Parní lokomotivy na našich kolejích: řada 313.4

» Návrat

Pridané: 23.2.2010 8:00
Autor: PhDr. Zbyněk Zlinský, nick: » Zbyněk

Parní lokomotivy na našich kolejích: řada 313.4 Z této nepříliš početné řady třínápravových tendrovek, původně určených pro soukromé místní dráhy především na severu a východě Čech, se do dnešní doby uchoval jediný exemplář, poněkud paradoxně na Moravě. Přesto si také tento typ lokomotivy nepochybně zaslouží své místo v našem přehledu parních strojů, které se zapsaly do historie železniční dopravy v někdejším Československu.

 
 
 
 
 
V úvodu stati o lokomotivách řady 310.0 byla zmínka o procesu zahušťování železniční sítě v českých zemích, jenž byl zahájen na sklonku 19.století. Dne 17.12.1892 vstoupil v platnost zemský zákon č. 8 O zvelebení železnictví nižšího řádu, který nastartoval éru budování místních drah s finanční pomocí státu a země. Ale už v období jeho přípravy, která byla zahájena v roce 1890, bylo uvedeno do provozu několik tratí se zemskou podporou, ať formou garance (převzetí části akcií stavitele dráhy státem) nebo přímou subvencí. K těm druhým patřila také místní dráha Velké Březno – Verneřice – Úštěk (Lokalbahn Großpriesen–Wernstadt–Auscha - LGrPWA.), jejíž provozovatel stál u zrodu pozdější lokomotivní řady 313.4 ČSD.
Vývoj a výroba
Ono tvrzení je sice historicky správné, ale (jak se dovíme v dalším textu) nikoliv úplně přesné. Společnost Rakouské severozápadní dráhy (k.k. privilegierte Oesterreichische Nordwestbahn - ÖNWB) potřebovala pro provoz na výše zmíněné lokálce o celkové délce 25 km, s četnými oblouky a sklony až 38 ‰, který byl zahájen dne 18.8.1890 (do Verneřic, do Úštěka pak dne 11.9.1890) vhodné lokomotivy. Čtyři robustní tříspřežní tendrovky o výkonu 280 kW si dala postavit lokomotivkou ve Vídeňském Novém Městě (Aktien Gesellschaft der Lokomotiv-Fabrik vormals G. Sigl - VNM) a označila je XV.1A až XV.4A. První tři byly dodány společně v roce 1890 pod výrobními čísly 3401 – 3403, čtvrtá až roku následujícího a s výrobním číslem 3530.  
 
 
Dva obdobné stroje si ÖNWB nechala vyrobit roku 1892 pro změnu továrnou ve Foridsdorfu (Wiener Lokomotivfabrik, A.G. - Floridsdorf) pro zajištění provozu na dne 26.10.1893 otevřené místní dráze Častolovice – Solnice (Lokalbahn Častolowitz–Reichenau an der Kněžna–Solnitz): Byly označeny XV.1 S „Rychnov“ a XV.2 S „Solnice“. Jihoseveroněmecká spojovací dráha (k.k. priv. Süd-Norddeutsche Verbindungsbahn - SNDVB), si ze stejného zdroje o tři léta později opatřila pět lokomotiv téhož typu, které označila ve svém podobně koncipovaném schématu řadou XV a inventárními čísly 451 až 455. Mezi tím ovšem do výroby lokomotiv pozdější řady 313.4 ČSD zasáhl další výrobce.
 
V letech 1893 a 1894 bylo z pobočného závodu firmy Krauss v Linci (Lokomotivfabrik Krauss & Cie, Linz - Krauss) dodáno pět strojů obdobného typu na Liberecko-jablonecko-tanvaldskou dráhu (k.k. priv. Reichenberg-Gablonz-Tannwalder Eisenbahn - RGTE), kde dostaly označení 11 G až 15 G a jména „Emil Miller“, „Morchenstern“, Wiesenthal“, „Alberchtsdorf“ a „Josefstahl“. Jejich nákup si vyžádalo otevření tratí Jablonec nad Nisou – Tanvald a Smržovka – Josefův Důl, k němuž v celé jejich trase došlo dne 15.10.1894. I když také na nich byla provozovatelem dopravy společnost SNDVB, vozidla zřejmě, jak naznačuje jejich označení, patřila nikoliv jí, ale vlastníkovi dráhy.  
 
