Elektrické jednotky na našich kolejích: řada 560

» Návrat

Pridané: 24.5.2009 8:00
Autor: PhDr. Zbyněk Zlinský, nick: » Zbyněk

Elektrické jednotky na našich kolejích: řada 560 Další řada elektrických jednotek pro příměstskou dopravu, která se objevila na československých kolejích, byla od oné první zcela odlišná, a to jak koncepčně, tak také způsobem napájení. Byla určena pro tratě v jižní části republiky, elektrizované střídavou soustavou 25 kV/50 Hz. Měla navíc přinést do naší železniční dopravy jistou revoluční změnu, ale ta se nakonec omezila jen na prototypy.

 

 


Na základě zadání Ministerstva dopravy ze dne 10.11.1962 Výzkumný ústav kolejových vozidel Praha, vagónka Tatra Studénka a MEZ Vsetín zahájily práce na vývoji "elektrického motorového vlaku na střídavý proud 25 kV, 50Hz, složeného z jednoho vozu motorového, jednoho vozu vloženého a jednoho vozu řídicího". Souběžně byl zadán vývoj po mechanické stránce shodného vlaku pro stejnosměrnou trakci (tento požadavek však byl později změněn na vývoj "elektrického vlaku dvouproudového", i když tato změna byla posléze opět odvolána).

560.001-0 zaskakuje za jedno z čel jiné jednotky © Milan Vojtek

Tímto krokem nedošlo jen k zahájení vývoje našich prvních (a dodnes jediných) elektrických jednotek pro střídavou trakci, ale rovněž se změnila původní koncepce vozidel ČSD pro příměstskou dopravu, která tak dostala zcela nové prvky:

  1. určení vlaků nejen pro příměstskou dopravu, ale i pro běžnou místní dopravu (s možností proměnlivosti počtu vozů),
  2. vysokopodlažní uspořádání vozů (po negativních zkušenostech s malou podélnou tuhostí "hlubinných" souprav řady EM 475.1),
  3. jednotné řešení vozové skříně pro vlaky obou trakčních soustav,
  4. použití řídicích vozů, zatím u ČSD neobvyklé,
  5. trakční zařízení soustředěné v elektrickém voze a umístěné z větší části pod podlahou,
  6. možnost variabilního spřahování potřebného množství elektrických, řídicích a vložených vozů, popřípadě možnost spojování více jednotek,
  7. unifikace jednotlivých konstrukčních skupin s jinými vozidly ČSD. 

Elektrický vůz SM 487.0001 (1966 - Studénka) - snímek: VÚKV

Vývoj a výroba

Po téměř dva roky trvajícím vývoji dvou variant pohonu nové jednotky (skupinového a s tlapovými motory) i různých způsobů regulace jejího trakčního výkonu a rychlosti při rozjezdu a brzdění objednalo 16.11.1963 Ministerstvo dopravy stavbu dvou prototypových jednotek sestávajících z elektrického vozu (označeného jako SM 487.0), vloženého (Bam-e) a řídicího (Bam-ře). V průběhu výroby vzniklo zpoždění ve vývoji potřebných tlapových motorů, a proto byla tato varianta pohonu opuštěna a obě jednotky byly proti původnímu záměru vybaveny pohonem skupinovým. Nicméně, jak bude uvedeno dále, v jejich provedení některé odlišnosti zůstaly.

Prototypové elektrické jednotky SM 487.0001 + N 487.0001 + Ř 487.0001 a SM 487.0002 + N 487.0002 + Ř 487.0002 byly vyrobeny vagónkou Tatra Studénka v roce 1966 pod výrobními čísly 67763 a 67764. (Později bylo číselné označení řad všech tří druhů vozů změněno souhlasně s označením sériových jednotek na 488.0 - pro překročení navrhované hmotnosti elektrických vozů.) Zkoušky obou prototypových jednotek byly zahájeny začátkem podzimu 1966 ve výrobním závodě a na tzv. Bartošovické spojce.

