Návestidlá
Pokiaľ máte nejaké foto alebo iné veci súvisiace s návestidlami môžete ich pridať sem.
edino: Mechaniky v Komárne stále existujú, jedná sa o celkom atraktívne miesto na fotenie. Tak prajem dobré svetlo... 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/254917/
Spomínam si, že v Komárne sa nachádzali (alebo ešte nachádzajú) zaujímavé mechanické vchodové návestidlá. Boli dvojramenné, pričom jedno rameno (žlté) bolo uchytené napevno. Vedel by mi niekto potvrdiť ich existenciu, chcel by som si ich "cvaknuť".
Ďakujem.
Ďakujem.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/254909/
Několik příkladů najdete zde:
http://www.k-report.net/diskuse/messages/28/103652.html#POST989492
http://www.k-report.net/diskuse/messages/28/103652.html#POST989492
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/254880/
Viete uviesť aj konkrétny príklad/obrázok ako vyzera záverova tabuľka a tabuľka návestenia pre nejaku stanicu. Pripadne aj postup ako sa vybuduje ?
Pripadne mi to poslite priamo do posty ak je toho vela.
Dakujem.
Pripadne mi to poslite priamo do posty ak je toho vela.
Dakujem.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/254787/
súčasťou prevádzkového poriadku stanice, odbočky, výhybne , atď .
Ich dôležitosť pre dopravného zamestnanca nastupuje počas porúch szz, kedy nie je možné zabezpečiť vlak. alebo posunovú cestu riadnou obsluhou szz , alebo nie je riadna kontrola správnej činnosti. Vtedy je obsluha povinná podľa záverovej tabuľky postaviť a zabezpečiť vl. alebo pos. cestu a skontrolovať polohu výhybiek, výkoľajok , činnosť pzz a p.
Ich dôležitosť pre dopravného zamestnanca nastupuje počas porúch szz, kedy nie je možné zabezpečiť vlak. alebo posunovú cestu riadnou obsluhou szz , alebo nie je riadna kontrola správnej činnosti. Vtedy je obsluha povinná podľa záverovej tabuľky postaviť a zabezpečiť vl. alebo pos. cestu a skontrolovať polohu výhybiek, výkoľajok , činnosť pzz a p.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/254651/
Zoradovac: Závěrová tabulka je základním dokumentem pro obsluhu konkrétního zařízení. Jsou zde uvedeny podmínky pro zabezpečené jízdní cesty - držení výkolejek, výhybek (pojížděných i odvratných), kontroly volností úseku za neprofilovými styky, souhlasy mezi zařízeními, kontroly nebo ovládání přejezdů, traťové souhlasy, současně vyloučené jízdní cesty, přenosy vlakového zabezpečovače, ... Součástí ZT je i tabulka návěštění, kde jsou uvedeny návěstní znaky jednotlivých návěstidel ve vlakových cestách.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/254618/
Páni mohol by niekto podrobnejšie vysvetliť čo sú to záverove tabuľky a tabuľky návestenia?
Dakujem.
Dakujem.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/254387/
ano,je to na trati 140,je to tam zaujimave,niektore stanicky nemaju ani odjazdove navestidla 
Aj v prievidzi su stale este mechaniky dokonca,pri nakladnej stanici. Tie petrolejky sa uz asi davno nepouzivaju 
,ale celkovo,neviem ci sa vobec udrzuju tie navestidla
Aj v prievidzi su stale este mechaniky dokonca,pri nakladnej stanici. Tie petrolejky sa uz asi davno nepouzivaju ,ale celkovo,neviem ci sa vobec udrzuju tie navestidla
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/248971/
Nič si z toho nerob. To pridané svetlo je privolávacia návesť. My máme ešte starú, tri malé svetielka usporiadané do trojuholníka . Slabo svietia, často do nich svieti slnko. A mnohí mladší rušňovodiči už ani tento systém nepoznajú.
Tie reťaze sú výťah pre lampáše, petrolejové. Mnohé sú už prerobené na elektrické osvetlenie a predzvesti mávajú namiesto svetiel terčíky s odrazovým viaflexom.
Tie pevné tiahla budú zrejme tiahla z návestného spriahadla.
Tie reťaze sú výťah pre lampáše, petrolejové. Mnohé sú už prerobené na elektrické osvetlenie a predzvesti mávajú namiesto svetiel terčíky s odrazovým viaflexom.
Tie pevné tiahla budú zrejme tiahla z návestného spriahadla.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/242979/
vladdo: Podla mna su to neskor doplnene svetelne privolavacky.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/242974/
vladdo: kde si to odfotil?? na trati 140?? tak to je trať zázrakov
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/242967/
preco sa na mechanickych navestidlach pouzivaju aj svetelne znaky,teraz nemyslim tie original,{dakedy boli asi slabe ziarovky}.ALe na obr. 1 je normalna AZD navest,sice iba jedna farba,ale aj tak tu mechaniku v podstate ani netreba,keby dali aj druhu. 
