Historická vozidla v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
V souvislosti s diskusí k aktualitě "Pod vrcholkami Bielych Karpát" mne napadlo, že zde chybí prostor pro výměnu poznatků o momentálním stavu nejen parních lokomotiv, ale i ostatních historických vozidel v Čechách a na Moravě.
Na snímcích jsou někteří zástupci historických řad:
1. 02.10.04 - Hradec Králové hl.n.: "šlechtična" 475.101 v čele odjíždějícícho zvláštního vlaku do Slatiňan k oslavám výročí chrudimských lokálek
2. 11.10.03 - Šumperk: "Sergej" 781.529-3 DKV Č.Třebová na oslavách 130 let trati Šternberk - Dolní Lipka
3. 02.10.04 - Chrudim: "Hurvínek" M 131.1228 jako zvl. vlak Slatiňany - Chrudim-město při oslavách výročí chrudimských lokálek
Tak potom M275.1
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/370689/
M275.0 je Modrý Šíp, Strieborný Šíp 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/370682/
To Bages: Tož zháňaj. M275 Arpád akosi neexistuje - doplň si radšej medzery v svojich informáciách 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/370680/
Ahoj. Zháňam materiál o M275 Arpád. Vedel by mi niekto poskytnúť nejaké fotky?
Ďakujem
Ďakujem
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/370607/
Jen dvě prázdné koleje zůstaly před českobudějovickým vlakovým nádražím po unikátní historické lokomotivě, která se v minulých dnech přestěhovala do Lužné u Rakovníka do specializovaného muzea. Jaký další osud čeká stroj z roku 1899? To určí hlavně důkladná prohlídka, která lokomotivu čeká a finance, které budou na její rekonstrukci k dispozici.
Jisté je v podstatě tolik, že na své původní místo už se nevrátí. „Do pomníku už nepůjdeme,„ řekl k budoucímu osudu unikátu Jindřich Rachota, vrchní přednosta Depa kolejových vozidel Českých drah Lužná.
Mašinu nyní čeká důkladná prohlídka. „Tak padesát procent,„ odhadl podíl zachovalých a použitelných částí Rachota. Zub času a vandalové vykonali své. „Od této řady máme v Lužné jednu lokomotivu, ale není Českých drah, je u nás jen na zápůjčku,„ zmínil Rachota a dodal, celkově však České dráhy provozují tři tyto stroje, zvané mezi železničáři „kafemlejnek„. Jeden dokonce i na jihu Čech.
„Dnes je to technický klenot,„ zdůraznil Rachota. Oprava je ale nezbytná. „Plechařina vesměs celá,„ dodal na adresu budoucí rekonstrukce šéf luženského depa. Krycí plechy mnohde prožrala rez. Parní stroj, trubky, vany, to vše jsou části jejichž skutečný stav se ukáže až v depu, které je největším železničním muzeem u nás.
O rozsahu oprav rozhodnou i finance. „Konzervace půl milionu korun, provozuschopný exponát, to už je o milionech korun,„ poznamenal k nákladům Rachota.
Pomníkem se mašina ale znovu nestane. „Pokud se opraví do provozu bude sloužit jinde,„ vysvětlil Rachota s tím, že v jižních Čechách už jeden „kafemlejnek„ jezdí. O uplynulých svátcích například vyrazil z Českých Budějovic se třemi historickými vlaky.
V úvahu tak přichází nasazení v jiných regionech, protože zájem o historické jízdy stoupá.
Z Rakouska
Lokomotiva patří k typové řadě, která se vyráběla do první světové války v různých továrnách. Její hodnota se dá přirovnat k automobilu Laurin a Klement.
Stroj z Českých Budějovic vznikl v rakouském Florisdorfu v roce 1899. Když v minulém století dosloužil, hrozilo mu rozřezání do šrotu a proto byl umístěn jako památník před českobudějovickým nádražím. Stál tam od roku 1975.
Mašina váží bez uhlí třicet tun, patří do série 250 kusů řady 97, měla výkon 200 koňských sil a udávaná provozní rychlost je 40 kilometrů v hodině.
(Českobudějovický deník)
Jisté je v podstatě tolik, že na své původní místo už se nevrátí. „Do pomníku už nepůjdeme,„ řekl k budoucímu osudu unikátu Jindřich Rachota, vrchní přednosta Depa kolejových vozidel Českých drah Lužná.
