Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Chcel by som vás poprosiť o plány staníc Žiliny za účelom vytvorenia koľajiska v MSTS. Posielať ich môžete na mail krobo@centrum.sk . Ďakujem.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/111535/
Krajský úřad Karlovarského kraje nebude na projekt Modernizace železniční stanice Sokolov požadovat studii vlivu na životní prostředí.
„Investor tedy může zažádat o stavební povolení,“ uvedla mluvčí kraje Andrea Bocková s tím, že se závěrem zjišťovacího řízení je možné se seznámit na webových stránkách Karlovarského kraje, na úředních deskách Města Sokolov a Karlovarského kraje.
Podle Bockové je základní délka stavby modernizace železniční tratě 2398 metrů. „Součástí stavby je také vybudování zastřešeného ostrovního nástupiště o délce 250 metrů,“ dodala mluvčí s tím, že se počítá rovněž s rekonstrukcí železničního svršku i spodku na nádraží, demontáží vybraných kolejích, výměnou výhybek, výstavbou podchodu k nástupišti a rozšíření nástupiště před odbavovací budovou.
„V plánu má Správa železniční dopravní cesty v Praze také rekonstrukci železničního mostu přes řeku Svatavu,“ uzavřela mluvčí.
(Právo)
„Investor tedy může zažádat o stavební povolení,“ uvedla mluvčí kraje Andrea Bocková s tím, že se závěrem zjišťovacího řízení je možné se seznámit na webových stránkách Karlovarského kraje, na úředních deskách Města Sokolov a Karlovarského kraje.
Podle Bockové je základní délka stavby modernizace železniční tratě 2398 metrů. „Součástí stavby je také vybudování zastřešeného ostrovního nástupiště o délce 250 metrů,“ dodala mluvčí s tím, že se počítá rovněž s rekonstrukcí železničního svršku i spodku na nádraží, demontáží vybraných kolejích, výměnou výhybek, výstavbou podchodu k nástupišti a rozšíření nástupiště před odbavovací budovou.
„V plánu má Správa železniční dopravní cesty v Praze také rekonstrukci železničního mostu přes řeku Svatavu,“ uzavřela mluvčí.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/111300/
.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/111239/
Opravená vlaková nádraží, kde najdou cestující kvalitnější služby, obchody či restaurace, budou mít další středočeská města. Projekt Českých drah nazvaný Živá nádraží pokračuje mimo jiné v Lysé nad Labem a Mělníku.
Příští rok se má do projektu zapojit i Beroun, Čáslav, Čelákovice, Český Šternberk, Kutná Hora, Milovice, Příbram a Rakovník.
Na mělnickém nádraží má být do konce listopadu dokončena nová fasáda. Do budoucna se pak má najít investor, který nádraží zmodernizuje. „Nevyhýbáme se ani variantě, že by se město na opravě finančně spolupodílelo,“ řekl starosta Miroslav Neumann. Podle něj by v opravených prostorách nádraží mohly být restaurace, prodejní plochy či společenské prostory.
Mělnické nádraží loni vyhořelo. Město proto jednalo s Českými dráhami o možnosti zařazení do projektu Živá nádraží. „Do projektu jsme byli zařazeni ve druhé polovině roku,“ dodal Neumann.
V Lysé nad Labem se nádraží opravovalo už v letech 1998 až 2002. I přesto se ale do projektu dostalo a čeká ho další modernizace. „Lysá leží na důležité železniční křižovatce. Přestože tudy nevede preferovaný železniční koridor, podařilo se díky několika nadšencům z řad železničářů a za vydatné pomoci představitelů města vybudovat nádraží, které umožnilo další rozvoj železnice,“ uvedl Karel Otava z radnice.
Kvalitní služby, množství osobních vlaků, moderní prostředí a parkovací možnosti přivedly do Lysé další cestující. „Denně se tak na nádraží pohybuje kolem devíti tisíc cestujících. Investice města nebyla zbytečná,“ dodal Otava.
Pomocí výběrového řízení našlo letos svého investora nádraží v Poděbradech, v Nymburku a v Kolíně. Naopak v Kralupech nad Vltavou, Kladně a Českém Brodě se zatím letos nepodařilo investora najít.
Projekt Živá nádraží je založen na tom, že České dráhy do projektu vloží své pozemky a prostory stávajících nádraží. Komerční partneři, kteří zvítězí v jednotlivých výběrových řízeních, pak připraví projekt modernizace, navrhnou jeho rozsah a následně nádraží zmodernizují. Tím získají do dlouhodobého užívání komerční prostory, které po opravě v jednotlivých nádražních terminálech vzniknou.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Příští rok se má do projektu zapojit i Beroun, Čáslav, Čelákovice, Český Šternberk, Kutná Hora, Milovice, Příbram a Rakovník.
Na mělnickém nádraží má být do konce listopadu dokončena nová fasáda. Do budoucna se pak má najít investor, který nádraží zmodernizuje. „Nevyhýbáme se ani variantě, že by se město na opravě finančně spolupodílelo,“ řekl starosta Miroslav Neumann. Podle něj by v opravených prostorách nádraží mohly být restaurace, prodejní plochy či společenské prostory.
Mělnické nádraží loni vyhořelo. Město proto jednalo s Českými dráhami o možnosti zařazení do projektu Živá nádraží. „Do projektu jsme byli zařazeni ve druhé polovině roku,“ dodal Neumann.
V Lysé nad Labem se nádraží opravovalo už v letech 1998 až 2002. I přesto se ale do projektu dostalo a čeká ho další modernizace. „Lysá leží na důležité železniční křižovatce. Přestože tudy nevede preferovaný železniční koridor, podařilo se díky několika nadšencům z řad železničářů a za vydatné pomoci představitelů města vybudovat nádraží, které umožnilo další rozvoj železnice,“ uvedl Karel Otava z radnice.
