Nové a obnovované tratě
V současné době, která pro budoucnost železniční dopravy v České republice i ve Slovenské republice není přes různé proklamace v zásadě příliš radostná, přece jen se objevují i zprávy z hlediska jejího rozvoje pozitivní. A to nejen pokud jde o výstavbu koridorů a optimalizaci stávajících tratí. Zdánlivě v rozporu s trendem omezování a rušení provozu na místních tratích jsou připravovány i nové projekty na regionální úrovni. A ty se týkají nejen výstavby tratí nových, ale také obnovení tratí už zrušených.
Ako napísali, tak som skopíroval... 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/356107/
bez súčinnosti MDPT, ZSSR, ŽSR a ďalších subjektov.
no ZSSR...
no ZSSR...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/356105/
záujem? skôr propaganda... 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/356103/
ber to tak, ž emajú aspoň záujem o železnicu 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/356097/
V Župnom spravodajcovi Trnavského VÚC č.7/2009 som sa dočítal nesledovné:
Spoluprácu umocní dopravné prepojenie
Podpredseda Trnavského samosprávneho kraja József Kvarda sa zúčastnil zasadnutia Medzivládnej slovensko-maďarskej zmiešanej komisiepre cezhraničnú spoluprácu.
....
Kvarda na stretnutí predstavil aj zámer TTSK v oblasti rozvoja slovensko-maďarských vzťahov. Železničnú dopravu v prihraničných územiach by malo zjednodušiť vybudovanie železničného mostu cez rieku Dunaj. S výstavbou sa uvažuje v lokalite Dunajská Streda - Šamorín.
Keď som sa na VÚC datozaval na bližšie informácie o tomto projekte, dostal som takúto odpoveď:
Trnavský samosprávny kraj by v budúcnosti chcel docieliť železničné prepojenie Dunajskej Stredy až po Györ, ktoré by zabezpečilo lepšiu dopravnú dostupnosť občanom za prácou, oddychom. Zatiaľ je to len vízia, ktorú by chcel samosprávny kraj ďalej posunúť, nakoľko takýto proces je veľmi zdĺhavý a takúto akciu nie je možné zabezpečiť bez súčinnosti MDPT, ZSSR, ŽSR a ďalších subjektov.
Takže iba vízia. Koľko ja som už takých mal...
Nech len snívajú ďalej... keď nič užitočnejšie nemajú na práci.
Spoluprácu umocní dopravné prepojenie
Podpredseda Trnavského samosprávneho kraja József Kvarda sa zúčastnil zasadnutia Medzivládnej slovensko-maďarskej zmiešanej komisiepre cezhraničnú spoluprácu.
....
Kvarda na stretnutí predstavil aj zámer TTSK v oblasti rozvoja slovensko-maďarských vzťahov. Železničnú dopravu v prihraničných územiach by malo zjednodušiť vybudovanie železničného mostu cez rieku Dunaj. S výstavbou sa uvažuje v lokalite Dunajská Streda - Šamorín.
Keď som sa na VÚC datozaval na bližšie informácie o tomto projekte, dostal som takúto odpoveď:
Trnavský samosprávny kraj by v budúcnosti chcel docieliť železničné prepojenie Dunajskej Stredy až po Györ, ktoré by zabezpečilo lepšiu dopravnú dostupnosť občanom za prácou, oddychom. Zatiaľ je to len vízia, ktorú by chcel samosprávny kraj ďalej posunúť, nakoľko takýto proces je veľmi zdĺhavý a takúto akciu nie je možné zabezpečiť bez súčinnosti MDPT, ZSSR, ŽSR a ďalších subjektov.
Takže iba vízia. Koľko ja som už takých mal...
Nech len snívajú ďalej... keď nič užitočnejšie nemajú na práci.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/356079/
Článek zdánlivě o něčem jiném je (také) o Medlešické spojce:
V minulých dnech se objevila zpráva, že dnešní kraj zahájí opravu mostu nad „drážkou„ u Foxconnu.
Bude stát opět desítky milionů a vzhledem k provozu na oné „drážce„ se naskýtá otázka, zda by nebylo lepší průkop zasypat a most zrušit.
Tento obrovský průkop kolem Zámečku, později Tesly, zřídil minulý Pardubický kraj před rokem 1960.
Neměl být pro drážku, ale novou železnici do Chrudimi, aby se odstranilo couvání vlaků do Rosic, které občané kritizovali hned po zahájení provozu roku 1871, protože cesta se prodloužila o deset minut a prodražila o dva krejcary. Minulý kraj se rozhodl ten staletý hřích odstranit a novou dráhu vést kolem vznikající průmyslové oblasti Černá za Bory, která na ni byla napojena vlečkou. Proto bylo nutno zřídit ten průkop a přes něj most pro novou silnici směřující přímo na Skřivánek. Jsou zde utopeny stamiliony korun. Ale silnice na Skřivánek se neuskutečnila a po zániku Pardubického kraje roku 1960 se na novou trať do Chrudimi jaksi zapomnělo, asi na politický pokyn.
Bohužel i po obnově Pardubického kraje jakoby onen pokyn nebyl odvolán. Sice se prý uvažuje o stavbě v příštím desetiletí, to dříve se odkládala jen do příští pětiletky.
Nemělo by se tedy nejprve dostavět těch pět kilometrů tzv. Medlešické spojky, třeba současně se souběžným jihovýchodním obchvatem, a pak teprve opravit most?
