Koridory a vysokorychlostní tratě
Železničné koridory TEN (TransEuropean Network) na území SR:
IV. Szob - Štúrovo - Bratislava - Kúty - Břeclav
V. Kittsee - Bratislava - Žilina - Košice - Čierna n/Tisou - Čop
VI. Žilina - Čadca - Skalité - Zwardoń
IX. Hidasnémeti - Košice - Prešov - Plaveč - Muszyna
Práce na nich síce slimačím tempom, ale predsa-len postupujú, a tie sú námetom tejto diskusie ...
Dopravne stavby Reming Consult a.s.
_________________________________________________
Železniční koridory na území ČR:
I. st.hr. Německa - Děčín - Praha - Česká Třebová - Brno - Břeclav - st.hr. Rakouska
II. st. hr. Rakouska - Břeclav - Hodonín - Přerov - Ostrava - Petrovice u Karviné - st. hr. Polska
III. Cheb st.hr. - Mariánské Lázně - Plzeň - Beroun - Praha - Česká Třebová - Přerov - Ostrava - Bohumín - st. hr. Slovenska
IV. st. hr. Německa - Děčín - Praha - České Budějovice - Horní Dvořiště - st. hr. Rakouska
Železniční koridory (eStav.cz)
Železniční koridory
Železniční koridory ČR
neco z Moravy: v zeleznicni stanici Grygov u Olomouce v ramci praci na spojnici 1. a 2. tranzitniho koridoru se pracuje na liche skupine koleji a chystaji se zaklady pro budouci podchod k novemu nastupisti. dale v useku Grygov - Brodek u Prerova se nejezdi po 1. TK. je zde strzeno trolejove vedeni. postupne se chystaji nove sloupy a castecne je jiz vytrhana i kolej.
Inak v Dráhe 5/2005 v článku o lokomotívach 189 je tiež písané, že smernica EÚ prikazuje železniciam do roku 2008 upraviť infraštruktúru tak, aby neblokovala prevádzku moderných vozidiel. To len tak na okraj.
"Vraj u nas sa nebudu nahradzat kol. obv.pocitadlami naprav, leo by to bolo nakladne. Znamena to teda, ze poc. n. budu fungovat sucasne s k. o., aby mohla byt tratova rychlost 160 km/h?" - no na tej istej trati nebudú aj koľajové odvody aj počítadla, ale bude to tak, že niekde budú KO, a niekde počítadla, tak ako je to teraz, napr. Petržalka má počítadlá, myslím, že aj Čadca-Skalité a koridor by ich tiež mal mať.
Asi tomu nie celkom rozumiem, ta sa trocu popytam ako hlupak a ak sa niekomu chce, nech odpovie. Kolajove obvody s usucastou trat. zab. systemu sluziace na zistenie, ci v useku je/nie je vlak podla toho, ci su kolaje zoskratovane napravou alebo nie. Pocitadla naprav su alternativa ku k. o.? Namiesto skratu nejakym inym sposobom urcuju, kolko naprav preslo bodom na trati. Vraj u nas sa nebudu nahradzat kol. obv.pocitadlami naprav, leo by to bolo nakladne. Znamena to teda, ze poc. n. budu fungovat sucasne s k. o., aby mohla byt tratova rychlost 160 km/h? Ak som to poplietol, opravte a doplnte ma.
S tým koridorom to je asi blbosť. Veď tam budú počítadla náprav namiesto koľajových obvodov.
Dnešná situácia je taká, že z hl.n. do Holešovíc sa dá dostať cez Vítkov (jednokoľajná trať v smere Holešovice i Libeň). V budúcnosti by malo byť možné po dvojkoľajnej trati do Holešovíc + ďalšia dvojkoľajka do Libne - zvýši sa hlavne priepustnosť, tým sa asi myslelo zrýchlenie! Na Mas.n. už nebude potrebné ísť úvraťou cez Libeň...
Viac info: http://www.novespojeni.cz
Súčastnosť: http://www.novespojeni.cz/vizualizace_detail.php?id_swf=6
Budúcnosť: http://www.novespojeni.cz/vizualizace_detail.php?id_swf=7
"Stavba tak například umožní mezinárodním vlakům EuroCity na trase Vídeň - Praha - Berlín, které nyní zastavují v Holešovicích, zajíždět až do centra, "
Ako je to myslene? Ved z Holesovic sa na hl.n. da dostat priamo aj teraz, pokial viem len pri jazde z Holesovic na Mas.n. je nutna uvrat v Libni. Ale ak chcu pri prechadzani Prahpu aj zachadzat do centra, aj tak to bude znamenat uvrat, nie?
Ad Zbyněk: aha, prepáč, tvojho príspevku (Koridor ČR/Rakúsko) som si asi nevšimol... Vedel som, že som niekde niečo podobné čítal, ale nebol som si istý, že kde to bolo (na vlaky.net som si ho nevšimol, až teraz po upozornení).
Podobne nechtiac som vložil aj príspevok s hádajúcim sa korčuliarom a jeho kurióznou "zrážkou" s vlakom...
