Zo železničných nešťastí
Radenie je chronologické:
18. ledna 1915 (Mexiko) - Guadalajara; více než 600 obětí.
22. května 1915 (Skotsko) - Ve městě Gretna; 227 obětí.
12. prosince 1917 (Francie) - Modane; 543 obětí.
14. března 1926 (Kostarika) - Colima; na 300 obětí.
24. prosince 1933 (Francie) - Lagny; 230 obětí.
16. ledna 1944 (Španělsko) - Provincie León; přes 500 obětí.
2. března 1944 (Itálie) - Salermo; 521 obětí.
22. října 1949 (Polsko) - Dwór; přes 200 obětí.
3. dubna 1955 (Mexiko) - Guadalajara; 300 obětí.
3. května 1962 (Japonsko) - Tokio; 160 obětí.
9. listopadu 1963 (Japonsko) - Namamugi; 161 obětí.
1. února 1970 (Argentina) - Buenos Aires; 236 obětí.
6. října 1972 (Mexiko) - Saltillo; 208 obětí.
30. srpna 1974 (Jugoslávie) - Záhřeb; 153 obětí.
15. listopadu 1974 (Benin) - Cotonou; na 200 obětí.
29. listopadu 1976 (Keňa) - Mombasa; 900 obětí.
6. června 1977 (Bangladéš) - Manikgandžo; 200 obětí.
5. června 1981 (Indie) - Řeka Bagmati; přes 800 obětí.
13. ledna 1985 (Etiopie) - Trať Dire Dawa-Awaš; 500 obětí.
3. června 1989 (SSSR) - Transsibiřská magistrála; 575 obětí.
22. září 1994 (Angola) - Lubango; 300 obětí.
20. srpna 1995 (Indie) - Fírúzabád; na 350 obětí.
3. června 1998 (Německo) - Eschede; 101 obětí.
26. listopadu 1998 (Indie) - Džammú; 209 obětí.
2. srpna 1999 (Indie) - Gaisal; více než 285 obětí.
10. srpna 2001 (Angola) - Provincie Cuanza Norte; 150 obětí.
20. února 2002 (Egypt) - Luxor; 361 obětí.
25. května 2002 (Mosambik) - Maputo; 193 obětí.
24. června 2002 (Tanzanie) - Igandu; 288 obětí.
18. února 2004 (Írán) - Nejšapúr; nejméně 300 obětí.
22. dubna 2004 (KLDR) - Jongčchon; na 170 obětí.
26. prosince 2004 (Srí Lanka) - Gálla; až 2000 obětí.
25. dubna 2005 (Japonsko) - Amagasaki; 107 obětí.
Největší neštěstí na železnici v Pákistánu:
29. září 1957 - Montgomery; 250 obětí.
4. ledna 1990 - Sagní; více než 300 obětí.
8. června 1991 - Ghotki; více než 100 obětí.
3. března 1997 - Khánevál; na 120 obětí.
13. července 2005 - Ghotki; nejméně 150 obětí.
Podradené diskusné témy
Jenom k otázce vykazování škody v korunách a rublech. Má to pouze ekonomickou a statistickou vazbu na členství ČSD v organizaco OSŽD.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/388025/
Tento příspěvek je off topic jen zdánlivě:
S účastí více než čtyř desítek závodníků se 22. srpna uskutečnil letošní Běh na Spálov. Součástí akce byla i vzpomínka na oběti železničního neštěstí.
Sportovní akce Běh na Spálov se jako každý rok konala k uctění památky 14 obětí z osobního vlaku 6302 ze Železného Brodu. Ten před 19 lety ze Spálova do Tanvaldu už nikdy nedojel.
Obětí nehody byl i strojvedoucí tohoto vlaku, náš kolega a kamarád Eda Vraštil, jemuž se nepodařilo zabránit čelnímu střetu s protijedoucím nákladním vlakem. Proto byl tento závod pojmenován jako Memoriál Edy Vraštila.
Na trať dlouhou 18 kilometrů se letos vydalo 43 závodníků rozdělených podle věku do sedmi kategorií. V absolutním pořadí se o první a druhé místo podělili Radek Linhart a Zbyněk Hanyš se stejným časem 1:12:31, na bronzové příčce skončil Miroslav Daňko (1:14:29). V první desítce je následovali Jiří Vavruška (1:14:42), Jiří Čivrný (1:14:50), Milan Holický (1:15:28), Miloslav Bém (1:18:40), Antonín Pospíšil (1:20:35), Luboš Sádovský (1:20:43) a Jan Kalvoda (1:23:10).
V kategorii žen zvítězila Zuzana Doubková (1:37:34) před Evou Peukertovou (1:44:45) a Lenkou Mejsnarovou (1:58:58). Běhu se zúčastnil a v čase 2:13:25 ho také úspěšně dokončil dokonce letos již dvaasedmdesátiletý Vincenc Mojžíš. Kompletní výsledkovou listinu najdete také na internetových stránkách odborové organizace www.fscr.cz.
Součástí této úspěšné sportovní a společenské akce, na jejíž přípravě a organizaci se podílí Federace strojvůdců České republiky, je již tradičně rovněž pietní akt věnovaný památce obětí tragické železniční nehody u Spálova.
(Železničář)
S účastí více než čtyř desítek závodníků se 22. srpna uskutečnil letošní Běh na Spálov. Součástí akce byla i vzpomínka na oběti železničního neštěstí.
Sportovní akce Běh na Spálov se jako každý rok konala k uctění památky 14 obětí z osobního vlaku 6302 ze Železného Brodu. Ten před 19 lety ze Spálova do Tanvaldu už nikdy nedojel.
Obětí nehody byl i strojvedoucí tohoto vlaku, náš kolega a kamarád Eda Vraštil, jemuž se nepodařilo zabránit čelnímu střetu s protijedoucím nákladním vlakem. Proto byl tento závod pojmenován jako Memoriál Edy Vraštila.
