Nové a obnovované tratě
V současné době, která pro budoucnost železniční dopravy v České republice i ve Slovenské republice není přes různé proklamace v zásadě příliš radostná, přece jen se objevují i zprávy z hlediska jejího rozvoje pozitivní. A to nejen pokud jde o výstavbu koridorů a optimalizaci stávajících tratí. Zdánlivě v rozporu s trendem omezování a rušení provozu na místních tratích jsou připravovány i nové projekty na regionální úrovni. A ty se týkají nejen výstavby tratí nových, ale také obnovení tratí už zrušených.
Na 65 let uzavřenou železniční trať mezi Harrachovem a polskou Sklářskou Porebou se možná už příští rok v březnu vrátí vlaky. Společný projekt obnovy trati za téměř 160 milionů korun připravily česká a polská strana. Zhruba 116 milionů dá Evropská unie z přeshraničního programu Cíl 3. Práce na opravě kolejí začnou hned na jaře, řekl Petr Prokeš, ředitel společnosti Korid LK, která je koordinátorem dopravy v Libereckém kraji.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/49110-uz-za-rok-mozna-vyjedou-vlaky-na-trat-z-harrachova-do-polska/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/49110-uz-za-rok-mozna-vyjedou-vlaky-na-trat-z-harrachova-do-polska/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/338320/
Před zhruba třemi lety se zrodil nápad zřídit ve městě vlakotramvaj. Největším problémem je však financování projektu.
Nápad usnadnit obyvatelům Orlové spojení s Ostravou a propojit město po železnici prostřednictvím vlakotramvaje, je starý asi tři roky. Za tu dobu vznikly dvě studie ohledně kolejového propojení Orlové s Ostravou a nyní se uvažuje i o napojení dalších měst. Vybudování vlakotramvaje však není levná záležitost, částka na její realizaci se odhaduje na dvě miliardy korun.
„Když jsem se dozvěděl výslednou cifru, bylo mi hned jasné, že vlakotramvaj má naději na realizaci pouze jako součást systémového řešení kolejové dopravy, která by pokryla celý Moravskoslezský kraj. Kolejová trasa, kterou plánujeme i směrem na Ciezsyn a Rybnik a možná i do dalších polských měst, by tak měla velkou naději na spolufinancování z evropských fondů,„ uvedl orlovský radní a spoluautor projektu Jaromír Kuča.
Při posledním posouzení se zúčastnění shodli na tom, že lehká kolejová doprava může fungovat a může vytvořit dobrý regionální dopravní systém s využitím stávajících železničních tratí.
„Nejprve se však musí postavit chybějící úseky kolejové dopravy,„ vysvětlil Kuča.
V nových studiích se tak počítá nejen s napojením Orlové na Ostravu a polská města, ale i jejího dalšího napojení na Havířov i Karvinou. „Myslím si, že jen málokdo dnes pochybuje o tom, že se jedná o záležitost, které patří budoucnost, a která umožní bojovat s přeplněnými silnicemi, nedostatkem parkovacích míst a špatným ovzduším,„ dodal Kuča.
(Karvinský deník)
Nápad usnadnit obyvatelům Orlové spojení s Ostravou a propojit město po železnici prostřednictvím vlakotramvaje, je starý asi tři roky. Za tu dobu vznikly dvě studie ohledně kolejového propojení Orlové s Ostravou a nyní se uvažuje i o napojení dalších měst. Vybudování vlakotramvaje však není levná záležitost, částka na její realizaci se odhaduje na dvě miliardy korun.
„Když jsem se dozvěděl výslednou cifru, bylo mi hned jasné, že vlakotramvaj má naději na realizaci pouze jako součást systémového řešení kolejové dopravy, která by pokryla celý Moravskoslezský kraj. Kolejová trasa, kterou plánujeme i směrem na Ciezsyn a Rybnik a možná i do dalších polských měst, by tak měla velkou naději na spolufinancování z evropských fondů,„ uvedl orlovský radní a spoluautor projektu Jaromír Kuča.
Při posledním posouzení se zúčastnění shodli na tom, že lehká kolejová doprava může fungovat a může vytvořit dobrý regionální dopravní systém s využitím stávajících železničních tratí.
„Nejprve se však musí postavit chybějící úseky kolejové dopravy,„ vysvětlil Kuča.
V nových studiích se tak počítá nejen s napojením Orlové na Ostravu a polská města, ale i jejího dalšího napojení na Havířov i Karvinou. „Myslím si, že jen málokdo dnes pochybuje o tom, že se jedná o záležitost, které patří budoucnost, a která umožní bojovat s přeplněnými silnicemi, nedostatkem parkovacích míst a špatným ovzduším,„ dodal Kuča.
(Karvinský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/335177/
Magistrát to vzal opravdu ze správného konce, ještě se neví, kdy a jestli vůbec trať bude, kdo a čím na ní bude jezdit, ale jízdenky by prodávali
... no to ja by som bral aj za tých 120,- Kč. Lístok z trate, ktorá neexistuje, ale ešte len v budúcnosti bude existovať to ozaj v zbierke nemám
... no to ja by som bral aj za tých 120,- Kč. Lístok z trate, ktorá neexistuje, ale ešte len v budúcnosti bude existovať to ozaj v zbierke nemám
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/328687/
Za expres na pražské ruzyňské letiště by cestující měli zaplatit podle současných cen 120 korun. Na letiště bude ale jezdit i zastávkový vlak za jízdné v rámci Pražské integrované dopravy (PID). Na dnešní magistrátní konferenci zaměřené na financování veřejných projektů ze soukromého sektoru to řekl bývalý náměstek ministra dopravy Emanuel Šíp. Vlaky by podle předpokladů ministerstva dopravy měly na Ruzyň začít jezdit na konci roku 2013.
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/listek-na-rychlodrahu-na-prazske-letiste-bude-stat-120-kc/359849
Magistrát to vzal opravdu ze správného konce, ještě se neví, kdy a jestli vůbec trať bude, kdo a čím na ní bude jezdit, ale jízdenky by prodávali.
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/listek-na-rychlodrahu-na-prazske-letiste-bude-stat-120-kc/359849
Magistrát to vzal opravdu ze správného konce, ještě se neví, kdy a jestli vůbec trať bude, kdo a čím na ní bude jezdit, ale jízdenky by prodávali.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/328685/
Z Pardubic do Chrudimi má vést zcela nová železniční trať. Povede přes Nemošice a Ostřešany
Po mnoha letech by se měla v kraji stavět trať na místě, kde nikdy nikdo vlak neviděl.
Správa železničních dopravních cest přišla s nápadem, jak napřímit trať mezi Chrudimí a Pardubicemi. Pokud politici nebo odpor majitelů pozemků plán nepohřbí, už v roce 2013 by se mohla začít stavět trať vedoucí od Nemošic, přes Mikulovice, kolem Ostřešan přímo do Chrudimi. „Je to nejpropracovanější varianta, ale teď jde o to, jak se k tomu postaví Chrudim a Pardubice a jak vyjde posouzení vlivu stavby na životní prostředí,„ řekl Jiří Šťastný, tiskový mluvčí Správy železniční dopravní cesty.
Nová cesta by urychlila spojení mezi Chrudimí, Pardubicemi a Hradcem. Stará trať vedoucí od pardubického závodiště kolem Starých Jesenčan do Medlešic by zmizela. Vlaky by ale začaly jezdit hned za humny Mikulovic a Ostřešan, kde je zatím pole.
