Nové a obnovované tratě
V současné době, která pro budoucnost železniční dopravy v České republice i ve Slovenské republice není přes různé proklamace v zásadě příliš radostná, přece jen se objevují i zprávy z hlediska jejího rozvoje pozitivní. A to nejen pokud jde o výstavbu koridorů a optimalizaci stávajících tratí. Zdánlivě v rozporu s trendem omezování a rušení provozu na místních tratích jsou připravovány i nové projekty na regionální úrovni. A ty se týkají nejen výstavby tratí nových, ale také obnovení tratí už zrušených.
mno na druhy nazor sa da odpovedat jedine tak, ze ten clovek snad v zivote nesiel povrchovou dopravou v prahe. to vysvetluje jeho zaslepeny nazor. bohuzial, tu moje reci asi vela nezmozu. :(
(okrem toho plati to co hovorim uz davno - akakolvek investicia do infrastruktury v prahe ma omnoho rychlejsiu navratnost ako kdekolvek inde v cr/sr)
(okrem toho plati to co hovorim uz davno - akakolvek investicia do infrastruktury v prahe ma omnoho rychlejsiu navratnost ako kdekolvek inde v cr/sr)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/57922/
Cena výstavby metra je vysoká
V případě metra možná stát sice nechtěně, ale pochopil, že výstavba metra a provoz hromadné dopravy vůbec je jedno velké, ba přímo obrovské plýtvání státními penězi.
Praha ve své megalomanii rozhazuje peníze, kudy chodí, a hřeší na to, že on to někdy někdo zaplatí. V době, kdy je bůhvíjak zadlužená by veškerou další výstavbu měla dělat průhlednými veřejnými zakázkami. V tom okamžiku musí cena za 1 km výstavby klesnout minimálně o 10 %. A přestat dělat takové různé ptákoviny, jako jsou novoroční milionové ohňostroje, podpora všech možných asociálních „umělců“ a podobně.
(Regionální mutace | Mladá fronta DNES - Praha - Z vašich dopisů)
V případě metra možná stát sice nechtěně, ale pochopil, že výstavba metra a provoz hromadné dopravy vůbec je jedno velké, ba přímo obrovské plýtvání státními penězi.
Praha ve své megalomanii rozhazuje peníze, kudy chodí, a hřeší na to, že on to někdy někdo zaplatí. V době, kdy je bůhvíjak zadlužená by veškerou další výstavbu měla dělat průhlednými veřejnými zakázkami. V tom okamžiku musí cena za 1 km výstavby klesnout minimálně o 10 %. A přestat dělat takové různé ptákoviny, jako jsou novoroční milionové ohňostroje, podpora všech možných asociálních „umělců“ a podobně.
(Regionální mutace | Mladá fronta DNES - Praha - Z vašich dopisů)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/57914/
Metro by nakonec vyšlo levněji
Jakožto obyvatel Prahy 6 bydlící v blízkosti tratě, po které by měly jezdit vlaky rychlodráhy, to vidím takto: rychlodráha by stála spoustu peněz, rozdělila by tuto část města na dvě části s možností přechodu jednou za ix kilometrů, projížděla by v blízkosti chráněné krajinné oblasti kolem Libockého rybníku atd., navíc by řešila jen dopravu z letiště do centra Prahy, ale občanům, které by svou existencí obtěžovala, by dopravní situaci řešit nepomohla... Konečná na Dejvické (tj. v širším centru města) je navíc úkaz jinde ve světě asi těžko k vidění. Áčko by se muselo stejně prodlužovat - kvůli obyvatelům sídlišť jako Červený Vrch, Petřiny, Dědina atd., stanice v Motole je taky výhodou a mimo jiné řešením situace pro desetitisíce obyvatel blízkého sídliště Řepy.
Další pokračování na letiště už potom vyjde levněji, než kdyby se stavěla rychlodráha až z Masaryčky...
(Regionální mutace | Mladá fronta DNES - Praha - Z vašich dopisů)
Jakožto obyvatel Prahy 6 bydlící v blízkosti tratě, po které by měly jezdit vlaky rychlodráhy, to vidím takto: rychlodráha by stála spoustu peněz, rozdělila by tuto část města na dvě části s možností přechodu jednou za ix kilometrů, projížděla by v blízkosti chráněné krajinné oblasti kolem Libockého rybníku atd., navíc by řešila jen dopravu z letiště do centra Prahy, ale občanům, které by svou existencí obtěžovala, by dopravní situaci řešit nepomohla... Konečná na Dejvické (tj. v širším centru města) je navíc úkaz jinde ve světě asi těžko k vidění. Áčko by se muselo stejně prodlužovat - kvůli obyvatelům sídlišť jako Červený Vrch, Petřiny, Dědina atd., stanice v Motole je taky výhodou a mimo jiné řešením situace pro desetitisíce obyvatel blízkého sídliště Řepy.
Další pokračování na letiště už potom vyjde levněji, než kdyby se stavěla rychlodráha až z Masaryčky...
(Regionální mutace | Mladá fronta DNES - Praha - Z vašich dopisů)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/57912/
Z Lokte mají jezdit turistické vláčky
Téměř tři milióny korun bude stát zprovoznění 800 metrů dlouhého železničního úseku Loket-Předměstí Loket, na který čekají zejména cestující do Horního Slavkova. Spolu s obnovou tratě s novou kolejí budou opraveny i dva mosty a vybudováno nástupiště. Právu to potvrdil Robert Koutný, technický náměstek Správy železniční dopravní cesty (SŽDS).
Do tří měsíců by se měl rozhodnout osud železniční trati Loket-Krásný Jez. Také na tom se dohodli v pondělí v Sokolově na svém jednání zástupci drah, ministerstva dopravy a Hospodářské a sociální rady Sokolovska. Jednání s náměstkem ministra dopravy Vojtěchem Kocourkem se zúčastnili i poslanci Karlovarského kraje.
