ŽSR - všeobecne
Diskusia o správcovi slovenskej železničnej infraštruktúry.
miloss:
V. koridor ma v SR trasu Bratislava-Petrzalka - Zilina - Kosice - Cierna n/T.
Velke dopravne stavby su bezne realizovane na viacerych usekoch sucasne.
V. koridor ma v SR trasu Bratislava-Petrzalka - Zilina - Kosice - Cierna n/T.
Velke dopravne stavby su bezne realizovane na viacerych usekoch sucasne.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/401123/
síť (TEN-T). K dokončeným úsekům patří Bratislava - Nové Mesto nad Váhom, Kuzmice - Slanec....
Kuzmice - Slanec, kto taku hovadinu zase vypustil
Kuzmice - Slanec, kto taku hovadinu zase vypustil
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/401065/
V loňském roce si na sousedním Slovensku připomněli výročí úctyhodných 160 let existence železnice. Podívejme se na jejich fungování z pohledu čísel.
Během svého vývoje zaznamenaly tamní dráhy různé organizační podoby a právní formy. Od rozdělení Československých státních drah (ČSD) na dvě národní železnice samostatných států prošla slovenská železnice radikální proměnou organizačního uspořádání. Nejprve v roce 1993 vznikl státní podnik Železnice Slovenské republiky (ŽSR). Zákon o ŽSR defi -noval firmu jako státní podnik s uplatněním prvků obchodního a veřejnoprávního řízení, jediný svého druhu. Od roku 2002 se oddělil majetek a činnosti dopravce od provozování dopravní cesty a vznikly dva železniční podniky - Železniční společnost, a. s., (ZSSK) jako dopravce a ŽSR jako správce a provozovatel tratí. K 1. lednu 2005 se ZSSK transformovala na dva samostatné podniky s oddělením osobní (ZSSK) a nákladní dopravy (ZSSK Cargo).
Hospodářské výsledky
Za loňský rok vykázaly ŽSR ztrátu z hospodářské činnosti ve výši 1,1 mld. Sk. Na celkových nákladech ve výši 16,2 mld. Sk se rozhodující měrou podílely osobní náklady zaměstnanců (43 %), odpisy investičního majetku (20 %) a nákup energie (17 %). Na celkových výnosech ve výši 15,1 mld. Sk se významně podílel poplatek za použití dopravní cesty (39 %), provozní státní dotace (35 %) a prodej trakční elektrické energie dopravcům (16 %). V ročním průměru poskytovaly ŽSR pracovní příležitost 17 724 zaměstnancům v přepočtu na plně zaměstnané. Průměrná mzda dosáhla výše 22 098 Sk.
Modernizace koridorů
Za hlavní nedostatek stávající slovenské infrastruktury železniční dopravní cesty považuje vedení ŽSR nízké traťové rychlosti, a to především na úsecích tvořících Transevropskou dopravní síť (TEN-T). K dokončeným úsekům patří Bratislava - Nové Mesto nad Váhom, Kuzmice - Slanec aj. V roce 2008 realizovaly ŽSR investiční akce v celkové výši 6 miliard Sk, zaměřené především na modernizaci železniční infrastruktury. Investice byly financovány ze zdrojů Evropské unie (695,5 mil. Sk), ze spolufi nancování k fondům EU (352,4 mil. Sk), z bankovních úvěrů (1,4 mld. Sk), ze státní investiční dotace (1,5 mld. Sk) a z vlastních zdrojů ŽSR (2,1 mld. Sk).
Obchodní činnost
Z hlediska objemu loni realizovaných obchodů byly rozhodujícími partnery ŽSR sesterské podniky Železniční společnost Cargo Slovakia a Železniční společnost Slovensko, jejichž jediným akcionářem je stát. Tržby za použití dopravní cesty od ZSSK Cargo představovaly 70 procent, tržby za použití dopravní cesty od ZSSK Slovensko činily 27 procent celkových tržeb ŽSR. Nestátní dopravci zaplatili za dopravní cestu necelých 212 mil. Sk.
Prodej vlakových tras se uskutečňuje za ceny regulované státem. Loni realizovaly ŽSR tržby za použití dopravní cesty ve výši 5,9 mld. Sk, což představuje podíl 63 procenta na obratu tržeb a 39 procent na celkových výnosech. V roce 2008 provozovalo drážní dopravu na tratích ŽSR 25 dopravců.