Hluk, zato lepší spojení s městy
„Byl by to kvůli hluku zásah do života obce a zkomplikovalo by to budoucí výstavbu na západ. Na druhou stranu by to pro nás znamenalo zkvalitnění dopravní obslužnosti, pokud by tedy byla zastávka v rozumné vzdálenosti od obce,„ řekl starosta Ostřešan Josef Vodrážka.
Projektanti slibují, že by trať podle potřeby vybavili protihlukovými stěnami. U Mikulovic pak dokonce uvažují o tom, že by trať překonala tamní kopec tunelem. Zatímco uzavřené železniční stanice Medlešice a Staré Jesenčany by se staly zajímavé leda tak pro drážní archeologii, na nové železnici by vznikly zastávky Ostřešany, Pardubice - průmyslová zóna a uprostřed polí zastávka Nemošice.
Zástupci projektantů a Správy železniční dopravní cesty nyní chtějí s plánem na novou trasu obcházet starosty. Jednání začnou v únoru. V Chrudimi ale už nyní mohou počítat s jasnou podporou. Nová trasa železnice by totiž nejenom zrychlila cestování lidí z Chrudimi do Pardubic a Hradce, ale zároveň usnadnila napojení průmyslové zóny na hlavní silnici do Pardubic.
„Je to pro nás zajímavé řešení, otevřela by se možnost propojení průmyslové zóny,„ řekl místostarosta Chrudimi Petr Řezníček.
Náměstek hejtmana Pardubického kraje Jan Tichý má obavy, aby nový trasa nezhoršila život lidem v Ostřešanech, Nemošicích a Mikulovicích. „Musíme zajistit, aby nebyli zatíženi nadbytečnou dopravou, už nyní si stěžují, že přes jejich obce jezdí daleko více aut než dřív,„ uvedl Tichý.
Původně měla trať zamířit k Dražkovicím a u Mikulovic se napojit na starou železnici. „Ostřešanská varianta oproti původně zamýšlené spojce medlešické trať poněkud krátí a napřimuje. Umožní tak vlakům jezdit vyššími rychlostmi,„ řekl Šťastný.
Nové řešení je dražší, náklady ale projektanti dosud nevyčíslili. Jasné je, že by vznikly tři nové železniční zastávky a devět železničních mostů. Most by stál i nad novým obchvatem Chrudimi.
„Samozřejmě stále je důležité, jak dopadne ekonomická studie, zda by odpovídal ekonomický přínos vloženým finančním prostředkům,„ uvedl mluvčí.
Důvod, proč se tak nákladná akce chystá, zná každý, kdo jel někdy vlakem z Pardubic do Chrudimi. Vlak totiž nejdříve couvá do Rosic, aby pak zamířil opačným směrem. Funguje to tak už od roku 1871. Počátkem šedesátých let 20. století začala výstavba Medlešické spojky, která měla jízdy do Rosic odstranit. Vede v Pardubicích souběžně s tratí směr Česká Třebová přes zastávku Pardubice-Pardubičky, kde se od koridorové trati odklání vpravo do vlečkového kolejiště u Nemošic. Tamale stavba skončila.
(Mladá fronta DNES)
Po mnoha letech by se měla v kraji stavět trať na místě, kde nikdy nikdo vlak neviděl.
Správa železničních dopravních cest přišla s nápadem, jak napřímit trať mezi Chrudimí a Pardubicemi. Pokud politici nebo odpor majitelů pozemků plán nepohřbí, už v roce 2013 by se mohla začít stavět trať vedoucí od Nemošic, přes Mikulovice, kolem Ostřešan přímo do Chrudimi. „Je to nejpropracovanější varianta, ale teď jde o to, jak se k tomu postaví Chrudim a Pardubice a jak vyjde posouzení vlivu stavby na životní prostředí,„ řekl Jiří Šťastný, tiskový mluvčí Správy železniční dopravní cesty.
Nová cesta by urychlila spojení mezi Chrudimí, Pardubicemi a Hradcem. Stará trať vedoucí od pardubického závodiště kolem Starých Jesenčan do Medlešic by zmizela. Vlaky by ale začaly jezdit hned za humny Mikulovic a Ostřešan, kde je zatím pole.
Hluk, zato lepší spojení s městy
„Byl by to kvůli hluku zásah do života obce a zkomplikovalo by to budoucí výstavbu na západ. Na druhou stranu by to pro nás znamenalo zkvalitnění dopravní obslužnosti, pokud by tedy byla zastávka v rozumné vzdálenosti od obce,„ řekl starosta Ostřešan Josef Vodrážka.
Projektanti slibují, že by trať podle potřeby vybavili protihlukovými stěnami. U Mikulovic pak dokonce uvažují o tom, že by trať překonala tamní kopec tunelem. Zatímco uzavřené železniční stanice Medlešice a Staré Jesenčany by se staly zajímavé leda tak pro drážní archeologii, na nové železnici by vznikly zastávky Ostřešany, Pardubice - průmyslová zóna a uprostřed polí zastávka Nemošice.
Zástupci projektantů a Správy železniční dopravní cesty nyní chtějí s plánem na novou trasu obcházet starosty. Jednání začnou v únoru. V Chrudimi ale už nyní mohou počítat s jasnou podporou. Nová trasa železnice by totiž nejenom zrychlila cestování lidí z Chrudimi do Pardubic a Hradce, ale zároveň usnadnila napojení průmyslové zóny na hlavní silnici do Pardubic.
„Je to pro nás zajímavé řešení, otevřela by se možnost propojení průmyslové zóny,„ řekl místostarosta Chrudimi Petr Řezníček.
Náměstek hejtmana Pardubického kraje Jan Tichý má obavy, aby nový trasa nezhoršila život lidem v Ostřešanech, Nemošicích a Mikulovicích. „Musíme zajistit, aby nebyli zatíženi nadbytečnou dopravou, už nyní si stěžují, že přes jejich obce jezdí daleko více aut než dřív,„ uvedl Tichý.
Původně měla trať zamířit k Dražkovicím a u Mikulovic se napojit na starou železnici. „Ostřešanská varianta oproti původně zamýšlené spojce medlešické trať poněkud krátí a napřimuje. Umožní tak vlakům jezdit vyššími rychlostmi,„ řekl Šťastný.
Nové řešení je dražší, náklady ale projektanti dosud nevyčíslili. Jasné je, že by vznikly tři nové železniční zastávky a devět železničních mostů. Most by stál i nad novým obchvatem Chrudimi.
„Samozřejmě stále je důležité, jak dopadne ekonomická studie, zda by odpovídal ekonomický přínos vloženým finančním prostředkům,„ uvedl mluvčí.