„Jsem pro to, aby se provoz na 14 km dlouhém úseku tratě Předměstí Loket-Krásný Jez zachoval,“ řekl Právu Kocourek, který chce zařadit obnovu tratě do programu Evropské unie.
Variant, jaká budoucnost čeká tuto trať, vedoucí krásnou malebnou krajinou údolím Teplé a která se od roku 1997 nepoužívá a chátrá, bylo více.
„Uvažovalo se zřízení cyklostezky, která by přišla na 37,5 miliónu korun. Z toho by stálo odkoupení drážního tělesa 12 miliónů. Další návrh hovoří o postupném vybudování turistické železnice, kde by našla uplatnění i šlapadla,“ vysvětlil Koutný.
Variantu turistické cyklodráhy podporuje občanské sdružení Loketské místní dráhy. Turistické vláčky by zde mohly jezdit v případě investice 50 mil. korun.
Začala proto jednání o zřízení obecně prospěšné společnosti, kde by vedle Loketských místních drah byla akciová společnost Autobusy Karlovy Vary, Střední průmyslová škola v Lokti a především okolní obce. „Neradi bychom zhatili úsilí obcí, proto uvažujeme, že bychom dali trať, která představuje hodnotu 17 miliónů korun, do vínku tomuto záměru,“ řekl generální ředitel SŽDS Jan Komárek.
Třetí variantou je obnovit na tomto úseku plný železniční provoz, což by podle odborníků stálo 214 miliónů korun.
„My jsme jednoznačně pro zachování trati, a to jednak kvůli její zajímavosti a účelnosti, ale také z důvodů udržení zaměstnanosti,“ uvedl přítomný předseda odborového sdružení železničářů Jaromír Dušek.
(Regionální mutace | Právo - Karlovarský kraj)
Téměř tři milióny korun bude stát zprovoznění 800 metrů dlouhého železničního úseku Loket-Předměstí Loket, na který čekají zejména cestující do Horního Slavkova. Spolu s obnovou tratě s novou kolejí budou opraveny i dva mosty a vybudováno nástupiště. Právu to potvrdil Robert Koutný, technický náměstek Správy železniční dopravní cesty (SŽDS).
Do tří měsíců by se měl rozhodnout osud železniční trati Loket-Krásný Jez. Také na tom se dohodli v pondělí v Sokolově na svém jednání zástupci drah, ministerstva dopravy a Hospodářské a sociální rady Sokolovska. Jednání s náměstkem ministra dopravy Vojtěchem Kocourkem se zúčastnili i poslanci Karlovarského kraje.
„Jsem pro to, aby se provoz na 14 km dlouhém úseku tratě Předměstí Loket-Krásný Jez zachoval,“ řekl Právu Kocourek, který chce zařadit obnovu tratě do programu Evropské unie.
Variant, jaká budoucnost čeká tuto trať, vedoucí krásnou malebnou krajinou údolím Teplé a která se od roku 1997 nepoužívá a chátrá, bylo více.
„Uvažovalo se zřízení cyklostezky, která by přišla na 37,5 miliónu korun. Z toho by stálo odkoupení drážního tělesa 12 miliónů. Další návrh hovoří o postupném vybudování turistické železnice, kde by našla uplatnění i šlapadla,“ vysvětlil Koutný.
Variantu turistické cyklodráhy podporuje občanské sdružení Loketské místní dráhy. Turistické vláčky by zde mohly jezdit v případě investice 50 mil. korun.
Začala proto jednání o zřízení obecně prospěšné společnosti, kde by vedle Loketských místních drah byla akciová společnost Autobusy Karlovy Vary, Střední průmyslová škola v Lokti a především okolní obce. „Neradi bychom zhatili úsilí obcí, proto uvažujeme, že bychom dali trať, která představuje hodnotu 17 miliónů korun, do vínku tomuto záměru,“ řekl generální ředitel SŽDS Jan Komárek.
Třetí variantou je obnovit na tomto úseku plný železniční provoz, což by podle odborníků stálo 214 miliónů korun.
„My jsme jednoznačně pro zachování trati, a to jednak kvůli její zajímavosti a účelnosti, ale také z důvodů udržení zaměstnanosti,“ uvedl přítomný předseda odborového sdružení železničářů Jaromír Dušek.
(Regionální mutace | Právo - Karlovarský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/57750/
Sokolov - Osm let zavřená a zničená železnice z Lokte do Krásného Jezu je o něco blíže k záchraně. Trať má být za přibližně 33 milionů korun částečně opravena, aby po ní mohly jezdit nepravidelné turistické vlaky. Tak to aspoň doporučila dopravní komise Hospodářské a sociální rady Sokolovska. Naopak zavrhla ostatní dvě varianty - totiž přestavět železnici na cyklostezku (za 37,5 milionu) nebo ji zprovoznit pro běžnou přepravu cestujících (214 milionů korun).
Stanovisko dopravní komise je pouze doporučením pro politiky. „V současné době jednáme o založení obecně prospěšné společnosti, která by trať provozovala. Jejími členy by byla společnost Loketské místní dráhy a města Bečov a Horní Slavkov. Starostové s tím souhlasí,“ řekl předseda komise a zároveň technický náměstek Správy železniční a dopravní cesty Karlovy Vary Robert Koutný.
Podle něho je možné, že by do obecně prospěšné společnosti vstoupila i Správa železniční dopravní cesty, která by jako svůj vklad do spolku přinesla právě železnici. Odpadly by pak potíže a nejasnosti ohledně kupní ceny. Nyní Správa požaduje od budoucího majitele trati uhrazení kupní ceny ve výši sedmnáct milionů korun.
Za společností Loketské místní dráhy (hraje největší roli v celém záměru) stojí firma Railtrans s jednatelem Petrem Šimralem. Ten včera řekl, že je zatím předčasné uvažovat o převzetí trati. Přemýšlí o založení obecně prospěšné společnosti. „Je ale třeba k tomu získat podporu vedení Karlovarského kraje,“ řekl Šimral bez dalších podrobností.
