Názvy vlakov
Diskusia o názvoch vlakov.
, ale tak je to lepsia zmena ako "Devin"
Mezi pendolína, mezinárodní expresy IC a EC a osobní vlaky vyráží od tohoto víkendu, kdy začíná platit nový jízdní řád, také rychlík nazvaný Emil Zátopek. Vlak č. 627 bude jezdit na trati Praha-Vsetín a zpět.
„Před několika měsíci mi volali z Českých drah a ptali se, jestli by mně nevadilo, kdyby pojmenovali po Emilovi vlak, který jezdí na Valašsko. Souhlasila jsem a radost by měl i Emil. Když závodil, říkali mu přece Lokomotiva,“ směje se jeho manželka Dana.
Legendární běžec, který zemřel před šesti lety, se narodil v Kopřivnici, jeho rodiče žili v Zubří a na Valašsku jsou všichni pochovaní.
(Právo)
„Před několika měsíci mi volali z Českých drah a ptali se, jestli by mně nevadilo, kdyby pojmenovali po Emilovi vlak, který jezdí na Valašsko. Souhlasila jsem a radost by měl i Emil. Když závodil, říkali mu přece Lokomotiva,“ směje se jeho manželka Dana.
Legendární běžec, který zemřel před šesti lety, se narodil v Kopřivnici, jeho rodiče žili v Zubří a na Valašsku jsou všichni pochovaní.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/120730/
26.7.2006 Mladá fronta DNES str. 1 Vysočina
MARTIN VOKÁČ
Havlíčkův Brod - „Ke druhému nástupišti přijíždí rychlík Karel Havlíček z Havlíčkova Brodu.“ Taková slova z nádražního rozhlasu mohli každodenně slyšet cestující po železnici až v západočeském Chebu. Právě po nejslavnějším brodském občanovi Karlu Havlíčku Borovském, se mohl jmenovat nový rychlík, jež bude od prosince denně jezdit na trase z Havlíčkova Brodu do Chebu.
Jméno slavného spisovatele, novináře a satirika vlak ovšem neponese. Havlíčkobrodští zastupitelé těsnou většinou odmítli přistoupit na podmínky Českých drah. „Je to škoda. Ale nic se neděje. Pokud se spoj osvědčí, je šance, že by toto jméno mohl získat od příštího prosince,“ nehází flintu do žita přednostka havlíčkobrodské stanice Lenka Horáková.
Právě na jejím nádraží název vznikl, byla to ona, kdo zkontaktoval vedení radnice. „Nový rychlík vypravený z Havlíčkova Brodu bude po kolejích jezdit po strašně dlouhé době. Měli jsme právo dát mu jméno,“ říká přednostka.
„Letošní rok je rokem Havlíčka. Slaví hned dvě kulatá výročí, hodilo by se to,“ konstatovala starostka Jana Fischerová. Její kolegové v zastupitelstvu byli ovšem jiného názoru. Nelíbila se jim poměrně vysoká cena, jež po městu České dráhy chtěly.
Za roční užívání názvu Karel Havlíček, mělo město podle obchodních podmínek Českých drah zaplatit přes 53 tisíc korun. Částku muselo složit do konce července. „Bylo to velice narychlo. Pokud by na to bylo více času, je možné, že by zastupitelé souhlasili,“ prozradil místostarosta Tomáš Hermann.
Po názvu rychlíku, který Havlíčkův Brod opustí dvě minuty před pátou hodinou ranní a večer se do něho opět vrátí, sáhly severní a západní Čechy.
Celý rok bude vlak nést název Ohře, po řece klikatící se mezi žateckými chmelnicemi. „Ještě jsme uvažovali o názvu Havlíčkobrodský Rebel, ale nakonec jsme od něho upustili. Pro brodský pivovar jako komerční subjekt by byla cena o mnoho řádů vyšší,“ dodala Horáková.
Vlak mohl být už druhým veřejným dopravním prostředkem, které neslo jméno připomínající město v srdci republiky. Od 9. června loňského roku takřka po celém světě létá Airbus A321 Českých aerolinií honosící se jménem Město Havlíčkův Brod.
„Je úžasné na letišti kdekoliv v cizině nastupovat do letadla pojmenovaného po vlastním městě,“ zasnila se Fischerová.
Na rozdíl od vlaku za jméno letadla havlíčkobrodská radnice nic neplatí. Křest letadla před více než rokem zajistil tehdejší prezident aerolinií a zdejší rodák Jaroslav Tvrdík. Kmotrem letadla na pražském ruzyňském letišti byl fotbalový brankář Petr Čech.