Prototypová jednotka v čele s Ř 487.0001 při zkouškách na Bartošovické spojce (Léto 1966 - Studénka) - snímek: archiv Vagonářského muzea Studénka

První prototyp byl pak v říjnu předán ke zkouškám na ŽZO, druhý zde prošel pouze zkráceným odzkoušením a pak byl ve zkušebním provozu na trati Plzeň - Horažďovice předměstí. Na základě zjištěných poznatků byly následně provedeny četné úpravy vozové i elektrické části jednotek, mj. došlo také ke změně původní transduktorové regulace výkonu na tyristorovou, avšak u každého prototypu jinou (první prototyp měl regulaci z ČKD Praha a druhý z EVÚ Dubnica). Potom následovaly zkoušky obou spřažených jednotek na trati Brno - Havlíčkův Brod až do najetí 100 000 km v září 1968.

Po zkouškách se prototypy vrátily do Studénky na dílenskou prohlídku a druhý z nich navíc na rekonstrukci tyristorové regulace podle jednotky první (z vývoje ČKD). Dne 22.12.1968 oba prototypy vykonaly TBZ na ŽZO Cerhenice. Na začátku roku 1969 byly obě prototypové jednotky nasazeny do služby na tratích v okolí Brna, kde potom už zůstaly. Už ve zkušebním provozu se projevila nedostatečná kapacita třívozové jednotky, takže byly používány výhradně ve dvojici, spřaženy svými řídicími čely. Praktická zbytečnost řídicích vozů vedla k tomu, že sériové jednotky, jichž bylo v letech 1970 a 1971 dodáno 15, byly objednány už bez nich a jako pětivozové - tedy se dvěma elektrickými vozy řady SM 488.0 a třemi vloženými vozy řady N 488.0.

Pětivozová jednotka 560.021-8/560.022-6 v Brně v říjnu 1996 © Milan Vojtek

Popis

Elektrická jednotka SM 488.0/N 488.0 (dnes 560/060) je v původním složení tvořena dvěma elektrickými vozy řady SM 488.0 třemi vozy vloženými řady N 488, pokud tedy máme na mysli vozidla ze sériové výroby. Jednotka prototypová byla (ten minulý čas je namístě, protože se do dnešní doby ani jedna z nich v původním složení nezachovala) jen třívozová a byla sestavena z elektrického vozu řady SM 488.0, vloženého vozu řady N 488.0 a řídicího vozu řady Ř 488.0 (číselné označení uvádím už po jeho změně).

Všechny vozy jednotky odpovídají svou základní konstrukcí i svými rozměry běžným osobním vozům UIC typu Y. Výška jejich podlahy na temenem kolejnice je jednotná – 1 255 mm. Jsou vybaveny standardním spřahovacím a narážecím ústrojím a na průchozích čelech mají přechodové můstky podle normy UIC 561, zvenčí kryté pryžovými návalky. Dveře na čelech vozů jsou posuvné dvoukřídlé s teleskopickými samozavírači, vstupní dveře jsou dvoudílné skládací, prakticky shodné s dveřmi pro unifikované osobní vozy. Mají ochranu proti přiskřípnutí rukou a ústřední elektrické ovládání (zavření, zablokování a odblokování) z kabiny strojvedoucího.

Modernizovaný interiér vozu 560.009-3 (30.04.2009 - Sokolnice-Telnice) © Karel Furiš

Vnitřní dveře vozů jsou jednokřídlé, lehké konstrukce a (s výjimkou úborny a umývárny) prosklené. Okna oddílů pro cestující jsou polospouštěcí, s dvojitým zasklením a vyvažovačem. Sedadla v oddílech pro cestující jsou v uspořádání 2 + 2 proti sobě, s čalouněním z pěnové pryže a koženkového potahu. Hliníkové zavazadlové police jsou uspořádány podélně, nad okny. Vytápění vozů je elektrické, v každém voze samostatné a napájené z průběžného vedení z elektrického vozu. Z něj je napájeno i zářivkové osvětlení a dobíjení baterií pro nezávislé nouzové osvětlení.

