Kombinovaná doprava
V Evropské unii (a zažíváme to na vlastní kůži v obou našich státech) v současné době probíhá "válka" mezi nákladní dopravou silniční a železniční. Ekologická hlediska hovoří jasně ve prospěch železniční dopravy, zastánci dopravy silniční pak argumentují její vyšší operativností.
Jakýmsi průsečíkem těchto dvou linií je kombinovaná doprava, ať už doprovázená (přeprava nákladních automobilů po železnici) nebo nedoprovázená (přeprava kontejnerových zásilek zčásti po železnici a zčásti po silnici).
I když příspěvky z této oblasti tady zazněly v různých diskusích, domnívám se, že vzhledem k rostoucímu významu kombinované dopravy a stále přibývajícím informacím o ní si zaslouží téma samostatné.
Podradené diskusné témy
Splinťo asi myslel, že KD zahŕňa len Ro-Lu. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/322650/
splinterX: Myslíš? A toto je čo? http://www.transportonline.sk/spravy/123-metrans-stale-rastie.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/322649/
jedina krajina, kde kombinovana doprava nefunguje je asi Slovensko 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/322646/
Přestože operátor kombinované dopravy silnice – železnice Bohemiakombi v posledním čtvrtletí loňského roku, stejně jako všichni dopravci a speditéři, také pocítil a zaznamenal první negativní vlivy plynoucí ze zpomalení hospodářského růstu, nepostihly ho ztráty přeprav tak silnou měrou, jako jiné dopravní obory.
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_2kombi.htm
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_2kombi.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/322631/
Operátor kombinované dopravy a železniční společnost ERS Railways změnila na počátku ledna u pravidelných vlaků mezi Rotterdamem a Mělníkem dopravce mezi německou pohraniční stanicí Bad Schandau a Mělníkem. Od 1. ledna zajišťuje vozbu vlaku v úseku společnost OKD Doprava, a. s. Oznámil to zástupce ERS Railways Jaroslav Tyle.
OKD Doprava bude používat pro dopravu vlaku lokomotivy řady 753.7. Díky motorovým lokomotivám bude moci zajistit i přetah vlaku na předávací kolejiště terminálu MIT (Mělník Intermodal Terminal), které je napojeno na železniční stanici Mělník neelektrifikovanou kolejí. ERS Railways provozuje vlaky svými lokomotivami Class 66 v úseku Rotterdam - Pirna od 1. srpna roku 2005, dopravcem na celém českém území byly dosud České dráhy. Loni v září se z důvodu dlouhodobé rekonstrukce železniční stanice Pirna změnilo místo přepřahu na Bad Schandau.
Od poloviny prosince elektricky
V polovině prosince loňského roku přišla další důležitá změna ve vedení vlaků mimo Českou republiku - motorové lokomotivy nahradily v úseku mezi Rotterdamem a Bad Schandau převážně nově převzaté elektrické lokomotivy Siemens ES 64 F4. Vlaky z Mělníka do Rotterdamu a zpět jezdí letos pravidelně šestkrát týdně v každém směru. Podle Jaroslava Tyleho ERS nabízí i možnost zavedení posilových vlaků.
(Dopravní noviny)
OKD Doprava bude používat pro dopravu vlaku lokomotivy řady 753.7. Díky motorovým lokomotivám bude moci zajistit i přetah vlaku na předávací kolejiště terminálu MIT (Mělník Intermodal Terminal), které je napojeno na železniční stanici Mělník neelektrifikovanou kolejí. ERS Railways provozuje vlaky svými lokomotivami Class 66 v úseku Rotterdam - Pirna od 1. srpna roku 2005, dopravcem na celém českém území byly dosud České dráhy. Loni v září se z důvodu dlouhodobé rekonstrukce železniční stanice Pirna změnilo místo přepřahu na Bad Schandau.
Od poloviny prosince elektricky
V polovině prosince loňského roku přišla další důležitá změna ve vedení vlaků mimo Českou republiku - motorové lokomotivy nahradily v úseku mezi Rotterdamem a Bad Schandau převážně nově převzaté elektrické lokomotivy Siemens ES 64 F4. Vlaky z Mělníka do Rotterdamu a zpět jezdí letos pravidelně šestkrát týdně v každém směru. Podle Jaroslava Tyleho ERS nabízí i možnost zavedení posilových vlaků.