Na trať dlouhou 18 kilometrů se letos vydalo 43 závodníků rozdělených podle věku do sedmi kategorií. V absolutním pořadí se o první a druhé místo podělili Radek Linhart a Zbyněk Hanyš se stejným časem 1:12:31, na bronzové příčce skončil Miroslav Daňko (1:14:29). V první desítce je následovali Jiří Vavruška (1:14:42), Jiří Čivrný (1:14:50), Milan Holický (1:15:28), Miloslav Bém (1:18:40), Antonín Pospíšil (1:20:35), Luboš Sádovský (1:20:43) a Jan Kalvoda (1:23:10).
V kategorii žen zvítězila Zuzana Doubková (1:37:34) před Evou Peukertovou (1:44:45) a Lenkou Mejsnarovou (1:58:58). Běhu se zúčastnil a v čase 2:13:25 ho také úspěšně dokončil dokonce letos již dvaasedmdesátiletý Vincenc Mojžíš. Kompletní výsledkovou listinu najdete také na internetových stránkách odborové organizace www.fscr.cz.
Součástí této úspěšné sportovní a společenské akce, na jejíž přípravě a organizaci se podílí Federace strojvůdců České republiky, je již tradičně rovněž pietní akt věnovaný památce obětí tragické železniční nehody u Spálova.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/387835/
Dne 8. srpna uplynul rok od železniční havárie u Studénky.
České dráhy si to připomněly o den dříve na setkání v Ostravě.
Vlak SC 108 Comenius z Krakova do Prahy se smutně zapsal do historie železničních neštěstí v České republice. Zmíněný vlak tehdy narazil do zříceného silničního mostu v obvodu stanice Studénka. Závěrečná bilance byla velmi krutá – osm zmařených životů a přes sedm desítek zraněných.
Pomáhají i fotografie
Zástupci Českých drah si na setkání s novináři a pozvanými hosty připomněli tuto událost v předvečer smutného výročí v pátek 7. srpna v ČD Lounge ostravského hlavního nádraží.
„České dráhy již odškodnily 93 cestujících a pozůstalých a vyplacená částka převyšuje 7,6 milionu korun. Tato suma ale není konečná,„ ujistil přítomné náměstek generálního ředitele ČD pro provoz Jiří Kolář, který dále informoval o společné akci Českých drah a galerie Leica Gallery Prague v podobě aukce deseti velkoplošných fotografi í Jana Zatorského. Její výtěžek ve výši 106 tisíc korun je určen jednak Krizovému centru Ostrava, jednak humanitární organizaci ADRA pro výstavbu památníku obětem vlakového neštěstí.
Ředitelka Leica Gallery Prague Jana Bömerová zdůraznila, že částka není defi nitivní, protože se ještě navýší o výnos z prodeje pohlednic v hodnotě 20 korun. Až do konce srpna budou k dostání v rámci projektu ČD a Leica Gallery Prague My a Vy – Jedeme vlakem ve větších stanicích.
Památník pro oběti
Jeden ze symbolických šeků v hodnotě 80 tisíc korun převzala od Jiřího Koláře a Jany Bömerové ředitelka Krizového centra Ostra va Petra Ďásková. Peníze poslouží k nákupu telekomunikační technologie a na pořízení dopravního prostředku.
Druhý šek v hodnotě 26 tisíc korun je určen pro výstavbu památníku obětem nehody u Studénky. Převzala ho zdravotní sestra Naděžda Tomčíková, která v havarovaném vlaku cestovala, spolu s iniciátorem výstavby památníku Rudolfem Svobodou. „Tato aktivita má naši podporu, protože se nehoda navždy zapsala do paměti občanů našeho kraje,„ uvedl vedoucí Odboru dopravy a silničního hospodářství Moravskoslezského kraje Ivo Muras.
(Železničář)
České dráhy si to připomněly o den dříve na setkání v Ostravě.
Vlak SC 108 Comenius z Krakova do Prahy se smutně zapsal do historie železničních neštěstí v České republice. Zmíněný vlak tehdy narazil do zříceného silničního mostu v obvodu stanice Studénka. Závěrečná bilance byla velmi krutá – osm zmařených životů a přes sedm desítek zraněných.
Pomáhají i fotografie
Zástupci Českých drah si na setkání s novináři a pozvanými hosty připomněli tuto událost v předvečer smutného výročí v pátek 7. srpna v ČD Lounge ostravského hlavního nádraží.
„České dráhy již odškodnily 93 cestujících a pozůstalých a vyplacená částka převyšuje 7,6 milionu korun. Tato suma ale není konečná,„ ujistil přítomné náměstek generálního ředitele ČD pro provoz Jiří Kolář, který dále informoval o společné akci Českých drah a galerie Leica Gallery Prague v podobě aukce deseti velkoplošných fotografi í Jana Zatorského. Její výtěžek ve výši 106 tisíc korun je určen jednak Krizovému centru Ostrava, jednak humanitární organizaci ADRA pro výstavbu památníku obětem vlakového neštěstí.
Ředitelka Leica Gallery Prague Jana Bömerová zdůraznila, že částka není defi nitivní, protože se ještě navýší o výnos z prodeje pohlednic v hodnotě 20 korun. Až do konce srpna budou k dostání v rámci projektu ČD a Leica Gallery Prague My a Vy – Jedeme vlakem ve větších stanicích.
Památník pro oběti
Jeden ze symbolických šeků v hodnotě 80 tisíc korun převzala od Jiřího Koláře a Jany Bömerové ředitelka Krizového centra Ostra va Petra Ďásková. Peníze poslouží k nákupu telekomunikační technologie a na pořízení dopravního prostředku.
Druhý šek v hodnotě 26 tisíc korun je určen pro výstavbu památníku obětem nehody u Studénky. Převzala ho zdravotní sestra Naděžda Tomčíková, která v havarovaném vlaku cestovala, spolu s iniciátorem výstavby památníku Rudolfem Svobodou. „Tato aktivita má naši podporu, protože se nehoda navždy zapsala do paměti občanů našeho kraje,„ uvedl vedoucí Odboru dopravy a silničního hospodářství Moravskoslezského kraje Ivo Muras.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/385629/
Celkem osmatřicet lidí dostalo vyplaceno odškodnění za problémy, které jim vznikly při únorové srážce dvou osobních vlaků mezi Paskovem a Vratimovem.
„Dosud bylo odškodněno osmatřicet osob a celková částka odškodného překročila 370 tisíc korun,„ řekl mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.