Elektrický vůz řady SM 488.0 (dnes 560) má nad předním podvozkem kabinu strojvedoucího s neprůchozím čelem, pravostranným uspořádáním (vlevo je pracoviště vlakvedoucího) a vstupními dveřmi po obou stranách. Je vybaven mj. chladničkou a vařičem. Za ním následuje zavazadlový oddíl, ve kterém jsou umístěna některá elektrická zařízení, šatník a skříňka na nářadí. Vnější dveře zavazadlového oddílu jsou dvoudílné křídlové. Z tohoto oddílu je průchod do středního nástupního prostoru, v němž jsou také skříně nízkonapěťových a pneumatických částí hlavního vypínače a odpojovačů sběračů. Ve druhé polovině vozu je pak velkoprostorový oddíl pro cestující a zadní nástupní prostor s buňkou WC a průchozím čelem.

Stanoviště vozu 560.009-3 (30.04.2009 - Sokolnice-Telnice) © Karel Furiš

Elektrický vůz je trakčně zcela samostatný, v případě potřeby je schopen samostatné jízdy. Má dva hnací podvozky se skupinovým pohonem všech náprav. Dva podélně uložené stejnosměrné šestipólové sériové trakční motory typu MT 4934-6 napájené z transformátoru přes antiparalelní tyristorové regulátory a diodové usměrňovače pohánějí prostřednictvím kloubových hřídelů a převodovek dvojkolí přilehlého podvozku. Brzdové zařízení vozu tvoří brzdy samočinná tlaková pro elektrický vůz a pro vlak, přímočinná, elektrodynamická, jež slouží jako hlavní provozní brzda, a ruční, která působí na dvojkolí předního podvozku.

Vložený vůz řady N 488.0 (dnes 060) byl původně v projektu označen jako Bam-e. V půdorysu je rozčleněn na dva velkoprostorové oddíly pro cestující se středovým a dvěma koncovými nástupními prostory. Vnější dveře do středového nástupního prostoru jsou zdvojené, ale jinak stejné konstrukce jako ostatní (jejichž popis byl uveden výše) . V nástupních prostorech na koncích vozu jsou umístěny WC a umývárny; čela vozů jsou průchozí. Vozy jsou vybaveny ruční brzdou.

Stanoviště řídicího vozu Ř 487.0001 (1966 - Studénka) - snímek: VÚKV 

Řídicí vůz řady Ř 488.0 (původně Bam-ře) se do současné doby nezachoval, takže se o něm zmiňuji jen pro úplnost. Jeho půdorysné uspořádání vycházelo z uspořádání vozu vloženého. Jedna polovina byla naprosto stejná a ve druhé se nacházel menší oddíl (pro 32 cestujících), přední nástupní prostor s buňkou WC a kabina strojvedoucího, v zásadě shodná s kabinou ve voze elektrickém, avšak bez vnějších dveří. Hmotnost řídicího vozu byla o 2 tuny vyšší než vozu vloženého.

Tady si dovolím vsuvku o osudu obou řídicích vozů: Prototypové jednotky jezdily spřaženy svými řídicími vozy až do roku 1985, kdy ve stanici Malacky vyhořel vůz Ř 488.0001, byl zrušen a druhý řídicí vůz (na rozdíl od vozů vložených na předním čele vybavený jen vlakovými spojkami a navíc neprůchozí) musel být jako nepotřebný vyřazen. V roce 1987 byl vůz Ř 488.0002 vlastními silami LD Brno dolní rekonstruován (také s použitím části vyhořelého Ř 488.0001) na vložený, který byl označen N 488.054II a dnes má číslo 060.054-4.

Typový výkres vozů elektrické jednotky řady 560 © ČKD Vagonka - ZOBRAZ!

Koho tento (záměrně) stručný popis neuspokojí, najde dostatek technických podrobností v odkazech uvedených na konci. Vnější vzhled a vnitřní vybavení jednotek vám přiblíží typový výkres a fotografie, které naleznete v textu a zejména v připojené galerii. Základní technické a výrobní údaje sériových jednotek ukazuje tato tabulka:

Základní technické údaje
EV
VV
EJ
označení původní
SM 488.0
N 488.0
-
označení současné
560
060
-
označení tovární
787
788
EMV 25
rozchod
1 435 mm
napájecí systém
25 kV/50 Hz
uspořádání dvojkolí
B'B'
2'2'
B'B'+2'2'+2'2'+2'2'+B'B'
trvalý výkon
840 kW
-
1 680 kW
maximální rychlost
110 km/h
počet míst k sezení
48
80
336
počet míst k stání
48
80
336
hmot. ve službě prázdný
68,0 t
37,0 t
247,0 t
hmot. ve službě obsazený
75,7 t
47,8 t
295,0 t
délka přes nárazníky
24 500 mm
24 500 mm
122 500 mm
výrobce vozové části
Vagonka Tatra Studénka
výrobce elektrické části
MEZ Vsetín
roky výroby
1966. 1970 - 1971
počet kusů
34
52
17
vysvětlivky:
EV – elektrický vůz
VV – vložený vůz
EJ – elektrická jednotka (v základním složení: EV + VV + VV + VV + EV)
Provoz

Obě prototypové i první sériové jednotky řady SM 488.0 byly zařazeny do lokomotivního depa Brno dolní (které mělo posléze celkem 9 jednotek), z další výroby pak osm jednotek dostalo RD Bratislava. Brněnské jednotky jezdily na tratích Brno - Havlíčkův Brod, Havlíčkův Brod - Čáslav, Havlíčkův Brod - Jihlava a Brno - Bratislava. Bratislavské byly nasazeny na tratích Nové Zámky - Komárno, Bratislava - Štúrovo a Bratislava - Brno. Zatímco brněnské jednotky zůstaly v místě svého původního zařazení doposud, bratislavské byly v květnu 1985 převedeny do Trnavy a jejich nasazení se postupně měnilo.

Jednotka 560.019-2/560.020-0 ŽSR v žst. Kúty © Milan Vojtek

K největším změnám v obězích brněnských i trnavských jednotek pak došlo pochopitelně v souvislosti s rozdělením ČSFR a následným vznikem dvou samostatných železničních správ. Brněnské jednotky byly později turnusovány na tratích Žďár nad Sázavou - Brno - Břeclav - Kúty, Brno - Březová nad Svitavou, Brno - Holubice/Blažovice a pak také na trati Brno - Vyškov na Moravě. Trnavské jezdily mezi městy Leopoldov, Trnava, Kúty, Bratislava a Galanta.

V roce 1992 v Brně vyhořely a následně byly zrušeny dva vložené vozy řady 060 a náhradou za ně brněnské depo získalo z Bohumína dva nevyužité vozy řady 063 ze stejnosměrných jednotek řady 460. (Vložené vozy obou řad jsou prakticky shodné a při vzájemné záměně vyžadují jen úpravu elektrického zapojení.) Tyto vozy byly po příslušné úpravě přeznačeny na řadu 060 se zachováním původních inventárních čísel. Později takto přišly z Bohumína další dva a v roce 2002 z Ústí nad Labem ještě šest vozů původní řady 063. To umožnilo brněnskému depu zvýšit kapacitu vlaků vedených jednotkami řady 560 použitím šestivozových souprav. Do konce platnosti GVD 2004/2005 zůstala zachována pouze jediná pětivozová jednotka (560.021-8/022-6), poté už byly všechny provozovány jako šestivozové.

Jednotka řady 560 u Hradčan dne 29.5.2004 © Milan Vojtek

Za dobu provozu jednotek řady 560 nedošlo k žádné jejich hromadné komplexní modernizaci. Z dílčích hromadných změn lze pak uvést úpravy, které umožnily obsluhu jednotky jedním strojvedoucím (před tím musela být obsluhována stanoviště strojvedoucího obou elektrických vozů), které proběhly u jednotek ČD v polovině 90. let a u jednotek ZSSK o něco později. Ve stejném období byly brněnské jednotky vybaveny vlakovým rozhlasem s automatickým hlášením stanic a možností informování cestujících o mimořádnostech v dopravě. Podobná úprava u slovenských jednotek se neosvědčila (mj. pro krádeže reproduktorů!) a byla zrušena. Určitými úpravami během provozu prošly vozy prototypových jednotek, především v zájmu jejich sjednocení s jednotkami sériovými.

Komplexnější modernizace jednotek řady 560 byly zpočátku provedeny pouze ojediněle a týkaly se jednotek 560.027-5/028-3 ČD (Pars Šumperk 1994) a 560.017-6/018-4 ŽSR/ZSSK (ŽOS Vrútky 1995). Jejich popis však, stejně jako rozbor dílčích konstrukčních změn provedených na jednotkách řady 560 ČD a ZSSK během jejich provozu, přesahuje možnosti i účely tohoto pojednání. Brněnské jednotky jsou v posledních letech dílčím způsobem postupně modernizovány v dílnách společnosti Pars nova Šumperk.

