Železniční průmysl v ČR
O podnicích železničního průmyslu se na našich stránkách píše, nicméně roztříštěně, zpravidla v tématech, která se týkají jednotlivých řad kolejových vozidel. Ale pochopitelně existují také zajímavé informace týkající se samotných podniků, jejich profilů, výrobních plánů, úspěchů a neúspěchů. Železniční průmysl na našem území má rovněž svou bohatou a slavnou historii.
A patří sem i podniky, které vyrábějí vozidla a zařízení pro městskou drážní dopravu - už proto, že jde mnohdy o firmy zabývající se produkcí pro železnice.
Zakázku pro zámořského odběratele v těchto dnech dokončují dělníci v Ústředních dílnách Dopravního podniku Ostrava. Tři tramvaje určené pro veřejnou hromadnou dopravu v americkém Portlandu zde pracovníci dopravního podniku vyrobili ve spolupráci se společností Inekon Trams.
Cenu zakázky snížil kurz koruny
Celková výše zakázky, 24 milionů amerických dolarů, se může zdát závratnou, ale pro generálního ředitele společnosti Inekon je spíše noční můrou.
„Za posledních pár let se kurz koruny k dolaru snížil ze čtyřiceti korun za dolar téměř na polovinu,“ popsale vliv sílící koruny na zisky společnosti generální ředitel společnosti Inekon Josef Hušek. „Takže si asi každý dokáže představit, co to se mnou dělá,“ řekl.
Do konce roku by do Portlandu mely zamířit hned tři tramvaje. Oproti těm, které mohou každý den potkat cestující v ulicích Ostravy, se na první pohled příliš neliší, ale při podrobnějším zkoumání je mezi tramvajemi určenými pro Ostravu a pro Portland výrazný rozdíl.
Portlandské tramvaje jsou totiž, na rozdíl od ostravských, plně klimatizovány, jiný je i způsob výběru jízdného. Zatímco v Ostravě mají cestující jedinou možnost - označit si ve strojku platnou jízdenku, v Portlandu si mohou vybrat. Vedle zakoupení jízdenky v automatu přímo v tramvaji za mince mohou použít také bankovky nebo platební kartu. V přímé souvislosti s vybavením je ale i cena tramvaje. Ty pro Spojené státy vyjdou zhruba na dva miliony dolarů.
„Cena tramvaje určené pro tuzemský trh jsou zhruba o třetinu nižší než cena vozu pro americký trh,“ vysvětlil ředitel společnosti Inekon Trams Josef Dvořák.
Tři tramvaje pro Portland by měly do konce roku zamířit za oceán. Další tramvaje zamíří do Seattlu a Washingtonu.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko)
Cenu zakázky snížil kurz koruny
Celková výše zakázky, 24 milionů amerických dolarů, se může zdát závratnou, ale pro generálního ředitele společnosti Inekon je spíše noční můrou.
„Za posledních pár let se kurz koruny k dolaru snížil ze čtyřiceti korun za dolar téměř na polovinu,“ popsale vliv sílící koruny na zisky společnosti generální ředitel společnosti Inekon Josef Hušek. „Takže si asi každý dokáže představit, co to se mnou dělá,“ řekl.
Do konce roku by do Portlandu mely zamířit hned tři tramvaje. Oproti těm, které mohou každý den potkat cestující v ulicích Ostravy, se na první pohled příliš neliší, ale při podrobnějším zkoumání je mezi tramvajemi určenými pro Ostravu a pro Portland výrazný rozdíl.
Portlandské tramvaje jsou totiž, na rozdíl od ostravských, plně klimatizovány, jiný je i způsob výběru jízdného. Zatímco v Ostravě mají cestující jedinou možnost - označit si ve strojku platnou jízdenku, v Portlandu si mohou vybrat. Vedle zakoupení jízdenky v automatu přímo v tramvaji za mince mohou použít také bankovky nebo platební kartu. V přímé souvislosti s vybavením je ale i cena tramvaje. Ty pro Spojené státy vyjdou zhruba na dva miliony dolarů.
„Cena tramvaje určené pro tuzemský trh jsou zhruba o třetinu nižší než cena vozu pro americký trh,“ vysvětlil ředitel společnosti Inekon Trams Josef Dvořák.
Tři tramvaje pro Portland by měly do konce roku zamířit za oceán. Další tramvaje zamíří do Seattlu a Washingtonu.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/118084/
Patenty: Šroub i lokomotivy
Více než půl milionu patentových spisů nyní archivuje Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje. Ta o nich poskytuje informace zájemcům z řad vědců, studentů i široké veřejnosti.
Patent na šroub do dřeva z roku 1929 od firmy Grohmann a syn, německy popsaný vynález z dob Rakousko-Uherska starý třiadevadesát let, nebo třeba nedávno vyrobený model kabiny nové supermoderní třísystémové lokomotivy 109E od Škody Transportation, kterou by měly po roce 2008 nabídnout cestujícím České dráhy: i to jsou patenty, které mezi více než půl milionem patentových spisů archivuje Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje.
(...)
V druhém případě se odborníkům podařilo navrhnout originální řešení kabiny strojvůdce nové supermoderní třísystémové škodovácké lokomotivy 109E. „Hrubou skříň nové lokomotivy proto firma zcela záměrně ukrývala před zraky veřejnosti, právě kvůli originálnímu řešení některých detailů,“ říká Pistoriusová. Lokomotiva, kterou si České dráhy objednaly ve dvaceti kusech, začne jezdit od roku 2008 a bude nejmodernější na světě.
(...)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Více než půl milionu patentových spisů nyní archivuje Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje. Ta o nich poskytuje informace zájemcům z řad vědců, studentů i široké veřejnosti.