Stavaři začali razit tunel pod Vítkovem
27.5.2005 ekonomika.iDNES.cz str. 0 / Ostatní zprávy
iDNES maf
Dva dvoukolejné tunely pod horou Vítkov, díky kterým se propojí všechna důležitá pražská nádraží, se budou razit zhruba rok. Se stavbou jižního, který spojí hlavní nádraží a Vysočany, začala společnost Metrostav ve čtvrtek. Severní tunel začne razit Subterra zhruba za měsíc.
Stavaři ještě před zahájením ražby osadili budoucí tunel vysvěcenou soškou svaté Barbory, která je patronkou všech tunelářů. Dva dvoukolejné železniční tunely mají souhrnnou celkovou délku ražených úseků 2401 metrů. Celková délka jižního tunelu je 1364 metrů. Díky tunelům se propojí hlavní a Masarykovo nádraží na jedné straně a stanice Libeň, Vysočany, Holešovice na straně druhé. "Tím se konečně zrychlí pohyb vlaků na těchto tratích," uvedl ve svém projevu při zahájení ražby generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Jan Komárek. Stavba tak například umožní mezinárodním vlakům EuroCity na trase Vídeň - Praha - Berlín, které nyní zastavují v Holešovicích, zajíždět až do centra, připomněla ČTK. Na stavbě tzv. "Nového spojení" stavaři položí celkem 28,48 kilometru nových kolejí, natáhnou 43 kilometrů optických kabelů, 29 km traťových kabelů a 16 km nového trakčního vedení, citovala ČTK mluvčího Skansky Ondřeje Šucha. Nová trať vyřadí z provozu jednokolejnou spojku po žižkovském úbočí Vítkova i navazující tunel. Po dokončení zmizí vlaky, které uvolní místo pro pěší i cyklisty. Stavbu Nového spojení provádí sdružení firem "Pražské spojení", které sdružuje společnosti Skanska, Stavby silnic a železnic, Subterra a Metrostav. Výstavbu financuje Státní fond dopravní infrastruktury a podle dřívějších odhadů přijde na devět miliard korun. Měla by být hotova v roce 2007.
Rakousko a ČR požádají o financování IV. koridoru
26.5.2005 Dopravní noviny str. 13 Železniční doprava
(čtk)
ČR/Rakousko
Rakousko a Česká republika podají do konce letošního roku společnou žádost o financování výstavby IV. železničního koridoru z fondů Evropské unie. Zároveň založí pracovní tým, který bude na problematice jeho vybudování pracovat.
Na počátku května se na tom shodli jihočeský hejtman Jan Zahradník, státní tajemník rakouského ministra dopravy Helmut Kukacka a náměstek ministra dopravy ČR Vojtěch Kocourek.
Koridor, který povede přes České Budějovice, by měl spojit Prahu a rakouský Linec. Sloužit bude především pro nákladní dopravu. Výstavba úseku z Prahy do Českých Budějovic bude zahájena pravděpodobně v druhém pololetí letošního roku. Dokončena by měla být v roce 2016 při předpokládaných nákladech 53 miliard Kč.
"Projekt, jenž vytvoříme, by se měl stát ukázkovým projektem, jak může probíhat spolupráce mezi dvěma zeměmi v oblasti železniční dopravy. Šance na jeho podporu vypadají dobře a již v této oblasti existují určité přísliby," řekl Helmut Kukacka.
"Materiál nyní předkládáme vládě, která bude rozhodovat o financování a harmonogramu financování,"
uvedl Vojtěch Kocourek. Navazující úsek z Českých Budějovic do Horního Dvořiště chtějí podle něj obě země zmodernizovat pro vyšší rychlost a pojmout jej jako mezinárodní projekt. Společně hodlají usilovat o podporu z fondů EU.
Obě země se však neshodly na tom, jakou maximální rychlostí by vlaky měly na koridoru jezdit. Česká strana prosazuje dvojkolejnou trasu, která by umožnila rychlost do 160 km/h, a zadala již studii k nalezení nejlepší trasy. Rakušané se na-opak zasazují o to, aby vlaky jezdily maximální rychlostí do 120 km/h, střídavě po dvoj- a jednokolejné trati. Důvodem nižších nároků rakouské strany jsou podle Helmuta Kukacky především vysoké náklady.
Po trase plánovaného IV. železničního koridoru se uskutečňuje téměř 63 procent objemu zahraničního obchodu mezi Rakouskem a Českou republikou. Koridor by měl zajistit spojení ČR se západní částí Rakouska, Itálií a Slovinskem.
Podľa informácií z médii, ŽSR mali do konca minulého roka vypísať výberové konanie na modernizáciu úseku Piešťany - Nové Mesto nad Váhom. Odhadované náklady by mali byť niekde medzi 4 až 5 miliardami Sk. 85% ceny bude hradiť Kohézny fond EU a zvyšok ŽSR / štát. Ako tento výber dopadol zatiaľ neviem, ešte nie je ani známy termín začatia rekonštrukcie v tomto úseku. Ako to zatiaľ so stavbou vyzerá, do konca roka je čo robiť a s najväčšou pravdepodobnosťou na tento rok sa "stavebný prídel" už vyčerpal.
Stanice Sv. Jur a Brestovany sa zrušia až pod dokončení prilahlých medzistaničných úsekov. Teraz práve prebieha výluka 1 koľaje do Pezinka, preto sa Sv. Jur používa z dopravných dôvodov. Keby to bola zastávka po jednej koľaji by sa muselo jazdiť už z Rače.
