Rumunsko - CFR
Căile Ferate Române - Rumunske zeleznice, su zeleznicna spolocnost, ktora vykonava 4. najvacsie vykony v osobnej a nakladnej doprave v Europe. Disponuje 11 365 km trati pre osobnu dopravu, ale celkovo bolo v rumunsku vyse 22 000 km kolaji. CFR su momentalne rozdelene na 5 spolocnosti: Călători, Marfă, Infrastructură, Informatică a SAAF.
Prva trat na rumunskom uzemi bola otvorena 20.augusta 1845 medzi transylvanskym mestom Oraviţa a Buziaş-om na brehu Dunaja. Bola dlha 62,5 km a bola urcena na prepravu uhlia z bane v Oraviţi do dunajskeho pristavu. Neskor bola na nej spustena aj osobna doprava. 10.septembra 1868 bola postavena aj Severna stanica v Bucureşti (Gară de Nord - Bucureşti Nord Gr.A)
V 20. rokoch XX.storocia bola otvrena aj fabrika zeleznicnych vozidiel v Arade (dnesna Astra Passangers Arad). Prva dvojkolajna trat bola Bucureşti-Ploieşti-Câmpina v roku 1912. Prva elektrifikovana trat bola Bucureşti - Braşov v roku 1959, zvolena bola sustava 25kV 50Hz.
Pocas komunistickeho rezimu v rokoch 1949 az 1989 bola zeleznica, resp. vtedajsie S.N.C.F.R symbolom rychlej industrializacie socialistickeho rumunska.
V 90.rokoch bol imidz CFR nezavideniahodny, ale od roku 2000 sa plni plan modernizacie a restrukturalizacie CFR, ktorej vysledkom je napriklad najmodernejsi vozidlovy park na balkane a v statoch byvaleho vychodneho bloku, ale aj jedny z najmodernejsich voznov pre nocnu dopravu v Europe, ktore ma vo svojom parku CFR.
V tomto fore sa teda bude diskutovat o tejto krasnej a zaujimavej krajine plnej protikladov z hladiska zeleznic a dopravy...
Odkazy:
Prezentacia CFR v anglickom jazyku: http://en.wikipedia.org/wiki/Caile_Ferate_Romane
Prezentacia CFR vo francuzskom jazyku: http://fr.wikipedia.org/wiki/Caile_Ferate_Romane
Prezentacia CFR v nemeckom jazyku: http://de.wikipedia.org/wiki/C%C4%83ile_Ferate_Rom%C3%A2ne
CFR portal: http://www.cfr.ro
Klub rumunskych zel.fandov: http://www.railwayfan.ro
Fotogaleria CFR railfaneurope.net: http://www.railfaneurope.net/pix/ro/pix.html
mapa siete CFR- http://www.bueker.net/trainspotting/maps_romania.php
http://www.wassertalbahn.ch/unwetter08.html
http://fr.youtube.com/watch?v=lkQljTXJdrA
Chyba bola niekde v dvojkolesi niektoreho z voznov, vlak siel rychlostou vecsou ako 100kmh.
Balkánské investice energetického holdingu ČEZ provázejí soudní spory o stamiliony korun. V minulém roce se začaly soudit rumunské společnosti ČEZ s firmami ze skupiny Rumunských národních drah.
Po dvou letech od vstupu na rumunský trh se ČEZ dostal do většího soudního sporu. Jeho dvě společnosti CEZ Distributie a CEZ Vanzare, které vznikly z distribuční společnosti Electrica Oltenia, se soudí se skupinou státních Rumunských národních drah (SNCFR).
CEZ Distributie žaluje podle výroční zprávy ČEZ firmy ze skupiny rumunského železničního dopravce celkem o 59,8 milionu rumunských lei, což v korunách představuje částku 503 milionů korun. O dalších 46,4 milionu korun se pak CEZ Vanzare soudí přímo s Rumunskými národními drahami. „Žalujeme je kvůli neplacení elektřiny,„ uvádí mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. V současnosti probíhají jednání se skupinou rumunských drah a s jejich vlastníkem. „Jde o podniky vlastněné státem, šance na vyrovnání pohledávek je tedy značná,„ doplňuje Eva Nováková z ČEZ.
Rumunské dráhy mají několik dceřiných firem, které se specializují na osobní dopravu, nákladní dopravu nebo například na správu majetku celé skupiny. Před čtyřmi lety využilo služeb SNCFR celkem 98,7 milionu pasažérů. Železnice zároveň přepravily 62,9 milionu tun nákladu.
