Tunely sveta
10 nejdelhších železničných tunelu světa.
Lidé se obvykle zajímají o nejvyšší budovy světa, obdivují siluety nejdelších mostu, ale jen málokdo si uvědomuje, že unikátní stavby se mohou nacházet i mimo naše zorné pole - třeba v podzemí. 21.STOLETÍ vám tentokrát představí deset nejdelších železničných tunelu na světe.
ZDROJ: 21.STOLETÍ - říjen/2005
- prispievajte Vašimi zaujímavými postrehmi.... 
** 
**
Podradené diskusné témy
Mezi Francií a Španělskem byl proražen železniční tunel, který umožní zkrátit od roku 2012 cestu vlakem z Paříže do Barcelony z nynějších 12 hodin na pět a půl hodiny. Dvoutubusový tunel vede poblíž středomořského pobřeží a je dlouhý 8,2 kilometru. Jeho ražení si vyžádalo přes dva roky prací, které skončily v pátek večer.
Jde o klíčový článek nově budované vysokorychlostní linky mezi Perpignanem na francouzské a Figuerasem na španělské straně hranic. Linku na základě tendru z roku 2004 buduje společnost Eiffage nákladem 1,1 miliardy eur (asi 30 miliard korun).
Tubusy jsou od sebe vzdáleny 25 až 35 metrů, ale na každých 200 metrech jsou spojeny galeriemi, které umožní případný zásah v nouzi.
List Le Figaro dnes napsal, že první francouzský rychlovlak TGV měl původně z Perpignanu do Barcelony přijet už v roce 2009, ale že se to zpozdí kvůli výstavbě dvou tunelů - pod historickým centrem města Gerony a v blízkosti známého modernistického chrámu Svaté rodiny v samotné Barceloně. Tam musily být práce minulý měsíc zastaveny poté, co kvůli otřesům při ražení začaly padat z fasády katedrály keramické dlaždice.
Spojení TGV z Paříže do Barcelony si ovšem ještě na francouzské straně vyžádá vybudování rychlovlakové trati mezi Nîmes a Perpignanem.
(Autor: ČTK)
Jde o klíčový článek nově budované vysokorychlostní linky mezi Perpignanem na francouzské a Figuerasem na španělské straně hranic. Linku na základě tendru z roku 2004 buduje společnost Eiffage nákladem 1,1 miliardy eur (asi 30 miliard korun).
Tubusy jsou od sebe vzdáleny 25 až 35 metrů, ale na každých 200 metrech jsou spojeny galeriemi, které umožní případný zásah v nouzi.
List Le Figaro dnes napsal, že první francouzský rychlovlak TGV měl původně z Perpignanu do Barcelony přijet už v roce 2009, ale že se to zpozdí kvůli výstavbě dvou tunelů - pod historickým centrem města Gerony a v blízkosti známého modernistického chrámu Svaté rodiny v samotné Barceloně. Tam musily být práce minulý měsíc zastaveny poté, co kvůli otřesům při ražení začaly padat z fasády katedrály keramické dlaždice.
Spojení TGV z Paříže do Barcelony si ovšem ještě na francouzské straně vyžádá vybudování rychlovlakové trati mezi Nîmes a Perpignanem.
(Autor: ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/217903/
Novým Lötschberským tunelem jezdí od 15. září do 16. listopadu denně jeden pár vlaků osobní přepravy na trase Brig-Visp-Spiez BE. Kapacita vlaku činí 300 míst k sezení a souprava je složena z vozů 1. třídy.
K jízdence 2. třídy se platí příplatek 10 švýcarských franků (CHF) za jednu jízdu. Držitelé časových jízdenek 2. třídy si mohou zakoupit měsíční příplatek ve výši 100 CHF. Cestovní doba je tak o 30 až 40 minut kratší oproti jízdě po „původní“ trati.
Vlak odjíždí ze Spiezu v pondělí až pátek v 8.43 hod. a do Brigu přes Visp (9.12-9.14 hod.) dorazí v 9.21 hod., přičemž nazpět z Brigu vlak odjede v 17.42 hod. O sobotách a nedělích vlak jede až z Bernu (odj. 8.32 hod.), ze Spiezu odjíždí v 9.02 hod. a do Brigu přes Visp (9.28-9.30 hod.) dorazí v 9.37 hod. Z Brigu vlak odjede nazpět v 17.21 hod. a do Bernu dorazí v 18.27 hod.