 
Lokomotivka Krauss v roce 1895 vyrobila také dvě lokomotivy obdobné konstrukce pro místní dráhu Štramberk – Veřovice (Lokalbahn Stramberg–Wernsdorf - StWLB), na níž byl zahájen provoz dne 25.7.1896. Stroje byly zprvu označeny pouze jmény „Wilhelm“ a „Carl“, po převzetí provozu na lokálce Severní dráhou císaře Ferdinanda (Kaiser-Ferdinands-Nordbahn – KFNB) dnem 1.1.1903 byly zařazeny do jejího schématu jako IX.904 a IX.920. A od téhož výrobce si ještě dvě další lokomotivy pořídila i RGTE – roku 1903 stroj „Schlag“ či „Tannwald“ a roku 1909 „Ludwig Wrba“ Oba už dostaly číselné označení Císařsko-královských státních drah (KkStB), které od 1.7.1902 převzaly na RGTE roli dopravce, tedy 162.29 (pův. 6229) a 162.30.
 
Sice jsme v zájmu vypořádání se s jedním výrobcem opustili chronologii výroby, ale snad to přehlednosti výkladu příliš neublíží. Největším vlastníkem lokomotiv pozdější řady 313.4 ČSD byla Česká severní dráha (k.k. privilegierte Böhmische Nordbahn – BNB). Ta si pořídila první čtyři stroje, označené VI.a 101 až 104 v letech 1896 až 1901 z lokomotivky ve Vídeňském Novém Městě. Později byly přeznačeny na VI.a 111 až 114 a na ně v období let 1903 až 1905 navázalo další sedm lokomotiv inventárními čísly 115 až 121. Na této sérii se kromě původního výrobce podílela také První českomoravská továrna na stroje v Praze, a.s. (PČM), která dodala stroje VI.a 115 (s kotlem z VNM) a 118 až 120. 
 
 
Náš přehled výroby lokomotiv, které byly později u rakouských státních drah označeny řadou 162 a u ČSD dostaly čísla 313.401 až 313.433, končí stroji 6221 až 6223 (od r. 1905 přeznačenými na 162.21 až 162.23) KkStB, jež vyrobila roku 1899 lokomotivka ve Foridsdorfu pro místní dráhu Jilemnice – Rokytnice nad Jizerou (Lokalbahn Starkenbach–Rochlitz). A do celkového počtu vyrobených strojů nám zbývají dva kusy, které lokomotivka ve Vídeňském Novém Městě dodala v letech 1911 a 1913 pro vojenskou vlečku Wöllersdorf (Militärschleppbahn Wöllersdorf), kde jezdily s čísly 11 a 12 a u poválečných rakouských spolkových drah (BBÖ) byly později přečíslovány na 162.01 a 162.02 (když původní stroje těchto čísel KkStB skončily u ČSD).
Popis

I když jsem se zmínil o skutečnosti, že lokomotivy, které KkStB označila řadou 162, nebyly jednotné, což bylo dáno jak různými výrobci, tak (a především) mnoha odběrateli s někdy odlišnými požadavky, přece jen nesly všechny stroje, vyráběné v malých sériích po dobu bezmála čtvrt století, základní společné rysy. Ty jim vtiskla formou požadavků na sjednocení hlavních parametrů nově stavěných lokomotiv Generální inspekce rakouských železnic (k.k. General-Inspektion der österreichischen Eisenbahnen), fungující na císařsko-královském Ministerstvu obchodu od roku 1874. Šlo především o rozměry parního stroje, typ a průměr kol i o další základní konstrukční prvky.