Ke srážce došlo kvůli nepozornosti strojvůdce vlaku jedoucího z Kojetína do Ostravy. Minulý týden bylo vyšetřování policejní havárie ukončeno a spis dostal státní zástupce. Ten, jak včera jako první informovala MF DNES, obžaloval strojvůdce z obecného ohrožení.
Muži hrozí až desetiletý trest Třiapadesátiletý strojvůdce, který podle policistů srážku způsobil, při vyšetřování příliš nespolupracoval, odmítl vypovídat s tím, že si na události bezprostředně předcházející nehodě nepamatuje.
Podle vyšetřovatelů došlo ke srážce dvou vlaků tak, že strojvůdce vlaku jedoucího od Paskova nereagoval na červený semafor, který mu zakazoval vjezd na jednokolejnou trať ve směru na Vratimov. Po té právě přijížděl v protisměru osobní vlak do Frýdku-Místku. Strojvůdce sice začal na poslední chvíli brzdit, srážce a zranění sedmačtyřiceti lidí ale nezabránil.
(Mladá fronta DNES)
„Dosud bylo odškodněno osmatřicet osob a celková částka odškodného překročila 370 tisíc korun,„ řekl mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.
Ke srážce došlo kvůli nepozornosti strojvůdce vlaku jedoucího z Kojetína do Ostravy. Minulý týden bylo vyšetřování policejní havárie ukončeno a spis dostal státní zástupce. Ten, jak včera jako první informovala MF DNES, obžaloval strojvůdce z obecného ohrožení.
Muži hrozí až desetiletý trest Třiapadesátiletý strojvůdce, který podle policistů srážku způsobil, při vyšetřování příliš nespolupracoval, odmítl vypovídat s tím, že si na události bezprostředně předcházející nehodě nepamatuje.
Podle vyšetřovatelů došlo ke srážce dvou vlaků tak, že strojvůdce vlaku jedoucího od Paskova nereagoval na červený semafor, který mu zakazoval vjezd na jednokolejnou trať ve směru na Vratimov. Po té právě přijížděl v protisměru osobní vlak do Frýdku-Místku. Strojvůdce sice začal na poslední chvíli brzdit, srážce a zranění sedmačtyřiceti lidí ale nezabránil.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/384135/
Nebýt pokažených dveří jednoho z vagonů, nemuselo k únorové srážce vlaků mezi Paskovem a Vratimovem dojít.
Kvůli problémům s dveřmi jednoho ze starších vagonů, které České dráhy pravidelně nasazují na trasu mezi Kojetínem a Ostravou, nabral vlak, jenž se později u Paskova srazil s protijedoucí soupravou, půlhodinové zpoždění. Tím byl samozřejmě narušen zažitý grafikon Českých drah a problémy se začaly valit jeden za druhým.
Na trati mezi Valašským Meziříčím a Ostravou vede jen jedna kolej. Vlaky se na ní míjí tak, že čekají ve stanicích. Stejné je to i v Paskově, kde vlaky čekají na protijedoucí soupravy mířící od Ostravy.
Semafory varovaly, ale nepomohly
Strojvůdce vlaku věděl, že zde má čekat na pravidelný spoj vyjíždějící z ostravského Hlavního nádraží, ale kvůli zpoždění tento vlak dávno projel. Zapomněl ale na další osobní vlak, který jel později. A to se mu stalo osudným.
Na možnost, že na dalším návěstidle bude červená, byl strojvedoucí upozorněn, ale varování nebral v potaz. „Před vjezdem do paskovského nádraží svítila na semaforu žlutá, což strojvůdcům jasně říká, že je další úsek trati uzavřen,„ popsala jednu z náhod tisková mluvčí Českých drah Kateřina Šubová.
I kdyby ale strojvůdce havarovaného vlaku na žluté upozornění zapomněl, pořád ještě mohl neštěstí zabránit. Přehlédl ale také nejdůležitější semafor, který mu zakazoval vjezd do jednokolejného úseku mezi Paskovem a Vratimovem.
Paskovské nádraží má několik kolejí a jeho tvar zatáčející doleva nedává možnost strojvůdcům na nástupišti vidět, jakou barvu má světelná signalizace před vjezdem do dalšího úseku.
Mají ale dost času na to, aby mohli po výjezdu z nádraží, před projetím posledních výhybek, reagovat.
To se ale nestalo a výsledkem byla srážka, při níž bylo sedmačtyřicet lidí zraněno.
(Mladá fronta DNES)
V historii "kdyby" nemá co dělat.
Kvůli problémům s dveřmi jednoho ze starších vagonů, které České dráhy pravidelně nasazují na trasu mezi Kojetínem a Ostravou, nabral vlak, jenž se později u Paskova srazil s protijedoucí soupravou, půlhodinové zpoždění. Tím byl samozřejmě narušen zažitý grafikon Českých drah a problémy se začaly valit jeden za druhým.
Na trati mezi Valašským Meziříčím a Ostravou vede jen jedna kolej. Vlaky se na ní míjí tak, že čekají ve stanicích. Stejné je to i v Paskově, kde vlaky čekají na protijedoucí soupravy mířící od Ostravy.
Semafory varovaly, ale nepomohly
Strojvůdce vlaku věděl, že zde má čekat na pravidelný spoj vyjíždějící z ostravského Hlavního nádraží, ale kvůli zpoždění tento vlak dávno projel. Zapomněl ale na další osobní vlak, který jel později. A to se mu stalo osudným.
Na možnost, že na dalším návěstidle bude červená, byl strojvedoucí upozorněn, ale varování nebral v potaz. „Před vjezdem do paskovského nádraží svítila na semaforu žlutá, což strojvůdcům jasně říká, že je další úsek trati uzavřen,„ popsala jednu z náhod tisková mluvčí Českých drah Kateřina Šubová.
I kdyby ale strojvůdce havarovaného vlaku na žluté upozornění zapomněl, pořád ještě mohl neštěstí zabránit. Přehlédl ale také nejdůležitější semafor, který mu zakazoval vjezd do jednokolejného úseku mezi Paskovem a Vratimovem.
