Koridory a vysokorychlostní tratě
Železničné koridory TEN (TransEuropean Network) na území SR:
IV. Szob - Štúrovo - Bratislava - Kúty - Břeclav
V. Kittsee - Bratislava - Žilina - Košice - Čierna n/Tisou - Čop
VI. Žilina - Čadca - Skalité - Zwardoń
IX. Hidasnémeti - Košice - Prešov - Plaveč - Muszyna
Práce na nich síce slimačím tempom, ale predsa-len postupujú, a tie sú námetom tejto diskusie ...
Dopravne stavby Reming Consult a.s.
_________________________________________________
Železniční koridory na území ČR:
I. st.hr. Německa - Děčín - Praha - Česká Třebová - Brno - Břeclav - st.hr. Rakouska
II. st. hr. Rakouska - Břeclav - Hodonín - Přerov - Ostrava - Petrovice u Karviné - st. hr. Polska
III. Cheb st.hr. - Mariánské Lázně - Plzeň - Beroun - Praha - Česká Třebová - Přerov - Ostrava - Bohumín - st. hr. Slovenska
IV. st. hr. Německa - Děčín - Praha - České Budějovice - Horní Dvořiště - st. hr. Rakouska
Železniční koridory (eStav.cz)
Železniční koridory
Železniční koridory ČR
Železnice Slovenskej republiky (ŽSR) ako správca železničnej infraštruktúry pokračujú v modernizácii V. rýchlostného koridoru. Jeho celková dĺžka je 2831 kilometrov a spája 6 európskych krajín: Taliansko, Slovinsko, Chorvátsko, Maďarsko, Slovensko a Ukrajinu. Koridor cez naše územie vedie cez Bratislavu - Žilinu - Košice až po štátnu hranicu s Ukrajinou a dĺžka koridoru je 536 kilometrov.
Modernizácia železničnej infraštruktúry na Slovensku vychádza z Európskej dohody o medzinárodných železničných magistrálach a Európskej dohody o najdôležitejších trasách medzinárodnej kombinovanej dopravy. Tým, že siete ŽSR sú začlenené do európskych dopravných ciest, železnice prevzali aj povinnosť rešpektovať spomínané dohody a technické požiadavky.
Obnovené úseky železničných tratí
V minulom roku boli rekonštrukčné práce zamerané najmä na modernizáciu medzistaničných úsekov medzi Bratislavou a Piešťanmi. Železničná dopravná cesta je obnovená v týchto úsekoch:
- Cífer – Trnava
- Bratislava-Rača – Svätý Jur
- Svätý Jur – Pezinok
- Pezinok – Šenkvice
- Vršok – Cífer
- Šenkvice – Vršok
- Brestovany – Leopoldov
- Veľké Kostoľany – Piešťany
Zmodernizovaná je aj Železničná stanica Trnava, Železničná stanica Pezinok a Pezinok zastávka a tiež železničná zastávka Drahovce.
Začiatok modernizácie už od marca
Už 1. marca sa začala prestavba Železničnej stanice Leopoldov. Práce by mali skončiť do konca tohto roku. V Železničnej stanici v Leopoldove pribudne mimoúrovňové priecestie a podchod s osobným výťahom, tri kryté nástupištia s bezpečnostným vodiacim pásom pre nevidiacich, nová lávka ponad koľajnice, batožinový tunel, kvalitný staničný rozhlas a informačné zariadenia. Zmení sa tiež vybavenie staničnej budovy, kde budú mať cestujúci k dispozícii novú čakáreň a modernizovať sa bude aj vestibul v železničnej stanici a priestory osobných pokladníc.
Cestujúci budú informovaní
V tomto roku budú cestujúci počas pretrvávajúcich prác na obnove koridoru informovaní prostredníctvom staničných rozhlasov nielen vo všetkých železničných staniciach v úseku Bratislava – Nové Mesto nad Váhom ale aj v tých železničných staniciach, odkiaľ cestujú do obnovovaného úseku. Na zmenené časy odchodov a príchodov vlakov bude cestujúcich upozorňovať aj vlakový personál, ktorý im poskytne všetky informácie o prípojných vlakoch.
Predĺženie jazdného času
Obnova rýchlostného koridoru však prináša pre cestujúcich niekoľko dočasných nevýhod, ako je predĺženie jazdného času vlakov o 20 až 30 minút, zastavovanie vybraných rýchlikov ako osobných vlakov a zníženie rýchlosti vlakov v rekonštruovaných úsekoch zo 100 až 120 km/h len na 30 až 50 km/h.
