Ázia - Čína a Mongolsko
Cina je jednym z vaznych dodavatelov zel. vozidiel vo svete. Okrem doteraz dominujicich trhov mimo Europy us sa obajvili prvy objednavky na cinske lokomotivy aj z Turecka. Cina dodala v poslednych rokov rozhodujuce mnozstvo lokomotiv aj do Pakistanu. Prve skusenosti boli vsak dost vselijake, niektore sa museli vratit do vyroby kvoli zlomom v hlavnom ráme. Turci veria, ze ich stroje take detske nemoci nebudu mat.
Nove cinske stroje vo Vietname patria medzi tie najsilnejsie na 1000 mm-vom rozchode na svete.
Naopak Cina, (zrejme kvoli zadlzenosti USA voci Cine) podpisala 2 zmluvy s GE a EMD (americke lokomotivky) na dodávku 300 lokomotive pre cinske zeleznice.
ODKAZ 1
ODKAZ 2
Nie je zatial jednoznacne ci nakoniec ide o 300 a 300 lokomotiv, alebo Cinanom sa podarilo spojit (co sa zatial nepodarilo nikomu 
) GE s EMD a spolu dodaju 300 strojov.
V kazdom pripade is o dieselove stroje okolo 6000 HP (konskych sil) s max. rychlostou okolo 120 km/h a napravovymi tlakmi cez 30 t !!!!
Podla sprav EMD stroje budu vyrábane v licencii v fabrike DLoco v Daliane, v Cine.
GE masiny by sa mali vyrábat v licencii vo fabrike: Qishuyan Locomotive and Rolling Stock Works.
Cinska dieselektricka lokomotiva vo Vietname:
http://www.railwaygazette.com/ , 01 June 2006 - CHINA'S MINISTRY of Railways announced on May 9 the go ahead for construction of a 300 km/h passenger railway between Nanjing and Hangzhou, with the aim of starting work by the end of this year.
Due to be completed by 2010, the 251 km line is expected to cost 20·3bn yuan. With the Beijing - Shanghai high speed line and the Shanghai - Hangzhou maglev also due to open in 2010, travel times between the three main cities in eastern China will be cut to around 1 h on each leg of the triangle.
Construction of the direct Nanjing - Hangzhou line will also shorten the journey times between Hangzhou and Beijing, as it will eliminate the present requirement for passengers to travel via Shanghai.
On April 26, the Ministry signed a contract for supply of signalling and train control systems, communications and overhead electrification on the 116 km Beijing - Tianjin high speed line. Worth up to €280m, the contract has been awarded to a consortium of Siemens Transportation Systems, Electrification Engineering Bureau and China National Railway Signal & Communication Corp.
Designed for 350 km/h, this line is due to open in 2008 (RG 3.06 p156), and will form part of the Beijing - Shanghai corridor. It is to be worked by some of the 60-strong fleet of 300 km/h trainsets that Siemens is supplying to Chinese Railways under a €670m contract awarded in November 2005.
* Groundbreaking ceremonies were held on April 28 for the 103·7 km Baihe - Helong line parallelling the North Korean border. Connecting existing lines, it is one of three links needed to create a 1389 km rail corridor between Dalian, Tonghua and Mudanjiang that is intended to revitalise China's northeastern provinces of Liaoning, Jilin and Heulongjiang at a total cost of 12·7bn yuan.
Due to be completed by 2010, the 251 km line is expected to cost 20·3bn yuan. With the Beijing - Shanghai high speed line and the Shanghai - Hangzhou maglev also due to open in 2010, travel times between the three main cities in eastern China will be cut to around 1 h on each leg of the triangle.
Construction of the direct Nanjing - Hangzhou line will also shorten the journey times between Hangzhou and Beijing, as it will eliminate the present requirement for passengers to travel via Shanghai.
On April 26, the Ministry signed a contract for supply of signalling and train control systems, communications and overhead electrification on the 116 km Beijing - Tianjin high speed line. Worth up to €280m, the contract has been awarded to a consortium of Siemens Transportation Systems, Electrification Engineering Bureau and China National Railway Signal & Communication Corp.
Designed for 350 km/h, this line is due to open in 2008 (RG 3.06 p156), and will form part of the Beijing - Shanghai corridor. It is to be worked by some of the 60-strong fleet of 300 km/h trainsets that Siemens is supplying to Chinese Railways under a €670m contract awarded in November 2005.
