Muzea a muzejní dráhy

České Budějovice se zapsaly do učebnic historie nejstarší koněspřežní železnicí na evropském kontinentě, vybudovanou v letech 1825 - 1832. Vedla z Českých Budějovic do Lince a měřila 120,8 km. Život v 19. století připomene asi sto metrů koněspřežné dráhy v České ulici, která bude opět v provozu v sobotu 13. září od 10 do 18 hodin. Na trať se vydá kopie drezíny z roku 1825. Studio dell`arte České Budějovice navíc v divadelním představení přihlížejícím objasní, "kterak český inženýr František Antonín Gerstner koněspřežnou dráhu první na kontinentu zbudoval a kterak mu při tom český fištrón neboli rozum byl ku pomoci".
O historii koněspřežky se budete moci dozvědět víc také z dokumentárních i hraných filmů promítaných v Mánesově ulici ve strážním domku. V 11.15 vyráží autobus po trase dávné železnice z Českých Budějovic do rakouského Kerschbaumu s odborným výkladem a ukázkou jízdy po trati v cílové stanici. (Rezervace na tel.: 386 352 881).
Koněspřežce bude patřit i Malé nádvoří s výstavou Jihočeského muzea Tudy jela koněspřežka, odborným výkladem a programem pro děti, který je připraven také na Velkém nádvoří. Umělecká společnost Komedianti tu od 10 do 16 hodin sehraje tři pohádky.
České Budějovice hostí i řadu dalších akcí, výstav a otevřou dveře 26 památek. Do zahrady Biskupství českobudějovického, která je jinak pro veřejnost zcela uzavřena, bude možnost nahlédnout v sobotu od 9 do 17 hodin. Běžně zpřístupněn veřejnosti nebývá ani bývalý areál dominikánského kláštera s kostelem Obětování Panny Marie. Program oslav EHD na http://www.c-budejovice.cz .

(Cestovani.iHNed.cz)

Nizozemské národní železniční muzeum nenajdete ani v hlavním ani v královském sídelním městě, ale ve významném železničním uzlu jižně od Amsterodamu - v Utrechtu. Leží na opačné straně historického středu města, než se rozkládá moderní rušné centrální nádraží.

Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_34utre.htm

Od roku 1991 organizuje Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska (dobrovolná zájmová, nestranická a nevládní organizace především historických obcí nebo jejich částí) vždy vměsíci září Dny evropského dědictví - Dny otevřených dveří památek (European Heritage Days -EHD).

Celý článek o podílu ČD: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_34dny.htm

Do Železničního muzea ve Zlonicích dorazí právě dnes nejstarší dochovaná motorová lokomotiva vyrobená v ČKD Praha v roce 1955, která obohatí unikátní sbírku sedmi cukrovarských lokomotiv muzea.
„Stane se tak za finanční podpory městyse Zlonice,„ uvedl předseda sdružení Klub železničního muzea Tomáš Čech.
Ve spolupráci muzea a provozovatele internetových stránek Zrušené a zaniklé železnice v ČR je na sobotu připraven pro příznivce parních strojů výšlap při příležitosti 100 let od zahájení veřejné železniční dopravy Slaný – Kačice. Začíná v 8.30 hodin v Kačici a trasa je přizpůsobená všem věkovým kategoriím. Pro příznivce starých lokomotiv a historických železničních vagonů připomínáme, že obě části zlonického železničního muzea jsou přístupné do konce září vždy sobotu od 9 do 15 hodin.

