Asie jihovýchodní
Sice se o železnicích v tomto regionu příliš mnoho zpráv neobjevuje, ale někdy přece. 
Obrněná vlaková souprava Kim Čong-ila se v noci objevila v čínském hraničním městě Tan-tung a po krátké zastávce pokračovala dál. Na palubě je zřejmě vůdce KLDR, který bude v Pekingu vyjednávat o ekonomické pomoci a návratu k šestistranným rozhovorům o jaderném programu země.
Celá zpráva: http://zpravy.idnes.cz/do-ciny-prijel-obrneny-vlak-z-kldr-privezl-zrejme-kim-cong-ila-puo-/zahranicni.asp?c=A100503_073419_zahranicni_stf
Celá zpráva: http://zpravy.idnes.cz/do-ciny-prijel-obrneny-vlak-z-kldr-privezl-zrejme-kim-cong-ila-puo-/zahranicni.asp?c=A100503_073419_zahranicni_stf
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/455107/
Dokument informuje o plánu Vietnamu na výstavbu vysokorychlostní železnice. Plán byl předložen na zasedání výboru Národního shromáždění Vietnamu. Rozpočet projektu se odhaduje na 56 miliard dolarů. Zvažuje se možnost zapojení soukromých firem do určitých oblastí výstavby.
Celý dokument: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/vietnam/vietnam-vysokorychlostni-zeleznice/1000667/57160/
Celý dokument: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/vietnam/vietnam-vysokorychlostni-zeleznice/1000667/57160/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/454092/
Severokorejský vůdce Kim Čong-il brzy navštíví Čínu, informuje americká televize CNN.
Celá zpráva: http://tn.nova.cz/zpravy/zahranici/kim-cong-il-se-chysta-pancerovyv-vlakem-do-ciny.html
Celá zpráva: http://tn.nova.cz/zpravy/zahranici/kim-cong-il-se-chysta-pancerovyv-vlakem-do-ciny.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/447927/
Velkorysé plány
Stanice ve Vietnamu jsou pro veřejnost běžně zavřené a je do nich umožněn přístup až asi 30 min. před příjezdem vlaku. My jsme díky výjimce mohli vidět luxusní čekárny pro VIP osoby i pracoviště výpravčích a přednostů stanic. Nádraží byla všude velmi čistá a v dobrém stavu. Nákladní vlaky vozily stroje ČKD typu D12 anebo americké D9.
Po návratu do hlavního města jsme si prohlédli celkem velkorysou staniční budovu s ještě velkorysejší maketou hlavního města podle plánů vietnamských železnic VNR, na které představují metropoli s novými trasami železnice, většinou vysoko nad frekventovanými ulicemi.
Pasti na roztržené vlaky
Po několika dnech vedla naše cesta na sever do stanice Lang Son v blízkosti čínských hranic. Tato trať prochází členitým terénem, cestování zkrášluje více než tucet tunelů a mostů, navíc je v celé délce opět tříkolejnicová pro rozchody 1 000 a 1 435 mm. Osobní doprava je na úzkém, nákladní střídavě na obou rozchodech. Cestou zpět jsme kromě tunelů a mostů obdivovali různé železniční konstrukce, které zabezpečují trať před roztrhnutými vlaky. Před stanicemi mířily dlouhé koleje do svahů, výhybky musely být přestavěny do těchto záchytných kolejí, až těsně před příjezdem vlaku mohly byť přehozeny na staniční kolej. Tunely byly velmi precizně a viditelně očíslovány.
Na konec cesty jsme zažili poslední vzrušení. Došlo nám uhlí a samozřejmě po cestě žádné jiné nebylo. Tak jsme přibližně 50 km před hlavním městem museli zůstat stát a čekat na náklaďáky s uhlím. Když přijely, zaměstnanci přeložili v koších uhlí do tendru a my jsme mohli pokračovat a dokončit naši překrásnou expedici.
