Parní lokomotivy na našich kolejích: řada 310.0

» Návrat

Pridané: 2.2.2010 8:00
Autor: PhDr. Zbyněk Zlinský, nick: » Zbyněk

Parní lokomotivy na našich kolejích: řada 310.0 Kdo by neznal populární kafemlejnky, kdysi nejtypičtější lokomotivy na našich lokálkách. S několika představiteli jejich nejpočetnější řady se můžeme dodnes setkávat v čele nostalgických vlaků, jiné stojí porůznu v muzeích či na pomnících. Právě proto jsem si zrovna řadu 310.0 vybral jako téma pro první díl seriálu o parních lokomotivách, používaných na tratích někdejšího Československa.

 
 
 
 
 
 
Na přelomu 70. a 80. let 19. století bylo v Rakousko-Uhersku v podstatě ukončeno budování základní železniční sítě, avšak rozvíjející se hospodářství, vzrůstající mobilita obyvatelstva a někdy i vojenské zájmy vyžadovaly její propojení i s dalšími městy a obcemi. Začaly se proto stavět dráhy nižšího významu, s mírnějšími technickými nároky na provedení stavby a tudíž méně nákladné. Zprvu z hlediska legislativy jako provizorní (byť některé z nich existují dodnes), pak na základě zvláštních zákonů, skýtajících té či oné trati požadované úlevy z obecně platných norem, a konečně podle říšského zákona č. 56 z 26.5.1880 „O poskytování výhod místním drahám“. Ten byl během dalšího období nahrazen právními úpravami jinými, ale podstata byla zachována.
 
Vývoj a výroba
Místní dráhy, jinak též lokálky, vzhledem ke své specifické konstrukci (lehčí železniční svršek s oblouky o menším poloměru) i provozu (malý objem přepravovaného nákladu i cestujících na krátkých ramenech) vyžadovaly také specifická vozidla, zejména hnací. Vhodný typ parní lokomotivy se zrodil na rýsovacích prknech konstruktérů lokomotivky ve Vídeňském Novém Městě (Aktien Gesellschaft der Lokomotiv-Fabrik vormals G. Sigl - VNM) a u Císařsko-královských státních drah (KkStB) byl později označen řadou 97. Dvě první lokomotivy tohoto typu postavila roku 1878 pro státem postavenou místní dráhu Valšov – Rýmařov (k.k.Staatsbahn Kriegsdorf - Römerstadt), kde dostaly označení č. 1 a č. 2. (od roku 1889 ve schématu KkStB přeznačeny na 9716 a 9717).
 
O nové lokomotivy byl velký zájem, a tak se později do jejich výroby zapojily také další výrobci: vídeňská strojírna státních drah StEG (Fabrik der priv österreichisch-ungarischen Staatsbahn – Gesellshaft – StEG), lokomotivka ve Foridsdorfu (Wiener Lokomotivfabrik, A.G. - Floridsdorf), pobočný závod firmy Krauss v Linci (Lokomotivfabrik Krauss & Cie, Linz - Krauss), a konečně roku 1900 také První českomoravská továrna na stroje v Praze, a.s. (PČM), která vyrobila pro místní dráhu Dolní Lipka – Šilperk (dnes Štíty) stroj 19782 (od r. 1905 označený 97.182) jako první parní lokomotivu nejen svou, ale u nás vůbec. Do roku 1913 dodali uvedení výrobci místním drahám Předlitavska nejméně 227 lokomotiv tohoto typu. Jejich přesný počet není znám proto, že ne všechny byly přečíslovány podle schématu KkStB. Seznam takto evidovaných lokomotiv najdete tady
 
 
Na tomto místě je patrně třeba učinit poznámku k číslování lokomotiv u KkStB. Původní značení neobsahovalo tečku a po překonání počtu 99 kusů se stovková číslice inventárního čísla psala na sám začátek označení, tedy před dvojčíslí vyjadřující řadu. A obdobné to bylo pochopitelně u každé další stovky lokomotiv. Což může být poněkud matoucí, jestliže jeden a týž typ lokomotivy zdánlivě vystupuje v našem případě jako řada 97, 197 i 297. V roce 1905 přistoupily Císařsko-královské státní dráhy ke změně, kterou nejlépe vysvětlí příklad přeznačení poslední z výroby ještě podle starého systému označené lokomotivy řady 97. Ta byla v roce 1904 dodána jako 29736 a o rok později přeznačena na 97.236. Toto číslování pak panovalo také u ČSD až do zavedení Kryšpínova značení k 1.1.1925.
Popis

