Infraštruktúra - všeobecne
Na slovensku sme na tom dosť zle.Hlavné elektrifikované trate sú preťažené a na ostatné nikto ani nepomyslí.To spôsobuje že fabriky ktoré nie sú napojené na hlavnú infraštruktúru používajú kamionovú dopravu, ktorá potom upcháva naše cesty a je nákladnejšia a aj NEBESPEČNEJŠIA ako vlaková.Mali by stým niečo robiť.
Na níže citovaný článek navazuje příspěvek, v němž je zdůrazněno, že půjde o skutečně nerozborné a nepřenosné zařízení. To je důležité právě v tomto regionu, který je v hojné míře osídlen spoluobčany s výraznou zálibou v zásobování provozoven sběrných surovin. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/66130/
Mohutný, 2,25 metru vysoký a 110 metrů dlouhý plot přehradí v Otvicích u Chomutova cestu, kterou lidé nebezpečně přecházejí železniční trať, aby to měli blíž k nákupním centrům za ní. Zastupitelé obce už výstavbu plotu schválili, čekají na stavební povolení. Starosta zatím shání peníze na výstavbu. Pokud je sežene, přehrazení nebezpečného úseku se začne do měsíce stavět. „Půjde o těžký masivní plot, který půjde jen stěží přelézt nebo zničit. Zamezí přecházení v místě, kde došlo k několika nehodám. Zároveň nebude možné ho obejít, protože naváže na pozemky zahrádek,“ uvedl Pavel Ašenbrener, starosta Otvic. Otvické přiměla k radikálnímu řešení situace únorová tragédie -vlak nabral v místě, kudy lidé trať léta přecházejí, dvě čtrnáctileté dívky z Jirkova. Obě byly okamžitě mrtvé. Z policejního vyšetřování vyplynulo, že si zkracovaly cestu přes trať. Zůstaly stát na první koleji a chtěly zřejmě nechat projet vlak na druhé. Usmrtil je ale vlak projíždějící jim za zády. Ve stejném místě srazil vlak dívku také před třemi lety. Smrtelně tu za podobných okolností zranil i staršího muže.
Jako úsek smrti přitom nechvalně proslula i část silnice I/13, který vede kolem nákupní zóny u Jirkova z druhé strany než trať vlaku. Kvůli tomu tam vzniknul kruhový objezd, zábrany k přecházení lidí a bude tu i lávka přes silnici.
„Část obyvatel nebude asi s přehrazením cesty souhlasit. Pokud ale pomůže zachránit aspoň jeden život, má taková zábrana význam,“ míní starosta Ašenbrener. „Dole na cestě a u plotu osadíme, co nejdřív výstražné cedule upozorňující na to, že je kolejiště uzavřené a hrozí tam nebezpečí,“ dodal.
Výstavbu ochranného plotu podporují i železničáři. Vymínili si pouze to, že v plotu musí být speciální brána, která umožní vjezd do prostoru trati pro případné opravy nebo záchranné práce.
„Každý plot pomůže. Stejně se ale asi najdou tací, kteří ho budou chtít překonat nebo obejít. Měli by si ale uvědomit, že jedoucí vlak je pro ně v nepřehledné zatáčce skutečným nebezpečím,“ upozornil Rudolf Galbavý, přednosta stanice v Chomutově.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)
Jako úsek smrti přitom nechvalně proslula i část silnice I/13, který vede kolem nákupní zóny u Jirkova z druhé strany než trať vlaku. Kvůli tomu tam vzniknul kruhový objezd, zábrany k přecházení lidí a bude tu i lávka přes silnici.
„Část obyvatel nebude asi s přehrazením cesty souhlasit. Pokud ale pomůže zachránit aspoň jeden život, má taková zábrana význam,“ míní starosta Ašenbrener. „Dole na cestě a u plotu osadíme, co nejdřív výstražné cedule upozorňující na to, že je kolejiště uzavřené a hrozí tam nebezpečí,“ dodal.
Výstavbu ochranného plotu podporují i železničáři. Vymínili si pouze to, že v plotu musí být speciální brána, která umožní vjezd do prostoru trati pro případné opravy nebo záchranné práce.
