Jarní putování k Baltu. 3. den – sobota 26.4.2012 (1)

Pridané:	20.8.2012 8:00
Autor:	J.Přikryl, T.Kraus, J.Mazal a A.Svoboda, nick: » SZKV

Jarní putování k Baltu. 3. den – sobota 26.4.2012 (1) V dnešním díle se spolu opět podíváme na Rujánu, ale tentokrát z různých úhlů pohledu. Trochu netradičně se popisovaný den naše cestovatelská skupina rozpadla téměř až na prvočinitele, proto se o zážitcích jejích členů dočtete hned ve dvou následujících dílech. Dnes se podíváme, jakým způsobem cestoval Tomáš předčasně domů a co viděli Aleš s Jirkou během svého výrazně turisticky orientovaného programu.

Ale o patřičnou dávku veřejné dopravy slovem i obrazem přesto nebude ani v tomto dílu nouze.

Tomáš musel z rodinných důvodů svůj výlet zkrátit a přijet domů už během soboty. Po delším rozhodování, jak a kdy jet, si pár dní před odjezdem zakoupil přes eShop DB zlevněnou jízdenku na přímý EC 379 „Carl Maria von Weber“, který spojuje Rujánu (konkrétně Ostseebad Binz) s Prahou a Brnem. Po brzkém vstávání, jízdě Flirtem na konečnou do Sassnitz a krátké návštěvě Národního parku Jasmund (a využitím prvního víkendového spoje „městské“ linky 18 z konečné Wedding k nádraží Sassnitz) následoval návrat Flirtem do Bergenu, kde byla ještě hodina a půl času. Tedy dost na návštěvu města a zajímavé rozhledny Rugard na jeho opačném konci.

Město Bergen auf Rügen je díky své poloze v centru Rujány důležitou křižovatkou a živým sídlem. Na kopci uprostřed města se nachází poměrně velké náměstí s několika domy ve slohu pobaltské cihlové gotiky, a odtud už není daleko k věži na Rugardu. O desáté hodině ranní právě otevírali, bohužel přístup byl pouze do moderní prosklené kupole nahoře, venkovní ochozy historické věže Ernst-Moritz-Arndt-Turm z roku 1877 otevřené nebyly, ale i tak byly výhledy na Rujánu a její mořské zálivy pěkné.

Po návratu na nádraží nezbývalo než vyhlížet soupravu známých „emzetových“ vozů ČD, které z Binzu přivezla lokomotiva řady 120 DB, typ který ještě nedávno zajížděl do Bad Schandau s EC vlaky výchozími z Berlína. Za lokomotivou se vezl posilový vůz řady Bimz DB, který končí v Drážďanech. Jízda podle jízdního řádu však neměla dlouhého trvání. Ve stanici Stralsund Hbf je vyměřeno 8 minut na přepřah lokomotivy, spojený s úvratí vlaku. Jediné, co se však ve stanici po příjezdu vlaku rozpohybovalo, byl zmatený strojvedoucí na peronu, který do služebního telefonu sděloval „Ich soll jetzt EC 379 fahren, aber ich habe keine Lok!“. Následně si postěžoval průvodčí na nezodpovědný přístup zaměstnanců depa a při druhém telefonátu mu bylo řečeno, že by si asi mohl vzít „třiatřicítku“. Odebral se tedy s kolegou pěšky dozadu do ranžíru pro elektrickou lokomotivu 101 033 DB. Začali s ní kličkovat po zhlaví, právě když se do stanice ze všech směrů prodíraly vlaky na taktový „sraz“ o dvanácté, takže posun neprobíhal úplně hladce a když jsme se konečně dali do pohybu, měli jsme přes 20 minut zpoždění.