(Železničář)
K jízdence 2. třídy se platí příplatek 10 švýcarských franků (CHF) za jednu jízdu. Držitelé časových jízdenek 2. třídy si mohou zakoupit měsíční příplatek ve výši 100 CHF. Cestovní doba je tak o 30 až 40 minut kratší oproti jízdě po „původní“ trati.
Vlak odjíždí ze Spiezu v pondělí až pátek v 8.43 hod. a do Brigu přes Visp (9.12-9.14 hod.) dorazí v 9.21 hod., přičemž nazpět z Brigu vlak odjede v 17.42 hod. O sobotách a nedělích vlak jede až z Bernu (odj. 8.32 hod.), ze Spiezu odjíždí v 9.02 hod. a do Brigu přes Visp (9.28-9.30 hod.) dorazí v 9.37 hod. Z Brigu vlak odjede nazpět v 17.21 hod. a do Bernu dorazí v 18.27 hod.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/208073/
Něco podrobností k předchozímu:
Rakousko a Itálii by měl spojit železniční tunel dlouhý 63 kilometrů. Jeho výstavba by měla začít v roce 2009 nebo 2010 a tunel by měl být hotov do roku 2022. Tunel bude spojovat tyrolskou metropoli Innsbruck s městem Brixen na italské straně a měl by výrazně ulehčit dálnici vedoucí Brennerským průsmykem. Dohodu o spolupráci při výstavbě největšího železničního tunelu na světě dnes podepsali ministři dopravy Rakouska a Itálie Werner Faymann a Antonio Di Pietro.
V dohodě se Rakousko a Itálie zavazují, že přispějí jednou třetinou na náklady výstavby, které se odhadují na šest až osm miliard eur. Zbývající třetina by měla být hrazena z peněz Evropské unie. Německo zároveň přislíbilo, že vybuduje adekvátní přístupové komunikace k tunelu.
Rakouský kancléř Alfred Gusenbauer prohlásil, že jeho země chce část nákladů uhradit i dalším zvýšením mýtného na svých dálnicích a rychlostních silnicích. Podle něho se musí stát automobilová nákladní doprava výrazně dražší, aby se její část přesunula na koleje. Ministr Faymann uvedl, že cílem je zdvojnásobení nynějšího mýtného pro nákladní automobily, tedy jeho zvýšení na úroveň Švýcarska.
Rakouský záměr dnes oficiálně podpořila i Itálie, která se v podepsaných dokumentech vyslovila pro rychlou novelizaci evropských směrnic týkajících se mýtného tak, aby se v něm promítly i dopady na životní prostředí pro tranzitní země.
Rakousko poukazuje na to, že nejvýznamnější dálniční spojnicí země vedoucí přes Alpy Brennerským průsmykem projede ročně již 1,9 milionu nákladních aut, což je prakticky dvojnásobek proti roku 1995. Tunel by měl v budoucnu odlehčit dálnici a přispět k přesunu dopravy na železnici.
(Autor: ČTK)
Rakousko a Itálii by měl spojit železniční tunel dlouhý 63 kilometrů. Jeho výstavba by měla začít v roce 2009 nebo 2010 a tunel by měl být hotov do roku 2022. Tunel bude spojovat tyrolskou metropoli Innsbruck s městem Brixen na italské straně a měl by výrazně ulehčit dálnici vedoucí Brennerským průsmykem. Dohodu o spolupráci při výstavbě největšího železničního tunelu na světě dnes podepsali ministři dopravy Rakouska a Itálie Werner Faymann a Antonio Di Pietro.
V dohodě se Rakousko a Itálie zavazují, že přispějí jednou třetinou na náklady výstavby, které se odhadují na šest až osm miliard eur. Zbývající třetina by měla být hrazena z peněz Evropské unie. Německo zároveň přislíbilo, že vybuduje adekvátní přístupové komunikace k tunelu.