Dvouválcová tříspřežní tendrová lokomotiva na mokrou páru původní řady 97 KkStB se stala téměř jednotným typem hnacího vozidla místních drah předlitavské části Rakousko-Uherska a posléze také států na jejím území vzniklých. U nás byla populární do té míry, že její charakteristická silueta, daná zvláštním tvarem komínové báně, se nejen stala zdrojem nejčastější přezdívky této řady, tedy kafemlejnek, ale po generace sloužila jako předloha dětským i pro děti určeným obrázkům „mašinky“ či výrobcům hraček. Když se podíváme na typové výkresy, uvidíme však siluetu dvojí.

Parní kotel strojů z let 1878 až 1896 měl podélnou osu ve výši 1 590 mm nad temenem kolejnice (TK) a podlaha budky byla pod úrovní nárazníků. Novější stroje už měly kotel s podélnou osou 1 750 mm nad TK a budku (poněkud odlišného tvaru) výše. Důvodem bylo zvětšení popelníku v zájmu umožnění projíždění delších traťových úseků bez jeho čištění. Přibyl také vysoký parní dóm, zvětšující parní prostor kotle. Vzhledem k dlouhé době výroby a četnosti výrobců se kotle i další části jednotlivých sérií strojů v jednotlivostech lišily. Nicméně základní konstrukční prvky byly společné a ty rozdílné byly později (u ČSD) sjednocovány

Stroje měly plechový vnitřní rám, na němž byly přišroubovány dva ležaté válce s plochými šoupátky, ovládanými pomocí vnějšího kulisového rozvodu typu Allan-Trick. V rámu pevně umístěná dvojkolí měla větší rozvor mezi prvními dvěma, aby vznikl prostor pro ojnici potřebné délky. Kola byla vesměs loukoťová, jen některé stroje měly kola kotoučová s otvory pro mazání. Zásoby vody byly ve vanách po obou stranách kotle, část levé vany byla uzpůsobena pro uložení uhlí. K výbavě lokomotiv patřila jednoduchá, popř. i automatická přestavná sací brzda, ruční brzda, lubrikátor k mazání parního stroje a zařízení k pulsometrování vody.

Základní technické údaje
inventární čísla ČSD
   01 - 08 
   09 - 37 
 38 - 135
136 - 138
označení
310.0
označení původní
97 (KkStB), jména či jiné (místní dráhy)
rozchod [mm]
1 435
charakteristika
C m2t
rozvod
Allan-Trick
plocha roštu [m2]
1,04
1,04
1,04
1,04
počet trubek žárnic
99
99
99
99
výhřevná plocha trubek [m2]
54,72
54,72
54,72
54,72
výhřevná plocha topeniště [m2]
4,35
4,35
4,35
4,35
výhřevná plocha celková [m2]
59,07
59,07
59,07
59,07
tlak páry v kotli [bar]
11
11
11
11
počet x průměr válců [mm]
2 x 345
2 x 345
2 x 345
2 x 345
zdvih pístů [mm]
480
480
480
480
průměr kol spřažených [mm]
930
930
930
930
poloměr min. oblouku [m]
90
90
90
90
maximální rychlost [km/h]
40
40
40
40
přibližný výkon [kW]
230
230
230
230
zásoba uhlí [m3]
1,5
1,5
1,5
1,5
zásoba vody  [m3]
4,0
4,0
4,0
4,2
hmotnost prázdné [t]
23,0
23,0
22,6
23,0
hmotnost ve službě [t]
30,0
30,0
30,6
29,3
hmotnost adhezní [t]
27,8
27,0
28,0
29,6
délka přes nárazníky [mm]
7 799
7 900
7 927
7 927
výrobce
Krauss, StEG, VNM, Floridsdorf, PČM
roky výroby
1878 - 1913
počet kusů vyrobených
min 227
počet kusů u ČSD
138
počet kusů zachovaných
ČR 9, SR 3
Provoz
Jak už bylo řečeno, tyto lokomotivy jezdily do vypuknutá první světové války na lokálkách celého Rakouska, od Dalmácie až po Halič. Do jejich dislokace a provozu zasáhly nejprve válečné události a pak zejména rozpad Rakousko-Uherska a vznik nových států e jejich železničních správ. Největší jejich část se v roce 1918 stala součástí parku vozidel Československých státních drah, které je později označily řadou 310.0. U PKP dostaly řadu TKh12, u JDŽ 150, u FS 822 a v případě CFR k přeznačení nedošlo. U nově konstituovaných státních drah rakouských (Bundesbahnen Österreich – BBÖ) jim zprvu zůstala řada původní, později (už za éry ÖBB po r. 1947) změněná na řadu 89. O jejich provozu z tohoto pohledu vypovídá již zde odkázaný seznam.
 