Mašinu nyní čeká důkladná prohlídka. „Tak padesát procent,„ odhadl podíl zachovalých a použitelných částí Rachota. Zub času a vandalové vykonali své. „Od této řady máme v Lužné jednu lokomotivu, ale není Českých drah, je u nás jen na zápůjčku,„ zmínil Rachota a dodal, celkově však České dráhy provozují tři tyto stroje, zvané mezi železničáři „kafemlejnek„. Jeden dokonce i na jihu Čech.
„Dnes je to technický klenot,„ zdůraznil Rachota. Oprava je ale nezbytná. „Plechařina vesměs celá,„ dodal na adresu budoucí rekonstrukce šéf luženského depa. Krycí plechy mnohde prožrala rez. Parní stroj, trubky, vany, to vše jsou části jejichž skutečný stav se ukáže až v depu, které je největším železničním muzeem u nás.
O rozsahu oprav rozhodnou i finance. „Konzervace půl milionu korun, provozuschopný exponát, to už je o milionech korun,„ poznamenal k nákladům Rachota.
Pomníkem se mašina ale znovu nestane. „Pokud se opraví do provozu bude sloužit jinde,„ vysvětlil Rachota s tím, že v jižních Čechách už jeden „kafemlejnek„ jezdí. O uplynulých svátcích například vyrazil z Českých Budějovic se třemi historickými vlaky.
V úvahu tak přichází nasazení v jiných regionech, protože zájem o historické jízdy stoupá.
Z Rakouska
Lokomotiva patří k typové řadě, která se vyráběla do první světové války v různých továrnách. Její hodnota se dá přirovnat k automobilu Laurin a Klement.
Stroj z Českých Budějovic vznikl v rakouském Florisdorfu v roce 1899. Když v minulém století dosloužil, hrozilo mu rozřezání do šrotu a proto byl umístěn jako památník před českobudějovickým nádražím. Stál tam od roku 1975.
Mašina váží bez uhlí třicet tun, patří do série 250 kusů řady 97, měla výkon 200 koňských sil a udávaná provozní rychlost je 40 kilometrů v hodině.
(Českobudějovický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/369646/
Nedávno bol zo stanice Zlonice odvezený vrak motorového vozu M234.0. Vie niekto o tomto niečo konkrétnejšie ? Ide pod autogén, alebo nebodaj sa bude renovovať ?
Na obr. súčasný stav, stav po vyrobení a model pre MSTS
Na obr. súčasný stav, stav po vyrobení a model pre MSTS
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/368931/
Unikátní parní lokomotiva z roku 1899 se dnes vydala na cestu z Českých Budějovic do Depa historických vozidel v Lužné u Rakovníka. Kvůli přesunu byl na nezbytně nutnou dobu zastaven provoz v Nádražní ulici včetně městské hromadné dopravy a linkových autobusů. Po opravě bude lokomotiva při různých akcích připomínat historii železniční dopravy. ČTK to řekl ředitel krajského centra Českých drah v Českých Budějovicích Jiří Kafka.
Celá zpráva s obrázkem: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/unikatni-parni-lokomotiva-se-stehuje-do-depa-v-luzne-u-rakovnika/386479
Celá zpráva s obrázkem: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/unikatni-parni-lokomotiva-se-stehuje-do-depa-v-luzne-u-rakovnika/386479
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/368364/
Pro ty, kdož by si nakládání chtěli zvěčnit:
České dráhy chystají na tento víkend přesun vzácné parní lokomotivy z Českých Budějovic do Depa historických vozidel v Lužné u Rakovníka. Lokomotiva 310.076 je umístěna na podstavci vedle nádražní budovy v Českých Budějovicích a trpí kvůli vlivům počasí a nájezdu vandalů. Nachází se zde už od roku 1975.
„V sobotu po poledni začneme přesouvat lokomotivu z podstavce vedle budějovického nádraží na přistavený podvalník a poté ji dopravíme po Nádražní třídě do prostoru nákladového nádraží v Českých Budějovicích. Zde ji přeložíme na nákladní vagón a během neděle odvezeme do Depa historických vozidel Českých drah v Lužné u Rakovníka,“ říká Jindřich Rachota, vrchní přednosta luženského depa. „Lokomotiva je natolik jedinečný exponát, že jsme se rozhodli ji zachránit před nepřízní počasí a nájezdy vandalů přesunem do depa. Tady celý stroj prohlédneme a pak rozhodneme, jestli ho umístíme jako statický exponát do naší expozice, nebo jestli ho budeme používat i v provozu.“ Lokomotivu vyrobily dílny ve Floridsdorfu už v roce 1899 a jako lokomotivní pomník v Českých Budějovicích slouží od roku 1975.
