Nahlédnutí do jaroměřského muzea: parní lokomotivy

14.5.2009 8:00 PhDr. Zbyněk Zlinský Zdroj: Železniční muzeum Výtopna Jaroměř

Nahlédnutí do jaroměřského muzea: parní lokomotivy

V reportáži z oslav 150. výročí Pardubicko-liberecké dráhy jsem vyhrožoval samostatným článkem o jaroměřském železničním muzeu. Své sliby plním, takže vás nyní zvu na virtuální prohlídku po prostorách tamní výtopny, která skrývá některé naprosto unikátní exponáty. Ale nejde jen o sbírku mrtvých strojů. Mnohé z nich jezdí a na dalších se pracuje.

 

 

 

Původně jsem měl v úmyslu pojednat tuto záležitost jako popis procházky muzeem tak, jak ji může každý začít. Ale usoudil jsem, že přehlednější bude její rozčlenění do několika tématických celků. A jak sám název ukazuje, ten první je zaměřen na parní lokomotivy, které jsou nepochybně nejpřitažlivějšími exponáty, které si můžete v jaroměřské výtopně prohlédnout a (zatím) s jednou z nich se můžete také po okolních tratích svézt.

02.05.1998 - Jaroměř: výjezd historického vlaku se strojem 310.006 z výtopny © PhDr. Zbyněk Zlinský

Bohužel to momentálně není právě ona, na kterou byli v době počátků nostalgických vlaků z Jaroměře vypravovaných jejich cestující i diváci zvyklí. Tehdy nejstarší naše provozuschopná parní lokomotiva musela být totiž před několika lety pro poruchu odstavena a od té doby čeká na opravu. Mám na mysli stroj 310.006, který je kromě své letitosti unikátní také tím, že byl vyroben jako první své řady ČSD, dochoval se jako jeden z pouhých dvou zástupců první výrobní série a navíc v takřka původním stavu. Ale podívejme se na něj blíže.
 
10.10.1998 - Pardubice hl.n.: lokomotiva 310.006 se zvláštním vlakem z Hradce Králové © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Tendrová lokomotiva 310.006 byla vyrobena v roce 1879 lokomotivkou ve Wiener Neustadt pod výrobním číslem 2371 a pod označením 97.20 KkStB byla zařazena do služby na místní trati Valšov – Rýmařov. Později jezdila na trati z Wolfsbergu do dnešního Dravogradu (tehdy Unter Drauburg) ve Slovinsku. V roce 1912 dostala při rekonstrukci v dílnách v Knittelfeldu nový kotel. Z Rakouska se posléze vrátila a u ČSD sloužila až do svého zrušení dnem 29.5.1934. O čtyři roky později byla odprodána do cukrovaru ve Slatiňanech, na jehož vlečce jezdila a později chátrala do r. 1973, kdy byla opravena do vystavovatelného stavu a umístěna na pomník na 1. nástupišti královéhradeckého hlavního nádraží.
 
05.05.2007 - Výtopna Jaroměř: 310.006 - označení a nápisy © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Odtud byla posléze snesena a převezena do jaroměřské výtopny, kde byla opravena a v r. 1989 zprovozněna, aby pak byla často vídána v čele nostalgických vlaků na východočeských (ale také vzdálenějších, dokonce zahraničních) kolejích. V roce 2002 se bohužel ukázalo, že trhlina v topeništi, o níž se vědělo už dříve, vyžaduje větší opravu. Vzhledem k tomu, že různé před tím zkušebně použité technologie nevedly k žádanému výsledku, čeká teď jaroměřský „kafemlejnek“ na topeniště nové, jehož výroba je podle posledních zpráv už sjednána. Samozřejmě nikoliv na účet majitele, jímž jsou České dráhy. Nepojízdný „kafemlejnek“ v parním provozu jaroměřské výtopny později nahradil "velký býček", tedy stroj řady 423.0.
 
