Tunely sveta

Je to poslední velká výzva pro Giovanniho Lombardiho. Ve svých 80 letech tento švýcarský inženýr sní spojit suchou cestou Afriku s Evropou. Podle francouzského deníku Le Figaro zamýšlí vybudovat tunel, který by pod Gibraltarským průlivem spojil španělské a marocké břehy.
Projekt se dlouho pokládal za utopii, ale od září je opět na pořadu dne. Pokud se vše podaří, lidé budou moci kolem roku 2030 cestovat z Madridu do Marrákeši rychlovlakem za méně než čtyři hodiny.

Maroko "předměstím" Španělska ?

Vyhloubená podmořská cesta podle svých zastánců výrazně podpoří turistiku, obchodní výměnu, investice a vytváření pracovních míst v Maroku. Marocké království by se tak v době globalizace stalo předměstím i předzahrádkou Evropy.
Odpůrci projektu se pohoršují nad tím, co označují za "globalistické klišé". Zdůrazňují, že na této cestě lze očekávat mnohem menší provoz než mezi Británií a starým kontinentem.
Připomínají, že je zavřena marocko-alžírská hranice, že Magreb je svědkem sílícího islamismu a že oblast je nestabilní, protože není dohoda o Západní Sahaře.
Debata, která začala před třemi desítkami let, však přesto ožila. Upustilo se od dřívějších návrhů na výstavbu různých mostů přes průliv a Lombardi se vrátil ke svému projektu, který poprvé ztroskotal v 90. letech pro nedostatek politické vůle.
Loni Madrid vyzval Švýcara, aby vypracoval novou technickou studii, kterou má odevzdat na konci letošního roku. Lombardi počítá s trasou podél podmořských útesů, které jsou středem průplavu v hloubce 300 metrů.

Projekt bude náročný. I finančně

Začaly zkušební vrty a vysílají se ke dnu sondy, jejichž měřící přístroje však narušují protiraketové systémy vojenských plavidel křižujících oblast. Síla přílivů pravidelně znemožňuje výzkum a zvláštní obavy začal vyvolávat silný tlak vody.
Dno moře tvoří hlavně skála, přičemž tunel by měl být v hloubce až 450 metrů pod hladinou.
První výsledky nejsou moc povzbudivé a předvídají výjimečnou náročnost projektu, připouští Lombardi. Je však přesvědčený, že je technicky možné toto 40 kilometrů dlouhé dílo vybudovat.
Stavba by měla začít do roku 2009, pokud se seženou peníze."Projekt bude přínosem hlavně pro Maroko," soudí Lombardi.
V seferoafrické zemi se však názory na tunel různí. Někteří ministři si myslí, že země má jiné priority v otázce rozvoje, než je tato stavba s nejistou návratností. Například marocké ministerstvo dopravy však vyjádřilo radost, že "sen se mění v něco hmatatelného".

(Aktuálně.cz)

Jak jsem se už zmínil: již dříve existovala vize propojení Evropy a Afriky přes Gibraltarskou úžinu - ale mostem. Tunel by přes všechny problémy byl zřejmě výhodnější.

Na stránce http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=384916
o novém tunelu spojujícím Švýcarsko a Itálii.