Pokud se trať nezprovozní, mohou se koleje ztratit, pokus zde již byl. Pak bychom měli most a nic pod ním, jako v Kocourkově, kde měli most a řeku ne.
(Pardubický deník)
V minulých dnech se objevila zpráva, že dnešní kraj zahájí opravu mostu nad „drážkou„ u Foxconnu.
Bude stát opět desítky milionů a vzhledem k provozu na oné „drážce„ se naskýtá otázka, zda by nebylo lepší průkop zasypat a most zrušit.
Tento obrovský průkop kolem Zámečku, později Tesly, zřídil minulý Pardubický kraj před rokem 1960.
Neměl být pro drážku, ale novou železnici do Chrudimi, aby se odstranilo couvání vlaků do Rosic, které občané kritizovali hned po zahájení provozu roku 1871, protože cesta se prodloužila o deset minut a prodražila o dva krejcary. Minulý kraj se rozhodl ten staletý hřích odstranit a novou dráhu vést kolem vznikající průmyslové oblasti Černá za Bory, která na ni byla napojena vlečkou. Proto bylo nutno zřídit ten průkop a přes něj most pro novou silnici směřující přímo na Skřivánek. Jsou zde utopeny stamiliony korun. Ale silnice na Skřivánek se neuskutečnila a po zániku Pardubického kraje roku 1960 se na novou trať do Chrudimi jaksi zapomnělo, asi na politický pokyn.
Bohužel i po obnově Pardubického kraje jakoby onen pokyn nebyl odvolán. Sice se prý uvažuje o stavbě v příštím desetiletí, to dříve se odkládala jen do příští pětiletky.
Nemělo by se tedy nejprve dostavět těch pět kilometrů tzv. Medlešické spojky, třeba současně se souběžným jihovýchodním obchvatem, a pak teprve opravit most?
Pokud se trať nezprovozní, mohou se koleje ztratit, pokus zde již byl. Pak bychom měli most a nic pod ním, jako v Kocourkově, kde měli most a řeku ne.
(Pardubický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/353925/
Uz nam to tu beha na horniakoch. 30 km/hod. ma byt 5 dni ,potom 10 dni ma byt 50 km/hod. a potom 80 km/hod. Vraj tam bolo dost fotografov a ani jedna fotka tu neni.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/353791/
Ináč nevie niekto presnú dlžku preložky medzi Novákmi a Košom?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/353767/
http://www.aktuality.sk/ekonomika/ekonomika/po-novej-zeleznicnej-trati-medzi-kosom-a-novakmi-presiel-prvy-vlak
Tak nakoniec v čase krízy máme na Slovensku o 550m novej trate naviac
Tak nakoniec v čase krízy máme na Slovensku o 550m novej trate naviac
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/353764/
V současné době jsou silnice na Kralupsku poněkud přetíženy. Jako řešení situace je navržen silniční obchvat Kralup. Domnívám se, že pouze výstavba nové silniční infrastruktury bez nabídnutí alternativ k automobilu jen přitáhne další automobilovou dopravu. V současné době probíhá příprava realizace rychlodráhy Praha – Kladno. Přímo se tedy nabízí varianta výstavby nové železniční tratě (s využitím tělesa podnikové vlečky), spojující Kralupy nad Vltavou, mezinárodní letiště Vodochody a Prahu. Primárním smyslem nové železniční tratě by byla rychlá a cenově přijatelná doprava cestujících/turistů z letiště Vodochody do spádových aglomerací Kralupy nad Vltavou a Praha. Sekundárním smyslem nové železniční tratě by byla dopravní obslužnost regionu. Jako ideální cílová stanice se nabízí železniční stanice Praha Vysočany, která se nachází u stanice metra B Vysočanská. Více podrobností najdete na www.kralupynadvltavou. cz, www.praha-kladno. cz a www.spvd.cz.
Martin Krebs
(Železničář)
Martin Krebs
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/352608/
Ve společné setkání pracovní skupiny starostů jihomoravských a dolnorakouských obcí a měst vyústí snaha za obnovu historického železničního spojení s Rakouskem mezi Hevlínem a dolnorakouským městečkem Laa an der Thaya.
„Zástupci obcí a měst se setkají v Hevlíně, aby zkompletovali a před médii prezentovali společné dvojjazyčné Memorandum za modernizaci železniční tratě 244, 245 a 246 a obnovu jejího historického spojení s Rakouskem,„ sdělil znojemský radní Jiří Kacetl. Dokument, který jen na moravské straně podepsalo již sedmatřicet obcí včetně všech větších měst jako Znojmo, Miroslav a Moravský Krumlov, chtějí jeho autoři zaslat představitelům Jihomoravského kraje, Dolního Rakouska, na ministerstva dopravy obou sousedících zemí a také drážním společnostem s výzvou ke společnému jednání. K němu má dojít na konci června ve Znojmě. Memorandum chtějí jeho autoři zkompletovat v konferenčním sále Přeshraničního informačního centra v Hevlíně dvanáctého května v devět hodin dopoledne.
