„Rosnička“ prosí o pomoc

23.1.2011 8:00 Rosťa Kolmačka

Uprostřed noci z 5. na 6. června 2009 se údolím Vyškovské brány a rovinou Hané v okolí trati mezi Brnem, Přerovem a Olomoucí neslo nezvyklé hluboké houkání, syčení páry a tlumený klapot kol rychle jedoucího vlaku. Kdo ještě nespal a věděl o tom zvláštním vlaku, vyšel se podívat před dům, nebo alespoň vyhlédl z okna.

Té noci se z festivalu Brno – Město uprostřed Evropy se zvláštním rychlíkem vracela domů olomoucká „Rosnička“ 464.202, která se touto jízdou na konci svého druhého života loučila s kolejemi jižní a střední Moravy; s tratěmi, které byly jejím domovem i v jejím prvním životě, přesněji v 70. letech 20. století.

Dva týdny poté se v rámci Setkání přátel železnice, které ve dnech 19. a 20. června 2009 v Olomouci organizovala NADACE OKŘÍDLENÉ KOLO, rozloučila „Rosnička“ oblaky páry a kouře i se širokou veřejností, a to když byla nasazena střídavě do čela a na postrk zvláštních vlaků pendlujících mezi Olomoucí a Řepčínem. V prvním červencovém týdnu pak vypršením lhůty technické způsobilosti jejího kotle skončilo šestnáctileté období, ve kterém jsme mohli tento klenot mezi našimi parními lokomotivami vídat v čelech zvláštních vlaků po celé ČR, ale i za jejími hranicemi.

464.202 v Šumperku dne 11.10.2003 © PhDr. Zbyněk Zlinský

A byla to právě NADACE OKŘÍDLENÉ KOLO, kdo si vytyčil za cíl zkrátit nedobrovolný odpočinek „Rosničky“ na co nejkratší dobu a nashromážděním finančních prostředků na nezbytnou opravu jejího kotle zajistit její návrat zpět mezi živé svědky bohaté historie našich železnic.

Dne 30. listopadu 2009 tedy NADACE OKŘÍDLENÉ KOLO pod patronátem známého fandy železniční historie a moderátora Václava Žmolíka vyhlásila veřejnou sbírku na opravu „Rosničky“, jejímž cílem je zajistit 2 milióny korun potřebné na opravu kotle lokomotivy. Za tímto účelem byl nadací u ČSOB Přerov založen účet s číslem 215592525/0300, na který je možné zasílat finanční dary až do konce roku 2011, kdy bude celá sbírka uzavřena.

Václav Žmolík a 464.202 v PJ Olomouc dne 3.12.2009 © Radek Hořínek

V průběhu roku 2010 se nadaci podařilo zařídit také možnost přispívání pomocí DMS zpráv, a to tak, že kdokoli může ze svého telefonu kdykoli zaslat SMS zprávu ve tvaru DMS ROSNICKA na telefonní číslo 87 777. Cena jedné SMS je 30,- Kč, přičemž na opravu „Rosničky“ z této částky poputuje 27,- Kč.

NADACE OKŘÍDLENÉ KOLO i občanské sdružení Kroměřížská dráha, které bylo nadací požádáno o pomoc při propagaci sbírky na internetu, tímto MOC prosí všechny přátele železnic a obdivovatele živých parních lokomotiv zvláště o přispění na opravu tohoto skvostu mezi našimi parními lokomotivami. Asi není žádným tajemstvím, že při pořádání jízd zvláštních vlaků na Moravě byla „Rosnička“ pro pořadatele mnohdy jedinou možnou volbou - šlo o lokomotivu dostatečně výkonnou a atraktivní, zároveň ale také s přechodností i na vedlejší tratě. V tomto ohledu je její absence mezi nemnoha živými moravskými parními lokomotivami pro pořadatele velkým problémem.

Dva způsoby, jak přispět na opravu Rosničky:

1) poslat libovolnou částku na účet 215592525/0300

2) poslat z mobilního telefonu SMS ve tvaru DMS ROSNICKA na telefonní číslo: 87 777

Životní osudy obou lokomotiv

Poněkud odlišné, přesto však v řešení zásadních celků obdobné návrhy lokomotivní řady 464.2 vznikly v první polovině 50. let minulého století v předních českých lokomotivkách ČKD Praha a Škoda Plzeň na základě poptávky ČSD po parní lokomotivě moderní koncepce schopné v době končícího parního provozu nahradit zejména ve vozbě vlaků na vedlejších tratích zastaralé a mnohdy pomalé řady 354.6, 354.7, 365.4, 365.0, 423.0, 433.0, 434.2 a 534.0. Pro realizaci následně vybraný návrh tehdejších Závodů V. I. Lenina v Plzni odpovídal uspořádáním pojezdu 2´ D 2´ i jeho řešením oblíbeným „Ušatým“ řad 464.0 a 464.1, vrchní stavba pak vycházela ze stavebnicových prvků používaných na lokomotivách řad 498.1 a 556.0, kotel měl být s řadou 556.0 dokonce shodný.