Lokomotivy měly vnitřní plechový rám s pevně uloženými dvojkolími průměru shodného s řadou 97 (310.0 ČSD). A obdobně jako u ní, také zde byl rozvor mezi prvním a druhým dvojkolím zvětšený tak, aby bylo možno použít ojnice potřebné délky. Dvojčitý parní stroj na mokrou páru měl mírně skloněné válce a vnější rozvod Allan-Trick. Konstrukce kotle byla sice jednotná, ale díky trojímu používanému dělení trubkovnice byly montovány tři druhy kotlů se shodnými topeništi a stejnou přímou výhřevnou plochou. Zásoby vody měla lokomotiva ve dvou vodojemech uložených podél kotle, zásoby uhlí ve dvou kapsách v zadních rozích kabiny. Zatímco vodojemy byly jednotné, uhláky měly tři varianty objemu.

Lokomotivy z výroby dostávaly komíny typu Prüssmann nebo Ressig, které ČSD později nahradily komíny baňatými, v období po 2. světové válce opět zaměněnými za úzké komíny Prüssmannovy. Na ležatém kotli se nacházel vysoký parní dóm s pérovými pojišťovacími záklopkami a písečník, obsluhující prostřední (hnací) nápravu v obou směrech jízdy. Zatímco brzdová výzbroj nebyla jednotná, všechny vyrobené stroje měly zařízení pro pulsometrování vody. K mazání parního stroje u některých lokomotivy sloužila Kernaulova maznice, většina měla lubrikátor a jen stroj 313.433 z PČM (ex VI.a 120 BNB) měl už z výroby mazací lis. Jenotlivé série se lišily také provozní hmotností či délkou přes nárazníky, jak (mimo jiné odlišnosti) ukazuje tabulka:

Základní technické údaje
inventární čísla ČSD
01 - 04
05 - 08
09 - 12
13 - 14
20 - 22
30 - 31
ostatní
označení
313.4
označení původní
162 (KkStB), XV, VI.a, IX a jiné (soukr. dráhy)
rozchod [mm]
1 435
charakteristika
C m2t
rozvod
Allan-Trick
plocha roštu [m2]
1,66
počet trubek žárnic
192
174
192
192
192
192
192
výhřevná plocha trubek [m2]
79,6
72,1
79,6
79,6
79,6
79,6
79,6
výhř. plocha topeniště [m2]
6,1
výhř. plocha celková [m2]
85,7
78,2
85,7
85,7
85,7
85,7
85,7
tlak páry v kotli [bar]
11
12
12
12
12
12
12
počet x průměr válců [mm]
2 x 420
zdvih pístů
480
průměr kol spřažených [mm]
930
poloměr min. oblouku [m]
100 m
maximální rychlost [km/h]
35
45
45
35
35
35
45
přibližný výkon [kW]
280
zásoba uhlí [m3]
2,0
2,0
2,0
2,2
2,2
2,5
2,2
zásoba vody [m3]
4,5
4,5
4,5
4,5
4,5
4,5
4,5
hmotnost prázdné [t]
28,2
28,0
28,5
28,5
28,7
28,7
28,5
hmotnost ve službě [t]
37,2
37,0
37,5
38,0
37,5
38,5
39,6
hmotnost adhezní [t]
34,2
34,0
34,5
34,9
34,3
36,5
36,5
délka přes nárazníky [mm]
8 220 (01 - 09, 15 - 19, 23 - 29)
8 340 (10 - 14, 32, 33)
8 258 (20 - 22)
8 218 (30, 31)
výrobce
VNM, Floridsdorf, Krauss, PČM
roky výroby
1890 - 1913
počet kusů vyrobených
36
počet kusů u ČSD
33
počet kusů zachovaných
1
Provoz

