Značení našich železničních hnacích vozidel (3)

27.7.2008 12:00 PhDr. Zbyněk Zlinský

Značení našich železničních hnacích vozidel (3)

Závěrečná část tohoto miniseriálu si klade za cíl opět zjednodušenou formou objasnit podstatu značení hnacích (a některých dalších) vozidel tzv. mezinárodní, v podobě, jaká se užívá v České republice po datu 14.2.2007. Možná ovšem budu muset v dohledné době popřít začátek tohoto odstavce a navázat ještě jedním dílem, neboť, jak si ukážeme v textu, cosi se ještě nedotáhlo do konce.

 

 


Jak jsem se zmínil už minule, dne 1.1.1971 vydala UIC (L’Union Internationale des Chemins de fer) vyhlášku 438-3 Značení hnacích vozidel (Marquage d'identification du matériel moteur), kterou bylo zavedeno mezinárodní dvanáctimístné numerické označování. To bylo pro naše podmínky redukováno na národní značení sedmimístné. Celé dvanáctimístné mezinárodní značení se na našich hnacích vozidlech prakticky nepoužívalo, jako první už z výroby si je sem dovezly jednotky "řady" 680. Krom toho se (avšak nepříliš důsledně) objevilo na lokomotivách řad 371 a 372 (což souviselo s jejich určením pro provoz do Německa) a sporadicky také na některých dalších (řady 150 a 151).

I když jsem měl původně v úmyslu vysvětlit tady jeho princip, nakonec jsem se od tohoto záměru rozhodl z praktických důvodů upustit. Tento můj seriálek si totiž neklade ambice být teoretickým či historickým pojednáním na dané téma, ale pouze objasnit zájemcům o železnici význam číslíček a písmenek, která mohou vidět na objektech svého laického zájmu. A původní dvanáctimístné značení UIC na našich lokomotivách či jiných vozidlech až na výše uvedené výjimky vidět nemohli. Zato od loňského roku jsou nejen hnací vozidla, ale též přípojné, vložené a řídicí vozy v České republice opatřovány poněkud odlišným značením novějším, o němž právě bude tento článek. 

Dne 11.8.2006 přijala Komise Evropských společenství rozhodnutí  č. 2006/920/ES o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „Provoz a řízení dopravy“ transevropského konvenčního železničního systému (TSI) s účinností od 14.2.2007. Tato závazná norma zavádí mimo jiné výhradně dvanáctimístné značení železničních vozidel, ovšem v případě vozidel hnacích v poněkud odlišné podobě, než stanovila zmíněná vyhláška UIC. Ing. Martin Roubal ve svém článku pro Železničář č. 22/2007 (viz odkaz níže) k tomu napsal:
 
Bod 4.2.2.3 TSI a v návaznosti na něj přílohy P až P 14 pak podrobně stanovují nový způsob označování vozidel. Nově se zavádí jednotně pouze dvanáctimístné označení, které musí být na všech vozidlech vyrobených, rekonstruovaných či modernizovaných po dni účinnosti, tj. po 14. únoru 2007. Ostatní vozidla musejí být nově přeznačena do 31. prosince 2014. Na rozdíl od vyhlášky UIC 438-1, zabývající se značením osobních vozů a kterou TSI prakticky převzaly, je značení hnacích vozidel od Vyhlášky UIC 438-3, podle které byla hnací vozidla doposud označována, částečně odlišné. TSI jako vyšší právní norma má přednost, a proto musí být značení hnacích vozidel, přípojných, vložených a řídicích vozů upraveno.
 
Dvanáctimístné numerické značení zavedené touto normou má obecně tuto strukturu:
 
číslice
význam
první a druhá
typ vozidla a označení interoperability
třetí a čtvrtá
číselný kód země registrace vozidla
pátá až osmá
technická charakteristika vozidla
devátá až jedenáctá
pořadové číslo vozidla
dvanáctá
kontrolní číslice

Součástí značení se stávají také dvě skupiny písmen, jak bude uvedeno níže.

Aniž bychom se zde hlouběji pouštěli do analýzy praktické aplikace ustanovení TSI o značení hnacích vozidel na naše podmínky, zdůrazníme zde pouze dva její z našeho laického pohledu důležité aspekty:

  1. Národní označení vozidel na čelech a v případě litých tabulek či prosvětlených ploch i na bocích zůstává zachováno.
  2. Označení na bocích musí být podle TSI, a to buď jako „doplňkové“ (ve skutečnosti však hlavní) v případě litých tabulek či prosvětlených ploch, nebo jediné v případě jeho provedení barvou či samolepicí fólií.

