Cestování po trati Klatovy - Železná Ruda bude bezpečnější a komfortnější

1.7.2015 8:00 PhDr. Zbyněk Zlinský

Cestování po trati Klatovy - Železná Ruda bude bezpečnější a komfortnější

A snad také o něco rychlejší. To vše je cílem stavby nazvané Rekonstrukce trati Klatovy – Železná Ruda, která probíhá už od března tohoto roku, ale slavnostně byla zahájena až 24. června. Stalo se tak v železniční stanici Železná Ruda-Alžbětín za účasti zástupců obce novinářské a dalších pozvaných hostů z obou stran hranice, která ono kdysi významné a dodnes nepochybně zajímavé nádraží protíná.

 

 

 


Právě ono velkoryse pojaté nádraží z roku 1877 s mohutnou výpravní budovou, rozpůlenou státní hranicí mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo, bylo motivem našeho rozhodnutí využít pozvánky Správy železniční dopravní cesty, s.o. a do těch poměrně odlehlých končin se vydat. Já po relativně dlouhé době, která už uplynula od předchozí návštěvy na sklonku února 2010 (z níž jsem vytěžil dvoudílnou reportáž pro VLAKY.NET) a můj pražský kolega Jirka vůbec poprvé. Začátek slavnostního aktu byl naštěstí stanoven tak, abychom se na místo jeho konání bez problémů dostali - samozřejmě vlakem po dotčené trati.


Pozvánka na akci (kliknutí do náhledu ji otevře celou ve formátu PDF)

Železniční trať Plzeň – Klatovy – Železná Ruda, v jízdním řádu pro cestující uvedená pod číslem 183, je jednokolejná trať, část celostátní dráhy. V úseku Plzeň – Klatovy je elektrizovaná střídavou napájecí soustavou o napětí 25 kV, můžeme se o ní dočíst ve Wikipedii, kde také najdeme základní informace o její historii i její popis. Celá kolejová spojnice mezi státní hranici v Železné Rudě a plzeňským hlavním nádražím měří přesně 97,352 km a v úvodu zmíněná stavba se dotýká prvních 49,181 km trati, od hraniční čáry po klatovskou výpravní budovu. Počáteční úsek trati až do zastávky Dešenice má typicky horský charakter a leží v CHKO Šumava.


Trať číslo 183 Plzeň hl.n. - Klatovy - Železná Ruda-Alžbětín na speciální mapě SŽDC (upraveno)

Posledně uvedenou skutečnost nezmiňuji jako turistickou zajímavost, ale jako faktor, který výrazně zasahuje do technologie stavebních prací při rekonstrukci tratě v daném úseku. Přístup k trati pro mechanizaci a přísun, uložení nebo odvoz materiálu je na území CHKO omezen prakticky jen na stávající pozemní komunikace, drážní pozemky ve stanicích či zastávkách a vlastní trať, jak jsme si mohli povšimnout a fotograficky zachytit už při cestě z Klatov do Železné Rudy-Alžbětína. Pro svou dokumentační aktivitu jsme si hned v Praze prozíravě vybrali vůz s otevíratelnými okny, jaké jsou naštěstí ve zvoleném rychlíku vyšší kvality ještě stále řazeny.


Co možná „ekologicky šetrná“ práce v úseku Dešenice - Zelená Lhota © PhDr. Zbyněk Zlinský

Postup prací na rekonstrukci trati, jak se nám jej (při minimální znalosti projížděného úseku ne zcela dokonale) podařilo z vlaku fotograficky zachytit, nebudu na tomto místě slovně komentovat, je dostatečně zřejmý se snímků v připojené galerii a jejich popisků. Koho zajímá rozsah probíhající stavební činnosti podrobněji, najde seznam jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů v příslušném stavebním povolení. Během putování do Železné Rudy-Alžbětína (a pobytu ve stanici i cesty zpáteční) jsme zažili také cosi s tématem tohoto článku nesouvisejícího, ale to nechám na jindy. Teď se přenesme rovnou na místo slavnostní akce.


Stanice Železná Ruda-Alžbětín se 754.009-9 odstupující z Rx 778 a stanem pro slavnost
© Jiří Řechka

Jak je zřejmé z předchozího snímku, pro setkání byl na volné ploše opodál české části výpravní budovy vztyčen stan, v němž bylo uchystáno obvyklé pódium a občerstvení. Hosté, kteří (pokud jsme si dobře všimli) krom nás a asi ještě jednoho účastníka všichni přijeli auty, se shromažďovali pomalu, ale nakonec jsme zažili věc na takovýchto akcích zcela bezprecedentní – na minutu dodržený čas zahájení. Tento ojedinělý a následování hodný úkaz měl na svědomí Petr Dušek, PR manager agentury IDMZ, jemuž bylo svěřeno moderování oficiální části akce a který po přivítání přítomných v úvodním slově ozřejmil její smysl a poslání.


Petr Dušek zahajuje malou slavnost © PhDr. Zbyněk Zlinský

Poté pozval k mikrofonu prvního z řečníků, Ing. Lubora Hrubeše, ředitele Stavební správy západ Správy železniční dopravní cesty, s.o. Ten hovořil o slavnostně zahajované stavbě z pozice investora, asi v tom duchu, v jakém se nese text téhož dne vydané tiskové zprávy, zahrnující mimo některé obecnosti také základní data o stavbě. Celkové náklady stavby činí 929 607 348 Kč bez DPH. […] Projekt je v rámci Operačního programu Doprava navržen na spolufinancování Evropskou unií z Fondu soudržnosti. Národní financování projektu zajistí Státní fond dopravní infrastruktury, píše se v ní mimo jiné. Termín dokončení: únor 2016.