Rakouský kancléř Alfred Gusenbauer prohlásil, že jeho země chce část nákladů uhradit i dalším zvýšením mýtného na svých dálnicích a rychlostních silnicích. Podle něho se musí stát automobilová nákladní doprava výrazně dražší, aby se její část přesunula na koleje. Ministr Faymann uvedl, že cílem je zdvojnásobení nynějšího mýtného pro nákladní automobily, tedy jeho zvýšení na úroveň Švýcarska.
Rakouský záměr dnes oficiálně podpořila i Itálie, která se v podepsaných dokumentech vyslovila pro rychlou novelizaci evropských směrnic týkajících se mýtného tak, aby se v něm promítly i dopady na životní prostředí pro tranzitní země.
Rakousko poukazuje na to, že nejvýznamnější dálniční spojnicí země vedoucí přes Alpy Brennerským průsmykem projede ročně již 1,9 milionu nákladních aut, což je prakticky dvojnásobek proti roku 1995. Tunel by měl v budoucnu odlehčit dálnici a přispět k přesunu dopravy na železnici.
(Autor: ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/184192/
Frutigen - Švajčiarsko dnes otvorilo najdlhší pozemný železničný tunel na svete spájajúci sever a juh Európy, čím sa výrazne urýchli preprava z Nemecka do Talianska.
Tunel Lötschberg, ktorý je dlhý 34,6 kilometra, stavali osem rokov. Náklady na výstavbu svetovej jednotky predstavovali zhruba 4,3 miliardy CHF, v prepočte 89,1347 miliardy SKK. Tunel Lötschberg prevzal prvenstvo od japonského tunela Hakkoda, ktorý meria 26,5 kilometra.
Cestovanie z Bernu zo severnej strany tunela do Vispu na južnej strane sa tak skráti na polovicu zo 110 na 55 minút. Visp sa nachádza blízko lyžiarskych rezortov vo Švajčiarsku a Taliansku.
sme
http://ekonomika.sme.sk/c/3349473/Svajciarsko-otvorilo-najdlhsi-zeleznicny-tunel-na-svete.html
http://www.aktuality.sk/spravy/zahranicne/otvorili-najdlhsi-zeleznicny-tunel-na-svete
Video: http://www.youtube.com/watch?v=9aygsD-GZ6I&eurl=
Tunel Lötschberg, ktorý je dlhý 34,6 kilometra, stavali osem rokov. Náklady na výstavbu svetovej jednotky predstavovali zhruba 4,3 miliardy CHF, v prepočte 89,1347 miliardy SKK. Tunel Lötschberg prevzal prvenstvo od japonského tunela Hakkoda, ktorý meria 26,5 kilometra.
Cestovanie z Bernu zo severnej strany tunela do Vispu na južnej strane sa tak skráti na polovicu zo 110 na 55 minút. Visp sa nachádza blízko lyžiarskych rezortov vo Švajčiarsku a Taliansku.
sme
http://ekonomika.sme.sk/c/3349473/Svajciarsko-otvorilo-najdlhsi-zeleznicny-tunel-na-svete.html
http://www.aktuality.sk/spravy/zahranicne/otvorili-najdlhsi-zeleznicny-tunel-na-svete
Video: http://www.youtube.com/watch?v=9aygsD-GZ6I&eurl=
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/175581/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/172530/
Zbyněk:
jak by šéfové Bílého domu unesli fakt, že "teroristé" z celého světa se mohou dostat do USA i pozemní cestou. - Myslím, že medzi Aljaškou a Ohňovou zemou sa tiež nájde dosť individuí, ktore by radi videli letieť Biely dom do vzduchu (napr. narkobaróni z Bolívie a Kolumbie).
jak by šéfové Bílého domu unesli fakt, že "teroristé" z celého světa se mohou dostat do USA i pozemní cestou. - Myslím, že medzi Aljaškou a Ohňovou zemou sa tiež nájde dosť individuí, ktore by radi videli letieť Biely dom do vzduchu (napr. narkobaróni z Bolívie a Kolumbie).
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/160463/
Hm, a já v zájmu upozornění na chyby jiných udělám hned svou, umažu jednu závorku v tagu a ztratí to fazónu. 