* Groundbreaking ceremonies were held on April 28 for the 103·7 km Baihe - Helong line parallelling the North Korean border. Connecting existing lines, it is one of three links needed to create a 1389 km rail corridor between Dalian, Tonghua and Mudanjiang that is intended to revitalise China's northeastern provinces of Liaoning, Jilin and Heulongjiang at a total cost of 12·7bn yuan.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/78368/
http://www.railwaygazette.com/ , 01 June 2006 - In late April China's Ministry of Railways held a briefing day which attracted 90 domestic and foreign companies interested in bidding for contracts to design around 200 stations by 2011. Opening up of the station design market began in 2003 with the contract for Beijing's new south station. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/78105/
http://www.railjournal.com/ , 3. Máj 2006 - Čínsko- GERMAN spoločenstvo má vyhraté dohodu zariadiť čínsku- ovo prvú 300km/h líniu s signalizáciou, spojmi, a silovým pomocným zariadením. Spoločenstvo pozostáva z siemens a dve čínština spoločnosti, elektrizácia inžinierstvo byro a čínsky národný železnica signál & komunikácie firma.
116km pasážová línia z Pekingu juhu Tianjin bude mať projekčnú rýchlosť 350km/h, ale vlaky budú operovať v 300km/h. Rovník, ktorý mal by byť dokončený v čase pre olympiáda bol držaný v Pekingu v 2008, je považovaný za skúšobný projekt pre budovanie 12,000km siete určených rýchlych pasážových riadkov. Siemens už má dohodu zásobovať loďstvo 60 300km/h trénuje na operáciu pôvodne na Beijing–Tianjin línii.
Peking južná stanica obora koncom tohoto mesiaca dovoliť to rekonštrukcia ako rýchly terminál pre riadky Tianjin a napokon Shanghai. Yüan 6.3 miliárd ($US 787.5 milión) projekt zapletie stavanie 24- traťová stanica na 26,000m2 stránke. Dielo má urobí byť dokončený budúci rok. Zatiaľ, vlaky použitie Pekingu juhu bude odchýliť sa k trom iným štátom v meste.
China Awards Contract To Equip HS Line
A SINO-GERMAN consortium has won a contract to equip China's first 300km/h line with signalling, communications, and power supply equipment. The consortium consists of Siemens and two Chinese companies, Electrification Engineering Bureau and China National Railway Signal & Communications Corporation.
The 116km passenger line from Beijing South to Tianjin will have a design speed of 350km/h, but trains will operate at 300km/h. The line, which should be completed in time for the Olympic Games being held in Beijing in 2008, is regarded as a pilot project for the construction of a 12,000km network of dedicated high-speed passenger lines. Siemens already has a contract to supply a fleet of 60 300km/h trains for operation initially on the Beijing–Tianjin line.
Beijing South station will close later this month to allow its reconstruction as a high-speed terminal for lines to Tianjin and eventually Shanghai. The Yuan 6.3 billion ($US 787.5 million) project involves constructing a 24-track station on the 26,000m2 site. The work is due to be completed next year. In the meantime, trains using Beijing South will be diverted to three other stations in the city.
116km pasážová línia z Pekingu juhu Tianjin bude mať projekčnú rýchlosť 350km/h, ale vlaky budú operovať v 300km/h. Rovník, ktorý mal by byť dokončený v čase pre olympiáda bol držaný v Pekingu v 2008, je považovaný za skúšobný projekt pre budovanie 12,000km siete určených rýchlych pasážových riadkov. Siemens už má dohodu zásobovať loďstvo 60 300km/h trénuje na operáciu pôvodne na Beijing–Tianjin línii.
Peking južná stanica obora koncom tohoto mesiaca dovoliť to rekonštrukcia ako rýchly terminál pre riadky Tianjin a napokon Shanghai. Yüan 6.3 miliárd ($US 787.5 milión) projekt zapletie stavanie 24- traťová stanica na 26,000m2 stránke. Dielo má urobí byť dokončený budúci rok. Zatiaľ, vlaky použitie Pekingu juhu bude odchýliť sa k trom iným štátom v meste.
China Awards Contract To Equip HS Line
A SINO-GERMAN consortium has won a contract to equip China's first 300km/h line with signalling, communications, and power supply equipment. The consortium consists of Siemens and two Chinese companies, Electrification Engineering Bureau and China National Railway Signal & Communications Corporation.
