Parní lokomotivy na našich kolejích: řada 354.1

» Návrat

Pridané: 17.12.2010 8:00
Autor: PhDr. Zbyněk Zlinský, nick: » Zbyněk

Parní lokomotivy na našich kolejích: řada 354.1 Jestliže v diskusi k článku o lokomotivách řady 354.0 ČSD (ex 229 KkStB) zazněla jistá nevůle k jejich označování přízviskem všudybylka, obraťme svou pozornost k těm strojům, u nichž je tato přezdívka přijímána všeobecně. Obě řady našich všudybylek, „nulková“ i „jedničková“, ostatně nejsou bez vzájemných souvislostí, počínaje jejich konstrukcí a konče provozním nasazením.

 
 
 
 
 
Té lokomotivní řadě druhé snad jen byly sudičky železničně nostalgické nakloněny více, protože se s jejími zástupci můžeme (nebo jsme se ještě relativně nedávno mohli) doposud vcelku běžně setkat i na těch našich kolejích, v titulku stati zmíněných. Proto také pojednání o řadě 354.1 může nabídnout ilustrační doprovod nesrovnatelně bohatší, než tomu bylo v případě řady 354.0, jejíž exemplář se zachoval jediný, a to ještě mimo území někdejšího Československa. Ale nepředbíhejme a podívejme se pro tento seriál tradičním už způsobem na historii všudybylek jedniček od samého počátku až po současnost.
Vývoj a výroba
Stejně jako tomu bylo u zmíněných předchůdkyň, i u zrodu lokomotiv pozdější řady 354.1 ČSD byla Společnost Jižní dráhy (k.k.priv.Südbahn-Gesellschaft - SB), která z provozních důvodů potřebovala stroje s ještě lepšími parametry kotle, než měly ony. Ty si objednala ve strojírně státních drah (Fabrik der priv österreichisch-ungarischen Staatsbahn–Gesellshaft – StEG), která v roce 1913 vyrobila prvních šest a roku 1914 další čtyři dvojčité tendrovky na přehřátou páru s uspořádáním pojezdu 2’ C 1’  Lokomotivy byly označeny řadou 629, která nakonec čítala 15 strojů, po dodávce další šestice, vyrobené v roce 1915 pro změnu lokomotivkou ve Vídeňském Novém Městě (Aktien Gesellschaft der Lokomotiv-Fabrik vormals G. Sigl - VNM).
 
 
V letech 1917 a 1918 si 25 strojů tohoto typu pořídily také tehdejší Rakouské státní dráhy (k.k. österreichischeStaatsbahnen - KkStB), jejichž dodavatelem byla vídeňská strojírna státních drah (Fabrik der priv österreichisch-ungarischen Staatsbahn–Gesellshaft – StEG), Lokomotivy byly označeny stejnou řadou a stejným sledem inventárních čísel, jako tomu bylo u SB, kterážto komplikace byla vyřešena po skončení 1. světové války a vzniku státních drah Rakouské republiky, které tehdy používaly označení Bundesbahnen Österreich (BBÖ), povýšením inventárních čísel původních lokomotiv SB o 100. V té době ovšem připadlo 15 lokomotiv řady 629 KkStB vznikajícím Československým státním drahám, u nichž jezdily až do zavedení Kryšpínova systému pod označením 629.01, 03, 06 – 15, 17. 19 a 20.
 
Roku 1919 si dalších 10 lokomotiv této řady ČSD objednaly ve Škodových závodech, které je vyrobily roku 1921 podle původní dokumentace a dodaly s označením navazujícím na poslední inventární číslo strojů původně rakouských, tedy 629.21 až 629.30. Formálním zárodkem nové řady ČSD se však staly až lokomotivy 354.101 až 354.120, které vyjely ze Škodovky na přelomu let 1922 a 1923, jak patrno už se značením podle Ing. Kryšpína. Nastala tak poněkud paradoxní situace, že starší lokomotivy byly tímto způsobem označeny později a dostaly tudíž vyšší inventární čísla (354.121 až 354.145)..V letech 1924 až 1938 ČSD obdržely dalších 74 všudybylek. Na jejich dodávkách se krom Škodovky podílela také Českomoravská – Kolben (ČMK) a někdejší a.s. Breitfeld-Daněk a spol. Slaný (Slaný).
 