Paskovské nádraží má několik kolejí a jeho tvar zatáčející doleva nedává možnost strojvůdcům na nástupišti vidět, jakou barvu má světelná signalizace před vjezdem do dalšího úseku.
Mají ale dost času na to, aby mohli po výjezdu z nádraží, před projetím posledních výhybek, reagovat.
To se ale nestalo a výsledkem byla srážka, při níž bylo sedmačtyřicet lidí zraněno.
(Mladá fronta DNES)
V historii "kdyby" nemá co dělat.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/383860/
Zatím necelá desítka obětí vlakového neštěstí ve Studénce kontaktovala stavební firmu Bögl a Krýsl. Ta loni na podzim slíbila rozdat poškozeným zhruba 1,5 milionu korun. Částku za práce na zříceném mostu. Donedávna ale firma podle svého právního zástupce obdarovala pouze tři oběti a v nedávné reportáži České televize se hájila tím, že na poškozené nemá kontakty. Ti se teď mohou o peníze hlásit dál. Telefonní číslo je na Internetu.
(ČT 24)
(ČT 24)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/383853/
Vyšetřování srážky dvou osobních vlaků mezi Paskovem a Vratimovem, při které bylo zraněno sedmačtyřicet lidí, dospělo ke konci. Policisté případ uzavřeli, předali státnímu zástupci a ten podal u okresního soudu ve Frýdku-Místku obžalobu na třiapadesátiletého strojvůdce, který havárii zavinil.
Celá zpráva: http://zpravy.idnes.cz/strojvudce-ktery-zavinil-nehodu-u-paskova-je-obzalovan-z-obecneho-ohrozeni-1b8-/krimi.asp?c=A090818_222637_krimi_top
Celá zpráva: http://zpravy.idnes.cz/strojvudce-ktery-zavinil-nehodu-u-paskova-je-obzalovan-z-obecneho-ohrozeni-1b8-/krimi.asp?c=A090818_222637_krimi_top
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/383650/
dedo - v rokoch 1981 a 1982 sa tam na malom priestore udiali tri podobne vykolajenia. 28.6.81 L. Mikulas - L. Hradok R505 / 27.3.82 Lubochna - Ruzomberok R505 / 20.7.82 Ruzomberok - L. Tepla Os1505. Ak je klucovym prvkom prave Podturen, tak je zrejme mysleny ten rychlik v 81'. Vykolajenie bolo oficialne uzatvorene na vybocenie kolaje so zavinenim TD. Bohuzial fotografie zatial nie su..
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/382746/
Otázočku mám... V lete roku 1982 sa pri Podturni vykoľajil vlak; tuším osobný. Viete niekto podrobnosti (príčinu, závery vyšetrovania...), alebo či náhodou nevyjde táto nehoda v pokračovaní Železničných nehôd od p. Gulíka?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/382681/
- ak to niekomu staci v EN:
Minaki Train Crash
The Minaki Special, an outdated passenger train comprised of wooden cars, was kept in service when it should have been pulled from the tracks years before. Returning from an Ontario vacation resort, the Minaki had the misfortune of travelling on the same tracks as the all-steel Transcontinental on September 1, 1947. While the inevitable collision is a mere jostle for the larger train, the crash melds the two engines together and ignites gas oil lamps throughout the Minaki's wooden cars. Over 30 perish in the resulting fire.
video: http://www.factualtv.com/documentary/Disasters-of-the-century-Minaki-Train-Crash .
Lavina v Rogerovem prusmyku/Rogers Pass Avalanche
On March 4, 1910, a crew of over 60 men was dispatched to Rogers Pass, B.C., Canada, to clear the railroad tracks of an avalanche that had fallen earlier in the day. As the men were working, a second avalanche stormed down on them and they were buried in the snow along with the train locomotive they had traveled on. Rescue parties dug 58 people out of the avalanche and 4 more were found when the snow melted in the spring.
video: http://www.factualtv.com/documentary/Disasters-of-the-century-Rogers-Pass-Avalanche .
Tangiwai Train Crash; 22''41''
Tangiwai, New Zeeland, Christmas 1953. The Christmas Eve Express from Wellington to Auckland was carrying a full compliment of passengers on their way to friends and relatives for the Christmas Holiday, as it roared towards the bridge across the Whangaehu River at Tangiwai. A local resident had tried to stop it, for he knew that a volcanic eruption had brought down a wave of water, mud and rock, which had damaged the bridge. He was too late. The 130-ton locomotive's brakes locked, sending the train screaming over the bridge and into the raging torrent.
video: http://www.factualtv.com/documentary/Disasters-of-the-century-Tangiwai-Train-Crash .
Minaki Train Crash
The Minaki Special, an outdated passenger train comprised of wooden cars, was kept in service when it should have been pulled from the tracks years before. Returning from an Ontario vacation resort, the Minaki had the misfortune of travelling on the same tracks as the all-steel Transcontinental on September 1, 1947. While the inevitable collision is a mere jostle for the larger train, the crash melds the two engines together and ignites gas oil lamps throughout the Minaki's wooden cars. Over 30 perish in the resulting fire.
video: http://www.factualtv.com/documentary/Disasters-of-the-century-Minaki-Train-Crash .
Lavina v Rogerovem prusmyku/Rogers Pass Avalanche
On March 4, 1910, a crew of over 60 men was dispatched to Rogers Pass, B.C., Canada, to clear the railroad tracks of an avalanche that had fallen earlier in the day. As the men were working, a second avalanche stormed down on them and they were buried in the snow along with the train locomotive they had traveled on. Rescue parties dug 58 people out of the avalanche and 4 more were found when the snow melted in the spring.
video: http://www.factualtv.com/documentary/Disasters-of-the-century-Rogers-Pass-Avalanche .
Tangiwai Train Crash; 22''41''
Tangiwai, New Zeeland, Christmas 1953. The Christmas Eve Express from Wellington to Auckland was carrying a full compliment of passengers on their way to friends and relatives for the Christmas Holiday, as it roared towards the bridge across the Whangaehu River at Tangiwai. A local resident had tried to stop it, for he knew that a volcanic eruption had brought down a wave of water, mud and rock, which had damaged the bridge. He was too late. The 130-ton locomotive's brakes locked, sending the train screaming over the bridge and into the raging torrent.
video: http://www.factualtv.com/documentary/Disasters-of-the-century-Tangiwai-Train-Crash .