Kvůli přesnu lokomotivy bude v sobotu od 13 do 16 hodin uzavřena polovina Nádražní třídy v Českých Budějovicích, bude probíhat i výluka trolejbusů. „Cestující prosíme o trpělivost. Naším cílem je poskytnout lokomotivě takové zázemí, aby na ni už dále nepracoval zub času,“ uzavírá Jindřich Rachota.
Petr Šťáhlavský
tiskový mluvčí ČD – provoz osobní dopravy
České dráhy chystají na tento víkend přesun vzácné parní lokomotivy z Českých Budějovic do Depa historických vozidel v Lužné u Rakovníka. Lokomotiva 310.076 je umístěna na podstavci vedle nádražní budovy v Českých Budějovicích a trpí kvůli vlivům počasí a nájezdu vandalů. Nachází se zde už od roku 1975.
„V sobotu po poledni začneme přesouvat lokomotivu z podstavce vedle budějovického nádraží na přistavený podvalník a poté ji dopravíme po Nádražní třídě do prostoru nákladového nádraží v Českých Budějovicích. Zde ji přeložíme na nákladní vagón a během neděle odvezeme do Depa historických vozidel Českých drah v Lužné u Rakovníka,“ říká Jindřich Rachota, vrchní přednosta luženského depa. „Lokomotiva je natolik jedinečný exponát, že jsme se rozhodli ji zachránit před nepřízní počasí a nájezdy vandalů přesunem do depa. Tady celý stroj prohlédneme a pak rozhodneme, jestli ho umístíme jako statický exponát do naší expozice, nebo jestli ho budeme používat i v provozu.“ Lokomotivu vyrobily dílny ve Floridsdorfu už v roce 1899 a jako lokomotivní pomník v Českých Budějovicích slouží od roku 1975.
Kvůli přesnu lokomotivy bude v sobotu od 13 do 16 hodin uzavřena polovina Nádražní třídy v Českých Budějovicích, bude probíhat i výluka trolejbusů. „Cestující prosíme o trpělivost. Naším cílem je poskytnout lokomotivě takové zázemí, aby na ni už dále nepracoval zub času,“ uzavírá Jindřich Rachota.
Petr Šťáhlavský
tiskový mluvčí ČD – provoz osobní dopravy
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/367961/
Je to luxus a technický zázrak zároveň. Nemá na něj žádný vagon dnešních vlakových souprav. Salónní vůz T. G. Masaryka odpočívá v hale Železničních opraven a strojíren v Českých Velenicích. Za jeho záchranu mohou dva technici a další desítky nadšenců kolem nich.
„V roce 1969 se rozhodovalo, zda ho sešrotovat,„ vzpomíná jeden ze dvou zachránců, jedenasedmdesátiletý Karel Laňka.
Jeho parťák, jen o dva roky starší Jiří Sedláček, dnes železničním opravnám stále šéfuje. „Vůz patří Českým drahám,„ připomíná.
Masarykův vůz má silný příběh. „Narodil„ se v roce 1930 jako dárek k Masarykovým osmdesátinám. Cestoval s ním Edvard Beneš, ale i Klement Gottwald. Vezl Alexandra Dubčeka na tragické setkání s Leonidem Brežněvem v červenci 1968 do Čierné nad Tisou. To byla jeho poslední důležitá jízda před odstavením.
Laňka se Sedláčkem si vybavují, jak se v roce 1969 domluvili s kolegy při Národním technickém muzeu v Praze, aby přesvědčili České dráhy o jeho historické hodnotě. Pak jen stačilo přemluvit vedení opraven a v noci ze 13. na 14. června dorazil vůz do Velenic. Do vagonu v přezůvkách „Veleničtí železničáři měli před ním takovou úctu, že se do něho přezouvali. Pro naši generaci znamená něco jako národní hrdost a pýchu. Je to dokonalé dílo,„ říká Laňka.
Aby mohl vůz přežít dalších čtyřicet let a ještě k tomu absolvovat po roce 1989 různé slavnostní jízdy, musely na údržbu a opravy vynaložit tisíce hodin práce desítky dobrovolníků. O sobotách a nedělích.