Jednotka 560.003-6/560.004-4 jako Os 4924 Kúty - Žďár nad Sázavou (25.09.2004 - Brno hl.n.) © PhDr. Zbyněk Zlinský

K současnému využití elektrických jednotek řady 560 u obou železničních správ, které je dnes vlastní, lze konstatovat, že své úkoly v příměstské a regionální železniční osobní dopravě plní v zamýšleném rozsahu a (po odstranění některých přetrvávajících konstrukčních nedostatků a provozních potíží) také relativně bez problémů. ČD dosud neplánují jejich náhradu vozidly novějšími (s výjimkou starších poněkud mlhavých úvah ČD o nákupu dvousystémových jednotek, vycházejících z konstrukce stejnosměrných jednotek řady 471, jaké už mezi tím objednala ZSSK), takže ještě i v příštích letech budou na svých výkonech zřejmě nezastupitelné.

Značně jiná je situace u ZSSK, která jejich provoz utlumuje a dokonce jednu šestivozovou jednotku odprodala Českým drahám. Na stránce věnované jednotkám brněnským o tom najdeme poznámku ze dne 15.11.2008: V uplynulých dnech nastala u jednotek řady 560 zásadní událost. Do DKV Brno byla dodána jedna jednotka řady 560 odkoupená od slovenské společnosti ZSSK, konkrétně se jedná o vozy 560.015 + 063.352 + 063.353 + 063.362 + 063.365 + 560.019. Vozy byly přepraveny naráz s příjezdem do Brna 9.11.2008. Vozy jsou administrativně vedeny pod DKV Brno od 1.11.2008. Vozidla ale hned tak v pravidelném provozu neuvidíme. Prvně musí zavítat do PARS Šumperk na potřebné úpravy a celkovou modernizaci. Uvedení do pravidelného provozu tipuji v druhé polovině roku 2009.
 
Elektrický vůz 560.026-7 v čele Os 4760 do Letovic (25.09.2004 - Brno hl.n.) © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Abych ve svém článku náhodou nezafixoval stav, který se může velice rychle změnit, v otázce současného provozu jednotek řady 560 vás odkáži na průběžně aktualizované zdroje: Momentální dislokaci jednotek ZSSK najdete tady a jejich oběhy zde. O současném stavu, řazení, obězích a dalších provozních událostech jednotek ČD informuje už výše citovaná specializovaná stránka. Sohrnné přehledy za oba dopravce a postřehy z provozu jsou uvedeny také tady.
Několik slov závěrem
V souvislosti s tím, co jsem psal v úvodní části k tomuto seriálu, může po přečtení článku tohoto leckoho napadnout námitka, že elektrická jednotka dnešní řady 560 vlastně jednotkou není, ale jedná se o elektrický vlak. Nebude mít nepravdu, protože tato řada skutečně některé základní znaky elektrické jednotky nenese. Nejenže je provozně rozpojitelná, ale její hnací vůz je vlastně samostatný elektrickým vozem schopným sólové jízdy. Smiřme se s tím, že realita není nikdy černobílá a vše se do vymezených škatulek prostě přesně nevejde.
 
560.024-2 sólo na odjezdu z Břeclavi dne 31.7.1995 © Milan Vojtek
 
Na sám závěr si opět dovolím zdůraznit, že tato má stať nemá být vyčerpávajícím pojednáním o dotčených vozidlech, ale jen přiměřeně stručnou informací pro ty čtenáře, kteří o nich vědí málo nebo vůbec nic. Potřebné podrobnosti může každý zájemce najít v dostupných zdrojích, z nichž ty hlavní uvádím v odkazech. K rozšíření našich obzorů či upřesnění a opravě mého textu může zajisté přispět také diskuse.
Poděkování:

Připojená galerie snímků by nebyla tak bohatá ani zajímavá, kdyby se Milan Vojtek neponořil do svého archivu, Karel Furiš krom obdobného počinu navíc neabsolvoval cestu po „červených“ tratích jen proto, aby pořídil na mé přání snímky interiéru jedné z jednotek, a vše iniciativně nedoplnil Stanislav Plachý. Takže jim všem patří můj neskonalý dík.

