Infraštruktúra - všeobecne

Dufam, ze to tu este nie je:
Na Orave sa mierne kradlo na pricestiach. Zmizli nejake spojky a z toho dovodu su tri priecestia v okoli Dolneho Kubina nefunkcne. A to:
pred Dolny Kubin - zastavka , medzi Dolnym Kubinom Zastavka a Dolnym Kubinom (priecestie pred mostom) a pricestie pri Bzinach. Ci ich je nefunkcnych viacej neviem, skusim zajtra obzriet.

Jas bz som sa chcel opýtať, čo je na tom pravdy, že chcú znieť na úseku trate 150 druhú koľaj medzi Žarnovicou a Žiarom nad Hronom....

Horní Slavkov požádá Správu dopravních a železničních cest o chátrající trať z Lokte do Krásného Jezu.
V budoucnu by na ní mohla vzniknout cyklostezka. Železniční trať by však Horní Slavkov převzal pouze pod podmínkou, že by se jednalo o bezúplatný převod. Vlaky na trase Loket-Krásný Jez přestaly jezdit zhruba před devíti lety. V posledních letech se vedou diskuse o tom, zda trať zprovoznit, vybudovat v úseku stezku pro cyklisty či poznávací trasu pro šlapací drezíny.

(Právo)

Prešov - Zachovať časť histórie v podobe trasy pionierskej železničky Prešov Zlatá Baňa sa rozhodlo združenie právnických osôb Sigordská spoločnosť. Železnička kedysi zvážala drevo zo Slanských vrchov pre Solivary, kde sa ťažila soľanka. Ešte predtým bol na tejto trase splavový kanál pre drevo. Podľa nového projektu rekonštrukciou trasy by mala vzniknúť Cykloželeznička - teda cyklistická trasa pre voľnočasové aktivity, ktorú budú môcť využiť aj vozičkári.
Trasa dlhá 20 kilometrov bude prechádzať cez Prešov, Dulovú Ves, Kokošovce, Zlatú Baňu až pod Dubník.

Celá zpráva na
http://www.cassovia.sk/korzar/clanok.php3?sub=27.9.2006/21986P

Nejaké aktuality z "lokálok" na dolnom Pohroní:
- Pastovce - na mieste pôvodnej reléovej búdky priec. zab. zar. zničenej pred pár dňami vyrástla "nová", repasová, odkiaľ ju sem dotrepali mi nie je známe
- Tekovský Hrádok - v týchto dňoch prebieha natieranie mosta cez Hron do novej farby

ešte stále pracuje už 96 ročná vodná elektráreň, ktorá pracovala ako pôvodná napájacia elektráreň pre TEŽ. Je udržiavaná a personál si chváli poctivú prácu vtedajších odborníkov ! http://aktualne.centrum.sk/domov/media.phtml?id=39236

O bezúplatný převod chátrající železnice na město požádá Horní Slavkov. Město má v úmyslu trať zdarma převzít a v celou ji s pomocí dotací přestavět na cyklostezku. Problém je, že Správa železniční dopravní cesty nabízí tuto trať za sedmnáct milionů korun. „Chceme na ně zatlačit, aby město mohlo dostat trať bezúplatně,“ řekl starosta Petr Hanzík.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)

Na železniční trať mezi Valašským Meziříčím a Hostašovicemi se po téměř tříměsíční výluce vrátily vlaky. Čtyři kilometry dlouhý úsek železnice má nyní nové betonové pražce, opraveny byly všechny mosty a propustě, trať byla odvodněna.
Součástí opravy bylo takzvané bezstykové provedení koleje, které přinese zvýšení přepravní rychlosti i pohodlí cestujících. „Počítáme s tím, že trať bude v příštích letech elektrifikována,“ poznamenal vrchní přednosta uzlové železniční stanice Valašské Meziříčí Vítězslav Nesvadba.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)

Dôvodom bolo uvoľnenie kusa plechu z kamiónu, ktorý viezol náklad kovošrotu ce tunel ( ! ), a poškodil zabezpečovacie zariadenie v tuneli. Polícia nemá žiadne zákonné a legislatívne nástroje na to, aby podobné náklady nevozili kamióny cez také nebezpečné miesta, ako napr. tunely. Je vhodné voziť takéto náklady, hromadného alebo hmotnostného charakteru po cestách, napr. drevo, panely, štrky, kamene, rôzne dlhé predmety, stavebniny a suroviny a p. ? http://www.tvojepeniaze.sk/tunel-branisko-uzavrela-nehoda-kamionu-d99-/sk_pspravy.asp?c=A060919_213039_sk_pspravy_p01