14.10.2006 - Jaroměř: 423.0145 při posunu © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Tendrová lokomotiva 423.0145 byla dokončena v první polovině roku 1937 v dílnách akciové společnosti Českomoravská-Kolben-Daněk v Praze-Libni ve 13. výrobní sérii pod výrobním číslem 1719. O jejím nasazení lze nalézt zmínky až z doby poválečné: v létě 1948 byla dislokována ve výtopně Cheb, 5.5.1950 byla předána do výtopny České Budějovice, 11.7.1957 byla evidována v lokomotivním depu Kolín, 9.2.1960 byla dokončena její rekonstrukce v dílnách Louny (dosazen nový skříňový kotel s ocelovým topeništěm a přehřívač páry) a dne 28.2.1966 dostala v dílnách v České Lípě dyšnu Giesel. Dnem 15.8.1978 byla zrušena výnosem č.j. 17532/78 a později byla určena k zachování jako exponátu pro zamýšlený železniční skanzen v České Třebové.
 
14.10.2006 - Jaroměř: 423.0145 - označení a nápisy © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Když z onoho budovatelského plánu nakonec sešlo, byla v roce 1982 převezena do strojové stanice Mladá Boleslav LD Liberec pod patronát tamní ZO ČSVTS, na jejíž činnost na podzim roku 1994 navázal Mladoboleslavský železniční spolek (MBŽS). Lokomotiva byla deponována v areálu SLČ Mladá Boleslav, odkud byla v létě 2002 převezena do Jaroměře, kde místní nadšenci o dva roky později zahájili práce na jejím zprovoznění. Ty vyvrcholily topnou zkouškou dne 29.4.2006 a první veřejnou prezentací dne 20.5.2006 na trati Jaroměř-Náchod-Hronov a zpět. Technicko-bezpečnostní zkoušku stroj složil dne 6.1.2007 na trati Jaroměř – Smiřice a průkaz způsobilosti drážního vozidla nese datum 22.3.2007. Tato lokomotiva je majetkem MBŽS, jejím provozovatelem je Společnost železniční výtopna Jaroměř.
 
05.07.2008 - Hradec Králové hl.n.: 423.0145 při objíždění soupravy Os 15461/15462 SŽJ Jaroměř - Hradec Králové hl.n. - Náchod © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Třetí z parních lokomotiv, která má šanci zasáhnout do provozu nostalgických vlaků vedených z jaroměřské výtopny, je jediný u nás zachovaný „zeměplaz“, čili lokomotiva dnes už vpravdě exotické řady 411.0. I když se tak bohužel nestane v bezprostředně blízké budoucnosti a dokonce si tento exponát nemůžete v jaroměřském muzeu ani prohlédnout. Tedy vlastně můžete, ale nikoliv v celku, protože je momentálně rozložen, jak na něm postupně probíhají renovační práce, jejichž tempo se zvyšuje či snižuje v závislosti na toku sponzorsky i jinak získávaných peněz.
 
14.04.2007 - Výtopna Jaroměř: pojezd 411.019 "Conrad Vorlauf" v rotundě © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Lokomotiva 411.019 byla vyrobena v roce 1873 lokomotivkou ve Wiener Neustadt pod výrobním číslem 1740 pro Rakouskou severozápadní dráhu (ÖNWB), u níž dostala označení VII.a 340 a jméno "Conrad Vorlauf". Po zestátní ÖNWB roku 1909 byla u KkStB označena jako 171.20. O jejích osudech se toho z veřejně dostupných zdrojů nedá mnoho dovědět. Jisté je jen to, že po letech služby u ČSD byla výnosem č.j. 57209/54 ke dni 19.11.1954 zrušena ve výtopně Veselí nad Moravou a dnem 25.1.1955 odprodána do cihelny v Hodoníně. Pro její unikátnost ji v roce 1971 získalo do svých sbírek Národní technické muzeum Praha (NTM), které ji nechalo o tři roky později v šumperských dílnách uvést do vystavovatelného stavu, aby se posléze roku 1980 stala součástí jeho kořenovské expozice. Po jejím zániku v roce 1987 byla lokomotiva převezena do depozitáře NTM v Čelákovicích.
 
