Lístky a ceny

V týdeníko Odborového sdružení železničářů byl koncem roku 2004 otištěn následující článek :

Železná tarifní opona
Zanedlouho uplyne 15 let od chvíle, kdy tehdejší československý ministr zahraničí Jiří Dienstbier se svým západoněmeckým partnerem Hansem Dietrichem Genscherem na přelomu let 1989/1990 doslova i do písmene na „západní" hranici likvidovali tzv. železnou oponu. Nicméně v podmínkách Českých drah ( a nejen jich) existuje jistá obdoba želené opony stále, i přesto, že se Česko stalo 1. května 2004 členem EU. A to nejen směrem na západ, ale i na východ.
Ba co víc – podle informací zahraničních železnic, České dráhy prostřednictvím zaměstnanců účastnících se tarifních jednání mezi železničními správami, na této „železné oponě"  -  pevné hrázi tábora míru a socialismu, tvrdohlavě a nesmyslně trvají. K ostudě Českých drah a škodě zákazníků ČD.
O co jde ? Mezi ČD a sousedními železnicemi existuje fiktivní tarifní bod „státní hranice -Grenze" (např. Schöna Gr. nebo Břeclav st. hr.). Při cestě do zahraničí – byť jenom do první stanice / zastávky za státní hranicí si proto musí cestující kupovat mezistátní jízdenku, protože  vnitrostátní jízdenku pro jízdu po zahraniční železnici pokladny ČD neprodávají. Na tom by nebylo nic zvláštního, pokud by ovšem mezistátní jízdenka nebyla násobně dražší než jízdenka podle vnitrostátního tarifu. Za stejnou přepravní službu je účtována jiná cena …
Například relace Břeclav – Břeclav st. hr. (Grenze) : vnitrotarif 10 Kč (obyčejné jízdné) / 7 Kč (Karta Z), mezistátní tarif  TCV stanoví výši jízdného (podle aktuální kurzu) na cca 33 Kč. 
ÖBB si za jízdenku vydanou ve vlaku účtovaly 0,7 EUR = cca 22 Kč … tedy dvoj/troj–násobek toho co ČD, ale dvě třetiny toho co žádají ČD podle mezistátního tarifu TCV… Před časem bylo vydávání jízdenek Břeclav – Břeclav Grenze rakouským průvodčím podle dostupných informací zakázáno.
Při prvních cestách do Rakouska po roce 1989 si „FIPkaři" (držitelé zaměstnaneckých jízdních výhod do zahraničí) kladli otázku „jakou jízdenku musím mít do stanice Lindau (DB), Passau (DB), Simbach (DB), Buchs SG (SBB), St. Margrethen (SBB)", když při této jízdě překračují státní hranici, resp. fiktivní bod „Grenze".  „Bude mi platit FIPka ÖBB ?"
Rakouský průvodčí byl při otázce na platnost jízdenky otázkou šokován a na cestujícího se díval nechápavě - československý železničář nebyl návštěvník z nějaké exotické země, který viděl vlak poprvé v životě – ale „der Kollege" z evropské země. „Proč by neplatila„ dalo se vyčíst z udiveného výrazu tváře ? A ústní odpověď zněla : „Samozřejmě …".
Západoevropské železnice totiž v osobní dopravě problém „Grenze" vyřešily ke spokojenosti cestujících i své, vytvořením společného tarifního bodu, zpravidla v pohraniční přechodové stanici, do níž platí vnitrotarif, ačkoli cestující jede po území „cizí železnice".
To znamená, že jízdenka ÖBB platí do ŽST Lindau DB, přestože vlak jede několik km po území DB. Podobně je to i v Passau DB. Počátkem devadesátých let minulého století, kdy se otevřely možnosti cestování do těchto zemí, měly ÖBB v Passau svoji osobní pokladnu, kde se vydávaly jízdenky ÖBB, včetně razítka. V pohraniční přechodové stanici Vallorbe (mezi Švýcarskem a Francií) mají v osobní pokladně patřící SBB i štemplíka „Vallorbe SNCF".  Systém je udělám podle toho, která železniční správa zajišťuje na základě mezistátních dohod vozbu.
Naproti tomu český cestující jedoucí do rakouské stanice Gmünd NÖ nebo Summerau vlakem, který veze lokomotiva ČD a doprovází personál ČD, musí mít mezistátní jízdenku, která je mnohem dražší než jízdenka za součet vnitrostátních tarifů obou železnic.
Tato „aktivní" obchodní politika „nese ovoce" – ve vlaku jezdí vesměs cizinci, pro něž není jízdné drahé nebo cestující jedoucí do vzdálených stanic (např. Praha – Wien). Ve srovnání s obsazením přeshraničních vlaků v zahraničí jezdí tyto vlaky relativně „prázdné", t