Bezpečnosť cestujúcich
Prvoradým cieľom ZSSK je však bezpečne doviezť cestujúcich do cieľa cesty. Počas rekonštrukcie železničných staníc a koľají je však zvýšené nebezpečenstvo úrazov. Preto ZSSK odporúča zvýšiť pozornosť pri nastupovaní a vystupovaní z vlakov a tiež dbať na pokyny vlakového personálu počas cesty. Pri modernizácii sa vymieňajú nielen koľajnice a zabezpečovacie zariadenia, ale aj trolejové vedenie a elektrické zariadenia. Vykláňanie z okien hlavne počas letných mesiacov môže byť mimoriadne nebezpečné.
Harmonogram prác
Harmonogram prác na tento rok je naplánovaný nasledovne:
Úsek Bratislava-Rača - Trnava
- Železničná stanica Bratislava-Rača od marca do novembra
- Železničná stanica Pezinok od marca do októbra
- Železničná stanica Šenkvice od marca do decembra
- Železničná stanica Cífer od marca do decembra
- zastávka Báhoň od marca do decembra
- Vršok - Cífer od marca do decembra
Úsek T
P.S. nepochopil som, prečo časť koľají 2 a 4 už v novom je na SB 8
Po průtazích kvůli výběrovému řízení a změnám v dokumentaci začaly stavební práce na prvním 30 kilometrů dlouhém úseku z Plzně do Stříbra. Letos by se tam mělo prostavět 480 miliónů korun, stavba potrvá do konce roku 2008 a dohromady si vyžádá téměř 5 miliard korun.
Modernizace trati je hlavní dopravní prioritou kraje a největší investicí na západě Čech pro nejbližší roky. Celý koridor z Prahy do Chebu bude stát 40 miliard a zřejmě nebude hotový dříve než za deset let.
Antimonopolní úřad řešil odvolání
První úsek se měl začít budovat už loni, ale antimonopolní úřad musel řešit odvolání proti výsledkům tendru. Dodavatel mohl převzít stavbu až minulý týden. „Teď už probíhají práce na stavbě,“ potvrdil v pátek Právu Jaroslav Dvořáček, technický náměstek plzeňské Správy dopravních cest. První velké výluky by měly vypuknout v srpnu mezi stanicemi Plzeň Jižní předměstí a Křímice a potrvají až do konce roku.
Hlavní částí modernizace je výstavba druhého kolejiště v úseku Kozolupy-Pňovany, rekonstruovat se bude 32 mostů, součástí akce je další nový most, podjezdy, podchody, protihlukové stěny a úprava zabezpečovacího zařízení. Výsledkem má být zvýšení rychlosti trati až na 140 kilometrů za hodinu pro pendolina a na 110 kilometrů v hodině pro běžné soupravy.
Státní fond dopravní infrastruktury letos uvolní do kraje na výstavbu koridoru 480 miliónů korun, v plánu na příští rok je dalších 950 miliónů. Velkou část nákladů bude hradit EU, která na celý projekt přidá přibližně 2,4 miliardy korun. Podílet se bude i plzeňská radnice.
„Na plzeňské stavby jsme pro rok 2006 vyčlenili 120 z celkových 182 miliónů korun, které na koridor z městského rozpočtu půjdou,“ řekl náměstek plzeňského primátora Petr Náhlík.
V Plzni se chystá osm staveb -nové přemostění chystaného silničního okruhu, nová zastávka v zadních Skvrňanech, lávka pro pěší a cyklisty v předních Skvrňanech a podchody ve Skvrňanech i Křimicích.
Do Mnichova rychleji
Po úseku do Stříbra by měly na celém koridoru Praha-Plzeň-Cheb následovat další akce, v plánu je trať Plzeň-Rokycany a také železniční uzel v krajské metropoli. Diskutuje se o podobě úseku od pražského Smíchova. Po dokončení koridoru by se čas jízdy vlakem z Prahy do Plzně měl dostat výrazně pod 1 hodinu.
Plzeňský kraj a jeho bavorští partneři tlačí také na výstavbu nové rychlejší tratě z Plzně na Domažlice, Českou Kubici a Mnichov, která by si žádala 40 miliard korun.
Projekt ale zatím nemá vládní podporu. V současné době alespoň české dráhy upravují úsek ze Staňkova do Blížejova na stávající trase domažlické železnice. Po loňské podzimní první etapě čekají cestující další výluky celé jaro.
Úprava nejzanedbanější sedmikilometrové tratě, tří mostů, tří přejezdů a stanice v Osvračíně za 300 miliónů by měla být hotova v červnu.
(Právo)