07.04.2007 - Výtopna Jaroměř: tendr 411.019 "Conrad Vorlauf" © SŽJ
 
Vzhledem k tomu, že NTM pro ni nemělo výstavní prostory, uvítalo nabídku jaroměřských muzejníků a lokomotivu jim dlouhodobě zapůjčilo. Dne 8.2.1992 byla převezena do Jaroměře a stala se jedním z exponátů vznikajícího muzea. Už v té době se místní nadšenci rozhodli vrátit „zeměplaza“ do provozu a první práce na tomto projektu zahájili v roce 1993. Přesto, že řadu prací na renovaci se snaží provádět brigádnicky, všechny úkony takto provést nemohou a musí je svěřit odborným pracovištím. Což je pochopitelně náročné finančně, ale také organizačně. Nicméně postup prací je patrný a návštěvníci muzea si mohou prohlédnout v reálu třeba renovovaný pojezd či třínápravový tendr 410.072 nebo sledovat postup obnovy „Conrada Vorlaufa“ na jeho internetové stránce.  
 
01.05.2009 - Jaroměř: vyvázaný kotel opravované lokomotivy 411.019 © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Když jsme si takto přiblížili (ve dvou případech ovšem jen potenciálně) provozní parní lokomotivy přítomné v jaroměřském muzeu, podívejme se, tentokrát už poněkud stručněji, na další jeho exponáty parní trakce. Není jich tu ostatně málo – v rotundě najdeme ještě jednotlivé zástupce řad 403.3, 404.0, 414.4 a 434.0 i úzkorozchodnou mašinku typu BS 80. A když jsou exponáty v muzeu opatřeny příslušnými popisy, můžeme si je podobně popsat i při naší virtuální návštěvě.
 
01.05.2009 - Jaroměř: skupinka návštěvníků naslouchá průvodci povídajícímu o 411.019 © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Tendrová lokomotiva 403.303 byla vyrobena roku 1881 lokomotivkou Společnosti státní dráhy (StEG) pod výrobním číslem 1619. Její původní označení StEG bylo V.d 1305 a roku 1897 byla podle nového schématu přeznačena na 4103. Po zestátnění původního vlastníka dostala u KkStB číslo 378.03. V roce 1918 sloužila, stejně jako další tři její sestry provozované na našem území (z celkem třinácti, které byly vyrobeny), ve výtopně Praha-Bubny. V létě 1929 byly všechny čtyři stroje převedeny do stavu ŘSD Hradec Králové, kde byly o 10 let později tři z nich zrušeny. Déle se zachovala právě 403.303, která byla až dnem 27.2.1940 odprodána cukrovaru v Kostelci nad Labem. Na jeho vlečce jezdila do roku 1965, kdy se stala součástí sbírek Vlastivědného (dnes Polabského) muzea Nymburk a od roku byla vystavena na pomníku v tamním depu, odkud byla později snesena a jako zapůjčený exponát putovala do Jaroměře.
 
14.04.2007 - Výtopna Jaroměř: 403.303 v rotundě © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Tendrová ozubnicová lokomotiva 404.003 je jednou ze tří, vyrobených roku 1901 lokomotivkou ve Floridsdorfu pro Společnost Liberecko-jablonecko-tanvaldské dráhy (RGTE). Dostala výrobní číslo 1472, označení 23 G a jméno „Polaun“. U KkStB byla později označena 169.52. Celý svůj provozní život prožila na trati mezi Tanvaldem a Kořenovem, i když v letech 1938 až 1945 ve stavu Německých říšských drah (DR) a s označením 97.603. V provozu se udržela ze své řady nejdéle, byla zrušena výnosem 31844/65 ke dni 22.9.1965. Dne 19.4.1966 byla zařazena do sbírek Vlastivědného muzea Nymburk, odkud ji převzalo NTM a roku 1977 nechalo v českolipských dílnách opravit do vystavovatelného stavu. Poté byla součástí kořenovské expozice až do zničení tamní výtopny sněhovou kalamitou v roce 1987. Nakonec našla své důstojné místo právě v Jaroměři.
 