Je stále schopný jet až stočtyřicetikilometrovou rychlostí. Na nostalgickou jízdu se vagon vydává vždy 7. března. Na výročí narozenin prezidenta T. G. Masaryka.
(Sedmička)
Vůz Aza 51 54 89-40 080-1 dne 11.10.2003 výstavě v Šumperku a dne 3.9.2006 při zastávce v žst. Kúty:
„V roce 1969 se rozhodovalo, zda ho sešrotovat,„ vzpomíná jeden ze dvou zachránců, jedenasedmdesátiletý Karel Laňka.
Jeho parťák, jen o dva roky starší Jiří Sedláček, dnes železničním opravnám stále šéfuje. „Vůz patří Českým drahám,„ připomíná.
Masarykův vůz má silný příběh. „Narodil„ se v roce 1930 jako dárek k Masarykovým osmdesátinám. Cestoval s ním Edvard Beneš, ale i Klement Gottwald. Vezl Alexandra Dubčeka na tragické setkání s Leonidem Brežněvem v červenci 1968 do Čierné nad Tisou. To byla jeho poslední důležitá jízda před odstavením.
Laňka se Sedláčkem si vybavují, jak se v roce 1969 domluvili s kolegy při Národním technickém muzeu v Praze, aby přesvědčili České dráhy o jeho historické hodnotě. Pak jen stačilo přemluvit vedení opraven a v noci ze 13. na 14. června dorazil vůz do Velenic. Do vagonu v přezůvkách „Veleničtí železničáři měli před ním takovou úctu, že se do něho přezouvali. Pro naši generaci znamená něco jako národní hrdost a pýchu. Je to dokonalé dílo,„ říká Laňka.
Aby mohl vůz přežít dalších čtyřicet let a ještě k tomu absolvovat po roce 1989 různé slavnostní jízdy, musely na údržbu a opravy vynaložit tisíce hodin práce desítky dobrovolníků. O sobotách a nedělích.
Je stále schopný jet až stočtyřicetikilometrovou rychlostí. Na nostalgickou jízdu se vagon vydává vždy 7. března. Na výročí narozenin prezidenta T. G. Masaryka.
(Sedmička)
Vůz Aza 51 54 89-40 080-1 dne 11.10.2003 výstavě v Šumperku a dne 3.9.2006 při zastávce v žst. Kúty:
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/367666/
Kvůli stěhování legendární parní lokomotivy, která už léta stojí před českobudějovickým vlakovým nádražím, se v sobotu na čas uzavře Nádražní ulice. Lokomotiva se totiž bude stěhovat do Lužné u Rakovníka, kde by mašinu rádi zrekonstrovali a zařadili opět do provozu. Právě kvůli stěhování parní lokomotivy se řidiči v sobotu mezi 13. a 16. hodinou vůbec nedostanou před Nádražní ve směru k Rudolfovské ulici. Druhý směr bude ale normálně průjezdný. I proto uzavřené místo budou muset vozy městské hromadné dopravy objíždět Chelčického ulicí.
(Českobudějovický deník)
Dotyčná 310.076 na původním místě dne 30.4.2005:
(Českobudějovický deník)
Dotyčná 310.076 na původním místě dne 30.4.2005:
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/367654/
Pražské Národní technické muzeum (NTM) zapůjčilo do Železničního parku v Augsburgu parní lokomotivu 477.060, které se podle barevného nátěru s převládající modrou přezdívá "papoušek". Lokomotiva byla jako poslední své řady vyrobena roku 1955 v ČKD a stala se nejmodernější a nejvýkonnější tendrovou lokomotivou v Evropě, řekl ČTK ředitel pražského Železničního muzea NTM Jiří Střecha.
Celá zpráva: http://www.ceskenoviny.cz/kultura/index_view.php?id=385980
477.060 dne 30.6.2007 v depozitáři NTM v Chomutově:
Celá zpráva: http://www.ceskenoviny.cz/kultura/index_view.php?id=385980
477.060 dne 30.6.2007 v depozitáři NTM v Chomutově:
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/367653/
Jiskra z výfuku parní lokomotivy byla v polovině dubna příčinou požáru lesa v Pustovětech na Rakovnicku. Potvrdilo to vyšetřování hasičů. Předpisy prý porušeny nebyly. Požár způsobil na ploše dvou a půl hektarů škodu 114 tisíc korun.