Vietnam: • Oficiální název: Vietnamská socialistická republika • Rozloha: 330 000 km2 (67. místo na světě) • Počet obyvatel: 86 milionů (13. místo na světě) • Rozdělení: 58 provincií a 5 měst pod tzv. ústřední správou • Oficiální měna: vietnamský dong
Eugen Takácz
(Železničář)
Stanice ve Vietnamu jsou pro veřejnost běžně zavřené a je do nich umožněn přístup až asi 30 min. před příjezdem vlaku. My jsme díky výjimce mohli vidět luxusní čekárny pro VIP osoby i pracoviště výpravčích a přednostů stanic. Nádraží byla všude velmi čistá a v dobrém stavu. Nákladní vlaky vozily stroje ČKD typu D12 anebo americké D9.
Po návratu do hlavního města jsme si prohlédli celkem velkorysou staniční budovu s ještě velkorysejší maketou hlavního města podle plánů vietnamských železnic VNR, na které představují metropoli s novými trasami železnice, většinou vysoko nad frekventovanými ulicemi.
Pasti na roztržené vlaky
Po několika dnech vedla naše cesta na sever do stanice Lang Son v blízkosti čínských hranic. Tato trať prochází členitým terénem, cestování zkrášluje více než tucet tunelů a mostů, navíc je v celé délce opět tříkolejnicová pro rozchody 1 000 a 1 435 mm. Osobní doprava je na úzkém, nákladní střídavě na obou rozchodech. Cestou zpět jsme kromě tunelů a mostů obdivovali různé železniční konstrukce, které zabezpečují trať před roztrhnutými vlaky. Před stanicemi mířily dlouhé koleje do svahů, výhybky musely být přestavěny do těchto záchytných kolejí, až těsně před příjezdem vlaku mohly byť přehozeny na staniční kolej. Tunely byly velmi precizně a viditelně očíslovány.
Na konec cesty jsme zažili poslední vzrušení. Došlo nám uhlí a samozřejmě po cestě žádné jiné nebylo. Tak jsme přibližně 50 km před hlavním městem museli zůstat stát a čekat na náklaďáky s uhlím. Když přijely, zaměstnanci přeložili v koších uhlí do tendru a my jsme mohli pokračovat a dokončit naši překrásnou expedici.
Vietnam: • Oficiální název: Vietnamská socialistická republika • Rozloha: 330 000 km2 (67. místo na světě) • Počet obyvatel: 86 milionů (13. místo na světě) • Rozdělení: 58 provincií a 5 měst pod tzv. ústřední správou • Oficiální měna: vietnamský dong
Eugen Takácz
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/439465/
Činné parní lokomotivy jsou u nás vidění už jen při mimořádných jízdách. Stále však existují země, kde byly donedávna součástí běžného provozu. Někdy je potřeba být ve správnou chvíli na správném místě. V našem případě to před několika lety platilo pro zmapování konce regulérní parní trakce ve Vietnamu. Okamžitě, jak jsme se o něm dozvěděli, začali jsme organizovat expedici na zdokumentování této události.
Odlišný postoj k železnici
Vietnam býval dlouhá léta ve středu pozornosti světové veřejnosti, ale o železnici jsme věděli poměrně málo. Pověstné vlakové spojení mezi Hanojí a Saigonem (a jeho časté přerušení) bylo často ve válečném zpravodajství, něco jsme slyšeli i o ozubnici, jejíž zbytky koupili švýcarští přátelé železnice a odvezli do své země.
Vietnam byl po první indočínské válce v roce 1954 rozdělen na dvě části, které měly naprosto odlišný vývoj. V jižním Vietnamu vládl v podstatě kapitalistický režim, který příliš nepodporoval železnici, a proto zůstaly zachovány jen nejvýkonnější trasy – všechny ostatní byly rychle opuštěny.
Na druhé straně v severním Vietnamu vládli zastánci Ho Či Mina. Socialistické vedení vidělo v železnici strategický objekt, a proto chránilo všechny tratě i během druhé indočínské války až do roku 1976, kdy byl Vietnam opět sjednocen.