The 116km passenger line from Beijing South to Tianjin will have a design speed of 350km/h, but trains will operate at 300km/h. The line, which should be completed in time for the Olympic Games being held in Beijing in 2008, is regarded as a pilot project for the construction of a 12,000km network of dedicated high-speed passenger lines. Siemens already has a contract to supply a fleet of 60 300km/h trains for operation initially on the Beijing–Tianjin line.
Beijing South station will close later this month to allow its reconstruction as a high-speed terminal for lines to Tianjin and eventually Shanghai. The Yuan 6.3 billion ($US 787.5 million) project involves constructing a 24-track station on the 26,000m2 site. The work is due to be completed next year. In the meantime, trains using Beijing South will be diverted to three other stations in the city.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/72844/
Máj 3, 2006 - Čínsko- GERMAN spoločenstvo má vyhraté dohodu zariadiť čínsku- ovo prvú 300km/h líniu s signalizáciou, spojmi, a silovým pomocným zariadením. Spoločenstvo pozostáva z siemens a dve čínština spoločnosti, elektrizácia inžinierstvo byro a čínsky národný železnica signál & komunikácie firma.
116km pasážová línia z Pekingu juhu Tianjin bude mať projekčnú rýchlosť 350km/h, ale vlaky budú operovať v 300km/h. Rovník, ktorý mal by byť dokončený v čase pre olympiáda bol držaný v Pekingu v 2008, je považovaný za skúšobný projekt pre budovanie 12,000km siete určených rýchlych pasážových riadkov. Siemens už má dohodu zásobovať loďstvo 60 300km/h trénuje na operáciu pôvodne na Beijing–Tianjin línii.
Peking južná stanica obora koncom tohoto mesiaca dovoliť to rekonštrukcia ako rýchly terminál pre riadky Tianjin a napokon Shanghai. Yüan 6.3 miliárd ($US 787.5 milión) projekt zapletie stavanie 24- traťová stanica na 26,000m2 stránke. Dielo má urobí byť dokončený budúci rok. Zatiaľ, vlaky použitie Pekingu juhu bude odchýliť sa k trom iným štátom v meste.
China Awards Contract To Equip HS Line
A SINO-GERMAN consortium has won a contract to equip China's first 300km/h line with signalling, communications, and power supply equipment. The consortium consists of Siemens and two Chinese companies, Electrification Engineering Bureau and China National Railway Signal & Communications Corporation.
The 116km passenger line from Beijing South to Tianjin will have a design speed of 350km/h, but trains will operate at 300km/h. The line, which should be completed in time for the Olympic Games being held in Beijing in 2008, is regarded as a pilot project for the construction of a 12,000km network of dedicated high-speed passenger lines. Siemens already has a contract to supply a fleet of 60 300km/h trains for operation initially on the Beijing–Tianjin line.
Beijing South station will close later this month to allow its reconstruction as a high-speed terminal for lines to Tianjin and eventually Shanghai. The Yuan 6.3 billion ($US 787.5 million) project involves constructing a 24-track station on the 26,000m2 site. The work is due to be completed next year. In the meantime, trains using Beijing South will be diverted to three other stations in the city.
116km pasážová línia z Pekingu juhu Tianjin bude mať projekčnú rýchlosť 350km/h, ale vlaky budú operovať v 300km/h. Rovník, ktorý mal by byť dokončený v čase pre olympiáda bol držaný v Pekingu v 2008, je považovaný za skúšobný projekt pre budovanie 12,000km siete určených rýchlych pasážových riadkov. Siemens už má dohodu zásobovať loďstvo 60 300km/h trénuje na operáciu pôvodne na Beijing–Tianjin línii.
Peking južná stanica obora koncom tohoto mesiaca dovoliť to rekonštrukcia ako rýchly terminál pre riadky Tianjin a napokon Shanghai. Yüan 6.3 miliárd ($US 787.5 milión) projekt zapletie stavanie 24- traťová stanica na 26,000m2 stránke. Dielo má urobí byť dokončený budúci rok. Zatiaľ, vlaky použitie Pekingu juhu bude odchýliť sa k trom iným štátom v meste.