Patent na šroub do dřeva z roku 1929 od firmy Grohmann a syn, německy popsaný vynález z dob Rakousko-Uherska starý třiadevadesát let, nebo třeba nedávno vyrobený model kabiny nové supermoderní třísystémové lokomotivy 109E od Škody Transportation, kterou by měly po roce 2008 nabídnout cestujícím České dráhy: i to jsou patenty, které mezi více než půl milionem patentových spisů archivuje Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje.
(...)
V druhém případě se odborníkům podařilo navrhnout originální řešení kabiny strojvůdce nové supermoderní třísystémové škodovácké lokomotivy 109E. „Hrubou skříň nové lokomotivy proto firma zcela záměrně ukrývala před zraky veřejnosti, právě kvůli originálnímu řešení některých detailů,“ říká Pistoriusová. Lokomotiva, kterou si České dráhy objednaly ve dvaceti kusech, začne jezdit od roku 2008 a bude nejmodernější na světě.
(...)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/117350/
Nově přijaté zakázky za dvacet miliard korun, o šest miliard více než loni, uzavře letos Škoda Holding. Plzeňské strojírny, věnující se výrobě energetických zařízení a elektrické dopravní techniky, očekávají tržby minimálně na úrovni loňského roku, kdy skupina prodala zboží za 7,34 miliardy Kč.
Šéf představenstva Jiří Zapletal výši očekávaného zisku neuvedl. Loni podnik hospodařil s čistým profitem 565 milionů korun, o rok dříve činil 322 milionů korun. Vývoz Škody Holding se má pohybovat mezi 60 až 70 procenty, nejvíce do Evropské unie.
„Oba obory (výrobu turbín a dále lokomotiv, tramvají, vozů metra, trolejbusů), si chceme dlouhodobě ponechat, žádné další prodeje nepřipravujeme,“ uvedl Zapletal. Dodal, že změny nezaznamenal holding ani ve struktuře vlastníků. Sto procent akcií drží stále investiční skupina Appian, která celou firmu koupila v roce 2003. Také jména jejích zástupců v dozorčí radě plzeňského holdingu zůstávají podle Zapletala stále stejná.
Hospodářské výsledky podle něj potvrzují, že orientace na dva hlavní výrobní obory je správná. Holding letos přijal nové zakázky v téměř dvojnásobném objemu oproti roku 2003.
Škoda Holding má nyní zhruba 3600 zaměstnanců. Z toho 900 v ruském Novosibirsku, kde vyrábí trakční výzbroje.
Dceřiná společnost Škoda Power s 850 lidmi, největší český výrobce turbín, má letos utržit 2,7 miliardy, o 300 milionů korun více než loni.
Čistý zisk se zvýší z 245 na 300 milionů korun. Sedmdesát procent produkce vyveze. Podle Zapletala by se měla firma, která patří mezi šest výrobců parních turbín na světě, do dvou let dostat na pět miliard korun prodaného zboží. Letos podepíše nové zakázky v objemu sedm miliard, což je dvojnásobek loňské úrovně.
Plán tržeb a zisku druhé rozhodující dcery Škody Transportation Zapletal neuvedl. Loni měla čistý zisk 402 milionů korun, když prodala zboží za 1,8 miliardy Kč. Do skupiny Transportation patří kromě Škody Transportation ještě ČKD Vagonka Ostrava se 400 lidmi. Loni utržila 1,15 miliardy Kč.
Výrobce trolejbusů Škoda Electric s více než 500 zaměstnanci prodal zboží za 1,4 miliardy Kč. Tržby VÚKV Praha, dříve Výzkumného ústavu kolejových vozidel, převyšují 60 milionů Kč, u Sibelektroprivodu je firma neuvedla.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Šéf představenstva Jiří Zapletal výši očekávaného zisku neuvedl. Loni podnik hospodařil s čistým profitem 565 milionů korun, o rok dříve činil 322 milionů korun. Vývoz Škody Holding se má pohybovat mezi 60 až 70 procenty, nejvíce do Evropské unie.
„Oba obory (výrobu turbín a dále lokomotiv, tramvají, vozů metra, trolejbusů), si chceme dlouhodobě ponechat, žádné další prodeje nepřipravujeme,“ uvedl Zapletal. Dodal, že změny nezaznamenal holding ani ve struktuře vlastníků. Sto procent akcií drží stále investiční skupina Appian, která celou firmu koupila v roce 2003. Také jména jejích zástupců v dozorčí radě plzeňského holdingu zůstávají podle Zapletala stále stejná.
Hospodářské výsledky podle něj potvrzují, že orientace na dva hlavní výrobní obory je správná. Holding letos přijal nové zakázky v téměř dvojnásobném objemu oproti roku 2003.
Škoda Holding má nyní zhruba 3600 zaměstnanců. Z toho 900 v ruském Novosibirsku, kde vyrábí trakční výzbroje.
Dceřiná společnost Škoda Power s 850 lidmi, největší český výrobce turbín, má letos utržit 2,7 miliardy, o 300 milionů korun více než loni.
Čistý zisk se zvýší z 245 na 300 milionů korun. Sedmdesát procent produkce vyveze. Podle Zapletala by se měla firma, která patří mezi šest výrobců parních turbín na světě, do dvou let dostat na pět miliard korun prodaného zboží. Letos podepíše nové zakázky v objemu sedm miliard, což je dvojnásobek loňské úrovně.
Plán tržeb a zisku druhé rozhodující dcery Škody Transportation Zapletal neuvedl. Loni měla čistý zisk 402 milionů korun, když prodala zboží za 1,8 miliardy Kč. Do skupiny Transportation patří kromě Škody Transportation ještě ČKD Vagonka Ostrava se 400 lidmi. Loni utržila 1,15 miliardy Kč.
