Historické vozidlá - fotografie, výkresy

Zbyněk a Zmar.
Úprimná vďaka za doplňujúce a veľmi presné informácie. Veľmi pekne Vám ďakujem. Ďakujem za fotografie, ktoré veľmi dobre dokazujú , aká bola technológia.
Malý rozdiel je v tom, že v Jindřichovom Hradci je rozchod 760 mm a na našej trati bol rozchod 1 000 mm.
Áno! Fotky pochádzajú z Gelnice, ktorá leží na trati Červená Skala - Margecany.
Fotografie mi poskytol: Ing. František Koprovič (Cargo Košice). Pochádzajú z rokov 1920 - 1930. Pracoval tam jeho dedo už neb. pán Emil Koprovič ako sprievodca.
V tom čase Bola postavená trať:
Pôvodná úzkokoľajka viedla zo stanice Margecany (vtedy Margiťany - odvodené od mena Margita) cez Gelnicu, Mníšek nad Hnilcom, kde odbočila do Smolníckej doliny a končila v Smolníckej Hute - í km od Mníška nad Hnilcom. Názov sa často menil(Smolník, Smolnícka Huta.) Stanica ležala v katastri obce Smolnícka Huta. Pôvodne mala pokračovať do Smolníka a podľa pôvodných plánov sa mala cez Štos naviazať na Medzev a Moldavu nad Bodbou. To boli plány. K tomu však nedošlo a trať ukončila svoju púť v Smolníckej Hute. Smolník si nárokoval, aby sa stanica volala podľa MESTA - SMOLNÍk, lebo je väčšie a NIE PODĽA DEDINY.
(Podobne je na tom aj stanica Ružomberok). Niekoľkokrát sa to Smolníku podarilo, niekoľkokrát si to Hutňania vybojovali zpäť...
Že táto prekládka bola ozaj v Gelnici a dlho sa používala, dokladám týmito fotografiami:
A ešte niečo. Z trate sa zachránil jedinný rušeň: U 36.003. Jazdí na Detskej (bývalaj) pionierskej železnici v Košiciac, v Čermeli. Dnes je, žiaľ, premaľovaná na zeleno a volá sa KATKA... Ale čirna mašinka bola krajšia,... majestátnejšia...
Ešte raz ďakujem za veľmi vzácne informácie:

Podvalníky v Gelnici: Jak moc je jisté, že ty dva snímky pocházejí právě z Gelnice ? Já jsem se tou železnicí trochu víc zabýval a je naprosto jisté, že přinejmenším od roku 1920 se tam žádné normálněrozchodné vagony na podvalnících nepřepravovaly. Sice tam měly několik málo párů podvalníků, ale ty byly mimo provoz. Ani v plánu stanice v Gelnici nejenže není žádná kolejová jáma pro překládání na podvalníky, ale dokonce v prosoru stanice není ani žádný prostor, kde by snad dřív mohla existovat. Vypadá to, že tam kdysi experimentálně tuto přepravu vyzkoušeli, ale potom ji hned zrušili.

Ad Podvalníky: existovaly i jiné systémy - například ten starší, který je dnes vystavený jako pomník v Jindřichově Hradci. Tam se musely ty 'účka' zvedat ručně tak, že chlap vlezl pod vagon a tam to cele zajistil. Navíc původně (před vyrobením těch dnešních spojovacích vozů D/u) se vozy naložené na podvalnících připojovaly do vlaku pomocí dlouhých táhel, které se jedním koncem zajistilo na osu normálněrozchodného vozu a druhým koncem do spřáhla úzkorozchodného vozu. Mělo to výhodu úspory mrtvé váhy přepravované ve vlaku, navíc takové podvalníky někdy měly i průběžnou brzdu a tak už vůbec nebylo nutné tahat nějaký balast pro doplnění brzdové hmotnosti soupravy.

Nováky:

Není za co.
Když to tak čtu po sobě. tak bych ještě dodal:
- podvalník se musí manuálně přemístit pod osu,
- ona ´"účka" se pákou zvednou a zajistí,
- koleje normálního a úzkého rozchodu jsou navzájem k sobě v takovém sklonu, aby osa postupně při vytahování vozů klesla až na spodní hranu "úček",
- mezi úzkorozchodnou lokomotivou a normálněrozchodným vozem je vložen úzkorozchodný (zátěžový, brzdicí) vůz s nárazníky i úzkorozchodným spřáhlem, který zajišťuje propojení soupravy s lokomotivou i její brždění (pro tento druhý účel jich musí být v delší soupravě víc) - viz obrázek první (Třemešná ve Sl.).

Němci používají místo toho podvalové vozy, u nichž je systém jiný, možná provozně jednodušší - obrázek druhý (Zittau).