Počátky provozního nasazení těchto lokomotiv jsou zřejmé z úvodní kapitoly o jejich výrobě a dodávkách. Dnem 15.10.1909 byly některé soukromé železniční společnosti zestátněny a jejich vozidla byla přeznačena podle schématu KkStB. Tak vlastně vznikla nová řada 162, která sdružila lokomotivy nikoliv zcela totožné, jak bylo uvedeno výše. Její inventární čísla proto svým pořadím nijak nesouvisejí s roky dodání a navíc nebyla zřejmě obsazena všechna. Dostupné zdroje uvádějí intervaly 01 - 12, 14 - 30 a 41 - 45. ČSD po převratu v roce 1918 převzaly od KkStB všechny lokomotivy řady 162, s výjimkou stroje 162.44 (ex VI.a 119 BNB), který události první světové války zavály do Rumunska, kde údajně sloužil u CFR až do r. 1952. 

Československé státní dráhy je provozovaly zprvu pod původním označením a po zavedení Kryšpínova značení k 1.1.1925 jim přidělily řadu 313.4 a inventární čísla v pořadí podle předchozího číslování. Lokomotivy vesměs jezdily dál na tratích, na které byly dodány. což také způsobilo, že většina z nich se v roce 1938 nacházela na území odstoupeném Německu a dostala se tak do parku vozidel Německé říšské dráhy (DR). Tam byla označena řadou 98.12 a inventárními čísly 03 až 28 (označení 98.1201 a 98.1202 už nesly výše zmíněné stroje 162.01 a 162.02 BBÖ). Lokomotiva 313.414 byla zrušena už v roce 1927 a zbývajících šest strojů řady 313.4 prožilo období protektorátu u protektorátních drah (BMB – ČMD).
 
 
Po osvobození Československa v květnu 1945 obnovované Československé státní dráhy dostaly zpět všechny své lokomotivy řady 98.12 DR, ale kupodivu jedna z těch, které období nesvobody prožily s označením BMB – ČMD, se zatoulala do parku vozidel PKP. Šlo o stroj 313.413 (původně XV.2 S „Solnice“, který byl pak údajně zrušen v roce 1949. Nebyla to jediná lokomotiva této řady která se po posunutí polsko-německé hranice ocitla u polských státních drah. Ovšem její sestry 313.428 (TKh100-15 PKP) a 313.432 (TKh100-16 PKP) se k ČSD vrátily, byť až v březnu 1948. Lokomotivy řady 313.4 díky své robustnosti a spolehlivosti v poválečném období nadále plnily své úkoly, pro něž byly konstruovány.
 
Ale ani ony nemohly uniknout nástupu novějších řad a posléze motorové trakce. ČSD počátkem 50. let zahájily jejich postupné přeřazování na staniční či topírenský posun a posléze došlo také k jejich rušení. I když nikoliv vždy fyzickému, většina z nich našla své další uplatnění ve vlečkovém provozu velkých i menších průmyslových podniků, především na Ostravsku. Jejich největším „odběratelem“ byl n.p. VŽKG Ostrava, který v letech 1951 a 1952 převzal postupně celkem pět kusů, S vlastnickou značkou ČSD jako poslední dojezdila lokomotiva 413.404 na posunu v Turnově a zrušena byla dnem 7.11.1966. I když tak docela pravda to není, protože pod stejnou značkou jezdí (či aspoň donedávna jezdil) ještě dnes stroj jiný. A to je ovšem také jiný příběh.
 
Zachovaná vozidla

Jak jsem uvedl hned v úvodním odstavci článku, do dnešní doby se zachovala jediná lokomotiva této zajímavé řady:

313.432 (ex 162.43, ev. 990.009-3) byla vyrobena roku 1904 lokomotivkou PČM pod výrobním číslem 128 pro Českou severní dráhu, u níž dostala označení VI.A 118. Podle dostupných údajů sloužila 50 let v depu Česká Lípa. Období 1938 až 1945 prožila s označením 98.1223 DR, poté se ocitla v parku vozidel PKP jako TKh100-16 a k ČSD se vrátila dnem 9.3.1948. Poté údajně jezdila v lomu Veřovice. K datu 15.1.1952 byla zrušena výnosem č. 820.1/2-52-551 a poté dne 24.1.1952 odprodána n.p. NHKG Ostrava, na jehož vlečkách dosloužila v 60. letech. Roku 1974 ji získaly zpět ČSD a byla umístěna na pomníku v areálu ostravského lokomotivního depa, k jehož 130. narozeninám byla pak o tři léta později zprovozněna a deponována v bývalé vozební stanici Báňské dráhy.