Celkový pohled na hlavní nádraží ve Stralsundu, vozy ČD vpravo jsou souprava EC do Prahy, která tu má úvrať. 21.4.2012 © Tomáš Kraus

Následovala nepříliš zajímavá jízda po dvoukolejné trati přes Greifswald, Pasewalk a Angermünde do Berlína. V této rovinaté krajině probíhalo několik drobných výluk a oprav na trati, takže plánovaný počet zastavení se ještě navýšil a zpoždění narůstalo. Před Berlínem začala vlaková četa do rozhlasu vyjmenovávat různé vlaky, na které cestující v Berlíně proti svému očekávání nestihnou přestoupit, protože zpoždění už přesáhlo 40 minut. Díky plánovanému prostoji ve stanici Berlin Hbf se zpoždění vrátilo na hodnotu kolem 20 minut a vlak už uháněl pryč na jih. Svižnou jízdu ukončilo zpomalení ve stanici Jüterbog, spojené se zjištěním právě toho faktu, že jsme ve stanici Jüterbog, tedy na trati směr Lipsko, místo obvyklé trasy přes Elsterwerdu na Drážďany. Odkloněný vlak sjel na jednokolejnou spojku do Falkenbergu(Elster), kde byl o poznání horší svršek, rychlosti do 100 km/h a na dvou mostech dokonce pro EuroCity nedůstojných 30 km/h.

Po vykřižování podobné soupravy ČD ve Falkenbergu(Elster) vlak pokračoval dále po dvoukolejné trati směrem na Riesu, která je jinak bez pravidelné osobní dopravy. Poté jsme se napojili na trať Lipsko – Drážďany a po chvíli jsme po zbrusu nové estakádě u Grossenhainu najeli na „správnou“ trať od Berlína. Ne však na dlouho, protože kvůli rekonstrukci stanice Dresden-Neustadt a okolí jezdí od loňska dálkové vlaky odklonem po druhém břehu Labe. První zastávkou byla tedy až stanice Dresden Hbf, kde se česká souprava ocitla se zpožděním pouhých 3 minut, odklon tedy pomohl jízdu zkrátit.

Také další pokračování cesty probíhalo v netradičním stylu. Kvůli výlukám v okolí Pirny byly všechny dálkové vlaky odřeknuty mezi Drážďany a Děčínem a byla zavedena náhradní autobusová doprava z Drážďan do Ústí nad Labem, tak aby se pokud možno časové polohy vlaků neměnily. Nepříliš dobře značená cesta tedy dovedla všechny cestující k autobusovým zastávkám na Strehlener Strasse, kde byly připraveny dva autobusy MAN Lion’s Regio dopravce RVD – třetí autobus po zjištění počtu cestujících (vešli by se i do jednoho vozidla) odjel pryč. Úplně na čas jsme neodjeli, přeci jen 5 minut je málo na nalezení cesty od vlaku a přesun, ale brzy už jsme stoupali nad Drážďany směrem k dálnici přes Krušné hory.

Náhradní souprava EC z Binzu do Prahy, tvořená vozy ÖBB, přijíždí do Ústí nad Labem. 21.4.2012 © Tomáš Kraus

Mezinárodní jízdenka byla zbytečná, nikdo ji nekontroloval, zato proběhla důsledná kontrola cestovních dokladů. Řidič na to byl zřejmě zvyklý, protože se nijak nevzrušoval tím, když najednou od krajnice odrazilo policejní auto a s rozsvíceným nápisem „bitte folgen“ se zařadilo před autobus. Na posledním odpočívadle na německé straně byly oba autobusy odstaveny a proběhla rychlá kontrola, která ale nebránila tomu, abychom k hlavnímu nádraží v Ústí nad Labem přijeli bez navýšení zpoždění. Souprava pro tento úsek EC 379 se už blížila od Děčína, a protože výluka zamíchala s oběhy vozů, za lokomotivou řady 371 ČD se vezlo asi to nejlepší co mohlo – dlouhá souprava modernizovaných vozů ÖBB. Do lázní Binz na Rujáně například podle všeho tento den dojela souprava MÁV. Zbytek cesty do Prahy probíhal už bez komplikací a návrat byl zakončen včasným příjezdem do cílové stanice.

