Na Ostravsko za trochou železniční archeologie

19.4.2014 8:00 Ing. Marek Vojáček

Na Ostravsko za trochou železniční archeologie

Přívětivé jarní počasí opět vybízelo k prozkoumání zrušených tratí. Proto jsem se vydal ve čtvrtek 27. března do Ostravy na obhlídku pozůstatků dvou zrušených tratí, Ostrava-Svinov – Kyjovice-Budišovice a Hlučín – Petřkovice. První z nich v podstatě do dneška funguje na 2/3 své délky jako tramvajová trať (linka číslo 5 MHD Ostrava).

Druhá, která v letech 1950 až 1982 také sloužila jako tramvajová trať, už je z převážné části nerozpoznatelná, protože její těleso bylo využito pro stavbu silnice I/56 z Ostravy do Hlučína, ale i tak to stálo za výlet.

 

 


Do Svinova mě toho dne přivezl vlak EC 145 „Landek“ před polednem. Nejprve moje kroky směřovaly do prostoru bývalého kolejiště dráhy do Klimkovic, kde se dnes nachází odstavné parkoviště pro autobusy. Přes toto kolejiště byla také kdysi napojena samostatná stanice dráhy do Kyjovic Budišovic. Celý úsek této trati až po dnešní tramvajovou smyčku Vřesinská pohltilo město a těleso dráhy už není rozpoznatelné. Zbylý 9 km dlouhý úsek od smyčky Vřesinská až na konečnou stanici Kyjovice Budišovice (dnes Zátiší) dosud existuje a funguje jako tramvajová trať. A to byl první cíl mého výletu.

V informačním centru jsem si zakoupil jednodenní jízdenku na ostravskou MHD a vydal se k tramvajové zastávce „Svinov mosty horní zastávka“. Zde jsem nasedl na tramvaj č. 8, která mě dovezla na smyčku Vřesinská, výchozí stanici tramvajové linky č. 5 do Zátiší (dříve Kyjovice Budišovice).


Jízdní řád tratí Svinov – Kyjovice Budišovice a Svinov – Klimkovice z roku 1944

Místní dráha Ostrava Svinov – Kyjovice Budišovice se začala stavět v roce 1923. První úsek do Vřesiny byl zprovozněn 2.8.1925 a na celé 13,2 km dlouhé trati byla zahájena doprava 6.11.1927. Provoz na trati nejdříve zajišťovaly Slezské zemské dráhy, které tehdy na Ostravsku provozovaly úzkorozchodné tratě tramvajového typu. Zde se však jednalo o klasickou normálněrozchodnou trať s provozem parních lokomotiv. V roce 1947 byla trať u svinovského nádraží napojena na ostravskou tramvajovou síť a začalo se z elektrifikací.

Od 19.12.1948 začaly jezdit tramvaje až do Kyjovic Budišovic a tím vlastně skončila existence dráhy jako klasické železnice. Došlo tak ke změně na tramvajovou linku, která se stala součástí Dopravního podniku města Ostravy. Od roku 1970 vyjíždějí tramvaje do Kyjovic Budišovic z nové smyčky Vřesinská v Porubě, která je napojena novou tramvajovou tratí po ulici 17.listopadu. Původní úsek od svinovského nádraží do Poruby byl zrušen. 11.dubna 2008 došlo mezi stanicemi Poruba koupaliště a Vřesina k tragické nehodě. Při čelní srážce tramvají přišli o život 3 lidé.


Tramvajová smyčka Vřesinská © Marek Vojáček

Po příjezdu na smyčku Vřesinská jsem zjistil, že tramvajová linka č. 5 (Vřesinská – Zátiší) si přece jen cosi uchovává z dob železničního provozu. Především je od ostatních tramvajových linek oddělena a na Vřesinské se musí vždy přestoupit. Spoje do Zátiší odjíždějí z Vřesinské po vypravení výpravčím, který zde má svou kancelář ve výpravní budově, ta však slouží spíše komerčním účelům.


Bývalá nádražní budova v Dolní Lhotě © Marek Vojáček

Cestou do Zátiší je na tělese trati poznat, že bylo postaveno původně pro železnici a ne pouhou tramvajovou trať, jako je třeba mezi Libercem a Jabloncem. Ve Vřesině a Dolní Lhotě se nachází dvoukolejné výhybny u nichž stále stojí původní nádražní budovy, ty však už slouží jako obytné domy. Stejně tak budova nádraží Kyjovice Budišovice na konečné v Zátiší, kde se nachází nepoužívaná objízdná kolej. Uspořádání kolejiště v Zátiší tak navozuje dojem tříkolejné stanice.


Konečná v Zátiší (dříve Kyjovice-Budišovice) © Marek Vojáček

Po prozkoumání konečné stanice v Zátiší jsem se vrátil opět na Vřesinskou a pokračoval linkou č. 8 do centra Ostravy, kde jsem přestoupil na autobus č. 56, který mě dopravil k dalšímu cíli mého výletu, pozůstatkům železniční trati Hlučín – Petřkovice.

Pruské státní dráhy započaly krátce před 1. světovou válkou stavbu železniční trati Hlučín – Petřkovice – Annaberg (dnes Chałupki) jako pokračování trati Kravaře ve Slezsku – Hlučín zprovozněné v roce 1913. V roce 1920 však bylo Hlučínsko připojeno k Československu a ČSD převzaly tuto trať rozestavěnou. Dostavění trati do německého uzlu Annaberg se tak stalo bezpředmětným, ale bylo rozhodnuto, že značně rozestavěná trať bude dokončena aspoň v úseku Hlučín – Petřkovice. Slavnostní zahájení provozu se uskutečnilo 14.6.1925. Bohužel se jednalo o slepou trať, která s ohledem na novou politickou a hospodářskou situaci nemohla získat většího významu. To sice mohla změnit plánovaná dostavba tratě do Hrušova, kde mělo být napojení na hlavní tah Přerov – Bohumín, tento plán se však nikdy nerealizoval.


