S ''prasátkem'' údolím Sázavy

16.10.2005 12:45 PhDr. Zbyněk Zlinský

S ''prasátkem'' údolím Sázavy

Potkali se dva a měli batůžky na zádech. Starší jen tak postával (zjevně poněkud bezradně), mladší přecházel sem a tam (také bezradně). Starší zahájil (povýtce nejapně) dialog: "Taky na mašinky?" Mladší přitakal rozvinutou větou, poněkud překvapivě slovenskou. Starší, po chvíli váhání, vznesl dotaz: "Nejsi od Vlaků.net?" Mladší opět zareagoval souhlasně. A tak došlo (konečně!) k osobnímu seznámení: Zbyněk a S@fino se potkali před nádražím v Přibyslavi. V sobotu 8.10.2005, krátce po desáté hodině.



Příčinou tohoto oboustranně nečekaného setkání byla účast na akci Spolku přátel železnic a Klubu přátel kolejových vozidel Brno "Sázava 2005". Šlo vlastně o odloženou jízdu pro železniční fotografy, původně plánovanou na 30.4. tohoto roku, která měla být vedena motorovým vozem M 240.0113. Pro technické problémy dotyčného vozu byl tento podnik odložen a posléze změněn v jízdu smíšeného vlaku taženého motorovou lokomotivou řady T 211. Nakonec, kdo by proti této změně něco namítal - "singrovkou" už jel a fotil ji kdekdo, ale smíšený vlak s "prasátkem" v čele je přece jen rarita. Rarita, která sem také přilákala i S@fina, takto velkého příznivce vlečkových mašinek.

Po lehkých počátečních zmatcích organizačního charakteru (z nichž pramenila právě ona výše zmíněná bezradnost) se nakonec více než 30 účastníků sešlo ve výchozím bodu programu, na začátku dochovaného úseku bývalé místní dráhy Německý Brod - Moravský Žďár (otevřené v roce 1898), který je dnes provozován jako vlečka podniku SAZ Invest, s.r.o. Sázava u Žďáru, a využíván Klubem přátel kolejových vozidel Brno jako muzejní dráha s občasným turistickým provozem (viz trať 903 knižního jízdního řádu ČD).

Zde stála souprava tvořená lokomotivou T 211.0777 (ČKD Praha 5359/1961, ex Fruta Modřice), přípojným vozem Blm 5-2243 (Tatra Studénka 1948, ex Let Kunovice), otevřeným nákladním vozem SV 95089 (ex TD Brno Jih) a krytým nákladním vozem Ztr 94635 (ex Stavební obnova železnic Pardubice). Početná vlaková osádka se věnovala dolešťování hnacího vozidla, aby na fotografiích náležitě vyznělo, účastníci akce se zatím prezentovali, navzájem vítali a "leštili optiku". A pak už začaly cvakat její spouště...

Po pořízení prvních snímků všichni nastoupili a vláček téměř přesně o jedenácté hodině vyrazil na své putování údolím horní Sázavy proti jejímu toku. Údolím krásným, chvílemi tísnícím se mezi skalami v lese, jindy zase široce se rozevírajícím do luk. V krajině jsou zasazeny také četné železniční mosty, nesoucí jak trať původní, tak také současnou dvojkolejku od Havlíčkova Brodu na Žďár nad Sázavou - trasa obou tratí se navzájem proplétá. Vláček zastavoval na předem vybraných "fotoflecích", účastníci se (někdy dost krkolomně a fyzicky náročně) přemísťovali do náležitého postavení a vlaková osádka s neutuchajícím úsilím odstraňovala s pomocí pákových nůžek i pil náletové dřeviny a jiné rostlinstvo vadící v záběrech. A občas nastalo i několikeré přemísťování soupravy třeba jen o pár metrů, aby byly záběry dokonalé. Servis pro fotografy, jak má být... Občas také trochu vzrušení, když kolem nadšenců pořizujících záběry z mostu hlavní trati (i když včas varovaných hlídkujícím členem KPKV) prolétl EC 174 Budapest-Keleti pu - Hamburg-Altona vedený strojem 350.006-3 ZSSK. Trochu problémů působila oblačnost, která při některých zastávkách hatila záměry těch, kdož si potrpí pouze na řádně "nasvícené" snímky. Ale i tento nedostatek sama příroda posléze odstranila.