Hovoří Ing. Lubor Hrubeš, ředitel Stavební správy SŽDC západ © PhDr. Zbyněk Zlinský

Dalším řečníkem byl Ing. Josef Hendrych, náměstek generálního ředitele SŽDC pro řízení provozu, který se zaměřil na rekonstrukci traťového úseku Klatovy – Železná Ruda z hlediska jejích cílů v oboru jeho činnosti. Jestliže třeba nová nástupiště a modernizované osvětlení stanic a zastávek zvýší bezprostředně pohodlí pro cestující, ostatní realizovaná opatření se jich dotknou spíš zprostředkovaně, ale přesto výrazně. Rekonstrukce železničního svršku a spodku, úprava kolejišť ve stanicích a zřízení nového zabezpečovací zařízení III. kategorie i moderního systému sdělovacího a informačního zvýší bezpečnost provozu a urychlí pohyb vlaků.


Nedávno jen zastávka, hláska a nákladiště, dnes už zase stanice Zelená Lhota
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Po zástupcích investora došlo na představitele obyvatelstva, nejprve v osobě starosty Železné Rudy Ing. Michala Šnebergra, který zdůraznil význam rekonstruované trati pro město a v něm i jeho okolí rozvíjené turistické aktivity. Zavzpomínal také na minulost dávnou i nedávnou železnorudského nádraží a povzdechl si, že od počátku platnosti jízdního řádu 2014/2015 už jím neprojíždějí žádné přeshraniční vlaky, běžné ještě v jízdním řádu předchozím. Úsporná „inovace“ Plzeňského kraje i jeho bavorského protějšku se jemu osobně a zejména občanům, které reprezentuje, nelíbí a doufá, že se ji v budoucnosti podaří napravit.


K peronu v bavorské části železnorudského nádraží momentálně žádné vlaky nejezdí
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Je ovšem pravda, že momentálně (od 30.3.2015 do 16.7.2015 ) žádné takové vlaky stanicí Bayerisch Eisenstein/Železná Ruda-Alžbětín ani projíždět nemohou, protože na trati linky WBA 1 je výluka a vlaky v úseku Gotteszell - Bayerisch Eisenstein jsou nahrazeny autobusy. Ostatně prakticky shodná výluka probíhala i v loňském roce, i když byla časově méně rozsáhlá. Na svého kolegu tématicky navázal starosta Bayerisch Eisenstein Georg Bauer, který sice pozdravil přítomné česky, ale pak se omluvil, že dále jeho znalosti jazyka sousedů nesahají a komunikoval s pomocí tlumočnice, která jej už před tím udržovala v obraze.


Starosta Bayerisch Eisenstein Georg Bauer a překladatelka © Jiří Řechka

Na závěr projevů vystoupil za vybraného zhotovitele, Společnost SBT+OHL+AŽD Klatovy, Ing. Miroslav Kadlec, ředitel divize 3 akciové společnosti Subterra. Vzhledem k tomu, že na něj toho k promlouvání už mnoho nového nezbylo, zopakoval a rozvedl některé skutečnosti o stavbě a jejím průběhu, jak je ve stručnosti najdeme v aktualitě jeho firmy. Pak došlo na při podobných příležitostech už ustálený ceremoniál, zahrnující poklepání kladívky na kousek kolejnice a následující přípitek na zdar akce, jehož aktéry v tomto případě byli výše zmínění řečníci. Doufejme, že při té příležitosti vyřčená přání dojdou naplnění a cíl stavby nic nezhatí.


Slavnostní poklepání stavbu oficiálně zahájilo © Jiří Řechka

Na sám závěr byl čas na individuální rozhovory zástupců médií s jednotlivými představiteli zúčastněných orgánů a organizací. Trochu mne mrzelo, že jsem nemohl vznést dotaz, jak je to s elektrizací úseku, kdysi docela vážně plánovanou a později zřejmě odloženou na neurčito. Důvodem byla časová tíseň, v níž jsme se ocitli při konfliktu našich zájmů dokumentačních s cestovními. A co napsat závěrem? Třeba drobnou jízlivost, že celá ta sláva z hlediska načasování vyzněla poněkud paradoxně, neboť krátce po oficiálním zahájení stavby mělo dojít (dnes už můžeme říci, že došlo) k jejímu utlumení, jak zdůraznila jedna zpráva z médií hned v titulku.


Mechanickým návěstidlům v Janovicích na Úhlavou zvoní hrana © PhDr. Zbyněk Zlinský

Prameny a odkazy:

  1. Železniční trať Plzeň – Klatovy – Železná Ruda – Wikipedie
  2. Správa železniční dopravní cesty, s.o.
  3. Ministerstvo dopravy - domovská stránka
  4. Státní fond dopravní infrastruktury - úvodní stránka
  5. Operační program Doprava - Úvodní stránka
  6. Strukturální fondy EU - Fond soudržnosti
  7. Subterra a.s. - stavební společnost - podzemní a pozemní stavitelství
  8. OHL ŽS, a.s.
  9. AŽD Praha s.r.o.
  10. České dráhy, a. s. - Úvodní stránka
  11. Bahnstrecke Plattling–Bayerisch Eisenstein – Wikipedia
  12. Die Bayerische Waldbahn na fandovském webu www.alpenbahnen.net
  13. Waldbahn (Regentalbahn) – Wikipedia
  14. Die Waldbahn - Ihr Verkehrspartner im Bayerischen Wald – oficiální stránky dopravce
  15. zdroje uvedené pod odkazy v textu

Úvodní snímek: Měnící se podoba železniční stanice Špičák © PhDr. Zbyněk Zlinský

Galéria

Súvisiace odkazy