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/381324/
Každý si asi vzpomene na loňskou železniční nehodu ve Studénce, kdy 8. srpna narazil vlak EuroCity do spadlého silničního mostu. První, kdo na místě pomáhal raněným, byla Naďa Tomčíková, která vlakem sama cestovala.
Zdravotní sestra a zároveň odborná učitelka Střední zdravotnické školy ve Svitavách, Naďa Tomčíková, vyučuje jak teorii na škole, tak praxi například na interním nebo chirurgickém oddělení svitavské nemocnice. S různými nepěknými zraněními se setkává běžně, ale to, co viděla loni u havarovaného vlaku EuroCity, byl pro ni tak silný psychický šok, že se z něj vzpamatovává dodnes.
Pomáhal ostatním, i když byla zraněná
„Pamatuji si, že jsem seděla ve druhém voze za lokomotivou a četla si nějaký časopis. Kousek za Ostravou se najednou vlaková souprava začala silně otřásat, ozvaly se silné rány a současně jsme všichni spadli ze sedaček,„ nerada vzpomíná paní Naďa na událost, která se stala přesně před rokem.
Podle jejích slov se po zastavení vlaku rozhostilo obrovské ticho, které bylo vystřídáno pláčem a nářkem zraněných cestujících. Nastala panika. Ze zdemolovaných a zaklíněných vozů lidé nemohli ven. První vůz za lokomotivou byl rozpůlený na dvě části a všude bylo plno zakrvácených lidí.
„Vypadalo to doslova jako ve válce, když někam dopadne bomba. Pochopitelně, že jsem měla strach, ale podvědomě jsem ho rychle překonala a snažila se ihned pomáhat těm nejhůře zraněným. Bohužel již nebylo pomoci lidem, kteří ten strašný náraz nepřežili. To, co jsem viděla, se bohužel nedá nikdy zapomenout. Nevím, co to mělo být za zvláštní životní zkoušku, ale babička mě ukonejšila tím, že mě má Pán Bůh rád a seslal mě na to místo, abych lidem pomáhala,„ říká dodnes otřesená paní Tomčíková.
Po nějaké chvíli konečně nad hlavou viděla vrtulník, slyšela první sanitní vozy a také hasičskou záchrannou službu. Lékaři letecké záchranné služby si převzali raněné, kterým Naďa Tomčíková stačila před jejich příjezdem poskytnout první základní a neodkladnou pomoc.
Sama na to tehdy ale nestačila, takže paní Naďa s dojetím vzpomíná na ostatní, kteří se snažili jakkoli pomoci. Váží si také rychlého zásahu profesionálních záchranářů, kteří zanedlouho na místo nehody dorazili.
Na vlaky si opět zvyká
A jak žije Naďa Tomčíková dnes, rok po tragickém neštěstí? Váží si podle svých slov každého dne, který přijde, a také dobrých mezilidských vztahů. Ráda chodí do lesa, potěšením je pro ni zahrada, kde pěstuje obrovské množství květin a také okrasné stromky a keře. A velkou oporou je pro ni manžel, děti Naďa a Dušan, ale i rodiče. Psychicky jí pomáhá řada přátel a nakonec i práce.
Nicméně je z vlaků a různých vzruchů zatím trochu nejistá. Úzkost a strach ji přepadávají ještě dnes. Vyděsí ji jakákoliv nečekaná rána a stále má obavu, že se něco hrozného stane: „Pomalu si ale na vlaky zase zvykám. Už jsem v nich dokonce několikrát jela. Zatím ne sama, ale vždy s doprovodem. Mám ale pevnou vůli, že vlakem zase začnu jezdit samostatně, neboť dráhu ke svým cestám potřebuji. Jen se s tím musím pomalu vnitřně vyrovnat.„
Dostala čestné uznání od prezidenta republiky
Letos v lednu byla paní Tomčíková vyznamenána prezidentem republiky čestným uznáním při předávání Zlatých záchranářských křížů. Je to nejvyšší české ocenění výjimečných zásahů profesionálů, ale i laiků při záchranných pracích.
Současně se paní Naďa s Rudolfem Svobodou ze Studénky angažuje na stavbě pomníku na místě nehody, který bude sloužit jako důstojné pietní místo, připomínající ztracené lidské životy. „S řadou dalších lidí nám jde i o poděkování všem, kteří při nehodě pomáhali. Svou účastí na plánovaném setkání k prvnímu výročí nehody ve Studénce v sobotu 8. srpna bych chtěla ukázat, že se i po takovém neštěstí dá dál hezky žít.„
TRAGICKÁ NEHODA VE STUDÉNCE
Vlak EC 108 Comenius, jedoucí 8. srpna 2008 na trase Krakov–Praha, narazil asi v 10.30 h ve stanici Studénka do konstrukce opravovaného siln
Zdravotní sestra a zároveň odborná učitelka Střední zdravotnické školy ve Svitavách, Naďa Tomčíková, vyučuje jak teorii na škole, tak praxi například na interním nebo chirurgickém oddělení svitavské nemocnice. S různými nepěknými zraněními se setkává běžně, ale to, co viděla loni u havarovaného vlaku EuroCity, byl pro ni tak silný psychický šok, že se z něj vzpamatovává dodnes.
Pomáhal ostatním, i když byla zraněná
„Pamatuji si, že jsem seděla ve druhém voze za lokomotivou a četla si nějaký časopis. Kousek za Ostravou se najednou vlaková souprava začala silně otřásat, ozvaly se silné rány a současně jsme všichni spadli ze sedaček,„ nerada vzpomíná paní Naďa na událost, která se stala přesně před rokem.
Podle jejích slov se po zastavení vlaku rozhostilo obrovské ticho, které bylo vystřídáno pláčem a nářkem zraněných cestujících. Nastala panika. Ze zdemolovaných a zaklíněných vozů lidé nemohli ven. První vůz za lokomotivou byl rozpůlený na dvě části a všude bylo plno zakrvácených lidí.