Takže u té příležitosti přičiním poznámku věcnou: Alespoň to není tak verneovský záměr, jako kdysi propagovaná přehrada s mostem přes tuto úžinu, která měla mj. turbínami hnát teplé vody k severu, aby došlo ke změně klimatu. Ještě, že ji nepostavili - globální oteplování či co (viďte pane profesore Klausi?) přináší totéž a "zadarmo".
Takže u té příležitosti přičiním poznámku věcnou: Alespoň to není tak verneovský záměr, jako kdysi propagovaná přehrada s mostem přes tuto úžinu, která měla mj. turbínami hnát teplé vody k severu, aby došlo ke změně klimatu. Ještě, že ji nepostavili - globální oteplování či co (viďte pane profesore Klausi?) přináší totéž a "zadarmo".
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/160003/
Ještě jednou, komentovaně. A se stejnou chybou, na kterou upozornil Nagel/B]:
Zajet si autem z Ruska do USA na hamburger? Žádný problém, pokud Američané a Rusové opravdu spustí projekt, který by jejich země pevně (a zřejmě na věčné časy) svázal. A sice podmořský tunel, který by vedl pod Beringovým průlivem z východního cípu Čukotky na západní pobřeží Aljašky.
Návrh představili příznivci, mezi nimiž je i exguvernér Aljašky Walter Hickel, v úterý na moskevské konferenci Megaprojekty ruského východu. Nápad to však není nikterak nový. Hovořilo se o něm už před více než sto lety za vlády cara Mikuláše II. Ale stále mu kladla do cesty překážky nepřejícná historie. Ozbrojené konflikty, bolševická revoluce a donedávna ho blokovala studená válka. S jejím koncem naděje na vybudování spojnice ožily.
Tunel rekordman
Ale ani teď není jisté, že se ambiciózní plán na podmořskou autostrádu mezi „světovými mrazničkami“ spustí. Je totiž obrovsky nákladný. Přišel by na 65 miliard amerických dolarů. Jeho délka by rovněž byla úctyhodná. Tunel, ve kterém by mohla jezdit auta a vlaky, má v plánech stodesetikilometrovou délku. Zatím nejdelší obdobné dílo pod průlivem La Manche měří „pouhých“ 50 kilometrů.
Nadšenci upozorňují, že teoreticky bude možné dojet vlakem z Londýna přes Moskvu až doWashingtonu. Tunel prý nastartuje hospodářský rozvoj odlehlých a zaostalých oblastí ruského Dálného východu a Aljašky. Mohlo by se jím údajně vozit až tři procenta přepravovaného nákladu na světě, hlavně suroviny ze Sibiře. Tunel se má začít vyplácet už 30 let po spuštění.
Zní to hezky, ale projekt nemá podporu z nejvyšších míst. Na jeho vyhlašování byli jen druhořadí politici. Ruské ministerstvo hospodářství o tunelu hodlá diskutovat, až se ukáže, kdo ze soukromých investorů by ho spolufinancoval.
I pokud by se už zítra potřebné hory peněz odněkud zázračně vynořily, v této pětiletce se spojnice mezi USA a Ruskem rozhodně nedočkáme. Stavba tunelu totiž podle odhadů potrvá nejméně 20 let.
(MF Dnes)
Zajet si autem z Ruska do USA na hamburger? Žádný problém, pokud Američané a Rusové opravdu spustí projekt, který by jejich země pevně (a zřejmě na věčné časy) svázal. A sice podmořský tunel, který by vedl pod Beringovým průlivem z východního cípu Čukotky na západní pobřeží Aljašky.
Návrh představili příznivci, mezi nimiž je i exguvernér Aljašky Walter Hickel, v úterý na moskevské konferenci Megaprojekty ruského východu. Nápad to však není nikterak nový. Hovořilo se o něm už před více než sto lety za vlády cara Mikuláše II. Ale stále mu kladla do cesty překážky nepřejícná historie. Ozbrojené konflikty, bolševická revoluce a donedávna ho blokovala studená válka. S jejím koncem naděje na vybudování spojnice ožily.