Výrobce trolejbusů Škoda Electric s více než 500 zaměstnanci prodal zboží za 1,4 miliardy Kč. Tržby VÚKV Praha, dříve Výzkumného ústavu kolejových vozidel, převyšují 60 milionů Kč, u Sibelektroprivodu je firma neuvedla.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/117348/
Plzeňská Škoda Electric dodá do Brna 21 kloubových trolejbusů. Kontrakt za 275 milionů korun podepsala s Dopravním podnikem města Brna. Nízkopodlažní vozy předá firma v letech 2007 až 2009. Dopravní podnik Brno provozuje nejvíce trolejbusů v zemi.
Všech téměř 150 vozů vyrobila plzeňská Škoda. Firma letos dodá celkem 43 trolejbusů kloubových i takzvaných sólo vozů. Trolejbusy s novým designem karosérie jezdí v devíti městech republiky. Škoda Electric, dceřiná firma Škody Holding a jediný výrobce trolejbusů v ČR, podepsala letos v srpnu smlouvu se Zlínem, pro který vyrobí do pěti let 15 kloubových trolejbusů za 216 milionů korun. V červenci uzavřel podnik kontrakt na šest kloubových trolejbusů pro Ústí nad Labem. Pět dlouhých vozů letos dodal do Českých Budějovic. První nové vozy už jezdí také v Bratislavě a Prešově.
O autorovi| Radka Pistoriusová, mluvčí Škody Holding
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Všech téměř 150 vozů vyrobila plzeňská Škoda. Firma letos dodá celkem 43 trolejbusů kloubových i takzvaných sólo vozů. Trolejbusy s novým designem karosérie jezdí v devíti městech republiky. Škoda Electric, dceřiná firma Škody Holding a jediný výrobce trolejbusů v ČR, podepsala letos v srpnu smlouvu se Zlínem, pro který vyrobí do pěti let 15 kloubových trolejbusů za 216 milionů korun. V červenci uzavřel podnik kontrakt na šest kloubových trolejbusů pro Ústí nad Labem. Pět dlouhých vozů letos dodal do Českých Budějovic. První nové vozy už jezdí také v Bratislavě a Prešově.
O autorovi| Radka Pistoriusová, mluvčí Škody Holding
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/112819/
Bohužel od počátku roku neplníme termíny v žádném sortimentu našich výkonů. Nejmarkantnější propad je u našeho nosného programu pro letošní a následující dva roky – modernizací jednotek Regionova. K 30.9.2006 jsme měli předat zákazníkovi jednotku 814–914.013, avšak my zatím dokončujeme 814–914.010, přičemž máme letos dodat celkem 20 sériových jednotek. Příčin tohoto stavu je několik, ale za tu nejvýznamnější považuji skluzy v realizaci hrubé stavby skříně 814.
Na počátku tohoto projektu byly skluzy způsobeny absencí technologické přípravy, kdy jsme stavěli jednotlivé skříně tak jako prototyp a nikoliv jako sériovou produkci.
V průběhu první poloviny letošního roku se podařilo zrealizovat přípravky, ve kterých jsou vyráběny podsestavy, které se pak dosazují na skříně. Toto výrazně pomohlo zkrátit dobu úprav skříní, avšak stále se nám nedaří nastolit pravidelný takt čtyř dokončených skříní za měsíc. Zvládnutí tohoto úkolu je limitující pro celý proces modernizace jednotek. Proto využívám i této cesty k výzvě k našim zaměstnancům, abychom všichni vykonali maximum pro splnění těchto cílů. To, jak zvládneme letošní rok, významnou měrou ovlivní výkony a tedy i zaměstnanost příštího roku.
Dalším významným projektem je realizace řídících vozů ř.954 v počtu 5-ti sériových kusů do konce roku. Ani zde se nám nedaří naplňovat původní záměr dokončit v listopadu poslední vůz této série. Tady sice nejsou skluzy tak markantní, nicméně zvládnutí dokončení posledního vozu do konce roku bude rovněž vyžadovat nemalé úsilí všech zainteresovaných pracovníků.
V oblasti modernizací tramvají máme rovněž skluzy ve všech realizovaných výkonech. Bohužel i zde se navíc projevuje nutnost zásadní změny postoje všech zainteresovaných pracovníků k úrovni řemeslné práce, kterou na tramvajích odvádíme. Je nutno, aby každý na svém pracovišti pochopil, že v této společnosti došlo k výrazným změnám, kdy už zákazník rozhodně netoleruje to, co dříve snad i vyhovovalo. Boj o spokojeného zákazníka by se měl stát základním mottem každého znás, protože jen tak zajistíme budoucnost firmy a jistoty našim rodinám. Troufám si říct, že pro všechny výše uvedené projekty jsou příčiny tohoto stavu podobné a to:
* nedokonalá technologická příprava nových projektů a pracovišť
* nízká úroveň kvality provedené práce.
Citováno ze stati Hodnocení plnění plánu modernizace a oprav vozidel v roce 2006 v Pars Magazínu 9-10/2006
Na počátku tohoto projektu byly skluzy způsobeny absencí technologické přípravy, kdy jsme stavěli jednotlivé skříně tak jako prototyp a nikoliv jako sériovou produkci.
V průběhu první poloviny letošního roku se podařilo zrealizovat přípravky, ve kterých jsou vyráběny podsestavy, které se pak dosazují na skříně. Toto výrazně pomohlo zkrátit dobu úprav skříní, avšak stále se nám nedaří nastolit pravidelný takt čtyř dokončených skříní za měsíc. Zvládnutí tohoto úkolu je limitující pro celý proces modernizace jednotek. Proto využívám i této cesty k výzvě k našim zaměstnancům, abychom všichni vykonali maximum pro splnění těchto cílů. To, jak zvládneme letošní rok, významnou měrou ovlivní výkony a tedy i zaměstnanost příštího roku.