„Každý plot pomůže. Stejně se ale asi najdou tací, kteří ho budou chtít překonat nebo obejít. Měli by si ale uvědomit, že jedoucí vlak je pro ně v nepřehledné zatáčce skutečným nebezpečím,“ upozornil Rudolf Galbavý, přednosta stanice v Chomutově.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/66128/
Poslední volné kameny odstraňují v těchto dnech horolezci z Mariánské skály v Ústí nad Labem. Zvětralá skála ohrožovala vlaky, které jezdí přímo pod ní. „Část skály ještě bude potažena ochrannou sítí, která zabrání pádu kamenů. Práce skončí v dubnu, pak začne oprava trati pod skalním masivem,“ uvedl ředitel stavby Vladimír Mikeš.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/65855/
Přesně týden má trvat výluka na železniční trati 020 Velký Osek - Choceň mezi královéhradeckých hlavním nádražím a stanicí Hradec Králové - Slezské Předměstí. Bude to mít dopad hlavně na železniční dopravu mezi Hradcem a Týništěm nad Orlicí. Cestování se zkomplikuje třeba cestujícím rychlíky z Hradce do Brna.
„Výluka kvůli opravě železničního mostu začne v úterý 21. března před osmou hodinou a bude trvat do podvečerních hodin úterý 28. března. Většinu vlaků v úseku Hradec Králové hlavní nádraží a stanicí Slezské Předměstí nahradí autobusy,“ uvedl Roman Moravčík z Českých drah.
Mezinárodní rychlíky číslo 250 a 251 Praha - Poznaň a zpět dráhy mezi Hradcem Králové a Letohradem odkloní přes Pardubice, přičemž na jejich pravidelné trase v úseku mezi Hradcem a Letohradem místo nich pojedou náhradní spoje.
S náhradní dopravou mezi Hradcem a Týništěm nad Orlicí musí počítat i cestující, kteří pojedou rychlíky na trase Brno - Hradec Králové či spěšným vlakem číslo 1952 Letohrad - Hradec.
V pracovní dny a v sobotu bude platit výjimka pro první ranní vlak z Hradce Králové do Chocně. Pro cestující, kteří tímto spojem pojedou do stanic za Týništěm nad Orlicí, vlak z Hradce nahradí autobusy, které však budou oproti platnému železničnímu jízdnímu řádu vyjíždět dříve. Vlak vyjíždějící z hradeckého Slezského Předměstí už ale pojede podle pravidelného jízdního řádu.
Po dobu výluky nebudou na hradeckém hlavním nádraží zajištěny pravidelné přípoje na vlaky odjíždějící do dalších směrů podle platného jízdního řádu. Zpoždění vlaků při odjezdu ze Slezského Předměstí směrem do Týniště bude až patnáct minut a při příjezdu do Hradce od Týniště nejvýš pětadvacet minut.
Místo odjezdu náhradní autobusové dopravy ze stanice Hradec Králové - zastávka nebude přímo u zastávky, ale v Severní ulici vzdálené od železniční stanice přibližně tři sta metrů. Další podrobnosti o výluce najdou cestující na informačních místech na nádražích nebo na webových stránkách www.cd.cz.
Ve východních Čechách to není tento týden jediná výluka. Další začne dnes v osm hodin na trati Borohrádek - Chrudim mezi stanicemi Chrudim město a Moravany. Vlaky tam nahradí autobusy.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
„Výluka kvůli opravě železničního mostu začne v úterý 21. března před osmou hodinou a bude trvat do podvečerních hodin úterý 28. března. Většinu vlaků v úseku Hradec Králové hlavní nádraží a stanicí Slezské Předměstí nahradí autobusy,“ uvedl Roman Moravčík z Českých drah.
Mezinárodní rychlíky číslo 250 a 251 Praha - Poznaň a zpět dráhy mezi Hradcem Králové a Letohradem odkloní přes Pardubice, přičemž na jejich pravidelné trase v úseku mezi Hradcem a Letohradem místo nich pojedou náhradní spoje.
S náhradní dopravou mezi Hradcem a Týništěm nad Orlicí musí počítat i cestující, kteří pojedou rychlíky na trase Brno - Hradec Králové či spěšným vlakem číslo 1952 Letohrad - Hradec.
V pracovní dny a v sobotu bude platit výjimka pro první ranní vlak z Hradce Králové do Chocně. Pro cestující, kteří tímto spojem pojedou do stanic za Týništěm nad Orlicí, vlak z Hradce nahradí autobusy, které však budou oproti platnému železničnímu jízdnímu řádu vyjíždět dříve. Vlak vyjíždějící z hradeckého Slezského Předměstí už ale pojede podle pravidelného jízdního řádu.
