Nákladná doprava
Je dosť čo popísať o nákladnej doprave.
Podradené diskusné témy
Poslal by miniekto prosím vlakotvorbu Nv pre GVD 2008/09 na mail? Potreboval by som porobť nejaké aktivity Nv do MSTS ale nemám ani šajnu ako vyzerajú trasy a radenie Nv. Ďakujem. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/378674/
Svoz po kolejích má zlevnit dopravu odpadu. A možná i snížit poplatky obyvatel
Na železničních kolejích se nespíš poprvé v historii objeví speciální vlaky na svoz odpadu. A s jejich pomocí by v některých místech mohl klesnout poplatek, který lidé platí za vyprazdňování popelnic. Na možnost přijímání „popelářských vlaků„ se připravují v brněnské spalovně. Upravují kolejovou vlečku, aby vagony mohly dojet až ke komplexu. „Především ale zjišťujeme, jaký zájem by o tento druh svozu byl,„ potvrdila LN předsedkyně představenstva spalovny Jana Drápalová.
Přeprava odpadu pomocí vlaků je levnější než auty a po dokončení oprav brněnské spalovny bude cena spalování podobná jako za ukládání odpadků na skládky. Radnice, které by využily vlakového svozu, tak mohou v důsledku ušetřit - teoreticky i snížit poplatky, které od obyvatel vybírají.
V úvahu připadá zapojení střední Moravy Lidé se však nemusejí obávat, že by museli své popelnice vozit na nádraží. Vyprazdňovaly by je nadále popelářské vozy, které by však obsah nádob nevozily na skládky, ale do překladišť na vybraných nádražích. „Takový systém funguje například v německém Schwandorfu,„ připomíná Jiří Tomeš z liberecké spalovny. Na osmi nádražích tam mají překladiště, kde odpad slisují do kontejneru a přeloží ho na vagony. Ty pak míří rovnou do schwandorfské spalovny. Speciální popelářské vlakové linky jsou tam dlouhé až 140 kilometrů a denně přivezou asi 1500 tun odpadu. Napojení využívají také firmy s vlastními vlečkami, takže do spalovny už směřují po kolejích víc než tři čtvrtiny odpadu.
Nyní by podobný systém mohl fungovat i v Brně a širokém okolí, v úvahu připadá například zapojení střední Moravy. Podle Drápalové obchodní oddělení firmy ověřuje, kde by měli zájem místo na skládky vozit své odpady do spalovny. „Současně zjišťujeme, zda by šlo na stavbu překladišť a pořízení speciálních vagonů získat státní dotaci,„ podotkla Drápalová.
Německé zkušenosti se budou hodit. „Problém je v tom, že doprava odpadu do spalovny musí být rychlá. Nesmí dojít k rozkládání odpadků, ale ani v zimě třeba naopak k jejich zamrznutí, které by omezilo vykládání nákladu,„ vysvětlila již dříve ekoložka brněnské spalovny Jana Suzová.
V České republice v současné době fungují tři velké spalovny komunálního odpadu - kromě té v Brně také v Praze-Malešicích a v Liberci. Ty ale podobnou novinku zatím nechystají - liberecká je vytížená a pražská zatím nemá funkční vlečku. „Zavedení kolejové vlečky máme v plánu. Poté zvážíme další postup,„ konstatoval Pavel Beran ze společnosti Pražské služby, která spalovnu v hlavním městě provozuje.
Česká republika musí podle pravidel Evropské unie snížit podíl komunálního odpadu ukládaného na skládky. To je možné mimo jiné spalováním, přeměnou odpadu na energii. Například Hnutí Duha ale zdůrazňuje, že spalování je až v závěru možného zpracování odpadu. Jeho experti upřednostňují přísnější třídění a opětovné využití materiálů a jejich kompostování. Zatímco v Brně se podle nich vytřídí asi pětina odpadu, například v některých městech v Belgii zůstává pouze asi čtvrtina nevytříděná.