Kvalitní služby, množství osobních vlaků, moderní prostředí a parkovací možnosti přivedly do Lysé další cestující. „Denně se tak na nádraží pohybuje kolem devíti tisíc cestujících. Investice města nebyla zbytečná,“ dodal Otava.
Pomocí výběrového řízení našlo letos svého investora nádraží v Poděbradech, v Nymburku a v Kolíně. Naopak v Kralupech nad Vltavou, Kladně a Českém Brodě se zatím letos nepodařilo investora najít.
Projekt Živá nádraží je založen na tom, že České dráhy do projektu vloží své pozemky a prostory stávajících nádraží. Komerční partneři, kteří zvítězí v jednotlivých výběrových řízeních, pak připraví projekt modernizace, navrhnou jeho rozsah a následně nádraží zmodernizují. Tím získají do dlouhodobého užívání komerční prostory, které po opravě v jednotlivých nádražních terminálech vzniknou.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/111207/
Rekonstrukci celého kolejiště a také nádražní budovy zahájili počátkem září v Šatově na Znojemsku. Nové koleje položí až k rakouské hranici vzdálené asi tři kilometry. Staré dřevěné pražce nahradí moderní betonové, ve šrotu skončí také dvojice přemostění kolejiště s budkou, v níž číhali příslušníci Pohraniční stráže, zda se někdo na ploše vagónu nesnaží utéci ilegálně vlakem na Západ. „Totalita je pryč a budka nad kolejemi s celou konstrukcí by překážela signalizačním zařízením,“ konstatoval s úsměvem mistr Staveb silnic a železnic Josef Krejčí. Na nádraží, které je nyní bez kolejí, pracují desítky lidí. Podle dodavatelů si tato rekonstrukce vzhledem k našlapaným termínům nezadá s náročností na koridorových vysokorychlostních tratích. Do 10. prosince, kdy vejde v platnost nový jízdní řád Českých drah, musí být hotovo kolejiště, nástupiště, elektrifikace a zabezpečovací systémy. Namísto motorových vlaků bude až do Šatova zajíždět z Rakouska elektrická trakce.
Další rekonstrukce budou zahájeny příští rok v září, kdy budou vyměněny kolejnice až do Znojma, trať bude elektrifikovaná, provizorní mostovku viaduktu přes řeku Dyji ve Znojmě nahradí definitivní, znojemské nádraží získá nová zastřešená nástupiště. Veškeré práce by měly být hotovy do konce srpna 2008, kdy začnou jezdit elektrické vlaky z Vídně až do Znojma. „Celkové náklady budou řádově ve stovkách miliónů korun,“ uvedl vrchní přednosta železniční stanice Znojmo Pavel Karšulín.
(Právo)
Další rekonstrukce budou zahájeny příští rok v září, kdy budou vyměněny kolejnice až do Znojma, trať bude elektrifikovaná, provizorní mostovku viaduktu přes řeku Dyji ve Znojmě nahradí definitivní, znojemské nádraží získá nová zastřešená nástupiště. Veškeré práce by měly být hotovy do konce srpna 2008, kdy začnou jezdit elektrické vlaky z Vídně až do Znojma. „Celkové náklady budou řádově ve stovkách miliónů korun,“ uvedl vrchní přednosta železniční stanice Znojmo Pavel Karšulín.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/110799/
Před rokem a čtvrt ohlásily České dráhy začlenění havlíčkobrodské železniční stanice do projektu Živá nádraží. Od té doby uplynulo patnáct měsíců a kromě uspořádání výběrového řízení na partnera při modernizaci budovy k žádné změně nedošlo.
„Neplánované zdržení způsobily delší přípravné práce na konstrukci smluv a složité schvalovací procesy na straně Českých drah,“ vysvětlila mluvčí společnosti AŽD Praha Sandra Gosmanová.
Právě tato firma zvítězila už na počátku roku ve výběrovém řízení. Za peníze vložené do modernizace a úpravy nádraží ho získala do třicetiletého pronájmu. Od té doby ale k žádnému pokroku nedošlo. „Dokončili jsme inventuru objektů a připravujeme rekonstrukci střechy, která bude prvním viditelným krokem,“ přiblížila Gosmanová. „Vyjednali jsme podmínky spolupráce. Dílčí úpravy budou zahájeny ještě v letošním roce,“ slíbila Hana Bednářová z tiskového oddělení Českých drah. Stavební úpravy začnou rekonstrukcí střechy nádražní odbavovací haly, postupně se přesunou dovnitř.
„Nevyhovující a zastaralé je koncepční řešení uspořádání odbavovací haly,“ řekla Hana Bednářová. Výdejny jízdenek, zázemí zaměstnanců nebo třeba kancelář k podávání balíků a informační centrum je umístěno v ostrůvku uprostřed haly.
Až v dalších etapách, kterých by mělo být celkem šest, se zlepšení dalších služeb dočkají i cestující. Měly by být upraveny komerční prostory, vzniknout nové obchody a provozovny drobných služeb. To vše by mělo být dokončeno v roce 2010. AŽD chce do té doby do brodského nádraží i s pomocí firem investovat desítky milionů.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
„Neplánované zdržení způsobily delší přípravné práce na konstrukci smluv a složité schvalovací procesy na straně Českých drah,“ vysvětlila mluvčí společnosti AŽD Praha Sandra Gosmanová.
Právě tato firma zvítězila už na počátku roku ve výběrovém řízení. Za peníze vložené do modernizace a úpravy nádraží ho získala do třicetiletého pronájmu. Od té doby ale k žádnému pokroku nedošlo. „Dokončili jsme inventuru objektů a připravujeme rekonstrukci střechy, která bude prvním viditelným krokem,“ přiblížila Gosmanová. „Vyjednali jsme podmínky spolupráce. Dílčí úpravy budou zahájeny ještě v letošním roce,“ slíbila Hana Bednářová z tiskového oddělení Českých drah. Stavební úpravy začnou rekonstrukcí střechy nádražní odbavovací haly, postupně se přesunou dovnitř.