 
Plzeňská Škodovka dodala několik všudybylek také v období národní nesvobody – v roce 1940 jich obdržely protektorátní BMB – ČMD deset a o rok později Slovenské železnice (SŽ) pět kusů. Výroba lokomotiv tohoto typu však pokračovala i v Rakousku, kde v letech 1920 až 1927 vyjely z lokomotivky VNM a závodu firmy Krauss v Linci (Lokomotivfabrik Krauss & Cie, Linz - Krauss) stroje 629.26 až 629.80 a 629.500 až 504 pro BBÖ. Druhý z uvedených výrobců postavil v roce 1922 také deset shodných lokomotiv pro Polské státní dráhy, u nichž byly označeny řadou OKm11. Celkem bylo v letech 1913 až 1941 vyrobeno 329 (15 pro SB, 80 + 5 pro KkStB/BBÖ, 219 pro ČSD/ČMD/SŽ a 10 pro PKP) lokomotiv tohoto typu, z toho 219 kusů v lokomotivkách českých a zbytek na území dnešního Rakouska.
Popis

Na rozdíl od lokomotiv řady 354.0, jejichž konstrukce byla přes relativně dlouhou dobu výroby a množství dodavatelů v zásadě jednotná, byly jedničkové všudybylky už z výroby, která trvala 28 let, nejen co do dílčích technických řešení, ale také vzhledově a ve svých hlavních rozměrech a dalších parametrech podle jednotlivých sérií značně rozdílné. Další odlišnosti pak přinesly některé rekonstrukční zásahy, jimž byly stroje v zájmu zlepšení jejich provozních vlastností s větším či menším kladným efektem během svého nasazení u ČSD podrobovány. Proto se tady omezím jen na povšechný popis a v podrobnostech obrátím pozornost čtenáře na připojené typové výkresy, tabulku základních technických a výrobních údajů a zejména pak na prameny, které jsou uvedeny v odkazech na konci tohoto článku.

Lokomotivy řady 354.1 byly určeny pro osobní dopravu na tratích s povolenou hmotností na nápravu do 14 tun. Jak už víme, šlo o tendrové stroje s uspořádáním pojezdu 2’ C 1’ a dvouválcovým parním strojem na přehřátou páru. Svým přibližným výkonem 830 kW, maximální rychlostí 80 km/h a průjezdností oblouky o minimálním poloměru 150 metrů vyhovovaly dobře svému určení. Ve srovnání s řadou 354.0 delší rám a přední dvounápravový běhoun dovolily použít větší skříňový kotel. Původní rakouská konstrukce s jedním parním dómem byla u lokomotiv z české produkce změněna na parojemy dva, propojené trubkou, což snížilo náchylnost strojů ke strhávání vody. Také další změny směřovaly ke zlepšení provozních vlastností, Podrobnější popis jednotlivých sérií najdete na této stránce.
 