(Kladenský deník)

České Budějovice se zapsaly do učebnic historie nejstarší koněspřežní železnicí na evropském kontinentě, vybudovanou v letech 1825 – 1832. Vedla z Českých Budějovic do Lince a měřila 120,8 km. Život v 19. století připomene asi sto metrů koněspřežné dráhy v České ulici, která bude opět v provozu v sobotu 13. září od 10 do 18 hodin. Na trať se vydá kopie drezíny z roku 1825. Studio dell’arte České Budějovice navíc v divadelním představení přihlížejícím objasní, „kterak český inženýr František Antonín Gerstner koněspřežnou dráhu první na kontinentu zbudoval a kterak mu při tom český fištrón neboli rozum byl ku pomoci„.
O historii koněspřežky se budete moci dozvědět víc také z dokumentárních i hraných filmů promítaných v Mánesově ulici ve strážním domku. V 11.15 vyráží autobus po trase dávné železnice z Českých Budějovic do rakouského Kerschbaumu s odborným výkladem a ukázkou jízdy po trati v cílové stanici. (Rezervace na tel.: 386 352 881).
Koněspřežce bude patřit i Malé nádvoří s výstavou Jihočeského muzea Tudy jela koněspřežka, odborným výkladem a programem pro děti, který je připraven také na Velkém nádvoří. Umělecká společnost Komedianti tu od 10 do 16 hodin sehraje tři pohádky.

(IN magazín)

Vůně páry a rachot staré lokomotivy přitahuje stále více Poláků. V zemi,kde se zachovalo množství úzkokolejek,vzniká celý nový oddíl turistiky zaměřený na železnice.. Popularitě se těší víkendové projížďky historickými vozidly a nadšenci skupují po Polsku staré ruční drezíny.
Milovníkům vláčků,vlaků a všeho,co se pohybuje na kolejích,už však nestačí prohlídka v technickém muzeu,ale vyrážejí za zajímavostmi po celém Polsku. Jedna taková perlička se nachází v polských Benátkách,tedy obci Wenecja na západě země. V sousedství ruin středověkého zámku je muzeum,kde byl shromážděn největší soubor parovozů v Evropě. Celkem jich je sedmnáct a nahlédnout je možné i do miniaturního poštovního vozu,který má kromě místa pro listonoše také místo pro psa,koupit lístky v historické čekárně a prohlédnout si expozici další železniční infrastruktury.

V knize rekordů

Do knihy rekordů se Wenecja dostala díky rozchodu kolejí. Vzdálenost mezi vnitřními hranami kolejnic je pouze šest set milimetrů,jsou to tak tedy ty nejužší koleje v celé Evropě. Klasický rozchod se totiž pohybuje okolo 1400 milimetrů.»Úzkokolejné tratě byly budovány v náročných terénech nebo tam,kde lidé neměli peníze,byly to totiž investice zcela soukromé a nepodléhaly proto žádným normám. Záleželo tak na kapse toho,kdo platil,«vysvětluje ředitel zdejšího muzea Michal Wožniak. Protože vlak musel projet mezi jezery a navíc obyvatelé regionu bohatstvím nikdy neoplývali,vznikla nejužší železniční dráha v Evropě.

Nadšenci z Evropy

Turisté si v sezoně nenechávají ujít romantickou cestu po úzkokolejce,která vede kolem ruin zámku,jehož nejslavnějším majitelem byl podle legendy rytíř přezdívaný krvavý ďábel wenecký,který se prý spolčil s čerty..»Návštěvníků rok od roku přibývá a hlásí se i nadšenci z Německa,Belgie či Francie,kteří nám chtějí přijet pomoci srekonstrukcí starých vozidel,« prozrazuje Wožniak.

Zamilovaní do drezín

Podobný rostoucí zájem hlásí také poslední činná výtopna parních lokomotiv v Evropě v nedalekém Wolsztyně. V Polsku zároveň vznikl klub milovníků drezín,které se objevují na železnici v létě. Největší ruční drezína v Polsku, takzvaná Pěkná Ela,svezla loni 4500 lidí.»V Polsku jsou stovky kilometrů neužívaných kolejí,které lze využít při pěkném počasí k výletům. Bohužel zatím chybí odpovědné předpisy,ale válčíme, abychom si mohli užívat více cest v přírodě,kdy je možné utrhnout si ovoce přímo z drezíny,«popisuje Tomasz Wensierski,který také patří mezi milovníky železnice.

