Jak VLAKY.NET u Kečky bojovaly

Pancéřový vlak Štefánik, jemuž k dokonalé shodě s originálem chybí jen použití původní lokomotivní řady 320, už byl na stránkách VLAKY.NET popsán a i když tedy zvolenská 422.0108, navíc bez opancéřování, nebyla autentickým strojem, přesto v úkrytu pod smrkovými větvemi dodala pancéřovému vlaku důstojný vzhled a tato historická nepřesnost je podle mě omluvitelná.
A tak není divu, že „elitní“ šotovideosestava VLAKY.NET ve složení Pio, Rajio, Ma@o a Shalomek vyrazila do akce. Po letmé dokumentaci přesunu ozbrojeného konvoje ze Zvolena jsme dorazili do Staré Kremničky. Pořadatelé nás vyzbrojili instrukcí, kudy se dostat k tunelu a varováním, před minami. Místům s červenými praporky a aktivačním elektrickým vedením jsme se tedy důsledně vyhýbali a vydali se na cestu do kopce. Po několika minutách chůze do kopce a marného hledání něčeho, co by připomínalo civilizaci – rozuměj koleje, se před námi objevilo ústí tunelu. Tedy propustku. Řekl jsem si, pohoda, propustek, na druhé straně se vyhoupneme na násep a jsme tam. Mělo mě varovat, že světlo na opačné straně bylo nějaké divné. Hlavně nízké. Že by byl propustek zčásti zavalený? Nikoliv. Jen byl ve stoupání. A nejednalo se o žádného drobka, ale cca třicet metrů dlouhé dílo. Ale to už mi to začalo docházet … „Shalomek, radšej ani nepozeraj hore,“ volal zbytek šototýmu poté, co opustili propustek. Jo, přesně tak, stavba byla na spodní části náspu před tunelem. Když jsem to viděl, učinil jsem proslov na téma proč se Shalomek ve chvíli volna místo relaxu honí po kopcích a vystoupal jsem za zbytkem formace k tunelu. Pak už to bylo jen o čekání na příjezd obrněnce. Zpestřil nám to jeden osobní vlak a po jeho průjezdu skupiny lidí, kráčejících od Staré Kremničky. Člověk se nestačil divit, kam dali rozum rodiče, kteří smýkali po kolejích kočárky a táhli za sebou malé děti. O tom, že tam bylo jaksi přelidněno, už raději ani mluvit nebudu. No, ale nějaké fotky máme, že ano….

Ještě bych se měl dostat k tomu, jak se Shalomek na akci objevil. Všemu předcházela souhra náhod. Předně jsem měl „na skladě“ ještě nemálo dovolené, kterou bylo třeba začít vybírat. Druhým důvodem byly opakované „šťouchance“ kamarádů, vyčítajících mi, že jsem se ještě na GP Zvolen nikdy nepodíval. Třetím byla vrozená zvědavost a čtvrtým přání vidět zase kamarády a známé. Samozřejmě, výčet důvodů neobsahuje pořadí jejich důležitost. No prostě, co kecat. Chtěl jsem na výlet. A protože se naskytlo hned několik důvodů, kromě GP Zvolen byla následující den bojová ukázka se Štefánikem a o další den později zasedala porota fotosoutěže Žel-Rail 2009, byl program daný.
V tomto okamžiku dohry vstupuje Pio a nabídka, že by snad i mě poskytli azyl (rozuměj střechu nad hlavou, kola pode mnou ) - kamarádi z PPS, obhospodařující 464.001. Takže jsem v sobotu ráno nakopl 140 koní a vydal se cválat ke Zvolenu.
Tak vznikl podařený výlet a jestli něco chybí, takto napravím. Děkuji všem, kdo mi v této akci pomohli, především to byli rukou společnou a nedílnou Pio a celá parta od 464.001. A díky patří organizátorům super akce za skvělé zážitky a možnost zvěčnit je fotoaparátem. Je samozřejmostí, že dotyční v případě zájmu mají u mě k dispozici fotky.

Foto v reportáži Milan Vojtek a Marián Rajnoha