Úplné označení vozidla podle TSI v našich podmínkách vznikne tím, že národnímu značení se předsadí dvě skupiny písmen a pět číslic. Ukažme si to schématicky v tabulce (když strukturu označení vidíme v příkladu skutečného provedení na titulním snímku):

část
písmena
význam
úprava
podle
TSI
první skupina
abecední kód země registrace vozidla
druhá skupina
zkratka provozovatele
číslice
význam
první
typ vozidla
druhá
bližší určení typu vozidla
třetí a čtvrtá
číselný kód země registrace vozidla
pátá
doplňková číslice
původní
národní
značení
šestá
druh vozidla
řada
vozidla
sedmá a osmá
konstrukční skupina
devátá až jedenáctá
inventární číslo
dvanáctá
kontrolní číslice

Podívejme se nyní na jednotlivé části tohoto značení podrobněji:

Abecední kód země registrace vozidla (první skupina písmen)

Zkratka, která na tuto pozici náleží, je shodná s automobilovou mezinárodní poznávací značkou země, v níž je dané vozidlo registrováno. V případě vozidel registrovaných v České republice jsou to tedy písmena CZ, pro Slovensko platí SK. Celá skupina písmen se od zbytku označení výrazně liší podtržením.

Zkratka provozovatele (druhá skupina písmen)

Zkratky k okamžiku vydání rozhodnutí validních provozovatelů jsou uvedeny přímo v příloze TSI, avšak v zásadě vycházejí z kodifikace UIC, ev. OSŽD. V případě Českých drah jsou to písmena ČD, pro Slovensko jsou uvedeny zkratky ZSSK a ŽSR. Pro zajímavost si můžeme uvést všechny zkratky, které jsou v kodifikaci UIC uvedeny pro Českou republiku a Slovenskou republiku:
 
zkratka
název
poznámka
Česká republika
CD
České dráhy, a.s.
 
CD-P
České dráhy, a.s. - passenger sector
jen rezervováno
CDC
ČD Cargo, a.s.
 
DBV-ITL
DBV-ITL
 
TSS
Tratova Strojni Spolecnost A.S.
 
Viamont
Viamont a.s.
 
UNIDO
UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o.
 
Viamont Cargo
Viamont Cargo a.s.
 
Slovenská republika
ŽSR
Železnice Slovenskej Republiky
 
ZSSK
Železnicná spolocnost’ Slovensko, a.s.
 
ZSSK-Cargo
Železnicná spolocnost' Cargo Slovakia, a.s.
 
SZDS
Slovenska Zeleznicna Dopravna Spolocnost a.s.
 
LOKO RAIL
LOKO RAIL a.s.
 
PSZ
Prvá Slovenská železnicná, a. s.
 
BRKS
Bratislavská regionálna koľajová spoločnosť, a.s.
 
Pozn.: Zkratky i názvy jsou zde uvedeny ve znění uvedeném v seznamu.

Typ vozidla (první a druhá číslice) 

Vzhledem k tomu, že předmětem našeho zájmu jsou hnací vozidla a řídicí, vložené a přípojné vozy, pak těm přísluší na první pozici číslice 9. (Přesněji řečeno, takovýto byl původní český výklad normy, ve skutečnosti ona devítka označuje hnací vozidlo nebo ucelenou jednotku, což přineslo určitý problém.) Číslice na pozici druhé pak vymezuje typ vozidla přesněji:

číslice
význam
0
vozidlo různé (v ČR historické)
1
elektrická lokomotiva
2
dieselová lokomotiva
3
elektrická jednotka vysokorychlostní
4
elektrická jednotka jiná než vysokorychlostní
5
dieselová jednotka
6
přípojný vůz
7
elektrická lokomotiva posunovací
8
motorová lokomotiva posunovací
9
vozidlo údržby
 
Číselný kód země registrace vozidla (třetí a čtvrtá číslice)
 
Číselný kód země je opět uveden v příloze TSI a je dán kodifikací UIC podle zemí. Pro Českou republiku je to číslo 54, pro Slovensko 56.
 
Doplňková číslice (pátá číslice)
 
Doplňková číslice vlastní věcný obsah nemá, slouží ke sladění našeho národního a mezinárodního označení vozidla. Musí se spočítat tak, aby kontrolní číslice sedmimístného i dvanáctimístného značení byla shodná, avšak nesmí nabýt hodnoty 9 (tedy vybočit z intervalu 0 – 8, který pro její pozici stanoví TSI). Ve skutečnosti však není třeba doplňkovou číslici počítat pro každé vozidlo samostatně, neboť z konstrukce „přídavku“ TSI k národnímu značení plyne, že je společná pro celé skupiny vozidel (tabulka platí pro ČR):
 
typ vozidla
dopl. číslice
skupina vozidel
90
3
historická vozidla (označení v kabině)
91
7
elektrické lokomotivy
92
2
motorové lokomotivy (s výjimkou ř. 705)
93
6
elektrické jednotky vysokorychlostní (všechna vozidla)
94
1
elektrické jednotky ostatní (všechna vozidla)
95
5
motorové jednotky (všechna vozidla) a motorové vozy
96
0
samostatné přípojné a samostatné řídicí vozy
97
-
neobsazeno, nelze použít
98
4
motorové lokomotivy posunovací (ř. 700 - 704 a 799)

Národní značení (šestá až dvanáctá číslice)

O zbytku značení podle TSI, tedy v našem případě národním sedmimístném značení, pojednával předchozí díl tohoto seriálu, takže se k němu vracet už nebudu. Totéž se týká také výpočtu kontrolní číslice, jehož postup je naprosto stejný.
 