China Awards Contract To Equip HS Line
A SINO-GERMAN consortium has won a contract to equip China's first 300km/h line with signalling, communications, and power supply equipment. The consortium consists of Siemens and two Chinese companies, Electrification Engineering Bureau and China National Railway Signal & Communications Corporation.
The 116km passenger line from Beijing South to Tianjin will have a design speed of 350km/h, but trains will operate at 300km/h. The line, which should be completed in time for the Olympic Games being held in Beijing in 2008, is regarded as a pilot project for the construction of a 12,000km network of dedicated high-speed passenger lines. Siemens already has a contract to supply a fleet of 60 300km/h trains for operation initially on the Beijing–Tianjin line.
Beijing South station will close later this month to allow its reconstruction as a high-speed terminal for lines to Tianjin and eventually Shanghai. The Yuan 6.3 billion ($US 787.5 million) project involves constructing a 24-track station on the 26,000m2 site. The work is due to be completed next year. In the meantime, trains using Beijing South will be diverted to three other stations in the city.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/72843/
http://www.eurailpress.com/ , 28.04.2006 - Siemens Transportation Systems (TS) má spolu s konzorciálnym partnerom EEB (Electrification Engineering Bureau), CRSC (Čína národný Railway Signal & Communication Corporation) a čínske ministerstvo železníc (Ministry of Railways MoR) zmluva o dodávke a postavenie z | od signálu-, komunikačná technika a zásobovanie elektrickým prúdom pre trať Beiijng–Tianjin podpísal. Nová trať je pilot- a s tým kľúča - projektu pre čínsku tlakovú výš-rýchlosť- železničná sieť. Trať medzi Beijing a Tianjin činí okolo 116 kilometrov a je na centrálnom vedúcom mieste v podniku pripojenom. Železnica - infraštruktúra je pre najvyššiu rýchlosť z | od 350 kilometrov za hodinu a prevádzková rýchlosť z | od 300 kilometrov za hodinu určenú. Spustenie týchto trate plánovalo k štartu olympijských letných olympijských hier 2008. Siemens dodá signál-, doprava - úvodný-, komunikačná technika, zásobovanie elektrickým prúdom a riaditeľstvo a má zodpovednosť pre integráciu systému a celý-menežment projektu. Plán rozvoja čínskeho ministerstva železníc vidí rozsiahle programy na konštrukciu a výstavba z | od Hochgeschwindigkeitsstrecken pred. Až 2020 plánuje Čínu rozširovanie železničná sieť na 100 000 kilometer, z toho pripadne okolo 12 000 kilometer na doprave osôb. V novembri 2005 podpísali Siemens s čínskym ministerstvom železníc zmluva o dodávke z | od 60 vlakov s rýchlosťou z | od 300 kilometrov/h, ktorý sčasti na trati medzi Beijing a Tianjin cestovať má.
Siemens baut im Konsortium chinesische Hochgeschwindigkeitsstrecke
Siemens Transportation Systems (TS) hat zusammen mit den Konsortialpartnern EEB (Electrification Engineering Bureau), CRSC (China National Railway Signal & Communication Corporation) und dem chinesischen Eisenbahnministerium (Ministry of Railways MoR) einen Vertrag über die Lieferung und Errichtung von Signal-, Kommunikationstechnik und Stromversorgungen für die Strecke Beiijng–Tianjin unterschrieben. Die neue Strecke ist das Pilot- und damit ein Schlüsselprojekt für das chinesische Hochgeschwindigkeits-Eisenbahnnetz. Die Strecke zwischen Beijing und Tianjin beträgt rund 116 Kilometer und ist an eine zentrale Betriebsleitstelle angebunden. Die Bahninfrastruktur ist für eine Höchstgeschwindigkeit von 350 Kilometern pro Stunde und eine Betriebsgeschwindigkeit von 300 Kilometern pro Stunde ausgelegt. Die Inbetriebnahme dieser Strecke ist zum Start der Olympischen Sommerspiele 2008 geplant. Siemens liefert Signal-, Verkehrsleit-, Kommunikationstechnik, Stromversorgung und Oberleitung und hat die Verantwortung für die Systemintegration und das Gesamtprojektmanagement. Der Entwicklungsplan des chinesischen Eisenbahnministeriums sieht umfangreiche Programme zum Bau und Ausbau von Hochgeschwindigkeitsstrecken vor. Bis 2020 plant China die Erweiterung des Bahnnetzes auf 100 000 Kilometer, davon entfallen rund 12 000 Kilometer auf den Personenverkehr. Im November 2005 unterzeichnete Siemens mit dem chinesischen Eisenbahnministerium einen Vertrag über die Lieferung von 60 Zügen mit einer Geschwindigkeit von 300 km/h, die zum Teil auf der Strecke zwischen Beijing und Tianjin fahren sollen.