(Haló noviny)

Železniční muzeum ve Frýdlantu v Čechách se během září dvakrát mimořádně otevře pro všechny zájemce a milovníky železnice. Poprvé se tak stane 13. září v rámci konání frýdlantských Slavností sýra. Doplňkovému programu bude vévodit promítání počítačové simulace jízdy po úzkorozchodné trati Frýdlant v Čechách - Heřmanice. Podruhé bude muzeum otevřeno 27. září u příležitosti Dne železnice. „Program bude spojen s provozem modelové polní železnice v prostoru před muzeem s možností se svézt vždy od 9 do 16 hodin,„ uvedl místopředseda Spolku Frýdlantské okresní dráhy Ladislav Crha. Muzeum dále nabízí například výstavu fotografií a dokumentů z historie provozu heřmaničky, ukázky historických železničních vozů a řadu dalších železničních artefaktů. Vstupné je dobrovolné.

(Liberecký deník)

Sto let od zahájení veřejné železniční dopravy Slaný - Kačice připravilo Železniční muzeum ve Zlonicích na sobotu 13. září pro zájemce zajímavou akci. Všichni zúčastnění budou mít možnost se projít s odborným výkladem po zmíněné, nyní již zrušené úzkorozchodné trati Slaný - Kačice. Pochod na 13. září připravilo muzeum ve spolupráci s provozovatelem internetových stránek - Zrušené a zaniklé železnice v ČR. Výšlap začíná v 8.30 hodin v Kačici a trasa je přizpůsobená všem věkovým kategoriím. Pro ostatní příznivce starých lokomotiv a historických železničních vagonů připomínáme, že obě samostatné části Železničního muzeum ve Zlonicích jsou přístupné do konce září každou sobotu od 9 do 15 hodin.

(Kladenský deník)

Ve znamení prací se neslo uplynulé léto na muzejní železnici mezi Kamenickým Šenovem a Českou Kamenicí.
Podařilo se opravit přejezd v Šenově, vyměnit několik set kusů dřevěných pražců a úklidu se dočkalo šenovské nádraží a jeho okolí. „Dále jsme posekali travnaté plochy kolem nádraží a v kolejišti a zlikvidovali náletové dřeviny. Totéž čeká celý traťový úsek, kde se neobejdeme bez herbicidního postřiku,„ říká předseda Klubu železničních cestovatelů Roman Hrůza, který trať vlastní.
Provoz na muzejní železnici chce klub zahájit v květnu příštího roku. Snahu lokálku zprovoznit narušují podle Romana Hrůzy nájezdy sběračů kovu, kteří ze železnice odnášejí šrouby, vrtule i podkladnice z kolejí.

(Českolipský deník)

Výjimečné muzeum vzniká v prostorech bývalého Železničního depa v Krnově. Exponáty budou kolejová vozidla a další technické objekty, které s tímto způsobem dopravy souvisí.
„Vystavované předměty už máme nainstalované, chybí nám zatím popisky a další informační texty. Počítám, že někdy na podzim bychom mohli otevřít,„ prozradil Jaromír Foltýn, majitel firmy Olpas a jeden z provozovatelů Slezské zemské dráhy.
Právě zajištění provozu víkendového historického vláčku na této unikátní úzkorozchodné trati zpomaluje práce na zprovoznění muzea. Slezské zemské dráhy se letos dočkaly nepříjemného překvapení. Téměř zaručená dotace na provoz a rozšíření z Krajského úřadu Moravskoslezského kraje nebyla schválena. Zamítnutí doprovázelo velmi pochybné odůvodnění.