Dopravní výkony na síti
Na síti tratí provozovaných ŽSR byl loni realizován výkon vlaků nákladní dopravy ve výši 17,4 mil. vlkm, což představuje meziroční pokles o 3 procenta. Výkon vlaků osobní dopravy ve výši 31,9 mil. vlkm znamená nepatrný meziroční pokles. Hrubý výkon vlaků nákladní dopravy dosáhl 21,0 mld. hrtkm, což reprezentuje meziroční pokles o 5,1 procenta. Hrubý výkon vlaků osobní dopravy činil 8,1 mld. hrtkm, v tomto případu jde o zachování hodnoty z předchozího období. Grafi kon vlaků osobní dopravy byl loni splněn na 96,72 procenta.
Aktuální vývoj
V návaznosti na vývoj evropské drážní legislativy je na Slovensku připravován nový zákon o drahách a novelizace souvisejících právních předpisů, což má upravit vztah k Evropské železniční agentuře (ERA) a Evropské komisi, uvést v soulad pravidla pro přidělování kapacity dopravní cesty a úhrad za její použití a pro technickou standardizaci provozní propojitelnosti Evropského ž
Během svého vývoje zaznamenaly tamní dráhy různé organizační podoby a právní formy. Od rozdělení Československých státních drah (ČSD) na dvě národní železnice samostatných států prošla slovenská železnice radikální proměnou organizačního uspořádání. Nejprve v roce 1993 vznikl státní podnik Železnice Slovenské republiky (ŽSR). Zákon o ŽSR defi -noval firmu jako státní podnik s uplatněním prvků obchodního a veřejnoprávního řízení, jediný svého druhu. Od roku 2002 se oddělil majetek a činnosti dopravce od provozování dopravní cesty a vznikly dva železniční podniky - Železniční společnost, a. s., (ZSSK) jako dopravce a ŽSR jako správce a provozovatel tratí. K 1. lednu 2005 se ZSSK transformovala na dva samostatné podniky s oddělením osobní (ZSSK) a nákladní dopravy (ZSSK Cargo).
Hospodářské výsledky
Za loňský rok vykázaly ŽSR ztrátu z hospodářské činnosti ve výši 1,1 mld. Sk. Na celkových nákladech ve výši 16,2 mld. Sk se rozhodující měrou podílely osobní náklady zaměstnanců (43 %), odpisy investičního majetku (20 %) a nákup energie (17 %). Na celkových výnosech ve výši 15,1 mld. Sk se významně podílel poplatek za použití dopravní cesty (39 %), provozní státní dotace (35 %) a prodej trakční elektrické energie dopravcům (16 %). V ročním průměru poskytovaly ŽSR pracovní příležitost 17 724 zaměstnancům v přepočtu na plně zaměstnané. Průměrná mzda dosáhla výše 22 098 Sk.
Modernizace koridorů
Za hlavní nedostatek stávající slovenské infrastruktury železniční dopravní cesty považuje vedení ŽSR nízké traťové rychlosti, a to především na úsecích tvořících Transevropskou dopravní síť (TEN-T). K dokončeným úsekům patří Bratislava - Nové Mesto nad Váhom, Kuzmice - Slanec aj. V roce 2008 realizovaly ŽSR investiční akce v celkové výši 6 miliard Sk, zaměřené především na modernizaci železniční infrastruktury. Investice byly financovány ze zdrojů Evropské unie (695,5 mil. Sk), ze spolufi nancování k fondům EU (352,4 mil. Sk), z bankovních úvěrů (1,4 mld. Sk), ze státní investiční dotace (1,5 mld. Sk) a z vlastních zdrojů ŽSR (2,1 mld. Sk).
Obchodní činnost
Z hlediska objemu loni realizovaných obchodů byly rozhodujícími partnery ŽSR sesterské podniky Železniční společnost Cargo Slovakia a Železniční společnost Slovensko, jejichž jediným akcionářem je stát. Tržby za použití dopravní cesty od ZSSK Cargo představovaly 70 procent, tržby za použití dopravní cesty od ZSSK Slovensko činily 27 procent celkových tržeb ŽSR. Nestátní dopravci zaplatili za dopravní cestu necelých 212 mil. Sk.
Prodej vlakových tras se uskutečňuje za ceny regulované státem. Loni realizovaly ŽSR tržby za použití dopravní cesty ve výši 5,9 mld. Sk, což představuje podíl 63 procenta na obratu tržeb a 39 procent na celkových výnosech. V roce 2008 provozovalo drážní dopravu na tratích ŽSR 25 dopravců.