Siemens baut im Konsortium chinesische Hochgeschwindigkeitsstrecke
Siemens Transportation Systems (TS) hat zusammen mit den Konsortialpartnern EEB (Electrification Engineering Bureau), CRSC (China National Railway Signal & Communication Corporation) und dem chinesischen Eisenbahnministerium (Ministry of Railways MoR) einen Vertrag über die Lieferung und Errichtung von Signal-, Kommunikationstechnik und Stromversorgungen für die Strecke Beiijng–Tianjin unterschrieben. Die neue Strecke ist das Pilot- und damit ein Schlüsselprojekt für das chinesische Hochgeschwindigkeits-Eisenbahnnetz. Die Strecke zwischen Beijing und Tianjin beträgt rund 116 Kilometer und ist an eine zentrale Betriebsleitstelle angebunden. Die Bahninfrastruktur ist für eine Höchstgeschwindigkeit von 350 Kilometern pro Stunde und eine Betriebsgeschwindigkeit von 300 Kilometern pro Stunde ausgelegt. Die Inbetriebnahme dieser Strecke ist zum Start der Olympischen Sommerspiele 2008 geplant. Siemens liefert Signal-, Verkehrsleit-, Kommunikationstechnik, Stromversorgung und Oberleitung und hat die Verantwortung für die Systemintegration und das Gesamtprojektmanagement. Der Entwicklungsplan des chinesischen Eisenbahnministeriums sieht umfangreiche Programme zum Bau und Ausbau von Hochgeschwindigkeitsstrecken vor. Bis 2020 plant China die Erweiterung des Bahnnetzes auf 100 000 Kilometer, davon entfallen rund 12 000 Kilometer auf den Personenverkehr. Im November 2005 unterzeichnete Siemens mit dem chinesischen Eisenbahnministerium einen Vertrag über die Lieferung von 60 Zügen mit einer Geschwindigkeit von 300 km/h, die zum Teil auf der Strecke zwischen Beijing und Tianjin fahren sollen.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/72840/
Čína dnes (tj. 1.5.2006) poprvé úspěšně otestovala nový rychlovlak, který jezdí na principu magnetické levitace, a který je vyloženě čínské provenience. V Číně už vlak na principu magnetického polštáře jezdí, ale k jeho výrobě byly použity zahraniční technologie.
Vlak váží zhruba 18 tun, je dlouhý 11,2 metru, široký 2,6 metru a vysoký 3,3 metru. Souprava je schopna pojmout 60 cestujících a vyvinout rychlost 160 kilometrů v hodině.
Zkoušky magnetického vlaku se konaly ve městě Čcheng-tu, což je metropole jihozápadní provincie S'-čchuan. Testování se obešlo bez problémů a vlak při jízdě vykazoval stabilní charakteristiky.
Náměstek ředitele Čang Kchun-lun z ústavu elektrického inženýrství na univerzitě Ťiao-tchung řekl, že náklady na výrobu rychlovlaku nejsou vysoké. Vlak je tedy vhodný i pro městské dopravní systémy. "Úspěšná zkouška vlaku ukazuje, že Čína zvládla technologii magnetické levitace pro vlaky s nižší a středně vysokou rychlostí," řekl Čang.
V Číně už jezdí vůbec první vlak na principu magnetické levitace, který se využívá ke komerčním účelům. Souprava jezdí mezi finančním centrem Šanghaje a jeho přilehlými letišti. K výrobě tohoto vlaku ale byla použita německá technologie.
Technologie magnetické levitace využívá silných magnetických článků, jejichž odpor vlak při provozu mírně nadzdvihne, takže souprava je schopna vyvinout vyšší rychlost.
Čínská vláda už dříve oznámila, že připravuje druhou rychlodráhu na principu magnetické levitace, který spojí Šanghaj s letoviskem Chang-čou. Vlak na této trase bude schopen vyvinout rychlost až 450 kilometrů v hodině a celý projekt by měl stát 35 miliard jüanů (asi 100 miliard Kč). U tohoto projektu, který by měl být hotov do roku 2010, však zatím není jasné, jakou bude využívat technologii.
