Švajčiarsko
Nielen podľa mňa výkladná skriňa železničnej dopravy. Skrátka švajčiarske železnice fungujú tak, ako treba. príkladné služby a veľmi zaujímavé trate a k tomu "korenie" : tunely...
SBB-CFF-FFS
(Schweizerische Bundesbahnen/Chemins de fer fédéraux suisses/
Ferrovie federali svizzere)
Mapa siete švajčiarských železníc
Trh logistiky náhradních dílů a poprodejních služeb má celosvětově objem kolem 1300 miliard € a ročně roste dvoumístným procentním tempem. Protože výpadky hlavní činnosti jsou stále dražší, vyplácí se podnikům do poprodejní logistiky a logistiky náhradních dílů investovat.
Celý článek je na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_11logi.htm
Celý článek je na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_11logi.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/249928/
Za loňský rok vykázala dceřiná společnost Švýcarských spolkových drah - SBB Cargo opět defi cit ve výši 35 milionů švýcarských franků (CHF). Podle vyjádření šéfa SBB pana Meyera je to způsobeno tím, že SBB Cargo při prodeji svých produktů dbá více na obrat než na rentabilitu.
Prodej podniku však prý není na pořadu dne. Přesto však mezi zaměstnanci a ostatními dopravci kolují zprávy, že kvůli opakujícímu se defi citu je zvažována možnost prodeje SBB Cargo například železničním společnostem SNCF (Francie) nebo DB (Německo). To by mohlo vést k monopolu v zahraničních rukách. Přes dementi, které vydalo vedení SBB, existují obavy, aby SBB Cargo nedopadlo stejně jako kdysi letecká společnost Swissair.
(Železničář)
S tím prodejem SNCF nevím, SNCF Fret je dlouhodobě také ve ztrátě.
Prodej podniku však prý není na pořadu dne. Přesto však mezi zaměstnanci a ostatními dopravci kolují zprávy, že kvůli opakujícímu se defi citu je zvažována možnost prodeje SBB Cargo například železničním společnostem SNCF (Francie) nebo DB (Německo). To by mohlo vést k monopolu v zahraničních rukách. Přes dementi, které vydalo vedení SBB, existují obavy, aby SBB Cargo nedopadlo stejně jako kdysi letecká společnost Swissair.
(Železničář)
S tím prodejem SNCF nevím, SNCF Fret je dlouhodobě také ve ztrátě.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/249922/
Vlak usmrtil 13 diviakov
Ilustračné foto29.01.2008 16:02 - THÜRNEN
Do stáda diviakov, ktoré sa v nevhodnom čase zatúlali na koľajnice, narazil v pondelok neskoro večer vlak na severe Švajčiarska. S odvolaním sa na elektronické médiá tejto krajiny to dnes oznámila agentúra DPA.
Pri nezvyčajnom incidente, ktorý sa odohral medzi mestami Olten a Sissach, zahynulo 13 divých svíň. Všetci pasažieri vlakovej súpravy vyviazli zo zrážky, po ktorej bola železničná trať medzi kantónmi Solothurn a Bazilej-vidiek na niekoľko hodín uzavretá, bez vážnejšieho zranenia.
Zdroj : TASR
Ilustračné foto29.01.2008 16:02 - THÜRNEN
Do stáda diviakov, ktoré sa v nevhodnom čase zatúlali na koľajnice, narazil v pondelok neskoro večer vlak na severe Švajčiarska. S odvolaním sa na elektronické médiá tejto krajiny to dnes oznámila agentúra DPA.
Pri nezvyčajnom incidente, ktorý sa odohral medzi mestami Olten a Sissach, zahynulo 13 divých svíň. Všetci pasažieri vlakovej súpravy vyviazli zo zrážky, po ktorej bola železničná trať medzi kantónmi Solothurn a Bazilej-vidiek na niekoľko hodín uzavretá, bez vážnejšieho zranenia.