(Lidové noviny)
Na železničních kolejích se nespíš poprvé v historii objeví speciální vlaky na svoz odpadu. A s jejich pomocí by v některých místech mohl klesnout poplatek, který lidé platí za vyprazdňování popelnic. Na možnost přijímání „popelářských vlaků„ se připravují v brněnské spalovně. Upravují kolejovou vlečku, aby vagony mohly dojet až ke komplexu. „Především ale zjišťujeme, jaký zájem by o tento druh svozu byl,„ potvrdila LN předsedkyně představenstva spalovny Jana Drápalová.
Přeprava odpadu pomocí vlaků je levnější než auty a po dokončení oprav brněnské spalovny bude cena spalování podobná jako za ukládání odpadků na skládky. Radnice, které by využily vlakového svozu, tak mohou v důsledku ušetřit - teoreticky i snížit poplatky, které od obyvatel vybírají.
V úvahu připadá zapojení střední Moravy Lidé se však nemusejí obávat, že by museli své popelnice vozit na nádraží. Vyprazdňovaly by je nadále popelářské vozy, které by však obsah nádob nevozily na skládky, ale do překladišť na vybraných nádražích. „Takový systém funguje například v německém Schwandorfu,„ připomíná Jiří Tomeš z liberecké spalovny. Na osmi nádražích tam mají překladiště, kde odpad slisují do kontejneru a přeloží ho na vagony. Ty pak míří rovnou do schwandorfské spalovny. Speciální popelářské vlakové linky jsou tam dlouhé až 140 kilometrů a denně přivezou asi 1500 tun odpadu. Napojení využívají také firmy s vlastními vlečkami, takže do spalovny už směřují po kolejích víc než tři čtvrtiny odpadu.
Nyní by podobný systém mohl fungovat i v Brně a širokém okolí, v úvahu připadá například zapojení střední Moravy. Podle Drápalové obchodní oddělení firmy ověřuje, kde by měli zájem místo na skládky vozit své odpady do spalovny. „Současně zjišťujeme, zda by šlo na stavbu překladišť a pořízení speciálních vagonů získat státní dotaci,„ podotkla Drápalová.
Německé zkušenosti se budou hodit. „Problém je v tom, že doprava odpadu do spalovny musí být rychlá. Nesmí dojít k rozkládání odpadků, ale ani v zimě třeba naopak k jejich zamrznutí, které by omezilo vykládání nákladu,„ vysvětlila již dříve ekoložka brněnské spalovny Jana Suzová.
V České republice v současné době fungují tři velké spalovny komunálního odpadu - kromě té v Brně také v Praze-Malešicích a v Liberci. Ty ale podobnou novinku zatím nechystají - liberecká je vytížená a pražská zatím nemá funkční vlečku. „Zavedení kolejové vlečky máme v plánu. Poté zvážíme další postup,„ konstatoval Pavel Beran ze společnosti Pražské služby, která spalovnu v hlavním městě provozuje.
Česká republika musí podle pravidel Evropské unie snížit podíl komunálního odpadu ukládaného na skládky. To je možné mimo jiné spalováním, přeměnou odpadu na energii. Například Hnutí Duha ale zdůrazňuje, že spalování je až v závěru možného zpracování odpadu. Jeho experti upřednostňují přísnější třídění a opětovné využití materiálů a jejich kompostování. Zatímco v Brně se podle nich vytřídí asi pětina odpadu, například v některých městech v Belgii zůstává pouze asi čtvrtina nevytříděná.
(Lidové noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/374916/
Čerstvé smrkové řezivo je vzhledem ke svému rozměru, váze a náchylnosti k poškození náročnou surovinou pro přepravu. Přední český vývozce této komodity, firma Cecolegno, si proto pro její převoz vybral společnost SPEDI-TRANS Praha specializující se na železniční přepravu. Ročně český přepravce doručuje z České republiky k dalšímu zpracování v Německu více než 3000 tun smrkového dřeva, které během přepravy urazí trasu dlouhou téměř 400 kilometrů.