(Regionální mutace | Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)
Stanovisko dopravní komise je pouze doporučením pro politiky. „V současné době jednáme o založení obecně prospěšné společnosti, která by trať provozovala. Jejími členy by byla společnost Loketské místní dráhy a města Bečov a Horní Slavkov. Starostové s tím souhlasí,“ řekl předseda komise a zároveň technický náměstek Správy železniční a dopravní cesty Karlovy Vary Robert Koutný.
Podle něho je možné, že by do obecně prospěšné společnosti vstoupila i Správa železniční dopravní cesty, která by jako svůj vklad do spolku přinesla právě železnici. Odpadly by pak potíže a nejasnosti ohledně kupní ceny. Nyní Správa požaduje od budoucího majitele trati uhrazení kupní ceny ve výši sedmnáct milionů korun.
Za společností Loketské místní dráhy (hraje největší roli v celém záměru) stojí firma Railtrans s jednatelem Petrem Šimralem. Ten včera řekl, že je zatím předčasné uvažovat o převzetí trati. Přemýšlí o založení obecně prospěšné společnosti. „Je ale třeba k tomu získat podporu vedení Karlovarského kraje,“ řekl Šimral bez dalších podrobností.
(Regionální mutace | Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/57688/
... stát nepomůže, přednost mají dálnice a železnice
Praha - Hlavní město bojuje o to, aby v příštích letech mělo peníze na stavbu nových tras metra. Opoziční i koaliční pražští zastupitelé se shodují v tom, že pokud nebude víc peněz, výstavba podzemní dráhy se výrazně zpomalí.
„Dokonce hrozí nebezpečí, že by se za dva roky po dokončení linky metra C do Letňan mohla stavba metra úplně zastavit. I když chci věřit tomu, že k této katastrofické variantě nedojde,“ tvrdí šéf opozičních Evropských demokratů Jan Kasl.
Pražští politici proto chtějí, aby stát přidal peníze na stavbu metra ze své kasy.
Současný roční příspěvek na stavbu metra, který dosahuje 420 milionů korun, což je zhruba pětina potřebných nákladů, je nízký. „Jinde je to daleko víc, například Nizozemí platí Amsterdamu devadesát procent nákladů na stavbu metra, a Itálie Římu sedmdesát procent,“ upozorňuje pražský radní pro dopravu Radovan Šteiner (ODS).
Ministerstvo dopravy však Pražanům vzkazuje: Na podzemní dráhu víc peněz nedostanete! „Počítáme s tím, že i v příštích letech bude Praha dostávat od státu na metro kolem čtyř set dvaceti milionů korun ročně. Víc si v současné době nemůžeme dovolit. Naší prioritou jsou nové dálnice a železniční koridory,“ uvedla mluvčí ministerstva Marcela Žižková. Srovnání s jinými zeměmi mluvčí Žižková odmítá. „V západní Evropě už mají síť dálnic a moderních železnic dobudovanou, a tak mohou dávat peníze i na jiné projekty,“ zdůraznila. Její slova však rozzlobila radního Šteinera. „To je opravdu směšné, víc peněz na metro dávají svým městům i takové země jako jsou Rumunsko, Maďarsko a Polsko. Například Budapešti zaplatí stát novou trasu metra jenom ze svých peněz. A tam také jistě nemají dálniční síť ani moderní rychlé železnice dostavěny,“ namítl.
(z článku v: Regionální mutace | Mladá fronta DNES - Praha)
Praha - Hlavní město bojuje o to, aby v příštích letech mělo peníze na stavbu nových tras metra. Opoziční i koaliční pražští zastupitelé se shodují v tom, že pokud nebude víc peněz, výstavba podzemní dráhy se výrazně zpomalí.
„Dokonce hrozí nebezpečí, že by se za dva roky po dokončení linky metra C do Letňan mohla stavba metra úplně zastavit. I když chci věřit tomu, že k této katastrofické variantě nedojde,“ tvrdí šéf opozičních Evropských demokratů Jan Kasl.
Pražští politici proto chtějí, aby stát přidal peníze na stavbu metra ze své kasy.
Současný roční příspěvek na stavbu metra, který dosahuje 420 milionů korun, což je zhruba pětina potřebných nákladů, je nízký. „Jinde je to daleko víc, například Nizozemí platí Amsterdamu devadesát procent nákladů na stavbu metra, a Itálie Římu sedmdesát procent,“ upozorňuje pražský radní pro dopravu Radovan Šteiner (ODS).
Ministerstvo dopravy však Pražanům vzkazuje: Na podzemní dráhu víc peněz nedostanete! „Počítáme s tím, že i v příštích letech bude Praha dostávat od státu na metro kolem čtyř set dvaceti milionů korun ročně. Víc si v současné době nemůžeme dovolit. Naší prioritou jsou nové dálnice a železniční koridory,“ uvedla mluvčí ministerstva Marcela Žižková. Srovnání s jinými zeměmi mluvčí Žižková odmítá. „V západní Evropě už mají síť dálnic a moderních železnic dobudovanou, a tak mohou dávat peníze i na jiné projekty,“ zdůraznila. Její slova však rozzlobila radního Šteinera. „To je opravdu směšné, víc peněz na metro dávají svým městům i takové země jako jsou Rumunsko, Maďarsko a Polsko. Například Budapešti zaplatí stát novou trasu metra jenom ze svých peněz. A tam také jistě nemají dálniční síť ani moderní rychlé železnice dostavěny,“ namítl.
(z článku v: Regionální mutace | Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/57687/
ad Jakub:
To, co se rozhodlo, dává jen legislativní východisko pro další jednání a také potřebná technická řešení. Do Sebnitz také ještě koleje nevedou...
V Glucholazech by snad ani nic stavět nemuseli - je tam nádraží jako hrom.
Dáme se překvapit, jak to všechno dopadne.