Základní technické údaje
inventární čísla ČSD
01-45
235,236
46-70
132-168
71-131
204-219
169-203
220-234
označení
354.1
označení původní
629
rozchod [mm]
1 435
charakteristika
2’ C 1’ p2t
rozvod
Heusinger
Lentz
Heus.
plocha roštu [m2]
1 2,0
2 2,7
2,7
2,7
2,7
2,7
počet trubek žárnic
129
105
21
84
26
počet kouřovek
21
24
96
26
84
výhřevná plocha trubek [m2]
130,5
116,09
7 117,42
8 117,40
109,7
121,9
výhřevná plocha topeniště [m2]
12,2
výhřevná plocha přehřívače [m2]
29,1
46,53
59,7
37,0
37,0
výhřevná plocha celková [m2]
142,7
128,29
7 129,62
8 129,60
121,9
121,9
tlak páry v kotli [bar]
13
počet x průměr válců [mm]
2x475
zdvih pístů [mm]
720
průměr kol spřažených [mm]
1 574
průměr kol běžných [mm]
994
poloměr min. oblouku [m]
150
maximální rychlost [km/h]
80
přibližný výkon [kW]
830
zásoba uhlí [m3]
3,9
4,0
7 5,1
8 5,0
4,0
6,0
zásoba vody [m3]
1 9,8
2 10,5
9,8
10,5
9,8
10,4
hmotnost prázdné [t]
1 64,8
 2 63,6
66,68
65,5
66,68
65,5
hmotnost ve službě [t]
1 81,4
2 80,2
82,35
84,8
82,35
84,7
hmotnost adhezní [t]
1 39,9
2 39,6
40,8
41,5
40,8
41,3
délka přes nárazníky [mm]
3 13 314
4 13 315
5 13 315
6 13 355
13 355
13 355
13 322
výrobce
StEG, VNM, Linz, Škoda, ČMK, Slaný
roky výroby
1913 - 1941
počet kusů vyrobených
329
počet kusů u ČSD
234 + 2*
počet kusů zachovaných
ČR 2, SR 1
Poznámky:
1) 01 – 20  2) 21 – 45, 235,236  3) 21 – 35, 235,236  4) 01 – 20, 36 – 45
5) 46-70  6) 132-168  7) 71-131  8) 204-219  *) kořistní (1945)
Provoz
Lokomotivy původní řady 629 KkStB i SB byly z výroby zařazeny do služby na území Rakouska a Českých zemí, takže se po rozpadu monarchie rozdělily jen mezi státní dráhy rakouské a československé podle své dislokace na sklonku 1. světové války. O způsobu nabytí 15 strojů Československými státními drahami jsem se zmínil již výše. Ve 30. letech minulého století byly tyto všudybylky nejpočetnější řadou lokomotiv osobní dopravy ČSD a jezdily na většině tratí, pro něž byly určeny. V roce 1938 bylo 49 z nich předáno Německé říšské dráze (Deutsche Reichsbahn – DR), která je označila 77.301 – 349 a provozovala ve výtopnách Liberec, Česká Lípa, Trutnov, Cheb, Olomouc aj. Šest z nich bylo v letech 1942 až 1944 pronajato ČMD, které provozovaly stroje ostatní, krom 9, jež od roku 1939 patřily SŽ.
 
 
V roce 1945 se řada 354.1 ČSD rozrostla nejen o oněch 5 lokomotiv, dodaných v době 2. světové války na Slovensko (354.1230 až 234 ex 354.1217 až 221 SŽ), ale také o dva stroje kořistní (354.1235 a 236 ex 629.22 a 35 BBÖ). Využití všudybylek se v té době nijak výrazně nezměnilo a na svých původních výkonech v osobní dopravě prakticky v celé naší železniční síti vydržely až do druhé poloviny šedesátých let minulého století, kdy začaly být ve větší míře vytlačovány příchodem nových motorových lokomotiv a motorových vozů. Jejich další osudy byly podobné, jako u jiných parních lokomotiv té doby – zprvu přechod na podřadnější výkony a posléze rušení, v menší míře následované také proměnou ve vytápěcí kotle či odprodejem na vlečky. Pravidelný provoz ukončily v roce 1978 v PLD Letohrad.
 