Dva prototypy této poslední pro ČSD vyráběné řady parních lokomotiv byly v Plzni výrobně dokončeny v roce 1956, jejich označení bylo 464.201 a 464.202, výrobní čísla pak 3377 a 3378. Přestože si oba stroje vedly od počátku při zkouškách velmi úspěšně a po technické stránce patřily k nejdokonalejším u nás vyrobeným parním lokomotivám vůbec, plzeňská lokomotivka plně vytížená výrobou elektrických lokomotiv už nebyla ochotna sériové stroje řady 464.2 vyrábět. Podobně v pražské ČKD se už koncem 50. let rozbíhala výroba motorových lokomotiv a ČSD neuspěly ani při snahách o předání výroby řady 464.2 do Polska. A tak oba prototypy řady 464.2 nakonec zůstaly v lokomotivním parku ČSD osamoceny. Nákupní cena každé z lokomotiv byla 1.020.500,- Kčs.

Výrobní štítek lokomotivy 464.202 - Jaroměř, 1.5.2009 © PhDr. Zbyněk Zlinský

První prototyp 464.201 byl z výroby dodán do tehdejšího LD Praha-Smíchov, lokomotiva 464.202 přišla do LD Jihlava. Technicko-bezpečnostní zkoušky oba stroje vykonaly na trati Praha – Lovosice, přičemž obě dosáhly rychlosti 105km/h. Už v roce 1959 byla také 464.201 převedena do LD Jihlava a obě lokomotivy pak řadu let společně ještě s oběma prototypy 464.102 a lokomotivou 464.074 (s valivými ložisky) jezdily s rychlíky po tratích mezi Jihlavou a Brnem (přes Rapotickou rampu) a mezi Prahou a Znojmem.

V roce 1961 byla lokomotiva 464.202 v úseku mezi Bratislavou a rakouskou pohraniční stanicí Marchegg nasazena do čela zvláštního vlaku, který vezl do Vídně sovětského vůdce Nikitu Sergejeviče Chruščova na schůzku s americkým prezidentem Johnem Fitzgeraldem Kennedym o jaderném odzbrojení. Pravděpodobně koncem 60. let byly obě 464.2 předány z Jihlavy do depa Brno-dolní a jejich doménou se staly tratě z Brna do Přerova, Olomouce, Havlíčkova Brodu a České Třebové. V roce 1972 se pak lokomotivy stěhovaly naposledy, a to do depa v Olomouci, odkud vyjížděly na horskou trať do Krnova a přes Prostějov do Nezamyslic.

464.201 na Os 1002 Olomouc - Krnov na Ramzové roku 1972; zdroj: www.parostroj.net

Obě lokomotivy v pravidelném provozu dojezdily v roce 1974, starší z nich ale mělo rezervovanou Národní technické muzeum pro další zachování. Po prohlídce obou odstavených lokomotiv si však NTM vybralo do svých sbírek (poslední k ČSD dodanou parní lokomotivu) 464.202, protože původně zamluvená 464.201 byla v podstatně horším technickém stavu. A tak zatímco 464.202 přešla 13.6.1974 do stavu NTM Praha, stroj 464.201 byl 20.10.1975 zrušen a dva měsíce poté přeměněn na vytápěcí kotel K653. Už v roce 1978 však byl v Polance nad Odrou sešrotován.

Zachovaná 464.202 pak řadu dalších let prostála odstavená v hale depozitáře NTM v Čelákovicích, odkud byla jen vzácně vytažena za účelem vystavení. Nejznámější z výstav, které se 464.202 zúčastnila, byla výstava při příležitosti ukončení parního provozu u ČSD v Liberci v září roku 1980. Před touto opravou dokonce lokomotiva prošla v lokomotivním depu Nymburk opravou vzhledu. Koncem 80. let pak byla 464.202 jako zapůjčená přesunuta do svého posledního domovského depa ČSD v Olomouci, kde po roce 1990 započala její náročná oprava do provozního stavu.

Ta byla z velké části dokončena na konci června 1993, kdy se lokomotiva po téměř dvaceti letech opět projela vlastní silou! Po znovunalakování a úplném dokončení oprav bylo možné muzejní „Rosničku“ 464.202 vídat činnou při mnoha nostalgických jízdách po celé ČR s jedinou delší přestávkou v roce 2002 až do roku 2009, kdy stroj z provozu vyřadilo už zmíněné vypršení lhůty způsobilosti jejího kotle.

Titulní snímek: 464.202 na akci Den otevřených dveří v Holcimu Prachovice, Kostelec u Heřmanova Městce 9.5.2007
© Jakub Gregor