Zatímco Tomášovu zajímavou cestu z Rujány domů jsme už popsali a o Honzově separátní cestě do Hamburku si přečtete v dalším díle, zbývá se ještě podívat, co v tutéž dobu dělal Aleš s Jirkou, kteří namísto výše uvedeného chtěli navštívit některé ze známých „atrakcí“ Rujány. Ráno tedy po krátké prohlídce Stralsundu přicházíme na hlavní nádraží a zakupujeme jízdenku Bernstein-Ticket v ceně 13 EUR/osoba. Tato jízdenka platí 1 den a nabízí neomezené cestování vlaky na tratích Stralsund – Lietzow – Binz / Sassnitz, Bergen auf Rügen – Putbus – Lauterbach Molle a ve všech spojích autobusového dopravce Rügener Personen Nahverkehr, který pod heslem „Ein Insel mit viel Bus“ (Jeden ostrov s mnoha autobusy) zajišťuje linkovou dopravu na ostrově. Jízdenka dále platí i v sítí MHD Stralsund, pro přepravu po centru města je však její využití zbytečné.

Vyjíždíme stejně jako předešlý den vlakem v 9:04 a jedeme s ním do odbočné stanice Lietzow. Zde přestupujeme na autobusový spoj linky 12, který nás odváží na Kap Arkona, respektive do obce Putgarten, která je od mysu vzdálena necelé 2 kilometry. Dopravu na severozápad ostrova v zásadě zajišťuje „svazek“ linek 12 a 13 (Bergen/Sassnitz-Sagard-Altenkirchen-Wiek-Dranske/Bug), s přípojem v Altenkirchenu na krátkou linku 11 Altenkirchen – Putgarten. Linkové vedení je ale potřeba brát s trochou rezervy. Náš autobus z Lietzowa (výchozí z Bergenu) jel pouze do Sagardu, kde jsme přestoupili do spoje linky 13 jedoucího ze Sassnitzu. Dále jede tedy jen jeden autobus a doprava zde byla i o víkendu zajištěna ve dvouhodinovém intervalu. Oproti očekávání byl spoj veden přímo do Putgartenu a naopak cestující, kteří chtěli zůstat ve „stejné“ lince, museli v Altenkirchenu směrem na Dranske přestoupit. Vše je ovšem dobře označeno, a tak naši pozornost více upoutá hlášení zastávek v autobuse, které bylo zjevně namluveno dívčinou ještě prepubertálního věku.

Stralsund: plachetnice Gorch Fock sice pochází až z roku 1933, ale přesto dnes slouží jako muzeum. 21.4.2012 © Aleš Svoboda

Vystupujeme na okraji obce Putgarten, zbývající 2 kilometry k mysu již jdeme pěšky. Ovšem úplně nutné to není, turistický ruch v této obci jen kvete, a tak z obce na Kap Arkona je možné se svézt po pohodlné silnici i turistickým silničním vláčkem „Kap Arkona Bahn“. Kap Arkona je nejsevernější mys ostrova na křídovém masivu o výšce 45 metrů nad mořem a největší atrakcí jsou 2 věže majáků: nižší Schinkelturm a vyšší Leuchtturm o výšce 35 m. Rovněž lze navštívit soustavu podzemních bunkrů. My se vydáváme po dřevěných schodech dolů k moři, a poté vystoupáme na vysoký Leuchtturm. Ranní mlha se pomalu rozplývá, a tak se otevírají pohledy na moře a roviny ostrova. Konstrukce jízdního řádu linky 11 nás tu však nenechává dlouho, vracíme se zpět do Putgartenu a odjíždíme zpět. Tentokrát jedeme přímo až do Sassnitz, cesta trvá více než hodinu. Tam ostře přestupujeme na spoj linky 20 jedoucí na 10 km vzdálený Königstuhl. Jízda trvá jen chvíli, 20 minut, a konečná spoje se nachází přímo před branou informačního centra národního parku Jasmund na útesu Königstuhl. Národní park Jasmund je svojí rozlohou 3 000 ha nejmenším národním parkem v Německu. My zakupujeme vstupenku za „zlevněných“ 6 EUR (obyčejné bez předložení Bernstein-Ticketu je 7,50 EUR) do expozice národního parku. Z venkovních „expozic“ je rozhodně nejzajímavější vyhlídka na moře na 113 metrů vysokém křídovém úseku Königstuhl, který je srdcem národního parku. Na moři spatříme lodě dopravce ScandLines směřující do Skandinávie. Vyhlídka je opravdu úchvatná a kromě moře se naše pohledy soustřeďují na okolní křídové útesy, ze kterých si moře postupně ukrajuje úlomky. Poté se přesuneme do vnitřní expozice. Ta je v multimediálním stylu ve třech podzemních podlažích a přibližuje vznik a současnost místa. Je to však mnohem více atrakce pro děti, než cokoliv přínosného, a tak zakoupení celého lístku za 6 EUR můžeme směle nedoporučit. Zvlášť poté, co po opuštění placeného areálu nacházíme vyhlídku Victoria-Sicht, ze které je (zdarma) vidět nejen moře, ale i samotný útes Königstuhl…