Důvod, proč se tak nákladná akce chystá, zná každý, kdo jel někdy vlakem z Pardubic do Chrudimi. Vlak totiž nejdříve couvá do Rosic, aby pak zamířil opačným směrem. Funguje to tak už od roku 1871. Počátkem šedesátých let 20. století začala výstavba Medlešické spojky, která měla jízdy do Rosic odstranit. Vede v Pardubicích souběžně s tratí směr Česká Třebová přes zastávku Pardubice-Pardubičky, kde se od koridorové trati odklání vpravo do vlečkového kolejiště u Nemošic. Tamale stavba skončila.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/325236/
Středočeský hejtman David Rath (ČSSD) chce vytvořit tlak na svého předchůdce ve funkci a nového ministra dopravy Petra Bendla (ODS), aby usiloval o co nejrychlejší vybudování rychlodráhy Praha-Kladno. Mezi další dopravní priority kraje patří výstavba severní části obchvatu Prahy, oprava a prodloužení karlovarské silnice R6, práce na dálnici D3 na České Budějovice a na příbramské silnici R4, řekl dnes Rath novinářům. Mluvčí Bendlova úřadu Martin Kupka v reakci na Rathovu výzvu ČTK řekl, že urychlení výstavby rychlodráhy je i prioritou ministra.
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/rath-chce-aby-bendl-urychlil-budovani-rychlodrahy-praha-kladno/357022
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/rath-chce-aby-bendl-urychlil-budovani-rychlodrahy-praha-kladno/357022
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/324634/
* Stavba dráhy rychlovlaku Praha-Kladno se zpozdí nejméně o dva roky * Brzdí ji nevyřešené financování i územní plán
O Vánocích 2013 měly pendlovat mezi pražským letištěm a centrem města rychlovlaky. Tedy alespoň podle memoranda, které loni v dubnu zveřejnil pražský magistrát a ministerstvo dopravy.
Už teď je ale zřejmé, že první rychlovlaky vyjedou nejméně o dva roky později. Není jasné ani to, z jakých zdrojů bude stavba financována, a vyřešené nejsou ani všechny změny územního plánu, bez nichž není možné se stavbou začít.
Finance a pozemky
Dopravní expert Petr Moos, který se na projektu rychlodráhy nazvané Aircon podílí, vidí dva roky jako spodní hranici zpoždění, které projekt může nabrat.
»Potřebné změny územního plánu magistrát neodsouhlasí ze dne na den a financování celé akce musí schválit vláda. Návrh financování přitom ještě ani není hotový,« vysvětluje Moos.
Na projektu se podílela i Správa železniční a dopravní cesty (SŽDC), která se stará o koleje, po nichž vlaky pojedou. »Stavba bude trvat tři a půl roku až čtyři roky. Pokud mají vlaky začít jezdit v roce 2013, musí se začít stavět co nejdřív,« říká mluvčí SŽDC Pavel Halla. »Vše závisí na dalším průběhu projednávání. Nelze předvídat, kolik přijde odvolání a třeba i soudních jednání,« dodává další pracovník SŽDC, Jiří Šťastný.
Karel Hanzelka, tiskový mluvčí Ministerstva dopravy, připouští, že s majiteli některých pozemků v Praze 6 se ještě nepodařilo uzavřít dohodu. Právě oni by mohli zahájení stavby zablokovat, protože jejich majetek bezprostředně sousedí s plánovanou dráhou rychlovlaku.
Čtyři, nebo dva a půl
Naopak Emanuel Šíp, náměstek ministra dopravy, věří, že rychlovlaky do prosince 2013 vyjedou. »Dá se to stihnout, v nejhorším se některé dílčí práce dokončí už za provozu,« tvrdí. Podle něj je možné dvacetimiliardový projekt realizovat i za dva a půl roku. »Bude to stavět ten, kdo stihne kratší termín. Nemusí to být SŽDC,« říká Šíp.
Problém nevidí ani v tom, že zatím není jasné, kdo stavbu zaplatí. Hovoří se o dvou variantách -kromě možnosti, že peníze dá stát, je ve hře i soukromý investor, který by pokryl část nákladů. Koncem roku 2009 by podle Šípa mohl začít výběr firmy, která stavbu realizuje, práce by začaly na přelomu let 2010 a 2011. »V roce 2013 vlaky zkrátka nepojedou,« odmítá Šípovy plány Petr Moos, který dokumentaci a stavby podrobně zná.
Kromě rychlodráhy má na letiště podle stávajících plánů vést i prodloužená trasa metra A. Praha tak bude unikát. Takto velkoryse řešenou dopravu mají jenom největší evropská letiště, například londýnské Heathrow.
(Hospodářské noviny)
O Vánocích 2013 měly pendlovat mezi pražským letištěm a centrem města rychlovlaky. Tedy alespoň podle memoranda, které loni v dubnu zveřejnil pražský magistrát a ministerstvo dopravy.
Už teď je ale zřejmé, že první rychlovlaky vyjedou nejméně o dva roky později. Není jasné ani to, z jakých zdrojů bude stavba financována, a vyřešené nejsou ani všechny změny územního plánu, bez nichž není možné se stavbou začít.
Finance a pozemky
Dopravní expert Petr Moos, který se na projektu rychlodráhy nazvané Aircon podílí, vidí dva roky jako spodní hranici zpoždění, které projekt může nabrat.
»Potřebné změny územního plánu magistrát neodsouhlasí ze dne na den a financování celé akce musí schválit vláda. Návrh financování přitom ještě ani není hotový,« vysvětluje Moos.
Na projektu se podílela i Správa železniční a dopravní cesty (SŽDC), která se stará o koleje, po nichž vlaky pojedou. »Stavba bude trvat tři a půl roku až čtyři roky. Pokud mají vlaky začít jezdit v roce 2013, musí se začít stavět co nejdřív,« říká mluvčí SŽDC Pavel Halla. »Vše závisí na dalším průběhu projednávání. Nelze předvídat, kolik přijde odvolání a třeba i soudních jednání,« dodává další pracovník SŽDC, Jiří Šťastný.
Karel Hanzelka, tiskový mluvčí Ministerstva dopravy, připouští, že s majiteli některých pozemků v Praze 6 se ještě nepodařilo uzavřít dohodu. Právě oni by mohli zahájení stavby zablokovat, protože jejich majetek bezprostředně sousedí s plánovanou dráhou rychlovlaku.
Čtyři, nebo dva a půl
Naopak Emanuel Šíp, náměstek ministra dopravy, věří, že rychlovlaky do prosince 2013 vyjedou. »Dá se to stihnout, v nejhorším se některé dílčí práce dokončí už za provozu,« tvrdí. Podle něj je možné dvacetimiliardový projekt realizovat i za dva a půl roku. »Bude to stavět ten, kdo stihne kratší termín. Nemusí to být SŽDC,« říká Šíp.
Problém nevidí ani v tom, že zatím není jasné, kdo stavbu zaplatí. Hovoří se o dvou variantách -kromě možnosti, že peníze dá stát, je ve hře i soukromý investor, který by pokryl část nákladů. Koncem roku 2009 by podle Šípa mohl začít výběr firmy, která stavbu realizuje, práce by začaly na přelomu let 2010 a 2011. »V roce 2013 vlaky zkrátka nepojedou,« odmítá Šípovy plány Petr Moos, který dokumentaci a stavby podrobně zná.
Kromě rychlodráhy má na letiště podle stávajících plánů vést i prodloužená trasa metra A. Praha tak bude unikát. Takto velkoryse řešenou dopravu mají jenom největší evropská letiště, například londýnské Heathrow.