Nás však zajímají provozní osudy řady 310.0 ČSD. Ty převzaly v letech 1918 až 1921 celkem 131 lokomotiv původní řady 97, z toho 37 staršího provedení (roku 1925 přeznačeny na 310.001 až 310.037) a 96 provedení novějšího (kterým připadla čísla 310.038 až 310.0133). Po zestátnění soukromé dráhy Litovel – Senice v roce 1938 k nim přibyly stroje 310.0134 (ex Litovel) a 310.0135 (ex Cholina). A po znárodnění zbylých soukromých drah byla řada roku 1948 uzavřena inventárními čísly 136 až 138 po převzetí lokomotiv 310.908 až 310.910 z místní dráhy Suchdol – Nový Jičín. Pro úplnost můžeme poznamenat, že v období 1938 - 1945 většina strojů řady 310.0 zůstala u protektorátních ČMD, 17 připadlo Slovenským železnicím a jen 5 jezdilo u DR pod označením 98.7029 až 98.7033.
 
 
Kafemlejnky řady 310.0 byly na svých lokálkových výkonech úspěšné, provozovatele uspokojovaly jak svým výkonem (postačujícím k tažení a vytápění až šesti osobních vozů do hmotnosti 10 tun či obdobné soupravy vlaku smíšeného), tak svou jednoduchou obsluhou, nenáročností při údržbě a levným provozem. Později však byly vytlačovány vozidly novějšími, modernějšími a výkonnějšími parními lokomotivami, ale zejména stále více se na místních tratích prosazujícími motorovými vozy. Postupně tak přecházely z traťové služby na staniční či topírenský posun. Zřejmě nejdéle své původní poslání plnily na trati Choceň – Litomyšl. kde vozily vlaky až do roku 1945.
 
Rušení lokomotiv řady 310.0 bylo zahájeno ve druhé polovině 20. let minulého století a poměrně pozvolným tempem pokračovalo až do roku 1968, kdy jako poslední dojezdila 310.097 v depu Bratislava hl. Ne všechny stroje však byly po zrušení fyzicky likvidovány. Nemálo z nich našlo po vyřazení z lokomotivního parku ČSD své uplatnění v různých průmyslových i jiných podnicích, kde byly schopny nadále odvádět spolehlivý výkon ve vlečkovém provozu či posloužit alespoň jako vytápěcí kotel.. Dva stroje byly vybrány pro zachování v muzejních sbírkách - do fondu Národního technického muzea Praha byla po svém zrušení formálně předána v září 1967 lokomotiva 310.0118 a podobný převod postihl v srpnu 1971 také už zmíněnou bratislavskou 310.097. Ale to už je jiná kapitola.
 
Zachovaná vozidla

Na území bývalého Československa se podle dostupných zdrojů zachovalo celkem dvanáct lokomotiv řady 310.0 ČSD. Některé spočívají pod střechou jako vystavovatelné muzejní exponáty, jiné podléhají vlivům počasí na pomnících či někde v kopřivách, zatímco další jsou naopak v plné kondici provozuschopného stavu. Jsou mezi nimi i takové, které se momentálně nacházejí někde na pomezí oněch zmíněných možných situací. Podívejme se na ně blíže.