Jasmund: pohled z vyhlídky u centra Königstuhl směrem na jih k Sassnitz. 21.4.2012 © Aleš Svoboda

Pěšky pokračujeme po modré značce do Sassnitzu, nenáročná cesta po útesech je dlouhá asi 10 km a vede po horním okraji útesů, ze kterých se stále otevírají pěkné výhledy na zbělené moře a a křídové útesy. Částečně je možno po několika schodištích sejít k vodě a pokračovat po pláži pod útesy. Po necelých 3 hodinách přicházíme do Sassnitzu, kde si v občerstvení objednáme „Wiener Schnitzel mit Pommes“ za sympatických 5 EUR. Poté se vydáme do starého přístavu ve středu města, který původně sloužil železničnímu provozu. Příjezd do přístavu byl od hlavního nádraží v Sassnitz veden úvratí ve strmém klesání a byl elektrizován, samotné kolejiště přístavního nádraží již „zadrátováno“ nebylo. Rovněž zde ještě spatřujeme nevelkou nádražní budovu. Přístav byl v provozu do 80. let 20. století, kdy byl opodál vybudován nový a mnohem větší přístavní terminál Sassnitz – Mukran. V přístavu nás zaujme britská ponorka, která je přístupná jako muzeum. Na prohlídku jsme zde již bohužel pozdě. Vracíme se tedy na nádraží, odkud po 19. hodině odjíždíme Flirtem zpět do Stralsundu. Po levé straně krátce po výjezdu z města spatřujeme rozsáhlé kolejiště přístavního terminálu Mukran, kde spatřujeme hromadu odstavených souprav osobních vozů z vagónky v Halberstadtu. V Lietzowě se křižujeme s netradiční soupravou maďarských vozů s jídelním vozem „Utasellátó“, která kvůli výlukám mezi Drážďany a Děčínem toho dne tvořila vlak EC 378 „Carl Maria von Weber“ Wien – Ostseebad Binz. Po slabé hodince jízdy jsme opět ve Stralsundu.

J.Přikryl, T.Kraus, J.Mazal a A.Svoboda

Galéria k článku

Stralsund: první ranní rozjezd v 6 ráno: vlevo Fli ...	Stralsund: po dobu výluky v Bad Kleinen jezdily na ...	Lázeňská zástavba v přístavním městě Sassnitz . 21 ...
Křídové útesy v národním parku Jasmund za ranního ...	Strmá stěna křídového ústesu v národním parku Jasm ...	Obtížně přístupná část pobřeží v jižní části národ ...
Celkový pohled na křídové útesy v národním parku J ...	Pohled z cesty na horním okraji křídových útesů v ...	Trajekt opouští přístav Mukran a míří do švédského ...

nasledujúce obrázky »

Hodnotenie:

Páči sa mi

Nepáči sa mi

Páči sa 10 čitateľom

Súvisiace odkazy

Jarní putování k Baltu. 4. den – neděle 27.4.2012 (Stralsund- Berlín- Cottbus-Drážďany), 3.9.2012 8:00
Jarní putování k Baltu. 3. den – sobota 26.4.2012 (2), 27.8.2012 8:00
Jarní putování k Baltu. 2. den- pátek 20.4.2012 (Rujána), 5.8.2012 8:00
Jarní putování k Baltu. 1. den - čtvrtek 19.4.2012 (cesta do Stralsundu, Cottbus), 29.7.2012 8:00

Diskusia

Pozn.: Názory diskutujúcich sa nemusia zhodovať s názormi VLAKY.NET.

Ak chceš pridať diskusný príspevok, musíš byť prihlásený.

» Pridaj diskusný príspevok s obrázkom

» Twix

Príspevky: 424 28.8.2012 1:47

RE: Jarní putování k Baltu. 3. den – sobota 26.4.2012 (1)

UR-CSD: Nesouvisí ta kritika redakce také s tím, že jeden tvůj cestopis odmítla vydat? Docela bych se na něj podíval, vždyť tahle redakce vydá téměř všechno, a ta tvoje Albánie nakonec nebyla tak špatná. Když si tak čtu tenhle díl, o železnici je to tak ze 2/3 (myslím text, ne fotogalerii), což mi nepřijde tak špatné, vzhledem k tomu že zbytek je o autobusové dopravě a cestování. Navíc je to součástí "seriálu", kde ostatní díly jsou o železnici mnohem více. Když píšu cestopis, tak to není o tom že jedu vlakem proto abych jel vlakem, ale železnice slouží k dosažení nějakého cíle, poznání nového místa, seznámení s cizí kulturou, získání nových zážitků... tak proto se píše i o tom ostatním. Každý čte rád něco jiného, já si radši přečtu např. článek kde je pár fotek vlaků z východního Německa, než literární dílo s 200 fotkami z jedné české stanice, případně reportáž o tom jak ten starý známý hurvínek jel zase po té staré známé trati - ale všechno tady má své místo a velkou návštěvnost.

(Jinak na ŽelPage by to myslím i vydali, tam už toho vyšlo... S fotkami by nebyl problém, přísná kontrola je ve fotogalerii, ne v redakci článků... Mně tam vydali článek z Andorry, kde jak známo železnici vůbec nemají, a fotky z nedaleké tratě do Núrie byly hodně nic moc. Spíš jde o to, že ŽelPage není na delší cestopisy moc stavěná - technicky ani čtenářsky - a vyžaduje větší samostatnost přispěvatele při vkládání článku a fotek.)

Je pravda, že počet cestopisů tady publikovaných se pomalu snižuje. Ale nevím jak to souvisí s redakcí - snižuje se proto, že redakce přijme i články které jsou méně o železnici? To si dost protiřečí. Spíš jde o to, že tradiční autoři už třeba tolik necestují, mají ženy a děti, nemají peníze nebo pevné zdraví... a nebo si řekli že se s tím psát nebudou, když takoví jako UR-CSD pak napíšou do diskuze že to tady nemá co dělat.

Odkaz na príspevok:

» SZKV

Príspevky: 2 256 24.8.2012 8:50

RE: Jarní putování k Baltu. 3. den – sobota 26.4.2012 (1)