V letech 1988 a 1989 prošla "Matylda" celkovou opravou (při níž také dostala baňatý komín), aby se mohla účastnit oslav 150. výročí železnice na území Československa, a od té doby byla jako historické vozidlo udržována v ostravském depu. Byla využívána k vedení nostalgických vlaků, pravidelně se účastnila Dnů železnice na Ostravsku a nepravidelně dalších akcí, opakovaně si vyrazila také na soutěž parních lokomotiv Grand Prix Zvolen, kde sklízela vavříny. Naposledy se tak stalo v roce 2007, v němž jí bohužel také skončila technická způsobilost kotle. V té době také změnila svou deponii, neboť její ostravské zázemí vzalo za své se vznikem ČD Cargo. Dne 22.12.2009 byla převezena z Frýdku-Místku do Krnova, kde ji čeká revize kotle a zřejmě také nové působiště.

Několik slov závěrem

I když v případě této lokomotivní řady se nemohu odvolávat na přemíru dosažitelných pramenů, v nichž by si případný zájemce o další podrobnosti mohl podané informace doplnit či rozhojnit, přece jen musím zdůraznit, že tato stať si rozhodně neklade za cíl předmětné téma (a už vůbec ne její čtenáře) vyčerpat. A je pochopitelně možné, že jsem se v něčem upsal či zmýlil. Proto vás prosím o upozornění na případné chyby a nepřesnosti i o doplnění údajů, k nimž jsme neměl přístup nebo je opomněl. Připojená fotogalerie, založená z pochopitelných důvodů na snímcích oné jediné exitující lokomotivy, nevznikla cíleně, má jen ilustrační charakter a já děkuji všem kolegům, kteří do ní také přispěli.

Prameny a odkazy:
  1. "Encyklopedie železnice - Parní lokomotivy ČSD [1]", J.Bek - Z.Bek, Corona, Praha 2002
  2. "Encyklopedie železnice - Parní lokomotivy ČSD [4]", J.Motyčka, Corona, Praha 2001
  3. "Malý atlas lokomotiv 2009", kolektiv autorů, Gradis Bohemia s.r.o., Praha 2008 a starší vydání
  4. „Naše lokálky“, S.Pavlíček, Dokořán s.r.o., Praha 2002
  5. Zubrnická museální železnice
  6. Lokomotiva 313.4 - Wikipedie, otevřená encyklopedie
  7. KkStB 162 – Wikipedia
  8. Lokstatistik - Bahnen der Nachfolgestaaten der österreichisch-ungarischen Monarchie
  9. Lokomotivní řada 313.4
  10. Lokomotiva 313.4
  11. Wapedia - Wiki: Liste österreichischer Eisenbahngesellschaften

Titulní snímek: „Matylda“ 313.432 se připravuje k soutěži na GP Zvolen 2007 © Karel Furiš

PhDr. Zbyněk Zlinský


Galéria k článku

Počet: 48     Stránky: / 2        

Foto 11.09.2004 - Zvolen nákl.st.: 422.0108 + 22.034 + ...

Foto 11.09.2004 - Zvolen nákl.st.: 22.034 + 313.432 + 3 ...

Foto 11.09.2004 - Zvolen nákl.st.: 313.432 - stanovište ...

Foto 11.09.2004 - Zvolen nákl.st.: 313.432 - stanovište ...

Foto 11.09.2004 - Zvolen nákl.st.: 313.432 © Jaroslav A ...

Foto 18.09.2004 - Dobrá u Frýdku-Místku: 313.432 © Jaku ...