To, co se rozhodlo, dává jen legislativní východisko pro další jednání a také potřebná technická řešení. Do Sebnitz také ještě koleje nevedou...
V Glucholazech by snad ani nic stavět nemuseli - je tam nádraží jako hrom.
Dáme se překvapit, jak to všechno dopadne.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/56751/
K tej peazi cez Zittau - jak znamo, medzi Hradkem/N. a Zittau vedie trat isty kratsi usek aj po uzemi Polska. Zaujimalo by ma, kto tento kusok kolajnic spravuje, kto ho udrzuje, opravuje? Totiz tento usek trate je dostupny len z Ceska alebo NDR, ale od zvysku Polska je izolovany. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/56749/
Ad Zbynek:
1. Tie Glucholazy sa podla mna vyriesia za 2 roky samy - zmiznu hranicne kontroly (a to je problem aj inych prechodov, kde sice kolaje su, ale argumentuej sa tym, kolko by stalo postavenie zariadeni pre policajtov a pod.)
2. Cez Varnsdorf myslim peazne zachadzaju nemecke vlaky, nie? Zastavuju tam?
3. Slavonice - tam uz su kolajnice do Rakuska?
1. Tie Glucholazy sa podla mna vyriesia za 2 roky samy - zmiznu hranicne kontroly (a to je problem aj inych prechodov, kde sice kolaje su, ale argumentuej sa tym, kolko by stalo postavenie zariadeni pre policajtov a pod.)
2. Cez Varnsdorf myslim peazne zachadzaju nemecke vlaky, nie? Zastavuju tam?
3. Slavonice - tam uz su kolajnice do Rakuska?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/56747/
Zbyňku, díky za potěšující zprávy.. Ty Glucholazy už byly uvedeny v kterémsi JŘ (asi 97/98) s poznámkou vlak zastavuje ode dne vyhláčení. K otevření přechodu ale nedošlo, přestože vlak kvůli úvrati tam stejně musí zastavit. Poláci se však otevření přechodu bránili, protože prý by se tím změnily podmínky peáže a už by pro ně nebyla tak výhodná, jak je nyní. Ale samozřejmě bych to nyní velice přivítal. U peáže přes Zittau je to trochu jiné, tak je to vlastně 1:1 ( i Němci dělají peáž po ČR ) a tak otevření Varnsdorfu je vlastně jen příjemnou "lagalizací" současného stavu A velice se těším na Slavonice, byl jsem tam vloni v létě a sněkterými místními jsme to probírali u piva, tak ať je to co nejdříve.A v Dolní Poustevně jsem se o tom asi před 5 léty dokonce bavil se strojvedoucím místní 810, tehdy však toho ani on moc nevěděl. Silně doufám, že do pohraničních stanic na druhé straně bude platit jízdenka SONE, rád by se všude podíval.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/56708/
Během ledna nám utekla jedna potěšující zpráva, totiž že vláda ČR schválila na svém zasedání 11. ledna zřízení čtyřech nových železničních hraničních přechodů:
* Jindřichov ve Slezsku-Glucholazy pro osobní a nákladní dopravu
* Dolní Poustevna-Sebnitz pro osobní a nákladní dopravu
* Varnsdorf-Großschönau pro osobní dopravu
* Slavonice-Fratres pro osobní a nákladní dopravu
Snad se konečně v této oblasti začne něco dít, především pak u přechodu v Glucholazech. (Pokud ovšem teprve nyní česká vláda souhlasí se zřízením přechodů, zdá se, že to nejsou Poláci, kdo má máslo na hlavě.) Kolem června by měla být oficiálně podepsána změna přílohy smlouvy mezi ČR a Polskem o hraničních přechodech, takže je reálné očekávat zprovoznění přechodu v Glucholazech již koncem roku 2006.
Pro dráhaře je potěšitelná i další část usnesení vlády č.39, kde je schválen hraniční přechod Vidnava – Kalków. Alespoň budeme moci pohodlně vyrazit na další zrušené tratě ve Slezsku.
(zdroj: stránky Klubu dráhařů)
O přechodu Dolní Poustevna-Sebnitz jsem sem už zprávu dal, ale ty zbývající mi zřejmě unikly také.
* Jindřichov ve Slezsku-Glucholazy pro osobní a nákladní dopravu
* Dolní Poustevna-Sebnitz pro osobní a nákladní dopravu
* Varnsdorf-Großschönau pro osobní dopravu
* Slavonice-Fratres pro osobní a nákladní dopravu
Snad se konečně v této oblasti začne něco dít, především pak u přechodu v Glucholazech. (Pokud ovšem teprve nyní česká vláda souhlasí se zřízením přechodů, zdá se, že to nejsou Poláci, kdo má máslo na hlavě.) Kolem června by měla být oficiálně podepsána změna přílohy smlouvy mezi ČR a Polskem o hraničních přechodech, takže je reálné očekávat zprovoznění přechodu v Glucholazech již koncem roku 2006.
Pro dráhaře je potěšitelná i další část usnesení vlády č.39, kde je schválen hraniční přechod Vidnava – Kalków. Alespoň budeme moci pohodlně vyrazit na další zrušené tratě ve Slezsku.
(zdroj: stránky Klubu dráhařů)
O přechodu Dolní Poustevna-Sebnitz jsem sem už zprávu dal, ale ty zbývající mi zřejmě unikly také.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/56702/
V Kostelci nedaleko krajského města se plánuje velká dopravní změna. Pokud půjde všechno hladce, postaví se zde asi 600 metrů železniční tratě, která spojí stávající trasu Slavonice - Kostelec přímo s tratí do Jihlavy. Pak by se mohlo cestovat bez komplikovaného kosteleckého přestupování přímo z metropole Vysočiny přes Telč až k rakouským hranicím. Ještě dřív než nová trať se plánuje u Kosteleckých uzenin výstavba železniční zastávky.
