Sobota na saských kolejích

1.8.2020 8:00 Helmut Böhme

Sobota na saských kolejích

Dne 25. července 2020 jsem využil mediálními rosničkami věštěného (a také posléze skutečného) pěkného počasí pro dopolední dokumentaci provozu ve stanici Pirna. Sice by bylo atraktivnější pokračovat až do Saského Švýcarska a zvěčnit projíždějící vlaky s pískovcovými skalami v pozadí, chtěl jsem ale být pro případ nenadálé potřeby flexibilnější, protože z Pirny jsem se mohl vrátit do Drážďan nejen linkou S1 systému S-Bahn, ale i po trase S2 směrem na letiště.

Po příjezdu do Pirny jsem šel na most přes Labe, po němž kromě chodníku a silnice vede i železniční trať do Sebnitzu. Linka S1 jede každou půlhodinu, dopoledne jedou ještě posilové vlaky jako ten níže zachycený z Lipska, kvůli výluce mimořádně jenom do stanice Krippen. Vpravo čeká S2 na odjezd.


Výletní vlak z Lipska

Nákladní doprava byla slabší, jak jsem očekával. Trpí momentálně tím, že u Schöny a Čertovy Vody je jednokolejný provoz (mění se železniční svršek a trakční vedení) a je velmi těžké mezi spoji osobní dopravy procpat nákladní vlaky.


METRANS s kontejnery samozřejmě nemůže chybět.

Například jeden vlak dopravce Captrain (na následujícím snímku vpravo) stál před návěstidlem už za mého příjezdu v 7:50 hod. a pustili jej dál až právě o tři hodiny později. Na internetových fórech se objevily také zprávy o tom, že některé vlaky z Děčína potřebovaly i celý den, aby se dostaly do Drážďan. Prý se ale cenově nevyplatí odklonit vlaky přes jiné přechody, jak by velel selský rozum.


Nákladové nádraží Pirna

Když jsem si neužil nákladní dopravy, zaznamenal jsem ještě něco z té osobní. Třeba stroj 371.001 projíždějící v čele víkendového „spěšňáku“ z metropole severočeské do saské, potom ještě jeden vlak kategorie EC a nakonec patnáct minut opožděný spoj systému S-Bahn do Míšně, kterým jsem se vydal k domovu,


Spěšný vlak z Ústí nad Labem do Drážďan

Další snímky z té dopolední výpravy najdete v mé veřejné galerii a video na obvyklém portálu.

Protože předpověď počasí věštila na neděli srážky, jel jsem ještě v sobotu odpoledne do stanice Senftenberg. Cestou jsem na nádraží Ruhland fotil z vlaku odstavené lokomotivy.


Stroje historické i moderní

Důvodem mé cesty bylo dočasné oživení osobní dopravy během letních prázdnin o víkendech v úseku Senftenberg – Kamenz železniční tratě Lübbenau – Kamenz, kde je od 23.5.1998 i přes protesty obyvatel zrušená osobní doprava. Zejména rodiče by raději viděli své školou povinné děti čekat v bezpečí železniční zastávky než u autobusového stanoviště na velmi frekventované silnici. Vlak startuje v 9:35 hod. na drážďanském hlavním nádraží jako prodloužená linka RB 34 a vrací se tam ze Senftenbergu v 16:56 hod. Mezitím Desiro jede dopoledne strojovně do Kamenze a odpoledne stejně tak zpět.

Přitom je otázka, proč ty jízdy nejsou veřejné. Ten pár vlaků sice slouží turistům, kteří se chtějí zotavovat u jezer v okolí (jsou to zatopené bývalé hnědouhelné doly), ale určitě by se našli lidé, kteří by se rádi podívali opačným směrem do Drážďan. Jak je vidno i na následujícím snímku, je zájem o svezení obrovský. Potíže měli zejména cyklisté, kteří nacpali své kola do vozidla jen obtížně . Aspoň si lidé směli sednout do 1. třídy bez přirážky.


Nával v Senftenbergu

Krom dopravního ruchu mou pozornost upoutaly dvě dívky školního věku, které posílily mé občasné pochybnosti o duševních schopnostech naší mládeže. Místo toho, aby pochopily, že žlutá vývěska ukazuje odjezdy, čučeli na bílou s příjezdy. Proto až po odjezdu spěšného vlaku směr Ruhland pochopily, že to byl právě ten, kterým chtěly jet. Tak musely čekat hodinu na další.


Neznalé dívky

Jinak jsou na trati některé vlečky, které ji zachránily před zánikem. Přitom zůstalo nádraží Cunnersdorf v starší podobě.


Stanice Cunnersdorf s mechanikami

Cestu do Kamenze jsem také filmoval. Všechny fotografie ze sobotního odpoledne jsou uloženy na obvyklém místě.

Přepracoval PhDr. Zbyněk Zlinský