Plánovanie modelovej železnice

Mikinko: Děkuji ti za cenné rady. Na takovýchto úsecích nemám nejmenší potřebu dělat jakékoliv umělé defekty GPK. Už tak je tento spodní oblouk náročný jak směrově,tak sklonově. Oblouk dopadl viz foto. Počkám na penízky a objednám flexi, Nejspíš osvědčené PECO SL-100 na dřevě

Vychodniar: To je nejaká tvoja dioráma?

Pracovné miesto POTR

T 679.1 006 s Pracovným vlakom.

Zaza, ak to mozem poradit, tak by si urcite mal zostat u flexi kolaje. Pokladanie oblukov je sice taka mensia alchymia, ale nic zlozite.
Staci si urobit z lepenky, HPS, .... sablonu. To znamena, ze si zvolis polomer obluku, od neho odpocitas polovicu sirky prazca. Nakreslis si na karton, lepenku, EPS, tuto sablonu (s urcenym polomerom a uhlom - podla potreby 15-30°), vyrezes. No, a potom urobis jednoduchu vec - najskor nakreslis ciaru na podlozi kam pride kolaj a ked bude vnutorna hrana prazcov. A potom len pokladas flexi podla tej sablony. Obluk je dokonaly. A ked chces, mozes si urobit aj prechodnicu.
Pri modeli je este dolezite aj to, aby bola kolaj priecne aj pozdlzne rovna, aby tam neboli nerovnosti. drobne pevysenie v obluku tiez nic nepokazi. Ano, mozes namietat, ze v skutocnosti je kolaj pokrivena ako paragraf ... ALE. Realne vozidla maju ine jazdne vlastnosti ako model (neviem, ci mas model cmeliaka s odpruzenymi a prevahadlovanymi napravami :-)), navyse realne masinky nemusia zbierat prud z kolaje. Preto je model ovela citlivejsi na nerovnosti a je potrebne mat kolaj polozenu kvalitne a bez zbytocnych deformacii ....
V kazdom pripade - nase skusenosti zo stavby kolajiska su jednoznacne - flexi kde sa len da. Dokonca uz aj naprojektovane obluky tovarenskych polomerov sme kladli ako flexi a oblukove kolaje nam zostali v zasobe .... :-) Jedinou vynimkou zostali niektore priame useky, kde sme pouzili metrove kolajove pasy ... Ale aj tam mozem zhodnotit, ze geometria flexikolaje pokladanej podla sablony je lepsia ako toho metroveho prutu (ktory teda nie je dokonale rovny ani po vyrovnavani s vodovahou) ....
Flexikolajou totiz zabezpecis lepsiu geometriu (kolaj sa ti na spojoch nelame) a samozrejme aj lepsie elektricke vlastnosti (minimum spojov a tym padom aj minimum problem so spolahlivostou napajania) ....

K tomu mému nešikovně položenému oblouku. Přiložil jsem shora U kolejivo PIKO o poloměru 380mm (na tomto poloměru a přímo na tomto kolejivu byl čmelák zkoušen) a rozdíl v geometrii je celkem patrný, takže vytrhat a položit znovu. Místo flexi raději použiju nějakou profilovou konfekci podobného poloměru. Na kolej o patro výše čmelák zatím taky neprojede, ale to zase z důvodu ne úplně vyfrézovaných drážek pro okolky (čmelák potřebuje krapet širší). Drážky pro okolky se však budou upravovat na celé sekci. V některých místech je zase málo hluboké a vozidlo ztratí kontakt s kolejí a víceméně přestane sbírat proud. Takže pozor na flexi u brutus oblouků přátelé a kolegové.

jazveciaro predpokladám, že tie Ventilovky sú reakciou na môj príspevok ohľadom tendroviek do L.R. a preto Ti veľká vďaka. I keď neviem prečo sa mi v spomienkach zdá, že boli menšie. Moje spomienky siahajú do čias od polovice 60-tych do 2. polovice 70-tych rokov smerom k pare na tejto trati. Holt, starnem a pamäť nie je fotografia.

Dosluhovali tam Ventilovky radu 431, prevažne nižších čísel.

Ďakujem všetkým, ktorí sa zapojili do diskusie na tému oblúky a 365-ka. Zvlášť vďačný som najmä za tú 365-ku, pretože som mal pocit, že práve tá chodila na slovenských tratiach a mienil som si ju kúpiť. Ušetrili ste mi jurošíky, vďaka. Ale aj tak by ma zaujímalo, aká tendrovka vlastne na trati Trenčianska Teplá - Lednické Rovne v 1. polovici 70-tych rokoch chodila. Budem veľmi vďačný za informáciu alebo odkaz na zdroj. Plánujem totiž umiestniť na koľajisko výhrevňu s točňou inšpirovanou práve z Lednických Rovní.