Cestující musí překonat stovky kilometrů Německem, Francií a Španělskem. Na samém nejjižnějším konci Pyrenejského poloostrova, ve městě Algeciras, koleje Španělských královských železnic končí. Z blízkého autobusového nádraží veze turisty autobus do nedalekého městečka La Línea. A odtud je vidět přímo před očima. Skála, trčící vyzývavě z moře do oblak. Gibraltar. Za ním pak moře a na druhém břehu – Afrika.
Tady podle představ starověku končil svět. Prošli tudy Féničané, Římané a Arabové. Ti právě přes Gibraltar vyrazili v roce 711 pod velením válečníka Tárika ibn Zijáda dobývat Evropu. Pak skálu získali Španělé, které o ni připravil roku 1704 v krátké bitvě britský expediční sbor. Dobyl španělskou pevnost a přičlenil celé území pod správu britské koruny, pod kterou je podle utrechtské smlouvy z roku 1713 dodnes. Od té doby pro Španěly představuje Gibraltar trn v patě, pro Brity pak zůstává stálou připomínkou časů, kdy nad jejich říší slunce nezapadalo.
Strategická poloha Gibraltaru, střežícího přístup do Středozemního moře, nadělala v minulosti již mnoho zlé krve. Dnes se k území na samém okraji Evropy znovu upřely zvídavé zraky; tentokrát ekonomů a inženýrů. Ti totiž oprášili letitý projekt překonat mořskou úžinu a umožnit tak spojení Evropy s Afrikou suchou nohou. Španělská a marocká vláda se společně rozhodly vyřešit nyní problém jednou provždy. Angažovaly švýcarskou projektovou kancelář Lombardi Engineering a postavily před její odborníky jasné zadání: vyhotovit projekt železničního tunelu, kterým by – po vzoru francouzsko-britského Eurotunnelu – projížděly vlaky mezi Evropou a Afrikou.
Tak velké dílo musí samozřejmě mít své zastánce i skalní odpůrce. Propagátoři podmořské cesty tvrdí, že tunel na sebe strhne většinu dopravy mezi oběma světadíly a jen příjmy z dopravy turistů dokáží zanedlouho pokrýt stavební náklady. Vždyť jen v roce 2005 přijelo do Maroka šest miliónů návštěvníků. Naopak pesimisté ukazují prstem na Eurotunnel, který se již delší čas potýká se značnými ztrátami, vedoucími téměř až ke krachu.
Navzdory těmto debatám technici již pracují na detailním projektu. Protože mořská úžina vykazuje ve svém nejužším místě téměř kilometrovou hloubku, britský Gibraltar se svého nádraží zřejmě nedočká. Trasa by měla vést ze španělské Pulta Alomy k marockému pobřeží u mysu Malabata. Budoucímu tunelu, spojujícímu Evropu s Afrikou, vyměřili délku 38,6 km (z toho podvodní část 27,7 km) a vzhledem ke zdejšímu propustnému podloží jej umístili až do hloubky 150 metrů od mořského dna. Výši nákladů odhadli projektanti v pásmu 7 až 13 miliard $. V porovnání – stavba Eurotunnelu přišla zhruba na dvacet miliard $.
A termín? Střízlivý odhad předpokládá rok 2025. To by měl nový podmořský tunel přivést na černý kontinent koleje ze staré Evropy. A s nimi i tuny nákladů a milióny cestujících.

(Železničář 7/2007)

Připomínám, že existují i záměry překlenout Gibraltarskou úžinu mostem.

pri stavbe metra ! http://zpravy.idnes.cz/v-jame-uprostred-sao-paula-zmizel-autobus-fgy-/zahranicni.asp?c=A070113_204944_zahranicni_jan

Stavba století, jak je často nazýván projekt City-Tunnel Leipzig, startuje. Po rozsáhlých přípravných pracích se tak v pondělí v Lipsku do podzemí poprvé zakousnou obří razící štíty.
Více než pětikilometrový podzemní železniční tunel má spojit Hlavní a Bavorské nádraží v saské metropoli Lipsku. Stavba dvou podzemních tubusů v hloubce 22 metrů, má přijít zhruba na 600 milionů eur. „Dokončení tunelu je pak plánováno na rok 2009,“ uvedla Lea Mocková, mluvčí saského ministerstva průmyslu.
Podle expertů by se tak mělo významnou měrou ulevit enormně dopravně přetíženému městu. Spojení obou nádraží by totiž mohlo přesvědčit především lidi dojíždějící za prací do Lipska, aby dali přednost železniční dopravě

(Právo)

Ten článek podle mne zavání nezměrným a možná nedůvodným optimismem. Nejde jen o onu cenu (která je tam naštěstí zpochybňována), ale doba od Teprve jsme začali... po Železniční tunel pod gibraltarským průlivem se má začít stavět už příští rok mi připadá nějak podhodnocená. Nebo se bude projektovat "za pochodu"? Také se tam nehovoří o nějakých mezivládních dohodách, bez kterých to asi nepůjde.