Dalším významným projektem je realizace řídících vozů ř.954 v počtu 5-ti sériových kusů do konce roku. Ani zde se nám nedaří naplňovat původní záměr dokončit v listopadu poslední vůz této série. Tady sice nejsou skluzy tak markantní, nicméně zvládnutí dokončení posledního vozu do konce roku bude rovněž vyžadovat nemalé úsilí všech zainteresovaných pracovníků.
V oblasti modernizací tramvají máme rovněž skluzy ve všech realizovaných výkonech. Bohužel i zde se navíc projevuje nutnost zásadní změny postoje všech zainteresovaných pracovníků k úrovni řemeslné práce, kterou na tramvajích odvádíme. Je nutno, aby každý na svém pracovišti pochopil, že v této společnosti došlo k výrazným změnám, kdy už zákazník rozhodně netoleruje to, co dříve snad i vyhovovalo. Boj o spokojeného zákazníka by se měl stát základním mottem každého znás, protože jen tak zajistíme budoucnost firmy a jistoty našim rodinám. Troufám si říct, že pro všechny výše uvedené projekty jsou příčiny tohoto stavu podobné a to:
* nedokonalá technologická příprava nových projektů a pracovišť
* nízká úroveň kvality provedené práce.
Citováno ze stati Hodnocení plnění plánu modernizace a oprav vozidel v roce 2006 v Pars Magazínu 9-10/2006
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/112366/
Nové vrtací a frézovací centrum pořídila do svého provozu bohumínská firma Bonatrans, největší evropský výrobce železničních kol a dvojkolí. Zařízení za více než 10 mil. korun zvýší produktivitu práce a objem opracovaných výrobků.
Stroj je určen zejména pro opracování konstrukčně složitějších výrobků. „Nové centrum bude zejména vyrábět vrtané, frézované a závitované otvory pro montáž brzdových kotoučů a tlumičů k železničním kolům,“ řekl technický ředitel firmy Radim Zima. Předností zařízení je špičková přesnost a vysoká rychlost obrábění.
Společnost Bonatrans ze skupiny KKCG je největším evropským a jediným českým výrobcem železničního dvojkolí a jeho dílů pro odvětví kolejové dopravy. Nyní má na evropském trhu 30procentní podíl. Podnik se čtyřicetiletou zkušeností přes 90 procent své produkce vyváží. Ročně opustí brány firmy přibližně 190 tisíc výrobků.
(Právo)
Stroj je určen zejména pro opracování konstrukčně složitějších výrobků. „Nové centrum bude zejména vyrábět vrtané, frézované a závitované otvory pro montáž brzdových kotoučů a tlumičů k železničním kolům,“ řekl technický ředitel firmy Radim Zima. Předností zařízení je špičková přesnost a vysoká rychlost obrábění.
Společnost Bonatrans ze skupiny KKCG je největším evropským a jediným českým výrobcem železničního dvojkolí a jeho dílů pro odvětví kolejové dopravy. Nyní má na evropském trhu 30procentní podíl. Podnik se čtyřicetiletou zkušeností přes 90 procent své produkce vyváží. Ročně opustí brány firmy přibližně 190 tisíc výrobků.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/112252/
I přesto, že v kraji pracuje v průmyslu téměř sedmdesát šest tisíc lidí, o práci v tomto odvětví je čím dál menší zájem.
„Dlouhodobě hledáme lidi například na pozice obráběčů CNC strojů. Lidí s touto kvalifikací je totiž obecně málo, “ řekla mluvčí Škody Holding Radka Pistoriusová.
To potvrzuje i mluvčí Úřadu práce v Plzni Magdalena Čadová. „Víme o tom, že zaměstnavatelé právě tyto lidi postrádají. Úřad práce většinou není schopen jejich požadavky uspokojit,“ uvedla Čadová. Podle Čadové narušila tradice strojírenských oborů v kraji krize, do které se v polovině devadesátých let dostala plzeňská Škodovka. Ještě v roce 1990 firma zaměstnávala 38 tisíc lidí. V polovině devadesátých let ale musela masivně propouštět z důvodu restrukturalizace.
Propuštění lidé ztratili v technický obor důvěru
„Právě u propuštěných lidí jsme se pak setkali s názorem, že na strojařinu nebo podobné technické obory své dítě nikdy nedají. Ztratili v tento obor důvěru a mysleli si, že by v něm jejich děti nenašly uplatnění,“ popsala Čadová.
Podle ní by firmy, které lidi s technickým vzděláním postrádají, měly zaměstnancům nabízet co nejlepší platové i pracovní podmínky. „Od toho se pak odvíjí úplně všechno. Když firmy mladým lidem nabídnou zajímavé podmínky, lidi si získají,“ řekla Čadová.
A jaký obor se nyní naopak v kraji rozvíjí? „Na vzestupu je v kraji výzkum a vývoj, především u některých firem na Borských polích. Pak je to také projekt Vědecko-technického parku,“ dodala Čadová.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
„Dlouhodobě hledáme lidi například na pozice obráběčů CNC strojů. Lidí s touto kvalifikací je totiž obecně málo, “ řekla mluvčí Škody Holding Radka Pistoriusová.
To potvrzuje i mluvčí Úřadu práce v Plzni Magdalena Čadová. „Víme o tom, že zaměstnavatelé právě tyto lidi postrádají. Úřad práce většinou není schopen jejich požadavky uspokojit,“ uvedla Čadová. Podle Čadové narušila tradice strojírenských oborů v kraji krize, do které se v polovině devadesátých let dostala plzeňská Škodovka. Ještě v roce 1990 firma zaměstnávala 38 tisíc lidí. V polovině devadesátých let ale musela masivně propouštět z důvodu restrukturalizace.
