Střípky z prvního dne nového železničářského roku

12.12.2012 8:00 PhDr. Zbyněk Zlinský

Minulé neděle začal platit nový jízdní řád, a tak jsem se rozhodl využít slunečného (ale mrazivého) počasí k tomu, abych tento den aspoň v útržcích zaznamenal. Nikoliv snad coby cestující, ale jen jako pozorovatel dění na hlavním nádraží té severnější východočeské metropole a na trati směrem k oné jižní. Byl to zkrátka takový nenáročný fotografický výlet. I když, jak se to vezme...

Jistě jste si povšimli, že v poslední době nás všeliké orgány neustále před něčím varují a lidé pochopitelně otupěli, takže novináři mají stále o čem psát. Pro den 9.12.2012 platilo varování hydrometeorologických autorit před silnými mrazy a související výstraha kapacit zdravotnických, aby senioři a lidé chronicky nemocní raději ze svých bytů nevycházeli. Ač patřím do první i druhé skupiny zimou údajně ohrožených osob, varování jsem nedbal a ven vyšel. Jediným ústupkem bylo, že jsem tak učinil na zastávku MHD a nikoliv do kolárny. A že se tak nestalo už za časného rána, ale o něco později – i když to spíš z důvodů světlených podmínek.

Je krátce po 10. hodině a oblačnost nad královéhradeckým hlavním nádražím se rozplývá
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Brzké ráno se totiž zdálo nenasvědčovat předpovědi mediálních rosniček, neboť obloha postrádala byť jen náznak věštěného slunečného dne. Nicméně kolem deváté hodiny se začalo jevit vše jinak, mraky se rozestoupily a sluníčka pak bylo po celý den až příliš. Hlavně tehdy, kdy jsem potřeboval zaznamenat cosi, co podle všech zásad fotografického umění bylo nefotitelné. Ale nesnáze jsou od toho, aby se překonávaly a já jsem své snímky nepořizoval pro vytříbenou galerii našich spřátelených stránek, nýbrž z důvodů ryze dokumentačních. Ale s tou dokumentací jsem nezačal na sluníčku, nýbrž ve stínu výpravní budovy žst. Hradec Králové hl.n.

ČD centrum je v provozu i v neděli, přidružené městské Turistické informační centrum nikoliv
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Tam (a posléze i na nástupištích) mne především zajímalo, jak se pracovníci SŽDC a ČD popasovali s informováním veřejnosti, pokud jde o nový jízdní řád v první den jeho platnosti. Vývěsky visely, knižní jízdní řád celostátní i regionální byl nabízen a z amplionů se dokonce ozývala jednotná hlášení. V nich mne zaujala náhrada informací o tom, kde najdou svá místa vozíčkáři, rodiny s dětmi či cyklisté, stručným sdělením, že „ve vlaku se nachází servisní vůz“ (popř, i kde). Český výraz „služební vůz“ asi komusi připadal málo moderní. Pokud jde o řazení vlaků, hlášení odkazuje na jejich přehledy v prostorách stanice, které vskutku už k dispozici byly.

Nové řazení souprav vlaků kategorie R je k dispozici také na 3. nástupišti
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Po opuštění výpravní mne budovy mne však nezajímaly jen vystavené pomůcky k novému jízdnímu řádu na nástupištích, ale hlavně podoba jeho praktické realizace na kolejích mezi nimi. Nehodlám zde detailně popisovat, s čím jsem se setkal, to lépe ukazují připojené snímky a jejich popisky. Ale trocha teorie nikoho nezabije, tak si připomeňme, co už víme o změnách v železniční dopravě Královéhradeckého kraje, třeba nahlédnutím do příslušné tiskové zprávy ČD. Z nich mne pochopitelně zajímalo především nasazení elektrických jednotek řady 440 „Regiopanter“ a řídících vozů řady 961 „Sysel“ na osobní a spěšné vlaky na trati 031.

„Sysel“ 80-30 012-6 přijíždí v čele Os 5624 Choceň - Hradec Králové hl.n.
© PhDr. Zbyněk Zlinský

I v neděli, která není na královéhradeckém hlavním nádraží není nejrušnějším provozním dnem, byl zřejmý výrazný posun k vratným (po slovensky írečite „push-pull“) vlakovým soupravám, ať už v podání motorových a elektrických jednotek či v podobě kombinace hnacích vozidel s řídicími a popř. i vloženými vozy. Což pochopitelně umožňuje rychlé obraty v úvraťových stanicích jednotlivých spojů. Tento jev jsem zažil na vlastní kůži v případě RegioPantera na spěšném vlaku z a do Pardubic, kterého jsem nestihl řádně fotograficky pojednat díky úkazu dalšímu, nikoliv ovšem novému – taktové dopravě. Nemohl jsem být na více místech současně.