Po dobu výluky nebudou na hradeckém hlavním nádraží zajištěny pravidelné přípoje na vlaky odjíždějící do dalších směrů podle platného jízdního řádu. Zpoždění vlaků při odjezdu ze Slezského Předměstí směrem do Týniště bude až patnáct minut a při příjezdu do Hradce od Týniště nejvýš pětadvacet minut.
Místo odjezdu náhradní autobusové dopravy ze stanice Hradec Králové - zastávka nebude přímo u zastávky, ale v Severní ulici vzdálené od železniční stanice přibližně tři sta metrů. Další podrobnosti o výluce najdou cestující na informačních místech na nádražích nebo na webových stránkách www.cd.cz.
Ve východních Čechách to není tento týden jediná výluka. Další začne dnes v osm hodin na trati Borohrádek - Chrudim mezi stanicemi Chrudim město a Moravany. Vlaky tam nahradí autobusy.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/65076/
V Pardubickém kraji se v následujících letech chystají miliardové investice do vylepšení železniční sítě. Jednou z priorit je například modernizace trati Hradec Králové - Pardubice - Chrudim.
Další důležitou investicí by měla být elektrifikace trati z Letohradu na hraniční přechod s Polskem v Lichkově. Mezi plánované projekty patří rovněž modernizace průjezdu uzlem Ústí nad Orlicí a optimalizace úseku z Brandýsa nad Orlicí do Ústí nad Orlicí na prvním tranzitním železničním koridoru spojujícím Berlín a Vídeň.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
Další důležitou investicí by měla být elektrifikace trati z Letohradu na hraniční přechod s Polskem v Lichkově. Mezi plánované projekty patří rovněž modernizace průjezdu uzlem Ústí nad Orlicí a optimalizace úseku z Brandýsa nad Orlicí do Ústí nad Orlicí na prvním tranzitním železničním koridoru spojujícím Berlín a Vídeň.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/64875/
Dopravu z Chrudimi ztěžuje výluka na železniční trati do Moravan, která potrvá několik týdnů. Lidé z druhého největšího města v Pardubickém kraji musejí po trase jezdit autobusy, které ale nestaví ve všech obcích. Přerušení provozu na této regionální trati, které začalo ve středu, bude pokračovat v tomto týdnu i několikadenní nepřetržitou výlukou. „Vlaky jsou nahrazeny autobusem, který zastavuje vždy u nádraží ve stanicích, v mezilehlých zastávkách je to zpravidla v obci, poblíž železniční zastávky,“ uvedl zástupce ředitele drah v Pardubicích Michal Štěpán.
„Cestující do Topole tak mají zastávku v obci Tuněchody,“ dodal. Všechna místa zastavení autobusů jsou podle něj označena.
Náhradní doprava podle Štěpána nepůsobí cestujícím komplikace při přestupu na přípojné vlaky.
Práce zahrnují výměny kolejí kvůli zvýšení rychlosti jízdy vlaků. „Dále budou opravovány některé mostky na trati a rekonstrukce se také dočkají přejezdy v Hrochově Týnci a Bořicích,“ uvedl Štěpán. Chrudim se rovněž dočká modernizace železničního přejezdu u místních plynáren a napojení na silnici I/37. Po výstavbě obchvatu půjde o hlavní příjezdovou komunikaci do města. Opravy se uskuteční v roce 2007 a budou stát téměř 50 milionů korun.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
„Cestující do Topole tak mají zastávku v obci Tuněchody,“ dodal. Všechna místa zastavení autobusů jsou podle něj označena.
Náhradní doprava podle Štěpána nepůsobí cestujícím komplikace při přestupu na přípojné vlaky.