(Týdeník Krnovské noviny)

V sobotu odpoledne byla v kerschbaumském Muzeu koněspřežky slavnostně pokřtěna přesná kopie pravděpodobně historicky první drážní drezíny na světě. Tento mechanický vůz z roku 1825 sestrojil tehdy český vynálezce Josef Božek v dílnách Pražské polytechniky, pro koněspřežnou železnici České Budějovice - Linec.
Stroj poháněly dvě mužské síly, přesněji dva muži stojící vzadu na stupátkách a takto jeho fungování popisuje v dobových materiálech syn Josefa Božka, Romuald: „Za vozem vzadu jsou dvě šlapadla, které jsou na zadní osu připevněna a spojena tak, že přes střídání a zvedání tíhy těla se rotací pohyb přenáší a vůz bez zvláštního úsilí v krátké chvíli rychle běží.„
Drezínu využíval stavitel koněspřežky František Antonín Gerstner k inspekčním cestám po rozestavěné dráze.
„Nikde ve světě jsem nenarazil na podobný traťový šlapací vozík,„ uvedl odborný historický znalec drah Karel Zeithammer. Podle něj navíc přinesl Gerstner do stavby železnic epochální novinku. Díky jeho nápadu totiž přestaly dráhy kopírovat vlnitý terén a začaly jezdit na náspech, vyvýšeninách nebo v prohloubeném terénu. „Gerstner totiž rozvinul trasu tak, aby neztrácel jednou nabytou výšku,„ dodává Zeithammer. To do stavby koňky vůbec neexistovalo.
Že se nyní vůbec kopie drazíny postavila je výsledek spolupráce několika nadšenců a odborníků zároveň. Za vším totiž stojí Národní technické muzeum v Praze a soukromé Muzeu železničních dresin Čachrov. Jak v sobotu uvedl jeho majitel Václav Zahrádka, v září letošního roku se představení vozu připravuje i v Českých Budějovicích. Kolik taková drezína stojí? „To se někdy prostě nedá vyčíslit penězi,„ uvedl v sobotu Zahrádka, který vlastní čtyřicítku různých podobných strojů, včetně velice známého železničního bicyklu z filmu Páni kluci.

(Českokrumlovský deník)

Hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc a hejtman Libereckého kraje Petr Skokan společně se zástupci Klubu železničních cestovatelů (KŽC) předsedou Romanem Hrůzou a projektovým manažerem Lukášem Vernerem slavnostně přestřihli 4. srpna pásku na opraveném železničním přejezdu na hlavní silnici v Kamenickém Šenově.
Tímto symbolickým počinem odstartovali postupné znovuobnovení muzejní železnice Česká Kamenice–Kamenický Šenov. Stalo se tak v rámci akce Putování s autoveterány po hranicích krajů, při níž hejtmani Ústeckého a Libereckého kraje navštíví příhraniční obce a města obou krajů. Potvrzuje se tak, že lokálka má v rukou KŽC velkou naději na znovuzprovoznění s podporou nejen laické i odborné veřejnosti, ale také s podporou obou krajů, na jejichž rozhraní se nachází. Oblíbené historické motoráčky by se tu měly rozjet v květnu 2009 a následně v průběhu letních prázdnin.

(Železničář)

Do života pražského Masarykova nádraží se otiskly mnohé důležité historické okamžiky posledních 160 let. Proto by Železniční muzeum mělo být právě tam, řekl v rozhovoru ČTK ředitel muzea Jiří Střecha. Železniční muzeum vzniká v části bývalého depa Masarykova nádraží, otevřeno by mělo být kolem roku 2014. O budoucím využití nádraží se v posledních týdnech vedou spory, hlavní město počítá s jeho zrušením a zastavěním. Podle Střechy ale projekt města muzeum neohrozí.

Celý článek: http://www.ceskenoviny.cz/kultura/index_view.php?id=328158

Muzeum železnice na Masarykově nádraží opravdu vyroste i přes všechny plánované změny, které se v okolí chystají.
Železniční muzeum, které je součástí Národního technického muzea bude stát na místě bývalého depa na Masaryčce, ať město rozhodne o budoucnosti nádraží jakkoli. Za tímto názorem si stojí ředitel Železničního muzea Jiří Střecha. Muzeum má podporu vlády
Radní Martin Langmajer minulý týden prohlásil, že město se vznikem muzea na území Masaryčky nepočítá. Přesto projekt zřízení muzea pokračuje dál. V současné době probíhají průzkumy, na základě kterých vznikne konečný projekt.
Vznik nového Železničního muzea má podle Střechy velkou podporu i od vlády. „Vláda na vznik muzea v roce 2000 vyčlenila 300 mil. korun,“ sdělil.
Do záměrů technického muzea by neměla nijak výrazně zasáhnout plánovaná výstavba v okolí či případné zrušení nádraží, se kterým ale České dráhy v nejbližší době nepočítají.