Z hlavního města Hanoje, jež leží na břehu Rudé řeky, vycházejí tratě do více směrů. Ta nejmodernější samozřejmě míří do Saigonu – dnes Ho Či Minova Města. Na trati je moderní autoblok, vlaky jezdí až rychlostí 120 km za hodinu, a to na metrovém rozchodu.
Most od Eiffela
V metropoli stojí za zmínku překrásný, 2 500 m dlouhý příhradový most Long Bien přes Rudou řeku, postavený podle plánů Gustava Eiffela v roce 1903. Do vyhlášení nezávislosti Vietnamu v roce 1954 nesl název podle bývalého francouzského guvernéra a později i prezidenta Paula Doumera. Most kupodivu přežil všechny války. Byl sice poškozen, ale velmi rychle opět opraven. Dnes není v nejlepším stavu, povolená rychlost je jen 30 km/h. Tento most slouží železničnímu spojení Hanoje a stanice Gia Lam, které je téměř v plné délce tříkolejnicové. Jezdí po něm jak úzkorozchodné, tak i normálněrozchodné vlaky.
Námi objednané mimořádné vlaky byly zařazeny do normálního grafikonu. První cesta vedla po druhém nejdůležitějším koridoru do Haiphongu, který je domovským přístavem hlavního města. Trať je velmi frekventovaná a minimálně každou hodinu jedou vlaky v obou směrech. Osobní vlaky vozí dvě malé zelené lokomotivy D4H ruské výroby, rychlíky stejné lokomotivy červené barvy. Naše souprava se musela vejít do těsného grafikonu, a to včetně fotozastávek, proto jsme místy jeli až 80 km/h, což už činilo staré parní mašině s číslem 141.190 problémy.
(Železničář)
Odlišný postoj k železnici
Vietnam býval dlouhá léta ve středu pozornosti světové veřejnosti, ale o železnici jsme věděli poměrně málo. Pověstné vlakové spojení mezi Hanojí a Saigonem (a jeho časté přerušení) bylo často ve válečném zpravodajství, něco jsme slyšeli i o ozubnici, jejíž zbytky koupili švýcarští přátelé železnice a odvezli do své země.
Vietnam byl po první indočínské válce v roce 1954 rozdělen na dvě části, které měly naprosto odlišný vývoj. V jižním Vietnamu vládl v podstatě kapitalistický režim, který příliš nepodporoval železnici, a proto zůstaly zachovány jen nejvýkonnější trasy – všechny ostatní byly rychle opuštěny.
Na druhé straně v severním Vietnamu vládli zastánci Ho Či Mina. Socialistické vedení vidělo v železnici strategický objekt, a proto chránilo všechny tratě i během druhé indočínské války až do roku 1976, kdy byl Vietnam opět sjednocen.
Z hlavního města Hanoje, jež leží na břehu Rudé řeky, vycházejí tratě do více směrů. Ta nejmodernější samozřejmě míří do Saigonu – dnes Ho Či Minova Města. Na trati je moderní autoblok, vlaky jezdí až rychlostí 120 km za hodinu, a to na metrovém rozchodu.
Most od Eiffela
V metropoli stojí za zmínku překrásný, 2 500 m dlouhý příhradový most Long Bien přes Rudou řeku, postavený podle plánů Gustava Eiffela v roce 1903. Do vyhlášení nezávislosti Vietnamu v roce 1954 nesl název podle bývalého francouzského guvernéra a později i prezidenta Paula Doumera. Most kupodivu přežil všechny války. Byl sice poškozen, ale velmi rychle opět opraven. Dnes není v nejlepším stavu, povolená rychlost je jen 30 km/h. Tento most slouží železničnímu spojení Hanoje a stanice Gia Lam, které je téměř v plné délce tříkolejnicové. Jezdí po něm jak úzkorozchodné, tak i normálněrozchodné vlaky.