(Dopravní noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/321149/
Rakouský operátor kombinované dopravy Intercontainer Austria (ICA) na konci loňského roku nastoupil „ozdravnou kúru„. Sanační plán počítá pro letošní rok s lepším vytížením vlaků, zvýšením přepravních tarifů i produktivity a zeštíhlením organizace. Záchranný program představil po svém nástupu do funkce nový muž v čele podniku, Wilhelm Patzner.
Podle někdejšího zaměstnance Ökombi, který je od loňského října předsedou představenstva ICA, by se do konce letošního roku měla společnost znovu pohybovat „přinejmenším v černé nule„.
Největší problémy má ICA u mezinárodní přepravy do námořních přístavů, která se loni propadla do ztráty. Naopak na úseku kontinentální dopravy má ICA uspokojivé výsledky, které jí pomáhají krýt ztrátu.
Za prvních devět měsíců loňského roku přepravil Intercontainer Austria 340 tisíc TEU, meziročně o čtyři procenta méně. Za celý rok pak plánoval překročení hranice 420 tisíc TEU.
„ICA se dosud na trhu choval nepružně a na změny prostředí reagoval pomalu,„ označil jednu z hlavních příčin současného stavu podniku Wilhelm Patzner. „Je naprosto nepřípustné, aby zákazník čekal na nabídku dva dny,„ dodal. Nový předseda představenstva bude podle svých slov usilovat o výrazné zlepšení kvality služeb. Za jeden z klíčových úkolů v této souvislosti považuje intenzivnější výměnu informací se zákazníky.
ICA zatím rozhodně nemá snadnou pozici. Konkurence na ostrém rakouském trhu kombinované dopravy rozhodně nepřešlapuje na místě. Železniční podniky požadují za své služby vyšší platby – ať už jde o domácí Rail Cargo Austria nebo další evropské poskytovatele trakce. Tyto vícenáklady musí Intercontainer Austria kvůli velmi nízkým maržím přenášet dále na zákazníky.
Vedení ICA již loni oznámilo, že pro letošní rok musí zvýšit ceny v domácí i mezinárodní kombinované dopravě o pět až patnáct procent. S ohledem na nižší vytížení spojů plánuje i některá omezení. Například na trase Wolfurt – Brémy/Hamburk sníží počet provozovaných vlaků z dvanácti na šest týdně. S novými nabídkami přeprav Wilhelm Patzner počítá naopak mezi Rakouskem a Rumunskem, Polskem a Srbskem.
Od 20. října loňského roku ICA provozuje nový spoj mezi slovinským přístavem Koper a překladovým centrem ve Štýrském Hradci (Graz). Na relaci Terst – Rakousko (přes Villach) hodlá ICA intenzivně spolupracovat s Societa` Alpe Adria a Intercontainer-Interfrigo na zlepšení vytížení spoje.
(Dopravní noviny)
Podle někdejšího zaměstnance Ökombi, který je od loňského října předsedou představenstva ICA, by se do konce letošního roku měla společnost znovu pohybovat „přinejmenším v černé nule„.
Největší problémy má ICA u mezinárodní přepravy do námořních přístavů, která se loni propadla do ztráty. Naopak na úseku kontinentální dopravy má ICA uspokojivé výsledky, které jí pomáhají krýt ztrátu.
Za prvních devět měsíců loňského roku přepravil Intercontainer Austria 340 tisíc TEU, meziročně o čtyři procenta méně. Za celý rok pak plánoval překročení hranice 420 tisíc TEU.
„ICA se dosud na trhu choval nepružně a na změny prostředí reagoval pomalu,„ označil jednu z hlavních příčin současného stavu podniku Wilhelm Patzner. „Je naprosto nepřípustné, aby zákazník čekal na nabídku dva dny,„ dodal. Nový předseda představenstva bude podle svých slov usilovat o výrazné zlepšení kvality služeb. Za jeden z klíčových úkolů v této souvislosti považuje intenzivnější výměnu informací se zákazníky.