(Hospodářské noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/322520/
Slezská úzkokolejka vedoucí z Třemešné do Osoblahy by se mohla dočkat prodloužení do Polska. Společnost Slezské zemské dráhy chce pro prodlouženou trať částečně využít zrušenou polskou trasu z Glubčic Raclavic, na níž by se měly objevit nové koleje. Vlaky by měly do oblasti přivést další turisty a zároveň usnadnit cesty za prací nebo na nákupy mezi českou a polskou částí Slezska. Peníze chtějí Slezské zemské dráhy získat od Evropské unie.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/41461-osoblazska-uzkokolejka-by-mohla-vest-az-do-polska/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/41461-osoblazska-uzkokolejka-by-mohla-vest-az-do-polska/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/320633/
Vlakem do Brna bez přestupování. Boskovická spojka slibuje pohodlnější a rychlejší cestování na trati Brno–Boskovice.
Jízdu vlakem z Blanska do Boskovic Petru Šamšulovi i dalším lidem znepříjemňuje přestupování ve Skalici nad Svitavou. „Je to otrava. Přitom Boskovice jsou docela velké město, tento problém měl být vyřešený. Většinou se snažím jezdit autobusem. To je příjemnější cestování,„ uvedl Šamšula.
Už za pár let by však přestupování ve Skalici mělo odpadnout. Umožní to takzvaná boskovická spojka, která bude obnášet stavbu nové trati v délce asi jednoho kilometru. Ta přinese také novou vlakovou zastávku ve Lhotě Rapotině či lepší ochranu před povodněmi. Stavba začne nejdříve v roce 2012.
Studie boskovické spojky již existuje. Trasa tratě podle ní povede z Doubravice do Lhoty Rapotiny, odkud se odkloní rovnou do Boskovic. V plánech se počítá i s novou silnicí, která propojí Boskovice s Blanskem.
Obě stavby poslouží i jako protipovodňová opatření. „Voda bude protékat koridory mezi silnicí a tratí, zatímco dnes se na nás valí nekontrolovaně,„ sdělil starosta Lhoty Rapotiny Josef Musil. Ten je rád, že díky spojce vznikne ve vesničce i vlaková zastávka. „Musíme na vlak pěšky do Skalice nebo jezdíme na vlak autobusem až do Doubravice,„ přiblížil Musil s tím, že zítra bude jednat na krajském úřadě ohledně územního plánu. „O jeho změnu jsme zažádali už v březnu minulého roku,„ dodal Musil.
Změny ve vlakové dopravě uvítají i Boskovičtí. Ti se konečně bez přesedání dostanou do krajského města. „Doprava je v současnosti komplikovaná hlavně pro starší lidi, kteří cestují za lékařem. S boskovickou spojkou se cestování usnadní a urychlí pro všechny,„ věří místostarostka Boskovic Jaromíra Vítková. Ta podotkla, že součástí úprav na železnici bude i rekonstrukce boskovického vlakového nádraží. „Počítáme se dvěma nástupišti. Zvýší se tím bezpečnost cestujících,„ poznamenala Vítková.
Podle odborníků je nástupiště v Boskovicích příliš nízké. Navíc celá stanice je postavená v oblouku. „Rekonstrukce zasáhne také železniční přejezd v Dřevařské ulici. Jeho opravu bychom chtěli stihnout ještě před zahájením výstavby spojky,„ dodala Vítková s tím, že veškeré úpravy na železnici jsou akcí Jihomoravského kraje. Náklady pokryjí peníze z fondů Evropské unie.
Podle Květoslava Tuhna ze Správy dopravní a železniční cesty si jen stavba trati napříč údolím mezi Boskovicemi a Lhotou Rapotinou vyžádá kolem dvou set milionů korun. K této částce přibudou peníze za úpravy boskovického nádraží, zabezpečovacích zařízení či elektrizaci tratě. „Napřímíme oblouky, ve kterých železnice vede,„ doplnil Tuhn.
Vše směřuje k tomu, aby stavba začala v roce 2012. „Pokud se neobjeví nějaké problémy, chtěli bychom začít stavět za tři roky. Hotovo by mělo být za další tři až čtyři roky,„ uzavřel Tuhn.
(Blanenský deník)
Jízdu vlakem z Blanska do Boskovic Petru Šamšulovi i dalším lidem znepříjemňuje přestupování ve Skalici nad Svitavou. „Je to otrava. Přitom Boskovice jsou docela velké město, tento problém měl být vyřešený. Většinou se snažím jezdit autobusem. To je příjemnější cestování,„ uvedl Šamšula.
Už za pár let by však přestupování ve Skalici mělo odpadnout. Umožní to takzvaná boskovická spojka, která bude obnášet stavbu nové trati v délce asi jednoho kilometru. Ta přinese také novou vlakovou zastávku ve Lhotě Rapotině či lepší ochranu před povodněmi. Stavba začne nejdříve v roce 2012.
Studie boskovické spojky již existuje. Trasa tratě podle ní povede z Doubravice do Lhoty Rapotiny, odkud se odkloní rovnou do Boskovic. V plánech se počítá i s novou silnicí, která propojí Boskovice s Blanskem.
Obě stavby poslouží i jako protipovodňová opatření. „Voda bude protékat koridory mezi silnicí a tratí, zatímco dnes se na nás valí nekontrolovaně,„ sdělil starosta Lhoty Rapotiny Josef Musil. Ten je rád, že díky spojce vznikne ve vesničce i vlaková zastávka. „Musíme na vlak pěšky do Skalice nebo jezdíme na vlak autobusem až do Doubravice,„ přiblížil Musil s tím, že zítra bude jednat na krajském úřadě ohledně územního plánu. „O jeho změnu jsme zažádali už v březnu minulého roku,„ dodal Musil.
Změny ve vlakové dopravě uvítají i Boskovičtí. Ti se konečně bez přesedání dostanou do krajského města. „Doprava je v současnosti komplikovaná hlavně pro starší lidi, kteří cestují za lékařem. S boskovickou spojkou se cestování usnadní a urychlí pro všechny,„ věří místostarostka Boskovic Jaromíra Vítková. Ta podotkla, že součástí úprav na železnici bude i rekonstrukce boskovického vlakového nádraží. „Počítáme se dvěma nástupišti. Zvýší se tím bezpečnost cestujících,„ poznamenala Vítková.
Podle odborníků je nástupiště v Boskovicích příliš nízké. Navíc celá stanice je postavená v oblouku. „Rekonstrukce zasáhne také železniční přejezd v Dřevařské ulici. Jeho opravu bychom chtěli stihnout ještě před zahájením výstavby spojky,„ dodala Vítková s tím, že veškeré úpravy na železnici jsou akcí Jihomoravského kraje. Náklady pokryjí peníze z fondů Evropské unie.
Podle Květoslava Tuhna ze Správy dopravní a železniční cesty si jen stavba trati napříč údolím mezi Boskovicemi a Lhotou Rapotinou vyžádá kolem dvou set milionů korun. K této částce přibudou peníze za úpravy boskovického nádraží, zabezpečovacích zařízení či elektrizaci tratě. „Napřímíme oblouky, ve kterých železnice vede,„ doplnil Tuhn.
Vše směřuje k tomu, aby stavba začala v roce 2012. „Pokud se neobjeví nějaké problémy, chtěli bychom začít stavět za tři roky. Hotovo by mělo být za další tři až čtyři roky,„ uzavřel Tuhn.
(Blanenský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/319049/
Dokument informuje o prvním jednání pracovní skupiny pro obnovení železniční tratě Moldava-Holzhau, které se konalo z iniciativy koordinátora a starosty města Dubí Ing. Petra Pípala na MěÚ Dubí dne 4. prosince 2008. Jednání se zúčastnili starostové obcí a měst podél Moldavské tratě, dále saský koordinátor Ing. Andreas Rasemann či zástupce GK Drážďany Ing. Jan Hitzger.