Největším problémem je však v Číně elektrická energie, která je pro provoz nutná. Technologicky nejrychleji se rozrůstající země světa nestačí vyrábět dostatek elektřiny, a tak musí v některých částech země dodávky omezovat.
(Novinky)
Vlak váží zhruba 18 tun, je dlouhý 11,2 metru, široký 2,6 metru a vysoký 3,3 metru. Souprava je schopna pojmout 60 cestujících a vyvinout rychlost 160 kilometrů v hodině.
Zkoušky magnetického vlaku se konaly ve městě Čcheng-tu, což je metropole jihozápadní provincie S'-čchuan. Testování se obešlo bez problémů a vlak při jízdě vykazoval stabilní charakteristiky.
Náměstek ředitele Čang Kchun-lun z ústavu elektrického inženýrství na univerzitě Ťiao-tchung řekl, že náklady na výrobu rychlovlaku nejsou vysoké. Vlak je tedy vhodný i pro městské dopravní systémy. "Úspěšná zkouška vlaku ukazuje, že Čína zvládla technologii magnetické levitace pro vlaky s nižší a středně vysokou rychlostí," řekl Čang.
V Číně už jezdí vůbec první vlak na principu magnetické levitace, který se využívá ke komerčním účelům. Souprava jezdí mezi finančním centrem Šanghaje a jeho přilehlými letišti. K výrobě tohoto vlaku ale byla použita německá technologie.
Technologie magnetické levitace využívá silných magnetických článků, jejichž odpor vlak při provozu mírně nadzdvihne, takže souprava je schopna vyvinout vyšší rychlost.
Čínská vláda už dříve oznámila, že připravuje druhou rychlodráhu na principu magnetické levitace, který spojí Šanghaj s letoviskem Chang-čou. Vlak na této trase bude schopen vyvinout rychlost až 450 kilometrů v hodině a celý projekt by měl stát 35 miliard jüanů (asi 100 miliard Kč). U tohoto projektu, který by měl být hotov do roku 2010, však zatím není jasné, jakou bude využívat technologii.
Největším problémem je však v Číně elektrická energie, která je pro provoz nutná. Technologicky nejrychleji se rozrůstající země světa nestačí vyrábět dostatek elektřiny, a tak musí v některých částech země dodávky omezovat.
(Novinky)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/72464/
O tomtéž, co už dal Jakub trochu jinak:
Ve výbavě vlaku do Lhasy budou i kyslíkové masky
Ve vlaku na trase ze Si-ningu, metropole čínské severovýchodní provincie Čching-chaj, do tibetské Lhasy bude pasažérům k dispozici také lékařský tým a kyslíkové masky.
Informovala o tom včera agentura Nová Čína s tím, že zkušební provoz bude zahájen už 1. července.
Kyslík bude ve vlaku rozváděn systémem podobným klimatizaci, navíc bude v maskách pod sedadly. V každém vagónu bude po jednom lékaři a zdravotní sestře, na něž se cestující mohou obrátit, pokud se u nich projeví tzv. výšková nemoc.
Unikátní železnice „na střeše světa“ měří 1956 km, z čehož 960 km povede ve výšce kolem čtyř tisíc metrů nad mořem. V nejvyšším bodě se koleje vyšplhají až do 5072 m, což je o nejméně 200 metrů výše, než železnice v peruánských Andách - považovaná dosud za nejvyšší trasu.
(Právo)
Ve výbavě vlaku do Lhasy budou i kyslíkové masky
Ve vlaku na trase ze Si-ningu, metropole čínské severovýchodní provincie Čching-chaj, do tibetské Lhasy bude pasažérům k dispozici také lékařský tým a kyslíkové masky.
Informovala o tom včera agentura Nová Čína s tím, že zkušební provoz bude zahájen už 1. července.
Kyslík bude ve vlaku rozváděn systémem podobným klimatizaci, navíc bude v maskách pod sedadly. V každém vagónu bude po jednom lékaři a zdravotní sestře, na něž se cestující mohou obrátit, pokud se u nich projeví tzv. výšková nemoc.