Všudybylky řady 354.1 byly v provozu spolehlivé a u personálu oblíbené stroje, což ovšem obecně neplatilo u všech jejich sérií tak, jak vyjely z bran výrobního závodu. Lokomotivy byly během celého svého provozu u ČSD postupně modernizovány a konstrukčně sjednocovány. Původní měděná topeniště starších strojů byla nahrazována ocelovými, šoupátkové regulátory ventilovými, baňaté komíny litinovými s jiskrojemem v dýmnici, bylo dosazeno elektrické osvětlení, mazací lisy, centrální mazání nápravových ložisek atp. Úpravy a zlepšení se dotkly také brzdové soustavy, systému napájení, odkalování i dalších funkčních celků. Poslední rekonstrukci představovalo počátkem 60 let minulého století u ČSD rozšířené nahrazení klasického litinového komínu plochou dyšnou Giesl.
 
Zachovaná vozidla
Jak už jsem naznačil v úvodu, do současné doby se zachovaly tři stroje řady 354.1 někdejších Československých státních drah, shodou okolností každý v jiném stavu. K tomu je uchováno pět lokomotiv řady 629 KkStB/BBÖ – provozuschopné 629.01 (Technisches Museum Wien - Eisenbahnmuseum Strasshof), 629.43/ÖBB 77.28 (ÖGEG), 629.65/77.250 (Fürstlich Liechtensteinische Eisenbahn-Romantik Stiftung) a 629.59/77.244 (Brenner & Brenner), jež doplňuje coby statický exponát 629.80/JŽ 18-005 (Železniški muzej Ljubljana). Z nich se podrobněji zmíním nejen o našich (tedy dvou českomoravských a jedné slovenské) všudybylkách, ale také o jednom stroji rakouském, s nímž jsme se na těch „našich kolejích“ mohli setkat relativně nedávno a jehož snímky uzavírají připojenou galerii fotografií.
 
354.195 (ev. 990.011-9) byla vyrobena na sklonku roku 1925 lokomotivkou ČMK v Praze pod výrobním číslem 1055 a TPZ vykonala dne 14.1.1926 v úseku Vršovice-Nusle - Benešov u Prahy. Jejím prvním domovem byla vršovická výtopna, odkud se postupně stěhovala do Olomouce, České Lípy, Nymburka a Hradce Králové. Tam s kratšími přestávkami působila od roku 1943 dalších 30 let. Svůj provozní život ukončila v PLD Letohrad, kde byla dnem 15.8.1978 podle výnosu č.j.17532/78-12 zrušena. Po mnoha peripetiích, o nichž se můžete dovědět v jejím životopise, se v roce 2004 stala provozní historickou lokomotivou ČD, která formálně patří Depu historických vozidel v Lužné u Rakovníka, kde je také dislokována, ač je opatrována a provozována členy Klubu přátel historický vozidel, o.s.
 
 
354.1178 pochází z produkce plzeňské Škodovky, kde byla postavena v roce 1931 s výrobním číslem 680. O jejích osudech v meziválečném období jsou známy jen záznamy o opravách v dílnách Nymburk. Období národní nesvobody přežila u ČMD. Roku 1960 byla dislokována v PLD Letohrad, kde byla posléze dnem 16.3.1978 výnosem č.j. 11292/78 zrušena.a o dva měsíce později odvezena do Kovošrotu Polanka nad Odrou. Až poté začal usilovný boj o její záchranu, který podrobně její životopis. Nakonec se roku 1984 stala součástí sbírek MDC Bratislava a roku 1999 byly zahájeny práce na její rekonstrukci s cílem tuto všudybylku zprovoznit. Práce je to náročná a pokračuje velice pomalu, byť se na ní nepodílejí členové Klubu historickej techniky pri RD Zvolen, jimž byla svěřena, sami.
 