„Nevyhovující a zastaralé je koncepční řešení uspořádání odbavovací haly,“ řekla Hana Bednářová. Výdejny jízdenek, zázemí zaměstnanců nebo třeba kancelář k podávání balíků a informační centrum je umístěno v ostrůvku uprostřed haly.
Až v dalších etapách, kterých by mělo být celkem šest, se zlepšení dalších služeb dočkají i cestující. Měly by být upraveny komerční prostory, vzniknout nové obchody a provozovny drobných služeb. To vše by mělo být dokončeno v roce 2010. AŽD chce do té doby do brodského nádraží i s pomocí firem investovat desítky milionů.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/110720/
Velké změny čekají na cestující využívající železničních stanic v Havlíčkově Brodě a Žďáru nad Sázavou. Zatím je vše ve stádiu plánů, ale dráhy a soukromá firma slibují i realizaci.
Na vlakové nádraží jezdit za nákupy či za zábavou. Taková je představa Českých drah a v případě Havlíčkova Brodu i společnosti AŽD Praha, která zakázku na modernizaci nádraží a jeho pronájem získala.
Zatím je ale vše ve stádiu nápadů, návrhů a prvních příprav. A to už více než rok. Termín dokončení investičních akcí do čtyř let se proto může zdát jako velice optimistické. Za první rok se stihlo AŽD s Českými drahami pouze dohodnout na sestavení smluv. „Zásadní je, aby byly zachovány provozy Českých drah a zároveň byly rozšířeny doplnkové služby cestujícím,“ hájí představu drah Hana Bednářová z tiskového oddělení.
Úkol sladit potřeby drah s potřebami cestujícího dnešní doby je úkolem investora. Toho mimo jiné musí zajímat i návratnost vložených investic. „Budeme se snažit prostory, které jsou na lukrativním místě, dát k dispozici soukromým podnikatelům ke vzniku obchůdků a dalších služeb,“ popsala mluvčí AŽD Sandra Gosmanová.
K tomu ale dojde až za čas. Cílem prvních dvou etap z celkových šesti bude splnění podmínek Českých drah na úpravu jednotlivých provozů. V praxi se to bude týkat vnitřního uspořádání odbavovací haly, z níž by měl zmizet středový ostrůvek s výdejnou jízdenek a informační kanceláří. „Až v dalších etapách půjde o úpravy a využití komerčních prostor,“ potvrdila Gosmanová.
Úpravy chystá i radnice
Odbavovací hala železniční stanice se po zprovoznění autobusového terminálu stane i zázemím posádek a cestujících autobusy. Železniční i autobusová doprava budou využívat společný informační systém, budou propojeny více než kdy jindy. I proto do spolupráce AŽD a Českých drah vstupuje město. To chce radikálně upravit prostranství před nádražím a rozšířit počet parkovacích míst.
„Po povolební stabilizaci vedení města vzešlého z uplynulých voleb rozjedeme s radnicí konkrétnější jednání,“ slibuje Gosmanová. „Modernizací celé čtvrti v okolí nádraží chceme vytvořit zcela nový vstup do města,“ tvrdil už před volbami tehdejší místostarosta Libor Honzárek. Společnost AŽD Praha je v oboru zkušeným hráčem. Ve stejné fázi jako u nádraží v Brodě je příprava revitalizace uzlové stanice v Kolíně. Společnost tam investice odhaduje na 40 milionů korun, za přispění dalších soukromých investorů se tato suma může vyšplhat až na sto milionů. Minulý týden získala navíc zakázku na modernizaci nádraží v Nymburce.
Stavět se bude i ve Žďáru
Podobně jako tomu je v Brodě, na tom bude i nádraží ve Ždáru nad Sázavou. I to České dráhy kvůli jeho významu zařadily do projektu Živá nádraží. Přípravy tam ale postupují o něco pomaleji. „Zpracováváme podmínky k vyhlášení výběrového řízení na partnera,“ uvedla Hana Bednářová.
Také zde je pro České dráhy prioritou zlepšit a upravit prostory pro své provozy. „Také zde chceme především odstranit morální zastaralost nádraží a nabídnout cestujícím zvýšený standard cestování,“ prohlásila Bednářová.
Výběr se uskuteční již podruhé. Z prvního kola nevzešel žádný vhodný kandidát. „Je to běžný postup. Buď se nenašel zájemce nebo nabídky, které byly předloženy, neodpovídaly našim představám,“ prohlásil mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj. I havlíčkobrodské nádraží získalo investora až ve druhém kole.
Havlíčkobrodské a ždárské nádraží jsou jediné stanice v kraji, které byly do projektu začleněny. „Jedná se o nadprůměrně významné železniční stanice,“ vysvětluje Bednářová. Leží na frekventované trati mezi Prahou a Brnem, denně jimi projde i přes pět tisíc lidí.
Dočkají se i jinde
Mimo tyto velké projekty České dráhy postupně upravují i menší nádraží v kraji. Ještě do konce letošního roku bude dokončena oprava výpravní budovy železniční stanice Batelov za zhruba osm milionů korun. V prosinci skončí ve Ždírci nad Doubravou stavba vykládkové rampy a prodlou
Na vlakové nádraží jezdit za nákupy či za zábavou. Taková je představa Českých drah a v případě Havlíčkova Brodu i společnosti AŽD Praha, která zakázku na modernizaci nádraží a jeho pronájem získala.
Zatím je ale vše ve stádiu nápadů, návrhů a prvních příprav. A to už více než rok. Termín dokončení investičních akcí do čtyř let se proto může zdát jako velice optimistické. Za první rok se stihlo AŽD s Českými drahami pouze dohodnout na sestavení smluv. „Zásadní je, aby byly zachovány provozy Českých drah a zároveň byly rozšířeny doplnkové služby cestujícím,“ hájí představu drah Hana Bednářová z tiskového oddělení.