01.05.2009 - Výtopna Jaroměř: 404.003 v rotundě © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Lokomotivu 414.404 si postavila StEG ve své vídeňské lokomotivce roku 1894 pod výrobním číslem 2416. Dostala označení V.g 1260 (později 4404) a byla, stejně jako ostatních 18 strojů této řady, zařazena do výtopny Veselí nad Moravou. Ještě před zestátněním společnosti roku 1908 byly všechny převedeny do výtopny Meziměstí, kde je pak převzaly a přeznačily KkStB; dnešní jaroměřská „prachárna“ dostala číslo 175.04. V Meziměstí všechny stroje zůstaly až do roku 1938, kdy byly přemístěny do jiných východočeských výtopen a období nesvobody pak přežily u ČMD. Jejich hromadné vyřazování nastalo roku 1953. 414.404 dojezdila na posunu v Hradci Králové a byla zrušena výnosem 7913/68 ke dni 29.1.1968. Poté se stala i s tendrem 312.106 součástí sbírek NTM a jako jeho exponát je zapůjčena do Jaroměře,
 
01.05.2009 - Výtopna Jaroměř: 414.404 před rotundou © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Lokomotiva 434.0170 s tendrem 516.0334 je mezi exponáty jaroměřského muzea výjimkou, z pohledu historika naší železniční dopravy poněkud kontroverzní. Jde totiž o stroj s fiktivním označením ČSD, bez skutečné historie u nás. Lokomotiva dnes takto označená byla vyrobena lokomotivkou ve Wiener Neustadt roku 1918 pod výrobním číslem 5496. Její původní označení u KkStB bylo 170.666 a jejím působištěm byla trať přes Arlberg, po níž vozila těžké rychlíky. V letech 1938 - 1951 jezdila pod označením 56.3255 na soukromé dráze Graz-Köflach (GKB). Po vyřazení z provozu se stala exponátem Technického muzea ve Vídni, které ji dne 3.1.1969 vyměnilo s NTM Praha za stroj 354.0130. Smyslem této výměny z naší strany bylo získat zástupce významné řady ČSD. U nás se totiž žádný z více než 350 strojů, které se u nás dokonce vyráběly, neuchoval.
 
08.09.2007 - Hradec Králové, areál Signal Mont: 434.0170 NTM na výstavě © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Úzkorozchodná průmyslová lokomotiva 650 BS 80 č. 15 byla vyrobena v n.p. ČKD Praha roku 1950 pod výrobním číslem 3200. Byla dodána do Královédvorských železáren, na jejichž továrním kolejišti sloužila až do roku 1983. Posléze se dostala do soukromých rukou, v roce byla 2003 opravena do provozuschopného stavu, na jaře roku 2004 na svém původním působišti odzkoušena a dne 10.7.2004 převezena do jaroměřské výtopny. Zde se počítá s jejím využitím na zatím neexistující úzkorozchodné drážce, takže zatím plní roli neprovozního exponátu.
 
14.04.2007 - Výtopna Jaroměř: BS 80 č.15 v rotundě © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Vyjmenované lokomotivy nejsou to jediné, co z parní trakce můžete v Jaroměři nalézt. V kolejišti výtopny stojí třeba tendr 516.0572 lokomotivy 365.024 deponované momentálně v ŽOS České Velenice, na ploše pak najdete díly lokomotivy řady 464.0 či složené zauhlovací výtahy. A výtopna pochopitelně nepostrádá ani nezbytný (ale momentálně nefungující) vodní jeřáb či (naopak fungující) popelovou jámu. Nicméně k (nejen) parnímu provozu se váží také další větší i drobnější exponáty, které si však představíme až v některém příštím pokračování této malé série.
 
01.05.2009 - Výtopna Jaroměř: části parní lokomotivy řady 464.0 © PhDr. Zbyněk Zlinský
Prameny a odkazy:
  1. "Malý atlas lokomotiv … ", kolektiv autorů, Gradis Bohemia s.r.o., Praha 2002, 2003, 2004, 2006, 2007, 2009
  2. „Encyklopedie železnice. Parní lokomotivy“ [1] – [5], kolektiv autorů, Corona s.r.o., Praha 1999 - 2001
  3. Železniční muzeum Výtopna Jaroměř
  4. Mladoboleslavský železniční spolek
  5. Atlas parních lokomotiv ČSD

Titulní snímek: 434.0170, v popředí už renovované díly 411.019 a její tendr (1.5.2009) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Galéria

Súvisiace odkazy