Neviditelná část kolejiště Radislava Wimmera

Plánek č. 2 vám řekne, jak jsou ražené tunely pod Kamenným Vrchem a dále z plánku zjistíte, že na vjezdu do Jedlové (v tunelu) je výhybka do servisního nádraží „B“, kde provádím výměny vlaků a jejich servis a do budoucna se zde budou nabíjet akumulátory v osobních vozech (osvětlení souprav). Na hlavním panelu mohu obsluhovat tuto výhybku a vlak mi automaticky vjede do servisního a za sebou tuto výhybku přehodí a vše zase jezdí do Jedlové.

Pokud ale chci z odstavného vyjet, tak tam musím zajít, převzít obsluhu a tím se oddílové navěstidlo před tímto úsekem  postaví na stůj, aby nedošlo k nehodě a poté vysunu soupravu za výhybku, dojedu k vjezdu, předám obsluhu a další jízdu vlaku provádím již z hlavního panelu.

Dále si můžete všimnout trojcestné výhybky za tunelem, který přivádí kolej do K.Vrchu. Z vratné smyčky dále odbočuje výhybka na servisní nádraží „C“. K.Vrch včetně smyčky a odstavného mohu obsluhovat z pomocného panelu, který je umístěn na boku kolejiště a nebo z hlavních centrálních pultů.

A na plánku č. 3 můžete vidět to nejpodstatnější z toho neviditelného. Pokud se rozjedeme z Karlovic vlevo přes narovnaný oblouk, dojedeme do 6-ti kolejného skrytého nádraží (pro každý směr jsou zde určeny tři koleje) a odtud máme dvě možnosti:

• můžeme pokračovat v jízdě klasicky přes nový „výhybkový“ oblouk po rovince až do st. Jedlové
  
  
• a nebo zvolíme tzv.“nové spojení“, kdy se vydáme do tobogánu a přijedeme na ON SEVER a pokud chceme soupravu otočit, tak zvolíme kolej úplně vlevo na Severu, která nejdříve klesá, poté se křižovatkou míjí se smyčkou opačného směru a dále již jde na stoupání  do tobogánu a vjíždíme zpět do skrytého, ale v opačném směru.To samé se dá provést když pojedeme do skrytého nádraží od Jedlové s tím, že jsem na rovince před skrytým udělal zastavovací úsek (dříve byl také, ale pouze autoblokový) a poté tlačítky stavíme volbu cesty buď do odstavného , nebo do skrytého. Veškeré volby cest mám plně reléově zabezpečené, včetně vratných smyček. Také zde mohu navolit autoblok, kdy se zablokují tlačítka na odstavné a vlaky zde jezdí automaticky za sebou.

Po zapnutí kolejiště se mi na panelu provádí automatická volba obsazení kolejí a celkem se zde vejde 19 souprav, ale to už pak musím jenom vyjíždět na hlavní kolejiště.

Nejmenší poloměr oblouků je v tobogánu na vnitřní koleji a to 400 mm. O zabezpečení se mi zde stará přes 80 relátek a jedna stará kamera Panasonic.

Ze skrytého nádraží se také mohu dostat na servisní nádraží, tentokrát na „A“ a jet sem mohu pouze z pomocné obsluhy, protože vlastně s vlakem sunu, nebo-li couvám. 

Tak snad vám tento výklad postačí k pochopení toho mého labyrintu, jinak mě napište, rád odpovím.