Úkol sladit potřeby drah s potřebami cestujícího dnešní doby je úkolem investora. Toho mimo jiné musí zajímat i návratnost vložených investic. „Budeme se snažit prostory, které jsou na lukrativním místě, dát k dispozici soukromým podnikatelům ke vzniku obchůdků a dalších služeb,“ popsala mluvčí AŽD Sandra Gosmanová.
K tomu ale dojde až za čas. Cílem prvních dvou etap z celkových šesti bude splnění podmínek Českých drah na úpravu jednotlivých provozů. V praxi se to bude týkat vnitřního uspořádání odbavovací haly, z níž by měl zmizet středový ostrůvek s výdejnou jízdenek a informační kanceláří. „Až v dalších etapách půjde o úpravy a využití komerčních prostor,“ potvrdila Gosmanová.
Úpravy chystá i radnice
Odbavovací hala železniční stanice se po zprovoznění autobusového terminálu stane i zázemím posádek a cestujících autobusy. Železniční i autobusová doprava budou využívat společný informační systém, budou propojeny více než kdy jindy. I proto do spolupráce AŽD a Českých drah vstupuje město. To chce radikálně upravit prostranství před nádražím a rozšířit počet parkovacích míst.
„Po povolební stabilizaci vedení města vzešlého z uplynulých voleb rozjedeme s radnicí konkrétnější jednání,“ slibuje Gosmanová. „Modernizací celé čtvrti v okolí nádraží chceme vytvořit zcela nový vstup do města,“ tvrdil už před volbami tehdejší místostarosta Libor Honzárek. Společnost AŽD Praha je v oboru zkušeným hráčem. Ve stejné fázi jako u nádraží v Brodě je příprava revitalizace uzlové stanice v Kolíně. Společnost tam investice odhaduje na 40 milionů korun, za přispění dalších soukromých investorů se tato suma může vyšplhat až na sto milionů. Minulý týden získala navíc zakázku na modernizaci nádraží v Nymburce.
Stavět se bude i ve Žďáru
Podobně jako tomu je v Brodě, na tom bude i nádraží ve Ždáru nad Sázavou. I to České dráhy kvůli jeho významu zařadily do projektu Živá nádraží. Přípravy tam ale postupují o něco pomaleji. „Zpracováváme podmínky k vyhlášení výběrového řízení na partnera,“ uvedla Hana Bednářová.
Také zde je pro České dráhy prioritou zlepšit a upravit prostory pro své provozy. „Také zde chceme především odstranit morální zastaralost nádraží a nabídnout cestujícím zvýšený standard cestování,“ prohlásila Bednářová.
Výběr se uskuteční již podruhé. Z prvního kola nevzešel žádný vhodný kandidát. „Je to běžný postup. Buď se nenašel zájemce nebo nabídky, které byly předloženy, neodpovídaly našim představám,“ prohlásil mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj. I havlíčkobrodské nádraží získalo investora až ve druhém kole.
Havlíčkobrodské a ždárské nádraží jsou jediné stanice v kraji, které byly do projektu začleněny. „Jedná se o nadprůměrně významné železniční stanice,“ vysvětluje Bednářová. Leží na frekventované trati mezi Prahou a Brnem, denně jimi projde i přes pět tisíc lidí.
Dočkají se i jinde
Mimo tyto velké projekty České dráhy postupně upravují i menší nádraží v kraji. Ještě do konce letošního roku bude dokončena oprava výpravní budovy železniční stanice Batelov za zhruba osm milionů korun. V prosinci skončí ve Ždírci nad Doubravou stavba vykládkové rampy a prodlou
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/110719/
Budovu železničního nádraží v Kolíně a přilehlé objekty bude rekonstruovat společnost AŽD Praha. Rozhodlo o tom výběrové řízení. Nádraží po přestavbě, která potrvá přibližně pět let, nabídne cestujícím různé obchůdky, restaurace a další služby přímo v areálu nádraží.
„Do rekonstrukce a obnovy nádraží jsme připraveni investovat čtyřicet až sto milionů korun. Přesnější odhad budeme mít až po zpracování studie,“ řekl generální ředitel AŽD Praha Zdeněk Chrdle.
Plánovaná studie ukáže, nakolik je dvacet sedm nádražních objektů významných pro samotný provoz železniční stanice, a navrhne alternativní využití. Část prostor bude věnovaná komerčním aktivitám.
Investor také plánuje vybudovat nové domy podél Rorejcovy ulice směrem k centru města. Na protilehlé straně totiž vzniknou během dvou let nové obchodní centrum a bytové domy. „Vznikne tam jistá protiváha. Z nádraží a jeho okolí se stane důstojná brána do Kolína,“ uvedl generální ředitel AŽD Praha Miroslav Kozák.
Souběžně s přestavbou nádraží bude probíhat i rekonstrukce železničního uzlu Kolín, která začne již v listopadu a bude trvat dva roky. Náklady jsou vyčísleny na 1,5 miliardy korun.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
„Do rekonstrukce a obnovy nádraží jsme připraveni investovat čtyřicet až sto milionů korun. Přesnější odhad budeme mít až po zpracování studie,“ řekl generální ředitel AŽD Praha Zdeněk Chrdle.
Plánovaná studie ukáže, nakolik je dvacet sedm nádražních objektů významných pro samotný provoz železniční stanice, a navrhne alternativní využití. Část prostor bude věnovaná komerčním aktivitám.
Investor také plánuje vybudovat nové domy podél Rorejcovy ulice směrem k centru města. Na protilehlé straně totiž vzniknou během dvou let nové obchodní centrum a bytové domy. „Vznikne tam jistá protiváha. Z nádraží a jeho okolí se stane důstojná brána do Kolína,“ uvedl generální ředitel AŽD Praha Miroslav Kozák.