MARTIN VOKÁČ
Havlíčkův Brod - „Ke druhému nástupišti přijíždí rychlík Karel Havlíček z Havlíčkova Brodu.“ Taková slova z nádražního rozhlasu mohli každodenně slyšet cestující po železnici až v západočeském Chebu. Právě po nejslavnějším brodském občanovi Karlu Havlíčku Borovském, se mohl jmenovat nový rychlík, jež bude od prosince denně jezdit na trase z Havlíčkova Brodu do Chebu.
Jméno slavného spisovatele, novináře a satirika vlak ovšem neponese. Havlíčkobrodští zastupitelé těsnou většinou odmítli přistoupit na podmínky Českých drah. „Je to škoda. Ale nic se neděje. Pokud se spoj osvědčí, je šance, že by toto jméno mohl získat od příštího prosince,“ nehází flintu do žita přednostka havlíčkobrodské stanice Lenka Horáková.
Právě na jejím nádraží název vznikl, byla to ona, kdo zkontaktoval vedení radnice. „Nový rychlík vypravený z Havlíčkova Brodu bude po kolejích jezdit po strašně dlouhé době. Měli jsme právo dát mu jméno,“ říká přednostka.
„Letošní rok je rokem Havlíčka. Slaví hned dvě kulatá výročí, hodilo by se to,“ konstatovala starostka Jana Fischerová. Její kolegové v zastupitelstvu byli ovšem jiného názoru. Nelíbila se jim poměrně vysoká cena, jež po městu České dráhy chtěly.
Za roční užívání názvu Karel Havlíček, mělo město podle obchodních podmínek Českých drah zaplatit přes 53 tisíc korun. Částku muselo složit do konce července. „Bylo to velice narychlo. Pokud by na to bylo více času, je možné, že by zastupitelé souhlasili,“ prozradil místostarosta Tomáš Hermann.
Po názvu rychlíku, který Havlíčkův Brod opustí dvě minuty před pátou hodinou ranní a večer se do něho opět vrátí, sáhly severní a západní Čechy.
Celý rok bude vlak nést název Ohře, po řece klikatící se mezi žateckými chmelnicemi. „Ještě jsme uvažovali o názvu Havlíčkobrodský Rebel, ale nakonec jsme od něho upustili. Pro brodský pivovar jako komerční subjekt by byla cena o mnoho řádů vyšší,“ dodala Horáková.
Vlak mohl být už druhým veřejným dopravním prostředkem, které neslo jméno připomínající město v srdci republiky. Od 9. června loňského roku takřka po celém světě létá Airbus A321 Českých aerolinií honosící se jménem Město Havlíčkův Brod.
„Je úžasné na letišti kdekoliv v cizině nastupovat do letadla pojmenovaného po vlastním městě,“ zasnila se Fischerová.
Na rozdíl od vlaku za jméno letadla havlíčkobrodská radnice nic neplatí. Křest letadla před více než rokem zajistil tehdejší prezident aerolinií a zdejší rodák Jaroslav Tvrdík. Kmotrem letadla na pražském ruzyňském letišti byl fotbalový brankář Petr Čech.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/88240/
Addams to uz nacrtol v diskusii k novemu grafikonu, ale nechcem ju zatazovat debatami o nazvoch vlakov, preto to hodim sem.
Ke pominieme nejake prejavy narodnej hrdosti a lokalpatriotizmu, nazov vlaku ma pre zakaznikov zeleznicnej spolocnosti vlastne len jeden vyznam - aby si nemuseli pamatat cisla vlakov, pamataju si nazov a pod nim si vedia napr. kupit miestenku a pod.
Lenze ked sa kazdy rok urobi rosada s nazvami, naco je to dobre? V minulosti sa napr. prehodil Zemplin so Spisanom, Krivan na Tatran atd. Aky ma toto zmysel, ze raz ten vlak ide ako Zemplin a potom ako Spisan? Nech sa ten vlak vola hocijako, aj uplne odveci, ale pokial nie je zruseny alebo posunuty o par hodin, nevidim dovod, aby sa to stale menilo. Ta prakticka stranka nazvov vlaku sa potom vytraca a je mi zbytocne si pamatat nazov, ked sa kazdy rok meni. Ked uz, nech sa aj precisluje, ale nazov ostane alebo nech trebars nemaju potom vlaky ziadne mena.
Ke pominieme nejake prejavy narodnej hrdosti a lokalpatriotizmu, nazov vlaku ma pre zakaznikov zeleznicnej spolocnosti vlastne len jeden vyznam - aby si nemuseli pamatat cisla vlakov, pamataju si nazov a pod nim si vedia napr. kupit miestenku a pod.