(Znojemské noviny)
„Zástupci obcí a měst se setkají v Hevlíně, aby zkompletovali a před médii prezentovali společné dvojjazyčné Memorandum za modernizaci železniční tratě 244, 245 a 246 a obnovu jejího historického spojení s Rakouskem,„ sdělil znojemský radní Jiří Kacetl. Dokument, který jen na moravské straně podepsalo již sedmatřicet obcí včetně všech větších měst jako Znojmo, Miroslav a Moravský Krumlov, chtějí jeho autoři zaslat představitelům Jihomoravského kraje, Dolního Rakouska, na ministerstva dopravy obou sousedících zemí a také drážním společnostem s výzvou ke společnému jednání. K němu má dojít na konci června ve Znojmě. Memorandum chtějí jeho autoři zkompletovat v konferenčním sále Přeshraničního informačního centra v Hevlíně dvanáctého května v devět hodin dopoledne.
(Znojemské noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/349937/
O nutnosti zavádět PPP projekty do praxe se v České republice mluví už řadu let, výsledky jsou ale tristní. Většina vládních PPP projektů je pozastavena a ty, které jsou ještě v běhu a čekají na schválení, nabírají zpoždění kvůli personálním obměnám na ministerstvech. Týká se to především projektu AirCon - rychlodráhy z Prahy na letiště Ruzyně a do Kladna.
Celá zpráva: http://www.asb-portal.cz/2009/05/04/asb/analyzy/doprava-infrastruktura/rychlodraha-do-ruzyne-dalsi-prohra-ppp-v-cesku.html
Celá zpráva: http://www.asb-portal.cz/2009/05/04/asb/analyzy/doprava-infrastruktura/rychlodraha-do-ruzyne-dalsi-prohra-ppp-v-cesku.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/349410/
Takové titulky už tu byly. Před rokem i dvěma. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/348138/
V březnu 2010 mají začít jezdit pravidelné přímé vlaky z Tanvaldu do polské Jelení Hory
Za necelý rok, v březnu 2010, mají začít jezdit pravidelné přímé vlaky z Tanvaldu do polské Jelení Hory. Na polské straně začnou již příští týden práce na rekonstrukci zdevastované železniční tratě z Harrachova do Szklarske Poreby.
„Polská část tratě je v horším stavu. Celkové náklady na rekonstrukci dosáhnou sto šedesáti milionů korun, přitom na polské straně bude proinvestováno sto čtyřicet milionů,„ říká Petr Prokeš, ředitel společnosti Korid LK, která se stará o dopravu v Libereckém kraji. Polská trať vyžaduje kompletní rekonstrukci. Od železničního spodku přes kolejový svršek až po mosty a železniční stanice.
„Na české straně je situace lepší. Za jistých okolností tu stále mohly jezdit vlaky. Až bude dráha opravená, bude z Tanvaldu do Jelení Hory a naopak jezdit pět vlaků denně,„ uvedl Prokeš.
Osobní vlaky, pro které bude železnice po rekonstrukci určena, budou jezdit čtyřicetikilometrovou rychlostí a budou sloužit hlavně turistům. Milovníky zimních sportů a turistiky zaujme krkonošské polské centrum Jakuszyce, Szklarska Poreba nabídne turistům vodopády.
Trať původně vznikla hlavně pro potřeby průmyslníků, kteří z Dolnoslezské pánve dováželi uhlí do skláren a textilek.
Rakušané, kteří na začátku minulého století stavěli trať z Tanvaldu do Kořenova, zvolili nejkratší cestu i za cenu velkého stoupání, které zdolávaly vlaky díky ozubnici. Prusové, kteří pokračovali s tratí dál, rozvinuli koleje po horských úbočích. Jejich železnice byla až do svého konce v roce 1945 elektrifikována. „Od příštího roku budou na trati jezdit moderní dieselové stroje bez ozubnice. Půjde o nízkopodlažní vlaky, které bude provozovat Dolnoslezské vojvodství. České dráhy provoz této železnice odmítly,„ říká Prokeš.
První úvahy o rekonstrukci tratě se zrodily již po roce 1989. Mezi lety 1992 až 2002 proběhlo několik zvláštních jízd z Harrachova do Szklarske Poreby na provizorně opravené trati. Peníze na celou rekonstrukci se našly až díky Evropské unii, která zaplatí 116 z potřebných 160 milionů.
(Mladá fronta DNES)
Za necelý rok, v březnu 2010, mají začít jezdit pravidelné přímé vlaky z Tanvaldu do polské Jelení Hory. Na polské straně začnou již příští týden práce na rekonstrukci zdevastované železniční tratě z Harrachova do Szklarske Poreby.
„Polská část tratě je v horším stavu. Celkové náklady na rekonstrukci dosáhnou sto šedesáti milionů korun, přitom na polské straně bude proinvestováno sto čtyřicet milionů,„ říká Petr Prokeš, ředitel společnosti Korid LK, která se stará o dopravu v Libereckém kraji. Polská trať vyžaduje kompletní rekonstrukci. Od železničního spodku přes kolejový svršek až po mosty a železniční stanice.
„Na české straně je situace lepší. Za jistých okolností tu stále mohly jezdit vlaky. Až bude dráha opravená, bude z Tanvaldu do Jelení Hory a naopak jezdit pět vlaků denně,„ uvedl Prokeš.
Osobní vlaky, pro které bude železnice po rekonstrukci určena, budou jezdit čtyřicetikilometrovou rychlostí a budou sloužit hlavně turistům. Milovníky zimních sportů a turistiky zaujme krkonošské polské centrum Jakuszyce, Szklarska Poreba nabídne turistům vodopády.