ICA zatím rozhodně nemá snadnou pozici. Konkurence na ostrém rakouském trhu kombinované dopravy rozhodně nepřešlapuje na místě. Železniční podniky požadují za své služby vyšší platby – ať už jde o domácí Rail Cargo Austria nebo další evropské poskytovatele trakce. Tyto vícenáklady musí Intercontainer Austria kvůli velmi nízkým maržím přenášet dále na zákazníky.
Vedení ICA již loni oznámilo, že pro letošní rok musí zvýšit ceny v domácí i mezinárodní kombinované dopravě o pět až patnáct procent. S ohledem na nižší vytížení spojů plánuje i některá omezení. Například na trase Wolfurt – Brémy/Hamburk sníží počet provozovaných vlaků z dvanácti na šest týdně. S novými nabídkami přeprav Wilhelm Patzner počítá naopak mezi Rakouskem a Rumunskem, Polskem a Srbskem.
Od 20. října loňského roku ICA provozuje nový spoj mezi slovinským přístavem Koper a překladovým centrem ve Štýrském Hradci (Graz). Na relaci Terst – Rakousko (přes Villach) hodlá ICA intenzivně spolupracovat s Societa` Alpe Adria a Intercontainer-Interfrigo na zlepšení vytížení spoje.
(Dopravní noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/320074/
Chorvatské podniky by v budoucnu mohly stejně jako provozovatelé kombinované dopravy v členských zemích Evropské unie čerpat dotace z podpůrného fondu Marco Polo. Memorandum o porozumění v tomto směru podepsali na konci října představitelé Evropské komise a chorvatské vlády. Evropská unie podporuje prostřednictvím peněz z fondu Marco Polo od roku 2003 projekty zaměřené na přesun toku zboží ze silnice na železnici, případně na vnitrozemské vodní cesty a námořní příbřežní trasy. Evropská komise si od rozšíření programu slibuje propojení integrovaného evropského dopravního systému s Balkánem.
(Dopravní noviny)
(Dopravní noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/309619/
Nizozemský operátor Shuttlewise v říjnu spustil nový kyvadlový spoj mezi nizozemským přístavem Rotterdam a německým hubem v porúrském Herne. RuhrShuttle je v provozu třikrát týdně a v Herne je napojen na síť vlaků kombinované dopravy do Maďarska (Šoproň a Budapešť), Rumunska (Bukurešť), Řecka (Thessaloniki/Soluň), Turecka (Istanbul), Švédska (Älmhult, Göteborg a Norrköping), Rakouska (Hall in Tirol), Itálie (Verona) a Německa (Lübeck). V Rotterdamu je napojen na terminál příbřežní plavby a přístavní zónu Maasvlakte. Shuttlewise byl založen letos 23. června, jeho stoprocentním vlastníkem je společnost Inter Modal Solutions. www.shuttlewise.com
(Dopravní noviny)
(Dopravní noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/309618/
Německý železniční podnik TX Logistik převezme spoje dánského operátora Kombi Dan a sloučí je se svou nabídkou přeprav mezi Skandinávií a italskou Veronou. Kombi Dan se sedmi zaměstnanci a jednou obsluhovanou relací se řadí mezi malé provozovatele a do budoucna by nebyl schopen zvládnout dynamický růst trhu. Celkem 68 společníků Kombi Dan z řad spedičních firem se dohodlo na ukončení činnosti ke konci roku, i když podnik podle ředitele Pera Flemminga produkoval zisk. Kombi Dan nabízí čtyři týdenní odjezdy mezi Taulovem a Veronou, TX Logistik provozuje dva vlaky týdně mezi Veronou a Padborgem. Po sloučení nabídek budou moci zákazníci využívat čtyř spojů mezi Veronou a Taulovem se zastávkou v Padborgu.
(Dopravní noviny)
(Dopravní noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/309617/
Rakouský operátor kombinované dopravy Ökombi zahájil ve spolupráci s chorvatským partnerem Crokombi v říjnu provoz nové linky doprovázené kombinované dopravy Ro-La mezi obcí Spacva na východě Chorvatska a hornorakouským Welsem. S trasou dlouhou 808 kilometrů je nové spojení nejdelší svého druhu v Evropě. Vlaky odjíždějí každý den v obou směrech. Jsou vypravovány vždy večer, do cíle dorazí následující den. Ökombi a Crokombi na ně nasazují 17 speciálních nízkých vagonů a doprovodný vůz. Kolejový materiál poskytly chorvatské a slovinské dráhy a nákladní divize rakouských spolkových drah Rail Cargo Austria. Jednotlivá jízda stojí 500 eur, zpáteční 900 eur. V nabídce Ökombi je tak již celkem osm linek Ro-La s celkem 84 vlaky denně.