Jednotka 560.013-5 + 060.051-0 + 060.031-2 + 060.049-4 + 560.014-3 jako Os 2603 Kúty - Trnava (02.09.2006 - Kúty) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Prameny a odkazy:
  1. "Atlas vozidel - Elektrické vozy a jednotky ČD a ZSSK", kolektiv autorů, M-Presse s.r.o., Zlín 2003
  2. "Malý atlas lokomotiv … ", kolektiv autorů, Gradis Bohemia s.r.o., Praha 2002, 2003, 2004, 2006, 2007, 2009
  3. Elektrická jednotka řady 560 (SM 488.0)
  4. Řada SM 488.0
  5. Z historie elektrických jednotek ČSD a ČD, a.s.
  6. Elektrická jednotka 560 - Wikipedie, otevřená encyklopedie
  7. Elektrické jednotky
  8. Elektrická jednotka 560 (SM 488) - Pantograf
  9. Elektrické jednotky ř. 560
  10. Pantograf ř. 560
  11. Modernizace elektrické jednotky řady 560
  12. Stránky o elektrických jednotkách řad 460 a 560
  13. Příměstská elektrická jednotka řady 560

Titulní snímek Jednotka 560.027-5/560.028-3 přijíždí 25.8.2007 do Břeclavi jako Os 4609 Žďár n.S. - Břeclav
 © PhDr. Zbyněk Zlinský

PhDr. Zbyněk Zlinský


Galéria k článku

Počet: 120     Stránky: / 4        

Foto 560.001/2 focený ze 350 v Brně v červnu 1995 © Mil ...

Foto 560.001/2 jako MOs 4910 v Břeclavi dne 13.2.1996 © ...

Foto Jednotka 560.001/2 při noclehu v Břeclavi dne 1.3. ...

Foto Prototypové čelo 560.001 bylo jeden čas jako zálož ...

Foto 560.001 zaskakuje za jedno z čel soupravy 560.007/ ...

Foto 01.05.2004 - Brno hl.n.: jednotka 560.001-2 + 060. ...

Foto 01.05.2004 - Brno hl.n.: elektrický vůz 560.001-2 ...

Foto 01.05.2004 - Brno hl.n.: vložený vůz 060.007-2 na ...

Foto 01.05.2004 - Brno hl.n.: vložený vůz 060.007-2 na ...
nasledujúce obrázky »




Súvisiace odkazy

Diskusia

Pozn.: Názory diskutujúcich sa nemusia zhodovať s názormi VLAKY.NET.

Ak chceš pridať diskusný príspevok, musíš byť prihlásený.

» Pridaj diskusný príspevok s obrázkom

Príspevky: 61     Stránky: / 4     Výpis:    
» maxipes Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 5 046 13.5.2013 19:39
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Elektrické jednotky na našich kolejích: řada 560

Re: JirkaKraťas - obouproudé soupravy

Ano, četl jsem o tom také. To bychom bývali velice uvítali např. na trati Kolín - Havlíčkův Brod, kde bohužel žádné jednosystémové vozidlo neprojede Kutnou Horou. Jen bych poznamenal, že ten měničový vůz by nemohl nést označení U 488.0, protože písmeno U značilo úzhorozchodné vozidlo.

Soupravy 460 a 560 mám velmi rád pro jejich pohodlná sedadla a klidnou jízdu. Je to velký rozdíl oproti Lochneskám alias Žabotlamám. Myslím, že kdyby se byl realizoval ten měničový vůz a jeden vůz třeba zařídil jako 1. tříta, případně se vybavil bufetem, byly by schopné jezdit i jako docela komfortní rychlík.

» vlakovak Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 0 17.11.2009 11:08
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Elektrické jednotky na našich kolejích: řada 560

mne sa na nom nepači že ma kožene sedadla a latkovych je malo aže maju graffity inač su suprove

» Zbyněk Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
ČLEN REDAKCIE
Príspevky: 42 231 19.6.2009 18:29
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: zaujímavé, koľko farieb malie tie panťáky....