(Mladá fronta DNES)
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/355350/
Jízdu z Tábora do Plané nad Lužnicí a zpět a prohlídku historického vozu EM 400.001 zařadili do svého programu účastníci konference 20/5 let poté, která se uskutečnila ve dnech 4.– 5. května v Táboře. „Velmi oceňujeme, že jsme viděli v reálu, jak evropské peníze pomáhají,„ uvedl Rolf Harlinghausen z evropského Výboru regionů.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/354574/
rk_kn: Hm, koukám, že si někdo "vypůjčil" moje videa, která jsem dávál k reportážím na vlaky.net. Když jsem do nich vkládal "copyright", připadal jsem si trošku směšně, ale jak vidím, tak to svůj smysl má. Ale kdyby se soudruh Linkman příště obtěžoval zeptat, byl bych mu strašně vděčný:-).
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/353182/
Drahomíra RAČÁKOVÁ, moderátorka
--------------------
Speciálně vypravený vlak s neobvyklým nákladem dnes mohli vidět na trati z Krnova do Třemešné ve Slezsku. Krnovští řemeslníci totiž dokončili opravu unikátní parní úzkorozchodné lokomotivy, kterou převezli do jejího budoucího působiště.
Veronika GLÖTZEROVÁ, redaktorka
--------------------
Váha 50 tun, stáří 60 let. Přesto vypadá jako nová. Pětinápravová úzkorozchodná lokomotiva dostala v Krnově zcela nový háb. Do Třemešné však nemohla odjet klasicky po kolejích, její rozchod je totiž dvakrát menší a proto cestovala na speciálně upraveném vagóně. Jenom nakládání trvalo 3 hodiny.
Jaromír FOLTÝN, jednatel společnosti Olpas Moravia
--------------------
Lokomotiva byla vyrobeny v roce 1949 ve Škodových závodech v Plzni. Byla určena pro bývalou Jugoslávii, ale skončila nakonec v Rakousku. Je to jediná z 5 lokomotiv, která se dochovala do tohoto stavu.
Veronika GLÖTZEROVÁ, redaktorka
--------------------
Parní lokomotivu zapůjčily Slezským zemským drahám na 15 let rakouští nadšenci ze Spolku úzkorozchodných železnic. V Krnově ji museli kompletně zrekonstruovat, práce trvaly půl roku. Některé náhradní díly pocházejí z ciziny, u nás se totiž nevyrábí.
Pavel SLÁDEK, mechanik
--------------------
Se ještě musely staré výkresy sehnat a podle výkresů nechat přeložit, neboť to bylo psané v němčině. A tak, tak potom jsme podle toho skládali jako mozaiku. Práce těžká, ale pěkná.
Veronika GLÖTZEROVÁ, redaktorka
--------------------
Na opravě, která si vyžádala 1 milion korun, se podílelo 20 lidí.
Jaromír FOLTÝN, jednatel společnosti Olpas Moravia
--------------------
Jedná se o největší úzkorozchodnou parní lokomotivu tohoto typu, nevíme o tom, že by někde na světě existovala podobná lokomotiva.
Miroslav HRUBÝ, strojvedoucí
--------------------
My jsme začínali vlastně na tom jezdit jako v nějakým 65. roku, takže prostě jsme se vrátili do našeho mládí. A je to takový moc, krásný to je, moc krásný a nedá se to prostě ani vyslovit.
Veronika GLÖTZEROVÁ, redaktorka
--------------------
Parní lokomotiva absolvuje zkušební jízdy ještě v květnu. Od 1. června až do konce prázdnin pak ve vybrané dny vozit také veřejnost.
(14.5.2009 - ČT 1 - Události v regionech - Ostrava)
--------------------
Speciálně vypravený vlak s neobvyklým nákladem dnes mohli vidět na trati z Krnova do Třemešné ve Slezsku. Krnovští řemeslníci totiž dokončili opravu unikátní parní úzkorozchodné lokomotivy, kterou převezli do jejího budoucího působiště.
Veronika GLÖTZEROVÁ, redaktorka
--------------------
Váha 50 tun, stáří 60 let. Přesto vypadá jako nová. Pětinápravová úzkorozchodná lokomotiva dostala v Krnově zcela nový háb. Do Třemešné však nemohla odjet klasicky po kolejích, její rozchod je totiž dvakrát menší a proto cestovala na speciálně upraveném vagóně. Jenom nakládání trvalo 3 hodiny.