(Dopravní noviny)
(Dopravní noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/309616/
Přesun nákladní dopravy ze silnice na železnici je jednou ze základních priorit rakouské dopravní politiky. V uplynulých šesti letech rakouský státní rozpočet na podporu kombinované dopravy vynakládal v průměru tři miliony eur ročně, celkem tedy 18 milionů eur.
Prostředky byly primárně určeny na spolufinancování výstavby a modernizace terminálů a nákupu nových technologií a vybavení. Na internetových stránkách spolkového ministerstva dopravy, které do podpory zahrnulo i některé hraniční projekty, se uvádí dokonce částka 22 milionů eur.
Rakouská vláda garantuje podporu až 800 tisíc eur na každý novátorský projekt. V uplynulých šesti letech dotaci čerpalo celkem padesát rakouských podniků.
„Bez státní podpory bychom nebyli schopni realizovat náš koncept multikontejneru,„ uvedl například ředitel Montan Spedition Karl Thaller. Jeho společnost vyvinula speciální kontejner pro kombinovanou dopravu a za pomoci veřejných prostředků vybudovala nový terminál v Kapfenbergu. V parku společnosti Montan, která působí především v evropské nedoprovázené kombinované dopravě, je nyní více než tisícovka 30stopých kontejnerů.
(Dopravní noviny)
Prostředky byly primárně určeny na spolufinancování výstavby a modernizace terminálů a nákupu nových technologií a vybavení. Na internetových stránkách spolkového ministerstva dopravy, které do podpory zahrnulo i některé hraniční projekty, se uvádí dokonce částka 22 milionů eur.
Rakouská vláda garantuje podporu až 800 tisíc eur na každý novátorský projekt. V uplynulých šesti letech dotaci čerpalo celkem padesát rakouských podniků.
„Bez státní podpory bychom nebyli schopni realizovat náš koncept multikontejneru,„ uvedl například ředitel Montan Spedition Karl Thaller. Jeho společnost vyvinula speciální kontejner pro kombinovanou dopravu a za pomoci veřejných prostředků vybudovala nový terminál v Kapfenbergu. V parku společnosti Montan, která působí především v evropské nedoprovázené kombinované dopravě, je nyní více než tisícovka 30stopých kontejnerů.
(Dopravní noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/309615/
Nový projekt uceleného vlaku Terst-Lovosice byl představen dne 30. října 2008 při slavnostní prezentaci v sídle italské ambasády.
Celá zpráva: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_45ters.htm
Celá zpráva: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_45ters.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/308210/
Od loňského října provozují dva operátoři kombinované dopravy – německý Kombiverkehr a slovinský Adria Kombi – společný podnik Europe Intermodal v Turecku. Letos v březnu uvedli do provozu spoj Bosporus-EuropeExpress mezi Mnichovem a Istanbulem. Na překonání 2000 kilometrů dlouhé trasy potřebuje čtyři dny při odjezdu z Německa, v opačném směru o den více.
Vlaky jsou zatím vytíženy ze 70 procent ve směru do Turecka a z 50 procent v opačném směru a nedosahují plánované úrovně vytížení kolem 85 procent. Vedení joint venture si uvědomuje, že podnik má před sebou ještě dlouhou cestu. Díky postupnému zvyšování poptávky po jeho službách se nicméně do budoucna dívá s optimismem.
V úseku Mnichov – Lublaň jezdí Bosporus-Europe-Express (BEEX) od zavedení ve frekvenci tří odjezdů týdně, od listopadu se počet vypravených spojů zvýšil na pět týdně. Mezi slovinskou metropolí a terminálem Halkali v evropském předměstí Istanbulu je zatím v provozu jeden spoj týdně, nejpozději do února však provozovatel plánuje zdvojnásobení frekvence. Potenciál BEEX se podle něj dále zvýšil po zavedení nového spoje, který třikrát týdně jezdí mezi Mnichovem a Duisburgem. Od října je průběh celé přepravy monitorován pomocí GPS technologie.