To jsem rád, že si toho někdo všiml. Řekl bych, že je to asi naše vůbec nejpřebarvovanější řada - v galerii několik variant nátěrů (z počátků provozu) dokonce ještě chybí.

» novinar Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 383 18.6.2009 1:48
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Elektrické jednotky na našich kolejích: řada 560

zaujímavé, koľko farieb malie tie panťáky....

» šlapetko Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 0 3.6.2009 21:01
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Elektrické jednotky na našich kolejích: řada 560

České_dráhy: domovská jednotka HDV 560 je Stredisko prevádzky Leopoldov pracovisko Trnava, a čo sa týka údržby tak tú (ne)vykonáva SRT Bratislava vých.

» JirkaKraťas Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 154 1.6.2009 20:55
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Elektrické jednotky na našich kolejích: řada 560

Johny Pall: Co se týče jednotek řady 460, tak původně měly být dvousystémové, přičemž elektrická výzbroj pro střídavý napájecí systém měla být ve vložených vozech přilehlých k hnacím vozům - ty údajně měly být označeny U 488.0 (písmeno U mělo znamenat usměrňovací). Prostřední vložený vůz měl být klasický N 488.0. Z toho nakonec sešlo a ke stejnosměrným hnacím vozům byly vyrobeny klasické vložené vozy a tak vznikly jednotky EM 488.0, respektive dnešní 460, jak je známe dnes ze stejnosměrných tratí. Kdyžtak ať mě někdo doplní.

» České_dráhy Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 610 28.5.2009 23:00
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Elektrické jednotky na našich kolejích: řada 560

V Trnavě depo není, ale podle oběhů ... se v Trnavě dělá údržba ... a domovským "depem" je Trnava ....

Zajímavé ...

» matus7532 Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 2 912 28.5.2009 17:31
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Elektrické jednotky na našich kolejích: řada 560

Johny_Pal

v Trnave uz depo nie je

» Johny_Pal Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 1 584 28.5.2009 0:32
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Elektrické jednotky na našich kolejích: řada 560

Ano, mal som moznost sa viest v tychto supravach (Trnavskych pantakoch) teda rusni 560 a vozni 060 na trati 116 (Trnava - Kúty).. je tam maximalna tratova rychlosť 80 km/h na ktoru su pekne stavane... No ked sa to vezme v Trnavskom depe je asi riadny bordel, lebo to vidiet na tych voznoch ake su doondene, nemyslim tym, ze docarbane, ale ze upratovacky tam uz asi riadne dlho neboli, zrejme ako to bolo v Cadciansko depe, ked 020 (Bix) boli tiez upratovane raz za rok a 830ky tiez... Ale k tej Trnave som chcel napisat to, ze starost o tie vozne je biedna ako aj v Blave, najviac co som si vsimol bolo postarane v Ziline v Zilinskom depe, tam tie vozne boli relativne ciste oproti tamtym...
Co sa tyka radov 560 + 060 resp. 460 + 063, vsetko to bolo myslene velmi dobre az na jeden maly detail, ktory niekto prehliadol, ze mohli chodit len ako v base, na vyhradenych okruhoch a nie po celom uzemi Slovenska... mozno by nebol od veci skusit aspon jednu jednotku prerobit na dvojsystemovku aspon.. no nie? Alebo mi zase niekto napise,ze zybtocne viest mrtvu vahu ako som sa tu uz od kolegov dozvedel :-D ...
Ale aspon viem aky je rozdiel medzi 560kou a 460kou, ked do nej sadnete... v 460ke trafo v kabine nebrni, kdezto v 560ke ho je pekne pocut...
Mal som moznost viest sa aj v Kosickych 460kach z Kysaku do Prešova, tiez to bolo v ubohom stave a dokonca sme sa z jednej stanice dost tazko rozbiehali s velkym rikotom motora... sranda s pantakmi...
Takze tak... nie su to spatne vlaky, no mne sa viac pacia klasicke supravy... hlavne Laminatky s voznami Bdtmee

» Alfi Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 0 27.5.2009 23:05
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Elektrické jednotky na našich kolejích: řada 560

Aj tak majú viac najazdené po likvidácii S , z názvu respúbliky Čechoslovackej...
Aj čo sa týka rokov prevádzky.

nasledujúce príspevky »