Propuštění lidé ztratili v technický obor důvěru
„Právě u propuštěných lidí jsme se pak setkali s názorem, že na strojařinu nebo podobné technické obory své dítě nikdy nedají. Ztratili v tento obor důvěru a mysleli si, že by v něm jejich děti nenašly uplatnění,“ popsala Čadová.
Podle ní by firmy, které lidi s technickým vzděláním postrádají, měly zaměstnancům nabízet co nejlepší platové i pracovní podmínky. „Od toho se pak odvíjí úplně všechno. Když firmy mladým lidem nabídnou zajímavé podmínky, lidi si získají,“ řekla Čadová.
A jaký obor se nyní naopak v kraji rozvíjí? „Na vzestupu je v kraji výzkum a vývoj, především u některých firem na Borských polích. Pak je to také projekt Vědecko-technického parku,“ dodala Čadová.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/112203/
Elektrifikace je proces úpravy nebo změny podstaty systému tak, aby ke své činnosti využíval elektrickou energii.
Tímto pojmem se označuje zejména budování potřebné infrastruktury pro zásobování domů a továren elektrickou energií, nebo zavádění elektrické trakce na železnici, pro které se však zpravidla užívá pojmu elektrizace.
Tak praví Vikipedia...
Tímto pojmem se označuje zejména budování potřebné infrastruktury pro zásobování domů a továren elektrickou energií, nebo zavádění elektrické trakce na železnici, pro které se však zpravidla užívá pojmu elektrizace.
Tak praví Vikipedia...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/108654/
.
Nová lokomotiva 797.707 EŽ Kysak
V závěru srpna byla dokončena a předána zákazníkovi v pořadí již sedmá lokomotiva řady 797.7 z produkce holdingu ČMKS. Stejně jako všechny předchozí lokomotivy řady 797.7 byl i stroj 797.707 vyroben v JLS Jihlava pro Elektrizaci železnic, tentokrát však pro její slovenskou dceřinou společnost Elektrizácia železníc Kysak. Také proto je na rozdíl od svých předchůdců opatřen zeleným nátěrem místo modrého. Dalším viditelným rozdílem je tvar kapot, poprvé použitý u lokomotivy 797.818 pro pražské metro.
Celá zpráva i se snímkem je na
http://spz.logout.cz/novinky/novinky.html
Šlo zřejmě o poslední dodaný výrobek JLS před jejím sloučením s ČMKS-Lokomotivy, a.s Česká Třebová dnem 1.9.2006
V závěru srpna byla dokončena a předána zákazníkovi v pořadí již sedmá lokomotiva řady 797.7 z produkce holdingu ČMKS. Stejně jako všechny předchozí lokomotivy řady 797.7 byl i stroj 797.707 vyroben v JLS Jihlava pro Elektrizaci železnic, tentokrát však pro její slovenskou dceřinou společnost Elektrizácia železníc Kysak. Také proto je na rozdíl od svých předchůdců opatřen zeleným nátěrem místo modrého. Dalším viditelným rozdílem je tvar kapot, poprvé použitý u lokomotivy 797.818 pro pražské metro.
Celá zpráva i se snímkem je na
http://spz.logout.cz/novinky/novinky.html
Šlo zřejmě o poslední dodaný výrobek JLS před jejím sloučením s ČMKS-Lokomotivy, a.s Česká Třebová dnem 1.9.2006
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/108567/
Čtvrtý ročník Ceny Emila Škody přinesl kvalitní práce sedmnácti studentů
Začátek akademického roku je už tradičně spojený s vyhlašováním Cen Emila Škody o nejlepší diplomovou a doktorskou práci.
Do letošního, už čtvrtého ročníku, se přihlásilo se svými pracemi sedmnáct účastníků ze čtyř technických univerzit: ZČU v Plzni, ČVUT v Praze, univerzity Pardubice a Univerzity v Žilině. Soutěž, která nese jméno Emila Škody, vypisuje společnost ŠKODA HOLDING a.s. společně s technickými univerzitami v rámci vzájemné spolupráce. Soutěž je spojena s finančními odměnami, odstupňovanými podle pořadí umístění od dvaceti do osmdesáti tisíc korun.
Nejlepší diplomovou práci a Cenu Emila Škody pro rok 2006 získal Karel Loptám ze ZČU s prací pro ŠKODU TRANSPORTATION s názvem: Dělitelný dvounápravový podvozek Jakob. Druhé místo patří Janu Měšťánkovi rovněž ze ZČU. Vypracoval diplomovou práci pro ŠKOD A POWER na téma Řídící systém parní turbíny 1 MW v Experimentální laboratoři ŠKODA POWER. Třetí místo získal Daniel Los z Univerzity Pardubice s prací Jízdní vlastnosti elektrické lokomotivy pro 200 km/h, kterou zpracovával ve Škoda Transportation. Na čtvrtém místě skončil Václav Urbánek ze ZČU s prací Jednotělesová kondenzační odběrová parní turbína, zpracovanou pro Škoda Power. Pátá příčka patří Danu Hasnedlovi, který zpracovával projekt pro Škoda Výzkum z oboru simulace proudění.
Doktorskými prací hodnotila letos komise rekordních sedm a v této kategorii vyhlásila poprvé v historii dvě ceny. První místo získal Ing. Stanislav Flígl za projekt Matrix Converter in Hybrid Drives, který zpracovával práci ve ŠKODA ELECTRIC Druhá příčka patří Ing. Pavlu Sálovi, který ve Škoda Transportation zpracoval práci s názvem Inovace programového systému pro simulační výpočty jízdy vozidel.