Cena za vlakový kilometr je jednoduchá.

Veškeré náklady ŽSR, včetně  statisícového platu generálního ředitele (když by vznikly ŽSR, tak byl jeden generální ředitel, dnes jsou tři železniční společnosti se třemi generálními řediteli, přičemž plat toho původního jediného se nedělil třemi, ale násobil třemi) se "vydělí" objemem vlakových kilometrů, které podle GVD za rok vlaky najedou. A protože ŽSR musí  vykázat zisk – jinak by přece neměla transformace smysl a stát nemůže železniční dopravní cestu příliš dotovat … Je pravděpodobné, že do nákladů na železniční dopravní cestu se zaúčtovávají i odpisy, které musí uhrazovat dopravce. A protože modernizace koridorů stojí velké peníze, tak se pochopitelně zvedají i odpisy a tudíž cena za dopravní cestu.

Někdejší ČSD v rámci akce "zrušení nerentabilních tratí" začátkem 90. let minulého století vyprodukovali jakýs takýs materiál, který se zabýval ztrátovostí tratí. Pracovalo se jen s tím, co vykazovala statistika. Výsledek byl poměrně zajímavý. Například na trati Piešťany – Vrbové se ve statistických datech objevily náklady na osobní dopravu, mezi ztrátovými tratěmi - která by se měla zrušit - se například objevila trať Brno – Tišnov. Důvod byl prostý. Tato trať byla opravena, tudíž zatížena vysokými odpisy … a následkem toho ztrátová …

Takže je patrné, že výpočty ztrátovosti jsou poměrně zavádějící. Nicméně z tržně ekonomického hlediska je patrné, že tak jako chce stát rušit nerentabilní železniční tratě, tak by měl rušit nerentabilní silnice. A z podstaty věci jsou všechny silnice nerentabilní, protože žádná silnice nepřináši zisk … a to včetně dálnic a silnic pro motorová vozidla.  Provozování dálnice je podnikání jako každé jiné. Kdyby se místo dálničních známek, které jsou jistým zjednodušením než vybírat individuální mýtné, třebas 5 Kč / Sk za ujetý kilometr, tak by se Česko & Slovenské dálnice staly sakra drahé …

ad Katastrofa:

Dobrý nápad. Ale ku niektorým okienkam by asi musel viesť  (r)umovod, aby to malo nejaký účinok

Priznám sa, že som vtedy moc nad tou cenou neuvažoval. Zasa tých 42.- Sk ma nezabilo - raz za rok. V tom čase bola výluka medzi Pezinkom a Šenkvicami, takže príchod R do Teplej bol s 10 min meškania a tak som ltt stihol skočiť do motorky. Kupovať v Teplej lístok by som už nestihol. Ale aj tak je na mieste otázka prečo by som sa mal ja zaujímať o to, že existuje aj dajaký MPS ?. Ak by to malo byť korektné, tak systém MÁ v PRVOM rade ponúknuť variant výhodnejší pre cestujúceho.  Prečo na to isté existujú dva rozdielne metre a jediný rozdiel medzi nimi je iba to, že ten druhý si zákazník musí vypýtať - to značí že musí o ňom aj vedieť. To značí, že to niekto nastavil v systéme naschvál a účelovo

Mě spíš dokáže u pokladny vytočit věta "to nejde", když to ve skutečnosti není problém. Totiž nejdou jenom malé děti a ty se to naučí. Někdy si dá dotyčná poradit, to ještě jde, ale někdy musíte pohrozit nadřízeným a potom se stane zázrak a nemožné se stává možným.