310.001 (ex 97.02, ev. 990.001-0) vyrobila roku 1883 lokomotivka ve Vídeňském Novém městě pod výrobním číslem 2782 pro tehdejší Dalmatskou státní dráhu (k.k. Dalmatiner Staatsbahn), kde krátce jezdila pod číslem 8. Po převzetí jejích tratí rakouskými státními drahami dostala označení 9702 (od r. 1905 pak nově 97.02). První inventární číslo nové řady ČSD naznačuje, že byla do jejich parku vozidel začleněna už roku 1918, jak se někde uvádí (byť k přečíslování došlo až po zavedení Kryšpínova značení v polovině 20. let minulého století). Z jejích dalších osudů je známo jen to, že v letech 1938 až 1945 sloužila u Slovenských železnic, zrušena byla dne 16.8.1966 a od 1.7.1967 je umístěna na pomníku v olomouckém depu. Ten dlouhá léta stál, viditelný z vlaku, u točny velké rotundy, avšak loňského roku byl přenesen k hlavnímu vchodu do areálu DKV Olomouc. Stroj je v majetku ČD.

310.006 (ex 97.20, ev. 990.002-8) je nejstarší dochovaná lokomotiva své řady.. Byla vyrobena roku 1879 ve Vídeňském Novém městě s výrobním číslem 2371 pro společnost Moravsko-slezské centrální dráhy (k.k. privilegierte Mährisch-Schlesische Centralbahn). Později ji provozní osudy zavály až do dnešního Slovinska (k.k. Staatsbahn Unter Drauburg-Wolfsberg), odkud se vrátila do Čech a u ČSD byla zrušena v r. 1934. Další léta prožila ve slatiňanském a později smiřickém cukrovaru. V roce 1973 byla po opravě umístěna na pomník v žst. Hradec Králové hl.n. Odtud byla posléze snesena a převezena do jaroměřské výtopny, kde byla opravena a v r. 1989 zprovozněna. V roce 2002 musela být odstavena pro trhlinu topeniště a od té doby čeká na opravu. Je v majetku Českých drah a jejím provozovatelem je Společnost železniční výtopna Jaroměř, na jejichž stránkách najdete další informace.

310.037 (ex 97.98, ev. 998.037-6) pochází z produkce StEG, jejíž dílny opustila roku 1896 s výrobním číslem 2528 a byla dodána přímo KkStB pro provoz na její místní dráze Dolní Lipová – Bernartice (Nieder Lindewiese – Barzdorf). Zde zřejmě zůstala až do r. 1938, kdy byla předána DR, které ji označily jako 98.7029. Během druhé světové války byla zavlečena na rakouské území a od BBÖ ji ČSD převzaly zpět až 13.11.1948. Z jejích dalších osudů je známo, že dosloužila na posunu v depu Praha-Vršovice. Po zrušení dnem 27.5.1964 byla dne 29.12. téhož roku odprodána n.p. Chema Horní Počernice, kde byla využita jako vytápěcí kotel. Od r. 1981 byla na pomníku v žst. Davle a v r. 2000 ji odkoupil KHKD, na jehož stránkách je o ní psáno více. V současné době je zapůjčeným neprovozním exponátem Železničního muzea ČD v Lužné u Rakovníka.
 
 
310.072 (ex 97.161, ev. 990.003-6) vyrobila firma Krauss v roce 1889 pod výrobním číslem 4093 pro KkStB. Její původní nasazení není známo, Od června 1914 byla dislokována v Šumperku, pak v Praze-Vršovicích. Roku 1935 byla odprodána firmě G.E.G. Praha pro její neratoviskou vlečku. Odtud byl v roce 1963 předán na vlečku n.p. LACHEMA v Kaznějově, kde sloužila až do roku 1967. V roce 1972 lokomotivu získalo plzeňské depo a umístilo na pomník. Toto stanoviště opustila v roce 1980, aby byla opravena do vystavovatelného stavu. V letech 1993 až 1995 byla zprovozněna. Je ve stavu DHV Lužná u Rakovníka, ale dislokována je v Plzni, kde o ni pečují členové o.s. Plzeňská dráha. Na jeho webu byl kdysi (stránka o vozidlech je nyní bohužel prázdná) i popis osudů tohoto stroje, na jehož základě vznikl tento stručný dokument.
 