Letošní ročník přinesl změnu v systému odměňování: student na prvním v místě kategorie dostává 80 tisíc korun, další v pořadí vždy o dvacet tisíc korun méně. Vítěz soutěže o nejlepší doktorskou práci získává 60 tisíc korun, druhý v pořadí pak 40 tisíc korun.
(stránky hlodingu Škoda)
Začátek akademického roku je už tradičně spojený s vyhlašováním Cen Emila Škody o nejlepší diplomovou a doktorskou práci.
Do letošního, už čtvrtého ročníku, se přihlásilo se svými pracemi sedmnáct účastníků ze čtyř technických univerzit: ZČU v Plzni, ČVUT v Praze, univerzity Pardubice a Univerzity v Žilině. Soutěž, která nese jméno Emila Škody, vypisuje společnost ŠKODA HOLDING a.s. společně s technickými univerzitami v rámci vzájemné spolupráce. Soutěž je spojena s finančními odměnami, odstupňovanými podle pořadí umístění od dvaceti do osmdesáti tisíc korun.
Nejlepší diplomovou práci a Cenu Emila Škody pro rok 2006 získal Karel Loptám ze ZČU s prací pro ŠKODU TRANSPORTATION s názvem: Dělitelný dvounápravový podvozek Jakob. Druhé místo patří Janu Měšťánkovi rovněž ze ZČU. Vypracoval diplomovou práci pro ŠKOD A POWER na téma Řídící systém parní turbíny 1 MW v Experimentální laboratoři ŠKODA POWER. Třetí místo získal Daniel Los z Univerzity Pardubice s prací Jízdní vlastnosti elektrické lokomotivy pro 200 km/h, kterou zpracovával ve Škoda Transportation. Na čtvrtém místě skončil Václav Urbánek ze ZČU s prací Jednotělesová kondenzační odběrová parní turbína, zpracovanou pro Škoda Power. Pátá příčka patří Danu Hasnedlovi, který zpracovával projekt pro Škoda Výzkum z oboru simulace proudění.
Doktorskými prací hodnotila letos komise rekordních sedm a v této kategorii vyhlásila poprvé v historii dvě ceny. První místo získal Ing. Stanislav Flígl za projekt Matrix Converter in Hybrid Drives, který zpracovával práci ve ŠKODA ELECTRIC Druhá příčka patří Ing. Pavlu Sálovi, který ve Škoda Transportation zpracoval práci s názvem Inovace programového systému pro simulační výpočty jízdy vozidel.
Letošní ročník přinesl změnu v systému odměňování: student na prvním v místě kategorie dostává 80 tisíc korun, další v pořadí vždy o dvacet tisíc korun méně. Vítěz soutěže o nejlepší doktorskou práci získává 60 tisíc korun, druhý v pořadí pak 40 tisíc korun.
(stránky hlodingu Škoda)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/108401/
Na jeden z nejlepších ve světě používaných systémů řízení přechází v těchto dnech vedení bohumínské firmy Bonatrans. Systém Balanced Scorecard, který dokáže okamžitě změřit výkonnost firmy a zároveň poskytuje důležité informace pro její řízení, funguje ve světě asi pět let. „Pohledem na jeden údaj okamžitě zjistíme, jak na tom právě firma je. Totéž platí o jednotlivých odděleních. Případné nesrovnalosti tak můžeme řešit ihned a s podstatně vyšší efektivitou,“ popsal systém Václav Papřok ze společnosti Bonatrans.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/105291/
Podnik je jedním z největších výrobců železničních dvojkolí na světě a patří i k nejstabilnějším zaměstnavatelům v kraji
Čtyřicáté výročí od vyrobení prvního železničního dvojkolí oslavili letos v září pracovníci bohumínské firmy Bonatrans, která se specializuje na výrobu železničních dvojkolí a tramvajových kol.
Kulaté jubileum zastihlo podnik ve výborné formě. Své výrobky exportuje do šedesáti zemí pěti kontinentů a hospodářský růst přispívá i ke snížení nezaměstnanosti v kraji.
„Jen v letošním roce jsme přijali okolo tří desítek lidí,“ popisuje vliv úspěšné firmy na snižování téměř devadesátitisícové nezaměstnanosti v regionu personální ředitel společnosti Bonatrans Ladislav Botur. „Výhledově uvažujeme o dalším zvyšování počtu zaměstnanců, ale to záleží na tom, jaké investiční záměry budeme realizovat. Jednalo by se hlavně o konstruktéry a přípraváře, pokud bychom rozšiřovali výrobu, hledali bychom i pracovníky do dělnických profesí,“ dodal Botur.
Firma chce investovat stovky milionů
Přestože Bonatrans patří k největším světovým výrobcům železničních dvojkolí a v Evropě je jasnou jedničkou, chce svou výrobu i nadále zvyšovat. Stále totiž nedokáže pokrýt zájem ze zemí celého světa o její výrobky.
„Rádi bychom do rozšíření výroby investovali zhruba 230 milionů korun,“ prozradil generální ředitel Bonatransu Pavel Lazar nejbližší plány do budoucna. „To by nám umožnilo zvýšit výrobu o zhruba dvacet procent. Vsoučasnosti o tomto možném rozšíření výroby jednáme s našim hlavním akcionářem, kterým je společnost Industrial group holding Karla Komárka,“ dodal ředitel.
Milion dvojkolí ročně
Během čtyřiceti let své existence dokázala společnost Bonatrans vyrobit čtyřicet milionů železničních dvojkolí.
Přesná historie společnosti, ani okamžik, kdy bylo historicky první dvojkolí vyrobeno, se ale dnes již bohužel nedá určit.
