Koridory a vysokorychlostní tratě
Železničné koridory TEN (TransEuropean Network) na území SR:
IV. Szob - Štúrovo - Bratislava - Kúty - Břeclav
V. Kittsee - Bratislava - Žilina - Košice - Čierna n/Tisou - Čop
VI. Žilina - Čadca - Skalité - Zwardoń
IX. Hidasnémeti - Košice - Prešov - Plaveč - Muszyna
Práce na nich síce slimačím tempom, ale predsa-len postupujú, a tie sú námetom tejto diskusie ...
Dopravne stavby Reming Consult a.s.
_________________________________________________
Železniční koridory na území ČR:
I. st.hr. Německa - Děčín - Praha - Česká Třebová - Brno - Břeclav - st.hr. Rakouska
II. st. hr. Rakouska - Břeclav - Hodonín - Přerov - Ostrava - Petrovice u Karviné - st. hr. Polska
III. Cheb st.hr. - Mariánské Lázně - Plzeň - Beroun - Praha - Česká Třebová - Přerov - Ostrava - Bohumín - st. hr. Slovenska
IV. st. hr. Německa - Děčín - Praha - České Budějovice - Horní Dvořiště - st. hr. Rakouska
Železniční koridory (eStav.cz)
Železniční koridory
Železniční koridory ČR
Pokadlial sa ma tento rok robit (zacat) rekonstrukcia? Raca az Piestany, ci az NMnV? Kedy je termin na ukoncenie nejakeho suvisleho celku? Stanice Jur a Brestovany sa budu rusit az ako posledna faza? Budu v ramci tejto fazy rekonstruovane aj vsetky stanice na useku?
Pomerne často jazdím vlakom z Prahy do Bratislavy smerom cez Pardubice a Českú Třebovú. Ako som si všimol, aj napriek tomu že bol prvý koridor oficiálne otvorený ako dokončený, ešte stále sú na ňom úseky, do ktorých sa ani nezasiahlo. Napríklad Praha - Úvaly a Pardubice - Ústí nad Orlicí. Nevie niekto či sa aj tieto úseky niekedy dočkajú rekonštrukcie? Zatiaľ to tak nevyzerá.
Zatímco česká strana hodlá rekonstruovat dosavadní tratě na rychlost 160 km/h, strana rakouská počítá z úsporných důvodů pouze s rychlostí 120 km/h. Argumentuje také obtížnými geologickými podmínkami na svém území, ale hlavně tím, že pro nákladní dopravu (pro niž je koridor především určen, neboť pro rozvoj dopravy osobní zde nejsou demografické podmínky) to bude postačující.
"Nákladní doprava je středem zájmu i proto, že propojí určitá centra na české a rakouské straně, eventuálně i v Německu s přístavy buď na Jadranu nebo Baltském moři. Konkrétně se zde myslí napojení Štýrského Hradce na jednotlivé přístavy u zmíněných moří. Navíc trasa koridorů kříží řeku Dunaj a my bychom vytvořili u Dunaje velký terminál, ke kterému by byla přivedena železnice. Tím by se umožnilo i spojení s Černým mořem a dále na sever se Severním mořem pomocí kanálu Rýn – Mohan – Dunaj", uvedl na jednání státní tajemník ministerstva dopravy, inovací a technologie Rakouska Mag. Helmut Kukacka.
Dokončení koridoru z Prahy do Českých Budějovic se předpokládá (jak už tu bylo uvedeno) v roce 2016 a náklady mají dosáhnout 53 miliard Kč.
(zdroj: Železničář 20/2005)
Tá budova slúži skutočne ako sklad, vlastne sklady. Na jej konci je ešte jedna rampa, podstatne menšia, možno povedať rampička. Po nej sa dá pohodlne prejsť na roh budovy odvrátenom od koľají, kde na stene vidieť oznamovaciu tabuľku k čomu sa tu dá dostať (samozrejme, v predajnom čase). Ďalšie oznamy nekomentujem, z textu je jasné o čo ide.
. Zástavka tu určite bude. Rozhodlo sa o tom na základe neexistencie miestnej nakládky a pre osobnú dopravu stačí aj zastávka. Predpokladám, že stavebné práce začnú až po dokončení Pezinka. Stanica sa používa hlavne z dopravných dôvodov. Tento týždeň je aj tak výluka 1 TK medzi Pezinkom a Sv. Jurom, pretože sa robí v Pezinku zhlavie.