Oprava železnice mezi Valašským Meziříčím a Hostašovicemi se o tři týdny prodlouží. Příčinou zpoždění rekonstrukce přes čtyři kilometry dlouhého úseku na trati do Ostravy jsou podle odborníků nečekané změny v podloží. Stavbaři při opravě narazili na skalní podloží, které bylo nutné narušit. V některých úsecích byla půda naopak příliš nestabilní.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)

28.8.2006 České stavebnictví str. 31 Firmy a projekty
Ikas/pk

Správa železniční dopravní cesty zařadila modernizaci železniční stanice Hluboká mezi investice, financované z Evropského fondu regionálního rozvoje.

V železniční stanici v Hluboké nad Vltavou stojí přes sto let žulový kámen. Připomíná stavbu zdejšího úseku státní c. k. železnice z Českých Budějovic na Plzeň. Ta začala v roce 1866 - a od té doby se zde prakticky nic nezměnilo. I proto se tudy stále jezdí maximálně šedesátkou. Na trati, spojující jihočeskou metropoli s Německem, je to nejužší hrdlo.

To však brzy bude jen historie. Správa železniční dopravní cesty modernizaci železniční stanice Hluboká zařadila mezi investice, financované z Evropského fondu regionálního rozvoje, resp. z operačního programu Infrastruktura - Priority 1. Rekonstrukce vyjde na 77 miliónů korun a plných 67 miliónů přijde z EU. Zbylých 10 miliónů dodá Státní fond dopravní infrastruktury do dokončení díla a jeho dofinancování z unijních peněz, celou stavbu také úvěruje.

V rámci stavby, jejímž generálním dodavatelem se stala společnost Edikt, bude upraveno 1,5 kilometru kolejí, trakční vedení, výhybky a zabezpečovací zařízení. Po jejím dokončení se rychlost vlaků zvýší na 100 a do budoucna i na 120 kilometrů v hodině.

Modernizace stanice Hluboká, ležící na jedné z nejfrekventovanějších jihočeských tratí, je jednou ze zatím sedmi, které železničáři v Česku vybrali. Předpokládá se, že celkem bude podobných akcí deset. Na tyto rekonstrukce nejdůležitějších železničních tratí už Česko z evropských fondů pro léta 2004 až 2006 získalo 1,2 miliardy korun.

Jihočeský hejtman Jan Zahradník při zahájení stavby připomněl, že jižní Čechy jsou z hlediska dopravy stále opomíjeny. Čtvrtý železniční koridor, který přes České Budějovice spojí Prahu s Rakouskem, je přitom jednou ze 30 nejdůležitějších dopravních priorit v Evropě. „Jižní Čechy však nejsou stále v popředí zájmu vlády. Koridor sice ano, ale pokud vím, letos do něj výrazné investice nepoputují,“ řekl hejtman.

Podle vedoucího oddělení fondů EU Správy železniční dopravní cesty Michala Lehockého si výstavba koridoru vyžádá okolo 42 miliard korun. Zhruba 17 miliard poskytne EU, stejnou sumou přispěje stát a zbytek pokryje úvěr.

Nepotřebné tratě nabízí obcím Správa železniční dopravní cesty. Zatím uvažuje o několika úsecích podél budoucí trasy rychlostní železnice z Prahy do Horního Dvořiště.
Úseky bez železničního provozu mají vzniknout například od Nemanic po Chotýčany na Českobudějovicku nebo mezi Soběslaví a Roudnou na Táborsku, tedy v místech, kde se budoucí železnice víc narovná.
Co s opuštěnými náspy? Nadace Partnerství odstartovala kampaň za předání těchto tras obcím a jejich úpravě na cyklostezky. Zastupitelé ale zatím takové projekty odmítají. Obce by totiž dostaly jen vysoké náspy bez kolejí, se kterými by měly jen starosti. Někteří zastupitelé se dokonce bojí, že obce budou muset platit odstranění ekologické zátěže.
„Podle mě nejsou náspy nebezpečně kontaminované. Celá léta po nich jezdily parní lokomotivy a z dieselových uniká jen málo ropných produktů. V takovém případě si příroda pomůže sama, existují bakterie, které je zlikvidují,“ uvedl ředitel jihočeské oblasti České inspekce životního prostředí Ladislav Krátký.