Plánům Europe Intermodal nahrává aktuální hospodářská situace v Turecku, jehož ekonomika v posledních letech roste tempem mezi pěti a 10 procenty. Dovoz a vývoz země mezi Evropou a Asií se od roku 2001 pravidelně každoročně zvyšuje v průměru o osm procent. Vlak do Mnichova je logickou první alternativou: Německo je tradičně nejdůležitějším obchodním partnerem Turecka.
Železniční doprava v Turecku ovšem nemá velkou tradici. Nákladní železniční doprava je proto zatím v zemi jen velmi slabě rozvinutá a o systému kombinované dopravy to platí dvojnásob. Na 1000 km2 v Turecku připadá v průměru jen jedenáct kilometrů železničních tratí, což je jen zlomek evropské hustoty železniční sítě. Silniční nákladní doprava zajišťuje 95 procent tureckého domácího trhu a mezinárodní zásilky téměř bez výjimky putují po moři.
Turecká vláda již ovšem zformulovala dopravní politiku, v níž zlepšení poměrů na železnici označuje za jednu z priorit. Naléhavou potřebu investic by měl zajistit investiční program, který na železnici do roku 2020 přivede 15 miliard USD. Dalších nejméně 2,5 miliardy USD si vyžádá výstavba nového železničního tunelu pod Marmarským mořem, který by měl od roku 2012 spojit evropskou a asijskou část istanbulské megapole. Turecké dráhy TCDD mají v plánu v návaznosti na to vybudovat celkem jedenáct nákladových center; pět z nich by mělo být uvedeno do provozu již v roce 2011.
(Dopravní noviny)
Vlaky jsou zatím vytíženy ze 70 procent ve směru do Turecka a z 50 procent v opačném směru a nedosahují plánované úrovně vytížení kolem 85 procent. Vedení joint venture si uvědomuje, že podnik má před sebou ještě dlouhou cestu. Díky postupnému zvyšování poptávky po jeho službách se nicméně do budoucna dívá s optimismem.
V úseku Mnichov – Lublaň jezdí Bosporus-Europe-Express (BEEX) od zavedení ve frekvenci tří odjezdů týdně, od listopadu se počet vypravených spojů zvýšil na pět týdně. Mezi slovinskou metropolí a terminálem Halkali v evropském předměstí Istanbulu je zatím v provozu jeden spoj týdně, nejpozději do února však provozovatel plánuje zdvojnásobení frekvence. Potenciál BEEX se podle něj dále zvýšil po zavedení nového spoje, který třikrát týdně jezdí mezi Mnichovem a Duisburgem. Od října je průběh celé přepravy monitorován pomocí GPS technologie.
Plánům Europe Intermodal nahrává aktuální hospodářská situace v Turecku, jehož ekonomika v posledních letech roste tempem mezi pěti a 10 procenty. Dovoz a vývoz země mezi Evropou a Asií se od roku 2001 pravidelně každoročně zvyšuje v průměru o osm procent. Vlak do Mnichova je logickou první alternativou: Německo je tradičně nejdůležitějším obchodním partnerem Turecka.
Železniční doprava v Turecku ovšem nemá velkou tradici. Nákladní železniční doprava je proto zatím v zemi jen velmi slabě rozvinutá a o systému kombinované dopravy to platí dvojnásob. Na 1000 km2 v Turecku připadá v průměru jen jedenáct kilometrů železničních tratí, což je jen zlomek evropské hustoty železniční sítě. Silniční nákladní doprava zajišťuje 95 procent tureckého domácího trhu a mezinárodní zásilky téměř bez výjimky putují po moři.
Turecká vláda již ovšem zformulovala dopravní politiku, v níž zlepšení poměrů na železnici označuje za jednu z priorit. Naléhavou potřebu investic by měl zajistit investiční program, který na železnici do roku 2020 přivede 15 miliard USD. Dalších nejméně 2,5 miliardy USD si vyžádá výstavba nového železničního tunelu pod Marmarským mořem, který by měl od roku 2012 spojit evropskou a asijskou část istanbulské megapole. Turecké dráhy TCDD mají v plánu v návaznosti na to vybudovat celkem jedenáct nákladových center; pět z nich by mělo být uvedeno do provozu již v roce 2011.