354.1217 (ev. 997.007-0) je rovněž výrobkem Škodových závodů, jejichž brány opustila roku 1938 s továrním označením 3Lo13 a výrobním číslem 958. Na rozdíl od těch předchozích, nemá tato lokomotiva žádnou svou webovou stránku s životopisem, takže její osudy v dostupných zdrojích dokládají jen údaje o službě u ČMD v letech 1938 - 1945 a o jejím zrušení dne 10.12.1976 podle výnosu č.j. 25641/76. Dnem 1.2.1977 se stala součástí sbírek Národního technického muzea (NTM) v Praze a jako provozní exponát byla udržována a provozována v brněnském depu. Až do své rozlučkové jízdy dne 5.3.2005, o níž jsme přinesli alespoň stručnou zprávu. Vzhledem k tomu, že nikdo nebyl ochoten investovat do její opravy, byla o dva roky později převezena do chomutovského depozitáře NTM, kde je dodnes.
 
 
629.01 je zcela prvním strojem tohoto typu. Lokomotiva byla vyrobena strojírnou státních drah StEG v roce 1913 a s výrobním číslem 3883 pro společnost Společnost Jižní dráhy (k.k.priv.Südbahn-Gesellschaft). Tam dostala označení, které právě nosí, byť během své služby měla také jiná – po první světové válce u BBÖ 629.101 a během připojení Rakouska k německé Říši u DR 77 266, které si pak ponechala také u poválečných ÖBB. V roce 1977 byla u Rakouských spolkových drah zrušena a v roce 1996 zprovozněna členy 1. rakouského klubu pouličních a železničních drah (1. österreichischen Straßenbahn- und Eisenbahnklub). V současné době je udržována jako provozní exponát Železničního muzea Strasshof (Eisenbahnmuseum Strasshof), na jehož stránkách je uveden její velice stručný životopis.
Několik slov závěrem

Jako je mým zvykem, apeluji na tomto místě na laskavé čtenáře, aby v diskusi doplnili informace, uvedené v tomto vzhledem k obšírné tématice patrně příliš stručnému článku. A popřípadě mne upozornili na chybky a omyly, které se do jeho textu, jak už to tak bývá, patrně vloudily. A stejně tak už tradičně na sám závěr děkuji všem těm dobrým duším, které přispěly svými fotografiemi do připojené galerie a jejichž jména najdete v popiscích. K obrázkům samotným podotýkám, že řada z nich vznikla při téže příležitosti, takže se jejich skladba může zdát někomu nudná., Nicméně při jejich výběru jsem sledoval záměr, aby zobrazovaly jednotlivé stroje v různých situacích či alespoň z rozmanitých pohledů. Nicméně žádných z nich (asi bohužel) nebyl pořízen se záměrem prezentace s článkem právě tohoto typu.

Prameny a odkazy:
  1. "Encyklopedie železnice - Parní lokomotivy ČSD [2]", J.Bek - Z.Bek, Corona, Praha 2001
  2. "Encyklopedie železnice - Parní lokomotivy ČSD [4]", J.Motyčka, Corona, Praha 2001
  3. "Malý atlas lokomotiv 2009", kolektiv autorů, Gradis Bohemia s.r.o., Praha 2008 a starší vydání
  4. „Lokomotivy řady 354.1 rakouské výroby“, J.Koutný, in „Dráha“ 7/2000
  5. SB 629 – Wikipedia
  6. Lokomotiva 354.1
  7. Svět železnice - (12) - parní lokomotivy, řada 354
  8. 354.1
  9. Lokstatistik - Josef Pospichal
  10. Přehled historických vozidel ČD
  11. ČD Muzeum Lužná u Rakovníka
  12. Múzejno - dokumentačné centrum
  13. Klub přátel historických vozidel o.s.
  14. Klub historickej techniky pri RD Zvolen
  15. zdroje uvedené pod odkazy v textu

Titulní snímek: 354.1217 se zvláštním vlakem na veletrh cestovního ruchu GO v Brně dne 13.1.2005 © Milan Vojtek

PhDr. Zbyněk Zlinský


Galéria k článku

Počet: 180     Stránky: / 6        

Foto 26.06.2004 - Lužná u Rak.: Setkání parních lokomot ...