„Převoz čerstvého dřeva je náročný především na správné nakládání a používání vhodných vázacích a upevňovacích prostředků. Ty musí být zvoleny tak, aby nedošlo k poškození čerstvého dřeva, které je méně odolné než vyschlé dřevo,„ vysvětlil Radim Procházka, obchodní ředitel společnosti SPEDI-TRANS Praha, která patří ke špičce českých železničních přepravců. Ze smrkového dřeva z České republiky se vyrábějí lepené vazníky, které se používají na výstavbu střešních panelů a dalších produktů na stavbu například krovů domů a hal nebo mostů. Právě z České republiky SPEDI-TRANS pravidelně převáží dřevěný polotovar ke zpracování do nejmodernějšího evropského provozu firmy NORDLAM GmbH v německém Magdeburku. Část české dřevařské produkce se v podobě stavebních prvků vrací zpět na český trh.
Lepené nosníky jsou však oblíbeným stavebním materiálem také například v Německu, Španělsku či Itálii, kam směřuje větší část těchto výrobků. Vlaky dostávají stále častěji přednost
Železniční přeprava pomalu, ale jistě získává zpět svou někdejší oblibu. Především možnost převozu velkého objemu nákladu, rychlost, šetrnost k životnímu prostředí a hlavně propojenost míst těžby se zpracovatelskými závody hodnotí uživatelé jako její nejpodstatnější přednosti. „Mezi dominující komodity v železniční přepravě patří například uhlí, koks, cement, dřevo, autodíly, obalové sklo, papír, hutní materiál a další,„ poznamenal Radim Procházka.
(Dopravní noviny)
„Převoz čerstvého dřeva je náročný především na správné nakládání a používání vhodných vázacích a upevňovacích prostředků. Ty musí být zvoleny tak, aby nedošlo k poškození čerstvého dřeva, které je méně odolné než vyschlé dřevo,„ vysvětlil Radim Procházka, obchodní ředitel společnosti SPEDI-TRANS Praha, která patří ke špičce českých železničních přepravců. Ze smrkového dřeva z České republiky se vyrábějí lepené vazníky, které se používají na výstavbu střešních panelů a dalších produktů na stavbu například krovů domů a hal nebo mostů. Právě z České republiky SPEDI-TRANS pravidelně převáží dřevěný polotovar ke zpracování do nejmodernějšího evropského provozu firmy NORDLAM GmbH v německém Magdeburku. Část české dřevařské produkce se v podobě stavebních prvků vrací zpět na český trh.
Lepené nosníky jsou však oblíbeným stavebním materiálem také například v Německu, Španělsku či Itálii, kam směřuje větší část těchto výrobků. Vlaky dostávají stále častěji přednost
Železniční přeprava pomalu, ale jistě získává zpět svou někdejší oblibu. Především možnost převozu velkého objemu nákladu, rychlost, šetrnost k životnímu prostředí a hlavně propojenost míst těžby se zpracovatelskými závody hodnotí uživatelé jako její nejpodstatnější přednosti. „Mezi dominující komodity v železniční přepravě patří například uhlí, koks, cement, dřevo, autodíly, obalové sklo, papír, hutní materiál a další,„ poznamenal Radim Procházka.
(Dopravní noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/372433/
takto ma vypadat 100% nalozeny vozen... ukrajinske uhlie ...mogutne to uglie 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/371655/
Dceřiné společnosti Českých drah a největšímu železničnímu dopravci v tuzemsku ČD Cargo klesl letos v březnu objem přepraveného zboží meziročně téměř o třetinu. Tržby společnosti se snížily v březnu i v dubnu shodně o 23 %. „V březnu jsme přepravili zhruba 5,4 mil. t zboží, což oproti loňskému březnu představuje pokles o necelou třetinu,„ sdělil ředitel komunikace ČD Cargo Zdeněk Větrovec. V důsledku menších tržeb musela společnost mimo jiné pozastavit investiční činnost, omezit náklady na opravy a došlo také ke snížení nákladů na marketing, režijních i mzdových nákladů. Výsledky jsou srovnatelné se zahraničními železničními dopravci v regionu. Podle oficiálních statistik Mezinárodní železniční unie hlásí za první kvartál roku 2009 například polské PKP Cargo meziroční propad objemu přeprav o 36 % a slovenské ZSSK Cargo o 38 %.