Práce zahrnují výměny kolejí kvůli zvýšení rychlosti jízdy vlaků. „Dále budou opravovány některé mostky na trati a rekonstrukce se také dočkají přejezdy v Hrochově Týnci a Bořicích,“ uvedl Štěpán. Chrudim se rovněž dočká modernizace železničního přejezdu u místních plynáren a napojení na silnici I/37. Po výstavbě obchvatu půjde o hlavní příjezdovou komunikaci do města. Opravy se uskuteční v roce 2007 a budou stát téměř 50 milionů korun.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/64872/
České dráhy opravují železnici mezi Chrudimí a Moravany. Výluky budou trvat od 8 do 18 hodin a pokračovat v dalších týdnech. Opravy zahájí dráhy také na traťových mostcích a rekonstrukce se také dočkají přejezdy v Hrochově Týnci a Bořicích. Vlaky zde nahradí autobudy, které zastaví u nádraží ve stanicích, v mezilehlých zastávkách to je zpravidla v obci, poblíž železniční zastávky. „Náhradní doprava jezdí prakticky včas a nepůsobí tak cestujícím komplikace při přestupu na přípojné vlaky v Moravanech a Chrudimi,“ řekl Michal Štěpán za Krajské centrum osobní dopravy.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/64461/
16.3.2006 Dopravní noviny str. 1 Titulní strana
(čtk)
Evropská unie
Případný nedostatek prostředků by se výrazně dotkl i České republiky. Mezi třicítkou vybraných projektů se jí přímo týkají tři: kontroverzní přesun brněnského nádraží, výstavba koridoru Drážďany - Praha s odbočkou na Linec a výstavba dálnice, která by měla vést z polských Katovic přes Brno a dále na Vídeň.
Podle informací deníku Financial Times bude mít Evropská unie prostředky jen na výstavbu železniční trasy Berlín - Palermo
s výstavbou mostu mezi Itálií a Sicílií, na stavbu koridoru mezi Francií a Španělskem přes Pyreneje, na trasu Paříž - Štrasburk - Mnichov - Bratislava, na vybudování dálnice Lyon - Budapešť a na dálnici, která spojí Helsinky s Varšavou. České projekty se v přehledu neobjevily, což by pro ČR znamenalo ztrátu mnoha miliard Kč.
"Potřebujeme více peněz, abychom nezklamali očekávání lidí," řekl člen dopravního výboru Paolo Costa. O celkovém objemu peněz však stále není rozhodnuto a možná je i varianta, že by se menší částka, která je nyní ve hře, rozdělila mezi všechny projekty.
(čtk)
Evropská unie
Případný nedostatek prostředků by se výrazně dotkl i České republiky. Mezi třicítkou vybraných projektů se jí přímo týkají tři: kontroverzní přesun brněnského nádraží, výstavba koridoru Drážďany - Praha s odbočkou na Linec a výstavba dálnice, která by měla vést z polských Katovic přes Brno a dále na Vídeň.
Podle informací deníku Financial Times bude mít Evropská unie prostředky jen na výstavbu železniční trasy Berlín - Palermo
s výstavbou mostu mezi Itálií a Sicílií, na stavbu koridoru mezi Francií a Španělskem přes Pyreneje, na trasu Paříž - Štrasburk - Mnichov - Bratislava, na vybudování dálnice Lyon - Budapešť a na dálnici, která spojí Helsinky s Varšavou. České projekty se v přehledu neobjevily, což by pro ČR znamenalo ztrátu mnoha miliard Kč.
"Potřebujeme více peněz, abychom nezklamali očekávání lidí," řekl člen dopravního výboru Paolo Costa. O celkovém objemu peněz však stále není rozhodnuto a možná je i varianta, že by se menší částka, která je nyní ve hře, rozdělila mezi všechny projekty.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/64426/
štb: Je pravdepodobné, že sa jedná o železničný most. Vo Francúzsku je v súčasnosti v prevádzke viac ako 900 kovových železničných mostov a SNCF od roku 2004 realizuje rozsiahly výskum s cieľom znížiť ich hlučnosť pri prevádzke. Pre tých, ktorí rozumejú francúzsky viac na stránke http://recherche.sncf.com/projets/bruit_ponts.html . Možno výsledky podobnej štúdie pomôžu eliminovať hluk kovových železničných mostov aj v sieti ŽSR. Kiežby.... 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/64380/
Do údržby a opráv francúzskej železničnej siete bolo doposiaľ vkladané podstatne menej prostriedkov ako vo Veľkej Británii, v Nemecku alebo v Taliansku. Pre zlepšenie tohto stavu by bolo potrebné investovať 1,3 mil € ročne počas desiatich rokov.