Jaromír FOLTÝN, jednatel společnosti Olpas Moravia
--------------------
Lokomotiva byla vyrobeny v roce 1949 ve Škodových závodech v Plzni. Byla určena pro bývalou Jugoslávii, ale skončila nakonec v Rakousku. Je to jediná z 5 lokomotiv, která se dochovala do tohoto stavu.
Veronika GLÖTZEROVÁ, redaktorka
--------------------
Parní lokomotivu zapůjčily Slezským zemským drahám na 15 let rakouští nadšenci ze Spolku úzkorozchodných železnic. V Krnově ji museli kompletně zrekonstruovat, práce trvaly půl roku. Některé náhradní díly pocházejí z ciziny, u nás se totiž nevyrábí.
Pavel SLÁDEK, mechanik
--------------------
Se ještě musely staré výkresy sehnat a podle výkresů nechat přeložit, neboť to bylo psané v němčině. A tak, tak potom jsme podle toho skládali jako mozaiku. Práce těžká, ale pěkná.
Veronika GLÖTZEROVÁ, redaktorka
--------------------
Na opravě, která si vyžádala 1 milion korun, se podílelo 20 lidí.
Jaromír FOLTÝN, jednatel společnosti Olpas Moravia
--------------------
Jedná se o největší úzkorozchodnou parní lokomotivu tohoto typu, nevíme o tom, že by někde na světě existovala podobná lokomotiva.
Miroslav HRUBÝ, strojvedoucí
--------------------
My jsme začínali vlastně na tom jezdit jako v nějakým 65. roku, takže prostě jsme se vrátili do našeho mládí. A je to takový moc, krásný to je, moc krásný a nedá se to prostě ani vyslovit.
Veronika GLÖTZEROVÁ, redaktorka
--------------------
Parní lokomotiva absolvuje zkušební jízdy ještě v květnu. Od 1. června až do konce prázdnin pak ve vybrané dny vozit také veřejnost.
(14.5.2009 - ČT 1 - Události v regionech - Ostrava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/352948/
z histórie pary a motora :
http://www.kukaj.sk/videa/4650/Nova-lokomotiva-a-suprava-Modry-blesk-aktualita
http://www.kukaj.sk/videa/3707/Skusobna-jazda-parnej-lokomotivy-475101-Slahticna
http://www.kukaj.sk/videa/4034/475101--Slachticna--Palavsky-okruh
http://www.kukaj.sk/videa/4650/Nova-lokomotiva-a-suprava-Modry-blesk-aktualita
http://www.kukaj.sk/videa/3707/Skusobna-jazda-parnej-lokomotivy-475101-Slahticna
http://www.kukaj.sk/videa/4034/475101--Slachticna--Palavsky-okruh
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/350773/
Skoro všechen volný čas věnují příznivci parních lokomotiv a železničních strojů ze Společnosti železniční výtopna Jaroměř záchraně a obnově historických železničních vozidel. Teď v jaroměřském depu rekonstruují lokomotivu Conrad Vorlauf, která patří do sbírek Národního technického muzea v Praze.
Lokomotiva je jediná ze své řady, která neskončila ve šrotu. V Jaroměři je k vidění už od roku 1992 a práce na její obnově probíhají už od té doby.
Parní lokomotivu Conrad Vorlauf vyrobili ve Vídni v roce 1873. Lokomotiva sloužila rakouským státním drahám a spolu s dalšími jedenácti stejnými stroji byla umístěna ve výtopně v Havlíčkově Brodě.
„V roce 1918 stroj převzaly nově vzniklé Československé dráhy. V roce 1954 ho ale vyřadily z provozu a z posledního působiště ve výtopně ve Veselí nad Moravou ho prodaly na vlečku cihelny v Hodoníně. V roce 1971 lokomotivu získalo Národní technické muzeum,„ říká člen jaroměřské společnosti Vladimír Ujec.
Podle něj musejí při rekonstrukci dodržet původní historickou věrnost lokomotivy. „Některé díly se nedochovaly a nebo je musíme vyměnit. Mnohdy musíme pátrat v historické dokumentaci a archívech a vyměňovat si zkušenosti s kolegy z dalších spolků i ze zahraničí,„ vysvětluje Ujec.
Lokomotiva už má nová kola, obruče, tendr a brzy by se jí měl vrátit i parní kotel. „Je toho ale ještě spousta. Čeká nás oprava mnoha zkorodovaných částí,„ dodává Ujec. Musí se ještě vyrobit nový dýmniční kroužek, nárazníky, pružiny k narážecímu a tažnému zařízení, budou potřeba i plechy na opravu tendru lokomotivy, případně na výrobu nového komína.