Trať původně vznikla hlavně pro potřeby průmyslníků, kteří z Dolnoslezské pánve dováželi uhlí do skláren a textilek.
Rakušané, kteří na začátku minulého století stavěli trať z Tanvaldu do Kořenova, zvolili nejkratší cestu i za cenu velkého stoupání, které zdolávaly vlaky díky ozubnici. Prusové, kteří pokračovali s tratí dál, rozvinuli koleje po horských úbočích. Jejich železnice byla až do svého konce v roce 1945 elektrifikována. „Od příštího roku budou na trati jezdit moderní dieselové stroje bez ozubnice. Půjde o nízkopodlažní vlaky, které bude provozovat Dolnoslezské vojvodství. České dráhy provoz této železnice odmítly,„ říká Prokeš.
První úvahy o rekonstrukci tratě se zrodily již po roce 1989. Mezi lety 1992 až 2002 proběhlo několik zvláštních jízd z Harrachova do Szklarske Poreby na provizorně opravené trati. Peníze na celou rekonstrukci se našly až díky Evropské unii, která zaplatí 116 z potřebných 160 milionů.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/348136/
Historik a znojemský radní Jiří Kacetl kritizuje v rozhovoru pro MF DNES rušení vlakové dopravy mezi Hrušovany nad Jevišovkou a Hevlínem. Malý zábavní park s názvem Dětský svět přivítá v květnu v Hatích první návštěvníky. Jevišovice otevřou cyklostezku.
Provoz na železniční trati z Hrušovan nad Jevišovkou do Hevlína má podle rozhodnutí kraje skončit za rok v létě. Představitelé obcí a měst v okolí se ale bouří. „Trasa není jen jakási bezvýznamná lokálka. Až do pádu železné opony to byla součást alternativní hlavní trati z Brna do Vídně. Vystavěná byla jako konkurenční trať dráze přes Břeclav,„ říká znojemský radní a historik Jiří Kacetl. Dávnou funkci by trať podle něj mohla v budoucnu zase plnit.
Argumenty kraje pro zrušení trati jsou jasné. Trať již využívá jen hrstka cestujících, nevyplácí se...
Na to je ale jasná odpověď: nezaměňujme příčinu a následek. Co je příčinou stavu, že touto železnicí nikdo nejezdí? Rozhodně ne to, že lidé neradi jezdí vlakem. Dráhy na Znojemsku s výjimkou nyní elektrifikovaného úseku ZnojmoŠatov-státní hranice jsou dlouhodobě zanedbané, desetiletí se do nich neinvestovalo. Přitom ve zbytku země se železnice modernizují, stavějí se nová nástupiště, nasazují moderní soupravy.
A jak tedy vypadají na Znojemsku?
V porovnání se zbytkem republiky je to výsměch, jak se dnes na některých železnicích Znojemska jezdí. Zastaralost vozových souprav, dlouhé přepravní časy, nenavazující přípoje v přestupních bodech - to vše má velký vliv na počty cestujících. Nedivím se, že mnozí přecházejí na autobus.
Není to tedy způsobeno dráhou samotnou, je to všechno dáno úrovní přepravních služeb, které jsou na ní poskytovány.
Co opětovné propojení trati na Hevlín s Rakouskem?
To je náš nejsilnější argument. Na trať Brno-Hrušovany nad Jevišovkou navazují odbočky do Znojma a do Mikulova a bez obnovy propojení na rakouskou Lávu (Laa an der Thaya) ztrácí celý tento systém své těžiště. Totéž platí o rakouské straně, kde železnice z Vídně končí v Lávě.
Na krajském úřadě nám říkali, že čísla jsou taková, že osobní doprava bude vždycky ztrátová. To je ale mimochodem i v Rakousku, kde se musí rovněž dotovat.
Co by však tuto železnici mohlo uživit, je nákladní doprava. Při jednání s Rakušany jsme zjistili, že v okolí Mistelbachu a Lávy je několik výrobních firem, které mají enormní zájem exportovat své zboží do Polska a do Německa. Nyní je musí vozit nejprve dolů do Vídně a potom zpět nahoru přes Břeclav. Tohle by pro ně bylo daleko rentabilnější.
Za zachování trati jste tedy sepsali společné memorandum. Co dál?
Jednadvacet starostů přijelo kvůli podpisu do Znojma, další dostanou šanci se kmemorandu ještě připojit korespondenčně. Na tahu jsou v této chvíli obce z rakouské strany. Tam podobné memorandum organizuje starosta dolnorakouské Lávy, který to bude mít do dvou týdnu hotové.
Pak svoláme schůzku do Hevlína, které se zúčastní zástupci z naší strany a z Rakouska. Memorandum, které je v českém i německém jazyce, bude zasláno na příslušné instance, tedy na Jihomoravský kraj, Dolní Rakousko, ministerstva dopravy obou zemí a drážní společnosti. S jejich zástupci se pak budeme chtít v červnu sejít a o problému vyjednávat.
(Mladá fronta DNES)
Provoz na železniční trati z Hrušovan nad Jevišovkou do Hevlína má podle rozhodnutí kraje skončit za rok v létě. Představitelé obcí a měst v okolí se ale bouří. „Trasa není jen jakási bezvýznamná lokálka. Až do pádu železné opony to byla součást alternativní hlavní trati z Brna do Vídně. Vystavěná byla jako konkurenční trať dráze přes Břeclav,„ říká znojemský radní a historik Jiří Kacetl. Dávnou funkci by trať podle něj mohla v budoucnu zase plnit.