Obchody a kanceláře nevadí

„Jsme schopni fungovat i bez kolejového napojení,“ vysvětlil Střecha. Prodej pozemků nádraží, na kterých by mohly vzniknout obchody a kanceláře, by podle něj naopak muzeu dokonce mohl prospět. „Přiláká do oblasti další návštěvníky – zákazníky,“ odůvodnil.
Podle Střechy nádraží a jeho depo, ve kterém by železniční muzeum mělo kolem roku 2014 vzniknout, výborně odráží historický vývoj nejen železnice. Hrálo významnou roli i v dějinách Prahy. „V 70. letech se v kulturním sále depa dokonce konaly koncerty undergroundových skupin,“ doplnil Střecha.

(24 hodin)

Pan radní Langamejer je v..., no, velice neinformovaný.
I když železniční muzeum bez napojení na koleje je ve svém důsledku také pěkná kravina.

http://www.zmst.yw.sk

Přestože přípravné práce na nové muzeum na Masarykově nádraží, jež mělo být podle jeho ředitele turistickou atrakcí metropole, už začaly, pražští radní ho v Praze vůbec nechtějí. 13. srpna od 11:00 se na "Masaryčku" ptejte radního pro územní rozvoj Martina Langmajera (ODS), který říká: „Železniční muzeum v Praze rozhodně nebude. Uvidíte, že to tak dopadne".

Tázat se můžete tady:
http://www.lidovky.cz:80/odpovedi.asp?t=LANGMAJER3

Na historickou trať mezi Českou Kamenicí a Kamenickým Šenovem vyjedou první vlaky příští rok

Na železniční trati mezi Českou Kamenicí a Kamenickým Šenovem bude jezdit „Kredenc.„ Nepůjde však o historický kus nábytku, nýbrž o motorový vůz řadyM262 z padesátých let minulého století. Tuto přezdívku mu dali sami železničáři.
Klub železničních cestovatelů (KŽC), který letos tuto trať odkoupil od Správy železniční dopravní cesty, chce obnovit nostalgický provoz na jaře příštího roku. Už nyní ale fandové železniční historie opravují koleje a čistí blízké okolí trati.
„Převzali jsme trať neschopnou provozu ve stavu, srovnatelném s rokem 1996, kdy byla zastavena veškerá doprava pro havarijní stav. Museli jsme opravit železniční přejezd v Kamenickém Šenově, totéž čeká přejezd v České Kamenici. Na podzim přijde výměna čtyř set shnilých pražců a podbití kolejí,„ přibližuje nejbližší plány Roman Hrůza, předseda KŽC.
Rekonstrukce 4,5 kilometrové trasy přijde na tři čtvrtě milionu korun. Obnovu turistické atrakce podporují také Ústecký a Liberecký kraj a okolní města a obce. Turisty budou vláčky přes „krajskou„ hranici vozit hlavně o prázdninách.
Fandové z KŽC uvedli zpět do provozu několik historických motoráčků. „Tato vozidla měla skončit již dávno v kovošrotech na Slovensku. Po nákladné rekonstrukci a novém přelakování jsme je mohli slavnostně představit veřejnosti. Máme šest provozních vozidel, která nyní jezdí ve Středočeském kraji jako Podlipanský, Polabský a Posázavský motoráček,„ doplňuje Hrůza. Turistické vlaky na pomezí Českého středohoří a Lužických hor přivezou řadu návštěvníků.
„Každá taková podpora turismu je pro město vítaná,„ říká místostarosta České Kamenice Vojtěch Marek. Lokomotivy jezdí na tomto úseku od roku 1886. Od roku 1992 však už trať sloužila jen jako podniková vlečka. O čtyři roky později o ni začalo pečovat sdružení Klub přátel lokálky, které na ní v roce 1997 vyslalo první muzejní vlak. Motorový vůz „Hurvínek„ tady pak příležitostně vozil železniční nadšence, poslední jízdu uskutečnil bývalý nájemce v květnu tohoto roku.

