Před časem jsme si tady mohli přečíst reportáž o provozu v závislé trakci, který byl s počátkem platnosti jízdního řádu 2009/2010 zahájen mezi Zábřehem na Moravě a Šumperkem. Tento neplánovaný návazný článek vznikl jako vedlejší produkt naší nedávné návštěvy v provozech a.s. Pars nova Šumperk a klade si skromný cíl - obrazem ukázat kousek dění všedního dne především v šumperské železniční stanici.
Takový byl alespoň původní autorský záměr. Jenže nic se nemá přehánět, ani ona informační skromnost. Takže nakonec vzniklo trochu rozsáhlejší povídání, zahrnující také informace o nasazení hnacích vozidel na vlacích, které jsou účastny dopravního ruchu na tratích směřujících do Šumperka, a to nejen v ony dny všední. Na málokterém našem nádraží podobné velikosti a významu totiž najdeme takovou pestrost lokomotiv a motorových vozů či jednotek, přinášející tak nějak v kostce pohled na jejich vývoj od počátku padesátých let minulého století až po současnost. V pravidelném provozu zde najdeme v družné pospolitosti jak vozidla už vpravdě historická, tak také ta nejmodernější. A někdy dokonce na jednom vlaku.
Jak je vidět z onoho výběru zajímavých
řazení vlaků, s nimiž se můžeme v Šumperku setkat, pestrost zahrnuje také oblast vozidel tažených, míchání trakce nezávislé a závislé a v neposlední řadě i výskyt jednoho nestátního dopravce. Abych však uvedl méně informované čtenáře do celkového obrazu, musím začít někde jinde, nejlépe u tratí, které do Šumperka vedou nebo z něj vycházejí. První z nich nese
číslo 290 a spojuje Šumperk a Olomoucí přes Uničov, Trať
číslo 291 vede do Zábřehu na Moravě a trať
číslo 292 do Hanušovic, Jeseníku a Krnova (s peážním úsekem přes Głuchołazy). V případě trati
číslo 293 jde už spíš o miniaturní síť, nabízející spojení mezi Šumperkem, Petrovem nad Desnou, Sobotínem a Kouty nad Desnou.
A právě tato poslední trať je onou, na níž provozuje dopravu zmíněný nestátní dopravce, konkrétně
Veolia Transport Morava a.s. Trať samotná také není státním majetkem, ale je v držení
Svazku obcí údolí Desné, který byl založen právě kvůli jejímu zachování. Provozovatelem dráhy s názvem
Železnice Desná (ŽD) je stavební firma
SART stavby a rekonstrukce a.s., která její pohnuté osudy i současné technické řešení popisuje na svých
stránkách. A když už jsme u této železnice, zmiňme se o jejích vozidlech. Tím nejnovějším je motorová jednotka s číslem 814.501-3/914.501- 2 a jménem
Desná, kromě níž můžeme na vlacích ŽD vidět motorové vozy 810.221-2 a 810.141-2 i přívěšák 010.432-3, všechny už v barvách ŽD.
Před nějakým časem se objevily zprávy o tom, že Železnice Desná bude elektrizována, dokonce byla v roce 2005 zpracována příslušná
územně technická studie. Zdálo by se, že v souvislosti s natažením drátů ze Zábřehu na Moravě do Šumperka by byla věcí snazší, ale není tomu tak –
nejsou prostředky. Takže zatím jediná vozidla závislé trakce, která na šumperském nádraží můžeme zastihnout, jsou elektrické lokomotivy řady 363 DKV Brno a 163 DKV Česká Třebová, které sem přivážejí přímé vlaky od Olomouce a naopak, nebo se po trati číslo 291 prohánějí strojově či v čele už výše naznačených „hybridních“ vlaků. Ale provoz na našich železnicích občas připraví i nějaké to překvapení – jaké třeba zažil jeden z mých fotografických
spoluautorů.
Vzhledem k tomu, že o elektrické trakci na této trati jsme měli
samostatnou reportáž téhož pachatele, v dalším se zaměřím na trakci motorovou, která je pro vlaky Českých drah, v Šumperku se vyskytující, přece jen typičtější. A také zajímavější. „Historická“ vozidla, na rozdíl od onoho případu elektrického, jsou tady běžně k vidění, dodnes (zatím ještě) jako turnusovaná. K Šumperku neodmyslitelně patří
loďáky řady 831, které jsou zde nejen dlouhodobě provozovány, ale dokonce ve zdejší ŽOSce kdysi rekonstrukcí řady M 262.0/830 vznikly. Jistě by si proto zasloužily obsáhlejší zmínky, nicméně právě z tohoto důvodu ji zde neučiním, protože se o nich připravuje samostatný článek, coby aktuální doplnění
příslušného listu našeho
Malého atlasu železničních vozidel.
Dalšími vozidly podobného druhu, avšak tentokrát nikoliv ustájenými přímo na PP Šumperk, jsou zde krokodýly, které z Olomouce do Šumperka zajíždějí po trati číslo 290, ale poměrně často se s nimi můžeme setkat také v žst. Zábřeh na Moravě. Tam se dostávají díky svým výkonům na vlacích vedených po trati číslo 292 (do Hanušovic. Branné, Lipové Lázní, Jeseníku či Mikulovic) a z ní odbočující trati číslo 297 (do Zlatých Hor), z nichž některé vycházejí právě z tohoto nádraží na hlavním tahu či tam naopak končí. Jeden spoj pak olomoucké motorové vozy řady 851 odvezou také přímo mezi Zábřehem na Moravě a Šumperkem. Někdy jsou na svých výkonech součástí poněkud kuriózních vlaků, které jakoby jim ubíraly na jejich důstojnosti – třeba coby postrk řady 810..