Nový „dopravní triangl“ by ocenili hlavně lidé, kteří jezdí do Jihlavy za prací a samozřejmě turisté. Nemuseli by se zdržovat zajížděním na kostelecké nádraží.
„Pokud by v takovém případě trvala například cesta z Telče do Jihlavy méně než hodinu a vlak dovezl cestující přímo do průmyslových areálů v Kostelci, Starých Horách či v Pávově, neměla by mít železnice na trati Slavonice - Dačice - Telč - Třešť - Jihlava o cestující nouzi. A navíc by krajské město a celá Vysočina získaly přímé a rychlé spojení se sousedním Rakouskem,“ říká senátor Václav Jehlička, který je i předsedou Svazku obcí Železnice Kostelec - Slavonice.
Na plánu se svazek shodl na lednovém jednání s odborníky ze Správy železniční dopravní cesty (SŽDC). Mluvilo se i o dalším vylepšení služeb cestujícím, jímž bude připravovaná nová železniční zastávka u areálu Kosteleckých uzenin.
Projekt dopravního trianglu bude na delší lokte. Nová šestisetmetrová trať se nejprve zakreslí do studie. Její výsledná podoba ukáže, jestli je záměr odůvodnitelný. A pokud bude, což se předpokládá, začne se připravovat projekt a nejdřív v roce 2008 by se mohly pokládat koleje. „Šlo by o novou trasu, asi by se musely předem vykupovat pozemky. Taky by bylo třeba vyřešit jak bude obsloužen samotný Kostelec. V roce 2007 to rozhodně nebude dokončeno,“ vysvětluje náměstek Konečný.
Hejtmanství se projekt nové trati u Kostelce líbí. „To zapadá do naší podporované akce napojení kraje Vysočina s Dolním Rakouskem,“ říkáVáclav Kodet, náměstek hejtmana pro oblast dopravy.
Propojení stále čeká na dva základní kroky. Jedním je na české straně znovuvybudování tratě mezi Slavonicemi a hranicemi. V Rakousku se zase čeká na spojení odWaidhofenu k hraniční čáře.
Stavba na rakouské straně by mohla začít už letos. Bude na ni potřeba 25 milionů euro.
Kratší úsek na našem území má být hotový v roce 2006.
„A samozřejmě aby celé napojení mělo význam, tak potřebujeme i přímé napojení z Telče až do Jihlavy,“ potvrzuje Kodet.
Celá nová spojka do Rakouska by měla být dokončena v roce 2009. Tomu by ještě v polovině devadesátých let málokdo věřil.
(Z článku v: Regionální mutace | Mladá fronta DNES - Českomoravská vrchovina)
Nový „dopravní triangl“ by ocenili hlavně lidé, kteří jezdí do Jihlavy za prací a samozřejmě turisté. Nemuseli by se zdržovat zajížděním na kostelecké nádraží.
„Pokud by v takovém případě trvala například cesta z Telče do Jihlavy méně než hodinu a vlak dovezl cestující přímo do průmyslových areálů v Kostelci, Starých Horách či v Pávově, neměla by mít železnice na trati Slavonice - Dačice - Telč - Třešť - Jihlava o cestující nouzi. A navíc by krajské město a celá Vysočina získaly přímé a rychlé spojení se sousedním Rakouskem,“ říká senátor Václav Jehlička, který je i předsedou Svazku obcí Železnice Kostelec - Slavonice.
Na plánu se svazek shodl na lednovém jednání s odborníky ze Správy železniční dopravní cesty (SŽDC). Mluvilo se i o dalším vylepšení služeb cestujícím, jímž bude připravovaná nová železniční zastávka u areálu Kosteleckých uzenin.
Projekt dopravního trianglu bude na delší lokte. Nová šestisetmetrová trať se nejprve zakreslí do studie. Její výsledná podoba ukáže, jestli je záměr odůvodnitelný. A pokud bude, což se předpokládá, začne se připravovat projekt a nejdřív v roce 2008 by se mohly pokládat koleje. „Šlo by o novou trasu, asi by se musely předem vykupovat pozemky. Taky by bylo třeba vyřešit jak bude obsloužen samotný Kostelec. V roce 2007 to rozhodně nebude dokončeno,“ vysvětluje náměstek Konečný.
Hejtmanství se projekt nové trati u Kostelce líbí. „To zapadá do naší podporované akce napojení kraje Vysočina s Dolním Rakouskem,“ říkáVáclav Kodet, náměstek hejtmana pro oblast dopravy.
Propojení stále čeká na dva základní kroky. Jedním je na české straně znovuvybudování tratě mezi Slavonicemi a hranicemi. V Rakousku se zase čeká na spojení odWaidhofenu k hraniční čáře.
Stavba na rakouské straně by mohla začít už letos. Bude na ni potřeba 25 milionů euro.
Kratší úsek na našem území má být hotový v roce 2006.
„A samozřejmě aby celé napojení mělo význam, tak potřebujeme i přímé napojení z Telče až do Jihlavy,“ potvrzuje Kodet.
Celá nová spojka do Rakouska by měla být dokončena v roce 2009. Tomu by ještě v polovině devadesátých let málokdo věřil.
(Z článku v: Regionální mutace | Mladá fronta DNES - Českomoravská vrchovina)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/56065/
Radní Ústeckého kraje se rozhodli doporučit krajským zastupitelům schválení uzavření společné deklarace regionů k obnově přeshraniční regionální železniční dopravy na trati Sebnitz-Dolní Poustevna.
Právu to ve čtvrtek potvrdil hejtman Jiří Šulc (ODS) s tím, že podle zástupců obcí, měst a dopravců na obou stranách hranic by tento krok mohl přispět k rozvoji turistiky. „Náklady na obnovu hraničního přechodu a železniční trati jsou na české straně asi 73 miliónů korun,“ řekl ústecký hejtman.