Souběžně s přestavbou nádraží bude probíhat i rekonstrukce železničního uzlu Kolín, která začne již v listopadu a bude trvat dva roky. Náklady jsou vyčísleny na 1,5 miliardy korun.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/109208/
Cestující využívající železniční stanici Litice nad Orlicí přivítali rekonstruovanou výpravní budovu. „V rámci rekonstrukce budovy v hodnotě 10 miliónů byl vyřešen bezbariérový přístup ve všech prostorách včetně příslušného hygienického zařízení pro imobilní občany, podstatnými změnami prošly čekárny pro cestující, toalety a nástupiště,“ sdělil Právu zástupce ředitele Českých drah v Pardubicích Michal Štěpán.
(Právo)
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/109011/
České dráhy a partneři chystají zahájení provozu prodlouženého podchodu ve stanici Olomouc hlavní nádraží
České dráhy, a. s., společně se Správou železniční dopravní cesty s.o. oficiálně zahájí v pondělí 6. listopadu provoz prodlouženého nového podchodu v železniční stanici Olomouc hl. n.
Stavbu provádělo sdružení firem s názvem : “Rekonstrukce kolejiště Olomouc, hlavní nádraží“ ve složení ŽS Brno (nyní OHL ŽS), a.s., Firesta – Fišer, rekonstrukce, stavby a.s. a TOMI – REMONT a.s. Prostějov.
České dráhy, a. s., a Správa železniční dopravní cesty s.o. oficiálně zahájily výstavbu prodloužení nového podchodu v železniční stanici Olomouc hl. n. – loni - 5. září 2005.
Celí tisková zpráva na
http://www.cd.cz/index.php?action=article&id=38556
České dráhy, a. s., společně se Správou železniční dopravní cesty s.o. oficiálně zahájí v pondělí 6. listopadu provoz prodlouženého nového podchodu v železniční stanici Olomouc hl. n.
Stavbu provádělo sdružení firem s názvem : “Rekonstrukce kolejiště Olomouc, hlavní nádraží“ ve složení ŽS Brno (nyní OHL ŽS), a.s., Firesta – Fišer, rekonstrukce, stavby a.s. a TOMI – REMONT a.s. Prostějov.
České dráhy, a. s., a Správa železniční dopravní cesty s.o. oficiálně zahájily výstavbu prodloužení nového podchodu v železniční stanici Olomouc hl. n. – loni - 5. září 2005.
Celí tisková zpráva na
http://www.cd.cz/index.php?action=article&id=38556
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/108797/
Prostor před vlakovým nádražím v Kojetíně se změnil k nepoznání. Část města, za kterou se lidé dříve styděli, dostala nové chodníky a opravené silnice. Během prací, které začaly před půl rokem, stihli dělníci na místě vyměnit i kanalizaci. Radnici přišly úpravy na sedmnáct milionů korun. Většinu peněz se podařilo městu získat z Unie. Práce by měly za dva roky pokračovat i v samotném prostoru nádraží, kde dráhy plánují opravit nádražní budovu. „To se má uskutečnit v rámci zdvoukolejnění trati směr Brno, Přerov,“ doplnil Václav John, vrchní přednosta Správy dopravních cest Olomouc.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/108752/
Byl jsem minulý týden v Praze; potkal jsem několik přátel a žádné celebrity. Stihnul jsem plodně zamarodit, to jest především důkladně se začíst do Rothova Profesora touhy, kde obzvlášť patnáctistránková pasáž o „tělesné sounáležitosti“ hlavního hrdiny se švédskými studentkami Birgittou a Elisabeth patří k tomu nejlepšímu, co jsem v poslední době prožil.
A byl jsem na básnickém festivalu Slova bez hranic, jímž skupina českých studentů navazuje na aktivity, jichž jsem se před pár lety v oblíbené Olomouci dopouštěl já sám.
Mám-li však bez bázně vyznat, co bylo ústředním zážitkem celého toho pestrého týdne, pak to byla -vězte a žasněte! - „návštěva“ nádraží. Těm z vás, kteří dojíždíte denně, to může připadat úchylné. Naopak vy, kteří jezdíte jako já už patnáct let všude autem, to nejspíš v tuto chvíli kvitujete s chápavým pousmáním. Vždyť bezmála patnáct let předchozích to byl především vlak, kdo mě odvážel vstříc velkým dobrodružstvím.
A kdybych je měl vyjmenovat všechna a stručně je tu vypsat, musel bych si pronajmout celou brněnskou přílohu asi tak na půl roku! Což, jak jsem si ověřil, nepůjde, a tak se omezím na konstatování, že už nádraží samo - ta špinavá a hlučná brána příštích radostí a slastí - má pro mě dodnes punc vzrušujícího místa.
Nejde jen o to, že za skřípotu brzd a luštění špatně srozumitelných pobídek z nádražních tlampačů se naplno rozbíhala má fantazie, která zvláště v časech adolescence nabízela nesrovnatelně víc než poněkud skoupá praxe. Já totiž na nádražích doopravdy žil. Snídal jsem, obědval i večeřel v obskurních nádražních bufetech. Spal jsem na nádražních lavičkách, namátkou: Praha, hl. n., Luhačovice, Goethův Erfurt, Berlin Hauptbahnhof (zde bohužel asi hodinu po poledni a navíc přímo na peróně… přiznávám, byla tam nějaká ta sklenička navíc). V Karlových Varech a Budapešti jsem se rozhodl přenocovat v odstaveném vlaku. Ve Varech se se mnou vlak rozjel; naštěstí mě jenom posunovali. V Budapešti mě o půl čtvrté ráno navštívil v kupé místní homosexuál. Vylekal mě jaksepatří, ale byl plachý… a kdybych nebyl sám ještě o něco plašší, nemusel jsem se do úsvitu stepovat v nádražní hale. Bohužel, jak si nyní vybavuji, jsem se na výlet do Maďarska vybavil spíše výrazy jako „miluji Tě“ než „dej si pohov“, a tak mi nezbývalo než víceméně mlčky ustoupit.