Šumperské orchestriony ovšem podnikají, a to v nemalé míře, na dotčených tratích také zcela samostatně. A nejen na nich. Ze své domoviny vyrážejí také na tratě číslo 024 a 025 až do Štítů či Lichkova, zajišťují dopravu na trati číslo 294 mezi Mikulovicemi a Starým Městem pod Sněžníkem a působí i na vzdáleném Jesenicku. O víkendech pak nahrazují na trati číslo 291 Regionovy, které zde na spojích mezi Šumperkem a Zábřehem na Moravě kralují o dnech pracovních. Motorové jednotky řady 814/914 PP Šumperk jinak jezdí také na trati číslo 290, v některých případech až do Olomouce, odkud se pak vydávají na přilehlé hanácké lokálky. Minulostí už je kdysi běžný zkušební provoz nových Regionov s cestujícími po trati 291, i když nová vozidla se na ní testují stále.
Šumperské provozní pracoviště PJ Olomouc má k zajištění provozu nejen pět (výhledově šest) motorových vozů řady 831, čtyři motorové jednotky řady 814/914 a jedenáct orchestrionů řady 810, ale také tři motorové lokomotivy řady 749. Ty ovšem nejsou turnusovány, ale slouží jako záloha za olomoucké brejlovce řady 754, jimž je svěřena doprava klasických souprav na neelektrizovaných tratích v okolí Šumperka. Takových vlaků není ovšem mnoho, protože většina spojů, které tyto stroje vedou v pracovních dnech z Olomouce, končí v Uničově, a další jedou mezi Zábřehem na Moravě a Hanušovicemi po bludovské spojce. Nakonec se ani nemusím o obězích těchto strojů příliš rozepisovat, mám-li možnost odkázat na jejich úplnou podobu v tomto přehledu:
|
Oběhy hnacích vozidel Českých drah přes žst. Šumperk
|
|
řada
|
163
|
363
|
|
turnusová skupina
|
|
|
|
řada
|
754
|
810
|
|
turnusová skupina
|
|
|
|
řada
|
814
|
831
|
|
turnusová skupina
|
|
|
|
řada
|
843
|
851
|
|
turnusová skupina
|
|
|
Železniční stanice Šumperk byla vždy provozně zajímavá a nedávná elektrizace trati ze Zábřehu na Moravě její atraktivitu pro železniční fanoušky jistě nijak nesnížila. Nicméně vlaky nejezdí pro vlakofily obecně či železniční nostalgiky zvláště, ale pro cestující, Z tohoto pohledu vypadá tamní provoz už mnohem méně uspokojivě. A zřejmě ani z pohledu ekonomického není přílišný důvod k jásotu. K zamyšlení vedou především právě ony kuriózní vlaky, jezdící po trati 291. Jestliže někdy podobně zpochybňovaná drátizace trati milovické v provozu znamená praktické prodloužení už existujícího ramene pro výkon elektrických jednotek, tady se v rámci Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje odehrálo cosi zcela jiného, někdy zdravému rozumu odporujícího.
Nezbývá než věřit v nějaké smysluplné rozuzlení těchto poněkud zašmodrchaných drátů. A to jak v oblasti hnacích vozidel, tedy v pořízení vhodných elektrických jednotek či vozů zejména pro vedení osobních vlaků mezi Zábřehem na Moravě a Šumperkem, tak také třeba ve sféře infrastruktury. Mám na mysli uvažovanou elektrizaci tratě Olomouc – Uničov – Šumperk, která by snad dala těm drátům v Šumperku přece jen trochu hlubší a přesvědčivější smysl. Pro tuto stavbu byla sice již v roce 2006 vypracována technicko-ekonomická studie, ale ta už je v archivu dokonce i
na internetu. A patrně tedy i jinde. Ostatně elektrizovat další trati, aniž by při tom byla obstarávána také vhodná vozidla, stejně mnoho smyslu nemá. Pohled na diesel pod dráty hned tak nevymizí.
Několik slov závěrem
Jak jsem napsal na samém začátku toho povídání, nevzniklo nijak plánovaně. Proto také pohled na provoz v železniční stanici Šumperk a na přiléhajících tratích v něm není popsán a v připojené galerii zdokumentován v potřebné šíři. Článek by spíš mohl posloužit jako úvod k další práci, pozvánka k návštěvě pro případné zájemce či východisko k diskusi o načrtnuté problematice. Za poskytnuté snímky děkuji Karlu Furišovi, Stanislavu Plachému, Milanu Vojtkovi a zejména Radku Hořínkovi, který galerii doplnil o snímky zcela nedávné. Poděkováním jsem povinován také dvěma „dobře informovaným zdrojům, které si nepřejí být jmenovány“, od nichž jsem získal některé podklady, jež bych si jinak jen velice obtížně opatřoval.
Prameny a odkazy:
- Olomoucký kraj - IDSOK
- Integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje - Wikipedie, otevřená encyklopedie
- České dráhy, a.s. – osobní doprava
- Správa železniční dopravní cesty, s.o.
- Veolia Transport Morava a.s. – Železnice Desná
- Svazek obcí údolí Desné - Železnice Desná
- Železnice Desná - Wikipedie, otevřená encyklopedie
- Společnost pro veřejnou dopravu - Železnice Desná
- SART stavby a rekonstrukce a.s.
- Řazení vlaků - ŽelPage
Titulní snímek: 814.501-3/914.501-2 a 810.221-2 čekají 1.3.2010 v Šumperku na další výkon © PhDr. Zbyněk Zlinský