Dopravní výkony na síti
Na síti tratí provozovaných ŽSR byl loni realizován výkon vlaků nákladní dopravy ve výši 17,4 mil. vlkm, což představuje meziroční pokles o 3 procenta. Výkon vlaků osobní dopravy ve výši 31,9 mil. vlkm znamená nepatrný meziroční pokles. Hrubý výkon vlaků nákladní dopravy dosáhl 21,0 mld. hrtkm, což reprezentuje meziroční pokles o 5,1 procenta. Hrubý výkon vlaků osobní dopravy činil 8,1 mld. hrtkm, v tomto případu jde o zachování hodnoty z předchozího období. Grafi kon vlaků osobní dopravy byl loni splněn na 96,72 procenta.
Aktuální vývoj
V návaznosti na vývoj evropské drážní legislativy je na Slovensku připravován nový zákon o drahách a novelizace souvisejících právních předpisů, což má upravit vztah k Evropské železniční agentuře (ERA) a Evropské komisi, uvést v soulad pravidla pro přidělování kapacity dopravní cesty a úhrad za její použití a pro technickou standardizaci provozní propojitelnosti Evropského ž
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/400933/
V miestnych regionálnych novinách som čítal, že územnosprávne usporiadanie aj urbanistická štúdia ráta s dvojkoľajkou medzi Banskou Bystricou a Zvolenom. Avšak podľa vyjadrení kompetentných tak dvojkoľajka nebude min. do roku 2020! Ide vraj o to, že frekvencia vlakov v tomto úseku nie je taká vysoká, že by to vyžadovalo stavbu druhej koľaje. Bolo by to aj technicky náročné hlavne vo Zvolene, kde trať ide doslovne medzi domami popred ktoré z obidvoch strán vedie miestna komunikácia.
Mňa zarazilo najmä to, že sa myslí celý úsek, ktorý samozrejme ani ja nepovažujem za nutné dvojkoľajniť, skôr by som bol za zvojkoľajnenie úseku Sliač kúpele - Vlkanová na ktorý by sa dali použiť peniaze z eurofondov a koniec-koncov by nešlo o nejak náročný projekt keďže stĺpy trakčného vedenia sú stavané v tomto úseku iba na jednej strane! Aj zastávky Veľká Lúka a Hronsek sú na jednej strane! Aj tento 6 km dlhý úsek by významnou mierou zrýchlil dopravu medzi týmito mestami! Napr. na trati č. 160 existujú niektoré 6 km dlhé 2-koľajové úseky, ktoré sú v podstate nevyužité a tam kde by sa to vyslovene osvedčilo tam to chýba! Nuž ale to sú asi slová do vetra ...
Mňa zarazilo najmä to, že sa myslí celý úsek, ktorý samozrejme ani ja nepovažujem za nutné dvojkoľajniť, skôr by som bol za zvojkoľajnenie úseku Sliač kúpele - Vlkanová na ktorý by sa dali použiť peniaze z eurofondov a koniec-koncov by nešlo o nejak náročný projekt keďže stĺpy trakčného vedenia sú stavané v tomto úseku iba na jednej strane! Aj zastávky Veľká Lúka a Hronsek sú na jednej strane! Aj tento 6 km dlhý úsek by významnou mierou zrýchlil dopravu medzi týmito mestami! Napr. na trati č. 160 existujú niektoré 6 km dlhé 2-koľajové úseky, ktoré sú v podstate nevyužité a tam kde by sa to vyslovene osvedčilo tam to chýba! Nuž ale to sú asi slová do vetra ...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/399473/
Ahojte...aj nadjazd ori Hornej Štubni naberá pomaličky finálnu podobu, ale myslím si, že ešte majú čo robiť týždeň.
No a, neviem, či je na to df, ale napisem to tu, uz dlhsie som chcel, ze zo Skleneho na H.Stubnu cestujeme traja, max. 8mi, a behaju dva busy....nestačil by jeden?
No a, neviem, či je na to df, ale napisem to tu, uz dlhsie som chcel, ze zo Skleneho na H.Stubnu cestujeme traja, max. 8mi, a behaju dva busy....nestačil by jeden?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/398250/
No jooooooo skrze jedneho dementa budeme asi aj autam davat prednost 
tu na H.Stubnu to uz tak jesto 
tu na H.Stubnu to uz tak jesto
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/398248/
Dnes ráno som v rádii začul info, že v Polomke sa už robí to nešťastné priecestie. Konečne....