Celá zpráva: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/nemecko/jednani-pracovni-skupiny-v-dubi/1000636/51292/
Celá zpráva: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/nemecko/jednani-pracovni-skupiny-v-dubi/1000636/51292/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/314665/
Slovensko, Ukrajina a Rusko dnes podepsaly memorandum o výstavbě nové tratě vedoucí z Ukrajiny přes slovenské území do Vídně. Od většiny slovenských železničních tratí se má lišit tím, že bude širokorozchodná. Mezi kolejnicemi má být stejná vzdálenost jako v zemích bývalého Sovětského svazu. Slováci chtějí mít trať za 122 miliard korun postavenou do deseti let.
Celá aktualita: http://www.ct24.cz/doprava/36999-slovaci-chteji-postavit-sirokorozchodnou-zeleznici-z-ukrajiny-do-rakouska/
Celá aktualita: http://www.ct24.cz/doprava/36999-slovaci-chteji-postavit-sirokorozchodnou-zeleznici-z-ukrajiny-do-rakouska/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/309142/
Zcela nový železniční nadjezd vyrostl nad cestou od státní hranice k nemocnici. Zatím je vyměněna jen část pro kolej ze Sebnitz do Neustadtu. Druhou kolej a to tu do Dolní Poustevny začínají opravovat od záhlaví výhybek na nádraží v Sebnitz. Část mostu pro českou kolej by měla být dostavěna do konce letošního roku. Na jaře by se pak měla česká kolej obnovit až na státní hranici. Obnovení provozu na trati mezi Dolní Poustevnou a Sebnitz je však stále otázkou několika let.
(Děčínský deník)
(Děčínský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/307954/
Na peážnej trati z Liberca do Varnsdorfu,ktorá prechádza územím Polskka a Nemecka prebieha nepretržitá dvojmesačná výluka.Bohužiaľ nepodarí sa odstrániť pomalú jazdu-10km/h na polskom území,pretože do výluky sa zapojili len DB a SDC.Nemecké železnice vytlačili podrobnú brožúrku s výlukovými cestov.poriadkami,za Žitavou sa opravuje 15 km tratí.Pre výluky ČD je typický maskot mravec v červenom trojuholníku,na DB je to slimák,obe zvieratká sú zobrazené na titulnej strane brožurky.Vo februári budú v Liberci MS v lyžovaní a po tejto trati sa očakáva zvýšená frekvencia cestujúcich.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/306306/
Ješět jednou na dané téma:
Železnice by zkrátila cestu vlakem mezi Karlovými Vary a Plzní na pouhou hodinu a půl
Na pouhou hodinu a půl zkrátí v budoucnu plánovaná výstavba 13 km dlouhé železniční tratě mezi Teplou a Bezdružicemi cestování po dráze mezi Karlovými Vary a Plzní. Nyní trvá cesta vlakem přes Cheb kolem dvou a půl hodiny.
Podmínkou pro takové zkrácení cestování by ale byly také rekonstrukční práce na tratích mezi Karlovými Vary a Teplou a mezi Bezdružicemi a Pňovany.
Na úseku mezi Pňovany a Plzní se již buduje tzv. III. železniční koridor. Náklady na rea -lizaci plánů Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) dosahují několika miliard korun. Vůbec není jasné, kdy by se mohl záměr začít realizovat.
“Realizace celého záměru bude ještě posuzována mimo jiné ekonomickými studiemi a záviset bude především na finančních možnostech státu,” uvedl Jiří Šťastný ze SŽDC s tím, že výstavba III. železničního koridoru na úseku mezi Pňovany a Plzní bude dokončena už v příštím roce.
Pro 24 km dlouhý úsek mezi Pňovany a Bezdružicemi je třeba podle Šťastného přistoupit k optimalizaci tratě tak, aby bylo možné po ní jezdit rychlostí 80 km za hodinu.
“Při ní by byla zastávka Kokašice posunuta blíže k obci,” uvedl Šťastný s tím, že náklady na tyto práce by se přiblížily zhruba 1,5 miliardy korun.
“Druhou možností je modernizace této tratě na rychlost až 100 km za hodinu. Pak by ale bylo nutné trať na celkem třech místech napřímit a zkrátit. Znamenalo by to zrušení zastávky Blahousty, nákladiště Trpísty a zastávku Kokašice, které by se ocitly mimo trať, a vybudování nových zastávek v Malovicích a v Erpužicích,” konstatoval Šťastný, podle kterého by se náklady u této varianty vyšplhaly na až asi čtyři miliardy korun.
Nová trať mezi Bezdružicemi a Teplou se má budovat na zelené louce na projektovou rychlost 100 km za hodinu. “Vznikly by dvě nové zastávky, a sice Kamýk-Pačín a Teplá-klášter,” uvedl Šťastný, podle kterého předpokládané náklady jsou 2,75 miliardy korun.
“Cesta vlakem do Teplé nám dnes trvá čtyři hodiny. Za tu dobu se tam dostaneme v pohodě pěšky,” vysvětlil starosta Bezdružic Jan Soulek (NK) význam železničního spojení, které by přiblížilo také Mariánské Lázně.
“Přineslo by nám řadu výhod. Zvýšení turistického ruchu, a troufnu si říct, že přínosem, z hlediska atraktivity, by bylo i pro lázeňství v sousedních Konstantinových Lázních. A pokud by došlo na optimalizaci tratě, časová úspora by nás přiblížila k Plzni o plnou půlhodinu. Cesta by se zkrátila na 45 minut. To by mohlo znamenat větší pracovní možnosti našich lidí v Plzni a okolí,” konstatoval.
Podmínkou realizace, kterou si klade Karlovarský kraj, je nekrácení financí na rekonstrukci 35 km dlouhé tratě mezi Karlovými Vary a Teplou či na další regionální trati mezi Karlovými Vary a Potůčky. Optimalizace této tratě by podle Šťastného na rychlost 80 km za hodinu přišla na 2,3 miliardy korun.
“Tento úsek nemá studii uzavřenou, bude postupně dopracována,” dodal Šťastný, podle kterého celá trať z Pňovan do Teplé nekoliduje s CHKO Slavkovský les ani s jinými státem chráněnými územími. Od národní kulturní památky Klášter Teplá povede nová trať ve vzdálenosti 160 metrů. Trať by se nedotkla ani pramenů v okolí Konstantinových Lázní. “Prameniště Zahrádecké kyselky plánovaná trasa nového úseku trati míjí,” uzavřel Šťastný.
(Právo)
Železnice by zkrátila cestu vlakem mezi Karlovými Vary a Plzní na pouhou hodinu a půl
Na pouhou hodinu a půl zkrátí v budoucnu plánovaná výstavba 13 km dlouhé železniční tratě mezi Teplou a Bezdružicemi cestování po dráze mezi Karlovými Vary a Plzní. Nyní trvá cesta vlakem přes Cheb kolem dvou a půl hodiny.
Podmínkou pro takové zkrácení cestování by ale byly také rekonstrukční práce na tratích mezi Karlovými Vary a Teplou a mezi Bezdružicemi a Pňovany.