Staré mašiny v Jaroměři opravuje asi patnáct lidí. Svému koníčku věnují téměř všechen volný čas, víkendy i dovolené. Obnovili už tři parní, jednu akumulátorovou a jednu dieselovou lokomotivu a také několik osobních a nákladních vozů. „Oprava poslední parní lokomotivy přezdívané Velký bejček trvala téměř tři roky a odpracovali jsme na ní přes šest a půl tisíce hodin dobrovolné práce,„ vypočítává Ujec.
Rekonstrukce historických železničních vozidel však kromě dobrovolné práce stojí i peníze. Například oprava Velkého Býčka přišla na půl milionu korun.
Na obnovu lokomotivy Conrad Vorlauf proběhly už dvě sbírky a podařilo se získat 320 tisíc korun.
Lidé mohou stále přispívat i drobnějšími dary.
Železniční muzeum v Jaroměři ročně navštíví dvanáct tisíc lidí.
Příští týden v sobotu 2. května se tam uskuteční oslavy 150. výročí otevření železniční trati z Jaroměře do České Skalice a Malých Svatoňovic.
(Mladá fronta DNES)
Lokomotiva je jediná ze své řady, která neskončila ve šrotu. V Jaroměři je k vidění už od roku 1992 a práce na její obnově probíhají už od té doby.
Parní lokomotivu Conrad Vorlauf vyrobili ve Vídni v roce 1873. Lokomotiva sloužila rakouským státním drahám a spolu s dalšími jedenácti stejnými stroji byla umístěna ve výtopně v Havlíčkově Brodě.
„V roce 1918 stroj převzaly nově vzniklé Československé dráhy. V roce 1954 ho ale vyřadily z provozu a z posledního působiště ve výtopně ve Veselí nad Moravou ho prodaly na vlečku cihelny v Hodoníně. V roce 1971 lokomotivu získalo Národní technické muzeum,„ říká člen jaroměřské společnosti Vladimír Ujec.
Podle něj musejí při rekonstrukci dodržet původní historickou věrnost lokomotivy. „Některé díly se nedochovaly a nebo je musíme vyměnit. Mnohdy musíme pátrat v historické dokumentaci a archívech a vyměňovat si zkušenosti s kolegy z dalších spolků i ze zahraničí,„ vysvětluje Ujec.
Lokomotiva už má nová kola, obruče, tendr a brzy by se jí měl vrátit i parní kotel. „Je toho ale ještě spousta. Čeká nás oprava mnoha zkorodovaných částí,„ dodává Ujec. Musí se ještě vyrobit nový dýmniční kroužek, nárazníky, pružiny k narážecímu a tažnému zařízení, budou potřeba i plechy na opravu tendru lokomotivy, případně na výrobu nového komína.
Staré mašiny v Jaroměři opravuje asi patnáct lidí. Svému koníčku věnují téměř všechen volný čas, víkendy i dovolené. Obnovili už tři parní, jednu akumulátorovou a jednu dieselovou lokomotivu a také několik osobních a nákladních vozů. „Oprava poslední parní lokomotivy přezdívané Velký bejček trvala téměř tři roky a odpracovali jsme na ní přes šest a půl tisíce hodin dobrovolné práce,„ vypočítává Ujec.
Rekonstrukce historických železničních vozidel však kromě dobrovolné práce stojí i peníze. Například oprava Velkého Býčka přišla na půl milionu korun.
Na obnovu lokomotivy Conrad Vorlauf proběhly už dvě sbírky a podařilo se získat 320 tisíc korun.
Lidé mohou stále přispívat i drobnějšími dary.
Železniční muzeum v Jaroměři ročně navštíví dvanáct tisíc lidí.
Příští týden v sobotu 2. května se tam uskuteční oslavy 150. výročí otevření železniční trati z Jaroměře do České Skalice a Malých Svatoňovic.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/347483/
Osmnácté zasedání správní rady Nadace Okřídlené kolo se uskutečnilo v areálu společnosti CZ Loko v České Třebové.
Mezi hosty byli Jiří Střecha, ředitel Železničního muzea NTM v Praze, Jiří Špička, ekonomickotechnický ředitel Dopravního vzdělávacího institutu, zástupce železničního muzea Jaroměř Jiří Mužík a další.