Inak vie mi niekto vysvetliť rozdielnosť trás a názvov koridorov v ČR a SR, tj. 1.český koridor ide z ŐBB - Bžeclav - ČT - Praha - Dešín - DB a vôbec zmienky o našom 6.koridore, kt. ide súbežne s 1.českým koridorom, alebo 3.český koridor ide na Čadcu a z Čadce do ČR nejde nejde žiadny slovenský koridor, prečo????
ad Jakub:
Celá ta situace se jeví jako momentálně i výhledově nešťastné rozhodnutí. Za prvé proto, že kupodivu nastal konsenzus mezi ekologickými aktivisty, dopravními odborníky a zejména představiteli dotčených krajů či zemí a obcí v tom, že výstavba koridoru má zásadní důležitost pro rozvoj regionu po obou stranách hranice. Byl to patrně první případ v našich zemích, kdy v současnosti zcela jednoznačně dostala přednost výstavba spojení železničního před silničním. Tento konsenzus nemusí do budoucna vytrvat. Za druhé z toho důvodu, že se tak zmešká ustálení tras mezinárodních zejména nákladních vlaků po úplné liberalizaci využívání evropské železniční sítě, dopravci si najdou jiné spojení sever - jih a SŽDC i region tak pravděpodobně přijdou o své šance těžit z existence koridoru.
Teraz bol v Udalostech CT 1 prispevok, ze planovana vystavba koridoru z Prahy cez Ceske Budejovice do Rakuska sa odklada o 6 rokov (povodne sa malo jazdit po novom uz o 5 rokov), ako inak kvoli nedostatku financii. Taktiez Rakusania menia plany, uz nebudu stavat dvojkolajnu trat za Horniho Dvoriste do Linza, ale len jedno a max. rychlost znizia na 120 km/h.
Keby to niekto chcel vidiet, da sa to pozriet v archive CT.
Oddálení termínu dokončení modernizace obou koridorů o šest let s sebou totiž přinese i zvýšení nákladů, a to až o pětinu na celkových 118 miliard Kč. (...)
Pokud jde o samotnou modernizaci třetího a čtvrtého koridoru, jsou momentálně všechny projekty ve stadiu příprav. Již letos by se mělo začít stavět mezi Stránčicemi a Prahou-Hostivaří na trase čtvrtého koridoru. Na třetím koridoru se chystá jako první stavba úseku Plzeň – Stříbro. V letech 2004 až 2006 by na tyto účely mělo z evropských fondů jít asi šest miliard Kč. Investor modernizace koridorů, Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), počítá s dalšími úvěry a půjčkami, protože na pomoc státu se prý příliš spoléhat nelze. „Uměli bychom stavět rychleji, ale vše záleží na penězích,“ upozornil ředitel SŽDC Jan Komárek. Podle jeho názoru je důležité, aby oprava koridorů proběhla co nejdříve, protože jinak hrozí to, že mezinárodní vlaky začnou jezdit přes Rakousko. Za možné řešení považuje Jan Komárek úvěry negarantované státem. „Počítá se také s prostředky krajů a obcí,“ dodal. Například město Plzeň se údajně bude podílet na úseku Plzeň-Skvrňany-Křimice 140 miliony Kč. (Dopravní noviny 16/2005, zvýraznění: Zbyněk)
Ad Kaxno : Nehnevám sa, je to v poriadku. Čo sa týka tej varianty, čo som navrhoval, myslel som ponechať pôvodné rozvetvenie stanice. Ale tranzitné vlaky, myslím prechodiace bez zastavenia, viesť v pokračovaní trať. koľají. Pracoval som v st. kde to bolo takto riešené. Vlaky ktoré prechodili išli po trať. koľaji bez obmedzenia rýchlosti a mimo staničných koľají. Na oboch koncoch stanice boli odbočné výhybky, aj s odvratom, odkial viedli odbočné koľaje do stanice. Vlaky sme mohli púšťať odbočkou 40km/h po stan. koľajách , alebo 100 km/h po traťovej koľaji mimo stan. koľají, pričom sa nerušil posun, ani zamestnancov v stan. koľajach.
Podľa informácií z médii, ŽSR mali do konca minulého roka vypísať výberové konanie na modernizáciu úseku Piešťany - Nové Mesto nad Váhom. Odhadované náklady by mali byť niekde medzi 4 až 5 miliardami Sk. 85% ceny bude hradiť Kohézny fond EU a zvyšok ŽSR / štát. Ako tento výber dopadol zatiaľ neviem, ešte nie je ani známy termín začatia rekonštrukcie v tomto úseku. Ako to zatiaľ so stavbou vyzerá, do konca roka je čo robiť a s najväčšou pravdepodobnosťou na tento rok sa "stavebný prídel" už vyčerpal.
Stanice Sv. Jur a Brestovany sa zrušia až pod dokončení prilahlých medzistaničných úsekov. Teraz práve prebieha výluka 1 koľaje do Pezinka, preto sa Sv. Jur používa z dopravných dôvodov. Keby to bola zastávka po jednej koľaji by sa muselo jazdiť už z Rače.