Námi objednané mimořádné vlaky byly zařazeny do normálního grafikonu. První cesta vedla po druhém nejdůležitějším koridoru do Haiphongu, který je domovským přístavem hlavního města. Trať je velmi frekventovaná a minimálně každou hodinu jedou vlaky v obou směrech. Osobní vlaky vozí dvě malé zelené lokomotivy D4H ruské výroby, rychlíky stejné lokomotivy červené barvy. Naše souprava se musela vejít do těsného grafikonu, a to včetně fotozastávek, proto jsme místy jeli až 80 km/h, což už činilo staré parní mašině s číslem 141.190 problémy.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/439464/
Thajsko je nejnavštěvovanější zemí světa. Jen málokdo ale vyráží do Thajska za poznáním – 90 % turistů stráví svůj pobyt v Thajsku na pláži nebo u hotelového bazénu. A přitom toho má tato země tolik co nabídnout. Vydejte se spolu s námi za tajemnými buddhistickými chrámy, na slavný most přes řeku Kwai nebo do jednoho z více než sta národních parků.
Celý minicestopis: http://cestovani.idnes.cz/thajsko-nejsou-jen-plaze-ale-i-most-pres-reku-kwai-a-chramy-plne-zlata-1j4-/exotika.asp?c=A100117_115010_exotika_bar
Celý minicestopis: http://cestovani.idnes.cz/thajsko-nejsou-jen-plaze-ale-i-most-pres-reku-kwai-a-chramy-plne-zlata-1j4-/exotika.asp?c=A100117_115010_exotika_bar
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/427928/
Ještě jinak:
Vlak se dává do pohybu. Není to vlastně žádný vlak, spíš by se chtělo říct drezína. Ale ani to není přesné označení. Vždyť je to jen dřevěný rošt na podvozku, vepředu motor, který rovnou a bez převodů pohání nápravu. Tady v Kambodži říkají tomuto vozidlu norry, věhlasu se mu ale dostalo coby bambusovému vlaku. Jedeme. Kolem ubíhá krajina: rýžová pole, palmové háje, vesnice. Pražce jsou zarostlé trávou. Koleje jsou nerovné a vůz tvrdě poskakuje po spojích. Ve své jednoduchosti je norry vlastně geniální vozítko.
Rychlost se reguluje jednoduše: když řidič napne hnací řemen, vlak zrychluje. Když naopak řemen, za pomoci páky z jednoduchého prkna, povolí, vlak snižuje rychlost. Ještě primitivnější je brzda: dřevěná páka zakončená kusem gumy tlačí přímo na ocelová kola.„Motor byl původně určený pro cirkulárku, ale dobře slouží i tady,“ prozrazuje výrobní tajemství řidič Touch. Norry si vyrobil sám a mezi vesnicemi už tři roky vozí nejrůznější zboží i pasažéry. „Nejdál jsem jel sto kilometrů. Cesta mi trvala šest hodin. Většinou ale jezdím mezi nejbližšími vesnicemi, tak hodinu tam a hodinu zpátky“ Podobných bambusových vlaků vyjíždí v Kambodži denně desítky, možná stovky. Pravidelná železnice v zemi prakticky neexistuje. Na trať mezi hlavním městem Phnompenh a druhým největším městem Battambangem vyjíždí vlak jednou za týden.
Koleje tak ležely takřka bez využití. Až někoho napadlo postavit na ně vozík tažený buvolem. Odtud byl už jen krok k dnešním bambusovým vlakům. Blížíme se k železničnímu přejezdu. Žádné závory, žádný semafor. Zato po silnici se řítí jedno nákladní auto za druhým. Norry zpomaluje.
Řidičovi malí pomocní vyskakují a běží dopředu. Mávají a auta zastavují. Náš vlak bezpečně přejíždí. Co ale když se norry na kolejích přece jen potká s opravdovým vlakem?
„Když jede vlak, musíme norry sundat z kolejí a nechat jej projet. Žádné nebezpečí ale nehrozí. Lidé, kteří pracují na železnici, nám zatelefonují, když vlak vyjíždí ze stanice. A hlavně vlak jede pomaleji než my,“ uklidňuje řidič. Ještě dlouho nejspíš nebude mít Kambodža dostatek peněz na obnovení pravidelné železniční sítě. Do té doby budou dopravu na železnici dál zajišťovat podomácku vyrobené norry.