Železniční tunel pod gibraltarským průlivem se má začít stavět už příští rok.
Tunel by měl být dlouhý 40 kilometrů a jeho stavba bude trvat asi 15 let. Španělští odborníci tvrdí, že pokud nenastanou žádné nepředvídatelné komplikace, první vlak do Afriky vyjede do roku 2025.
K účasti na projektu byl povolán legendární švýcarský stavitel Giovanni Lombardi, který má za sebou například stavbu Gotthardského tunelu, jednoho z největších na světě, který vede pod Alpami.

Lamanšský byl jednodušší

Tunel pod Gibraltarem bude dvoukomorový, mezi dvěma kolejemi bude ještě servisní tunel. Nepovede však nejkratší možnou cestou mezi oběma břehy, a to proto, že by musel být umístěn v hloubce až 900 metrů.
Dráha tunelu proto povede více na západě v hloubce asi 400 metrů. Jen pro porovnání, nad lamanšským tunelem je moře hluboké jen asi 50 metrů."Teprve jsme začali, ale už teď víme, že to bude mnohem složitější než stavba lamanšského tunelu," odhaduje Lombardi v rozhovoru pro deník Guardian.

Více i s obrázky na
http://aktualne.centrum.cz/zahranici/afrika/clanek.phtml?id=268483&tro945_0_0

04.10.2006 - Ein lokbespannter Versuchszug hat gestern im Lötschberg-Basistunnel anlässlich von Hochtastfahrten für den Funktionsnachweis von Fahrbahn und Fahrleitung die Abnahmegeschwindigkeit von 230 km/h erreicht. Lokbespannte Züge werden mit einer Betriebsgeschwindigkeit von 200 km/h und Triebzüge bis zu 250 km/h im Tunnel verkehren. Weitere Versuchsfahrten im ganzen Tunnel bis 280 km/h sind im Dezember 2006 geplant. Die Inbetriebnahmearbeiten verlaufen weiter nach Zeitplan. Der Lötschbergbasistunnel wird im Dezember 2007 kommerziell in den Betrieb gehen.
Pokracovanie: http://www.eurailpress.com/news/news.php3?id=14702 .

Eurotunel je uctihoné dielo najme potom co som sa nim previezol som zistil aké je to užasné

Zdroj: IRJ 7/06

Paříž - Společnost Eurotunnel, která provozuje železniční tunel pod kanálem La Manche, zahájí kroky, které jí pod dohledem soudu ochrání před věřiteli a zabrání úplnému bankrotu. Firma to sdělila v noci na dnešek poté, co skončila nezdarem jednání o novém rozložení splátek jejího obřího dluhu.
Eurotunnel již ve středu uvedl, že zažádá o soudní bankrotovou ochranu před věřiteli, pokud se do středeční půlnoci nedohodne na restrukturalizaci dluhu v celkovém objemu 6,2 miliardy eur. Podnik však zdůraznil, že vlaky pod kanálem budou v každém případě jezdit dál."Eurotunnel je nyní nucen činit právní kroky, aby se uchýlil pod ochranu obchodního soudu v Paříži," uvedla firma v prohlášení. Nezdar rozhovorů svalila na věřitele kolem Deutsche Bank, kteří podporovali jinou dohodu o dluhu než tu, kterou v květnu podepsal Eurotunnel s většinou vlastníků firemních obligací.
Podnik byl vysoce zadlužen již od svého vzniku kvůli vysokým nákladům na stavbu tunelu. Ten se stal dalším mistrovským inženýrským dílem s problematickou ekonomickou návratností. Problémy firmy se pak prohlubovaly kvůli odkladům zahájení vlakové přepravy; navíc poptávka po přepravě byla po nástupu levných leteckých společností slabší, než se předpokládalo.
Eurotunnel uvede v činnost postup podle nového francouzského zákona o bankrotech. Ten po vzoru amerického zákona, známé "kapitoly 11", dává platebně neschopné firmě šanci na ozdravení pod dohledem soudu. Eurotunnel se tak stane první významnou firmou, která této možnosti využije.