Hejtman Šulc ale ve čtvrtek zároveň upozornil, že pro uskutečnění tohoto záměru je nutné, aby se všechny zainteresované strany podílely na uhrazení nákladů na obnovu a provoz trati. „Další výdaje do dopravy si kraj nemůže dovolit,“ uvedl hejtman.
O obnovu hraničního přechodu na trati Dolní Poustevna-Sebnitz se snaží starostové od roku 1990. Na základě jednání expertů ČR a SRN o hraničních přechodech již bylo v roce 2004 zlegalizováno jeho budoucí zprovoznění.
Mezi hranicemi chybí 400 metrů kolejí, na trati přestaly jezdit vlaky asi před 50 lety. Náklady na stavební úpravy pro zprovoznění přechodu se odhadují na 13 miliónů korun, dalších 60 miliónů korun bude stát obnova trati. Na území Německa činí náklady zhruba 98 miliónů korun. „Musí se ale zvážit, kolik lidí bude turistickou trať využívat,“ dodal Šulc.
Cestovní ruch je podle představitelů měst a obcí záchranou pro Šluknovský výběžek, kde je vysoká nezaměstnanost stejně jako na druhé straně hranice v okolí Drážďan. Průmysl v regionu zkolaboval v 90. letech, proto je podle radnice v Dolní Poustevně nutné přivézt turisty právě do této oblasti.
Saská i česká vláda již daly k obnovení přechodu souhlas. Se stavbou musí ještě souhlasit zastupitelstvo Ústeckého kraje.
Podle projektu vznikne páteřní okružní trať, která propojí města na české a německé straně. Nádraží se promění v turistické centrály, kde budou informační kiosky, půjčovny kol i ubytovny pro rodiny s dětmi.
(zdroj: Regionální mutace | Právo - Ústecký kraj)
Právu to ve čtvrtek potvrdil hejtman Jiří Šulc (ODS) s tím, že podle zástupců obcí, měst a dopravců na obou stranách hranic by tento krok mohl přispět k rozvoji turistiky. „Náklady na obnovu hraničního přechodu a železniční trati jsou na české straně asi 73 miliónů korun,“ řekl ústecký hejtman.
Hejtman Šulc ale ve čtvrtek zároveň upozornil, že pro uskutečnění tohoto záměru je nutné, aby se všechny zainteresované strany podílely na uhrazení nákladů na obnovu a provoz trati. „Další výdaje do dopravy si kraj nemůže dovolit,“ uvedl hejtman.
O obnovu hraničního přechodu na trati Dolní Poustevna-Sebnitz se snaží starostové od roku 1990. Na základě jednání expertů ČR a SRN o hraničních přechodech již bylo v roce 2004 zlegalizováno jeho budoucí zprovoznění.
Mezi hranicemi chybí 400 metrů kolejí, na trati přestaly jezdit vlaky asi před 50 lety. Náklady na stavební úpravy pro zprovoznění přechodu se odhadují na 13 miliónů korun, dalších 60 miliónů korun bude stát obnova trati. Na území Německa činí náklady zhruba 98 miliónů korun. „Musí se ale zvážit, kolik lidí bude turistickou trať využívat,“ dodal Šulc.
Cestovní ruch je podle představitelů měst a obcí záchranou pro Šluknovský výběžek, kde je vysoká nezaměstnanost stejně jako na druhé straně hranice v okolí Drážďan. Průmysl v regionu zkolaboval v 90. letech, proto je podle radnice v Dolní Poustevně nutné přivézt turisty právě do této oblasti.
Saská i česká vláda již daly k obnovení přechodu souhlas. Se stavbou musí ještě souhlasit zastupitelstvo Ústeckého kraje.
Podle projektu vznikne páteřní okružní trať, která propojí města na české a německé straně. Nádraží se promění v turistické centrály, kde budou informační kiosky, půjčovny kol i ubytovny pro rodiny s dětmi.
(zdroj: Regionální mutace | Právo - Ústecký kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/55942/
Ve čtvrtek 19. 1. 2006 uspořádala Liberálně-konzervativní akademie CEVRO, která má blízko k ODS, veřejnou diskusi na téma Železnice v ulicích Prahy. V následujícím článku přinášíme informace, které během diskuse zazněly.
Obsahem diskuse bylo 5 problematických okruhů :
- Měl by jezdit z centra Prahy na letiště v Ruzyni vlak?
- Jak moc má spojení centrum-letiště zasáhnout občany dotčených čtvrtí?
- Jaké řešení by pomohlo i občanům Kladna?
- Jak by mělo vypadat Hlavní nádraží naší metropole?
- Jaký má být osud menších pražských nádraží? a Jaká by měla být vůbec úloha železnice v městské a příměstské dopravě.
Pokračování na
http://www.zelpage.cz/zobraz.php?id=209&PHPSESSID=b73a9079a650ea2e4723deee3c819722
Obsahem diskuse bylo 5 problematických okruhů :
- Měl by jezdit z centra Prahy na letiště v Ruzyni vlak?
- Jak moc má spojení centrum-letiště zasáhnout občany dotčených čtvrtí?
- Jaké řešení by pomohlo i občanům Kladna?
- Jak by mělo vypadat Hlavní nádraží naší metropole?
- Jaký má být osud menších pražských nádraží? a Jaká by měla být vůbec úloha železnice v městské a příměstské dopravě.
Pokračování na
http://www.zelpage.cz/zobraz.php?id=209&PHPSESSID=b73a9079a650ea2e4723deee3c819722
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/55595/
Jihlava - Vysočina bude se zástupci ministerstev znovu jednat o plánované vysokorychlostní železniční trati. Spory o vymezení jejího koridoru téměř dva roky brzdí přípravu územního plánu kraje.
„Pokud se letos nevyřeší, pak se kvůli novému stavebnímu zákonu, jenž bude platit od roku 2007, budou muset všechny přípravné práce udělat znovu. Kraj za ně již vydal 3,9 milionu korun,“ řekl radní Jaroslav Hulák.