(Týden)
totiz rozmyslal som, ci si tam kupovat na kazdu cestu listok, alebo ci kupit InterRail Pass, vacsiu cast sme mali v plane stravit niekde v horach, co by hovorilo v prospech kupovania si listkov na kazdu cestu zvlast, ale zasa s tym InterRail Passom by sa dalo za pomerne slusnu cenu pobehat aj Bukurest, pripadne ist k moru...a okrem toho jak som pozeral tie prezentacie o rumunskych zelezniciach, maju tam vcelku pekne masinky
Cestovať po Rumunsku osobákmi odporúčam, len keď je to nevyhnutné a na kratšie vzdialenosti. Sám zistíš, prečo . Na stredné vzdialenosti cestuj vlakmi accelerat a na dlhé rapid. S rastúcou vzdialenosťou tá cena mierne klesá. Často ani nebudeš mať na výber, napr. aj taká Pannonia je tam vedená ako rapid.
Celkom dobré skúsenosti mám s cestovaním autobusmi, medzi väčšími mestami premávajú slušné vozy. Pozri na http://www.autogari.ro/
aj keď veľa časov je tam neaktualizovaných, na takých 75 % by to malo sedieť.
Chystame sa totiz v lete s partiou do Rumunska a toto by som rad zistil, na ich stranke som nasiel, ze existuje nejaky studentsky listok, ale na zaklade coho vam ho vydaju som nezistil.
A este na take som sa chcel spytat, ze ako som pozeral tam su dosti mastne priplatky za rychliky/IC, vsak? Casto to stoji aj viac ako listok, takze sa asi oplati cestovat osobakmi...
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_6eu.htm
Pětapadesátiletý Ioan Colceriu stál se svým vlakem na nádraží ve městě Odorheiu Secuiesc, když si uvědomil, že si nevyzvednul nějaké dokumenty v nádražní kanceláři. Chtěl si pro ně dojít, ale zapomněl při tom vlak zabrzdit.
Když se souprava bez řidiče vydala na cestu, strojvůdce si mávl na taxíka a po šesti kilometrech svou uprchlou soupravu dohonil. Jenže při naskakování uklouzl a spadl pod kola vozu.
Lokomotiva pak ujela dalších 26 kilometrů, než jí železničáři zastavili. Vyšetřující policista počínání nešťastného strojvůdce komentoval: "Když budete na železnici panikařit, zaplatíte za to životem."
(iDnes)
Železničnú dopravu v Rumunsku ochromil dnes "spontánny štrajk" zamestnancov tamojších železníc CFR, ktorý sa začal ráno o 07.00 h a nebol ohlásený 48 hodín vopred, ako to predpisuje platná legislatíva.
Kým ministerstvo práce označuje protestnú akciu za nezákonnú, odborárski predáci štrajkujúcich ubezpečili o podpore, aj keď podľa vlastných slov štrajk nezorganizovali. Práve preto trvá minister Ludovic Orbana na tvrdení, že ide o ilegálny štrajk.
Príčinou protestnej akcie je patová situácia pri mzdových rokovaniach medzi predstaviteľmi odborov a zástupcami vlády. Obe strany sa vzájomne obviňujú z nekonštruktívnosti, respektíve neústretovosti, ktorá viedla do slepej uličky. Odborári nie sú spokojní s vládnym návrhom zvýšenia miezd, ktorý predpokladá dve etapy zvýšenia platov železničiarov vždy o štyri percentá. Zástupcovia zamestnancov požadovali v dvoch etapách zvýšenie najskôr o 11, potom o ďalších 14 percent. Rokovania medzi sociálnymi partnermi však oficiálne žiadna zo strán neukončila.
1. 2. 2008 11:42:00 | Copyright © SITA 2008
http://www.sme.sk/c/3707874/Madarski-a-Rumunski-zelezniciari-strajkuju.html
This is a GMaps API Mashup of railway network in Romania. The positions of the trains are in an ideal world when there are no delays in their schedule. The idea came from a similar project of our team with SwissRailway Network
Tajemná lesní dráha v Karpatech
Rozlehlými lesy severního Rumunska,nedaleko hranic s Ukrajinou,prochází jedna z posledních dosud fungujících lesních železnic celé Evropy. I dnes,na počátku jedenadvacátého století,tu den co den šplhají hlubokými údolími pohoří Maramures vláčky po kolejích o rozchodu pouhých 760 mm...