 
310.076 (ex 97.167) opustila lokomotivku ve Floridsdorfu roku 1899 s výrobním číslem 1295 a byla určena KkStB, které ji nasadily na tratě Místní dráhy Chrudimsko-holické, na nichž byl dopravcem. O jejích dalších osudech se v dostupných zdrojích mnoho zjistit nedá. V období národní nesvobody zůstala v provozu u ČMD. Byla zrušena dne 20.6.1957 a téhož roku byla odprodána cukrovaru Šurany. Dnem 16.4.1967 byla předána cementárně v Prachovicích, odkud se roku 1975 neznámým způsobem dostala do majetku ČSD a byla umístněna jako pomník před nádražní budovou v Českých Budějovicích. Nebyla to její konečná, neboť ve dnech 4. a 5.7.2009 byla ze svého stanoviště snesena a převezena do depa historických vozidel v Lužné u Rakovníka, kde bude přinejmenším opravena do vystavovatelného stavu, možná i zprovozněna.
 
 
310.093 (ex 97.194, ev. 990.005-1) je nejstarší uchovanou lokomotivou této řady českého původu. PČM ji pro KkStB vyrobila roku 1901 pod výrobním číslem 63. Jejím prvním působištěm Místní dráha Rakovník - Bečov - Bochov (Lokalbahn Rakonitz-Petschau-Buchau). Z Rakovníka byla roku 1937 převedena do Zvolena. Tím se o rok později ocitla v parku vozidel Slovenských železnic, které ji postupně převedly do Nových Zámků a Bratislavy. Po válce se vrátila do Zvolena, odkud putovala do Fiľakova a nakonec do Nových Zámků, kde byla v létě 1951 zrušena a odprodána cukrovaru Trenčinaská Teplá. Zde jezdila pravidelně dalších 20 let a po roce 1974 byla občas zapůjčována k vedení historických vlaků ČSD. Při jedné akci došlo k jejímu poškození a odstavení z provozu.  V roce 1982 se jí ujali členové dnešního o.s. Stocker Club při DKV Č.Budějovice a dodnes ji udržují v provozuschopném stavu. Více si o této lokomotivě, která je v majetku ČD, můžete přečíst na stránce klubu.
 
 
310.097 (ex 97.198) je také jednou z lokomotiv, které KkStB dodala PČM. Stalo se tak roku 1901 a pod výrobním číslem 67. Byla určena pro státní místní dráhu Bruntál - Malá Morávka (Freudenthal - Klein Mohrau). V roce 1927 byla dislokována v Krnově a později jezdila u olomouckého ředitelství ČSD na tratích Červenka – Senice na Hané a Litovel – Mladeč. Roky nesvobody strávila u ČMD. Po válce se stěhovala do Brna, Ostravy, zpět do Olomouce a dne 12.5.1954 do Leopoldova. Jejím posledním působištěm bylo depo Bratislava hl., kde jako poslední stroj své řady dojezdila roku 1968 a v roce 1973 zde byl nejprve vyzdvižena na pomník a posléze jen postávala a chátrala v areálu. Dne 29.9.2006 byla lokomotiva přepravena do depozitáře Múzejno-dokumentačného centra na jehož stránce můžeme najít podrobněji popsané její předchozí i další osudy. V současné době je neprovozním exponátem MDC. 
 