Zdroj : TASR
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/236593/
Přestože celková čísla Švýcarské spolkové dráhy byla černá a uspokojivá, nákladní doprava SBB se nadále pohybuje ve ztrátě. Nedávno to stálo místo jejího dosavadního šéfa Daniela Nordmanna. Ten v roce 2006 po silném snížení stavu zaměstnanců a snížení objemu dopravy celovozových zásilek asi neuváženě slíbil, že nákladní doprava pojede od roku 2007 opět v zisku. Avšak vykázaná ztráta ve výši 21,7 milionu eur (cca 590 mil. Kč) za první pololetí ukázala, že se to nepodaří.
I když jeho nástupce Andreas Meyer označil Nordmannovu strategii za správnou, týden po jeho odvolání hodili ručník do ringu dva členové představenstva - finanční šéf Peter Meier a personální šéf Daniel Eigenmann. Říká se, že Nordmann svým způsobem zakopl o vlastní úspěch. Prosazoval totiž tvorbu zahraničních aktivit, což s ohledem na konjunkturu v Evropě 2007 vede k tomu, že SBB Cargo zvýšilo dopravní výkon v Německu o 43 % a v Itálii o 64 %. Ovšem, jak řekl nový šéf Meyer, realizace plánů s vlastními prostředky je možná jen zčásti a služby se musí draze přikupovat. Zdá se, že to vedení SBB Cargo i celého koncernu značně překvapilo.
Za první pololetí 2007 dosáhl obrat v nákladní dopravě 342 milionů eur (9,2 mld Kč), což značí nárůst o 7,6 %. Dopravní výkon v nákladní dopravě se zvýšil o 13,3 % na 6,8 mld tkm a znamená zvýšení o 13,3 %. Nicméně předloňská ztráta dcery SBB zůstala zachována a tento trend se do konce roku 2007 nezměnil. S černými čísly se nepočítá ani pro rok 2008. K nastolení změny byla jmenována pracovní skupina (task force), která má dostat organizaci na správnou kolej. Pozitivně se hodnotí cenová ujednání na letošní rok s hlavními zákazníky. Velkým handicapem je však i nadále přesnost. Také konkurence je ve Švýcarsku tvrdší, což prokazuje nárůst prodaných trasových kilometrů třetím subjektům. Zisk SBB se potýká s dalším problémem: Švýcarské spolkové dráhy, jež byly za 1. pololetí 2007 subvencovány státem ve výši 576 mil. eur, nemají údajně stejnou podnikatelskou volnost jako ostatní evropské dráhy. Zvýhodňuje zákon příliš železnici proti Rýnu?
Domnívá se to obor švýcarské vnitrozemské plavby a přístavního hospodářství, pokud jde o nový zákon o převodu dopravy. Také tamní organizace odesílatelů Swiss’ Shippers’ Council požaduje stejné zacházení s rýnskou plavbou jako s její konkurencí na kolejích a na silnici. Uvádí se, že stále 15 procent národního zahraničního obchodu jde po vodní cestě. Kritizuje se, že subvencování nákladní dráhy SBB Cargo v relaci sever-jih vede k narušení konkurence, přičemž říční loď se považuje za ideální dopravní řešení pro hromadné zásilky, masivní kusové zásilky a kontejnery. Rovněž se poukazuje na skutečnost, že nedaleké říční přístavy v SRN dostávají národní a evropské (EU) subvence, což není případ švýcarských přístavů.
(Železničář)
I když jeho nástupce Andreas Meyer označil Nordmannovu strategii za správnou, týden po jeho odvolání hodili ručník do ringu dva členové představenstva - finanční šéf Peter Meier a personální šéf Daniel Eigenmann. Říká se, že Nordmann svým způsobem zakopl o vlastní úspěch. Prosazoval totiž tvorbu zahraničních aktivit, což s ohledem na konjunkturu v Evropě 2007 vede k tomu, že SBB Cargo zvýšilo dopravní výkon v Německu o 43 % a v Itálii o 64 %. Ovšem, jak řekl nový šéf Meyer, realizace plánů s vlastními prostředky je možná jen zčásti a služby se musí draze přikupovat. Zdá se, že to vedení SBB Cargo i celého koncernu značně překvapilo.