Lenze ked sa kazdy rok urobi rosada s nazvami, naco je to dobre? V minulosti sa napr. prehodil Zemplin so Spisanom, Krivan na Tatran atd. Aky ma toto zmysel, ze raz ten vlak ide ako Zemplin a potom ako Spisan? Nech sa ten vlak vola hocijako, aj uplne odveci, ale pokial nie je zruseny alebo posunuty o par hodin, nevidim dovod, aby sa to stale menilo. Ta prakticka stranka nazvov vlaku sa potom vytraca a je mi zbytocne si pamatat nazov, ked sa kazdy rok meni. Ked uz, nech sa aj precisluje, ale nazov ostane alebo nech trebars nemaju potom vlaky ziadne mena.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/77509/
15.12.2005 Železničář str. 3 Vánoční a silvestrovská příloha
JIŘÍ KAFKA
Železnice na evropském kontinentě má dlouholetou tradici, vždyť právě před 170 lety vedla první evropská železnice z Českých Budějovic do Lince. Tehdy země české a nynější Jihočeský kraj byly vždy součástí evropských dálkových železničních magistrál.
V minulosti zde jezdily dálkové rychlíky z Prahy do Terstu a Innsbrucku. Také po železnici dorazil ze Švýcarska dne 20. 12. 1918 první československý prezident T. G. Masaryk.
V době totality měl Jihočeský kraj spojení pouze mezinárodními motorovými vlaky z Prahy přes České Velenice do Vídně. Byly to známé vlaky Vindobona, Sanssouci. Ale další mezinárodní dálkové kvalitní spojení chybělo regionu i městu České Budějovice. Po roce 1989 začala jezdit nárazově dálková spojení do Vídně pro české turisty.
Nová éra dálkového spojení
Nové noční spojení vzniklo do Benátek. Po roce 1990 začala nová éra kvalitního dálkového spojení mezi evropskými metropolemi v kategoriích vlaků EuroCity a InterCity. První vlaštovkou v České republice byl vlak EC Antonín Dvořák, který začal jezdit po našem území v roce 1991. O rok později začal jezdit do německého Hamburku i vlak kategorie IC - Porta Bohemica. Jihočeský kraj měl možnost na trase mezi Prahou a Českými Budějovicemi rok cestovat vnitrostátním vlakem kategorie IC Budvar, ale jelikož se zpřísnily normy pro vozbu vlaků této kategorie, byl vlak převeden do kategorie Ex.
Mezinárodní spojení vysoké kvality na rameni sever - jih však dlouhodobě chybělo. Po úspěšných jednáních se sousedními železnicemi se ale vše dnem 11. 12. 2005 změnilo a Jihočeský kraj dostává rychlé spojení. Z Prahy do slovinské Lublaně je to nový spoj EC 100/101 Jóže Plečnik s přípojem v Linci na vlak EC Transalpin Vídeň - Curych - Basilej a rychlík Zidani Most - Záhřeb. Na vlaku budou nadstandardně řazeny nové velkoprostorové tlakotěsné vozy a samozřejmostí bude i restaurační vůz.
Po rozsáhlých jednáních s MD bylo dosaženo i pravidelné zastavení výše uvedeného vlaku ve stanici Rybník a tím umožněn rychlý a komfortní návoz z Prahy, Tábora a Českých Budějovic do oblasti Lipna nad Vltavou.
Kdo byl Jóže Plečnik?
Žil v letech 1872 - 1957. Nejvýznamnější slovinský architekt, který vytvořil zcela specifický osobní styl, vytvořený na základě zkušenosti se secesí a moderním expresionismem. Zvláště pozoruhodné jsou jeho experimenty v sakrální architektuře. Čechy se mohly podrobněji seznámit s dílem tohoto architekta v roce 1996, kdy se konala na Pražském hradě velká výstava jeho prací.
Plečnik a Praha
Po školení ve Vídni u Otto Wagnera postavil ve Vídni první železobetonový kostel sv. Ducha (1910 - 1913). V letech 1911 - 1921 učil Plečnik na pražské UMPRUM (pak pokračoval ve výuce v Lublani 1921 - 1956), což se stalo posléze odrazovým můstkem k jeho dalšímu působení u nás. Záhy dostává zakázku na stavbu kostela na náměstí Jiřího z Poděbrad na pražských Vinohradech (kostel Nejsvětějšího srdce Páně). Současně také pracuje pro prezidenta Masaryka, od něhož dostal významný úkol, totiž přetvořit Pražský hrad jako symbol císařské byrokracie ve vyjádření základních principů mladé československé republiky. Z rozsáhlých Plečnikových úprav na Hradě zmiňme alespoň Býčí schodiště, zahradu Na valech, známý Obelisk na III. nádvoří, úpravy vstupních prostor Hradu či vlastní soukromé místnosti prezidenta republiky.