UR-CSD: Abych řekl pravdu, tak já si prostě neumím představit, že bych psal jinak. Vzhledem k tomu, že všechny fotky (do poslední), které jsem od roku 2007 udělal jsou pouze za účelem ilustrace "putopisů" na vlaky.net, tak prostě tomu českému/slovenskému šotoušství nerozumím. Ano, tenhle cestopis je pětidílný, takže holt jeden díl je o železnici jen cca. ze 40%. Za sebe můžu říct, že smyslem, proč píšu cestopisy jsou dvě věci: jednak seznámit čtenáře s reáliemi nám blízkých zemí v naší společné evropské vlasti, kam mi osud umožnil se dostat a jiným třeba ne. A psát pro lidi, kteří na Rujáně nikdy nebyli jen o tom, že se na jedné rozvětvené páteřní trati prohánějí v hodinovém taktu Flirty, to asi není úplně ono, není-liž pravda? Ostatně o historii a současnosti rujánské železniční "sítě" jsme psali poměrně detailně v minulém díle (a dalo to dost práce to z různých německých papírových i internetových zdrojů vyhrabat), takže považuju za více než vhodné taky ukázat, kam se tím vlakem dá dojet a co tam uvidíme. Což je právě druhý cíl všech mojich cestopisů: ukázat lidem, že ať už máme peněženku prázdnou nebo naditou, vždy se dá cestovat do míst, která nás mohou různým způsobem obohatit. Holt když nemám peníze, nepojedu do Španělska, ale na Rujánu. A tento účel bych bez té "neželezniční" složky splnit nedokázal. Přitom mám ohlasy od spousty lidí, že přesně tohle na těch reportážích oceňují a proto píšu. Když vidím ty pravověrné železniční články z křoví, tak mě totiž jakákoliv chuť cokoliv psát opouští.
Bohužel, rada o publikování na obecných cestovatelských serverech není dobrá. Tam totiž beznadějně zapadne právě ta složka o veřejné dopravě (která tvoří nejmíň 50% obsahu reportáží a pro mě osobně je hodně podstatná), neboť v dnešní době lidi vlakem moc necestují a železnice je nezajímá. A přiznám se, že jiný dopravní web v česko-slovenském prostoru, kde by bylo možné publikovat delší a hloubavější články neznám: všude je to v první řadě o focení a "hlavně nemyslet". Na Zelpage by to opravdu nevydali, protože udělat fotky dle jejich nesmyslých dogmat prostě nejsem schopen a nespatřuju v tom ani smysl. Takže jsem vděčný, že mi to tu umožňují otiskovat, až to nepůjde, tak to holt nepůjde a nezbývá, než se při psaní přeorientovat na jiné jazyky, než je český(resp. slovenský). Radost z toho mít nebudu, ale co s tím nadělám, že...

Odkaz na príspevok:

» UR-CSD

Príspevky: 52 23.8.2012 23:33

RE: Jarní putování k Baltu. 3. den – sobota 26.4.2012 (1)

Add.: SZKV aj Kamilk - obaja ste nepochopili co som tym chcel povedat Nevravim ze to nebol pekny clanok len sa to jednoducho hodi na iny server nez na VLAKY.NET!!! Takisto kriticky som bol aj ku Zbynkovi hoci je sefredaktor za ten jeho paskvil o Tunise a nezmysloch o cakani a problemoch na letisku Vsetko sa da urobit viacerymi sposobmi Mozem spomenut cestu za prve budem obsirne vysvetlovat kde aky autobus konci kde sa ako pasu kacky v parku a podobne nezmysly pre zeleznicnych fanusikov Alebo za druhe mozem spomenut toto okrajovo typu strucne jednou vetou typu tak tam a tam sa nedalo dostat vlakom tak sme museli pouzit bus a doporucujem alebo davam do pozornosti turistom ten park atd. A venovat sa dalej zeleznicnym temam To by som aspon cakal na VLAKY.NET a je chyba v redakcii ked Vam taketo globalne cestopisy beru.
K druhej vytke sa vyjadrim nasledovne Nepredstavujem si zeleznicneho fanusika len ciste ako nejakeho sotousa ktory nerobi nic ine len uslintane cele dni travi s fotakom v ruke niekde pri trati Ak mate take vzory nic proti ale to je uz o niecom inom
Uroven webu si predstavujem nielen o fotkach ale aj o zeleznicnych temach pripadne odbornej diskusii na urovni A ked ma byt stredobodom cestopis tak ako som uz naznacil nech je aspon na 90percent o zeleznici Opravnene sa domievam ze ti co chcu pochopit pochopia a tym ostatnym je to zrejme marna snaha vysvetlovat
Osobne tu nemam moc clankov ale v urovni clenstva reporter by som si nedovolil dat sem taky zlepenec na nezeleznicnu temu Aj ini sem uz prispievaju len sporadicky ci zo zotrvacnosti lebo su rovnako znechuteni ako rozmanitost zeleznicnych tem na tomto webe upada Pochybujem ze by Vam takyto clanok zobrali napr. na zeleznicnom.nete alebo zelpaige Odpoved je jednoznacna nie lebo ak vacsina nema so zeleznicou ci drahou nic spolocne je zbytocne mrhat casom a kapacitami webu A pre tych nepoucitelnych alebo cestopisov chtivych uz len rada na zaver Skuste sa uchytit na cestovatelskych weboch urcite budete mat uspech a mozna aj vacsiu navstevnost hlavne takych ktorym bude uplne jedno ci tam vobec nejaky vlacik bude co i len okrajovo Ved o ten predsa na tom webe nejde...