„Vypadalo to doslova jako ve válce, když někam dopadne bomba. Pochopitelně, že jsem měla strach, ale podvědomě jsem ho rychle překonala a snažila se ihned pomáhat těm nejhůře zraněným. Bohužel již nebylo pomoci lidem, kteří ten strašný náraz nepřežili. To, co jsem viděla, se bohužel nedá nikdy zapomenout. Nevím, co to mělo být za zvláštní životní zkoušku, ale babička mě ukonejšila tím, že mě má Pán Bůh rád a seslal mě na to místo, abych lidem pomáhala,„ říká dodnes otřesená paní Tomčíková.
Po nějaké chvíli konečně nad hlavou viděla vrtulník, slyšela první sanitní vozy a také hasičskou záchrannou službu. Lékaři letecké záchranné služby si převzali raněné, kterým Naďa Tomčíková stačila před jejich příjezdem poskytnout první základní a neodkladnou pomoc.
Sama na to tehdy ale nestačila, takže paní Naďa s dojetím vzpomíná na ostatní, kteří se snažili jakkoli pomoci. Váží si také rychlého zásahu profesionálních záchranářů, kteří zanedlouho na místo nehody dorazili.
Na vlaky si opět zvyká
A jak žije Naďa Tomčíková dnes, rok po tragickém neštěstí? Váží si podle svých slov každého dne, který přijde, a také dobrých mezilidských vztahů. Ráda chodí do lesa, potěšením je pro ni zahrada, kde pěstuje obrovské množství květin a také okrasné stromky a keře. A velkou oporou je pro ni manžel, děti Naďa a Dušan, ale i rodiče. Psychicky jí pomáhá řada přátel a nakonec i práce.
Nicméně je z vlaků a různých vzruchů zatím trochu nejistá. Úzkost a strach ji přepadávají ještě dnes. Vyděsí ji jakákoliv nečekaná rána a stále má obavu, že se něco hrozného stane: „Pomalu si ale na vlaky zase zvykám. Už jsem v nich dokonce několikrát jela. Zatím ne sama, ale vždy s doprovodem. Mám ale pevnou vůli, že vlakem zase začnu jezdit samostatně, neboť dráhu ke svým cestám potřebuji. Jen se s tím musím pomalu vnitřně vyrovnat.„
Dostala čestné uznání od prezidenta republiky
Letos v lednu byla paní Tomčíková vyznamenána prezidentem republiky čestným uznáním při předávání Zlatých záchranářských křížů. Je to nejvyšší české ocenění výjimečných zásahů profesionálů, ale i laiků při záchranných pracích.
Současně se paní Naďa s Rudolfem Svobodou ze Studénky angažuje na stavbě pomníku na místě nehody, který bude sloužit jako důstojné pietní místo, připomínající ztracené lidské životy. „S řadou dalších lidí nám jde i o poděkování všem, kteří při nehodě pomáhali. Svou účastí na plánovaném setkání k prvnímu výročí nehody ve Studénce v sobotu 8. srpna bych chtěla ukázat, že se i po takovém neštěstí dá dál hezky žít.„
TRAGICKÁ NEHODA VE STUDÉNCE
Vlak EC 108 Comenius, jedoucí 8. srpna 2008 na trase Krakov–Praha, narazil asi v 10.30 h ve stanici Studénka do konstrukce opravovaného siln
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/380948/
Richard PISKALA, moderátor
--------------------
8. 8. 2008 - datum, které bude už vždy spojeno s jedním z nejhorších železničních neštěstí v Evropě. Bilance ve Studénce na Novojičínsku byla hrozivá - 8 mrtvých, 10 vážně zraněných a 8 desítek zraněných lehce. Téměř všichni dostali peníze od Českých drah i firmy ODS-Dopravní stavby. Firma Bögl a Krýsl zatím původně slíbenou částku nerozdělila.
osoba
--------------------
Dobrý den, prosím vás, okamžitě zastavte dopravu. Na Českých drahách ve směru na Studénku /nesrozumitelné/. Spadl tady most, prosím vás, hodně rychle.
Silvie KLEKOVÁ, redaktorka
--------------------
Okamžik, který změnil život stovkám lidí. Některým se během roku sotva zahojila zranění. 9letá Lucie málem přišla o nohu. Dnes 19letý Honza přišel o obě.
Jiří BULUŠEK, otec zraněného Honzy
--------------------
Ten poslední rok vlastně byl v podstatě nejhorší období našeho života. Nejdůležitější je, že vlastně chodí, výborně odmaturoval.
Jan BULUŠEK, zraněný
--------------------
Já jsem to bral úplně s klidem jako vlastně úplně od začátku. Nejhorší vlastně bylo, bylo to, že jsem nemohl sám udělat vůbec nic, byl jsem úplně odkázaný na okolí.
Lenka OPÁLKOVÁ, matka zraněné Lucie
--------------------
Teď už je to daleko lepší. Když vyroste, tak bude mít plastiku a ještě se ta noha sleduje, jestli se bude dobře vyvíjet, aby byla jako zároveň, aby byly obě dvě stejně rostlý, že.
Silvie KLEKOVÁ, redaktorka
--------------------
Bez následků nejsou ani mnozí další zranění.
Tomáš KAMARÁD, zraněný
--------------------
Následky, bolesti jsou třeba změna počasí nebo něco. Psychika půl roku totálně úplně špatná.
Silvie KLEKOVÁ, redaktorka
--------------------
Právě jizvy na duši někomu ani uplynulý rok zhojit nedokázal. Manželům z Ostravy vzala nehoda syna.
otec oběti
--------------------
Je to velice těžké a čím dál těžší vzhledem k tomu, že ty výsledky jsou takové, jaké jsou.
Silvie KLEKOVÁ, redaktorka
--------------------
Zatím jediní obvinění z obecného ohrožení jsou 2 inženýři ze stavební firmy Bögl a Krýsl. Právě tato firma zatím nerozdělila obětem původně slíbenou částku 1,5 milionu za stavbu mostu.
Jan NOVÁČEK, bývalý mluvčí Bögl&Krýsl /natočeno - říjen 2008/
--------------------
Doufáme, že to bude dříve než do konce roku.