Po dvou a půl hodinách jízdy přerušované nesčetnými zastávkami "prasátko" konečně dopravilo svůj vlak na konečnou v areálu firmy SAZ v Sázavě. Tím ale program pochopitelně nekončil, ba v mnohém měl teprve nabrat "na obrátkách". V areálu je totiž deponována řada historických železničních vozidel hnacích i tažených, a to od drezíny až po parní lokomotivy. Některá jsou v majetku firmy SAZ, jiné pak vlastní KPKV. (Bližší informace o některých z nich - stejně jako o trati a všech aktivitách KPKV - najdete na stránce http://kpkv.hyperlink.cz/start.html; bylo by zbytečné, aby je autoři této reportáže zde reprodukovali.) Takže v dalších chvílích se někteří účastníci rozešli k prohlídce a fotografování exponátů, jiní dali přednost občerstvení v nedaleké "osvěžovně". Tomu všemu ovšem předcházelo jejich zapojení se do přemístění vozů dorazivšího vlaku k uvolnění jeho lokomotivy pro další činnost - uspořádání kolejiště v areálu totiž vyžaduje občas i použití lidské síly při posunu. Místní problémy s posunem pak mohli sledovat ti, kdož zůstali v areálu. Šlo o vyproštění místní neprovozní "Karkulky" z jejího postavení mezi ostatními vozidly tak, aby mohla účinkovat v dalším programu. Vzhledem k počtu výhybek, délce výtažných kolejí a přeplněnosti kolejiště to byla skutečná šaráda, které se však členové KPKV s pomocí "prasátka" zhostili skutečně profesionálním způsobem - i když to nějaký čas zabralo.

Pak se dali do jejího leštění alespoň z předpokládané "sluneční" strany, aby se stala fotogenickou. Stroj 726.516-8 (ex T 444.1516 SONP Kladno, TSM 4100109/1965) se měl totiž stát objektem dalšího fotografování na trati, kam byl posléze také vysunut "prasátkem". V soupravě byl zařazen také reprezentační vůz 605409-80009-7 firmy SAZ (VEB Waggonbau Bautzen 180/1976). To nebyla jediná zvláštnost tohoto podivného vlaku, jak se jevil několika náhodně přihlížejícím obyvatelům Sázavy - tou druhou byla tlupa fotografů "napáskovaná" při přepravě na ochozech sunuté "Karkulky". A pak nastalo pečlivé aranžování a kýžené fotografování na louce u místního kostelíka, odkud se linula (že by ve vztahu k železnici u nás symbolická?) pohřební hudba... Po návratu do areálu SAZ byla "Karkulka" ještě pečlivě postavena k fotografování po boku stroje V 60.18107 (LEW 18107/1983, ex Interier Říčany), někteří zájemci se podívali na otáčení drezíny Warszava 223 - DMV 73-015 (PHZP Kolmex 250042/1972) na zabudovaném zdvihacím zařízení a pomalu se připravoval návrat do Přibyslavi.

V soupravě vlaku pro zpáteční cestu byl tentokrát místo obou nákladních vozů zařazen přípojný vůz se služebním oddílem BDlm 83-09 209-9 (Tatra Studénka 1954 - 1957; zřejmě chybně označený). Na zpáteční cestu fotografům slunce přálo, takže se při ní pochopitelně uskutečnily také ještě nějaké fotozastávky - i když někteří účastníci už zjevně neměli pro další snímky místo na svých médiích či jim došly síly ke zdolávání fyzických strázní vystupování a nastupování na širé trati. Asi v 16:50 dorazila souprava do cílové "stanice" a nastalo loučení... Všichni se rozjížděli do svých bližších či vzdálenějších domovů plni dojmů a jistě i s přesvědčením, že dnešní den rozhodně nepromarnili a že by takovýchto akcí mělo být více. A také s vyslovenými i možná nevyslovenými díky pořadatelům a zejména členům KPKV za jejich obětavost a vytvoření skutečně přátelské atmosféry, která provázela všechno dění.

Použité prameny:

Foto: Lukáš Šafář a PhDr. Zbyněk Zlinský

Galéria

Súvisiace odkazy