Argumenty kraje pro zrušení trati jsou jasné. Trať již využívá jen hrstka cestujících, nevyplácí se...
Na to je ale jasná odpověď: nezaměňujme příčinu a následek. Co je příčinou stavu, že touto železnicí nikdo nejezdí? Rozhodně ne to, že lidé neradi jezdí vlakem. Dráhy na Znojemsku s výjimkou nyní elektrifikovaného úseku ZnojmoŠatov-státní hranice jsou dlouhodobě zanedbané, desetiletí se do nich neinvestovalo. Přitom ve zbytku země se železnice modernizují, stavějí se nová nástupiště, nasazují moderní soupravy.
A jak tedy vypadají na Znojemsku?
V porovnání se zbytkem republiky je to výsměch, jak se dnes na některých železnicích Znojemska jezdí. Zastaralost vozových souprav, dlouhé přepravní časy, nenavazující přípoje v přestupních bodech - to vše má velký vliv na počty cestujících. Nedivím se, že mnozí přecházejí na autobus.
Není to tedy způsobeno dráhou samotnou, je to všechno dáno úrovní přepravních služeb, které jsou na ní poskytovány.
Co opětovné propojení trati na Hevlín s Rakouskem?
To je náš nejsilnější argument. Na trať Brno-Hrušovany nad Jevišovkou navazují odbočky do Znojma a do Mikulova a bez obnovy propojení na rakouskou Lávu (Laa an der Thaya) ztrácí celý tento systém své těžiště. Totéž platí o rakouské straně, kde železnice z Vídně končí v Lávě.
Na krajském úřadě nám říkali, že čísla jsou taková, že osobní doprava bude vždycky ztrátová. To je ale mimochodem i v Rakousku, kde se musí rovněž dotovat.
Co by však tuto železnici mohlo uživit, je nákladní doprava. Při jednání s Rakušany jsme zjistili, že v okolí Mistelbachu a Lávy je několik výrobních firem, které mají enormní zájem exportovat své zboží do Polska a do Německa. Nyní je musí vozit nejprve dolů do Vídně a potom zpět nahoru přes Břeclav. Tohle by pro ně bylo daleko rentabilnější.
Za zachování trati jste tedy sepsali společné memorandum. Co dál?
Jednadvacet starostů přijelo kvůli podpisu do Znojma, další dostanou šanci se kmemorandu ještě připojit korespondenčně. Na tahu jsou v této chvíli obce z rakouské strany. Tam podobné memorandum organizuje starosta dolnorakouské Lávy, který to bude mít do dvou týdnu hotové.
Pak svoláme schůzku do Hevlína, které se zúčastní zástupci z naší strany a z Rakouska. Memorandum, které je v českém i německém jazyce, bude zasláno na příslušné instance, tedy na Jihomoravský kraj, Dolní Rakousko, ministerstva dopravy obou zemí a drážní společnosti. S jejich zástupci se pak budeme chtít v červnu sejít a o problému vyjednávat.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/344603/
Stovka moravských a dolnorakouských obcí a měst chystá výzvu krajským a stáním úřadům obou zemí. Chtějí obnovu železničního spojení z Hevlína do Laa.
Společnou iniciativu za modernizaci železniční trati z Hrušovan nad Jevišovkou do Hevlína a obnovení úseku do Laa chystají z podnětu představitelů Znojma zástupci měst a obcí z jižní Moravy. Přidávají se i samosprávy z dolnorakouské strany hranice. Na příští úterý chystají společné jednání, ze kterého má vzejít výzva pro vyšší úřady České republiky a Rakouska, aby obnově trati napomohly. „Návrh memoranda jihomoravských a dolnorakouských obcí připravila komise životního prostředí znojemské městské rady. Obdrželo jej třiasedmdesát obcí, ležících v blízkosti železnice, od Ivančic přes Moravský Krumlov, Miroslav, Hrušovany nad Jevišovkou, Hevlín až po Znojmo a na druhé straně Mikulov,„ informoval znojemský radní Jiří Kacetl.
O memorandum projevili zájem i zástupci dolnorakouského města Laa an der Thaya, kteří jej nyní šíří po dalších obcích v Dolním Rakousku. „Náš názor na obnovu spojení se za ta léta, co o ně usilujeme, nezměnil. Tentokrát konečně nejde o iniciativu Hevlína a Laa, ale společný hlas obcí na obou stranách hranice. Věřím, že to bude mít náležitou odezvu,„ řekl starosta Hevlína Drahomír Nosek. Zástupci obeslaných obcí budou o memorandu jednat v úterý dopoledne ve Znojmě. „Výsledkem bude společný apel a tlak na krajské a zemské úřady, ministerstva dopravy a drážní společnosti obou zemí. Jde nám o modernizaci a obnovení železničního spojení na trati z Hrušovan do dolnorakouské Lávy,„ dodal Kacetl.
Do poloviny roku má pak na memorandum navázat společné jednání všech zúčastněných a oslovených úřadů.
„Máme předběžně domluvenou účast zástupců ministerstva dopravy, ti pozvou své rakouské protějšky. Rakušané mají k dispozici také nová fakta o nákladní dopravě a studie možností rozvoje. Věřím, že se nám společně podaří přesvědčit zejména zástupce kraje, že obnova trati je jak reálná, tak potřebná,„ řekl znojemský radní.