Vprvní polovině minulého století byly podobné lesní dráhy v hojném počtu stavěny v Maďarsku,Rumunsku,na Zakarpatské Ukrajině,na Slovensku i jinde. Některé z nich sloužívaly i k pravidelné osobní dopravě,jejich hlavním posláním však byla doprava vytěženého dřeva z horských lesů do údolí,k pilám a na »velkou« dráhu.. Z hlavní dolní stanice se většinou údolím táhla páteřní trať,ze které vedly odbočky do údolí postranních. Celková délka takovéto »pavučiny« v nejednom případě přesáhla i stovku kilometrů. I když byly lesní dráhy po dlouhá léta nejvhodnějším způsobem svážení dřeva,drtivá většina z nich do dnešní doby nepřežila. Na těch několika dochovaných úsecích je už většinou provozována »jenom« sezonní turistická doprava.
»Naše« dráha je vššak světlou výjimkou -kromě turistů i místních obyvatel stále vozí i značné množství dřeva. Začíná u dřevokombinátu v městečku Viseu de Sus a vede vzhůru údolím řeky Vaseru. Hlavní trať dnes měří 45 km a končí ve stanici Coman v nadmořské výšce přes tisíc metrů. V provozu je stále i několik kratších odboček. Po celý rok vyráží každý pracovní den brzy ráno vlak (většinou motorový)se šňůrou vozů na dřevo a s partou dřevorubců »na palubě«. V letních měsících jej pokaždé v devět dopoledne (soboty a neděle nevyjímaje)následuje »pára« s turistickou soupravou.
Pokud tedy tou dobou přijdete na nádražíčko, zbývá tak akorát čas koupit si jízdenky,omrknout vagony,vybrat si místo... A už se jede. Nikterak rychle,takže je dost času všechno kolem si pěkně prohlédnout. Jen pozor na saze,z komína mašiny létají kolem vagonků avoku nic moc příjemného. Po průjezdu městečkem,roztaženým několik kilometrů podél řeky,se vláček ponoří do sevřeného údolí. Nádhera. Podél trati se vypínají skály,dole hučí divoká řeka,vodopády z úbočí padají skoro až k trati a mašinka se několikrát pěkně »zapotí« při výjezdech prudkých stoupání, vedených zčásti i třemi tunely.
Přijde jí tedy vhod několik zastávek -nezapomenutelné je třeba dobírání vody hadicí přímo zřeky. Chvíli se také zdrží na nákladištích dřeva, takže cestující mohou sledovat i nakládku do letitých oplenových vozů. Ostatně -i všudypřítomné traktory »lakatoše« a nakladače Volvo mají už leccos za sebou...
Zastávek využívají k nástupům a výstupům i zaměstnanci dráhy a dřevorubci,pořád je tedy kolem vlaku živo.
Skoro po třech hodinách kodrcavé jízdy dorazí vláček na konečnou, pár kilometrů pod Comanem. Máte asi dvě hodinky pauzu před návratem do Viseu. Posádka zatím doplní zásoby palivového dřeva,všude kolem je ho víc než dost,a vy můžete poobědvat z vlastních zásob nebo se třeba projít údolím podél trati. Máte-li štěstí, možná potkáte jednu z roztodivných drezín,které dráha používá,anebo dokonce vracející se motorový vlak se dřevem. Ten cestou posbírá plné vagonky na nákladištích a pak už se jako dlouhatánský had posune dolů k měs-tečku.
Zpáteční cesta »páry« už je o něco kratší,z kopce to jde přece jen rychleji. A znovu vodopády,skály,tunely i dravý říční proud na dně údolí. Pak zase dřevo -celá část Viseu podél řeky připomíná jeden velký dřevosklad či pilu.
A pak už jen poklidný dojezd.. Kdo není líný a vystoupí u depa,bude muset dojít kousek pěšky,ale zato zde uvidí několik dalších zajímavých mašin,motorových vozů nebo drezín -pro železniční fandy hotový ráj.. Zbývá ještě koupit něco na památku ve stanici a pak už si jen utřídit v hlavě zážitky,kterých musíte mít za celý den fůru. Mašinka zatím odjíždí do depa zaslouženě vydechnout,vždyť příští den ona nebo jedna z jejích parních »sester« vyráží znovu....
Co říci na závěr?Přejme této podivuhodné železn