A ústup je to jediné, co mi zbývá i v téhle chvíli. Chtěl jsem tu provolat slávu nádražním halám, socialisticky strojeným bufetům, které právě na nádražích tak sveřepě přežívají, a samozřejmě všem těm týpkům, které ony haly i bufety podnes okupují. Místo toho jsem však zabředl do vlastní temné (ač zároveň i zářivé!) minulosti.
Ve snaze udržet si mladofrontovní angažmá proto zvedám zelenou plácačku a pískám k odjezdu… Za týden budu zpátky.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava; Autor: Martin Reiner)
A byl jsem na básnickém festivalu Slova bez hranic, jímž skupina českých studentů navazuje na aktivity, jichž jsem se před pár lety v oblíbené Olomouci dopouštěl já sám.
Mám-li však bez bázně vyznat, co bylo ústředním zážitkem celého toho pestrého týdne, pak to byla -vězte a žasněte! - „návštěva“ nádraží. Těm z vás, kteří dojíždíte denně, to může připadat úchylné. Naopak vy, kteří jezdíte jako já už patnáct let všude autem, to nejspíš v tuto chvíli kvitujete s chápavým pousmáním. Vždyť bezmála patnáct let předchozích to byl především vlak, kdo mě odvážel vstříc velkým dobrodružstvím.
A kdybych je měl vyjmenovat všechna a stručně je tu vypsat, musel bych si pronajmout celou brněnskou přílohu asi tak na půl roku! Což, jak jsem si ověřil, nepůjde, a tak se omezím na konstatování, že už nádraží samo - ta špinavá a hlučná brána příštích radostí a slastí - má pro mě dodnes punc vzrušujícího místa.
Nejde jen o to, že za skřípotu brzd a luštění špatně srozumitelných pobídek z nádražních tlampačů se naplno rozbíhala má fantazie, která zvláště v časech adolescence nabízela nesrovnatelně víc než poněkud skoupá praxe. Já totiž na nádražích doopravdy žil. Snídal jsem, obědval i večeřel v obskurních nádražních bufetech. Spal jsem na nádražních lavičkách, namátkou: Praha, hl. n., Luhačovice, Goethův Erfurt, Berlin Hauptbahnhof (zde bohužel asi hodinu po poledni a navíc přímo na peróně… přiznávám, byla tam nějaká ta sklenička navíc). V Karlových Varech a Budapešti jsem se rozhodl přenocovat v odstaveném vlaku. Ve Varech se se mnou vlak rozjel; naštěstí mě jenom posunovali. V Budapešti mě o půl čtvrté ráno navštívil v kupé místní homosexuál. Vylekal mě jaksepatří, ale byl plachý… a kdybych nebyl sám ještě o něco plašší, nemusel jsem se do úsvitu stepovat v nádražní hale. Bohužel, jak si nyní vybavuji, jsem se na výlet do Maďarska vybavil spíše výrazy jako „miluji Tě“ než „dej si pohov“, a tak mi nezbývalo než víceméně mlčky ustoupit.
A ústup je to jediné, co mi zbývá i v téhle chvíli. Chtěl jsem tu provolat slávu nádražním halám, socialisticky strojeným bufetům, které právě na nádražích tak sveřepě přežívají, a samozřejmě všem těm týpkům, které ony haly i bufety podnes okupují. Místo toho jsem však zabředl do vlastní temné (ač zároveň i zářivé!) minulosti.
Ve snaze udržet si mladofrontovní angažmá proto zvedám zelenou plácačku a pískám k odjezdu… Za týden budu zpátky.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava; Autor: Martin Reiner)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/108557/
Vlakové nádraží v Zábřehu na Šumpersku se dočkalo modernizace. Součástí akce za zhruba 130 milionů korun byly výstavba nové odbavovací haly, oprava výpravní budovy či vybudování nového podchodu k nástupištím.
„To nádraží se skutečně povedlo. Čekání na vlak je příjemné, cesta na nástupiště rychlá,“ řekl cestující Jaroslav Živica ze Zábřeha. Přestavbu navrhl architekt Miloslav Tempír. „Bylo velmi obtížné skloubit nejnovější požadavky na bezpečnost, komfort pro cestující s požadavky památkářů a řešením přednádražního prostoru,“ zhodnotil Tempír.
Původní historická budova postavená před 163 lety prošla rozsáhlou přestavbou. Nyní nabízí cestujícím restauraci, bufet a hygienické zázemí. Schodiště a výtah propojily budovu s novou stavbou, která je zrcadlovým dvojčetem původní a slouží jako výpravní budova. Na novou budovu navázala odbavovací hala s výdejnou jízdenek, směnárnou, bankomatem a infocentrem.
K celkovému dojmu chybí už jen dokončit přestavbu přednádražního prostoru, která probíhá v režii města.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)
„To nádraží se skutečně povedlo. Čekání na vlak je příjemné, cesta na nástupiště rychlá,“ řekl cestující Jaroslav Živica ze Zábřeha. Přestavbu navrhl architekt Miloslav Tempír. „Bylo velmi obtížné skloubit nejnovější požadavky na bezpečnost, komfort pro cestující s požadavky památkářů a řešením přednádražního prostoru,“ zhodnotil Tempír.
Původní historická budova postavená před 163 lety prošla rozsáhlou přestavbou. Nyní nabízí cestujícím restauraci, bufet a hygienické zázemí. Schodiště a výtah propojily budovu s novou stavbou, která je zrcadlovým dvojčetem původní a slouží jako výpravní budova. Na novou budovu navázala odbavovací hala s výdejnou jízdenek, směnárnou, bankomatem a infocentrem.