(Autor: ČTK)

Všetko čo o tom chcete vedieť:
http://www.alptransit.ch/pages/e/

Bankrot společnosti Eurotunnel přitahuje pozornost médií k tunelu samotnému:

Základní údaje o železničním tunelu pod kanálem La Manche:
- Podmořské spojení mezi Francií a Británií tvoří tři tunely o délce 50,5 kilometru, z nichž 39 kilometrů vede pod hladinou moře (v průměrné hloubce 45 metrů). Dva tunely (pro železniční přepravu) mají průměr 7,6 metru a třetí (služební tunel) 4,8 metru. Na britském pobřeží ústí ve Folkestonu a na francouzském v Coquelles u Calais. Jde o druhý nejdelší železniční tunel na světě po tunelu Seikan (53,85 kilometru), který spojuje japonské ostrovy Honšú a Hokkaidó.
- Už v roce 1802 navrhl Francouz Albert Mathieu Napoleonovi spojit Francii s Británií podmořským potrubím, v němž by jezdily kočáry. Desítky projektů ztroskotaly na technických problémech, ale i na obavách Britů ze ztráty ostrovní nezávislosti. Strach z "invaze tunelem" stál v roce 1882 za ukončením dvouleté výstavby.
- Plán vybudovat podmořský tunel mezi Francií a Británií stvrdily oficiálně vlády obou zemí v roce 1973. Stavební práce trvaly od prosince 1987 do února 1994. Tunel byl slavnostně otevřen 6. května 1994. V listopadu 1996 vypukl v jednom z dopravních tunelů požár, který se obešel bez obětí na životech, na několik měsíců ale narušil plný provoz dopravy.
- Za 12 let provozu se tunelem přepravilo asi 177 milionů lidí; vloni bylo přepraveno zhruba 15,6 milionu pasažérů, 2,05 milionu osobních aut a 1,3 milionu aut nákladních.
- Soukromá společnost Eurotunnel, která má na provoz tunelu licenci až do roku 2086, dosáhla loni příjmů 541 milionů liber (zhruba 22,235 miliardy korun). Její současné zadlužení činí 6,18 miliardy liber; výstavba tunelu ji totiž přišla na asi deset miliard liber. Ke konci roku 2005 měla firma asi 2600 zaměstnanců.

(Autor: ČTK)

Paříž - Společnost Eurotunnel, provozující vlakovou přepravu mezi Francií a Anglií, vyhlásila bankrot. Je to jediná cesta pro její záchranu.
Již v květnu firma připravila plán společně s některými věřiteli a bankou Goldman Sachs na restrukturalizaci svého dluhu. Přesto další jednání nebyla dostatečně úspěšná a anglo-francouzský přepravce požádal pařížský soud o ochranu před věřiteli při bankrotu.
Přesto ale je šance na záchranu. Pokud se s věřiteli Eurotunnel domluví do dnešní půlnoci, je jeho šéf ochoten odvolat žádost, která leží u soudu."Budeme jednat až do konce, ale v případě, že se to nepodaří, jsme již požádali soud o první kroky," řekla agentuře Bloomberg mluvčí společnosti Mady Chabrierová. "Můžeme žádost stornovat, pokud se dohodneme. Pokud ne, proces bankrotu začne již zítra, tedy 13. července," dodala mluvčí.

Firma krachuje, vlaky jezdí

Eurotunnel, který provozuje vlakové spojení pod kanálem, se s dluhovými problémy potýká téměř od začátku existence své i tunelu. Celých dvacet let bojuje se splácením úroků z dluhu ve výši 6,2 miliardy liber, asi čtvrt bilionu korun, který vznikl při vytváření infrastruktury.
Šéf firmy Jacques Gounon chce, aby dohoda, na kterou by případně přistoupil, byla definitivním a jediným plánem restrukturalizace dluhu, který bude společnost mít. Původně plánoval vyhlásit ochranu při bankrotu 28. července, pokud by dohodu zablokovali akcionáři. Dnešní akce však ukazuje, že nechce tak dlouho čekat.
Důsledkem neočekávaného kroku však prý nebude zastavení vlakové dopravy mezi kontinentem a ostrovním státem. Vlaky budou zatím dále jezdit dle řádu, bankrot jejich provoz neohrozí.
Případný proces bankrotu je dlouhý a likvidační správce se vždy snaží firmu zachránit, a její operace tak fungují do poslední možné chvíle.
I přes nynější vývoj chce Gounon požádat akcionáře na valné hromadě 27. července o schválení plánu, který připravil již v květnu. To ovšem může způsobit vrásky věřitelům, protože v červnu šéf Eurotunnelu prohlásil, že pokud akcionáři plán schválí a věřitelé na něj nepřistoupí, hrozí jim žaloba u britského soudu.