Při záplavách v sedmadevadesátém roce byl totiž zničen kompletní podnikový archiv a tak pracovníkům společnosti nezbývá, než se při pátrání po historii firmy držet jen kusých novinových zpráv.
Chybějící údaje z minulosti tak chtějí nahradit výhledem do budoucnosti. Železniční dvojkolí, která tvoří základ produkce společnosti Bonatrans totiž jezdí prakticky na všech důležitých železničních magistrálách světa. Bohumínská kola se tak točí například na nejvýše položené železnici světa vedoucí z Číny do Tibetu, jako součást lokomotiv Euroshuttle pravidelně projíždějí tunelem pod Lamanšským kanálem, s plzeňskými lokomotivami zamířily i do Ruska.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko)
Čtyřicáté výročí od vyrobení prvního železničního dvojkolí oslavili letos v září pracovníci bohumínské firmy Bonatrans, která se specializuje na výrobu železničních dvojkolí a tramvajových kol.
Kulaté jubileum zastihlo podnik ve výborné formě. Své výrobky exportuje do šedesáti zemí pěti kontinentů a hospodářský růst přispívá i ke snížení nezaměstnanosti v kraji.
„Jen v letošním roce jsme přijali okolo tří desítek lidí,“ popisuje vliv úspěšné firmy na snižování téměř devadesátitisícové nezaměstnanosti v regionu personální ředitel společnosti Bonatrans Ladislav Botur. „Výhledově uvažujeme o dalším zvyšování počtu zaměstnanců, ale to záleží na tom, jaké investiční záměry budeme realizovat. Jednalo by se hlavně o konstruktéry a přípraváře, pokud bychom rozšiřovali výrobu, hledali bychom i pracovníky do dělnických profesí,“ dodal Botur.
Firma chce investovat stovky milionů
Přestože Bonatrans patří k největším světovým výrobcům železničních dvojkolí a v Evropě je jasnou jedničkou, chce svou výrobu i nadále zvyšovat. Stále totiž nedokáže pokrýt zájem ze zemí celého světa o její výrobky.
„Rádi bychom do rozšíření výroby investovali zhruba 230 milionů korun,“ prozradil generální ředitel Bonatransu Pavel Lazar nejbližší plány do budoucna. „To by nám umožnilo zvýšit výrobu o zhruba dvacet procent. Vsoučasnosti o tomto možném rozšíření výroby jednáme s našim hlavním akcionářem, kterým je společnost Industrial group holding Karla Komárka,“ dodal ředitel.
Milion dvojkolí ročně
Během čtyřiceti let své existence dokázala společnost Bonatrans vyrobit čtyřicet milionů železničních dvojkolí.
Přesná historie společnosti, ani okamžik, kdy bylo historicky první dvojkolí vyrobeno, se ale dnes již bohužel nedá určit.
Při záplavách v sedmadevadesátém roce byl totiž zničen kompletní podnikový archiv a tak pracovníkům společnosti nezbývá, než se při pátrání po historii firmy držet jen kusých novinových zpráv.
Chybějící údaje z minulosti tak chtějí nahradit výhledem do budoucnosti. Železniční dvojkolí, která tvoří základ produkce společnosti Bonatrans totiž jezdí prakticky na všech důležitých železničních magistrálách světa. Bohumínská kola se tak točí například na nejvýše položené železnici světa vedoucí z Číny do Tibetu, jako součást lokomotiv Euroshuttle pravidelně projíždějí tunelem pod Lamanšským kanálem, s plzeňskými lokomotivami zamířily i do Ruska.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/104482/
Osmačtyřicátý mezinárodní strojírenský veletrh v Brně byl letos spíše ve znamení prezentace obráběcích strojů, materiálů a komponentů pro strojírenství, energetiky a silnoproudé elektrotechniky či elektroniky, než samotné železniční dopravní techniky. Brno tak na dálku poněkud zastínil berlínský veletrh kolejových vozidel Innotrans, který se letos konal úplně ve stejném termínu.
V rámci slavnostního zahájení brněnského veletrhu byl zástupcům médií a odborné veřejnosti představen první sériový řídící vůz řady 954, vyrobený firmou Pars nova ze Šumperku. Svoje výrobky představily také firmy z oblasti sdělovací a zabezpečovací techniky, které dodávají své výrobky pro železnici.
Celá informace o našich vystavovatelích z oboru je na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2006/6_38v954.htm
V rámci slavnostního zahájení brněnského veletrhu byl zástupcům médií a odborné veřejnosti představen první sériový řídící vůz řady 954, vyrobený firmou Pars nova ze Šumperku. Svoje výrobky představily také firmy z oblasti sdělovací a zabezpečovací techniky, které dodávají své výrobky pro železnici.
Celá informace o našich vystavovatelích z oboru je na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2006/6_38v954.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/104396/
V jihlavském závodě ČMKS-Lokomotivy (bývalá JLS Jihlava) je v současnosti dokončována lokomotiva 709.702, kterou si objednala pro obsluhu svých vleček Mostecká uhelná společnost (MUS). Kromě toho, že je lokomotiva druhým strojem řady 709.7, je i v pořadí druhou samostatnou novostavbou v historii ČMKS a zároveň druhou lokomotivou typu "Effishunter".
Celá zpráva s fotečkou na
http://spz.logout.cz/novinky/novinky.html
Celá zpráva s fotečkou na
http://spz.logout.cz/novinky/novinky.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/103565/
Evropská jednička rozšíří výrobu * Lokomotiva s koly z Bohumína překonala světový rychlostní rekord
Jediný tuzemský a největší evropský výrobce železničních kol a dvojkolí, bohumínská společnost Bonatrans, připravuje investice za stovky miliónů korun na zvýšení výrobních kapacit. Zájem o železniční kola z Bohumína je totiž podstatně větší, než jich nyní dokáže firma vyrobit. Řekl to generální ředitel Bonatransu Pavel Lazar.