Kvůli chybějícímu územnímu plánu by Vysočina také mohla ztratit nárok na některé evropské dotace. Proto bude kraj o trati v nejbližší době jednat se zástupci ministerstva dopravy a ministerstva pro místní rozvoj. „Ministerstvo dopravy by mělo přesně specifikovat podmínky pro koridor,“ míní Hulák.
Kraj měl pro trať zablokovat 60 kilometrů čtverečních. Asi 100 kilometrů dlouhý pás by měl být široký 600 metrů, což je podle Huláka příliš mnoho. Podle jeho názoru se zřejmě Vysočina v územním plánu zakreslení železnice nevyhne. Proto je třeba vyjednat takové podmínky, aby další rozvoj území poznamenala co nejméně.
Při předloňském projednávání konceptu územního plánu se proti dráze vyslovilo i 55 obcí Vysočiny, kterých se záměr dotýká.
Nesouhlasil s ním ani mikroregion Polensko, kde by měla trať vést kolem 13 obcí. Starosta Polné Jindřich Skočdopole o chystaných krajských jednáních neví. „To je myslím největší problém, že vázne komunikace. Nikdo nedokáže objektivně vysvětlit, o co vlastně jde,“ řekl Skočdopole.
Obě z dosud navrhovaných tras moderní dráhy na Vysočině vedou přes Havlíčkobrodsko, Jihlavsko a Žďársko.
(Regionální mutace | Mladá fronta DNES - Českomoravská vrchovina)
„Pokud se letos nevyřeší, pak se kvůli novému stavebnímu zákonu, jenž bude platit od roku 2007, budou muset všechny přípravné práce udělat znovu. Kraj za ně již vydal 3,9 milionu korun,“ řekl radní Jaroslav Hulák.
Kvůli chybějícímu územnímu plánu by Vysočina také mohla ztratit nárok na některé evropské dotace. Proto bude kraj o trati v nejbližší době jednat se zástupci ministerstva dopravy a ministerstva pro místní rozvoj. „Ministerstvo dopravy by mělo přesně specifikovat podmínky pro koridor,“ míní Hulák.
Kraj měl pro trať zablokovat 60 kilometrů čtverečních. Asi 100 kilometrů dlouhý pás by měl být široký 600 metrů, což je podle Huláka příliš mnoho. Podle jeho názoru se zřejmě Vysočina v územním plánu zakreslení železnice nevyhne. Proto je třeba vyjednat takové podmínky, aby další rozvoj území poznamenala co nejméně.
Při předloňském projednávání konceptu územního plánu se proti dráze vyslovilo i 55 obcí Vysočiny, kterých se záměr dotýká.
Nesouhlasil s ním ani mikroregion Polensko, kde by měla trať vést kolem 13 obcí. Starosta Polné Jindřich Skočdopole o chystaných krajských jednáních neví. „To je myslím největší problém, že vázne komunikace. Nikdo nedokáže objektivně vysvětlit, o co vlastně jde,“ řekl Skočdopole.
Obě z dosud navrhovaných tras moderní dráhy na Vysočině vedou přes Havlíčkobrodsko, Jihlavsko a Žďársko.
(Regionální mutace | Mladá fronta DNES - Českomoravská vrchovina)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/55399/
Je divné, že se plánuje rozšíření metra na západ, kde zatím nic není a čeká se asi velká výstavba. Ale že Modřany, Libuš, Kamýk a podobně nemají žádné kloudné spojení a trasa D je plánována ještě za hlubokého totáče, to nikoho moc nezajímá. Škoda. Jinak jsem spíše pro v zemi nepřekážející metro. Ale nechápu, proč se nemůže tramvajová trať protáhnout i mimo město a podpořit vlak. Pro ty vesničky za Prahou by byla něco jako tatranská „električka“.
***
Ať vede na letiště cokoliv, jen ať je to rychlé a pohodlné, a hlavně co nejdřív. Metro se mi nelíbí hlavně proto, že musí vést pořád pod zemí, to prostě nepochopím, kolik by ušetřili, kdyby to dělali jako jinde ve světě nad zemí.
***
Turista přijede, nechce se cpát do autobusů, které mají intervaly 15 minut a jsou plné k prasknutí, a tak mávne na taxíka. Neumí ani řeč a nezná místní ceny - taxikář ho hned oškube. Rychlodráha by byla super, ale jak by se pak vymotával z Masarykova nádraží, když to tu nezná? Metro ho doveze kamkoliv, je přehledné a v rámci možností i rychlé. Takže moje volba: jednoznačně metro!
(Regionální mutace | Mladá fronta DNES - Praha - Z vašich dopisů)
***
Ať vede na letiště cokoliv, jen ať je to rychlé a pohodlné, a hlavně co nejdřív. Metro se mi nelíbí hlavně proto, že musí vést pořád pod zemí, to prostě nepochopím, kolik by ušetřili, kdyby to dělali jako jinde ve světě nad zemí.
***
Turista přijede, nechce se cpát do autobusů, které mají intervaly 15 minut a jsou plné k prasknutí, a tak mávne na taxíka. Neumí ani řeč a nezná místní ceny - taxikář ho hned oškube. Rychlodráha by byla super, ale jak by se pak vymotával z Masarykova nádraží, když to tu nezná? Metro ho doveze kamkoliv, je přehledné a v rámci možností i rychlé. Takže moje volba: jednoznačně metro!
(Regionální mutace | Mladá fronta DNES - Praha - Z vašich dopisů)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/54946/
Billboardy nabízejí železnici do Deštného
Kdo by si dal tu práci a spočítal auta parkující v těchto dnech v Deštném, došel by bez nadsázky k tisícovce. Vozy stojí na silnici pod sjezdovkami, plná jsou všechna parkoviště. Lyžaři, kteří s nimi do Deštného přijeli, na cestě k vlekům míjejí billboard s nabídkou jiné dopravy. „Dráhy Orlických hor, cesta k lidem i k přírodě,“ hlásá reklama na železnici, která ovšem neexistuje.