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/398245/
Tak uz vieme, ku komu presne sa mame modlit aby nam nebesa zoslali moderne HVD a taktovy grafikon 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/398210/
V nedeľu 11. októbra 2009 sa bude konať slávnosť vyhlásenia sv. Kataríny Alexandrijskej za patrónku slovenských železničiarov v priestoroch Múzea dopravy v Bratislave.
Slávnostná pontifikálna svätá omša začne v priestoroch múzea o 10.45 h. Vyhlásenie sv. Kataríny Alexandrijskej za patrónku sa uskutoční na záver slávnostnej sv. omše.
Dekrét, ktorým sa schvaľuje a potvrdzuje sv. Katarína Alexandrijská za patrónku slovenských železničiarov, vydala vatikánska Kongregácia pre Boží kult a disciplínu sviatostí 1. októbra 2009, čím vyhovela žiadosti slovenských železničiarov vyjadrenej prostredníctvom Konferencie biskupov Slovenska.
In: http://www.zssk.sk/sk/aktuality/sv-katarina-alexandrijska--patronka-slovenskych-zelezniciarov
Slávnostná pontifikálna svätá omša začne v priestoroch múzea o 10.45 h. Vyhlásenie sv. Kataríny Alexandrijskej za patrónku sa uskutoční na záver slávnostnej sv. omše.
Dekrét, ktorým sa schvaľuje a potvrdzuje sv. Katarína Alexandrijská za patrónku slovenských železničiarov, vydala vatikánska Kongregácia pre Boží kult a disciplínu sviatostí 1. októbra 2009, čím vyhovela žiadosti slovenských železničiarov vyjadrenej prostredníctvom Konferencie biskupov Slovenska.
In: http://www.zssk.sk/sk/aktuality/sv-katarina-alexandrijska--patronka-slovenskych-zelezniciarov
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/398205/
smerom na západ je viac potencionálnych zákazníkov / cestujúcich.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/397022/
rk-kn: to áno máš pravdu na druhom je obnovený ale envidel som ho ootovrený
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/396988/
na 2. je pekne obnovený ! V prevádzke som ho síce nevidel, ale je asi za čo do neho investovať. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/396987/
rk_kn: dôležitý je bufet na perone a na 3 funguje perfektne
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/396968/
už je október, a nič !
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/396965/
Čo je na tom divné. Použili funkciu "libovolná transformace". Toto robili tvorcovia Ž1. Má to veľa zhodných čŕt
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/396762/
Dať tam iba koľajnice bez vlaku,to by nebolo ono 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/396750/
pozrite si foto transparentu ŽSR na Želrail vo Vrútkach 
experti v ŽSR http://www.k-report.net/ukazobrazek.php?soubor=339125.jpg&httpref=28/585
niekomu sa to trocha nepodarilo
experti v ŽSR http://www.k-report.net/ukazobrazek.php?soubor=339125.jpg&httpref=28/585
niekomu sa to trocha nepodarilo
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/396747/
Článok venovaný problematike vodičov a žel. priecestiam na Slovensku:
http://spravy.pravda.sk/problem-slovenskych-priecesti-nie-su-zavory-ale-vodici-hazarderi-p9l-/sk_domace.asp?c=A090930_191650_sk_domace_p23
http://spravy.pravda.sk/problem-slovenskych-priecesti-nie-su-zavory-ale-vodici-hazarderi-p9l-/sk_domace.asp?c=A090930_191650_sk_domace_p23
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/396331/
V jednej casti trate 172 rusia,inde pribudaju nove (v okoli Polomky 2)..pritom priecestie,ktore vzniklo v blizkosti priecestia ,kde sa stala ta nehoda vobec nemuselo byt (mali potiahnut cestu od cesty,ktora vedie od toho spominaneho priecestia)..takisto,druhe priecestie,ktore by sa malo zrusit je pri mechanickych zavorach na zaciatku (konci) Pohorelskej Mase (spravit polnu cesticku od mechanik)..namiesto toho budu rozdrbavat trat takymito blbostami
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/396225/
v prispevku sa pise o nizkej tratovej rychlosti nato je hned dalsia veta ze koridor je uz od BA po Nove Mesto n/Vahom a v useku Slanec -Kuzmice co je absolutny nezmysel kedze v useku Slanec - Kuzmice prebehla len rekonstrukcia trakcneho vedenia(trolej atd) co v ziadnom pripade nemozno povazovat za hotovy usek TEN-T... S tratou sa tam nerobilo vobec nic!
Ak toto povazuje niekto za hotovy usek tak je uz s rozumom riadne v