K celkovému dojmu chybí už jen dokončit přestavbu přednádražního prostoru, která probíhá v režii města.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/108555/
Rozsáhlá rekonstrukce železničního nádraží ve Valašském Meziříčí bude v příštím roce pokračovat. Stanice byla navíc zařazena do projektu Českých drah Živá nádraží, jehož cílem je nabídka kvalitnějších a širších služeb. Stavbaři pracují na valašskomeziříčském nádraží už šest let. Kromě nástupišť se rekonstrukce dotkla i výpravní budovy, která má novou dlažbu, sociální zázemí a čekárnu. V příštím roce se oprav dočká druhé a třetí nástupiště. Budou zkrácena a dostanou novou dlažbu.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/108554/
Další moderní nádraží Českých drah začalo dnes oficiálně sloužit veřejnosti. Po Táboru, Prostějovu hlavním nádraží a Ostravě Svinově je to další významná položka nádražní infrastruktury, která byla dána do provozu v letošním roce. Nádraží Zábřeh na Moravě přitom prošlo komplexní rekonstrukcí – včetně výpravní budovy, kolejiště, přednádraží a také naváže na modernizaci koridorových úseků tratě Olomouc – Česká Třebová, která ještě na přelomu letošního roku přinese další milník ve zkrácení cestovní doby mezi Moravou a hlavním městem v podobě plného zprovoznění nových tunelů mezi Lupěným a Hoštejnem.
Celá tisková zpráva na
http://www.cd.cz/index.php?action=article&id=38413
Celá tisková zpráva na
http://www.cd.cz/index.php?action=article&id=38413
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/108396/
Vlakové nádraží v Přerově nabídne cestujícím vyšší komfort a lepší cestování
Komfort 21. století. To by měla do cestování vlakem vnést v Přerově rekonstrukce zdejšího nádraží. Začne napřesrok a lidem přinese příjemné změny. Během tří a půl roku co potrvá, si ale lidé budou muset také zvyknout na komplikace a výluky.
„Bude to pro cestující nepříjemné, ale výsledek bude stát za to. Nádraží čeká nejen rekonstrukce historických budov, ale především zásadní zvýšení kvality služeb. Cíl je jediný, učinit z nádraží respektované součásti městské infrastruktury, kam lidé chodí rádi, nejen když někam cestují,“ řekl tiskový mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj, podle kterého se nechaly České drahy v tomto inspirovat v západní Evropě. Svou strategii oprav nádraží nazvali Živá nádraží.
„Rádi bychom, aby lidé měli na nádraží k dispozici kavárnu, lékárnu, supermarket nebo třeba kino. Tisíce lidí tudy denně prochází z práce či do práce a my bychom jim chtěli například nabídnout, aby během čekání na vlak ušetřili čas a nakoupili si či jen tak poseděli u kafe,“ dodává mluvčí, podle kterého dráhy plánují zpříjemnit cestujícím čekání i různými výstavami, módními přehlídkami či koncerty.
Kromě úpravy budov a prostoru na nádraží a v jeho okolí však čeká České dráhy v Přerově i kompletní modernizace tratí. To si vyžádá další desítky změn. Například třetí a čtvrté nástupiště bude mít jinou polohu a opravou projde i stávající podchod. Počítá se i s výstavbou nového jižního podchodu s jednoramenným schodištěm a s výtahy pro handicapované cestující. „Počítáme také se složitou rekonstrukcí mostu přes Bečvu nebo se stavbou Mádrova podjezdu, díky němuž se v Přerově spojí ulice Kojetínská se Štefánkovou,“ řekl hlavní inženýr stavby Bohuslav Brůha.
Kvůli úpravám dojde i k rekonstrukcím kolejí v přednádraží, které pak umožní maximální rychlost 160 km/hod. „Ze směru z Olomouce je trať navržena tak, aby do hlavních kolejí bylo možno vjíždět rychlostí 120 km/hod pro klasické soupravy a 130 km/hod pro pendolino. Tím se zvýší i rychlost spojů,“ doplnil Brůha.
Zatímco na modernizaci tratí, která přijde zhruba na 4,5 miliardy korun, mají dráhy peníze, na opravu budovy teprve hledají investičního partnera. Od firmy, která vyjde z výběrových řízení, České dráhy očekávají zpracování komerčního využití výpravních budov. „Ze zkušeností z jiných měst počítám s tím, že strategického partnera budeme mít vybraného už na jaře. Pokud vše půjde bez komplikací, novou budovu bychom mohli otevírat už za dva roky,“ řekl Jiří Otava z ČD Reality.
Plánovanou rekonstrukci vítají nejen zdejší lidé, ale i na přerovském magistrátě. „Na stavbu jsme již vydali územní rozhodnutí. Oživení stanice ve spolupráci se soukromými investory může znamenat úspory dosahující několika desítek milionů korun. Propojí se tak zájem ze strany soukromých investorů a jejich volné finanční zdroje ve prospěch poptávky veřejnosti po lepších přepravních službách na železnici,“ míní primátor Přerova Jindřich Valouch. Vlakové nádraží v Přerově je ve městě již 160 let.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)
Komfort 21. století. To by měla do cestování vlakem vnést v Přerově rekonstrukce zdejšího nádraží. Začne napřesrok a lidem přinese příjemné změny. Během tří a půl roku co potrvá, si ale lidé budou muset také zvyknout na komplikace a výluky.
„Bude to pro cestující nepříjemné, ale výsledek bude stát za to. Nádraží čeká nejen rekonstrukce historických budov, ale především zásadní zvýšení kvality služeb. Cíl je jediný, učinit z nádraží respektované součásti městské infrastruktury, kam lidé chodí rádi, nejen když někam cestují,“ řekl tiskový mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj, podle kterého se nechaly České drahy v tomto inspirovat v západní Evropě. Svou strategii oprav nádraží nazvali Živá nádraží.