Chystaná výzva reaguje na záměr kraje zrušit v příštím roce lokálku mezi Hrušovany a Hevlínem. Podle krajských radních hlavně kvůli tomu, že ji cestující příliš nevyužívají.
„Snad jen jeden spoj má tolik cestujících, aby to stálo za řeč. To byl hlavní důvod, proč linku dál nefinancovat,„ uvedl již dříve radní pro dopravu Jaroslav Pospíšil.
Za nerentabilní označil i obnovu trati do Laa. „Patrně zřídíme autobusovou linku, která by jezdila až do Laa. Obnova železnice by vyžadovala stamiliony. Tuto myšlenku jsme opustili,„ řekl radní.
Kacetlovi se plány kraje nelíbí. „Znojemsko má jednu z nejřidších železničních sítí v Česku. Generel dopravy Jihomoravského kraje počítá výhledově se zrušením osobní přepravy na úseku Miroslav Hrušovany nad Jevišovkou, čímž by došlo k železničnímu odříznutí dvou největších měst Jihomoravského kraje Brna a Znojma,„ upozornil.
Poukázal na to, že trať byla historicky nejkratším železničním spojením Brna a Vídně. „Na moravské straně do ní dlouhá desetiletí nikdo neinvestoval, zatímco Rakušané již dokázali trať elektrifikovat až na hranici,„ připomněl Kacetl. Iniciátoři memoranda poukazují na to, že na rakouské straně jsou podniky, které by obnovenou trať využily k přepravě nákladů.
„Přímo v Laa, i v okolí podél trati, jsou firmy, které chtějí vyvážet do Polska a Maďarska a obnovení trati by jim nabídlo nejkratší spojení,„ upozornil Nosek.
V modernizace a obnově propojení vidí možnost oživení cestovního ruchu v moravsko – rakouském příhraničí mezi Znojmem, Moravským Krumlovem a Mikulovem a odlehčení přetížené silniční dopravy.
(Znojemský deník)
Společnou iniciativu za modernizaci železniční trati z Hrušovan nad Jevišovkou do Hevlína a obnovení úseku do Laa chystají z podnětu představitelů Znojma zástupci měst a obcí z jižní Moravy. Přidávají se i samosprávy z dolnorakouské strany hranice. Na příští úterý chystají společné jednání, ze kterého má vzejít výzva pro vyšší úřady České republiky a Rakouska, aby obnově trati napomohly. „Návrh memoranda jihomoravských a dolnorakouských obcí připravila komise životního prostředí znojemské městské rady. Obdrželo jej třiasedmdesát obcí, ležících v blízkosti železnice, od Ivančic přes Moravský Krumlov, Miroslav, Hrušovany nad Jevišovkou, Hevlín až po Znojmo a na druhé straně Mikulov,„ informoval znojemský radní Jiří Kacetl.
O memorandum projevili zájem i zástupci dolnorakouského města Laa an der Thaya, kteří jej nyní šíří po dalších obcích v Dolním Rakousku. „Náš názor na obnovu spojení se za ta léta, co o ně usilujeme, nezměnil. Tentokrát konečně nejde o iniciativu Hevlína a Laa, ale společný hlas obcí na obou stranách hranice. Věřím, že to bude mít náležitou odezvu,„ řekl starosta Hevlína Drahomír Nosek. Zástupci obeslaných obcí budou o memorandu jednat v úterý dopoledne ve Znojmě. „Výsledkem bude společný apel a tlak na krajské a zemské úřady, ministerstva dopravy a drážní společnosti obou zemí. Jde nám o modernizaci a obnovení železničního spojení na trati z Hrušovan do dolnorakouské Lávy,„ dodal Kacetl.
Do poloviny roku má pak na memorandum navázat společné jednání všech zúčastněných a oslovených úřadů.
„Máme předběžně domluvenou účast zástupců ministerstva dopravy, ti pozvou své rakouské protějšky. Rakušané mají k dispozici také nová fakta o nákladní dopravě a studie možností rozvoje. Věřím, že se nám společně podaří přesvědčit zejména zástupce kraje, že obnova trati je jak reálná, tak potřebná,„ řekl znojemský radní.
Chystaná výzva reaguje na záměr kraje zrušit v příštím roce lokálku mezi Hrušovany a Hevlínem. Podle krajských radních hlavně kvůli tomu, že ji cestující příliš nevyužívají.
„Snad jen jeden spoj má tolik cestujících, aby to stálo za řeč. To byl hlavní důvod, proč linku dál nefinancovat,„ uvedl již dříve radní pro dopravu Jaroslav Pospíšil.
Za nerentabilní označil i obnovu trati do Laa. „Patrně zřídíme autobusovou linku, která by jezdila až do Laa. Obnova železnice by vyžadovala stamiliony. Tuto myšlenku jsme opustili,„ řekl radní.
Kacetlovi se plány kraje nelíbí. „Znojemsko má jednu z nejřidších železničních sítí v Česku. Generel dopravy Jihomoravského kraje počítá výhledově se zrušením osobní přepravy na úseku Miroslav Hrušovany nad Jevišovkou, čímž by došlo k železničnímu odříznutí dvou největších měst Jihomoravského kraje Brna a Znojma,„ upozornil.