Prvýkrát v histórii boli použité optické vlákna vložené do mostnej konštrukcie s ceľom monitorovať celkové chovanie sa mostovky. Celkom 108 senzorov od švajčiarskej firmy Smartec bolo vložených do šiestich nosných trámov. Senzory sledujú situáciu v predpätí trámov, ich ohyb a pružnosť počas rôznych poveternostných, zaťažovacích a teplotných podmienok.
Bohužiaľ správa nehovorí nič o tom, či to bol cestný alebo železničný most
Zdroj: Zprávy + informace ČKAIT 4/2005
Prvýkrát v histórii boli použité optické vlákna vložené do mostnej konštrukcie s ceľom monitorovať celkové chovanie sa mostovky. Celkom 108 senzorov od švajčiarskej firmy Smartec bolo vložených do šiestich nosných trámov. Senzory sledujú situáciu v predpätí trámov, ich ohyb a pružnosť počas rôznych poveternostných, zaťažovacích a teplotných podmienok.
Bohužiaľ správa nehovorí nič o tom, či to bol cestný alebo železničný most
Zdroj: Zprávy + informace ČKAIT 4/2005
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/64193/
.
14.3.2006 Mladá fronta DNES str. 4 Jižní Morava
LUCIE KUČEROVÁ
Politici se zavázali, že do roku 2013 proinvestují na jihomoravských železnicích desítky miliard
Brno, Jižní Morava - Mnohé železniční tratě na jižní Moravě jsou zastaralé, kodrcají se po nich motorové vlaky a soupravy se na jednokolejkách musejí ve stanicích vyhýbat.
„Co se týká Brna, máme dluh. Do železnice se víc investovalo třeba v Praze a Ostravě,“ připustil ředitel Českých drah Josef Bazala.
Ministr dopravy, jihomoravský hejtman, primátor Brna a šéfové drah proto včera v Brně podepsali dokument, v němž se zavazují tuto situaci změnit. Do konce roku 2013 se mají vybrané tratě na jižní Moravě výrazně zmodernizovat. Náklady odhadují na desítky miliard korun, slibují si však i evropské peníze.
„Železniční stavby vyjmenované v dokumentu jsou pro ministerstvo dopravy prioritou. Ještě v březnu seznam posoudí Evropská komise,“ slíbil ministr dopravy Brňan Milan Šimonovský (KDU-ČSL).
Dvě koleje z Brna do Vyškova
Politici se zavázali, že seženou peníze na zmodernizování trati z Brna přes Vyškov do Přerova. Ta má totiž dnes pouze jednu kolej, takže si soupravy jedoucí v protisměru musejí vyhýbat.
„Předpokládáme, že vlaky budou po nové trati jezdit rychlostí až 160 kilometrů za hodinu,“ odhadl šéf Správy železniční dopravní cesty Jan Komárek.
Výrazně méně času ve vlaku by v budoucnu měli trávit lidé, kteří dojíždějí na trase Brno - Náměšť nad Oslavou. „Železnice se stavěla před více než sto lety a vlaky tu dnes projíždějí velmi pomalu,“ popsal ředitel Českých drah Josef Bazala. Odhadl, že jakmile se trať opraví, lidem to dobu cestování zkrátí o třicet až čtyřicet procent.
Peníze hodlají politici investovat také do tratě z Brna do Břeclavi, aby byla sjízdná i pro cizí dopravní společnosti a mohly sem zajíždět například vlaky z Rakouska.
„Povolená rychlost se bude postupně zvyšovat až na 200 kilometrů za hodinu. Pracujeme také na tom, aby do Vídně mohla zajíždět Pendolina,“ popsal Bazala.
Na železnici Střelice - Moravský Krumlov - Hrušovany nad Jevišovkou zase instalují technici nový bezpečnostní systém. „Pracovní síly nahradíme technikou, takže se ušetří na zaměstnancích a pro cestující to bude znamenat větší bezpečnost,“ sdělil Jan Komárek.
Pohodlnější by mělo být díky elektrifikované trati také cestování ze Znojma do Vídně.
Totéž se týká také Vyškovska, konkrétně úseku železnice z Blažovic na Brněnsku do Nesovic na Vyškovsku.
LUCIE KUČEROVÁ
Politici se zavázali, že do roku 2013 proinvestují na jihomoravských železnicích desítky miliard
Brno, Jižní Morava - Mnohé železniční tratě na jižní Moravě jsou zastaralé, kodrcají se po nich motorové vlaky a soupravy se na jednokolejkách musejí ve stanicích vyhýbat.
