sa buginou nazýval kus plátna vystužený hliníkovými tyčami + nejaké tie kolieska, cca niekoľko kg.To vzniká až taká sila pri prejazde súpravy 30kph? Skôr by som veril, že tam má byť ešte jednotka predtým 
v tej rýchlosti... Každopádne dobre , že ten človiečik prežil... 
v tej rýchlosti... Každopádne dobre , že ten človiečik prežil...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/257051/
zanedbajú, ide už väčšinou o život !
6-mesačné dieťa odfúkol vietor pod vlak
10.04.2008 16:59
MÖHLIN - Iba s hrčou na hlave uniklo 6-mesačné dieťa istej smrti, keď ho vietor odfúkol priamo na koľajnice na nástupišti stanice severošvajčiarskej obce Möhlin. Podľa polície odfúklo buginu v čase, keď vlak vchádzal do stanice.
Dieťa padlo tesne pred ním priamo na koľajnice. Zázračne sa mu však nič nestalo a vyviazlo iba s malou hrčou na hlave. Jeho matka musela pre silný šok vyhľadať pomoc psychiatra. Vlak išiel do stanice rýchlosťou asi 30 kilometrov za hodinu.
Zdroj: SITA
6-mesačné dieťa odfúkol vietor pod vlak
10.04.2008 16:59
MÖHLIN - Iba s hrčou na hlave uniklo 6-mesačné dieťa istej smrti, keď ho vietor odfúkol priamo na koľajnice na nástupišti stanice severošvajčiarskej obce Möhlin. Podľa polície odfúklo buginu v čase, keď vlak vchádzal do stanice.
Dieťa padlo tesne pred ním priamo na koľajnice. Zázračne sa mu však nič nestalo a vyviazlo iba s malou hrčou na hlave. Jeho matka musela pre silný šok vyhľadať pomoc psychiatra. Vlak išiel do stanice rýchlosťou asi 30 kilometrov za hodinu.
Zdroj: SITA
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/257019/
Dceřiná společnost Švýcarských státních drah pro nákladní dopravu SBB Cargo se velmi intenzivně zabývá možnostmi radiofrekvenční identifikace vozů (RFID). Praktické využití se nyní ověřuje v Sársku. Partnerem je kromě jiných odborná vysoká škola v rakouském Kapfenbergu.
Pro železárnu Rogesa, jež je společným podnikem firem Dillinger Hütte a Saarstahl, přepravuje SBB Cargo tekutou ocel z Dillingenu do 20 km vzdáleného Völklingenu ke zpracování. Do zdejšího zařízení Saarstahlu se musí dostávat po celých 24 hodin přesně na čas. Cílem aplikace RFID je průběžné získávání čísel vozů ve vlaku a jejich elektronický přenos nejméně 20 minut před odjezdem na Saarstahl. Doposud se to provádělo telefonicky.
Hardware RFID sestává z radiových čipů (transponderů) a mobilního nebo stabilního čtecího zařízení s anténou v kolejovém loži. V tomto případě se užívají pasivní, bezbateriové transpondery, které přijímají a vysílají na frekvenci 13,56 MHz. Předhlášení vozů, které mají na bocích samolepicí transpondery velikosti kreditní karty, probíhá následovně: pracovník snímá mobilním terminálem průběžně čísla vozů stojícího vlaku a předává je přes GSM na File Tranfer Protocol Server v Saarstahlu k udělení dopravních příkazů. V příští projektové fázi se bude ověřovat odchozí kontrola, založená na RFID. Ve vývoji je anténa RFID v kolejovém loži v blízkosti čtečky, jež bude moci přenášet údaje z transponderů, umístěných na podvozcích vozů jedoucího vlaku. Za „výzvu„ se považuje práce na čtecí anténě, jež pouze s jedním transponderem rozezná směr jízdy.
(Železničář)
Pro železárnu Rogesa, jež je společným podnikem firem Dillinger Hütte a Saarstahl, přepravuje SBB Cargo tekutou ocel z Dillingenu do 20 km vzdáleného Völklingenu ke zpracování. Do zdejšího zařízení Saarstahlu se musí dostávat po celých 24 hodin přesně na čas. Cílem aplikace RFID je průběžné získávání čísel vozů ve vlaku a jejich elektronický přenos nejméně 20 minut před odjezdem na Saarstahl. Doposud se to provádělo telefonicky.
Hardware RFID sestává z radiových čipů (transponderů) a mobilního nebo stabilního čtecího zařízení s anténou v kolejovém loži. V tomto případě se užívají pasivní, bezbateriové transpondery, které přijímají a vysílají na frekvenci 13,56 MHz. Předhlášení vozů, které mají na bocích samolepicí transpondery velikosti kreditní karty, probíhá následovně: pracovník snímá mobilním terminálem průběžně čísla vozů stojícího vlaku a předává je přes GSM na File Tranfer Protocol Server v Saarstahlu k udělení dopravních příkazů. V příští projektové fázi se bude ověřovat odchozí kontrola, založená na RFID. Ve vývoji je anténa RFID v kolejovém loži v blízkosti čtečky, jež bude moci přenášet údaje z transponderů, umístěných na podvozcích vozů jedoucího vlaku. Za „výzvu„ se považuje práce na čtecí anténě, jež pouze s jedním transponderem rozezná směr jízdy.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/256344/
Na výběru se podílí poradenská společnost McKinsey, nový partner by měl být znám nejpozději v polovině příštího roku. Nákladní divize SBB Cargo očekává velký přínos nového partnera především v oblasti zvyšování konkurenceschopnosti, a to zejména v mezinárodním intermodálním provozu. Návrhy na spolupráci budou muset být „průchodné„ u antimonopolních úřadů Švýcarska a Evropské unie.
Po vyhodnocení kooperačních projektů povedou švýcarské dráhy konkrétní jednání. V úvahu přichází podle vedení SBB i varianta, že dráhy navážou těsnou spolupráci s několika partnery. Bližší informace o výběrovém řízení mohou uchazeči o partnerství získat na webových stránkách dopravce.
(Dopravní noviny)