Tunel rekordman
Ale ani teď není jisté, že se ambiciózní plán na podmořskou autostrádu mezi „světovými mrazničkami“ spustí. Je totiž obrovsky nákladný. Přišel by na 65 miliard amerických dolarů. Jeho délka by rovněž byla úctyhodná. Tunel, ve kterém by mohla jezdit auta a vlaky, má v plánech stodesetikilometrovou délku. Zatím nejdelší obdobné dílo pod průlivem La Manche měří „pouhých“ 50 kilometrů.
Nadšenci upozorňují, že teoreticky bude možné dojet vlakem z Londýna přes Moskvu až doWashingtonu. Tunel prý nastartuje hospodářský rozvoj odlehlých a zaostalých oblastí ruského Dálného východu a Aljašky. Mohlo by se jím údajně vozit až tři procenta přepravovaného nákladu na světě, hlavně suroviny ze Sibiře. Tunel se má začít vyplácet už 30 let po spuštění.
Zní to hezky, ale projekt nemá podporu z nejvyšších míst. Na jeho vyhlašování byli jen druhořadí politici. Ruské ministerstvo hospodářství o tunelu hodlá diskutovat, až se ukáže, kdo ze soukromých investorů by ho spolufinancoval.
I pokud by se už zítra potřebné hory peněz odněkud zázračně vynořily, v této pětiletce se spojnice mezi USA a Ruskem rozhodně nedočkáme. Stavba tunelu totiž podle odhadů potrvá nejméně 20 let.
(MF Dnes)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/160000/
Ad Zbyněk : Mám takový dojem,že se redaktor ČTK, co se týká pořadí tunelů, trochu uťal. Pokud se nepletu tak japonský Seikan je delší o více než 3 km.Neškodilo by redaktoům doporučit před psaní prostudovat nějaké materiály,aby nepsali hlouposti.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/159745/
Více než sto let stará vize podnikatelů a inženýrů propojit východní a západní polokouli tunelem pod Beringovou úžinou dnes po letech nabrala opět určitějších obrysů. Na konferenci "Megaprojekty ruského východu" v Moskvě představili ruští a američtí zastánci staronový plán, v minulosti zmařený revolucí, válkou a politikou. Plán stavby silničního a železničního tunelu pod úžinou mezi Aljaškou a Čukotkou by měl přijít na 65 miliard dolarů, uvedla agentura AP.
Tunel o délce 110 kilometrů by měl být nejdelší na světě. Bude i klíčovou součástí železniční trati táhnoucí se v délce 6000 kilometrů od sibiřského Jakutsku na západní pobřeží Aljašky. Tunel by měl procházet pod vodou až 54 metrů hluboko a stavět by se měl v oblastech, kde zimní teploty běžně dosahují minus 70 stupňů Celsia.
Dosud nejdelším podmořským tunelem je železniční tunel pod kanálem La Manche mezi Británií a Francií. Takzvaný Chunnel je dlouhý 50 kilometrů.
Z Američanů na konferenci vystoupil bývalý guvernér Aljašky a ministr vnitra za prezidenta Richarda Nixona Walter Hickel. Podle něho by tunel otevřel přístup k dosud nevyužívaným přírodním zdrojům a výrazně podpořil ekonomiku Aljašky a ruského Dálného východu. Činitel ruského ministerstva hospodářství však nadšení zchladil, když řekl, že než se o projektu začne seriózně diskutovat, mělo by se vědět, kdo jeho obří účet vlastně zaplatí.
Nadšenci pro tunel poukazují na to, že díky němu bude možné jet vlakem bez přestupováni z Londýna přes Moskvu až do Washingtonu. Podle nich by celý projekt měl být po 30 letech ziskový. Počítá se v něm i s výstavbou ropovodu a plynovodu a položení elektrických a optických kabelů.
Myšlenka tunelu pod úžinou se zrodila již za cara Mikuláše II., který podobný plán schválil dokonce dvakrát. Rusku tehdy bylo líto, že v nedávné době ztratilo přístup k Aljašce bohaté na zlato a ropu, když ji v roce 1867 za pakatel prodalo Američanům. Plán však tehdy zhatila bolševická revoluce a první světová válka.