Praha však nebyla jediným místem, kde Plečnik působil. Po sporech s některými našimi ambiciózními architekty odešel do Lublaně a po roce 1934 už do Prahy nezavítal. Zbylé kontakty udržoval již jen písemně (včetně pozoruhodné korespondence s Masarykovou dcerou Alicí). Doma pak podnikl rozsáhlou úpravu jádra Lublaně poničené zemětřesením.
Slavný projekt je zejména nábřeží a mosty (Čevljarský most,
JIŘÍ KAFKA
Železnice na evropském kontinentě má dlouholetou tradici, vždyť právě před 170 lety vedla první evropská železnice z Českých Budějovic do Lince. Tehdy země české a nynější Jihočeský kraj byly vždy součástí evropských dálkových železničních magistrál.
V minulosti zde jezdily dálkové rychlíky z Prahy do Terstu a Innsbrucku. Také po železnici dorazil ze Švýcarska dne 20. 12. 1918 první československý prezident T. G. Masaryk.
V době totality měl Jihočeský kraj spojení pouze mezinárodními motorovými vlaky z Prahy přes České Velenice do Vídně. Byly to známé vlaky Vindobona, Sanssouci. Ale další mezinárodní dálkové kvalitní spojení chybělo regionu i městu České Budějovice. Po roce 1989 začala jezdit nárazově dálková spojení do Vídně pro české turisty.
Nová éra dálkového spojení
Nové noční spojení vzniklo do Benátek. Po roce 1990 začala nová éra kvalitního dálkového spojení mezi evropskými metropolemi v kategoriích vlaků EuroCity a InterCity. První vlaštovkou v České republice byl vlak EC Antonín Dvořák, který začal jezdit po našem území v roce 1991. O rok později začal jezdit do německého Hamburku i vlak kategorie IC - Porta Bohemica. Jihočeský kraj měl možnost na trase mezi Prahou a Českými Budějovicemi rok cestovat vnitrostátním vlakem kategorie IC Budvar, ale jelikož se zpřísnily normy pro vozbu vlaků této kategorie, byl vlak převeden do kategorie Ex.
Mezinárodní spojení vysoké kvality na rameni sever - jih však dlouhodobě chybělo. Po úspěšných jednáních se sousedními železnicemi se ale vše dnem 11. 12. 2005 změnilo a Jihočeský kraj dostává rychlé spojení. Z Prahy do slovinské Lublaně je to nový spoj EC 100/101 Jóže Plečnik s přípojem v Linci na vlak EC Transalpin Vídeň - Curych - Basilej a rychlík Zidani Most - Záhřeb. Na vlaku budou nadstandardně řazeny nové velkoprostorové tlakotěsné vozy a samozřejmostí bude i restaurační vůz.
Po rozsáhlých jednáních s MD bylo dosaženo i pravidelné zastavení výše uvedeného vlaku ve stanici Rybník a tím umožněn rychlý a komfortní návoz z Prahy, Tábora a Českých Budějovic do oblasti Lipna nad Vltavou.
Kdo byl Jóže Plečnik?
Žil v letech 1872 - 1957. Nejvýznamnější slovinský architekt, který vytvořil zcela specifický osobní styl, vytvořený na základě zkušenosti se secesí a moderním expresionismem. Zvláště pozoruhodné jsou jeho experimenty v sakrální architektuře. Čechy se mohly podrobněji seznámit s dílem tohoto architekta v roce 1996, kdy se konala na Pražském hradě velká výstava jeho prací.
Plečnik a Praha
Po školení ve Vídni u Otto Wagnera postavil ve Vídni první železobetonový kostel sv. Ducha (1910 - 1913). V letech 1911 - 1921 učil Plečnik na pražské UMPRUM (pak pokračoval ve výuce v Lublani 1921 - 1956), což se stalo posléze odrazovým můstkem k jeho dalšímu působení u nás. Záhy dostává zakázku na stavbu kostela na náměstí Jiřího z Poděbrad na pražských Vinohradech (kostel Nejsvětějšího srdce Páně). Současně také pracuje pro prezidenta Masaryka, od něhož dostal významný úkol, totiž přetvořit Pražský hrad jako symbol císařské byrokracie ve vyjádření základních principů mladé československé republiky. Z rozsáhlých Plečnikových úprav na Hradě zmiňme alespoň Býčí schodiště, zahradu Na valech, známý Obelisk na III. nádvoří, úpravy vstupních prostor Hradu či vlastní soukromé místnosti prezidenta republiky.