Jiří BULUŠEK, otec zraněného Honzy
--------------------
Firma Bögl a Krýsl se vůbec neozvala. S tou jsme v kontaktu vůbec nebyli.
Tomáš KAMARÁD, zraněný
--------------------
Ani se neozvali, nic, že by měli třeba zájem něco nebo adresu. Vůbec nic.
Silvie KLEKOVÁ, redaktorka
--------------------
Firma tvrdí, že částku zatím rozdělit nemohla.
Radek ONDRUŠ, právní zástupce firmy Bögl a Krýsl
--------------------
Tehdejší zástupce řekl, že firma rozdělí odměnu, kterou za to má dostat a ODS nám tu odměnu za tu stavbu do dneška nevyplatila.
Jindřich VANĚK, tiskový mluvčí, ODS-Dopravní stavby Ostrava
--------------------
To je zvláštní argument vzhledem k tomu, co se stalo. My jsme taky ještě nedostali zaplaceno, a přesto jsme finanční výpomoc poškozeným a obětem již dávno vyplatili.
Silvie KLEKOVÁ, redaktorka
--------------------
Firma Bögl a Krýsl vyplácí i peněžitou pomoc obětem vedle už slíbené částky. Zatím ji dostali 2 lidé. Oběti se tedy stále mohou hlásit. Kontakt najdou na internetu. Všechny oběti neštěstí se ještě můžou obrátit na občansko-právní soud. Dá se ale očekávat, že pro tyto spory by byl důležitý výsledek trestního soudu a ten je zatím v nedohlednu. Silvie Kleková, Česká televize.
(6.8.2009 - ČT 24 - Regiony)
--------------------
8. 8. 2008 - datum, které bude už vždy spojeno s jedním z nejhorších železničních neštěstí v Evropě. Bilance ve Studénce na Novojičínsku byla hrozivá - 8 mrtvých, 10 vážně zraněných a 8 desítek zraněných lehce. Téměř všichni dostali peníze od Českých drah i firmy ODS-Dopravní stavby. Firma Bögl a Krýsl zatím původně slíbenou částku nerozdělila.
osoba
--------------------
Dobrý den, prosím vás, okamžitě zastavte dopravu. Na Českých drahách ve směru na Studénku /nesrozumitelné/. Spadl tady most, prosím vás, hodně rychle.
Silvie KLEKOVÁ, redaktorka
--------------------
Okamžik, který změnil život stovkám lidí. Některým se během roku sotva zahojila zranění. 9letá Lucie málem přišla o nohu. Dnes 19letý Honza přišel o obě.
Jiří BULUŠEK, otec zraněného Honzy
--------------------
Ten poslední rok vlastně byl v podstatě nejhorší období našeho života. Nejdůležitější je, že vlastně chodí, výborně odmaturoval.
Jan BULUŠEK, zraněný
--------------------
Já jsem to bral úplně s klidem jako vlastně úplně od začátku. Nejhorší vlastně bylo, bylo to, že jsem nemohl sám udělat vůbec nic, byl jsem úplně odkázaný na okolí.
Lenka OPÁLKOVÁ, matka zraněné Lucie
--------------------
Teď už je to daleko lepší. Když vyroste, tak bude mít plastiku a ještě se ta noha sleduje, jestli se bude dobře vyvíjet, aby byla jako zároveň, aby byly obě dvě stejně rostlý, že.
Silvie KLEKOVÁ, redaktorka
--------------------
Bez následků nejsou ani mnozí další zranění.
Tomáš KAMARÁD, zraněný
--------------------
Následky, bolesti jsou třeba změna počasí nebo něco. Psychika půl roku totálně úplně špatná.
Silvie KLEKOVÁ, redaktorka
--------------------
Právě jizvy na duši někomu ani uplynulý rok zhojit nedokázal. Manželům z Ostravy vzala nehoda syna.
otec oběti
--------------------
Je to velice těžké a čím dál těžší vzhledem k tomu, že ty výsledky jsou takové, jaké jsou.
Silvie KLEKOVÁ, redaktorka
--------------------
Zatím jediní obvinění z obecného ohrožení jsou 2 inženýři ze stavební firmy Bögl a Krýsl. Právě tato firma zatím nerozdělila obětem původně slíbenou částku 1,5 milionu za stavbu mostu.
Jan NOVÁČEK, bývalý mluvčí Bögl&Krýsl /natočeno - říjen 2008/
--------------------
Doufáme, že to bude dříve než do konce roku.
Jiří BULUŠEK, otec zraněného Honzy
--------------------
Firma Bögl a Krýsl se vůbec neozvala. S tou jsme v kontaktu vůbec nebyli.
Tomáš KAMARÁD, zraněný
--------------------
Ani se neozvali, nic, že by měli třeba zájem něco nebo adresu. Vůbec nic.
Silvie KLEKOVÁ, redaktorka
--------------------
Firma tvrdí, že částku zatím rozdělit nemohla.
Radek ONDRUŠ, právní zástupce firmy Bögl a Krýsl
--------------------
Tehdejší zástupce řekl, že firma rozdělí odměnu, kterou za to má dostat a ODS nám tu odměnu za tu stavbu do dneška nevyplatila.
Jindřich VANĚK, tiskový mluvčí, ODS-Dopravní stavby Ostrava
--------------------
To je zvláštní argument vzhledem k tomu, co se stalo. My jsme taky ještě nedostali zaplaceno, a přesto jsme finanční výpomoc poškozeným a obětem již dávno vyplatili.
Silvie KLEKOVÁ, redaktorka
--------------------
Firma Bögl a Krýsl vyplácí i peněžitou pomoc obětem vedle už slíbené částky. Zatím ji dostali 2 lidé. Oběti se tedy stále mohou hlásit. Kontakt najdou na internetu. Všechny oběti neštěstí se ještě můžou obrátit na občansko-právní soud. Dá se ale očekávat, že pro tyto spory by byl důležitý výsledek trestního soudu a ten je zatím v nedohlednu. Silvie Kleková, Česká televize.