 
310.0102 (ex 97.206, ev. 990.006-9) převzaly KkStB od PČM roku 1902 s výrobním číslem 74 pro zajištění provozu na nově otevřené Místní dráze Louny – Libochovice (Lokalbahn Laun - Libochowitz). Ve 30. letech minulého století byla dislokována v depu Tábor, v letech 1938 – 1945 zůstala u protektorátních ČMD a k jejímu zrušení došlo dne 30.10.1953. V roce následujícím byla odprodána cukrovaru v Němčicích na Hané. V 70. letech byla převezena do přerovského depa, kde byla upravena coby pomník a v období od 15.8.1978 do 21.7.2000 pak v této roli chátrala před místním nádražím. Při příležitosti oslav 160. výročí Severní dráhy císaře Ferdinanda v roce 2001 ji pracovníci PJ Přerov opravili do vystavovatelného stavu a na jaře 2002 zapůjčili do Železničního muzea v Lužné u Rakovníka. Tam posléze padla do oka Nadaci Okřídlené kolo, která se postarala o její návrat do Přerova a opětovné vystavení rozmarům počasí a nenechavým rukám na pomníku před nádražím.  
 
 
310.0107 (ex 97.214) byla pro změnu vyrobena opět firmou Krauss. Stalo se tak v roce 1902 a lokomotiva má výrobní číslo 4776 a KkStB ji nasadila na právě otevřenou trať z Vlašimi do Dolních Královic, patřící Místní dráze Benešov - Vlašim - Dolní Královice. O tomto stroji se ví velice málo. V letech 1938 až 1945 sloužila u ČMD. Zrušen byl zřejmě v roce 1950 a později byl předán pardubické továrně na umělé hmoty UMA Rybitví. Svou průmyslovou éru pak završil v n.p. Východoslovenské mlyny a cestovinárne Veľký Šariš. Od 8.11.1983 je součástí sbírek MDC, na jehož webu má sice svou stránku, ale o mnoho víc informací na ní uvedeno není. V současné době je exponátem Múzea dopravy STM Bratislava, o což se zasloužilo zachované zařízení lokomotivní sací brzdy.
 
 
310.0118 (ex 97.227, ev. 997.004-7) postavila PČM roku 1903 pod výrobním číslem 108 a dodala ji KkStB pro Kadańské místní dráhy (Kaadner Lokalbahnen) , které v onom roce uvedly do provozu trať z Kadaně do Vilémova. Kusé informace z jejího provozu dokumentují její službu v Kadani ještě v srpnu 1925, v Chomutově v lednu 1928 a v listopadu 1936. V letech 1938 – 1945 byla ve stavu ČMD a v roce 1941 je zdokumentováno její zapůjčení z Tábora do Prahy. V roce 1945 byla dislokována v Olomouci a jezdila na tratích Červenka - Senice a Litovel – Mladeč. Dosloužila na posunu v olomouckém depu, kde byla zrušena dne 16.8.1966. Dnem 1.9.1967 byla převedena do sbírek NTM Praha a vystavena v dopravní hale. Nyní je v chomutovském depozitáři NTM. Informace o ní jsou na stránce o vozidlech Doupovské dráhy.
 
 
310.0123 (ex 97.234) dodala KkStB firma Krauss roku 1904 pod výrobním číslem 5128 pro službu na v onom roce otevřené Místní dráze Petrovice – Kouty (Lokalbahn Petersdorf–Winkelsdorf).Rok 1938 lokomotivu zastihl ve výtopně Šumperk, kde přešla do stavu vozidel Německých říšských drah pod označením 98.7032. Na konci války se nacházela na budoucím polském území, a proto byla zařazena k PKP, u nichž až do března.1948 jezdila pod označením TKh100-17. Po návratu k ČSD byla předána jejich bratislavskému ředitelství. V jeho obvodu prošla několika depy, z nichž byla opakovaně zapůjčena průmyslovým podnikům. Po svém zrušení dnem 10.12.1966 byla odprodána ONV Nové Zámky a v roce 1973 byla umístěna na pomník v tamním depu. Roku 2001 byla z pomníku snesena a převezena do MDC Bratïslava, kde slouží jako zdroj náhradních dílů. Více o ní najdete v naší diskusi.
 