Do Deštného se lidé zatím vlakem nedostanou. Přesto se reklamy s moderní lokálkou na pozadí Velké Deštné objevily i v Říčkách, Rokytnici, Zdobnici, Sedloňově a Olešnici. „Kampaň se přesně po sto letech snaží připomenout zaniklý projekt výstavby regionální železnice,“ říká propagátor myšlenky železnice v Orlických horách Petr Tejkl.
Původní projekt navrhoval přes Olešnici a Deštné propojit lokální tratě, které dnes končí v podhůří Orlických hor v Dobrušce a Solnici. „Realizaci tohoto záměru překazila první světová válka,“ vysvětluje Tejkl. Argumentem pro stavbu tratě je hlavně ochrana hor před narůstajícím automobilismem a snaha o udržitelný rozvoj regionu.
Tejkl se pro myšlenku železnice v Orlických horách snaží získat regionální politiky a nyní se obrací i na veřejnost. Představitelé horských obcí sdružených ve svazku Region Orlické hory považují nápad za zajímavý a hodný rozpracování.
Bilboardy mají mají být podnětem k diskusi mezi lidmi. „Pokud uslyší o záměru několikrát, může se i z takové zvláštní a nadstandardní věci stát něco, na co si veřejnost zvykne a přestane to považovat za nesmysl,“ říká Tejkl.
Stavba železnice v horách je totiž odvážnou vizí, na jejíž realizaci by bylo třeba tři a půl miliardy korun. Podle Tejkla je dobré tak vysokou částku srovnat s jinými investicemi, nad kterými se veřejnost příliš nepozastavuje. „Přibližně tolik stojí čtyři dálniční křižovatky, čtyři nové hypermarkety bez zboží nebo čtyři stíhačky Grippen,“ argumentuje Tejkl.
První etapa stavby, která by prodloužila trať Rychnov nad Kněžnou - Solnice do Deštného, by stála miliardu sedm set tisíc korun.
(Regionální mutace | Mladá fronta DNES - východní Čechy)
Kdo by si dal tu práci a spočítal auta parkující v těchto dnech v Deštném, došel by bez nadsázky k tisícovce. Vozy stojí na silnici pod sjezdovkami, plná jsou všechna parkoviště. Lyžaři, kteří s nimi do Deštného přijeli, na cestě k vlekům míjejí billboard s nabídkou jiné dopravy. „Dráhy Orlických hor, cesta k lidem i k přírodě,“ hlásá reklama na železnici, která ovšem neexistuje.
Do Deštného se lidé zatím vlakem nedostanou. Přesto se reklamy s moderní lokálkou na pozadí Velké Deštné objevily i v Říčkách, Rokytnici, Zdobnici, Sedloňově a Olešnici. „Kampaň se přesně po sto letech snaží připomenout zaniklý projekt výstavby regionální železnice,“ říká propagátor myšlenky železnice v Orlických horách Petr Tejkl.
Původní projekt navrhoval přes Olešnici a Deštné propojit lokální tratě, které dnes končí v podhůří Orlických hor v Dobrušce a Solnici. „Realizaci tohoto záměru překazila první světová válka,“ vysvětluje Tejkl. Argumentem pro stavbu tratě je hlavně ochrana hor před narůstajícím automobilismem a snaha o udržitelný rozvoj regionu.
Tejkl se pro myšlenku železnice v Orlických horách snaží získat regionální politiky a nyní se obrací i na veřejnost. Představitelé horských obcí sdružených ve svazku Region Orlické hory považují nápad za zajímavý a hodný rozpracování.
Bilboardy mají mají být podnětem k diskusi mezi lidmi. „Pokud uslyší o záměru několikrát, může se i z takové zvláštní a nadstandardní věci stát něco, na co si veřejnost zvykne a přestane to považovat za nesmysl,“ říká Tejkl.
Stavba železnice v horách je totiž odvážnou vizí, na jejíž realizaci by bylo třeba tři a půl miliardy korun. Podle Tejkla je dobré tak vysokou částku srovnat s jinými investicemi, nad kterými se veřejnost příliš nepozastavuje. „Přibližně tolik stojí čtyři dálniční křižovatky, čtyři nové hypermarkety bez zboží nebo čtyři stíhačky Grippen,“ argumentuje Tejkl.
První etapa stavby, která by prodloužila trať Rychnov nad Kněžnou - Solnice do Deštného, by stála miliardu sedm set tisíc korun.
(Regionální mutace | Mladá fronta DNES - východní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/54748/
ad Jakub:
Možná časem bude obé.
Ty to vnímáš tak, že na létání mají jen Pražáci a mimopražští ne?
Ještě jsem také pominul to, že cestující "z venkova" by jeli až na Ruzyň na jízdenku ČD a nemuseli by platit nemírné jízdné pražské MHD.
Ale jsou to jen mé názory, které nikomu nevnucuji - a ať to dopadne jak chce, stejně si "konečného řešení" moc neužiju. Vzhledem ke zkušenostem s realizacích obdobných projektů a mému věku.
Možná časem bude obé.
Ty to vnímáš tak, že na létání mají jen Pražáci a mimopražští ne?
Ještě jsem také pominul to, že cestující "z venkova" by jeli až na Ruzyň na jízdenku ČD a nemuseli by platit nemírné jízdné pražské MHD.
Ale jsou to jen mé názory, které nikomu nevnucuji - a ať to dopadne jak chce, stejně si "konečného řešení" moc neužiju. Vzhledem ke zkušenostem s realizacích obdobných projektů a mému věku.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/54501/
Rýchlodráha je potrebná tiež a tu nejde len o cestujúcich z/na letisko, ale i o obyvateľov Kladna, dochádzajúcich do Prahy. A aby bola dráha konkurencieschopná (IAD/autobusová doprava), skôr či neskôr musí niečo s touto traťou tiež urobiť...