(6.8.2009 - ČT 24 - Regiony)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/380089/
Rok od tragického železničního neštěstí ve Studénce na Novojičínsku, které si vyžádalo osm obětí, stále nestojí pomník, který by nehodu připomínal. Iniciátor jeho stavby Rudolf Svoboda věří, že všechny překážky budou překonány a pietní místo vznikne nejpozději do listopadové Památky zesnulých. "Památník ve Studénce bude. Nikdy nezapomeneme," řekl ČTK Svoboda. Vyšetřování nehody policie ještě neuzavřela.
Celá zpráva: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/pomnik-obetem-nehody-vlaku-by-mel-stat-ve-studence-v-listopadu/391414
Nevím, možná je to kacířská myšlenka, ale ty prostředky by se asi daly lépe využít ne na památku zesnulých, ale pomoc pozůstalým a postiženým.
Celá zpráva: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/pomnik-obetem-nehody-vlaku-by-mel-stat-ve-studence-v-listopadu/391414
Nevím, možná je to kacířská myšlenka, ale ty prostředky by se asi daly lépe využít ne na památku zesnulých, ale pomoc pozůstalým a postiženým.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/379284/
Zprávu v otrockém překladu najdete tady
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/378402/
Kriminalisté vyšetřující loňské železniční neštěstí ve Studénce na Novojičínsku, které si vyžádalo osm lidských životů, už mají všechny potřebné znalecké posudky. Upřesnili rovněž výši způsobené škody, která se podle nich blíží ke 169 milionům korun.
Celá zpráva: http://www.lidovky.cz/policie-zkompletovala-posudky-vlakoveho-nestesti-ve-studence-p7x-/ln_domov.asp?c=A090731_141430_ln_domov_tai
Celá zpráva: http://www.lidovky.cz/policie-zkompletovala-posudky-vlakoveho-nestesti-ve-studence-p7x-/ln_domov.asp?c=A090731_141430_ln_domov_tai
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/378401/
Téměř rok od střetu rychlíku se zříceným mostem ve Studénce na Novojičínsku zveřejnila policie informace o průběhu vyšetřování. Stavba se sesunula loni 8. srpna a do trosek narazil projíždějící mezinárodní rychlík. Nehoda si vyžádala osm mrtvých, škodu policie spočítal na 167 milionů.
Celá zpráva o postupu vyšetřování: http://zpravy.idnes.cz/policie-vystavila-ucet-na-167-milionu-za-tragedii-ve-studence-pqq-/krimi.asp?c=A090731_072133_krimi_cen
Celá zpráva o postupu vyšetřování: http://zpravy.idnes.cz/policie-vystavila-ucet-na-167-milionu-za-tragedii-ve-studence-pqq-/krimi.asp?c=A090731_072133_krimi_cen
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/377489/
Pomník, který měl být postaven jako vzpomínka obětem tragické železniční nehody z 8. srpna 2008 a symbol humánní pomoci, je v podobě makety zhotoven. O místě pomníku se jedná.
Autorem prozatímní makety pomníku je Miroslav Rybička, akademický sochař z Jistebníku. Ve Studénce je známý, protože již dříve pracoval na restaurování a obnovování objektů ve městě. Zřejmě proto byl osloven Rudolfem Svobodou, iniciátorem výstavby pomníku. Maketa pomníku se zatím nachází v ateliéru sochaře.
Pomník by měl mít čtyři metry na délku a přibližně metr osmdesát na výšku. „Měl by představovat změť konstrukcí, které do sebe v tragický den narazily,„ řekl Rybička. Jména obětí budou umístěna vpravo nahoře a vlevo bude napsáno datum události. Pozůstalí si nepřejí, aby byla zveřejněna příjmení obětí, proto budou na pomníku pouze jejich křestní jména.
„Mám představu, že by byl pomník postaven z pohledového betonu a symbolika sražených konstukcí by měla být z mramoru,„ upřesnil Rybička. Podle slov sochaře by měla architektura vyjadřovat také humánní pomoc. „Zranění, lidé z blízkého okolí i cizí bez váhání pomáhali nemohoucím. To se v dnešní době moc nevidí,„ dodal Rybička. Momentálně České dráhy projednávají žádost o umístění pomníku na jejich pozemek. Sám autor neví, jak to dopadne a zda nakonec dojde k realizaci pomníku. Místo určené k výstavbě pomníku, které Rybička spolu se zahradní architektkou vybrali, by mělo být ve svahu, v náspu poblíž mostu. Tím by se vytvořila menší klidová zóna.
(Bruntálský a krnovský deník)
Autorem prozatímní makety pomníku je Miroslav Rybička, akademický sochař z Jistebníku. Ve Studénce je známý, protože již dříve pracoval na restaurování a obnovování objektů ve městě. Zřejmě proto byl osloven Rudolfem Svobodou, iniciátorem výstavby pomníku. Maketa pomníku se zatím nachází v ateliéru sochaře.
Pomník by měl mít čtyři metry na délku a přibližně metr osmdesát na výšku. „Měl by představovat změť konstrukcí, které do sebe v tragický den narazily,„ řekl Rybička. Jména obětí budou umístěna vpravo nahoře a vlevo bude napsáno datum události. Pozůstalí si nepřejí, aby byla zveřejněna příjmení obětí, proto budou na pomníku pouze jejich křestní jména.
„Mám představu, že by byl pomník postaven z pohledového betonu a symbolika sražených konstukcí by měla být z mramoru,„ upřesnil Rybička. Podle slov sochaře by měla architektura vyjadřovat také humánní pomoc. „Zranění, lidé z blízkého okolí i cizí bez váhání pomáhali nemohoucím. To se v dnešní době moc nevidí,„ dodal Rybička. Momentálně České dráhy projednávají žádost o umístění pomníku na jejich pozemek. Sám autor neví, jak to dopadne a zda nakonec dojde k realizaci pomníku. Místo určené k výstavbě pomníku, které Rybička spolu se zahradní architektkou vybrali, by mělo být ve svahu, v náspu poblíž mostu. Tím by se vytvořila menší klidová zóna.
(Bruntálský a krnovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/373807/
887:neopakuj sa stále a nezahlcuj všetky DF trápnymi vtípkami 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/372572/
metal779. tak urobme stránku www.vlaky zbynek .cz 
z tohoto
z tohoto
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/372490/
veď má, a nie jedno 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/372489/