Na úseku mezi Pňovany a Plzní se již buduje tzv. III. železniční koridor. Náklady na rea -lizaci plánů Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) dosahují několika miliard korun. Vůbec není jasné, kdy by se mohl záměr začít realizovat.
“Realizace celého záměru bude ještě posuzována mimo jiné ekonomickými studiemi a záviset bude především na finančních možnostech státu,” uvedl Jiří Šťastný ze SŽDC s tím, že výstavba III. železničního koridoru na úseku mezi Pňovany a Plzní bude dokončena už v příštím roce.
Pro 24 km dlouhý úsek mezi Pňovany a Bezdružicemi je třeba podle Šťastného přistoupit k optimalizaci tratě tak, aby bylo možné po ní jezdit rychlostí 80 km za hodinu.
“Při ní by byla zastávka Kokašice posunuta blíže k obci,” uvedl Šťastný s tím, že náklady na tyto práce by se přiblížily zhruba 1,5 miliardy korun.
“Druhou možností je modernizace této tratě na rychlost až 100 km za hodinu. Pak by ale bylo nutné trať na celkem třech místech napřímit a zkrátit. Znamenalo by to zrušení zastávky Blahousty, nákladiště Trpísty a zastávku Kokašice, které by se ocitly mimo trať, a vybudování nových zastávek v Malovicích a v Erpužicích,” konstatoval Šťastný, podle kterého by se náklady u této varianty vyšplhaly na až asi čtyři miliardy korun.
Nová trať mezi Bezdružicemi a Teplou se má budovat na zelené louce na projektovou rychlost 100 km za hodinu. “Vznikly by dvě nové zastávky, a sice Kamýk-Pačín a Teplá-klášter,” uvedl Šťastný, podle kterého předpokládané náklady jsou 2,75 miliardy korun.
“Cesta vlakem do Teplé nám dnes trvá čtyři hodiny. Za tu dobu se tam dostaneme v pohodě pěšky,” vysvětlil starosta Bezdružic Jan Soulek (NK) význam železničního spojení, které by přiblížilo také Mariánské Lázně.
“Přineslo by nám řadu výhod. Zvýšení turistického ruchu, a troufnu si říct, že přínosem, z hlediska atraktivity, by bylo i pro lázeňství v sousedních Konstantinových Lázních. A pokud by došlo na optimalizaci tratě, časová úspora by nás přiblížila k Plzni o plnou půlhodinu. Cesta by se zkrátila na 45 minut. To by mohlo znamenat větší pracovní možnosti našich lidí v Plzni a okolí,” konstatoval.
Podmínkou realizace, kterou si klade Karlovarský kraj, je nekrácení financí na rekonstrukci 35 km dlouhé tratě mezi Karlovými Vary a Teplou či na další regionální trati mezi Karlovými Vary a Potůčky. Optimalizace této tratě by podle Šťastného na rychlost 80 km za hodinu přišla na 2,3 miliardy korun.
“Tento úsek nemá studii uzavřenou, bude postupně dopracována,” dodal Šťastný, podle kterého celá trať z Pňovan do Teplé nekoliduje s CHKO Slavkovský les ani s jinými státem chráněnými územími. Od národní kulturní památky Klášter Teplá povede nová trať ve vzdálenosti 160 metrů. Trať by se nedotkla ani pramenů v okolí Konstantinových Lázní. “Prameniště Zahrádecké kyselky plánovaná trasa nového úseku trati míjí,” uzavřel Šťastný.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/304445/
K propojení měst stačí dostavět 13 kilometrů kolejí
Karlovy Vary a Plzeň zřejmě v dohledné době spojí nová železnice. Správa železniční a dopravní cesty připravuje plán, jak na hranicích obou krajů postavit chybějících třináct kilometrů dlouhý úsek kolejí mezi Teplou a Bezdružicemi. Vznikla by přímější kratší trať Karlovy Vary - Plzeň. Cestující by se tudy dostali do cíle rychleji než objížďkou přes Mariánské Lázně nebo Cheb.
Hlavně by mohl ožít turistický ruch v regionech Tepelska a Bezdružicka, které spolu sousedí, ale přímé dopravní spojení mezi nimi není. Turisté z Plzeňska by se snadno dostali na prohlídku kulturní památky - kláštera v Teplé, ke zdejšímu golfovému hřišti. Lidé z Karlovarského kraje by zase mohli z Teplé navštívit zámek v Bezdružicích a Konstantinovy Lázně.
Železničáři dokončují pro stavbu nového úseku a také pro rekonstrukci trasy z Pňovan do Bezdružic územně technickou studii. „Závěr dvou jednání, na kterých jsem byl, zněl, že propojení železnic má smysl a bude přínosem. Po rekonstrukci stávajících tratí by vlaky mohly konkurovat autobusům co se týče doby jízdy,„ řekl starosta Bezdružic Jan Soulek. Ten připustil, že stavba se neuskuteční v příštích pěti letech, ale později. A že by stála několik miliard korun.
Rada Karlovarského kraje tento týden dala železničářům souhlas, že mohou v přípravách pokračovat. „Tuto iniciativu podporujeme,„ prohlásil náměstek hejtmana Jan Zborník. Má jedinou podmínku. Aby stát na stavbu nové trati nepoužil peníze určené na opravu ostatních železnic v Karlovarském kraji.
I Zborník vidí v propojení železnic příležitost pro turistický ruch. Ale nepředpokládá, že vlak využijí běžní cestující k přepravě mezi krajskými městy. „Záleželo by, o kolik by se zkrátila doba jízdy. Autobus totiž jede z Karlových Varů do Plzně hodinu a půl a já si nedělám iluze, že vlakem to bude rychlejší,„ dodal Zborník.
(Mladá fronta DNES)
Karlovy Vary a Plzeň zřejmě v dohledné době spojí nová železnice. Správa železniční a dopravní cesty připravuje plán, jak na hranicích obou krajů postavit chybějících třináct kilometrů dlouhý úsek kolejí mezi Teplou a Bezdružicemi. Vznikla by přímější kratší trať Karlovy Vary - Plzeň. Cestující by se tudy dostali do cíle rychleji než objížďkou přes Mariánské Lázně nebo Cheb.
Hlavně by mohl ožít turistický ruch v regionech Tepelska a Bezdružicka, které spolu sousedí, ale přímé dopravní spojení mezi nimi není. Turisté z Plzeňska by se snadno dostali na prohlídku kulturní památky - kláštera v Teplé, ke zdejšímu golfovému hřišti. Lidé z Karlovarského kraje by zase mohli z Teplé navštívit zámek v Bezdružicích a Konstantinovy Lázně.
Železničáři dokončují pro stavbu nového úseku a také pro rekonstrukci trasy z Pňovan do Bezdružic územně technickou studii. „Závěr dvou jednání, na kterých jsem byl, zněl, že propojení železnic má smysl a bude přínosem. Po rekonstrukci stávajících tratí by vlaky mohly konkurovat autobusům co se týče doby jízdy,„ řekl starosta Bezdružic Jan Soulek. Ten připustil, že stavba se neuskuteční v příštích pěti letech, ale později. A že by stála několik miliard korun.
Rada Karlovarského kraje tento týden dala železničářům souhlas, že mohou v přípravách pokračovat. „Tuto iniciativu podporujeme,„ prohlásil náměstek hejtmana Jan Zborník. Má jedinou podmínku. Aby stát na stavbu nové trati nepoužil peníze určené na opravu ostatních železnic v Karlovarském kraji.