„Co se týká Brna, máme dluh. Do železnice se víc investovalo třeba v Praze a Ostravě,“ připustil ředitel Českých drah Josef Bazala.
Ministr dopravy, jihomoravský hejtman, primátor Brna a šéfové drah proto včera v Brně podepsali dokument, v němž se zavazují tuto situaci změnit. Do konce roku 2013 se mají vybrané tratě na jižní Moravě výrazně zmodernizovat. Náklady odhadují na desítky miliard korun, slibují si však i evropské peníze.
„Železniční stavby vyjmenované v dokumentu jsou pro ministerstvo dopravy prioritou. Ještě v březnu seznam posoudí Evropská komise,“ slíbil ministr dopravy Brňan Milan Šimonovský (KDU-ČSL).
Dvě koleje z Brna do Vyškova
Politici se zavázali, že seženou peníze na zmodernizování trati z Brna přes Vyškov do Přerova. Ta má totiž dnes pouze jednu kolej, takže si soupravy jedoucí v protisměru musejí vyhýbat.
„Předpokládáme, že vlaky budou po nové trati jezdit rychlostí až 160 kilometrů za hodinu,“ odhadl šéf Správy železniční dopravní cesty Jan Komárek.
Výrazně méně času ve vlaku by v budoucnu měli trávit lidé, kteří dojíždějí na trase Brno - Náměšť nad Oslavou. „Železnice se stavěla před více než sto lety a vlaky tu dnes projíždějí velmi pomalu,“ popsal ředitel Českých drah Josef Bazala. Odhadl, že jakmile se trať opraví, lidem to dobu cestování zkrátí o třicet až čtyřicet procent.
Peníze hodlají politici investovat také do tratě z Brna do Břeclavi, aby byla sjízdná i pro cizí dopravní společnosti a mohly sem zajíždět například vlaky z Rakouska.
„Povolená rychlost se bude postupně zvyšovat až na 200 kilometrů za hodinu. Pracujeme také na tom, aby do Vídně mohla zajíždět Pendolina,“ popsal Bazala.
Na železnici Střelice - Moravský Krumlov - Hrušovany nad Jevišovkou zase instalují technici nový bezpečnostní systém. „Pracovní síly nahradíme technikou, takže se ušetří na zaměstnancích a pro cestující to bude znamenat větší bezpečnost,“ sdělil Jan Komárek.
Pohodlnější by mělo být díky elektrifikované trati také cestování ze Znojma do Vídně.
Totéž se týká také Vyškovska, konkrétně úseku železnice z Blažovic na Brněnsku do Nesovic na Vyškovsku.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/63721/
Modernizace trati Opava východ – Ostrava-Svinov umožní výrazně zkvalitnit spojení Opavy s dalšími regiony ČR
Již na podzim letošního roku bude ukončena modernizace a elektrizace trati Ostrava Svinov – Opava východ. To umožní výrazně zrychlit dopravu mezi spádovými oblastmi obou moravskoslezských metropolí; stejně jako nabídnout přímé rychlé spojení Opavy s dalšími regiony České republiky.
Kompletní modernizace trati by přitom měla být dokončena letos v listopadu, přičemž nyní – od středy 15. března 2006 začíná její další fáze. Ta se týká úseku Háj ve Slezsku – Opava východ, kde bude po dobu 4 měsíců probíhat nepřetržitá výluka. Po jejím ukončení budou stavební práce dále pokračovat v úseku Štítina – Opava východ.
Více na stránce http://www.cd.cz/index.php?action=article&id=31744
Již na podzim letošního roku bude ukončena modernizace a elektrizace trati Ostrava Svinov – Opava východ. To umožní výrazně zrychlit dopravu mezi spádovými oblastmi obou moravskoslezských metropolí; stejně jako nabídnout přímé rychlé spojení Opavy s dalšími regiony České republiky.
Kompletní modernizace trati by přitom měla být dokončena letos v listopadu, přičemž nyní – od středy 15. března 2006 začíná její další fáze. Ta se týká úseku Háj ve Slezsku – Opava východ, kde bude po dobu 4 měsíců probíhat nepřetržitá výluka. Po jejím ukončení budou stavební práce dále pokračovat v úseku Štítina – Opava východ.