Unikátní železnice „na střeše světa“ měří 1956 km, z čehož 960 km povede ve výšce kolem čtyř tisíc metrů nad mořem. V nejvyšším bodě se koleje vyšplhají až do 5072 m, což je o nejméně 200 metrů výše, než železnice v peruánských Andách - považovaná dosud za nejvyšší trasu.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/71469/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/71454/
Lekársky tím a kyslíkové masky budú k dispozícii vo vlaku, ktorý už čoskoro spojí oblasť Tibetu s ostatným čínskym územím. Lekári a zdravotné sestry by sa mali postarať o pasažierov, u ktorých sa prejaví výšková choroba. Z rovnakého dôvodu bude na trati, kde sa začne premávať v júli, pre každého z cestujúcich pripravená kyslíková maska.V najvyššom bode trate sa vlak vyšplhá do 5072 metrov nad morom. Obrancovia tibetskej kultúry sa obávajú, že železnica posilní prílev etnických Číňanov.
(http://www.sme.sk/c/2689034/Vo-vlaku-do-Tibetu-bude-kyslik.html )
(http://www.sme.sk/c/2689034/Vo-vlaku-do-Tibetu-bude-kyslik.html )
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/71450/
April 20, 2006 - HONG Kongska Mass Transit Railway Corporation (MTRC) a Kowloon-Canton Railway Corporation (KCRC) sú spojiť sa pri príprave na možnú integráciu s pevninou čínskymi- ovo železnicami. Za podmienok vyhlásenia porozumení podpísaný minulý mesiac, MTR bude platiť $HK 4.25 miliárd ($US 547 milión) pre 50- ročný vystrojený súhlas a železničné aktíva z KCRC, s iným $HK 7.79 miliárd pre majetok balí. Nad život súhlasu, MTRC bude ponúknuť KCRC fixnú jednoročnú platbu $HK 750 miliónu, plusu jednoročná variabilná platba založený na výnosoch generovaných z KCRC železnice a železnice- súvisiace operácie. Zlúčená spoločnosť bude zodpovedná za manupuláciu a údržba KCRC- ovo transportného biznis, a musieť financovať všetké operačné investičné výdaje v priebehu súhlasu. KCRC- ovo trvajúce dlh záväzky budú zostať s spoločnosťou. Majetkový aspekt dohody znamená MTRC bude získať majetkové vývojové práva vedľa východnej železnice, mamičky na Shan železnici, ľahká železnica, a Kowloon južné spojenie, a tiež majetky, investičný pokrvný východnej železnici a ľahkej železnici aktuálnej držaný KCRC, a KCRC- ovo existujúce a termínové majetkové vývojové práva. Početný cestuje chystať sa urobiť pád, s druhou internátnou dávkou pre cestujúci vymeňujúce medzi dvomi sieťami zrušili. To je vymáhal tieto redukcie budú financovaný tým, čo MTRC hovory "zlúčenie synergisti". Zámena medzi MTRC a KCRC sieťami budú tiež zlepšený.
Hong Kong Approves MTRC And KCRC Merger
HONG Kong's Mass Transit Railway Corporation (MTRC) and Kowloon-Canton Railway Corporation (KCRC) are to merge in preparation for eventual integration with mainland China's railways. Under the terms of a memorandum of understanding signed last month, MTR will pay $HK 4.25 billion ($US 547 million) for a 50-year service concession and rail assets from KCRC, with another $HK 7.79 billion for a property package. Over the life of the concession, MTRC will offer KCRC a fixed annual payment of $HK 750 million, plus an annual variable payment based on revenues generated from KCRC rail and rail-related operations. The merged company will be responsible for operation and maintenance of KCRC's transport business, and must fund all operating capital expenditure during the concession. KCRC's existing debt obligations will remain with the company. The property aspect of the deal means MTRC will gain property development rights along East Rail, Ma On Shan Rail, Light Rail, and the Kowloon southern link, as well as investment properties related to East Rail and Light Rail currently held by KCRC, and KCRC's existing and future property development rights. Many fares are set to fall, with the second boarding charge for passengers interchanging between the two networks abolished. It is claimed these reductions will be funded by what MTRC calls "merger synergies". Interchanges between MTRC and KCRC networks will also be improved.