Já půjdu cestou úpravy rámu čmeláka.V době kdy jsem jej dělal jsem ještě nevěřil že kolejiště (a s tímto motivem) vůbec budu dělat.Nicméně byl zkoušen na oblouku r380mm a bez problémů.Na kolejišti jsem používal flexi,čmelák doma nebyl a netušil jsem,že bych se mohl dostat pod 380mm.Bangle problémy neměla a nemá tak jsem tak nějak počítal s tím,že čmelák projede taky.No zmýlil jsem se a to ošklivě.

Zaza: Nič si s toho nerob. Je veľmi múdre počúvať skúsených, ktorí sa modelovaniu venujú už roky. Ich rady sú na nezaplatenie. Ale najviac sa aj tak naučíme na vlastných chybách. A ako si už aj napísal, niekedy (priestorové dôvody) musíme pristúpiť ku kompromisu a niektoré oblúky a stúpania sú potom nemodelové. Stáva sa to hlavne nám, čo staviame koľajiská po prvý krát. Aj moje koľajisko má nemodelové stúpanie a to iste potvrdia aj skúsení modelári, ktorí ho už mali možnosť vidieť. Osobne mi to nevadí, lebo mám dostatočný výber mašiniek, ktoré ho hravo zvládnu aj s pekne dlhou súpravou. Ak je napriek tomu problém s o stúpaním, tak jednoducho zapriahnem dve rovnaké mašiny ako dvojičky a je po probléme. Musím však priznať, že o pár rokov ma aj tak čaká prerábka celého koľajiska nanovo. Ale ani to mi nevadí, lebo modelovania je až do smrtí, takže je ešet dúfam dosť času na zdokonaľovanie sa.

Zaza - aj na to ako na všetko existuje prepočet. Bol publikovaný cca okolo r. 1984 a má aj malinkú rezervu. Nikdy však netreba isť na doraz ...

Přátelé a kolegové, jedno doporučení.Pokud děláte oblouky na hranici sjízdnosti jako já tak mějte všechny loko u sebe,abyste nedopadli jako já.Během pokládky kolejí jsem neměl doma čmeláka a teď když se mi vrátil jsem zjistil že mi neprojede ani jeden oblouk na rozvětvení tratě do jednotlivých pater dolu.

tatamaros zrejme máš na mysli 365.439 ČSD, nemecké stroje - http://www.ld-trutnov.cz/vozidla/prehledy-vozidel/parni-lokomotivy/365-4/365-425-365-428-365-429-365-438-365-439-365-456/ jazdili hlavne v Sudetoch, na Slovensku nie - korisť po DR. Na slovensku sa používala 364.1, 331.0, 320.2 maďarskej konštrukcie

Taková řada neexistovala, zato existovaly řady 365.0, 365.1 atd. až 365.6. U Kryšpínova značení se nelze spokojit s prvními třemi číslicemi, protože pod nimi se skrývala vozidla někdy velice různorodá, která spolu neměla nic společného - krom počtu hnaných náprav, přibližné hmotnosti a maximální rychlosti.

IGI -ďakujem za potvrdenie. A ešte si v tejto sekcii dovolím - keďže plánujem aj strojový park - spýtať sa na parné rušne ČSD rady 365 (zaujala ma ponuka firmy Schirmer) a poprosím o nejaký link alebo zdroj, kde by som sa mohol dozvedieť o jej histórii. Viem, že bola používaná na lokálkach, len neviem do ktorého roku (plánujem IV epochu, príp. prechod z III. do IV.) a či jazdila na trati Trenčianska Teplá - Lednické Rovne (to nie je až také rozhodujúce). Ďakujem za odpoveď. P.S. Tie 3% na oblúku r=330 mi vychádzajú v pohode, verím, že aj vlaky pôjdu rovnako pohodovo. Plánujem tam T478 (poradíte, ktorú nemám kupovať?), T334, M131, M240 a tú 365-tku. Prípadne T435. Snáď sa to všetko zmestí do tých "mojich" epôch(?).

Azonic: To samozřejmě je mimo běžné standarty. Není to sice v předpisech ale v praxi ložený vlak nesmí zastavit ve stoupání, protože je reálné riziko že už se nerozjede...Tuto informaci jsem obdržel od pracovníka na Sokolovské Uhelné. Co se geometrie týče, tak v dolech je přesnost na desítky cm což při rychlosti max 30km/h na pohyblivé trati nečiní až takové problémy. Na stabilní trati pak max 60km/h

Zaza: ako si dal tu realnu foto z dolu, ze kazda kolaj ina vyska, urcite aj stupanie sa vymyka beznym standardom... mas to v poriadku

Igi: Uznávám že sešup je šílený, ale na druhou stranu lokomotivy zvládají bez problémů s požadovanými pěti Ta vozy. Dost jsem to řešil s kolegy ze spřátelených klubů a v zásadě mi řekli že pokud mi to souprava vyjede, tak se při daném tematu dají hodně hodně přimhouřit oči. Já jsem si plně vědom toho, že takové stoupání je jinak nepřijatelné...Důvodem bylo místo.

Zaza: Tym si mozes byt isty.