Poukázal na to, že trať byla historicky nejkratším železničním spojením Brna a Vídně. „Na moravské straně do ní dlouhá desetiletí nikdo neinvestoval, zatímco Rakušané již dokázali trať elektrifikovat až na hranici,„ připomněl Kacetl. Iniciátoři memoranda poukazují na to, že na rakouské straně jsou podniky, které by obnovenou trať využily k přepravě nákladů.
„Přímo v Laa, i v okolí podél trati, jsou firmy, které chtějí vyvážet do Polska a Maďarska a obnovení trati by jim nabídlo nejkratší spojení,„ upozornil Nosek.
V modernizace a obnově propojení vidí možnost oživení cestovního ruchu v moravsko – rakouském příhraničí mezi Znojmem, Moravským Krumlovem a Mikulovem a odlehčení přetížené silniční dopravy.
(Znojemský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/343987/
Realizace „Medlešické spojky„ má přijít Správu železniční dopravní cesty přibližně na miliardu korun
V centru pozornosti železničních odborníků se teď znovu a stále častěji objevuje možnost modernizace železniční trati mezi Chrudimí a Pardubicemi.
Poblíž nynější zastávky u bývalé chrudimské Transporty by se nová trať odklonila od stávající trasy. Koleje by pak zamířily do krajského města „zadem„ přes Ostřešany. Odtud až do Pardubic už má trať vést dvoukolejně. Zamýšlená přeložka má po své délce mimoúrovňově křižovat silnici I. třídy I/37 a na hlavní pardubické nádraží by tak cestující nakonec přijížděli ze směru od České Třebové. Kuriózní couvání (sunutí) z Rosic nad Labem do cílové stanice by se navždy stalo minulostí.
Investorem projektu má být Správa železniční dopravní cesty (SŽDC).
Věc má však mnohá „ale„: o přeložce trati se hovoří zhruba od 70. let minulého století, a také poslední projekt je stále jen ve fázi výhledu. „Pokud padne konečné rozhodnutí, k modernizaci může dojít po roce 2015,„ říká Jiří Bureš z investičního odboru SŽDC. „Závisí to hlavně na penězích. Stavba si vyžádá podle velmi hrubého odhadu jednu miliardu korun, možná dokonce o něco víc,„ dodává Bureš.
České dráhy by jako železniční dopravce modernizaci v této podobě přivítaly. „Investice by přinesla našim zákazníkům zrychlení přepravy a také vyšší zabezpečení jízdy vlaků. Zrychlení přepravy mezi Pardubicemi a Chrudimí, potažmo Hlinskem, jež leží na hranici kraje, by vyplývalo nejen z odpadnutí nutnosti sunutí vlaků do Rosic, ale také z vyšší traťové rychlosti, která na novostavbě bude,„ uvádí Michal Štěpán z ředitelství odboru osobní dopravy ČD v Pardubicích. „Část přeložky by měla být dvoukolejná. Odpadly by tak několikaminutové pobyty vlaků na křižování, které dnes cestující zažívají v Medlešicích. Důležitou výhodou nové trati by byla také skutečnost, že vlaky by obsloužily pardubickou průmyslovou zónu, kde by měla rovněž vzniknout zastávka pro cestující,„ dodává Štěpán.
(Chrudimský deník)
V centru pozornosti železničních odborníků se teď znovu a stále častěji objevuje možnost modernizace železniční trati mezi Chrudimí a Pardubicemi.
Poblíž nynější zastávky u bývalé chrudimské Transporty by se nová trať odklonila od stávající trasy. Koleje by pak zamířily do krajského města „zadem„ přes Ostřešany. Odtud až do Pardubic už má trať vést dvoukolejně. Zamýšlená přeložka má po své délce mimoúrovňově křižovat silnici I. třídy I/37 a na hlavní pardubické nádraží by tak cestující nakonec přijížděli ze směru od České Třebové. Kuriózní couvání (sunutí) z Rosic nad Labem do cílové stanice by se navždy stalo minulostí.
Investorem projektu má být Správa železniční dopravní cesty (SŽDC).
Věc má však mnohá „ale„: o přeložce trati se hovoří zhruba od 70. let minulého století, a také poslední projekt je stále jen ve fázi výhledu. „Pokud padne konečné rozhodnutí, k modernizaci může dojít po roce 2015,„ říká Jiří Bureš z investičního odboru SŽDC. „Závisí to hlavně na penězích. Stavba si vyžádá podle velmi hrubého odhadu jednu miliardu korun, možná dokonce o něco víc,„ dodává Bureš.
České dráhy by jako železniční dopravce modernizaci v této podobě přivítaly. „Investice by přinesla našim zákazníkům zrychlení přepravy a také vyšší zabezpečení jízdy vlaků. Zrychlení přepravy mezi Pardubicemi a Chrudimí, potažmo Hlinskem, jež leží na hranici kraje, by vyplývalo nejen z odpadnutí nutnosti sunutí vlaků do Rosic, ale také z vyšší traťové rychlosti, která na novostavbě bude,„ uvádí Michal Štěpán z ředitelství odboru osobní dopravy ČD v Pardubicích. „Část přeložky by měla být dvoukolejná. Odpadly by tak několikaminutové pobyty vlaků na křižování, které dnes cestující zažívají v Medlešicích. Důležitou výhodou nové trati by byla také skutečnost, že vlaky by obsloužily pardubickou průmyslovou zónu, kde by měla rovněž vzniknout zastávka pro cestující,„ dodává Štěpán.