(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)

TRATĚ NA PRODEJ. Po vybudování nové železniční trasy z Prahy na jih Čech zůstanou v kraji desítky kilometrů opuštěných tratí. Zatím nikdo neví, co s nimi. Obce je nechtějí. Tvrdí, že náspy jsou zamořené ropnými produkty.
Desítky kilometrů železničních náspů zůstanou po vybudování nové železniční trasy z Prahy na český jih. Dvoukolejná cesta totiž některé úseky narovná. Správa železniční dopravní cesty proto vyzývá obce a města, aby si o tento majetek požádaly.
Co s bývalými tratěmi? Brněnská Nadace Partnerství, která patří České spořitelně, má představu, že by na opuštěných trasách mohly fungovat cyklostezky.
Starostové jihočeských obcí jsou ale rozpačití. „Obce mohou podle výzvy požádat o úseky do konce září. Je škoda takové možnosti nevyužít. Jde o zaběhnuté dopravní trasy, které mohou využít třeba lidé jezdící do práce nebo k železničním zastávkám na kole. Hodily by se pro turisty i pro lyžaře,“ míní Luboš Kala, zástupce celostátního projektu Využití rušených železnic pro budování cyklostezek.

Na opuštěných tratích mohou vyrůst cyklostezky

Kala připomněl, že atraktivní cyklostezky na opuštěných železnicích vznikají v zemích západní Evropy i ve Spojených státech. Několik jich je i podle něho v Česku, například v Chebu, České Lípě a v Ostravě.
Nápad má ale několik háčků. Především požaduje Správa železniční dopravní cesty za opuštěné tratě nesmyslně vysokou cenu a převody pozemku jsou mnohdy komplikované.
Někde jsou zastavěné různými stavbami nebo se o ně podílí víc majitelů. Požadovaná cena odrazuje malé obce, aby se o pozemky vůbec ucházely, proto musí podle Kaly správci železniční cesty cenu snížit. Navíc obecním zastupitelům se do budování cyklotras moc nechce. „Byl by to danajský dar i zadarmo,“ míní starosta Košic na Táborsku Josef Staněk.
Podle Jaroslava Volavky ze Správy železniční dopravní cesty by měly být na Táborsku nadbytečné trati ze Soběslavi do Roudné, potom úsek mezi Sudoměřicemi a Chotovinami a na Českobudějovicku třeba od Nemanic po Chotýčany. Železnice už s některými obcemi jednala.
„Ano, byli tady, ale naše zastupitelstvo to nechce. Dostaneme pár kilometrů železničního náspu a máme ho předělat na cyklostezku. Co bychom z toho asi měli?“ ptá se starosta Staněk.
Úseky o délce sedm, nejvýš deset kilometrů, které se stejně napojují nakonec na mezinárodní silnici, jsou podle starostů přilehlých obcí pro cyklostezky stejně nevýhodné. „Spíš by mohly sloužit pro bruslaře in-line. Ale kdo bude likvidovat náspy, které jsou u nás vysoké až čtyři metry? My na to nemáme peníze,“ míní zástupce starosty Soběslavi Zdeněk Vránek.

Tratě jsou zamořené ropnými látkami

Majitelé železničních tratí si totiž podle starostů představují, že z nich odvezou železné kolejnice do sběru a náspy, které jsou do hloubky zamořené ropnými produkty, pak prodají obcím. Pokud se jim to nepodaří, zbude jim v krajině majetek vhodný tak na strašení turistů.
Do projektu se viditelně zatím nechce ani Nadaci Jihočeské cyklostezky, kterou finančně podporují desítky měst a obcí. Klikaté trasy jednokolejky nikoho nelákají.
Navíc stavba rychlostní dvoukolejné trati z Prahy do Horního Dvořiště je stále v jižních Čechách jen na papíře. Původní dokončení v roce 2010 už vláda posunula na rok 2016. Staví se zatím jen na jih od Prahy u Hostivaře. Nejdál je na tom úsek mezi Táborem a Doubím, kde se právě vyhodnocuje výběrové řízení na stavebníka.
Hledá se také varianta trasy na Českokrumlovsku, kterou mají po prázdninách schválit krajští zastupitelé. Budou rozhodovat mezi tratí kolem Českého Krumlova nebo po stávající cestě takzvané kaplické.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)

laminatka skús pozrieť sem http://www.azd.cz/fileadmin/user_upload/dokumenty/technicke-podminky/TP_399.pdf

nemáte niekto rozmery návestidiel?
ide mi hlavne o svetelné návestidlo s rýchlostnou návestnou sústavou, potešia aj rozmery predzvestí, či mechaník