Vzdor optimistickým vyhlášením se však zdá, že světlo na konci tohoto tunelu ještě žádné není. Přední ekonomický poradce Vladimira Putina totiž na poslední chvíli odřekl účast na dnešní konferenci a nepřišel ani ruský ministr železnic. Náměstek federální agentury pro řízení zvláštních ekonomických zón Maxim Bystrov řekl, že jeho úřad bude do projektu investovat jen v případě, že závazky financování nejprve předloží soukromí investoři.
Jen studie proveditelnosti by měla stát 120 milionů dolarů (2,4 miliardy korun) a její vypracování bude trvat dva roky, řekli organizátoři konference. Celá výstavba by se pak mohla protáhnout až na 20 let.
Zastánci projektu jsou sdruženi ve Skupině pro interhemisférický tunel a železnici pod Beringovou úžinou. Konference přijala provolání k vládám Ruska, USA, Japonska, Číny a Evropské unie, aby přijaly tunel za jednu ze svých strategií ekonomického rozvoje, a vyzvala vlády, aby celou otázku nadnesly na červnovém summitu skupiny G8 v Německu.
(Autor: ČTK)
Tunel o délce 110 kilometrů by měl být nejdelší na světě. Bude i klíčovou součástí železniční trati táhnoucí se v délce 6000 kilometrů od sibiřského Jakutsku na západní pobřeží Aljašky. Tunel by měl procházet pod vodou až 54 metrů hluboko a stavět by se měl v oblastech, kde zimní teploty běžně dosahují minus 70 stupňů Celsia.
Dosud nejdelším podmořským tunelem je železniční tunel pod kanálem La Manche mezi Británií a Francií. Takzvaný Chunnel je dlouhý 50 kilometrů.
Z Američanů na konferenci vystoupil bývalý guvernér Aljašky a ministr vnitra za prezidenta Richarda Nixona Walter Hickel. Podle něho by tunel otevřel přístup k dosud nevyužívaným přírodním zdrojům a výrazně podpořil ekonomiku Aljašky a ruského Dálného východu. Činitel ruského ministerstva hospodářství však nadšení zchladil, když řekl, že než se o projektu začne seriózně diskutovat, mělo by se vědět, kdo jeho obří účet vlastně zaplatí.
Nadšenci pro tunel poukazují na to, že díky němu bude možné jet vlakem bez přestupováni z Londýna přes Moskvu až do Washingtonu. Podle nich by celý projekt měl být po 30 letech ziskový. Počítá se v něm i s výstavbou ropovodu a plynovodu a položení elektrických a optických kabelů.
Myšlenka tunelu pod úžinou se zrodila již za cara Mikuláše II., který podobný plán schválil dokonce dvakrát. Rusku tehdy bylo líto, že v nedávné době ztratilo přístup k Aljašce bohaté na zlato a ropu, když ji v roce 1867 za pakatel prodalo Američanům. Plán však tehdy zhatila bolševická revoluce a první světová válka.
Vzdor optimistickým vyhlášením se však zdá, že světlo na konci tohoto tunelu ještě žádné není. Přední ekonomický poradce Vladimira Putina totiž na poslední chvíli odřekl účast na dnešní konferenci a nepřišel ani ruský ministr železnic. Náměstek federální agentury pro řízení zvláštních ekonomických zón Maxim Bystrov řekl, že jeho úřad bude do projektu investovat jen v případě, že závazky financování nejprve předloží soukromí investoři.
Jen studie proveditelnosti by měla stát 120 milionů dolarů (2,4 miliardy korun) a její vypracování bude trvat dva roky, řekli organizátoři konference. Celá výstavba by se pak mohla protáhnout až na 20 let.
Zastánci projektu jsou sdruženi ve Skupině pro interhemisférický tunel a železnici pod Beringovou úžinou. Konference přijala provolání k vládám Ruska, USA, Japonska, Číny a Evropské unie, aby přijaly tunel za jednu ze svých strategií ekonomického rozvoje, a vyzvala vlády, aby celou otázku nadnesly na červnovém summitu skupiny G8 v Německu.
(Autor: ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/159695/
(Železničář)