 
310.0134 (ex Litovel, ev. 990.007-7) je nejmladší z dochovaných lokomotiv této řady a předposlední vyrobená. PČM ji dodala v roce 1913 a s výrobním číslem 482 Místní dráze Litovel–Senice (Lokalbahn Littau–Groß Senitz) spolu se sesterskou Cholinou. Po zestátnění dráhy k 1.1.1925 byla převedena k ČSD a přeznačena. Protektorátní léta přežila u ČMD a po válce byla zřejmě stále dislokována v olomouckém depu, kde byla dnem 1.6.1951 zrušena a o měsíc později předána cukrovaru Bedihošť. Odtud putovala někdy v druhé polovině 70. let minulého století do depa v České Třebové jako budoucí exponát uvažovaného železničního skanzenu. Po dalších peripetiích se 30.8.1993 dostala do PJ Turnov, kde začaly práce na jejím zprovoznění. K němu došlo po 10 letech, jak se můžete (mimo jiné) dočíst na její webové stránce. Formálně patří DHV Lužná u Rakovníka, udržována je v (bývalém) turnovském depu.
 
Několik slov závěrem

Tento článek si rozhodně neklade za cíl vyčerpávajícím způsobem pojednat o popisované řadě. A rozhodně nemůže konkurovat odborným publikacím, zejména ne dvěma monografiím na toto téma, které před časem vyšly (kupodivu téhož roku), a jistě poskytují čtenáři informace nekonečně hlubší a komplexnější. Přiznám se, že jsem je v ruce neměl. Snažil jsem se v zájmu stručnosti své vlastní spolehnout se jen na prameny mnohem stručnější. A také pokud možno dosažitelné na internetu, aby do nich mohli případní zájemci rovněž nahlédnout.

Laskavé čtenáře svého dílka pak prosím o upozornění na možné chyby a nepřesnosti, jichž jsem se při jeho psaní patrně dopustil, a také o doplnění údajů, které se jim zdají pro tento účel, tedy podání základních informací o lokomotivách řady 310.0 ČSD, nedostatečné. Závěrem děkuji několika členům našeho klubu, kteří přispěli svými snímky do textu či připojené galerie. Ani jejich, ani mé fotografie nebyly pořizovány se záměrem publikovat je v této souvislosti, takže mají skutečně jen ilustrační charakter.

Prameny a odkazy:
  1. "Encyklopedie železnice - Parní lokomotivy ČSD [1]", J.Bek - Z.Bek, Corona, Praha 2002
  2. "Encyklopedie železnice - Parní lokomotivy ČSD [4]", J.Motyčka, Corona, Praha 2001
  3. "Malý atlas lokomotiv 2009", kolektiv autorů, Gradis Bohemia s.r.o., Praha 2008 a starší vydání
  4. „Naše lokálky“, S.Pavlíček, Dokořán s.r.o., Praha 2002
  5. Lokomotiva 310.0 - Wikipedie, otevřená encyklopedie
  6. KkStB 97 – Wikipedia
  7. Lokstatistik - Bahnen der Nachfolgestaaten der österreichisch-ungarischen Monarchie
  8. Lokomotivní řada 310.0
  9. Lokomotiva 310.0
  10. 310.0
  11. Lokomotivní řada 310
  12. Múzejno-dokumentačné centrum
  13. Historické vozidlá na Slovensku
  14. Wapedia - Wiki: Liste österreichischer Eisenbahngesellschaften

Titulní snímek: Lokomotiva 310.072 při pojíždění v Lužné u Rakovníka (13.5.2006) © PhDr. Zbyněk Zlinský

PhDr. Zbyněk Zlinský


Galéria k článku

Počet: 90     Stránky: / 3        

Foto 08.04.2006 - PJ Olomouc: pomníková 310.001 ve ''ve ...

Foto 07.04.2007 - PJ Olomouc: 310.001 na pomníku © PhDr ...

Foto 07.04.2007 - PJ Olomouc: 310.001 na pomníku © PhDr ...

Foto 07.04.2007 - PJ Olomouc: 310.001 na pomníku © PhDr ...

Foto 04.04.2009 - PJ Olomouc: 310.001 se přestěhovala z ...

Foto 12.10.1997 - Pardubice hl.n.: 310.006 při objížděn ...

Foto 12.10.1997 - Pardubice hl.n.: 310.006 v čele zvl. ...

Foto 02.05.1998 - Jaroměř: lokomotiva 310.006 před rotu ...

Foto 02.05.1998 - Jaroměř: lokomotiva 310.006 s histori ...
nasledujúce obrázky »




Súvisiace odkazy

Diskusia

Pozn.: Názory diskutujúcich sa nemusia zhodovať s názormi VLAKY.NET.