* * *
 
České dráhy, a.s, začaly uvádět nové značení do praxe na základě zaváděcího příkazu č.j. 1501/2007-O12/4 ze dne 21.5.2007 s názvem Nové značení hnacích vozidel, přípojných, vložených a řídicích vozů. Příkaz stanoví také časové termíny pro provedení přeznačení, z nichž vyplývá, že nová, modernizovaná a rekonstruovaná vozidla musí být nově označena už při dodání, další pak při periodických opravách, obnovách laku a jiných vhodných příležitostech. Přeznačení se netýká vozidel, u nichž je to výslovně uvedeno, a těch, která nemají být provozována po 31.12.2014.

Už při přípravě aplikace požadavků TSI na podmínky Českých drah se ukázalo, že norma přináší některé jen obtížně řešitelné problémy. Nezná totiž pojmy motorový vůz, přípojný vůz a řídicí vůz coby samostatná vozidla. Proto byly motorové vozy po dohodě s Drážním úřadem zařazeny do skupiny 95 – motorové jednotky a přípojné a řídicí vozy do skupiny 96.

U elektrických lokomotiv posunovacích příslušejících do skupiny 97 vychází zase doplňková číslice 9, což TSI nepřipouští. Proto byla tato vozidla zařazena do skupiny 91, s lišáckým zdůvodněním, že posun přes hranici se nepředpokládá (a vlastně posunem by nakonec nebyl) a vozidla území státu neopouštějící nemusí být striktně označena podle TSI.

V úvodu jsem naznačil, že některé věci týkající se aplikace označení podle TSI v našich podmínkách ještě nebyly dořešeny. Jde především o právě už zmíněné zařazení řídicích, přípojných vozů a vložených vozů. TSI zná pouze dvě kategorie vozidel, kam by jejich zařazení bylo možné:
 
95 - dieselová souprava s nedělitelnými jednotkami (motorový vůz nebo vlečný vůz),
96 - specializovaný přívěsný vůz.
Jestliže České dráhy přiřadily přípojným a samostatným řídicím vozům dvojčíslí 96 údajně po dohodě s Drážním úřadem, buď tomu tak docela nebylo – nebo tento státní orgán později změnil názor. V každém případě dne 4.12.2007 vydal  rozhodnutí, jímž takovýto způsob přeznačování s okamžitou platností pozastavil. Řídicí vozy měly dostat (a také některé už dostaly) skupinu 95, přípojné vozy měly být (a také některé už byly) značeny po vzoru osobních vozů klasické stavby. Problém má být s konečnou platností vyřešen do konce letošního roku. Zatím se dají vidět také přípojné vozy v úplně novém laku bez jakéhokoliv značení podle TSI, tedy jen se zbrusu novým označením národním (zahlédl jsem nedávno jeden takový řady 043).

Na rozdíl od předchozích dvou dílů vám nemohu tentokrát v připojené galerii nabídnout dostatek ilustrací k textu své stati. Je tomu tak proto, že vozidla s novým označením nejsou ještě zcela běžná, a také ne vždy se mi podaří právě záběr boku vozidla s rozeznatelným číslem. Přiznám se, že až na pár výjimek žádný ze snímků k těmto článkům nevznikl cíleně. Dokonce jsem mezi svými snímky nenašel ani jediný s elektrickou jednotkou 471.032 + 071.032 + 971.032, která byla jako první, už z výroby, novým systémem označena.
Prameny a odkazy:
  1. „Dvacet let s 'novým' označením hnacích vozidel“, L.Tomančák, in „Dráha - Ročenka 2007/2008“, NADATUR, Praha 2008
  2. Úřední věstník Evropské unie
  3. Union Internationale des Chemins de fer
  4. „Nové číselné značení hnacích vozidel, přípojných, vložených a řídicích vozů“, M.Roubal, in Železničář 22/2007, České dráhy, Praha 2007
  5. Značení lokomotiv
  6. Označení osobních vozů

Titulní snímek: Označení stroje 150.215-2, Česká Třebová - 23.6.2008 © PhDr. Zbyněk Zlinský

Galéria

Súvisiace odkazy