I Zborník vidí v propojení železnic příležitost pro turistický ruch. Ale nepředpokládá, že vlak využijí běžní cestující k přepravě mezi krajskými městy. „Záleželo by, o kolik by se zkrátila doba jízdy. Autobus totiž jede z Karlových Varů do Plzně hodinu a půl a já si nedělám iluze, že vlakem to bude rychlejší,„ dodal Zborník.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/302436/
Rychlíkem z Náchoda do Ostravy přes Klodzko? Na Náchodsku jednají o propojení železnic
Jednání o propojení české a polské železniční sítě na Náchodsku nabírají na obrátkách. Za předpokladu, že se podaří tento projekt na obou stranách hranice prosadit, za několik let bude možno cestovat třeba rychlíkem mezi Trutnovem, Náchodem a Ostravou nejkratší cestou přes polské Klodzko, vlakové spojení budou moci využít i turisté mezi atraktivními oblastmi Broumovských stěn a polských Stolových hor. Mluví se o obnovení trati přes Otovice a také mezi Náchodem a Chudobou.
„Výstavba přeshraniční dálnice či rychlostní silnice v regionu je finančně mnohem náročnější než opravit či dobudovat železniční tratě. Proto mi tento záměr připadá rozumný. Aby se železnice uživila, musely by po ní jezdit i nákladní vlaky. Bez toho osobní dopravu provozovat nelze,„ říká František Molík z hospodářské komory Královéhradeckého kraje.
Komora zprostředkovává přeshraniční spoluprací podnikatelů či samospráv.
Podle Molíka obnovení tratí mezi Otovicemi a polskou Střední Stěnavou - Tlumačovem i mezi Náchodem a Chudobou umožní rozvoj přilehlých českých i polských regionů.
V současné době přes česko-polskou hranici v Královéhradeckém kraji jezdí jen hrstka přímých autobusových spojů a ani jeden rychlík či osobní vlak.
„Proto je hlavní silniční tah přes Náchod přetížen. V kraji se jedná o jedinou mezinárodní silnici, na které není omezena tonáž. Jak na polské, tak i na české straně hranic se proto tvoří kolony a stávají se tam vážné dopravní nehody. Polská strana si výhody železniční dopravy uvědomuje lépe a snaží se dostat osobní dopravu na koleje. Regionální tratě v okrese Klodzko se začínají rekonstruovat. Když jsem situaci přednesl odborníkům ze západoevropských zemí, řekli mi, že si u nich nedovedou představit, že by se z jedné strany hranice na druhou nedostali vlakem nebo autobusem,„ říká Molík.
Jsou to především Poláci, kteří usilují o obnovení přeshraničních tratí, jež by odlehčily silnicím. Okres Klodzko je ve svízelné dopravní situaci. Polský region je zaklíněn do českého území a má jedno z nejhorších dopravních spojení ve střední Evropě.
Polská firma, která nedaleko hranic začíná těžit štěrk, usiluje o obnovení trati přes Otovice protínající Broumovsko. „Chtějí právě přes Broumovský výběžek obnovit nákladní železniční dopravu. Předpokládá se, že pokud se trať obnoví, dojde i na vzkříšení osobní dopravy. Lidé se tak snadněji dostanou do zaměstnání, bude možno prodloužit rychlík z Ostravy přes Glucholazy, Klodzko do Náchoda či Trutnova,„ říká Molík. Společnost, jež hned za česko-polskou hranicí bude dvacet let těžit vysoce kvalitní štěrk na výstavbu silnic a železnic, ho bude dopravovat hlavně po nově zrekonstruované trati Walbrzych - Klodzko. Plný provoz na této trati začne letos v prosinci. Od obnovení trati mezi Náchodem a polskou Chudobou si odborníci na dopravu slibují lepší spojení mezi Hradcem aWroclawí. „Projekt je již zpracován. Nyní musí vlaky jezdit oklikou přes Lichkov,„ uvedl Molík. Podle předběžných odhadů by se vlakem přes hranice u Otovic a Náchoda mohli cestující svézt v roce 2015.
(Mladá fronta DNES)
Jednání o propojení české a polské železniční sítě na Náchodsku nabírají na obrátkách. Za předpokladu, že se podaří tento projekt na obou stranách hranice prosadit, za několik let bude možno cestovat třeba rychlíkem mezi Trutnovem, Náchodem a Ostravou nejkratší cestou přes polské Klodzko, vlakové spojení budou moci využít i turisté mezi atraktivními oblastmi Broumovských stěn a polských Stolových hor. Mluví se o obnovení trati přes Otovice a také mezi Náchodem a Chudobou.
„Výstavba přeshraniční dálnice či rychlostní silnice v regionu je finančně mnohem náročnější než opravit či dobudovat železniční tratě. Proto mi tento záměr připadá rozumný. Aby se železnice uživila, musely by po ní jezdit i nákladní vlaky. Bez toho osobní dopravu provozovat nelze,„ říká František Molík z hospodářské komory Královéhradeckého kraje.
Komora zprostředkovává přeshraniční spoluprací podnikatelů či samospráv.
Podle Molíka obnovení tratí mezi Otovicemi a polskou Střední Stěnavou - Tlumačovem i mezi Náchodem a Chudobou umožní rozvoj přilehlých českých i polských regionů.
V současné době přes česko-polskou hranici v Královéhradeckém kraji jezdí jen hrstka přímých autobusových spojů a ani jeden rychlík či osobní vlak.
„Proto je hlavní silniční tah přes Náchod přetížen. V kraji se jedná o jedinou mezinárodní silnici, na které není omezena tonáž. Jak na polské, tak i na české straně hranic se proto tvoří kolony a stávají se tam vážné dopravní nehody. Polská strana si výhody železniční dopravy uvědomuje lépe a snaží se dostat osobní dopravu na koleje. Regionální tratě v okrese Klodzko se začínají rekonstruovat. Když jsem situaci přednesl odborníkům ze západoevropských zemí, řekli mi, že si u nich nedovedou představit, že by se z jedné strany hranice na druhou nedostali vlakem nebo autobusem,„ říká Molík.
Jsou to především Poláci, kteří usilují o obnovení přeshraničních tratí, jež by odlehčily silnicím. Okres Klodzko je ve svízelné dopravní situaci. Polský region je zaklíněn do českého území a má jedno z nejhorších dopravních spojení ve střední Evropě.