Jízdní řád trati Opava východ – Kravaře ve Sl. – Petřkovice z roku 1944

Kolejové spojení Ostravy a Hlučína se uskutečnilo až po 2. světové válce v podobě tramvajové trati. V roce 1950 byla postavena nová tramvajová trať z Ostravy do Petřkovic, kde se napojila na železniční trať z Hlučína, která byla elektrifikována a upravena na tramvajový provoz. Celé stavební dílo tehdy neslo název „Trať míru“. Tramvajová trať se napojovala na těleso železnice poblíž zastávky Petřkovice doly. Koncový úsek (asi 1,5 km) do nádraží Petřkovice zůstal bez provozu již od konce války, kdy ustupující německá vojska zničila viadukt přes silnici Přívoz - Hlučín. Celá tramvajová trať Ostrava – Hlučín byla zrušena v roce 1982 pro špatný technický stav. Později bylo těleso trati mezi bývalou zastávkou Petřkovice doly a Hlučínem využito pro stavbu silnice I/56.

Autobus č. 56 mě z Ostravy vezl nejdříve po silnici, kde do roku 1982 jezdily i tramvaje. V Petřkovicích pak bývalou tramvajovou trať opustil, „podjel“ bývalý železniční viadukt (dnes tu jsou jen pilíře) a pokračoval přes náměstí směrem do Ludgeřovic. Tam u kostela opět najel na silnici I/56, která tu vede v místě původní železnice. Asi po 150 metrech jsem napravo spatřil bývalou výpravní budovu nádražní Ludgeřovice, dnes sloužící jako obytný dům. Autobus č. 56 pokračoval dál po bývalém drážním tělese už k Hlučínu.


Ludgeřovice, bývalá výpravní budova a prostor kolejiště © Marek Vojáček

Po občerstvení v Hlučíně jsem opět nasedl na autobus č. 56, který mě trasou bývalé železnice dovezl zpět do Ludgeřovic. Tady jsem si prohlédl budovu bývalého nádraží, která je dnes přestavěna na obytný dům a drážní budovu už příliš nepřipomíná. Existenci nádraží tu však stále připomínají názvy ulic „Nádražní“ a „Nad Nádražím“. Silnice I/56 zde byla pravděpodobně zahloubena, protože se nachází pod úrovní základů bývalé nádražní budovy.

Moje kroky pak pokračovaly k zastávce MHD „Kostel“, odkud mě autobus dovezl do Petřkovic na náměstí. Z náměstí jsem se vydal do kopce k silnici I/56 do míst, kde se na původní železnici napojila tramvajová trať z Ostravy, jejíž trasu dnes silnici I/56 kopíruje. V těchto místech bývala zastávka Petřkovice doly a po výstavbě tramvajové trati tu byl zřízen triangl pro obracení tramvají. Dodnes tu u pilířů bývalého nadjezdu nad tratí můžete najít montážní jámu na údržbu tramvají.


Petřkovice, bývalá jáma pro údržbu tramvají © Marek Vojáček

Zbývající úsek tratě do nádraží Petřkovice jsem si již poctivě prošel pěšky. Tento úsek je bez provozu již od konce 2. světové války. Násep bývalé trati vede k prvnímu ze dvou viaduktů v Petřkovicích.


Petřkovice, opěra prvního z viaduktů © Marek Vojáček

Viadukt měl tří ocelová pole, která už tu samozřejmě nejsou. Dokonce tu nestojí už ani druhý pilíř, který byl pravděpodobně zničen v dubnu 1945. Druhá opěra tu ční do vzduchu jako pahýl, protože násep mezi oběma viadukty v Petřkovicích byl odtěžen.


Petřkovice, druhý viadukt © Marek Vojáček

Po dalších asi 150 m se objevují zbytky druhého viaduktu. Ten také míval tři ocelová pole, ale dodnes tu stojí oba pilíře a obě opěry. Těleso trati pokračuje dál ke křížení s Koblovskou ulicí, kterou trať překonávala nadjezdem. Ten už se ale nedochoval. Za nadjezdem už začínalo kolejiště nádraží Petřkovice. Na zhlaví je dnes areál jedné menší firmy. Nádražní budova dnes slouží jako restaurace a kousek za ní zabírá prostor kolejiště další oplocený areál firmy.


Petřkovice, bývalá výpravní budova a prostor kolejiště © Marek Vojáček

Na bývalém chalupském zhlaví je dnes fotbalové hřiště a nikdy nedokončené pokračování trati do Chalupek je dodnes stále patrné. Ještě ze zvědavosti jsem pokračoval asi 200 m, ale potom jsem se vrátil. Zbytky nedostavěné trati Petřkovice – Chałupki si snad přijedu prozkoumat zase někdy jindy. Ze zastávky MHD „Šilheřovická“ mě autobus č. 52 odvezl zpět do Ostravy, odkud jsem vlakem pokračoval domů spokojen s tímto výletem.

Odkazy:

  1. Tramvajová trať Ostrava-Poruba – Kyjovice-Budišovice – Wikipedie
  2. Parní dráha Svinov - Klimkovice na stránce Města Klimkovice
  3. Tramvajová zastávka v Zátiší má už skoro devadesát let - Opavský a hlučínský deník
  4. Petřkovice - Chalupki (Annaberg - Ruderswald)
  5. Historická fota Petřkovic — Petřkovice

Úvodní snímek: Zátiší, bývalé nádraží Kyjovice-Budišovice © Marek Vojáček

Galéria

Súvisiace odkazy