Za první pololetí 2007 dosáhl obrat v nákladní dopravě 342 milionů eur (9,2 mld Kč), což značí nárůst o 7,6 %. Dopravní výkon v nákladní dopravě se zvýšil o 13,3 % na 6,8 mld tkm a znamená zvýšení o 13,3 %. Nicméně předloňská ztráta dcery SBB zůstala zachována a tento trend se do konce roku 2007 nezměnil. S černými čísly se nepočítá ani pro rok 2008. K nastolení změny byla jmenována pracovní skupina (task force), která má dostat organizaci na správnou kolej. Pozitivně se hodnotí cenová ujednání na letošní rok s hlavními zákazníky. Velkým handicapem je však i nadále přesnost. Také konkurence je ve Švýcarsku tvrdší, což prokazuje nárůst prodaných trasových kilometrů třetím subjektům. Zisk SBB se potýká s dalším problémem: Švýcarské spolkové dráhy, jež byly za 1. pololetí 2007 subvencovány státem ve výši 576 mil. eur, nemají údajně stejnou podnikatelskou volnost jako ostatní evropské dráhy. Zvýhodňuje zákon příliš železnici proti Rýnu?
Domnívá se to obor švýcarské vnitrozemské plavby a přístavního hospodářství, pokud jde o nový zákon o převodu dopravy. Také tamní organizace odesílatelů Swiss’ Shippers’ Council požaduje stejné zacházení s rýnskou plavbou jako s její konkurencí na kolejích a na silnici. Uvádí se, že stále 15 procent národního zahraničního obchodu jde po vodní cestě. Kritizuje se, že subvencování nákladní dráhy SBB Cargo v relaci sever-jih vede k narušení konkurence, přičemž říční loď se považuje za ideální dopravní řešení pro hromadné zásilky, masivní kusové zásilky a kontejnery. Rovněž se poukazuje na skutečnost, že nedaleké říční přístavy v SRN dostávají národní a evropské (EU) subvence, což není případ švýcarských přístavů.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/233259/
Státní pověřenec pro ochranu dat a veřejnosti (EDOB) požádal spolkový úřad pro dopravu (BAV) o stanovení závazných mezních limitů pro drogové a alkoholové testy zaměstnanců veřejné dopravy. Důvod: Švýcarské spolkové dráhy SBB nechtějí naplňovat doporučení EDOB. Ten koncem května požádal SBB o orientační testové limity z hlediska dopravní bezpečnosti. Zjištění pod mezní hranicí, jakož i spotřeba ve volném čase, by se nezpracovávaly. SBB se ohradila, že není jejím úkolem stanovovat limity alkoholu v krvi. K tomu jsou příslušné úřady.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/220955/
Každá dívka nebo chlapec, kterým je méně než dvacet pět let a jsou držiteli železniční slevy „Gleis 7„ Švýcarských spolkových drah (SBB), může cestovat po 19.00 hodině zcela zdarma. Slevová karta stojí na jeden rok 99 švýcarských franků (CHF) a dá se vhodně kombinovat s populárním dokladem „Halbtax„. „Gleis 7„ opravňuje všechny mladé k jízdě jakýmkoli vlakem ve druhé vozové třídě na celé síti SBB a také na vybraných tratích soukromých dopravců.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/213663/
V posledních pěti letech se stala švýcarská železniční nákladní doprava výrazně bezpečnější a už neexistují „nepřijatelná rizika„. Udává to „Screening„ Spolkového úřadu pro dopravu (BAV). V dopravě nebezpečného zboží není na švýcarské drážní síti úsek, který by bylo možno označit za příliš nebezpečný. K bezpečnější dopravě přispěly nové kotlové vozy a na nich provedená technická opatření. K výraznému odtížení frekventovaných tratí také přispělo ukončení výroby chlóru ve Švýcarsku v roce 2005. Podle BAV je 90 procent sítě v přijatelném režimu. Jejích 72 kilometrů bylo ještě klasifikováno jako „kritických„. Spolkové úřady chtějí spolu s drahami a chemickým průmyslem pracovat na dalším zvýšení bezpečnosti.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/209857/
Len ptvrdzujem čo povedal vv. Aj my sme sli na jungfraujoch pred 6 rokmi prvým ranným vlakom. Inak viem že vtedy celá trasa Interlaken- Jungfraujoch-Interlaken stála 150-200 SFR. Viem že väčšina ľudí tak aby ušetrili peniaze chodi zo stanice Grindelwald-Grund. Z tejto stanice vychádza väčšina vlakov do medzistanice Kleine Scheiddeg, kde sa musí prestúpiť na ďalšiu zubačku, ktorá už smeruje priamo až na Jungfraujoch - 3454 m.n.m Top Of Europe. Na záver pridávam link na oficiálnu stránku Jungfrautskej ozubnicovej železnice.
http://www.jungfraubahn.ch/de/DesktopDefault.aspx/tabid-1/
http://www.jungfraubahn.ch/de/DesktopDefault.aspx/tabid-1/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/208052/
Jinak ještě ke slevám na Jungfrau.