Těm podvalníkům na Tvém obrázku se podobá podvalník, který mají na pomníku v Jindřichově Hradci - obrázek třetí. U nich bylo upevňování os složitější, jak je patrné z obrázku.

Zbyněk.

Práve mi došiel mail od Ing. Kubáčka z MDC Bratislava.
Na porovnanie. A ďakujem za informáciu!
Citujem:

Tie podvozky, ktoré sú na priloženej fotke, sa volali podvalníky a prekladali sa na ne nie skrine vozňov ale celé vozne i s kolesami; dodnes je niečo podobného v prevádzke napr. na úzkorozchodke v Jindřichovom Hradci.
Ing.Jiří Kubáček CSc.

Zbyněk.

Úprimná vďaka za vyčerpávajúcu odpoveď. Pozorne som si to trikrát prečítal, ale už si viem predstaviť, ako to fungovalo.
Ešte raz:Úprimná vďaka !!!

ad Nováky:

Nějak podobně, jako je tomu u moderních podvalníků a podvalníkové jámy v Třemešné ve Sl. - i když na těch Tvých je patrné docela jiné uchycení normálněrozchodných vozů na úzkorozchodné podvalníky.
Podvalníky (někde se používají celé podvalové vozy) jsou na úzké koleji "utopené" v jámě, normálněrozchodné vozy nad ně najedou a upevní se na podvalníky. Pak se vozy vytáhnou na úzkou kolej. A samozřejmě naopak.

Vie mi niekto poradiť ?
Zábery (detaily) sú z Gelnice, z čias, keď v Gelnici končil normálny rozchod a do Smolníckej Huty pokračoval úzky rozchod 1000 mm. Je to akási "prekládková koľaj".
Úzky podvozok v normálnom rozchode, ... jeden rozvod (neviem ktorý) vystupuje nad úroveň koľaje...
Vie mi niekto poradiť, vysvetliť, ako to fungovalo?
Ďakujem !!!

Jfilo, kto ti zase ukradol fotku?

http://www.railpage.net/modules/xcgal/displayimage.php?pid=5076&album=toprated&cat=

No tak co to tu mame?
No predsa hystorycke vozidlo!

Ahoj, chci stavět ČSD623/DRG51/MÁV651 v modelu v H0, kdybyste měli kdokoliv jakoukoliv fotku nebo plánek, teda to co není třeba na parostroj.net nebo v encyklopedii lokomotiv, tak mi prosim napište na michal.benicky@quick.cz nebo mi tu pošlete vzkaz, díky moc...

Má niekto napredaj staré fotky, výkresy, plagáty, alebo iné železničné materiíly?
Ak áno, napíšte mi poštu na vlaky net. Ďakujem

rk_kn.: dikes, tamtú stránku poznám. Na fotke tam je originál maďarská 424.0, na kresbe zas ČSD, mňa skôr zaujímajú najmä zábery strojov ČSD, už keď pre iné nie, tak by som mal rád jasno s tými ušami u tých povojnových "dodávok". Inak dikes za snahu

pomerne podrobný článok :
http://fira.hyperlink.cz/465.htm

Poslednými turnusovými parnými rušňami na trati boli napríklad rušne 465.006, 011 a 048, 475.1115 a 1122.

rail.sk :
465.0 dvojčitý rušeň vyrábaný v Maďarsku zvaný “Vitéz" v roku 1973 bol vyradený ako posledný 465.029. Zvláštnosťou bolo pneuma­tické otváranie dverí do pece, okrem 465.001. V roku 1952 rušeň 465.027 a 042 odviezli vlaky o váhe 1600 ton.

Našli by sa u niekoho fotky lokomotív 465.0 ČSD známych pod prezývkou Vitéz ? Konkrétne by ma zaujímalo, či boli u ČSD ušaté verzie vyrábané po vojne, ak ano, koľko mali parných dómov, aký mali tender. Tie pôvodné kúpené za Slov. štátu boli bez uší a s tendrom 924.0 a bohužiaľ moc fotiek a údajov o nich sa zrejme nezachovalo. Privítam akékoľvek fotky, prípadne aj výkres a nejaké údaje. Ochotným ľuďom ďakujem vopred.

Chcel by som sa opýtať, či niekto nevie o nejakých výkresoch lokomotívy RIIIC ale RIVB. Robim 3D modely 600mm rozchodu do MSTS. Našiel som len zopár výkresov ale sú malé a nekvalitné. Tiež zháňam výkresy vozňov 600mm.
Ak niekto z Vás má nejaké výkresy, ak bude taký dobrý a pošle mi ich na mail
kuboslav5@centrum.cz

Keď sa montovalo nové, a staré ešte nestihli odobrať. Zavádzanie RPB na trati 135.

keď sa ešte na točni točili Albatrosy, ktoré ťahali medzištátne rýchliky : voz. st. Komárno