V úvodu představil hostitelskou společnost CZ Loko její generální ředitel Josef Bárta. Ten pak přijal z rukou zástupců Společnosti železniční výtopny Jaroměř, za účinnou spolupráci, podporu a pomoc při projektu renovace parní lokomotivy ÖNWB VIIa 340 CONRAD VORLAUF z roku 1873, certifikát o opravě lokomotivy.
Po schválení účetní uzávěrky a finančního plánu získal titul Čestného člena SR NOK Jiří Střecha. Čestnými členy DR NOK se pak stali Jiří Kolář, Vojtěch Kocourek a Karel Faix, kteří odstoupili z dozorčí rady NOK z pracovních důvodů.
(Železničář)
Zdá se, že NOK se zásadně soustřeďuje na investice do historických vozidel prakticky nevyužitelných (Komarek, přerovský pomník...)
Mezi hosty byli Jiří Střecha, ředitel Železničního muzea NTM v Praze, Jiří Špička, ekonomickotechnický ředitel Dopravního vzdělávacího institutu, zástupce železničního muzea Jaroměř Jiří Mužík a další.
V úvodu představil hostitelskou společnost CZ Loko její generální ředitel Josef Bárta. Ten pak přijal z rukou zástupců Společnosti železniční výtopny Jaroměř, za účinnou spolupráci, podporu a pomoc při projektu renovace parní lokomotivy ÖNWB VIIa 340 CONRAD VORLAUF z roku 1873, certifikát o opravě lokomotivy.
Po schválení účetní uzávěrky a finančního plánu získal titul Čestného člena SR NOK Jiří Střecha. Čestnými členy DR NOK se pak stali Jiří Kolář, Vojtěch Kocourek a Karel Faix, kteří odstoupili z dozorčí rady NOK z pracovních důvodů.
(Železničář)
Zdá se, že NOK se zásadně soustřeďuje na investice do historických vozidel prakticky nevyužitelných (Komarek, přerovský pomník...)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/345105/
Během jihlavské konference Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) byla před Dělnickým domem vystavena historická drážní vozidla, o která se stará nadšený fanda železniční dopravy Milan Drahokoupil z Havlíčkova Brodu. Pečlivě udržované a navíc dodnes funkční drezíny budily pozornost kolemjdoucích.
"Tady je vidět, jak jsme jako Češi kdysi měli vynikající průmysl a šikovné inženýry," poznamenal starší pán nad otevřenou kapotou unikátní Tatry, která se po válce používala na tratích kolem Jihlavy. Milan Drahokoupil poznamenal, že takto unikátní vzduchem chlazený motor vyrábějí dnes už jen Porsche a Subaru.
Zelená Tatra se čtyřválcovým motorem o objemu 1,9 litru z roku 1947 má dvoustupňovou převodovku a vyvine po kolejích rychlost až 60 km/h. Navíc má vestavěný i praktický hever, kterým i nepříliš svalově vybavený řidič drezínu na kolejích otočí na místě o 180 stupňů.
Drezína má i zásobník písku na pískování při brzdění. Sloužila jako kolejové vozidlo pro inspekční jízdy vedoucích pracovníku traťového hospodářství.
V "minivýstavě" před Dělnickým domem nechyběla ani modrá drezína značky Varšava ze Znojma a malá tříkolová šlapací drezína, používaná v Kostelci u Jihlavy.
(Jihlavské listy)
"Tady je vidět, jak jsme jako Češi kdysi měli vynikající průmysl a šikovné inženýry," poznamenal starší pán nad otevřenou kapotou unikátní Tatry, která se po válce používala na tratích kolem Jihlavy. Milan Drahokoupil poznamenal, že takto unikátní vzduchem chlazený motor vyrábějí dnes už jen Porsche a Subaru.
Zelená Tatra se čtyřválcovým motorem o objemu 1,9 litru z roku 1947 má dvoustupňovou převodovku a vyvine po kolejích rychlost až 60 km/h. Navíc má vestavěný i praktický hever, kterým i nepříliš svalově vybavený řidič drezínu na kolejích otočí na místě o 180 stupňů.
Drezína má i zásobník písku na pískování při brzdění. Sloužila jako kolejové vozidlo pro inspekční jízdy vedoucích pracovníku traťového hospodářství.
V "minivýstavě" před Dělnickým domem nechyběla ani modrá drezína značky Varšava ze Znojma a malá tříkolová šlapací drezína, používaná v Kostelci u Jihlavy.
(Jihlavské listy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/343011/
Matus7532: Strieborný šíp je M260.0