Teď se od ze Švýcarska vrátil kolega na první ranní vlak je sleva 30%.
FIPKu Vám uzná jak která pokladní, když byli u pokladny večer tak jim řekla že jím slevu uzná, bohužel si jízdenky nekoupily a druhý den jiná pokladní už jím slevu neuznala. Jinak platili za jízdenku v přepočtu 3000 Kč.
Oficiálně uznávají opravdu slevu na FIP 50% jen pro země západní Evropy
Teď se od ze Švýcarska vrátil kolega na první ranní vlak je sleva 30%.
FIPKu Vám uzná jak která pokladní, když byli u pokladny večer tak jim řekla že jím slevu uzná, bohužel si jízdenky nekoupily a druhý den jiná pokladní už jím slevu neuznala. Jinak platili za jízdenku v přepočtu 3000 Kč.
Oficiálně uznávají opravdu slevu na FIP 50% jen pro země západní Evropy
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/208020/
Mozno aj preto, ze keby napr. niekto hladany ujde z EU do toho svajciarskeho ostrova, tak moze byt, ze sa za nim zlahne zem. Neviem, ake su konkretne dohody o vydavani a pravnej pomoci so Svajciarskom, ale minimalne by sa to odst skomplikovalo. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/207745/
Mna to zarazilo z toho dovodu, ze ide predsa o vonkajsiu, schengensku hranicu EU a ona vobec nie je strazena.
POdobne aj na letisku Basel-Mulhouse, ktore je rozdelene presne napoly na francuzsku a svajciarsku cast (t.j. po prilete sa rozhodnete, ci vyleziete do F alebo CH), je hranicny prechod, cez ktory sa da prechadzat zo svajciarskej casti do francuzskej a naopak a tiez tam kontrolovali len Svajciari. Francuzov som videl len pri ceste naspat a to si ma aj tak nevsimali.
POdobne aj na letisku Basel-Mulhouse, ktore je rozdelene presne napoly na francuzsku a svajciarsku cast (t.j. po prilete sa rozhodnete, ci vyleziete do F alebo CH), je hranicny prechod, cez ktory sa da prechadzat zo svajciarskej casti do francuzskej a naopak a tiez tam kontrolovali len Svajciari. Francuzov som videl len pri ceste naspat a to si ma aj tak nevsimali.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/207737/
Jakub:
Já jsem hranice Francie (ze Švýcarska a Itálie) před lety přejížděl (autem) x-krát a vůbec nemám představu, jak francouzští celníci či pohraniční policisté vypadají. Nejúsměvnější bylo, když jsem kdysi jel přes Tunnel de Tende a až v městečku asi 15 km od hranic byla na náměstí nenápadná tabulka s nápisem v duchu: "Máte-li něco k proclení, příští ulice vlevo".
Zato na straně italské a švýcarské se to vždy jen hemžilo samopalníky.
Já jsem hranice Francie (ze Švýcarska a Itálie) před lety přejížděl (autem) x-krát a vůbec nemám představu, jak francouzští celníci či pohraniční policisté vypadají. Nejúsměvnější bylo, když jsem kdysi jel přes Tunnel de Tende a až v městečku asi 15 km od hranic byla na náměstí nenápadná tabulka s nápisem v duchu: "Máte-li něco k proclení, příští ulice vlevo".
Zato na straně italské a švýcarské se to vždy jen hemžilo samopalníky.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/207717/
1. Stanica Basel - hranicny prechod do Francuzska (na nastupistia s odchodmi vlakov do F). Pri tomto prechode hranic nas vobec nikto nekontroloval, ani som nikoho nevidel
2. To iste z opacneho smeru - prechod z francuzskeho nastupista do Svajciarska. Tu nas kontrolovali Svajciari na vstupe, po Francuzoch ani pamiatky.