„RegioPanter“ přijel jako Sp 1846 Pardubice hl.n. - Hradec Králové hl.n.
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Nedělní provoz ovšem může být v některém ohledu přece jen svým způsobem bohatší než ten všednodenní. Nový jízdní řád totiž podle už odkázané tiskové zprávy přinesl také rozšíření provozu přímých spěšných vlaků Trutnov – Hradec Králové – Pardubice o dva páry v pracovní dny a 5 párů o víkendu. Jaký je kdy provoz na hlavním nádraží mého sídelního města nejlépe ukáže nahlédnutí do staničního přehledu příjezdů a odjezdů vlaků, popř. do jízdních řádů všech tří tratí, které jsou uvedeny dole v Pramenech a odkazech. K tomu přidávám oběhy na nich v regionální dopravě Hradecka účinkujících „pokrokových“ hnacích vozidel a řídicích vozů:

Vybrané oběhy HV a ŘV v regionální dopravě na tratích 020, 031, 041
*řada/TS*	*služebna*	*řada/TS*	*služebna*
440/460	PP Hradec Králové	854/872	PJ Trutnov
814/860	PP Hradec Králové	854/873	PJ Trutnov
814/861	PP Hradec Králové	961/905	PJ Česká Třebová
814/862	PP Hradec Králové	954.2/971	PJ Trutnov
854/871	PJ Trutnov	954.2/972	PJ Trutnov
Vysvětlivky: HV – hnací vozidlo (zde motorový vůz nebo motorová či elektrická jednotka) ŘV – řídicí vůz (jako samostatné vozidlo) TS – turnusová skupina PJ – provozní jednotka (zde Depa kolejových vozidel Česká Třebová) PP – provozní pracoviště (zde Provozní jednotky Pardubice)

Už zmíněná taktová organizace dopravy způsobila, že v těch více než dvou hodinách, strávených na královéhradeckém hlavním nádraží, jsem zažil jak provozní (a tudíž i šotoušské) špičky, tak chvíle víceméně oddechové. Ty jsem však k odpočinku nevyužil, bloumal jsem po peronech a odbavovací hale a hledal zajímavosti s tématem mé návštěvy těch míst související. Nebyl jsem tam v takovém rozpoložení sám, přišel jsem do kontaktu s dvojicí podobně zaměřených pánů a povšiml si i dalších jedinců, kteří dokumentovali železniční „Nový rok“. Zdání svátečního dne dokreslovaly i rodinky, vyvádějící v tom hezkém zimním dnu své ratolesti za vláčky.

Zástupce momentálně necestující veřejnosti na nádraží přivedl zájem o vláčky
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Když jsem usoudil, že mám dostatek materiálu nádražního, vydal jsem se pořídit ještě nějaký traťový, a to už osvědčenou trasou, jíž jsme kdysi s kolegou započali jeden výlet letní. Tentokrát jsem nikam nechvátal, protože mé putování mělo být co do vzdálenosti mnohem kratší – podél trati 031 směrem jižním jsem hodlal dojít jen do prostoru kdysi plánované a nikdy nerealizované zastávky Hradec Králové, obchodní zóna, tedy k Novému Březhradu. Vzhledem k tomu, že každou půlhodinu měl po trati projet pár vlaků, neměl jsem strach, že bych se cestou nudil. Zvlášť když mne vždy čekalo vyhledání místa, v němž bych fotograficky uspěl.

„RegioPanter“ jako Os 6206 Pardubice hl.n. - Jaroměř za přejezdem v ulici Honkově dopadl
lépe zezadu © PhDr. Zbyněk Zlinský

Jak už jsem předestřel výše, sluneční svit mi v tom vždy nepomáhal, vlastně právě v polovině případů tomu bylo přesně naopak. Vlaky jedoucí od Pardubic totiž měly slunce „na postrku“ a já se snažil využít i toho sebemenšího stínu, který by mi napomohl onu situaci eliminovat. Ve skutečnosti šlo o problém zcela nepodstatný, jak mi došlo, když jsem při tom narazil na stopy lidských tragédií, jichž se na úseku trati, podél kterého jsem pochodoval, odehrálo už až příliš. Ostatně o jedné, naštěstí nedokonané, se pak zmínilo i o den pozdější hlášení dispečerů SŽDC: Hr.Králové hl.n. - Opatovice n.L. - zastaven provoz na žádost PČR – sebevrah.

Křížek mezi km 19,7 a 19,8 u HM TESCO připomíná smrt sebevraha z 28.8.2011
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Lidé na kolejích umírají různě, jak ukazují tři památníčky nedaleko od sebe. Proč vlastně na 20. kilometru dne 4.1.2012 pod vlakem skončila čtyřiadvacetiletá žena, to tehdy nebylo zřejmé. Na rozdíl od naprosto zjevné sebevraždy, k níž došlo jen asi o 250 metrů dál v neděli 28.8.2011 - poněkud kuriózně právě v místě, kde už pamětní deska připomínala naopak spíš hrdinnou smrt tří železničářů krátce před koncem 2. světové války, na 1. máje roku 1945. V úvahách poněkud neradostných jsem pokračoval pomalu ke svému cíli, jímž byl trvale uzavřený přejezd u Nového Březhradu, v jehož blízkosti mne málem zaskočilo cosi mimo jízdní řád jedoucího.

Vlastně se tak stalo hned dvakrát, krom toho orchestrionu už před tím nečekaně stejným způsobem uháněl kocour ČD Cargo. Když jsem se dočkal vlaku, o němž jsem věděl, rozhodl jsem se svou misi ukončit. Zamířil jsem k nedalekému obchodnímu centru, kolem něhož se rojili občané předvánočně roztáčející kola naší recesní ekonomiky. Nikoliv proto, abych je napodobil, ale abych využil bezplatné autobusové linky jistého hypermarketu, která mne dopravila opět k hlavnímu nádraží. Jeho svodům jsem však už odolal a jen přestoupil na autobus k domovu. Sice poněkud znaven, ale jinak docela spokojen s tím, jak jsem zahájil železničářský nový rok.