(Lidé a země)
Vlak se dává do pohybu. Není to vlastně žádný vlak, spíš by se chtělo říct drezína. Ale ani to není přesné označení. Vždyť je to jen dřevěný rošt na podvozku, vepředu motor, který rovnou a bez převodů pohání nápravu. Tady v Kambodži říkají tomuto vozidlu norry, věhlasu se mu ale dostalo coby bambusovému vlaku. Jedeme. Kolem ubíhá krajina: rýžová pole, palmové háje, vesnice. Pražce jsou zarostlé trávou. Koleje jsou nerovné a vůz tvrdě poskakuje po spojích. Ve své jednoduchosti je norry vlastně geniální vozítko.
Rychlost se reguluje jednoduše: když řidič napne hnací řemen, vlak zrychluje. Když naopak řemen, za pomoci páky z jednoduchého prkna, povolí, vlak snižuje rychlost. Ještě primitivnější je brzda: dřevěná páka zakončená kusem gumy tlačí přímo na ocelová kola.„Motor byl původně určený pro cirkulárku, ale dobře slouží i tady,“ prozrazuje výrobní tajemství řidič Touch. Norry si vyrobil sám a mezi vesnicemi už tři roky vozí nejrůznější zboží i pasažéry. „Nejdál jsem jel sto kilometrů. Cesta mi trvala šest hodin. Většinou ale jezdím mezi nejbližšími vesnicemi, tak hodinu tam a hodinu zpátky“ Podobných bambusových vlaků vyjíždí v Kambodži denně desítky, možná stovky. Pravidelná železnice v zemi prakticky neexistuje. Na trať mezi hlavním městem Phnompenh a druhým největším městem Battambangem vyjíždí vlak jednou za týden.
Koleje tak ležely takřka bez využití. Až někoho napadlo postavit na ně vozík tažený buvolem. Odtud byl už jen krok k dnešním bambusovým vlakům. Blížíme se k železničnímu přejezdu. Žádné závory, žádný semafor. Zato po silnici se řítí jedno nákladní auto za druhým. Norry zpomaluje.
Řidičovi malí pomocní vyskakují a běží dopředu. Mávají a auta zastavují. Náš vlak bezpečně přejíždí. Co ale když se norry na kolejích přece jen potká s opravdovým vlakem?
„Když jede vlak, musíme norry sundat z kolejí a nechat jej projet. Žádné nebezpečí ale nehrozí. Lidé, kteří pracují na železnici, nám zatelefonují, když vlak vyjíždí ze stanice. A hlavně vlak jede pomaleji než my,“ uklidňuje řidič. Ještě dlouho nejspíš nebude mít Kambodža dostatek peněz na obnovení pravidelné železniční sítě. Do té doby budou dopravu na železnici dál zajišťovat podomácku vyrobené norry.
(Lidé a země)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/422344/
Železniční doprava v Kambodži prakticky neexistuje už několik let. Stará železniční síť chátrá a koleje zarůstají trávou. Přesto nezůstávají bez využití. Místní podnikavci na nich začali provozovat podomácku vyrobené vlaky - norry, někdy také zvané bambusové vlaky.
Celý článek: http://www.rozhlas.cz/_zprava/668355
Celý článek: http://www.rozhlas.cz/_zprava/668355
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/414928/
Na už zmíněné téma obšírněji:
Tajné služby učinily v Severní Koreji další objev. Vůdce komunistického cirkusu Kim Čong-il se vozí v přepychových vlacích, zatímco jeho národ nemá co jíst.
Celá zpráva: http://www.blesk.cz/clanek/126679/vudce-kldr-v-prepychu-zeme-umira-hladem
Tajné služby učinily v Severní Koreji další objev. Vůdce komunistického cirkusu Kim Čong-il se vozí v přepychových vlacích, zatímco jeho národ nemá co jíst.
Celá zpráva: http://www.blesk.cz/clanek/126679/vudce-kldr-v-prepychu-zeme-umira-hladem
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/407419/
Kim Čong-il, záhadný severokorejský despota, který se chorobně bojí létat, vytvořil velkolepou flotilu luxusních obrněných vlaků, aby mohl bezpečně přejíždět mezi palácem v Pchjongjangu a utajeným doupětem v horách.