Odkaz na príspevok:

» kamilk

Príspevky: 1 100 23.8.2012 13:27

RE: Jarní putování k Baltu. 3. den – sobota 26.4.2012 (1)

» UR-CSD
V úrovni členstva REPORTÉR máš možnosť vidieť štatistiku počtu zobrazení jednotlivých článkov na hlavnej stránke. V tomto momente je situácia takáto:

Když se setká malá železnice s velkou: 1846x
Ako išla „Magda“ na Gemer: 1276x
Jarní putování k Baltu. 3. den – sobota 26.4.2012 (1): 1813x
Na úzke po celý rok - Balatonfenyves: 1677x
Tovačovkou s „pilštykem“ v hledáčku a dešťovými mraky nad hlavou: 1476x
Leto na Ukrajine, na horách aj vo vlaku: 3530x
Na fotovýlete s Evou do Turne nad Bodvou: 3177x
Prevezte sa vláčikom po trati Piešťany – Vrbové!: 1730x

Nemám z tých čísel pocit, že by práve tento cestopis takmer nikoho nezaujal. Iste, je tu aj kopec navštevovanejších článkov, avšak zaručene sa nájde aj nemálo takých, čo tu síce nie sú registrovaní, neprispievajú, ale chodia sem na tieto stránky preto, že ich zaujímajú >vláčiky< práve z takéhoto hľadiska. Práve to je na tom to pekné, že každého zaujíma niečo trochu iné a dohromady to dá ucelený obraz z rôznych uhlov pohľadu. Toto považujem za najväčší benefit VLAKY:NET.
Ale to len tak na okraj.

Odkaz na príspevok:

» SZKV

Príspevky: 2 256 23.8.2012 10:53

RE: Jarní putování k Baltu. 3. den – sobota 26.4.2012 (1)

UR-CSD: Co to vlastně je, ten "železniční fanoušek"? Opravdu se pod to dá zařadit jen ten, kdo si autíčkem dojede na mez, tam se vytasí s fotografickým dělem a stativem a pak šlehá, co mu tam jezdí za vláčky? A nic jiného na širém světě ho nezajímá? Když tak čtu tenhle web, tak si občas začínám myslet, že v našich zemích se to tak opravdu pojímá (však i ono slovo "šotouš" vzniklo od toho fotografického "střílení"), ale je to bohužel ke škodě naší železnice jako celku.
Co se týče textu, tak čistě o železnici je z toho poměrně krátkého textu zhruba polovina a fotek vlaků je tam taky dost, byť méně, než obvykle. Ale jednak to tak prostě vyšlo a hlavně zastáváme názor, že čtenáři našich článků nebudou vážit cestu až k Baltu jen a pouze proto, aby si stoupli někam na Rügendamm a tam fotili jak diví. Jednak je to daleko a za draho a potom by nutně nastalo to, co je z tohoto cestopisu patrné, na západě obvyklé a roduvěrní čeští/slovenští šotouši jsou z toho otrávení. Ony by jim totiž celý boží den defilovaly jen stále stejné červeňoučké Flirty. A zastáváme názor, že obšťastňovat čtenáře desítkami fotek Flirtů stokrát jinak je vcelku pitomost.
Za sebe můžu říct, že po cca. 20 letech intenzivního čtení a komunikace v německém jazykovém prostředí jsem se naučil, že pro správného "Eisenbahnfreunda" tvoří to focení železnice tak 10% jeho zájmu. Dění kolem železnice je velmi různorodé a navíc železnice je součást celkového společenského prostředí, takže na její fungování má vliv i např. to, že jsou na Rujáně útesy. Nebýt těch útesů, tak by tam např. nejely dálkové vlaky Fernverkehr z Berlína (nebo z Prahy...)