Druhému velkému přepravci na českém trhu firmě OKD Doprava se zatím daří čelit výraznějšímu poklesu plánovaných výnosů. „Vzhledem k přetrvávající recesi na relevantních trzích však bude udržení tohoto trendu v dalších měsících roku mimořádně obtížné,„ připustila mluvčí firmy Petra Mašínová, aniž by sdělila čísla. Hlavním problémem je prý to, že celá řada producentů v současném období čerpá ze zásob, a snižuje tak rozsah původně sjednaných přeprav. „Přebytek celkové přepravní kapacity v důsledku poklesu poptávky nutí silniční dopravce hledat uplatnění v segmentech trhu, na nichž dosud vítězila železniční doprava. To je další hrozba pro udržení dosavadních výnosů,„ dodala Mašínová.
(Logistika)
Druhému velkému přepravci na českém trhu firmě OKD Doprava se zatím daří čelit výraznějšímu poklesu plánovaných výnosů. „Vzhledem k přetrvávající recesi na relevantních trzích však bude udržení tohoto trendu v dalších měsících roku mimořádně obtížné,„ připustila mluvčí firmy Petra Mašínová, aniž by sdělila čísla. Hlavním problémem je prý to, že celá řada producentů v současném období čerpá ze zásob, a snižuje tak rozsah původně sjednaných přeprav. „Přebytek celkové přepravní kapacity v důsledku poklesu poptávky nutí silniční dopravce hledat uplatnění v segmentech trhu, na nichž dosud vítězila železniční doprava. To je další hrozba pro udržení dosavadních výnosů,„ dodala Mašínová.
(Logistika)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/371602/
Čeští silniční dopravci od ledna do března přepravili 60 milionů tun zboží, což je o čtvrtinu méně než loni. Podle aktuálních statistik ministerstva dopravy je to nejhorší čtvrtletní výsledek za poslední léta. Dopravci nečekají lepší čísla ani za další dva kvartály, v některých aspektech prý bude situace ještě horší.
Celá zpráva: http://ekonomika.idnes.cz/po-silnicich-se-prevazi-o-ctvrtinu-mene-zbozi-nez-loni-ppx-/eko-doprava.asp?c=A090712_155936_eko-doprava_jan
Celá zpráva: http://ekonomika.idnes.cz/po-silnicich-se-prevazi-o-ctvrtinu-mene-zbozi-nez-loni-ppx-/eko-doprava.asp?c=A090712_155936_eko-doprava_jan
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/371576/
Mám Nd - plán vlakotvorby, 200/2009. Ale pôvodný bez opráv.
Ale ináč, ak sú nejaké akcie a zmeny, nemusia meniť celú vlakotvorbu. Môžu sa vydať len opatrenia v nákl. doprave, čo je súčasť ROV. Alebo samostatný obežník pre operatívne zmeny.
Ale ináč, ak sú nejaké akcie a zmeny, nemusia meniť celú vlakotvorbu. Môžu sa vydať len opatrenia v nákl. doprave, čo je súčasť ROV. Alebo samostatný obežník pre operatívne zmeny.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/365920/
pošlite prosím niekto najnovší plán vlakotvorby na mail. Včera som si večer všimol medzi NM a TN Mn s 210+baterkáčom a celkom dlhý, pričom o takom vlakunie je nikde ani zmienka. Alebo že by to bolo len kvôli výluke TN - Bn/B? 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/365818/
ešte upresňujem, jedná sa o Komárňanský prístav. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/365766/
obidve sú zo sklopného mostu nad prístavom. Príjazd z mesta na hr. prechod do Komáromu.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/365764/
rk_kn: Odkiaľ je fotená tá prvá fotka, z cestného nadjazdu (mostu)?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/365739/
doplnam : jedn asúpravacisterien stojí v komárne
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/365617/
zistené, že v prístave veselo pracujú až 2 žeriavy, pri vykládke koksu. Na druhej strane, iná firma odstavila svoju vlečku pre zatopenie koľajiska. Stojí zatiaľ 32 cisterien.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/365615/
Feroo: Dík, ale inak sa nedalo. Čas 08:46. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/365604/
fachman: dnes - Ža. Teplička.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/365600/
lombardo: škoda toho násvitu ale inak paráda 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/365599/
lombardo:to si fotil dnes? 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/365597/
A že vraj kríza....