(Mladá fronta DNES)

Muzeum průmyslových železnic ve Zbýšově láká opět návštěvníky na prohlídku. Den otevřených dveří v areálu bývalého dolu Jindřich II. začne zítra v deset dopoledne a potrvá do šesti večer. V každou celou hodinu se návštěvníci mohou projet v historických vagonech tažených parní lokomotivou BS 80 z roku 1951. Kdo se bojí do vlaku, může si zdarma prohlédnout alespoň výstavu železniční techniky.

(Brněnský deník)

Dotaz na radního pro územní rozvoj:

Subject: Dotaz - železniční muzeum
Vážený pane,
dovoluji si zeptat se na Váš výrok, týkající se Masarykova nádraží "Rozhodně tam nebude železniční muzeum, které tam plánovalo Národní technické muzeum." Pokud je mi známo pozemky i objekty bývalého depa patří organizaci resortu Ministerstva kultury (Národní technické muzeum) a vybudování Národního železničního muzea bylo schváleno vládním usnesením. Kromě toho den před Vašimi vystoupeními odvysílala ČT reportáž právě o výstavbě železničního muzea. Stejně tak Vámi navržené změny ÚP počítají s využitím prostoru "zvláštní-kultury a církve /ZKC/".
Předpokládáte tedy, že dosavadní právní akty (prodej pozemků MK, vládní usnesení) budou revokovány?
S pozdravem
Ing. Miroslav Kunt

Odpověď:
Vážený pane Kunt,
Navrhovaná změna není v rozporu se záměrem výstavby muzea, ale můj Vámi citovaný výrok zněl jinak. Hlavní město není investorem, nevím v jaké fázi se projekt v tuto dobu nachází ….
Martin Langmajer

PS: Oceňuji, že odpověděl. Novináři blábolí možná víc, než politici.

Nejvýznamnější lokomotivy v nové prosklené hale. Salonní vozy, modely, ukázka stahování historických šraněk a další interaktivní hry pro děti. To všechno má nabízet nové železniční muzeum, jež má vyrůst v jižní části areálu Masarykova nádraží.
„Pro návštěvníky se otevře i kavárna, restaurace a muzejní obchod,„ řekl LN ředitel železničního muzea Jiří Střecha.
Nové muzeum, jehož přípravné práce už začaly, by podle něho bylo turistickou atrakcí metropole. Jenže pražští radní ho v Praze nechtějí. „Železniční muzeum v Praze rozhodně nebude. Uvidíte, že to tak dopadne,„ prohlásil předevčírem radní pro územní rozvoj Martin Langmajer. Odmítl ale upřesnit, na základě čeho si to myslí.
Vedení Národního technického muzea (NTM) dál pokračuje v projektu. „Je to jeden z našich klíčových úkolů,„ potvrdil ředitel NTM Horymír Kubíček. Toto místo je pro něj ideální. Masarykovo nádraží je nejstarší v Praze. Právě sem v roce 1845 přijel do Prahy první parní vlak. Muzeum provoz vlakového nádraží nijak neohrozí. Do kolejiště totiž vůbec nezasahuje.
O lokalitu však mají zájem i developeři. Chtějí zde stavět. Atraktivita pozemků na nádraží spočívá v tom, že jde o jedno z posledních míst v centru Prahy, které je vhodné pro developerskou výstavbu.
Pražští radní teď navrhují takovou změnu územního plánu, aby se stavět mohlo. Zatím je toto území v územním plánu určeno jen pro dráhy a drážní stavby.

(Lidové noviny)