(Dopravní noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/306486/
Rakouský kombi operátor Ökombi nabízí opět od září podzimní rabat pro určité vlaky systému RoLa (Rollende Landstrasse) mezi místy Trento a Regensburg. Zákazníci ušetří 50 leur, pokud uvádějí konec příjmu v 1.45 hod. v Regensburgu nebo v 11.30 hod. v Trentu.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/305520/
Převod nákladní dopravy ze silnice na železnici je naléhavým úkolem dopravní politiky Rakouska. Státní sekretářka pro dopravu Christa Kranzlová uvedla bilanci státní podpory kombinované dopravě. Podle ní v této době obnášela 3 miliony leur za rok, celkem 18 milionů leur (cca 200 milionů Kč). Týkala se - kromě jiného - terminálů, nových technologií nebo zařízení pro kombinovanou dopravu. V rámci uvedených 18 mil. leur se realizovalo 20 projektů. Stát poskytoval až 800 000 leur na inovační projekty. Adresáty podpory bylo 50 rakouských podniků, které o inovační projekty usilovaly. Např K. Thaller, ředitel Montan Spedition z Kapfenbergu, potvrdil, že bez finanční podpory by nevyvinuli jejich multikontainer - speciální kontejner pro kombinovanou dopravu. Montan má již více než 1000 těchto 30stopých kontejnerů ve vlastním vozovém parku a užívá je hlavně v evropské nedoprovázené dopravě.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/305519/
Společnost Terminales Marítimas del Sureste (TMS) a státní nákladní železnice Renfe Mercancías chtějí do konce roku spojit přístav Alicante nákladními vlaky s Madridem. Plánuje se zavést až tři vlaky denně, jež mohou dopravit až 100 kontejnerů TEU (20’). Z počátku půjde zatím o tři vlaky týdně. Cílovou nákladní stanicí vMadridu bude Azuqueca de Henares nebo Coslada. TMS odpovídá za výstavbu přístavu Alicante, který od července disponuje novým kontejnerovým terminálem.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/303981/
Dráha zvýšila svůj podíl na dopravě kontejnerů přes hamburský přístav. V letošním prvním pololetí se po kolejích přivezlo a odvezlo kolem 970 000 TEU (20stopých kontejnerových jednotek). Je to o 10 % více než v roce 2007. Kontejnerový překlad přístavu však stoupl jen o 3,8 % na 5 milionů TEU. Nový rekord zaznamenala dráha také v celkovém obratu, který se zvýšil o 1,4 % na 19,94 milionu tun.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/303979/
Podnik námořní spedice Marittima Spedizioni Srl nabízí nové spojení kombinované dopravy voda-železnice. Pro švýcarskou vagonku Stadler Bussnang se bude v jihoitalském přístavu Savona naloďovat 64 elektrovlaků „Flirts„, vyrobených v Evropě, pro Alžírsko. Přístavní správa proto prodloužila manipulační kolej o 530 m až na příslušné molo. Zakázka ve výši kolem 400 milionů euro (cca 10 miliard Kč) zahrnuje společně s drážním podnikem Serfer měsíčně převoz dvou vlaků o délce 74 metrů a hmotnosti 120 tun. Služba kombinované dopravy byla dohodnuta na tři roky.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/303969/
Po výstavbě logistického parku v Ostravě-Porubě se připravuje v blízkosti moravskoslezské metropole stavba dalšího velkého logistického centra.
V průmyslové zóně Mošnov ho chce vybudovat za 4 až 5 miliard korun společnost HB Reavis Group CZ. Ostravští zastupitelé ve středu schválili, že jí město prodá 50 hektarů v průmyslovém areálu v Mošnově.
V jednotlivých provozech mošnovského centra by mohlo získat práci přibližně 400 až 500 zaměstnanců. „Hlavním společenským přínosem projektu bude však kýžený návrat přepravy zboží ze silnice na železnici. Pokud se podaří projekt realizovat v plánovaném rozsahu, ubude na území Moravskoslezského kraje až 15 procent kamiónů,„ řekl ČTK Hanuš Krejčí z HB Reavis.