Kedy sa vlastne prestali montovat mechaniky,este po vojne sa montovali asi? NA druhom obr. je 1,2 sluzia na prestavovanie ,ale na co su tie retaze tam -3 a 4? 
Kedy sa vlastne prestali montovat mechaniky,este po vojne sa montovali asi? NA druhom obr. je 1,2 sluzia na prestavovanie ,ale na co su tie retaze tam -3 a 4?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/242964/
pri nedávnej ceste autom do Györu, že tam majú svetelné indikátory času oranžovej farby , ktoré odpočítavajú sekundy , koľko chýba ešte do zmeny svetla . A takisto používajú pre peších kmitavé zelené svetlo. Neviem či všade, ale v Komárome používajú červené svetlá, ktoré sú takmer dvojnásobnej veľkosti ako ostatné a inde bežné veľkosti, aj u nás. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/213162/
Ač se to nezdá, není to bez souvislosti se železnicí:
Automobil přijede ke křižovatce a pokračovat může jen v případě, že na zvláštní lampě svítí zelené světlo. Dnes naprosto běžná situace, která se každý den po světě odehraje nespočetněkrát. Na úsvitu motorismu bylo ale i řízení dopravy v plenkách, první elektrický semafor s červeným signálem pro "stůj" a zeleným pro "volno" se objevil v USA až v roce 1914.
Více než deset let pak trvalo, než byl vynalezen semafor, který nepotřeboval obsluhu - premiéru měl před 80 lety, 5. listopadu 1927 v britském Wolverhamptonu.
Tehdy osmdesátitisícové město, jež leží zhruba 200 kilometrů severozápadně od britské metropole, předstihlo v nasazení technické novinky kromě Londýna i ostatní světové metropole.
Například Praha se úplně "obyčejného", strážníkem řízeného semaforu dočkala zhruba ve stejné době. Dopravní světla se v československém hlavním městě objevila nejprve na křižovatce Hybernské, Dlážděné a Havlíčkovy ulice. Později pak přibyla světla i na Václavském náměstí.
Více než půlstoletí před semafory, jež řídí provoz automobilů a samozřejmě i chodců, se objevily dopravní signály, podle kterých řídily svou jízdu vlaky.
V některých městech včetně Prahy měly svá vlastní signalizační zařízení i tramvaje.
Právě železničním semaforem a prací pro britské dráhy se inspiroval inženýr J. P. Knight, který v roce 1868 sestrojil semafor určený pro řízení provozu před sídlem britského parlamentu.
Poslanci mohli bezpečně přecházet díky dvěma plynovým lampám (už tehdy červené a zelené), které obsluhoval strážník.
Zařízení ale fungovalo necelý měsíc, když v 2. ledna 1869 náhle vybuchlo a vážně zranilo policistu, který měl právě službu. Další téměř půlstoletí pak dopravu na silnicích, po kterých se od 90. let 19. století stále častěji proháněly i automobily, řídili jen dopravní strážníci.
První novodobý semafor se nemohl objevit jinde než ve Spojených státech, zemi automobilům zaslíbené. Namontovali jej roku 1914 na rohu 105. ulice a Euclide Avenue v Clevelandu ve státě Ohio.
Po britském prapředkovi zdědil semafor barvy, červenou a zelenou, světlo už nebylo plynové, ale bezpečnější elektrické.
O čtyři roky později se v New Yorku objevilo i žluté světlo, upozorňující řidiče na změnu barvy. V Clevelandu tuto funkci totiž zastával zvukový signál.
V roce 1922 se objevily první semafory doplněné gongem v Paříži a Hamburku, o tři roky později se světelná signalizace vrátila i do Londýna.
Od 30. let se pak semafory šířily stále více, další impulz přišel s rozvojem elektroniky, ale i motorismu po druhé světové válce.
Začátkem 50. let v Mnichově instalovali systém, který umožnil řidičům jedoucím přiměřenou rychlostí projet řadu křižovatek bez zastavení - známou "zelenou vlnu".
Dnes jsou červená barva pro zastavení a zelená pro jízdu mezinárodně srozumitelnými signály, některé země ale mají svá specifika.
Ve Španělsku třeba nepoužívají u přepnutí z červené na zelenou žluté světlo, v Rakousku se zelené světlo krátce před přepnutím rozbliká, v některých státech je pak možné odbočit vpravo, i když na semaforu svítí červená.
Ne všude jsou také semafory umístěny ve svislé poloze vedle vozovky či nad ní - někdy visí uprostřed křižovatky (bývalo to i v Československu), jinde jsou světla umístěna vodorovně vedle sebe.
I tak jednoduchá technická věc, jako je semafor, může být předmětem vášnivých debat.
Důkazem je Německo, kde se před lety obyvatelé bývalé NDR postavili proti tomu, aby jejich rozverně působícího panáčka s kloboukem ze semaforu pro chodce nahradila "západní" jednoduchá figurka."Ampelmann" nakonec přežil a před třemi lety mu dokonce přibyla partnerka "Ampelmädchen". Dodnes je jedním ze symbolů NDR a suvenýry s jeho obrázkem se výborně prodávají.