Foto 26.06.2004 - Lužná u Rak.: 354.195 © Designer

Foto 26.06.2004 - Lužná u Rak.: 354.195 © Designer

Foto 26.06.2004 - Lužná u Rak.: 354.195 © Designer

Foto 6.06.2004 - Lužná u Rak.: čistenie 354.195 © Desig ...

Foto 26.06.2004 - Lužná u Rak.: Setkání parních lokomot ...

Foto 26.06.2004 - Lužná u Rak.: Setkání parních lokomot ...

Foto 26.06.2004 - Lužná u Rak.: Setkání parních lokomot ...

Foto 26.06.2004 - Lužná u Rak.: Setkání parních lokomot ...
nasledujúce obrázky »




Súvisiace odkazy

Diskusia

Pozn.: Názory diskutujúcich sa nemusia zhodovať s názormi VLAKY.NET.

Ak chceš pridať diskusný príspevok, musíš byť prihlásený.

» Pridaj diskusný príspevok s obrázkom

Príspevky: 24     Stránky: / 2     Výpis:    
» Vypravec Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 599 24.12.2010 20:17
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Parní lokomotivy na našich kolejích: řada 354.1

aha, prišlo mi to až tak podobné, že ma napadlo, či si Radek Hořínek troška nezmenil meno....

» Zbyněk Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
ČLEN REDAKCIE
Príspevky: 42 225 24.12.2010 18:10
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Aký je rozdiel medzi Radkom Hortenským a Rakom Hořínkom ?

Krom jiného v tom, že ten druhý do Lužné nejezdí.

» Vypravec Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 599 23.12.2010 20:45
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Parní lokomotivy na našich kolejích: řada 354.1

iba ma zaujalo toto:
Aký je rozdiel medzi Radkom Hortenským a Rakom Hořínkom ?

Viď tu :

27.06.2004 - Lužná u Rak.: 354.195 © Radek Hortenský



» Zbyněk Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
ČLEN REDAKCIE
Príspevky: 42 225 20.12.2010 8:11
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: nemá byť v riadku Označenie: 354.1 namiesto 354.0?

Má, a už tam i je. Díky moc za pozorné čtení.

» piol Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 369 19.12.2010 23:22
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Parní lokomotivy na našich kolejích: řada 354.1

Zbyněk: mimochodom, v tabuľke "Základné technické údaje" nemá byť v riadku Označenie: 354.1 namiesto 354.0? :)
Ale inak ako vždy, super spracované!

» Zbyněk Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
ČLEN REDAKCIE
Príspevky: 42 225 18.12.2010 19:45
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: ... pro větší jasnost upravím.

No a při té příležitosti jsem zjistil, že o kousek dál mám skutečnou hovadinu - při vkládání zpřeházený a smysl tudíž nedávající celý odstavec. Což zatím kupodivu nikomu (ani mně) nevadilo.

» Zbyněk Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
ČLEN REDAKCIE
Príspevky: 42 225 18.12.2010 19:15
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Strojírna nikoli ...

Máš pravdu, ale zhledem k tomu, že jsem nepoužil velké písmeno na začátku, mělo by být zjevné, že je to mikoliv oficiální název, ale obecný pojem uvozující zkratku (a v závorce uvedený celý název němčině). Od roku 1909 byla StEG už součástí kkStB. Nicméně to pro větší jasnost upravím.

» Miroagis Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 114 18.12.2010 18:51
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Parní lokomotivy na našich kolejích: řada 354.1

Strojírna nikoli "státní dráhy", ale "Společnosti státní dráhy"

» Pakko Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 78 17.12.2010 22:47
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Parní lokomotivy na našich kolejích: řada 354.1

dakujem, ozaj pekná reportáž

» Zbyněk Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
ČLEN REDAKCIE
Príspevky: 42 225 17.12.2010 17:56
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: A ešte jedna poznámka

No a samozřejmě moc a moc děkuji i za doplňující informace a historický snímek. Na to jsem v tom chvatu odstraňování překlepů zapomněl.

nasledujúce príspevky »