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/365470/
Německé dráhy testují rychlou nákladní přepravní trasu mezi Evropou a Asií, která bude nejen rychlejší než kamionová doprava, ale také mnohem ekologičtější.
Testovací nákladní vlak urazil cestu z Evropy do Asie za pouhých 37 hodin, namísto původních 60, které byly na ujetí této vzdálenosti třeba doposud.
Vlak směřující do Istanbulu opustil Ljublanu v pondělí 16. března. Do tohoto významného projektu, podporovaného členy skupiny DB (Deutsche Bahn), se zapojily i dráhy v dalších zemích, ve Slovinsku, Chorvatsku, Srbsku, Bulharsku a Turecku. Jak prohlásil Hartmut Mehdorn, předseda DB Management Board a CEO, ukazuje tento projekt, že je možno dosáhnout i na železnici potřebné spolupráce pro vytvoření nových železničních koridorů, které pro Evropu zajistí ekologickou a časově úspornou nákladní přepravu. Každé zlepšení a posílení celé železniční sítě přináší další výhody také všem národním drahám. Tento projekt je důležitý i z politického hlediska, je iniciován a podporován Business Advisory Council, nástupnickou organizací původní organizace Balkan Stability Pact.
Největších časových úspor je dosaženo díky těsnější spolupráci mezi pěti drahami, modernizaci a odstranění některých zákaznických procedur, ale také díky zapojení vlaku se dvěma lokomotivami, jednou naftovou. Toto opatření odstraňuje čas potřebný na výměnu lokomotiv v neelektrifikovaných úsecích trati. Celková délka je 1 577 kilometrů a křižuje dva systémy s rozdílný rozchodem kolejí, neelektrifikované i jednokolejné úseky. Další konstrukční měření a následná vylepšení povedou ke zkrácení cestovního času na 25 hodin v roce 2014, kdy by měl být vlak dvakrát rychlejší než kamión, který potřebuje na cestu ze Slovinska do Turecka 57 hodin.
(T+T Technika a trh)
Testovací nákladní vlak urazil cestu z Evropy do Asie za pouhých 37 hodin, namísto původních 60, které byly na ujetí této vzdálenosti třeba doposud.
Vlak směřující do Istanbulu opustil Ljublanu v pondělí 16. března. Do tohoto významného projektu, podporovaného členy skupiny DB (Deutsche Bahn), se zapojily i dráhy v dalších zemích, ve Slovinsku, Chorvatsku, Srbsku, Bulharsku a Turecku. Jak prohlásil Hartmut Mehdorn, předseda DB Management Board a CEO, ukazuje tento projekt, že je možno dosáhnout i na železnici potřebné spolupráce pro vytvoření nových železničních koridorů, které pro Evropu zajistí ekologickou a časově úspornou nákladní přepravu. Každé zlepšení a posílení celé železniční sítě přináší další výhody také všem národním drahám. Tento projekt je důležitý i z politického hlediska, je iniciován a podporován Business Advisory Council, nástupnickou organizací původní organizace Balkan Stability Pact.
Největších časových úspor je dosaženo díky těsnější spolupráci mezi pěti drahami, modernizaci a odstranění některých zákaznických procedur, ale také díky zapojení vlaku se dvěma lokomotivami, jednou naftovou. Toto opatření odstraňuje čas potřebný na výměnu lokomotiv v neelektrifikovaných úsecích trati. Celková délka je 1 577 kilometrů a křižuje dva systémy s rozdílný rozchodem kolejí, neelektrifikované i jednokolejné úseky. Další konstrukční měření a následná vylepšení povedou ke zkrácení cestovního času na 25 hodin v roce 2014, kdy by měl být vlak dvakrát rychlejší než kamión, který potřebuje na cestu ze Slovinska do Turecka 57 hodin.
(T+T Technika a trh)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/362894/
A nepolievajú povrch vápenným mliekom, ako robili Poliaci ?