Po nové přeshraniční Valdštejnově cyklostezce vedoucí z Chebu do německého Marktrewitz a přesWaldsassen zpět mohou lidé jezdit od května. Část této takzvané zelené stezky vznikla na nevyužívané železniční trati a další mohou vznikat i nadále.
Do konce září totiž mohou obce, města, kraje či nejrůznější sdružení žádat Správu železniční dopravní cesty o převod opuštěných a dnes již nevyužívaných železničních tratí v Karlovarském kraji.
„Problém je však prozatím v tom, že drážní majetek nejde podle současných zákonů bezúplatně převést na kraje nebo obce. Za peníze je pro obce příliš drahý. Vláda ovšem může v některých případech nařídit prodej tratě za symbolickou cenu,“ řekl Luboš Kala z Nadace Partnerství, která se zabývá budoucími zelenými stezkami v republice.
Stanou se bývalé železniční tratě turistickými atrakcemi, takzvanými zelenými stezkami, po kterých by se v budoucnu proháněly tisíce cyklistů, in-line bruslařů či pěších? Lidé jsou těmito plány, stejně jako představitelé mnoha obcí, nadšeni i z toho důvodu, že by se po nich díky příznivému profilu cest mohli dopravovat po „vlastních“ děti do škol, ale i dospělí do zaměstnání.
V kraji je hned několik nevyužívaných tratí. Jde například o trať vedoucí z Hranic na státní hranici, z Chebu do Slapan, ze Studánky do Hranice či z Vojkovic do Kyselky.
„Některé tratě mohou být rozprodané nebo již zlikvidované. Zájemci o ně by měli přesné informace získat na Správě dopravní cesty v Karlových Varech,“ uvedl Kala.
Chebu se podařilo dokončit a v květnu otevřít přeshraniční cyklistickou stezku Waldsassen - Cheb a Cheb - Marktredwitz.
„Z Chebu do Waldsassenu vedla železniční trať, na které se vytrhaly koleje a nyní tam je klasický asfaltový povrch. Trať zde byla zrušena v sedmdesátých letech minulého století. Vedení Chebu bojovalo dlouho s ministerstvem dopravy o zrušení trati a teprve potom mohli odstranit koleje a udělat vyhovující povrch.
V Česku lze najít takovéto stezky kromě Chebu v České Lípě a Ostravě. „Řada dalších však v důsledku komplikovaného převodu železnic zůstává jen v podobě návrhu,“ dodal Kala.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)

Do konce září mohou obce, města a kraje předkládat žádosti o převod opuštěných železničních tratí. Vyzývá k tomu Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která tratě spravuje. Po několika jednáních zástupců měst, krajů, železničních organizací, ministerstva dopravy a Nadace Partnerství se tak uvolnila cesta k přeměně opuštěných tratí na cyklostezky.
Ty se na opuštěných železnicích budují v řadě zemí západní Evropy i v USA a mnohdy se na jejich zřizování podílí i stát. Drážní cyklostezky jsou díky nízkému převýšení vhodné i pro každodenní dopravu do školy či zaměstnání. „Několik takových cyklostezek už lze najít i v ČR, například v Chebu, České Lípě či Ostravě,“ uvedl Luboš Kala z Nadace Partnerství.
V případě dotazů se mohou obce a kraje obrátit buď na SŽDC nebo na Nadaci Partnerství -
http://www.nadacepartnerstvi.cz/ cestina/programy/zelenestezkyzeleznice.php .

(Právo)

rk_kn: Nákladná doprava do Veľkého Krtíša stále existuje, zatiaľ jazdia aj maďarské osobáky na trati Balassagyarmat - Ipolytarnóc, aj keď sa táto trať bohužiaľ nachádza na zozname tratí, kde má byť zastavená osobná doprava.

mali sme (máme ) aj na Slovensku. A vďaka nej nemá Veľký Krtíš, ktorý je už sídlo okresu priame napojenie na celoštátnu železničnú sieť. Doprava je t.č. zastavená, najmä preto, že MÁV na svojom území trať zrušili. Vznikalo po veľkých politicko - vojensko - územných rekonštrukciách, keď svetovládcovia a vojnoví mierotvorcovia čarbali po mapách svojich sférach vlyvu !

Komu to nic neříká, může si přečíst vysvětlení (druhý článek na stránce) na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2006/6_32ad.htm