(iDNES.cz)
Automobil přijede ke křižovatce a pokračovat může jen v případě, že na zvláštní lampě svítí zelené světlo. Dnes naprosto běžná situace, která se každý den po světě odehraje nespočetněkrát. Na úsvitu motorismu bylo ale i řízení dopravy v plenkách, první elektrický semafor s červeným signálem pro "stůj" a zeleným pro "volno" se objevil v USA až v roce 1914.
Více než deset let pak trvalo, než byl vynalezen semafor, který nepotřeboval obsluhu - premiéru měl před 80 lety, 5. listopadu 1927 v britském Wolverhamptonu.
Tehdy osmdesátitisícové město, jež leží zhruba 200 kilometrů severozápadně od britské metropole, předstihlo v nasazení technické novinky kromě Londýna i ostatní světové metropole.
Například Praha se úplně "obyčejného", strážníkem řízeného semaforu dočkala zhruba ve stejné době. Dopravní světla se v československém hlavním městě objevila nejprve na křižovatce Hybernské, Dlážděné a Havlíčkovy ulice. Později pak přibyla světla i na Václavském náměstí.
Více než půlstoletí před semafory, jež řídí provoz automobilů a samozřejmě i chodců, se objevily dopravní signály, podle kterých řídily svou jízdu vlaky.
V některých městech včetně Prahy měly svá vlastní signalizační zařízení i tramvaje.
Právě železničním semaforem a prací pro britské dráhy se inspiroval inženýr J. P. Knight, který v roce 1868 sestrojil semafor určený pro řízení provozu před sídlem britského parlamentu.
Poslanci mohli bezpečně přecházet díky dvěma plynovým lampám (už tehdy červené a zelené), které obsluhoval strážník.
Zařízení ale fungovalo necelý měsíc, když v 2. ledna 1869 náhle vybuchlo a vážně zranilo policistu, který měl právě službu. Další téměř půlstoletí pak dopravu na silnicích, po kterých se od 90. let 19. století stále častěji proháněly i automobily, řídili jen dopravní strážníci.
První novodobý semafor se nemohl objevit jinde než ve Spojených státech, zemi automobilům zaslíbené. Namontovali jej roku 1914 na rohu 105. ulice a Euclide Avenue v Clevelandu ve státě Ohio.
Po britském prapředkovi zdědil semafor barvy, červenou a zelenou, světlo už nebylo plynové, ale bezpečnější elektrické.
O čtyři roky později se v New Yorku objevilo i žluté světlo, upozorňující řidiče na změnu barvy. V Clevelandu tuto funkci totiž zastával zvukový signál.
V roce 1922 se objevily první semafory doplněné gongem v Paříži a Hamburku, o tři roky později se světelná signalizace vrátila i do Londýna.
Od 30. let se pak semafory šířily stále více, další impulz přišel s rozvojem elektroniky, ale i motorismu po druhé světové válce.
Začátkem 50. let v Mnichově instalovali systém, který umožnil řidičům jedoucím přiměřenou rychlostí projet řadu křižovatek bez zastavení - známou "zelenou vlnu".
Dnes jsou červená barva pro zastavení a zelená pro jízdu mezinárodně srozumitelnými signály, některé země ale mají svá specifika.
Ve Španělsku třeba nepoužívají u přepnutí z červené na zelenou žluté světlo, v Rakousku se zelené světlo krátce před přepnutím rozbliká, v některých státech je pak možné odbočit vpravo, i když na semaforu svítí červená.
Ne všude jsou také semafory umístěny ve svislé poloze vedle vozovky či nad ní - někdy visí uprostřed křižovatky (bývalo to i v Československu), jinde jsou světla umístěna vodorovně vedle sebe.
I tak jednoduchá technická věc, jako je semafor, může být předmětem vášnivých debat.
Důkazem je Německo, kde se před lety obyvatelé bývalé NDR postavili proti tomu, aby jejich rozverně působícího panáčka s kloboukem ze semaforu pro chodce nahradila "západní" jednoduchá figurka."Ampelmann" nakonec přežil a před třemi lety mu dokonce přibyla partnerka "Ampelmädchen". Dodnes je jedním ze symbolů NDR a suvenýry s jeho obrázkem se výborně prodávají.
(iDNES.cz)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/213136/
beriem spat otazku 
az teraz som si precital godfatherov prispevok.Takze cely usek poslednym oddielovym navestidlom je priblizovaci,a vypravca to prestavi niekde v sted useku podla jeho uvazenia.Inac niekedy je to na poslednu chvilu, a vlak ani nespomaluje napriek vystrahe
az teraz som si precital godfatherov prispevok.Takze cely usek poslednym oddielovym navestidlom je priblizovaci,a vypravca to prestavi niekde v sted useku podla jeho uvazenia.Inac niekedy je to na poslednu chvilu, a vlak ani nespomaluje napriek vystrahe
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/186404/