(Chrudimský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/343986/
Krajští radní měli na stole studii, která zpracovává prodloužení železnice z Lipna nad Vltavou přes Frymburk až do Černé v Pošumaví. Nová trať by měla obsluhovat celý levý břeh Lipna a spojovat všechna tamní rekreační centra.
Radní vzali studii na vědomí, říká první vicehejtman Martin Kuba: "Pro nás z toho vyplívají úkoly zajistit zapracování tras do zásad územního rozvoje kraje. Samozřejmě to v tuto chvíli neznamená, že by se projekt měl začít realizovat. Kalkulace projektu je okolo 4 miliard korun, což není v reálných silách Jihočeského kraje a proto povedeme jednání s ministerstvem dopravy. Díky finanční krizi už zájem holandských investorů není a je potřeba zvážit realizaci celého projetu, aby byl vůbec životaschopný."
(ČRo - cb.cz)
Radní vzali studii na vědomí, říká první vicehejtman Martin Kuba: "Pro nás z toho vyplívají úkoly zajistit zapracování tras do zásad územního rozvoje kraje. Samozřejmě to v tuto chvíli neznamená, že by se projekt měl začít realizovat. Kalkulace projektu je okolo 4 miliard korun, což není v reálných silách Jihočeského kraje a proto povedeme jednání s ministerstvem dopravy. Díky finanční krizi už zájem holandských investorů není a je potřeba zvážit realizaci celého projetu, aby byl vůbec životaschopný."
(ČRo - cb.cz)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/342522/
Prosazení atraktivní dráhy na přepravu cestujících po levém břehu Lipna lehkými elektrickými vlaky podobnými tramvajím zřejmě nepůjde tak hladce, jak jeho tvůrci předpokládali.
Odborníci při představování ojedinělé dráhy veřejnosti v lednu naznačili, že první pasažéři by se mohli svézt novými vlaky už za sedm let. Vedení kraje se ale staví k projektu opatrněji.
„Vzali jsme na vědomí zpracování studie na prodloužení regionální dráhy mezi Rybníkem a Lipnem až do Černé v Pošumaví. Teď musíme zajistit zapracování nových tras do územního rozvoje kraje. Ale to neznamená, že by se mělo začít stavět,„ řekl vicehejtman pro dopravu Martin Kuba. Cílem projektu je odstranit nynější špatné dopravní spojení na levém břehu Lipenské přehrady a zároveň umožnit napojení této turisticky atraktivní oblasti na IV. železniční koridor. Hlavním důvodem obezřetného přístupu hejtmanství jsou jeho vysoké pořizovací náklady.
„Celkové náklady na více než devětadvacet kilometrů dlouhou trať dosáhnou přibližně 3,9 miliardy korun,„ uvedl Ivan Študlar, poradce hejtmana pro dopravu.
Kraj však není schopen ze svého rozpočtu investovat tak vysokou částku do jediné stavby. Proto o ní chce začít jednat s ministerstvem dopravy, v úvahu přicházejí i soukromí investoři. V současné době, kdy je na trhu krize, je třeba podle Kuby stavbu nákladné dráhy důkladně zvážit.
(Mladá fronta DNES)
Odborníci při představování ojedinělé dráhy veřejnosti v lednu naznačili, že první pasažéři by se mohli svézt novými vlaky už za sedm let. Vedení kraje se ale staví k projektu opatrněji.
„Vzali jsme na vědomí zpracování studie na prodloužení regionální dráhy mezi Rybníkem a Lipnem až do Černé v Pošumaví. Teď musíme zajistit zapracování nových tras do územního rozvoje kraje. Ale to neznamená, že by se mělo začít stavět,„ řekl vicehejtman pro dopravu Martin Kuba. Cílem projektu je odstranit nynější špatné dopravní spojení na levém břehu Lipenské přehrady a zároveň umožnit napojení této turisticky atraktivní oblasti na IV. železniční koridor. Hlavním důvodem obezřetného přístupu hejtmanství jsou jeho vysoké pořizovací náklady.
„Celkové náklady na více než devětadvacet kilometrů dlouhou trať dosáhnou přibližně 3,9 miliardy korun,„ uvedl Ivan Študlar, poradce hejtmana pro dopravu.
Kraj však není schopen ze svého rozpočtu investovat tak vysokou částku do jediné stavby. Proto o ní chce začít jednat s ministerstvem dopravy, v úvahu přicházejí i soukromí investoři. V současné době, kdy je na trhu krize, je třeba podle Kuby stavbu nákladné dráhy důkladně zvážit.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/340497/
Příští rok v březnu by měly znovu vyjet vlaky na více než 60 let uzavřenou železniční trať mezi Harrachovem a polskou Sklářskou Porebou. Zprovoznění dráhy pomůže cestovnímu ruchu v polské i české části Krkonoš. Česká a polská strana připravily společný projekt obnovy trati za téměř 160 milionů korun. Zhruba 116 milionů dá Evropská unie z přeshraničního programu Cíl 3.
Celá zpráva: http://www.r1genus.cz/clanky/semilsko-2/z-harrachova-do-polska-bude-za-rok-mozne-jet-vlakem-5273/
Celá zpráva: http://www.r1genus.cz/clanky/semilsko-2/z-harrachova-do-polska-bude-za-rok-mozne-jet-vlakem-5273/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/338583/