Polská firma, která nedaleko hranic začíná těžit štěrk, usiluje o obnovení trati přes Otovice protínající Broumovsko. „Chtějí právě přes Broumovský výběžek obnovit nákladní železniční dopravu. Předpokládá se, že pokud se trať obnoví, dojde i na vzkříšení osobní dopravy. Lidé se tak snadněji dostanou do zaměstnání, bude možno prodloužit rychlík z Ostravy přes Glucholazy, Klodzko do Náchoda či Trutnova,„ říká Molík. Společnost, jež hned za česko-polskou hranicí bude dvacet let těžit vysoce kvalitní štěrk na výstavbu silnic a železnic, ho bude dopravovat hlavně po nově zrekonstruované trati Walbrzych - Klodzko. Plný provoz na této trati začne letos v prosinci. Od obnovení trati mezi Náchodem a polskou Chudobou si odborníci na dopravu slibují lepší spojení mezi Hradcem aWroclawí. „Projekt je již zpracován. Nyní musí vlaky jezdit oklikou přes Lichkov,„ uvedl Molík. Podle předběžných odhadů by se vlakem přes hranice u Otovic a Náchoda mohli cestující svézt v roce 2015.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/302122/
Boj za oživení a hlavně propojení železniční trati Most - Moldava s Německem spěje k úspěšnému konci. Snaha o revitalizaci této železnice trvá již od roku 1992, v posledníh měsících však nabyla konkrétní podoby. Málokdo by po těch letech věřil, že se podaří věci rozhýbat natolik, že projekt zaujal příslušná ministerstva, české i německé, a získal velkou podporu. Dubský starosta Petr Pípal a zároveň předseda dopravní komise Euroregionu Krušnohoří se sešel s náměstkem ministra dopravy Vojtěchem Kocourkem. Ten je pověřen ministrem dopravy Alešem Řebíčkem, aby vedl na německé straně jednání o celém projektu. Po návštěvě náměstka Kocourka v Německu u pověřeného náměstka ministra průmyslu došlo k jednoznačnému ujednání, že nejdéle do poloviny listopadu dojde k sepsání politického memoranda, které bude vyjadřovat politickou vůli české a saské strany o znovuoživení této železnice a propojení s německým Holzhau.
Na neměcké straně by tak došlo k nastavení chybějících osmi kilometrů kolejí mezi Holzhau a Moldavou. Česká strana bude investovat do oprav na svém území zhruba 350 milionů korun. Němci budou muset zainvestovat víc, plány zatím hovoří o 21 milionech eur.
Pokud dojde k sepsání a potvrzení politického memoranda, mohou se již pracovní skupiny na obou stranách vrhnout do práce. Českou pracovní skupinu bude sestavovat právě starosta Pípal. Německá skupina již existuje. Pípal dodává, že pokud se nestane nic nepředvídaného, v průběhu příštího roku by měly začít práce na projektování chybějící části. Do tří nebo čtyř let by na trati Most - Freiberg mohly již jezdit vlaky.
Michal Švec, který se o moldavskou železnici již léta zajímá zmínil, že bude třeba na nově vzniklé železniční trati vytvořit hraniční přechod. Nebude se však jednat o klasický přechod, pouze se zmíní místo, kde trať překračuje hranici.
(Teplický deník)
Na neměcké straně by tak došlo k nastavení chybějících osmi kilometrů kolejí mezi Holzhau a Moldavou. Česká strana bude investovat do oprav na svém území zhruba 350 milionů korun. Němci budou muset zainvestovat víc, plány zatím hovoří o 21 milionech eur.
Pokud dojde k sepsání a potvrzení politického memoranda, mohou se již pracovní skupiny na obou stranách vrhnout do práce. Českou pracovní skupinu bude sestavovat právě starosta Pípal. Německá skupina již existuje. Pípal dodává, že pokud se nestane nic nepředvídaného, v průběhu příštího roku by měly začít práce na projektování chybějící části. Do tří nebo čtyř let by na trati Most - Freiberg mohly již jezdit vlaky.
Michal Švec, který se o moldavskou železnici již léta zajímá zmínil, že bude třeba na nově vzniklé železniční trati vytvořit hraniční přechod. Nebude se však jednat o klasický přechod, pouze se zmíní místo, kde trať překračuje hranici.
(Teplický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/301633/
„České dráhy už předaly staveniště vybrané firmě. Její pracovníci se zatím postarají o vykácení dřevin v prostoru železničního přejezdu. Pak se pustí do položení kolejí a vybudování nového nástupiště,„ informoval starosta Dolní Poustevny Miroslav Jemelka.
Veškeré práce by měli stavbaři zvládnout do konce letošního října.
Německá strana se do potřebných úprav železnice pustí zřejmě také ještě letos. S dokončením prací se tam počítá v roce příštím.
Proměny v oblasti Dolní Poustevny si vyžádají okolo dvaceti milionů korun a peníze by měl poskytnout především Státní fond dopravní infrastruktury. Němci musí vynaložit zhruba tři miliony eur a potřebné finanční prostředky na plánované investice chtějí získat z evropských dotačních fondů. „Studii všech nezbytných úprav kolejí a doprovodné vybavenosti už před třemi roky zpracoval pověřený tým odborníků z Technické univerzity v německých Drážďanech. Dokument vymezuje posloupnost prací a navazuje na dřívější mezivládní úmluvu z roku 2004, kdy se česká a německá strana dohodla na zprovoznění železničního hraničního přechodu,„ připomněl Vladimír Špinar, tajemník Hospodářské a sociální rady Děčínska. Ta se v poslední době problematikou regionální železniční dopravy pravidelně zabývá.
Podle stávajícího projektu se první fáze obnovení železničního provozu na obou stranách hranice bude týkat dopravy právě z Dolní Poustevny do Sebnice. Úvahy směřují až k deseti vlakovým spojům denně.
Pak by měla následovat spojení na dalších železničních úsecích, například do Rumburku a zpět. Na úhradě provozu by se měl podílet také Ústecký kraj. Předchozí krajští zastupitelé byli takové finanční podpoře nakloněni. Teď bude záležet na tom, jestli se projekt po změně zastupitelstva setká se stejnou vstřícností i u nového vedení Ústeckého kraje.
Zprovoznění přeshraniční železnice v Dolní Poustevně s vyhlídkou rozšíření dalšího vlakového spojení přes německém území nebude záležet jen na vytvoření vhodných technických podmínek. Důležitým hlediskem budou i tarify jízdného.
„Pro cestující musí být ty cenové relace přijatelné. Na tom se musí domluvit územní samosprávy na obou stranách hranice. Jestliže by třeba v budoucnu měli pasažéři za jízdenky z Dolní Poustevny do Děčína zaplatit za jízdu po německé železnici třeba tři stovky, zřejmě by vlaky zůstaly prázdné. Ato i přes to, že by šlo místo dvouhodinového trmácení s několika přestupy o přímé spojení s Děčínem trvajícím necelou hodinu,„ připomněl nutnost dotování provozu na nově vytvořeném železničním okruhu Vladimír Špinar.
Věří, že k potřebné dohodě dojde.
Cestování po jakési okružní páteřní trati ze Šluknovska přes německé území do Děčína a následně zpět do severní části Děčínska po stávající regionální železnici dlouhodobě podporuje Obecně prospěšná společnost České Švýcarsko. „K tomu záměru jsme se připojili, protože v podobném druhu dopravního spojení vidíme možnost, jak společně s provozem ekologických autobusů a třeba i osobní lodní dopravou po Labi do určité míry zjednodušit přístupnost přírodních krás národního parku i dalších atraktivit regionu. Například ve vytipovaných železničních stanicích bychom rádi vytvořili informační stánky s nabídkou propagačních materiálů a případně dalších služeb,„ připomněl ředitel OPS České Švýcarsko Marek Mráz.
Zatím nejasný zůstává osud nádražní budovy v Dolní Poustevně. České dráhy rozsáhlý objekt k zajištění samotného vlakového provozu nepotřebují.
Padají i úvahy o možném srovnání se zemí.
„Myslím, že tahle budova přece jen zůstává nedílnou součástí historie města a bylo by škoda jí zbourat. Hovoří se i o možném převedení tohoto majetku na město. Pak by záleželo na rozhodnutí zastupitelů, jestli s tím bu