Foto 18.09.2004 - Ostrava hl.n.: 313.432 © Jakub Sýkora

Foto 25.09.2004 - PJ Ostrava: ''Matylda'' 313.432 s vlá ...

Foto 25.09.2004 - PJ Ostrava: ''Matylda'' 313.432 s vlá ...
nasledujúce obrázky »




Súvisiace odkazy

Diskusia

Pozn.: Názory diskutujúcich sa nemusia zhodovať s názormi VLAKY.NET.

Ak chceš pridať diskusný príspevok, musíš byť prihlásený.

» Pridaj diskusný príspevok s obrázkom

Príspevky: 10         Výpis:    
» Designer Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 2 562 28.2.2010 18:16
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Parní lokomotivy na našich kolejích: řada 313.4

... malá spomienka na GP ZVOLEN r. 2004
RE: Parní lokomotivy na našich kolejích: řada 313.4

» Zbyněk Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
ČLEN REDAKCIE
Príspevky: 42 225 23.2.2010 14:21
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: stavovská čest ''malého národa''

No, kdybys nad tou mou původní větičkou víc přemýšlel, tak bys asi zjistil, že uraženi by se mohli cítit spíš Češi. Kteří neuchovali mašinku této řady žádnou.

» Fajkus Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 4 024 23.2.2010 14:15
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
...on nikde žádné národnostní narážky nehledá..

To nejsou národnostní narážky, to je stavovská čest "malého národa"

» Zbyněk Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
ČLEN REDAKCIE
Príspevky: 42 225 23.2.2010 14:11
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Ještě, že se neozval ''domorodec'' Karel

No, on nikde žádné národnostní narážky nehledá. Navíc velice dobře ví, že su Moravák. A tak nějak globální. S kořeny hanáckými, křtěný Ponávkou a na Slovácku povyrostlý.

» Fajkus Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 4 024 23.2.2010 14:05
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
...Žádný skrytý smysl to nemá...

Ještě, že se neozval "domorodec" Karel! Na Moravě jsou samé "skvosty"!

» Zbyněk Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
ČLEN REDAKCIE
Príspevky: 42 225 23.2.2010 13:59
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: co má znamenat tato poznámka

Žádný skrytý smysl to nemá. Paradox tkví v tom, že krom dvou strojů této řady ČSD byly všechny dodány do Čech a původně českolipská mašinka se uchovala právě na Ostravsku. (A ještě oklikou přes Polsko.)

» Fajkus Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 4 024 23.2.2010 13:51
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Parní lokomotivy na našich kolejích: řada 313.4

Ještě dodatek, co má znamenat tato poznámka: Z této nepříliš početné řady třínápravových tendrovek, původně určených pro soukromé místní dráhy především na severu a východě Čech, se do dnešní doby uchoval jediný exemplář, poněkud paradoxně na Moravě...

» Zbyněk Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
ČLEN REDAKCIE
Príspevky: 42 225 23.2.2010 13:51
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Jenom jsem Tě nepoznal na úvodním foto

No, takový kmet přece jenom nejsem. Nicméně bych mohl být někde v pozadí ne jednom snímku Karlově z kulatin "Matyldy". Byli jsme tam v jednu chvíli oba - a ještě se neznali.

» Fajkus Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 4 024 23.2.2010 13:48
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Parní lokomotivy na našich kolejích: řada 313.4

Zbyňku, takových reportů i s foty můžeš na web dávat 2x denně. Není nad "černou" historii a práci našich dědů . Jenom jsem Tě nepoznal na úvodním foto. Čtvrtý zleva nebo třetí zprava (před budovou nebo u loko)?

» karel.f Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 8 523 23.2.2010 12:16
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Parní lokomotivy na našich kolejích: řada 313.4

Myslím si že o této mašince je zde toho dost. Mám i foto z r.1977 ze 130 výročí Depa Ostrava ale není mé tak že ho nepřidám. Přeji brzké uzdravení Matyldě a snad se brzy ukáže na kolejích.
Zbyňku