„S pokrytím poptávky máme letos obrovské problémy, byli bychom schopni prodat o padesát procent více,“ uvedl s tím, že zvýšenou poptávku firma zaznamenává na evropském, americkém i asijském trhu.
„Hlavně v dynamicky se rozvíjející Asii, která potřebuje nové železnice, vidíme velký potenciál,“ dodal.
Podle něj by příští rok firma byla schopna prodat 47 tisíc železničních dvojkolí, výrobní kapacitu však má 32 tisíc.
Bonatrans, který patří do finanční skupiny Karla Komárka K & K Capital Group, podle Lazara chystá 230miliónovou investici do tzv. obrobny, což by umožnilo zvýšit výrobu o 20 tisíc železničních kol ročně. Vedení jedná s akcionáři rovněž o výhledu investic na dalších pět let v řádu stovek miliónů korun. Loni firma investovala 259 miliónů korun do obráběcího centra a kovacího lisu.
Od doby vzniku podniku, tedy za uplynulých čtyřicet let, bylo v Bohumíně vyrobeno přes 4 milióny železničních komponentů. Loni firma s 940 zaměstnanci vyrobila 190 tisíc kusů výrobků, přičemž přes 90 procent své produkce vyváží do 60 zemí pěti kontinentů. Jejími zákazníky jsou největší výrobci železničních vozidel, železniční společnosti a opravny, městské dopravní podniky i firmy pronajímající kolejová vozidla.
Bonatrans jim dodává především dvojkolí, včetně brzdových kotoučů, ložiskových systémů a převodovek, dále kola a kotouče, obruče, nápravy atd. Zatímco v roce 2002 činily tržby společnosti 2,7 mld. korun, loni narostly na 3,7 mld. a letos se přiblíží 4 miliardám.
Na kolech z Bohumína jezdí vlaky na vysokorychlostní železnici v Tibetu či pod kanálem La Manche, německé rychlovlaky ICE, ale také například ostravské tramvaje. Zhruba před dvěma týdny překonala lokomotiva Siemens na kolech vyrobených v Bohumíně světový rychlostní rekord.
Na trati z Ingolstadtu do Norimberku dosáhla rychlosti 357 km/h, čímž pokořila dosavadní rychlostní rekord samostatně jedoucí lokomotivy o 26 kilometrů.
(Právo)
Jediný tuzemský a největší evropský výrobce železničních kol a dvojkolí, bohumínská společnost Bonatrans, připravuje investice za stovky miliónů korun na zvýšení výrobních kapacit. Zájem o železniční kola z Bohumína je totiž podstatně větší, než jich nyní dokáže firma vyrobit. Řekl to generální ředitel Bonatransu Pavel Lazar.
„S pokrytím poptávky máme letos obrovské problémy, byli bychom schopni prodat o padesát procent více,“ uvedl s tím, že zvýšenou poptávku firma zaznamenává na evropském, americkém i asijském trhu.
„Hlavně v dynamicky se rozvíjející Asii, která potřebuje nové železnice, vidíme velký potenciál,“ dodal.
Podle něj by příští rok firma byla schopna prodat 47 tisíc železničních dvojkolí, výrobní kapacitu však má 32 tisíc.
Bonatrans, který patří do finanční skupiny Karla Komárka K & K Capital Group, podle Lazara chystá 230miliónovou investici do tzv. obrobny, což by umožnilo zvýšit výrobu o 20 tisíc železničních kol ročně. Vedení jedná s akcionáři rovněž o výhledu investic na dalších pět let v řádu stovek miliónů korun. Loni firma investovala 259 miliónů korun do obráběcího centra a kovacího lisu.
Od doby vzniku podniku, tedy za uplynulých čtyřicet let, bylo v Bohumíně vyrobeno přes 4 milióny železničních komponentů. Loni firma s 940 zaměstnanci vyrobila 190 tisíc kusů výrobků, přičemž přes 90 procent své produkce vyváží do 60 zemí pěti kontinentů. Jejími zákazníky jsou největší výrobci železničních vozidel, železniční společnosti a opravny, městské dopravní podniky i firmy pronajímající kolejová vozidla.
Bonatrans jim dodává především dvojkolí, včetně brzdových kotoučů, ložiskových systémů a převodovek, dále kola a kotouče, obruče, nápravy atd. Zatímco v roce 2002 činily tržby společnosti 2,7 mld. korun, loni narostly na 3,7 mld. a letos se přiblíží 4 miliardám.
Na kolech z Bohumína jezdí vlaky na vysokorychlostní železnici v Tibetu či pod kanálem La Manche, německé rychlovlaky ICE, ale také například ostravské tramvaje. Zhruba před dvěma týdny překonala lokomotiva Siemens na kolech vyrobených v Bohumíně světový rychlostní rekord.
Na trati z Ingolstadtu do Norimberku dosáhla rychlosti 357 km/h, čímž pokořila dosavadní rychlostní rekord samostatně jedoucí lokomotivy o 26 kilometrů.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/103483/
Maďarský podnik se přejmenuje na Ganz-Škoda. Druhá polovina bude patřit maďarské investiční společnosti Resonator. Koupí firmy, která byla v konkurzu, se Škoda stala lídrem na trhu trolejbusů ve střední a východní Evropě.
Šéfové Škody tím plní svou vizi, že dopravní technika je vedle energetiky hlavní obor, kde chtějí růst. Nechtějí však říci, kolik peněz v Maďarsku utratili. Ganz-Škoda má mít příští rok tržby kolem půl miliardy korun. Prodává v Maďarsku, Itálii i Jižní Americe.
(MF Dnes)