Více na stránce http://www.cd.cz/index.php?action=article&id=31744
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/63623/
Chcel by som sa opýtať, či niekto náhodou nepozná detaily alebo aspoň akékoľvek informácie o štúdii dostavba žel. uzla Košice, vypracovanej ešte v 1987 a aktualizovanej 1993. Viem iba toľko, že ide tam o premiestnenie niektorých prevádzok(akých neviem) mimo centrum mesta, asi do žst Krásna. Za akékoľvek info vopred vďaka 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/63217/
10.3.2006 Znojemské noviny str. 1 Znojemské noviny
Znojmo * Už na konci roku by měly jezdit z rakouské strany do Šatova vlaky poháněné elektřinou. Několik set metrů od hranic do pohraničního města se tak stane první elektrifikovanou železnicí na Znojemsku. „Počítáme s tím, že by se tak mělo stát od platnosti nového železničního grafikonu v prosinci letošního roku,“ uvedl vrchní přednosta znojemské stanice Českých drah Pavel Karšulin.
Elektrická trakce se v Šatově ale nezastaví. V průběhu dalších dvou let by měla být elektrifikována trať od hranic až do Znojma.
Zároveň by se nad údolím Dyje ve Znojmě měl objevit nový železniční most, který vystřídá dosavadní ženijní provizorium.
Do Vídně jezdí ze Znojma čtyři páry přímých vlaků denně, další přibudou. Od roku 2008 by tam mohlo pendlovat až patnáct párů vlaků denně.
Podle vedoucího zákaznického centra Českých drah ve Znojmě Rostislava Koníčka zatím vlaky do Rakouska využívají z naší strany hlavně studenti a z opačné důchodci.
„Zaplněnost některých spojů je podle mne velmi slušná. Týká se to zejména těch, kterými jezdí studenti na střední školy v Retzu. Opačným směrem jezdí hlavně lidé vyššího věku na nákupy nebo třeba jen na oběd. V letní sezoně je ale využívají hodně i turisté.“
Znojmo * Už na konci roku by měly jezdit z rakouské strany do Šatova vlaky poháněné elektřinou. Několik set metrů od hranic do pohraničního města se tak stane první elektrifikovanou železnicí na Znojemsku. „Počítáme s tím, že by se tak mělo stát od platnosti nového železničního grafikonu v prosinci letošního roku,“ uvedl vrchní přednosta znojemské stanice Českých drah Pavel Karšulin.
Elektrická trakce se v Šatově ale nezastaví. V průběhu dalších dvou let by měla být elektrifikována trať od hranic až do Znojma.
Zároveň by se nad údolím Dyje ve Znojmě měl objevit nový železniční most, který vystřídá dosavadní ženijní provizorium.
Do Vídně jezdí ze Znojma čtyři páry přímých vlaků denně, další přibudou. Od roku 2008 by tam mohlo pendlovat až patnáct párů vlaků denně.
Podle vedoucího zákaznického centra Českých drah ve Znojmě Rostislava Koníčka zatím vlaky do Rakouska využívají z naší strany hlavně studenti a z opačné důchodci.
„Zaplněnost některých spojů je podle mne velmi slušná. Týká se to zejména těch, kterými jezdí studenti na střední školy v Retzu. Opačným směrem jezdí hlavně lidé vyššího věku na nákupy nebo třeba jen na oběd. V letní sezoně je ale využívají hodně i turisté.“
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/63072/
2.3.2006 Dopravní noviny str. 6 Železniční doprava
(spu)
Srbsko
Srbské železnice se v závěru loňského roku staly plnoprávným členem Mezinárodní železniční unie (UIC), od počátku roku letošního jsou také novým členem Společenství evropských železnic a provozovatelů infrastruktury (CER).