A ještě k tomu zeměpisu. Jednou jsem si v Břeclavi kupoval lístek: "Svobodné Heřmanice přes Krnov". Ženská říká: kde to proboha je? Však si vždycky bráváte Kúty... (ale ty Svob. Heřmanice bych jí odpustil, tehdy tam jezdil jeden vlak denně). Lístek pak bez problémů vydala.

Jirka_p:

Takto to dopadne, pokiaľ cestujúci chce od pokladníčky trošku zložitejší lístok. Ja som pred niekoľkými rokmi učil v Dubnici nad Váhom pokladníčku vydať lístok z Košece do Košíc, Junior s IC príplatkom.  V tom čase sa zaviedli rozdielne ceny IC príplatkov na medzinárodné (stál 60 Sk) a vnútroštátne (stál 40 Sk) IC vlaky. Pol roka som pokladníčky v tejto stanici stále ojekabátil pri kupovaní takého lístku o 20 Sk.

Ďalšou kapotolou samou o sebe sú pokladníčky, ktorým železničný zemepis nič nehovorí. To, že na západnom Slovensku nepoznajú stanice ležiace na východe ešte ako-tak akceptujem ( raz som jednu úplne odrovnal, keď som sa postavil k okienku a povedal jej: Počkaj, cez Žilinu. A ona čakala. Po vysvetlení, že Počkaj je zastávka neďaleko Moldavy nad Bodvou, začala neveriacky ťukať do počítača, aby zistila, že takáto zastávka ozaj existuje). Ale keď pokladníčka nevie vydať lístok z Košíc do Prahy, cez Žilinu, Tr.Teplú, Horné Srnie, Veselí nad Moravou, Brno a Havlíčkuv Brod, to sa už zdá silné kafe. Absolútne nechápala, načo chcem cestovať z Brna do Prahy cez HavlBrod. Ukázal som jej aj mapu z českého cestovného poriadku, ale potom ma dorazila tým, že ju nejaká mapa nezaujíma. V duchu som ju niekde poslal a dal som si vytlačiť lístok do Tr.Teplej. To už zvládla, pri výdaji nemusela veľmi rozmýšľať. V Tr.Teplej mi lístok cez HavlBrod vydali v pohode.

Ešte v nedávnej minulosti na staniciach neboli žiadne počítače a pokladníčky vedeli vydať v podstate hocijaký lístok. V ére počítačov ( keď niektoré veci by zvládla aj cvičená opica), máme veľké problémy.

Inak napr. viete že, si nie je možné vydať lístok z Trenčína do Trenčianskych Teplíc, ale napr. lístok Praha - Trenčianske Teplice sa dá vydať v pohode?

Garin: nevím na co je té pokladní doklad ze sousední železnice? Jí může být úplně fuk, na co cestuju dál, to je snad záležitost průvodčího ve vlaku.

Sikan: no jo některé pokladní jsou v tomto smyslu dost zabržděné. Jednou se mi v Žilině stalo, že mi v KVCčku řekli, že mi MPS Kúty - Břeclav nevydají, prý to nejde, zajímavé, že v obyčejné osobní pokladně to šlo. No a vrchol byl asi v létě 2003 ve Staré Turé, kdy jsem pokladní učil jak vydat skupinovou slevu, protoře jsem to den předtím v Myjavě odkoukal..

Nepostrehol som, či už to tu náhodou nebolo ...

Vnútroštátny tarifný kalkulátor cestovného ŽSSK http://www.cestovne.sk/

Vnitrostátní tarifní kalkulátor jízdného ČD http://www.jizdenka.cz/

Mezinárodní tarifní kalkulátor jízdného ČD http://www.jizdenka.cz/IT.aspx
(teda aj ČD/ŽSSK a naopak)