2. To iste z opacneho smeru - prechod z francuzskeho nastupista do Svajciarska. Tu nas kontrolovali Svajciari na vstupe, po Francuzoch ani pamiatky.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/207703/
Pokud se vydáváte do Švýcarska, neváhejte použít veřejnou dopravu. Je rychlá, dokonale fungující a častá jsou i spojení do vzdálených míst.
Výhodný způsob cestování je zakoupení Swiss Passu. Ten opravňuje k neomezenému využití sítě železniční, autobusové, lodní a městské dopravy a zahrnuje také cesty po panoramatických trasách.
Swiss Pass lze zakoupit na 4, 8, 15 a 22 dnů nebo 1 měsíc na neomezené cestování vlaky, poštovními autobusy a lodí. Zahrnuta je městská doprava ve 37 městech a slevy i na některé horské železnice, lanovky a turistické atrakce.
Swiss Flexi Pass platí jeden měsíc, kdy můžete zvolit libovolně 3, 4, 5, 6 nebo 8 dnů se stejnými výhodami jako u Swiss Passu.
Swiss Youth Pass platí pro mladé až do věku 26 let. Výhody jsou stejné jako u Swiss Passu se slevou 25 % z normální ceny.
(Metropolitní expres)
Výhodný způsob cestování je zakoupení Swiss Passu. Ten opravňuje k neomezenému využití sítě železniční, autobusové, lodní a městské dopravy a zahrnuje také cesty po panoramatických trasách.
Swiss Pass lze zakoupit na 4, 8, 15 a 22 dnů nebo 1 měsíc na neomezené cestování vlaky, poštovními autobusy a lodí. Zahrnuta je městská doprava ve 37 městech a slevy i na některé horské železnice, lanovky a turistické atrakce.
Swiss Flexi Pass platí jeden měsíc, kdy můžete zvolit libovolně 3, 4, 5, 6 nebo 8 dnů se stejnými výhodami jako u Swiss Passu.
Swiss Youth Pass platí pro mladé až do věku 26 let. Výhody jsou stejné jako u Swiss Passu se slevou 25 % z normální ceny.
(Metropolitní expres)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/202125/
Po srpnovém odchodu Daniela Nordmanna z čela nákladní divize švýcarských drah SBB Cargo se do kritiky jeho ztrátové zahraniční strategie na konci srpna pustil i odborový svaz železničního a dopravního personálu SEV. Soustavně podporovanou expanzi SBB Cargo na zahraničních trzích SEV označil pouze za „optický úspěch“.
Přítomnost SBB Cargo na trhu sousedních zemí je stále výraznější; v současné době vytváří již zhruba 30 procent výkonů v zahraničí. Podle SEV dokonce hrozí vážné nebezpečí, že se SBB Cargo tak zaměří na okolní země, že jeho domácí švýcarský trh ovládne německý Railion. „Místo národního monopolního dopravce by byl ve Švýcarsku evropský monopolní dopravce, tedy německý Railion. SBB Cargo se musí věnovat domácímu trhu, protože bez něj nelze vytvořit fungující konkurenční prostředí,“ zdůraznili odboráři ve svém srpnovém prohlášení. Obrat i přepravní výkony SBB Cargo se sice podle vedení mateřského koncernu SBB zvyšují, ale nákladní divize pokračuje stejně jako v minulých obdobích ve ztrátovém hospodaření. Za loňský rok SBB Cargo vykázalo ztrátu zhruba 18 milionů eur. Vedením SBB Cargo byl prozatím pověřen dosavadní místopředseda představenstva Nicholas Perrin.