Že se „drahý vůdce„ nechá vozit ve speciálním vlaku (viz snímek), to se vědělo, ostatně cestoval takto už po Sibiři nebo do Číny. Ale že má takových vlaků šest, rozmístěných na šesti různých místech, aby zmátly nepřítele, to je novinka. Tohle další zmalých tajemství stalinistického režimu nyní vypátrali jihokorejští novináři z listu Čoson Ilbo.
Tamní lidé hladoví, ale diktátor střídá devadesát obrněných vagonů, zařízených podobně velkoryse, jako bývají královské paláce. Včetně přijímacích salonů, pracoven vybavených nejmodernější elektronikou. A také špičkové pojízdné kliniky.
Kim Čong-il prý vlaky používá během svých proslulých inspekčních cest po armádních posádkách a továrnách, ale také k cestám do ciziny. Vše ve vlacích je podřízeno maximální bezpečnosti. Personál včetně tělesných strážců tvoří ti nejprověřenější z prověřených. Pokud Kim vyjede, dají se do pohybu minimálně ještě dva další vlaky. Nikdo nemá potuchy, ve kterém sedí pravý vůdce a ve kterém případně jeho dvojník.
(Mladá fronta DNES)
Že se „drahý vůdce„ nechá vozit ve speciálním vlaku (viz snímek), to se vědělo, ostatně cestoval takto už po Sibiři nebo do Číny. Ale že má takových vlaků šest, rozmístěných na šesti různých místech, aby zmátly nepřítele, to je novinka. Tohle další zmalých tajemství stalinistického režimu nyní vypátrali jihokorejští novináři z listu Čoson Ilbo.
Tamní lidé hladoví, ale diktátor střídá devadesát obrněných vagonů, zařízených podobně velkoryse, jako bývají královské paláce. Včetně přijímacích salonů, pracoven vybavených nejmodernější elektronikou. A také špičkové pojízdné kliniky.
Kim Čong-il prý vlaky používá během svých proslulých inspekčních cest po armádních posádkách a továrnách, ale také k cestám do ciziny. Vše ve vlacích je podřízeno maximální bezpečnosti. Personál včetně tělesných strážců tvoří ti nejprověřenější z prověřených. Pokud Kim vyjede, dají se do pohybu minimálně ještě dva další vlaky. Nikdo nemá potuchy, ve kterém sedí pravý vůdce a ve kterém případně jeho dvojník.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/407214/
Stále větší obchodní výměna s Čínou a Evropskou unií se v Koreji projevuje i různými projekty, jak tuto výměnu usnadnit. Kromě odstraňování bariér ve vzájemném obchodu se Korejci snaží o jednodušší dopravu zboží a doplnit stávající letecké a námořní spojení i trasami pozemními.
Celý článek: http://neviditelnypes.lidovky.cz/ji-ni-korea-tunel-po-korejsku-di9-/p_zahranici.asp?c=A091027_105444_p_zahranici_wag
Celý článek: http://neviditelnypes.lidovky.cz/ji-ni-korea-tunel-po-korejsku-di9-/p_zahranici.asp?c=A091027_105444_p_zahranici_wag
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/403889/
Dokument informuje o projektu výstavy expresní železniční tratě z Hanoje do Ho Či Minova Města. Bylo rozhodnuto, že projekt bude rozdělen na několik menších úseků a do projektu mohou vstoupit soukromí investoři.
Celá zpráva: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/vietnam/vietnam-zeleznice-soukromy-investor/1000667/55030/
Celá zpráva: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/vietnam/vietnam-zeleznice-soukromy-investor/1000667/55030/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/403197/
Nejméně osm mrtvých a přes 50 zraněných si vyžádala nehoda vlaku v centrálním Thajsku. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na místní úřady. Souprava ráno ze zatím neznámých příčin vykolejila při cestě z jihothajského města Trang do metropole Bangkoku.