Historie kolapsu

Eurotunnel, největší dopravní projekt financovaný ze soukromých zdrojů, se nesetkal s očekávaným zájmem cestujících. Společnost, která byla založena roku 1986, započala svoji činnost v roce 1994, kdy byl dokončen Channel Tunel, spojující Francii a Anglii.
V prvních deseti letech fungování se firma dočkala prudkého pádu cen akcií, restrukturalizace dluhu v roce 1997 a dvou zásadních výměn celého vedení.
Stavba tunelu se výrazně prodražila, náklady se vyšplhaly na dvojnásobek původně odhadovaných 9,5 miliard liber a Eurotunnel si musel začít znovu půjčovat. Jenže banky si daly podmínku, že peníze půjčí pouze za podmínky, že firma vydá i své akcie. A tak došlo k úpisům v roce 1986, 1990 a 1994.
Jenže hned v roce 1994 došlo ke kolapsu akcií s tím, jak se akce prodražovala a zpožďovala. Na konci roku 1995 byly asi na patnácti procentech hodnoty v roce předešlém. Od roku 1995 propadly akcie o dalších 70 procent.

Dluhy a konkurence

Společnost se tak potýká s finančími potížemi od začátku svého provozu. Přestože provozní zisk pomalu roste, není dostatečný na to, aby firma mohla splácet své enormní dluhy, které se s ní "vlečou" již od dob kopání tunelu.
Druhým faktorem je pak menší než očekávaný zájem ze strany cestujících. K tomu přistupuje tvrdá konkurence v podobě trajektů a v poslední době se ke nim připojily i nízkonákladové letecké společnosti.

(Aktuálně.cz)

Ilustrační obrázky ze stránek společnosti Eurotunnel:

Průjezd Alpami bude možné nově uskutečnit horizontální železniční tratí s nejdelším tunelem na světě - 57 km dlouhým Gotthardským tunelem. Článek uvádí zajímavá fakta o atypických výtazích.
Nové železniční spojení Alpami (NRAL) umožní vysokorychlostní cestování do Švýcarska vlaky jedoucími rychlostí 250 km/h. Nové spojení bude mít tunel u Gottharda, Zimmerbergu a Ceneri. Druhé NRAL spojení povede Löschbergem. Popud ke stavbě obou nových spojení NRAL dostal silný impuls rozsahem nákladní dopravy přes Alpy a v Evropě. Podle Evropské Unie se očekává, že nákladní doprava v Alpské oblasti v roce 2010 vzroste o 75%.

Zajímavý článek najdete na
http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=3395

Brenner, Rakousko - Pod Alpami se včera začal kopat Brennerský tunel, nejdelší železniční tunel v Evropě. Bude dlouhý 63 kilometrů a má být otevřen do roku 2015.

(MF Dnes)

http://www.eurailpress.com/ , 30.06.2006 - Heute beginnen die Vortriebsarbeiten für einen Pilotstollen des künftigen Brennerbasistunnels. Der Pilotstollen wird es ermöglichen, detaillierte geologische Daten zu gewinnen, um die Risiken und die Kosten des Baus der beiden Hauptröhren des geplanten Tunnels zu verringern, weiter wird er während der Bauarbeiten zur Evakurierung von Wasser sowie von Gesteinsmaterial dienen. Es handelt sich um mehrere Segmente in der Achse des künftigen Tunnels mit einer Gesamtlänge von 53 km. Der Bau des Pilotstollens zwischen 2006 und 2009 wird 430 Mio. Euro kosten, von denen 50 Prozent durch EU-Mittel finanziert werden. Der Beschluss für die Realisierung eines Pilottunnels wurde am 5. Mai 2006 von den Verkehrsministern Österreichs und Italiens in Salzburg in Anwesenheit von Vizepräsident Jacques Barrot getroffen.