Ak chceš pridať diskusný príspevok, musíš byť prihlásený.

» Pridaj diskusný príspevok s obrázkom

Príspevky: 32     Stránky: / 2     Výpis:    
» ENKAŘ Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 0 17.2.2010 19:23
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Parní lokomotivy na našich kolejích: řada 310.0

MÍT TEN STROJ NA ZAHRADĚ,DOBREJ SEN

» dany35 Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 101 13.2.2010 22:10
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Parní lokomotivy na našich kolejích: řada 310.0

sumneee

» Zbyněk Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
ČLEN REDAKCIE
Príspevky: 42 455 7.2.2010 4:55
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Máš viac takýchto mašinkopríbehov v zásobe?

No, že by byly přímo v zásobě, to ne, ale ve výhledu ano. Jen se musí časem

» dědek Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 1 352 7.2.2010 4:15
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Parní lokomotivy na našich kolejích: řada 310.0

Náádherne mi zavoňalo v izbe!! Zbyňku : dík!! Bude to i více o zlatých českých ručičkách? Dostal som nápad a tak se pýtam: Máš viac takýchto mašinkopríbehov v zásobe? OSTRAVAK má vraj uhlia dosť; privezie na svojom rušníčku. ...a ja budem mať štreky. Čo Ty na to?

» Zbyněk Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
ČLEN REDAKCIE
Príspevky: 42 455 4.2.2010 14:02
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: 433 je již jiná řada snad bude pokračování i o dalších 310

Časem snad. Zatím tu bylo něco o 310.9: http://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/001802-Papirove-kafemlejnky.asp

» karel.f Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 8 544 4.2.2010 13:30
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Parní lokomotivy na našich kolejích: řada 310.0

TomasKobra11: 433 je již jiná řada snad bude pokračování i o dalších 310. Tohle je jen o 0 kových

» Zbyněk Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
ČLEN REDAKCIE
Príspevky: 42 455 3.2.2010 14:54
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: ked je v ba v muzeu pojdem sa tam pozriet

Když jiná možnost není, pak aspoň takto. Ale nic se nevyrovná (to platí u všech parních lokomotiv) tomu, vidět ji "naživo", slyšet její zvuk, cítit vůni kouře a rozpáleného kovu... A také sledovat při její jízdě, že je to čertík "malej, ale šikovnej".

» srobais Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 0 3.2.2010 14:34
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Parní lokomotivy na našich kolejích: řada 310.0

Pekný stroj, škoda že som ho ešte nevidel, ale ked je v ba v muzeu pojdem sa tam pozriet.

» průvodce Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 145 3.2.2010 13:17
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Parní lokomotivy na našich kolejích: řada 310.0

Když jsem nastoupil v roce 1962, jako učeň 3. ročníku do depa v Č.T.jezdila na topírenském posunu taky jedna 310 0 ještě se sací brzdou,když přestavovala dva šestikoláky,tak to bylo k nezastavení. My jako "kluci" jsme často pořádali závody ke "kantýně"-310 0 versus někdo z nás, kdo prohrál musel koupit "koňský točeňák". V roce 1995 při oslavách 150 let tratě Olomouc-Praha byla 310 072 s Plzeňáky ve Třebové-vozila spolu s lok. 433 001vláček mezi stanicí a depem a já jako parní strojvedoucí jsem měl možnost, byť při vyzbrojení vodou se s touto "Káčou"svézt. Škoda, že z toho nemám žádné fotky.

» Bulík Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 48 3.2.2010 9:08
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Parní lokomotivy na našich kolejích: řada 310.0

Takže se taky zapojím do diskuse a odpovím na jednu z posledních otázek. Lokomotiva si vezla zásoby 1 až 1,5 m3 uhlí (800 až 1200 kg) a 3 až 4 m3 vody. Postačilo to na 20 - 30 km, podle charakteru tratě. Více informací si můžete přečíst zde http://www.spolecnost-zeleznicni.cz/vozidla_07/310_006.htm i když tam toho není moc napsaného.

nasledujúce príspevky »