Firma chce nabízet široké spektrum logistických služeb včetně kombinované dopravy. Denní kapacita přepravovaného zboží by mohla dosáhnout až 26 tisíc tun. Díky tomu by mohlo v Moravskoslezském kraji ubýt denně až 650 kamiónů, což představuje o 42 tisíc tun emisí za rok méně, čímž by se odlehčilo také životnímu prostředí. Navíc díky bezpečnější přepravě by mohlo ubýt mrtvých na silnicích.
Kolaudace v roce 2012
„Předpokládáme, že vlastní výstavba začne v roce 2010 a do konce roku 2012 budou zkolaudovány první provozy na zhruba 50 hektarech území včetně terminálu kombinované dopravy,„ nastínil Krejčí.
„Byť byla mošnovská zóna určena primárně pro investice výrobního charakteru, nabízí zároveň ideální a jedinečnou příležitost zkombinovat leteckou, železniční a silniční dopravu na jednom místě,„ upozornil investiční náměstek ostravského primátora Zdeněk Trejbal (ČSSD). „Zvýšení dopravního významu ostravského letiště v oblasti nákladní přepravy bude znamenat zásadní impuls pro jeho rozvoj. Z pohledu města i kraje je proto tento záměr naprosto strategický,„ konstatoval Trejbal.
Město prodá pozemky firmě HB Reavis za cenu 330 korun za metr čtvereční. HB Reavis Group spravuje aktiva přesahující miliardu eur a je lídrem slovenského trhu s nemovitostmi. Majiteli jsou individuální vlastníci ze Slovenska.
(Právo)
V průmyslové zóně Mošnov ho chce vybudovat za 4 až 5 miliard korun společnost HB Reavis Group CZ. Ostravští zastupitelé ve středu schválili, že jí město prodá 50 hektarů v průmyslovém areálu v Mošnově.
V jednotlivých provozech mošnovského centra by mohlo získat práci přibližně 400 až 500 zaměstnanců. „Hlavním společenským přínosem projektu bude však kýžený návrat přepravy zboží ze silnice na železnici. Pokud se podaří projekt realizovat v plánovaném rozsahu, ubude na území Moravskoslezského kraje až 15 procent kamiónů,„ řekl ČTK Hanuš Krejčí z HB Reavis.
Firma chce nabízet široké spektrum logistických služeb včetně kombinované dopravy. Denní kapacita přepravovaného zboží by mohla dosáhnout až 26 tisíc tun. Díky tomu by mohlo v Moravskoslezském kraji ubýt denně až 650 kamiónů, což představuje o 42 tisíc tun emisí za rok méně, čímž by se odlehčilo také životnímu prostředí. Navíc díky bezpečnější přepravě by mohlo ubýt mrtvých na silnicích.
Kolaudace v roce 2012
„Předpokládáme, že vlastní výstavba začne v roce 2010 a do konce roku 2012 budou zkolaudovány první provozy na zhruba 50 hektarech území včetně terminálu kombinované dopravy,„ nastínil Krejčí.
„Byť byla mošnovská zóna určena primárně pro investice výrobního charakteru, nabízí zároveň ideální a jedinečnou příležitost zkombinovat leteckou, železniční a silniční dopravu na jednom místě,„ upozornil investiční náměstek ostravského primátora Zdeněk Trejbal (ČSSD). „Zvýšení dopravního významu ostravského letiště v oblasti nákladní přepravy bude znamenat zásadní impuls pro jeho rozvoj. Z pohledu města i kraje je proto tento záměr naprosto strategický,„ konstatoval Trejbal.
Město prodá pozemky firmě HB Reavis za cenu 330 korun za metr čtvereční. HB Reavis Group spravuje aktiva přesahující miliardu eur a je lídrem slovenského trhu s nemovitostmi. Majiteli jsou individuální vlastníci ze Slovenska.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/303788/
Co sa tyka kontajnerov, je to efektivnejsie a udajne sa u nas chysta vystavba novych kontajnerovych prekladisk..
v kazdom pripade vdaka za ozrejmenie