Praha však nebyla jediným místem, kde Plečnik působil. Po sporech s některými našimi ambiciózními architekty odešel do Lublaně a po roce 1934 už do Prahy nezavítal. Zbylé kontakty udržoval již jen písemně (včetně pozoruhodné korespondence s Masarykovou dcerou Alicí). Doma pak podnikl rozsáhlou úpravu jádra Lublaně poničené zemětřesením.
Slavný projekt je zejména nábřeží a mosty (Čevljarský most,
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/48439/
ad IC506:
Udivuje mne, že si někdo ještě pořád (tady!) plete vlak s lokomotivou! Název vlaku, jak stojí v hlavičce diskuse, je jméno konkrétního vlaku (např. "Detvan"), tedy takové té věci, co je na začátku lokomotiva a za tím řada vagónů. "Gorila" je přezdívka, lidový název lokomotivy (rušňa). 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/23732/
Na WESTBAHNHOFu pracuje patrně nějaký monarchista, který vzpomíná na sladké časy Rakouska – Uherska… v Česku máme taky železniční jazykozpytce, kteří vymysleli, že vlak jede z Břeclavi přes Hohenau do Vídně jižního nádraží. Když – tak už z Břeclavi přes Cahnov … ale vlaky taky jezdí v Praze na Main Station … nebo v Dresden je hlavní nádraží …
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/7774/
Garin: na Westbahnhofe to tak pisu odkedy tam IC z Kosic chodia, aj mna to zarazilo - bezal som na IC403,boli 2min do odchodu, pozeram na tabulu odchodov a napis Kosice nikde, som si myslel, ze mi to zdrhlo. Ale na Meidlingu a v Brucku pisu Kosice. Takze len Westbfahnof pouziva stare nazvy.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/7701/
Mimochodom, Rakúšania a aj Maďari radi používajú staré nemecké alebo maďarské názvy, aj v oficiálnych oznámeniach a úradné názvy krajiny, kde je dané miesto neradi požívajú. Sú to preda staré mocnárske národy, ktoré to ešte stále majú v krvi.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/5529/
Len tak pre zaujímavosť: 27. 1. 2005, železničná stanica Wien Westbahnhof, tabuľa s príchodmi a odchodmi vlakov. Nápis IC 405, cieľová stanica: Kaschau.
No comment!
Alebo teletextová stránka ORF 1, príchody a odchody vlakov vyššej kategórie zo stanice Wien Westbahnhof. IC 405, cieľová stanica: Kaschau.
No comment!
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/5523/
Nepotešilo ma že Csárdás by mal chodiť ako Jaroslav Hašek ale stále to je lepšie ako v prípade Comeniusu - ten bol zrušený bez náhrady.A je dobré že Nemecké železnice DB AG konečne dostali rozum a vracajú názvy ( okrem iných ) Hungaria a Vindobona - lebo na ich naliehanie ich v tomto grafikone zrušili.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/2197/
...maďari su "extra" kategória :) Ale nie, keď to tak majú, nech to majú. Ale u nás by to mohlo byť správne... Keby si nevedel maďarsky, vedel by si, čo je to "Pozsonyból"? A čo tak "Pozsonyba". Je to to isté alebo nie? :) Ja sa v Maďarsku nestratím (ako čitam asi ani ty), ale čo ostatní? Takže by bolo lepšie zostať pri Bratislave....
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/2147/
Keď som pred cca rokom a štvrť cestoval zo Splitu, čakali sme v stanici Hegyeshalom na protiidúci osobák z Blavy. A viete, čo tí experti - maďari hlásili? "Személyvonat Pozsonytól..." - žiadna Bratislava hlavná stanica, ale Pozsony. Takže zasa nebuďme svetoví až príliš...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/2135/
Česká lokomotiva Emil Zátopek je znovu na trati.
Rychlík pojmenovaný po legendárním vytrvalci, čtyřnásobném olympijském vítězi a českém Atletovi století dnes začal jezdit na trase Praha - Vsetín. Spojuje tak metropoli, kde Zátopek dlouhá léta žil, s Valašskem, odkud pocházel a kde je pohřben.
Zátopkovu manželku Danu tato pocta, které se jejímu muži dostalo šest let po smrti, potěšila. „Před několika měsíci mi volali z Českých drah a ptali se, jestli by mně nevadilo, kdyby pojmenovali po Emilovi vlak, který jezdí na Valašsko. Souhlasila jsem a radost by měl i Emil. Když závodil, říkali mu přece Lokomotiva,“ řekla deníku Právo olympijská vítězka v hodu oštěpem.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)