„Rádi bychom, aby lidé měli na nádraží k dispozici kavárnu, lékárnu, supermarket nebo třeba kino. Tisíce lidí tudy denně prochází z práce či do práce a my bychom jim chtěli například nabídnout, aby během čekání na vlak ušetřili čas a nakoupili si či jen tak poseděli u kafe,“ dodává mluvčí, podle kterého dráhy plánují zpříjemnit cestujícím čekání i různými výstavami, módními přehlídkami či koncerty.
Kromě úpravy budov a prostoru na nádraží a v jeho okolí však čeká České dráhy v Přerově i kompletní modernizace tratí. To si vyžádá další desítky změn. Například třetí a čtvrté nástupiště bude mít jinou polohu a opravou projde i stávající podchod. Počítá se i s výstavbou nového jižního podchodu s jednoramenným schodištěm a s výtahy pro handicapované cestující. „Počítáme také se složitou rekonstrukcí mostu přes Bečvu nebo se stavbou Mádrova podjezdu, díky němuž se v Přerově spojí ulice Kojetínská se Štefánkovou,“ řekl hlavní inženýr stavby Bohuslav Brůha.
Kvůli úpravám dojde i k rekonstrukcím kolejí v přednádraží, které pak umožní maximální rychlost 160 km/hod. „Ze směru z Olomouce je trať navržena tak, aby do hlavních kolejí bylo možno vjíždět rychlostí 120 km/hod pro klasické soupravy a 130 km/hod pro pendolino. Tím se zvýší i rychlost spojů,“ doplnil Brůha.
Zatímco na modernizaci tratí, která přijde zhruba na 4,5 miliardy korun, mají dráhy peníze, na opravu budovy teprve hledají investičního partnera. Od firmy, která vyjde z výběrových řízení, České dráhy očekávají zpracování komerčního využití výpravních budov. „Ze zkušeností z jiných měst počítám s tím, že strategického partnera budeme mít vybraného už na jaře. Pokud vše půjde bez komplikací, novou budovu bychom mohli otevírat už za dva roky,“ řekl Jiří Otava z ČD Reality.
Plánovanou rekonstrukci vítají nejen zdejší lidé, ale i na přerovském magistrátě. „Na stavbu jsme již vydali územní rozhodnutí. Oživení stanice ve spolupráci se soukromými investory může znamenat úspory dosahující několika desítek milionů korun. Propojí se tak zájem ze strany soukromých investorů a jejich volné finanční zdroje ve prospěch poptávky veřejnosti po lepších přepravních službách na železnici,“ míní primátor Přerova Jindřich Valouch. Vlakové nádraží v Přerově je ve městě již 160 let.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/108005/
Jen jedno ze dvou nástupišť slouží v současné době cestujícím na vlakovém nádraží v Roudnici nad Labem. Oprava nádraží, během níž se také trhají koleje a mění kolejiště, potrvá až do poloviny listopadu. Od pondělka také z Roudnice směrem na Straškov nejezdí vlaky, ale kvůli opravě kolejí je na trati výluka a dopravu zajišťují autobusy. Jejich zastávka je před nádražní budovou.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/107803/
Cestující na hlavním nádraží v Ústí nad Labem se od včerejška dostanou k vlakům opět přímo z odbavovací haly. Po šesti měsících už nemusí chodit po provizorní lávce nebo boční cestou přes koleje. Znovu otevřený podchod však budou využívat jen do května příštího roku, kdy se znovu uzavře a České dráhy ho začnou měnit na komerční centrum.
Celá rekonstrukce železničního uzlu v Ústí nad Labem potrvá až do konce roku 2008 a vyjde celkem na 2,5 miliardy korun.
„Bude to jedno z nejmodernějších nádraží u nás,“ slibuje mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj. „My chceme v Ústí nabízet kvalitní služby, vždyť tudy projíždějí vlaky od Dánska po jihovýchodní Evropu,“ uvádí.
Zatím však hlavní nádraží v krajském městě připomíná staveniště. V provozu jsou pouze dvě nástupiště, první pro cestující směrem na Chomutov, na druhém staví vlaky jedoucí mezi Prahou a Děčínem. Od včerejška mají cestující k dispozici také dvě mezinárodní pokladny a nové informace.
Podchod se znovu uzavře
„Třetí nástupiště se otevře 14. května 2007, ten den se začne pracovat na druhém a dodělávat podchod, který se proto opět uzavře. Cestující budou na nástupiště chodit provizorními cestami tak, jako dosud,“ říká Ondrůj.
Nový podchod by se měl podle plánů drah změnit v obchodní pasáž širokou 27 metrů. „Budou zde dvě postranní „lodě“, kde mohou obchodníci nabízet své služby,“ přibližuje Ondrůj. Měly by tu být stánky, restaurace, obchody s potravinami nebo třeba kadeřnictví.
Parkoviště pro sto aut
Ze severní části nádraží vybudují dráhy průjezd pod kolejiště. Tady by mělo vzniknout parkoviště pro stovku aut.
Toho všeho se cestující dočkají do konce příštího roku. Následující rok budou České dráhy budovat zabezpečovací zařízení, koridor, rekonstruovat kolejiště a nástupiště na severním nádraží.
Podle původních plánů se také nádražní budova spojí s promenádou na nábřeží. Cestující by tak mohli z odbavovací haly projít podchodem až k Labi. To už je ale investice vedení města.
Celková oprava ústeckého železničního uzlu bude stát zhruba 2,5 miliardy korun. „Součástí jsou nejen stavební práce na hlavním nádraží, jako je třeba rekonstrukce nástupišť, podchodu, úprava odbavovacích prostor a výstavba nového informačního systému. Ale také přestavba kolejiště v železničním uzlu Ústí nad Labem, vybudování nového zabezpečovacího zařízení a dálkové ovládání železničního provozu na trati až do Prackovic,“ vyjmenovává mluvčí Českých drah Ondrůj.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)