Celá zpráva: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/v-thajsku-vykolejil-vlak-nejmene-8-mrtvych/401003
Celá zpráva: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/v-thajsku-vykolejil-vlak-nejmene-8-mrtvych/401003
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/397285/
Zel.mapa - Vietnam, Laos a Cambodia:
http://www.bueker.net/trainspotting/maps_vietnam--laos--cambodia.php
.
Zel.mapa - Sev. Korea:
http://www.bueker.net/trainspotting/maps_north-korea.php .
Zel.mapa - Poloostrovna Malajzia a Singapur:
http://www.bueker.net/trainspotting/maps_peninsular---malaysia---singapore.php .
Zel.mapa - Thajsko:
http://www.bueker.net/trainspotting/maps_thailand.php .
http://www.bueker.net/trainspotting/maps_vietnam--laos--cambodia.php
.Zel.mapa - Sev. Korea:
http://www.bueker.net/trainspotting/maps_north-korea.php
.Zel.mapa - Poloostrovna Malajzia a Singapur:
http://www.bueker.net/trainspotting/maps_peninsular---malaysia---singapore.php
.Zel.mapa - Thajsko:
http://www.bueker.net/trainspotting/maps_thailand.php
.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/388124/
Světový odborný železniční tisk nedávno zveřejnil záměr laoské vlády vybudovat kolejové spojení této země se zahraničím. Vznikla by tak nejen důležitá dopravní magistrála, zajišťující snadnější napojení tamního hospodářství na vietnamské přístavy na břehu Jihočínského moře, ale také vůbec první výraznější železniční trať v zemi.
Celá zpráva: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_21laos.htm
Celá zpráva: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_21laos.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/355955/
ad Zbynek
ku bambusovemo pendolinu tu je kratky prispevok: (dokonca aj policia ma svoje vozidlo...)
http://www.bahntv-online.de/btvo/site/index.php?s=5600&ids=138974
ku bambusovemo pendolinu tu je kratky prispevok: (dokonca aj policia ma svoje vozidlo...)
http://www.bahntv-online.de/btvo/site/index.php?s=5600&ids=138974
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/352653/
Před koncem minulého roku bylo po sedmi letech vyjednávání započato s výstavbou prvního úseku transkorejské železnice. Ta má spojit Transsibiřskou železniční magistrálu se severokorejským přístavem Radshin. Započetí stavby na severokorejské hraniční stanici Tumangan byl přítomen prezident Ruských dráhy Vlamir Jakunin a severokorejský ministr železnic Kim En Sam. Vláda severní Koreje ujistila, že se nebude vměšovat do hospodářské činnosti společného podniku mezi Ruskou dráhou a přístavem Radshin.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/352640/
Nedávný pohyb cen pohonných hmot směrem nahoru výrazně zvýšil v Th ajsku logistické náklady, jejichž podíl na HDP od roku 2005 stoupl o pět procent. Th ajská vláda chce proto urychlit výstavbu železniční dopravy a zbrzdit tak růst dopravních nákladů. Absolutní prioritou ve vládních plánech je dosáhnout po celé 2300 kilometrů dlouhé zemi dvoukolejné drážní sítě. Současně se však mají modernizovat existující tratě. Státní dráha provozuje síť o celkové délce skoro 4500 kilometrů.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/345154/
Dokument informuje o možnostech rozvoje vietnamské železniční infrastruktury. Délka vietnamské železniční sítě je 2600 km a tvoří ji 7 hlavních tratí. Nejdelší je spojnice Hanoj - Ho Či Minovo Město, která je dlouhá 1730 km. Železniční soustava zahrnuje 1790 železničních mostů, 24 kombinovaných mostů (pro železniční i silniční dopravu), 39 tunelů a 278 železničních stanic.
Celý dokument: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/vietnam/vietnam-rozvoj-zeleznicni-infrastruktury/1000667/52747/
Celý dokument: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/vietnam/vietnam-rozvoj-zeleznicni-infrastruktury/1000667/52747/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/344997/
Celý článek: http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/asie-a-oceanie/orient-express-podle-kldr-jak-cestuji-kimove_168195.html