(Dopravní noviny)
Přítomnost SBB Cargo na trhu sousedních zemí je stále výraznější; v současné době vytváří již zhruba 30 procent výkonů v zahraničí. Podle SEV dokonce hrozí vážné nebezpečí, že se SBB Cargo tak zaměří na okolní země, že jeho domácí švýcarský trh ovládne německý Railion. „Místo národního monopolního dopravce by byl ve Švýcarsku evropský monopolní dopravce, tedy německý Railion. SBB Cargo se musí věnovat domácímu trhu, protože bez něj nelze vytvořit fungující konkurenční prostředí,“ zdůraznili odboráři ve svém srpnovém prohlášení. Obrat i přepravní výkony SBB Cargo se sice podle vedení mateřského koncernu SBB zvyšují, ale nákladní divize pokračuje stejně jako v minulých obdobích ve ztrátovém hospodaření. Za loňský rok SBB Cargo vykázalo ztrátu zhruba 18 milionů eur. Vedením SBB Cargo byl prozatím pověřen dosavadní místopředseda představenstva Nicholas Perrin.
(Dopravní noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/198837/
Vo Švajčiarsku narušil prírodný živel plynulosť dopravy
Zo sveta, 18:27 07.08.2007
Zdroj: AP
Záplavy, zosuvy pôdy a nemalé problémy v doprave spôsobili vo Švajčiarsku prudké búrky, ktoré sa prehnali krajinou v pondelok večer a v priebehu noci nadnes.
Nielen rastúca hladina riečnych tokov, ale hlavne zosuvy pôdy narušili plynulosť cestnej i železničnej dopravy vo viacerých oblastiach krajiny helvétskeho kríža. Osobitne to platí o regióne Jura, ako aj o kantónoch Bern a Soluthurn.
Dočasne museli prerušiť napríklad premávku na železničnej trati medzi Bernom a Freiburgom, medzi Hergiswilom a Alpnachstadom, ale aj cestnú dopravu medzi Brunnenom a Gersau, kde sa komunikácia ocitla pod lavínou bahna a štrku.
Ľudí, ktorí sa ocitli v ohrození, sa podarilo včas evakuovať, takže ujmy na zdraví doteraz nehlásili. To však neplatí o materiálnych škodách, ktoré doteraz nevyčíslili.
Zo sveta, 18:27 07.08.2007
Zdroj: AP
Záplavy, zosuvy pôdy a nemalé problémy v doprave spôsobili vo Švajčiarsku prudké búrky, ktoré sa prehnali krajinou v pondelok večer a v priebehu noci nadnes.
Nielen rastúca hladina riečnych tokov, ale hlavne zosuvy pôdy narušili plynulosť cestnej i železničnej dopravy vo viacerých oblastiach krajiny helvétskeho kríža. Osobitne to platí o regióne Jura, ako aj o kantónoch Bern a Soluthurn.
Dočasne museli prerušiť napríklad premávku na železničnej trati medzi Bernom a Freiburgom, medzi Hergiswilom a Alpnachstadom, ale aj cestnú dopravu medzi Brunnenom a Gersau, kde sa komunikácia ocitla pod lavínou bahna a štrku.
Ľudí, ktorí sa ocitli v ohrození, sa podarilo včas evakuovať, takže ujmy na zdraví doteraz nehlásili. To však neplatí o materiálnych škodách, ktoré doteraz nevyčíslili.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/190435/
Jedná se celkem o asi 150 až 180 vlaků denně a komerční provoz byl zahájen po získání nezbytných zkušeností se změnou jízdního řádu koncem roku 2007. Se zavedením vyšší rychlosti bylo nutné vyřešit i řadu dalších otázek, především zajistit dostatečný počet vhodných vozidel. Pro tento účel byla modernizována většina lokomotiv SBB řady Re 460, především v oblasti převodovek a sběračů. Většina nasazených osobních vozů byla schopna provozu na těchto tratích bez jakýchkoliv dalších úprav; nezbytnou podmínkou pro nasazení na těchto tratích je ovšem uzavřený systém WC. Provozovány na těchto tratích také mohou být upravené jednotky ICE 1 DB AG a ETR 470 společnosti Cisalpino. Lokomotivy řady Re 460 musí být také vybaveny pro rychlost 200 km/h speciálními sběrači typu Faiveley.
Jsou-li splněny všechny výše uvedené podmínky pro zavedení vyšší rychlosti (složení vlaku, dostatečné obrzdění vlaku a následné mezidobí), zadá strojvedoucí maximální dovolenou rychlost 200 km/h pro systémy ETCS (European Train Control System) a švýcarský vlakový zabezpečovač ZUB prostřednictvím displeje na stanovišti strojvedoucího.
(Železničář)