Odkaz na príspevok:

» UR-CSD

Príspevky: 52 23.8.2012 8:56

RE: Jarní putování k Baltu. 3. den – sobota 26.4.2012 (1)

Chlapi tie prve dva diely boli este ako tak v pohode ale pytam sa za celu seriu je toto zeleznicna reportaz alebo nie? Nemam nic proti podobnym clankom ale snad niekde inde Nechapem mne by to nedalo pisat na vlaky.net o nejakych budovach veziach kostolnych hodinach pasucich sa kackach v parku a dalsich xy informaciach ktore sice mozu byt uzitocne ale pre zeleznicneho fanusika absolutne su to absolutne nezmysly Chcelo by to trocha viac zeleznicneho kalibru
A este slovo k administratorom tento web fakt upada ked sa uverejnuju uz aj info o parkoch utesoch zvieratach autobusovych konecnych a vsetko mozne co len nesuvisi ani len s nazvom VLAKY.NET!!!
Ved trocha pozdvihnite uroven tohto webu alebo sa radsej premenujte Pripadne dobra rada na zaver: zverte spravu webu odbornikom na zeleznicne temy

Odkaz na príspevok:

» SZKV

Príspevky: 2 256 22.8.2012 8:37

RE: Jarní putování k Baltu. 3. den – sobota 26.4.2012 (1)

kamilk: S těmi útesy je to zajímavé, ale v téhle oblasti nejsou jen na Rujáně. Já opravdu nejsem přírodopisec, ale u ústí Odry nedaleko v sousedním Polsku mají úplně to samé: http://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/003308-Podroz-nadbaltycka-aneb-Prodlouzeny-vikend-u-Baltu-2/. Ono to prý právě s ústím Odry do moře nějak souvisí... Jinak samotná Rujána je zajímavá tím, že sice má vysoké útesy a na východě i docela pěkné kopečky, ale vnitrozemí je stejná meklenbursko-pomořanská placka jako všude jinde. Ale ono i to zdánlivě fádní vnitrozemí má svoje kouzlo- zádumčivá městečka a vesničky, lidé tradičně chudí, ale v zásadě příjemní a kupodivu i na úrovni. O tom bude ale následující díl- zatímco kolegové dělali turistiku na Rujáně, já si mezitím zajel právě tím meklenbursko-pomořanským vnitrozemím do Hamburku.

Odkaz na príspevok:

» kamilk

Príspevky: 1 100 21.8.2012 22:19

RE: Jarní putování k Baltu. 3. den – sobota 26.4.2012 (1)

Zaujímavé obrázky, nečakal by som v takej rovinatej krajne strmé a vysoké útesy ako kdesi na južnom pobreží Británie.

Odkaz na príspevok:

Naši partneri

Zaujímavé odkazy

VLAKY.NET Klub

Poloha vlakov

Aktuality

VLAKY.NET TV

Fórum

Novinky na ŽELPAGE.CZ

Galérie

Kalendár

Partnerské stránky

Jarní putování k Baltu. 3. den – sobota 26.4.2012 (1)

Galéria k článku

Súvisiace odkazy

Diskusia