Prievidzskí tunelári prerazili železničný tunel Labbacka
Raziace práce na železni?nom tuneli, ktorý je sú?as?ou dopravnej infraštruktúry prístavu Vuossari pre mesto Helsinki, za?ali Slováci v septembri 2005
[12.6.2006, SITA]

BRATISLAVA 12. júna (SITA) - Prievidzskí tunelári zo spolo?nosti Skanska BS dokon?ili raziace práce na železni?nom tuneli Labbacka, ktorý je spolu s dvoma cestnými tunelmi sú?as?ou dopravnej infraštruktúry prístavu Vuosaari pre mesto Helsinki. Ako ?alej konštatovala spolo?nos? Skanska, raziace práce sa za?ali v septembri minulého roka. V sú?asnosti pokra?ujú Prievidžania na výstavbe cestných tunelov Orosmäki a Karnainen v celkovej d?žke vyše 2,6 kilometra. Dohodu o výstavbe tunelov uzavreli predstavitelia slovenského podniku s vedením fínskej firmy Skanska Tekra Oy.

Skanska dosiahla v minulom roku na Slovensku tržby v hodnote 5,831 mld. Sk, ?o je viac ako dvojnásobný medziro?ný nárast. V tomto roku by sa mali tržby skupiny dosta? cez 6 mld. Sk. Prevádzkový zisk skupiny na Slovensku však vlani medziro?ne poklesol o 14,6 % na 111 mil. Sk a ?istý zisk sa znížil o takmer o 35 % na 41 mil. Sk.
http://www.etrend.sk/69979/spravy-sita/prievidzski-tunelari-prerazili-zelezniny-tunel-labbacka

http://www.eurailpress.com/ , 07.06.2006 - Die elektrischen Versuchsfahrten im Lötschberg-Basistunnel (LBT) können beginnen. Das Bundesamt für Verkehr (BAV) hat mit einer Verfügung Versuchsfahrten bis maximal 120 km/h auf einem rund 10 km langen Versuchsabschnitt bewilligt.
Die BLS AlpTransit AG (BLS AT) hat als Erstellerin des LBT beim BAV als Bewilligungsbehörde das Gesuch um Aufnahme des elektrischen Versuchsbetriebs gestellt. Auf dem Abschnitt vom Bahnhof Visp über die neue Rhonebrücke und 9 km in der östlichen Tunnelröhre sind Versuchsfahrten mit Lokomotiven geplant. Bis im August 2006 soll die Höchstgeschwindigkeit 80 km/h betragen, danach 120 km/h. Es werden in der ersten Phase vorwiegend Versuchsfahrten für die Erprobung der ETCS Level 2 Anlagen durchgeführt.
Ab Oktober 2006 sind Versuche mit Geschwindigkeiten über 200 km/h geplant. Schließlich kann der ganze Tunnel ab Dezember 2006 durchgängig befahren werden. Dafür werden dem BAV weitere Gesuche einzureichen sein. Die Versuchsfahrten dauern bis Juni 2007 und stehen unter der Verantwortung der BLS AT.
Ab Juni 2007 wird die BLS AG Betreiberin des NEAT-Tunnels sein. Geplant ist ab Juni 2007 ein reduzierter kommerzieller Betrieb und ab Fahrplanwechsel im Dezember 2007 der volle kommerzielle Betrieb mit Personen- und Güterzügen.

Spoločnosť Eurotunnel, ktorá prevádzkuje železničný tunel pod Lamanšským kanálom - a už roky je v katastrofálnej finančnej situácii - sa s hlavnými bankami dohodla, že jej odpustia 54 percent dlhov. Šéf Eurotunnela Jacques Gounon oznámil, že bankám Goldman Sachs, Barclays a Macquarie po tomto rozhodnutí zostane spoločnosť dlžná 4,24 miliardy eur, v prepočte vyše 160 miliárd korún.

Keby akcionári Eurotunnela s riešením na valnom zhromaždení 12. júna nesúhlasili, bankrot spoločnosti je nevyhnutný a 900-tisíc, najmä malých akcionárov, by prišlo aj o zvyšok peňazí, ktoré do podniku vložili.

(http://www.sme.sk/c/2744504/Banky-odpustia-Eurotunnelu-polovicu-dlhov.html )