Součástí srbské snahy o zapojení do evropských železničních struktur je i program Obnova srbských železnic, v němž se srbská vláda zavazuje k rozsáhlé rekonstrukci a modernizaci železniční infrastruktury a vozového parku, restrukturalizaci a privatizaci železničního sektoru a k rozvoji mezinárodní spolupráce, ko-operace a integrace v oblasti železniční dopravy. Dalším krokem v tomto směru by měl být plánovaný přístup Srbska k Mezistátní organizaci pro mezinárodní železniční dopravu (OTIF). Ústředním bodem srbské politiky v oblasti infrastruktury je opětovné dosažení plné výkonnosti srbského úseku desátého panevropského koridoru a jeho přizpůsobení evropským standardům. S pomocí úvěrů od Evropské investiční banky (EIB) a z fondu EBRD Srbsko zahájilo některé modernizační projekty. V současné době jednají Srbské železnice s EBRD o půjčce 60 milionů € na pořízení železničních vozů pro přepravu zboží. Celkové náklady potřebné k modernizaci železniční sítě jen v centrálním Srbsku se však odhadují na 250 milionů € a možnosti získávání mezinárodních úvěrů jsou pro Srbsko z důvodu dosud nevyřešených politických problémů stále omezené. Podobně jako jinde ve východní a jihovýchodní Evropě i v Srbsku se finanční prostředky investují především do stavby silnic. Průměrně čtyři pětiny investic byly v minulých letech vloženy do stavby, rekonstrukce a modernizace dálnic a silnic pro dálkovou dopravu, mostů a tunelů, jen jedna pětina byla určena pro rekonstrukci a modernizaci železniční sítě.
Těžištěm rozvoje kombinovaná doprava
Těžištěm dalšího rozvoje Srbských železnic by se měla stát nedoprovázená kombinovaná doprava, na níž hodlá dopravce spolupracovat se všemi drážními podniky sousedních zemí. Na podzim loňského roku již Srbsko podepsalo dohodu o kombinované dopravě s Chorvatskem. Dohoda by měla mimo jiné přispět k rychlejšímu odbavování na hranici. Podobnou dohodu Srbsko nyní připravuje se Slovenskem. Současně probíhají přípravné práce k založení asociace pro kombinovanou dopravu Srbské republiky, která by měla zlepšit vzájemnou spolupráci železniční, silniční a vodní dopravy.
(spu)
Srbsko
Srbské železnice se v závěru loňského roku staly plnoprávným členem Mezinárodní železniční unie (UIC), od počátku roku letošního jsou také novým členem Společenství evropských železnic a provozovatelů infrastruktury (CER).
Součástí srbské snahy o zapojení do evropských železničních struktur je i program Obnova srbských železnic, v němž se srbská vláda zavazuje k rozsáhlé rekonstrukci a modernizaci železniční infrastruktury a vozového parku, restrukturalizaci a privatizaci železničního sektoru a k rozvoji mezinárodní spolupráce, ko-operace a integrace v oblasti železniční dopravy. Dalším krokem v tomto směru by měl být plánovaný přístup Srbska k Mezistátní organizaci pro mezinárodní železniční dopravu (OTIF). Ústředním bodem srbské politiky v oblasti infrastruktury je opětovné dosažení plné výkonnosti srbského úseku desátého panevropského koridoru a jeho přizpůsobení evropským standardům. S pomocí úvěrů od Evropské investiční banky (EIB) a z fondu EBRD Srbsko zahájilo některé modernizační projekty. V současné době jednají Srbské železnice s EBRD o půjčce 60 milionů € na pořízení železničních vozů pro přepravu zboží. Celkové náklady potřebné k modernizaci železniční sítě jen v centrálním Srbsku se však odhadují na 250 milionů € a možnosti získávání mezinárodních úvěrů jsou pro Srbsko z důvodu dosud nevyřešených politických problémů stále omezené. Podobně jako jinde ve východní a jihovýchodní Evropě i v Srbsku se finanční prostředky investují především do stavby silnic. Průměrně čtyři pětiny investic byly v minulých letech vloženy do stavby, rekonstrukce a modernizace dálnic a silnic pro dálkovou dopravu, mostů a tunelů, jen jedna pětina byla určena pro rekonstrukci a modernizaci železniční sítě.
Těžištěm rozvoje kombinovaná doprava
Těžištěm dalšího rozvoje Srbských železnic by se měla stát nedoprovázená kombinovaná doprava, na níž hodlá dopravce spolupracovat se všemi drážními podniky sousedních zemí. Na podzim loňského roku již Srbsko podepsalo dohodu o kombinované dopravě s Chorvatskem. Dohoda by měla mimo jiné přispět k rychlejšímu odbavování na hranici. Podobnou dohodu Srbsko nyní připravuje se Slovenskem. Současně probíhají přípravné práce k založení asociace pro kombinovanou dopravu Srbské republiky, která by měla zlepšit vzájemnou spolupráci železniční, silniční a vodní dopravy.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/61957/