Hong Kong Approves MTRC And KCRC Merger
HONG Kong's Mass Transit Railway Corporation (MTRC) and Kowloon-Canton Railway Corporation (KCRC) are to merge in preparation for eventual integration with mainland China's railways. Under the terms of a memorandum of understanding signed last month, MTR will pay $HK 4.25 billion ($US 547 million) for a 50-year service concession and rail assets from KCRC, with another $HK 7.79 billion for a property package. Over the life of the concession, MTRC will offer KCRC a fixed annual payment of $HK 750 million, plus an annual variable payment based on revenues generated from KCRC rail and rail-related operations. The merged company will be responsible for operation and maintenance of KCRC's transport business, and must fund all operating capital expenditure during the concession. KCRC's existing debt obligations will remain with the company. The property aspect of the deal means MTRC will gain property development rights along East Rail, Ma On Shan Rail, Light Rail, and the Kowloon southern link, as well as investment properties related to East Rail and Light Rail currently held by KCRC, and KCRC's existing and future property development rights. Many fares are set to fall, with the second boarding charge for passengers interchanging between the two networks abolished. It is claimed these reductions will be funded by what MTRC calls "merger synergies". Interchanges between MTRC and KCRC networks will also be improved.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/71449/
http://www.railwaygazette.com/ 01 April 2006 - LAST MONTH we reported extensively on China's technology transfer deals which have given the country's railway industry expertise in heavy haul and high speed EMU technology. So we were not unduly surprised to learn that Minister of Railways Liu Zhijun had said on March 9 that foreign technology was not needed for the Beijing - Shanghai high speed line.
The 1337 km project has tantalised suppliers of high speed trains and associated E&M equipment for more than a decade. Now that the line has been given official 'priority' status in the 2006-10 expansion plan (RG 3.06 p119), with approval from the State Council following on March 13, action looks imminent - some reports suggest that work could start before the end of this year.
Liu Zhijun's statement, as reported in China Daily, said that 'we are confident and capable of completing the railway through the efforts of our engineers and technicians'. He added that Chinese Railways would nonetheless need to 'assimilate some elements', a phrase that is open to interpretation. Share prices among potential bidders fluttered at the news, but some observers took the comments to be a response to a high-level political call for China to remain economically independent.
In fact, it appears that there is official acknowledgement of the need for foreign involvement in the Beijing - Shanghai line. When the State Council stamped its seal on the scheme on March 13, it said that the project would attract 'private, public and foreign investment'.
Commenting on March 10, Alstom Transport President Philippe Mellier said that as far as he knew the Chinese did not yet have the know-how to build and operate trains able to run at 300 km/h - although this will change once the Siemens technology transfer deal for CRH3 trainsets is up and running (RG 12.05 p749). He also pointed out that the scale of the Chinese Railways expansion and development programme means that negotiating separate deals each time new trains are required would be impossible, making technology transfer essential.
More controversial is a Chinese claim to possess the technology for building a 170 km maglev line from Shanghai to Hangzhou, another scheme now enjoying high-level support. The Chinese were testing their own maglev vehicle as long ago as 1998, since when they will have gained a great deal of practical experience with the 31 km Transrapid link to Pudong Airport. This has no doubt fuelled local ambitions, but the announcement may simply be a negotiating ploy aimed at Transrapid's German suppliers.
* Jaakko P”yry Group has been awarded a contract worth €2·6m to help supervise construction of the 450 km high speed line from Zhengzhou to Xi'an. Working with the China Academy of Railway Sciences and local consultants, Jaakko P”yry will complete the job in 2009, with the line opening a year later.
The 1337 km project has tantalised suppliers of high speed trains and associated E&M equipment for more than a decade. Now that the line has been given official 'priority' status in the 2006-10 expansion plan (RG 3.06 p119), with approval from the State Council following on March 13, action looks imminent - some reports suggest that work could start before the end of this year.
Liu Zhijun's statement, as reported in China Daily, said that 'we are confident and capable of completing the railway through the efforts of our engineers and technicians'. He added that Chinese Railways would nonetheless need to 'assimilate some elements', a phrase that is open to interpretation. Share prices among potential bidders fluttered at the news, but some observers took the comments to be a response to a high-level political call for China to remain economically independent.
In fact, it appears that there is official acknowledgement of the need for foreign involvement in the Beijing - Shanghai line. When the State Council stamped its seal on the scheme on March 13, it said that the project would attract 'private, public and foreign investment'.
Commenting on March 10, Alstom Transport President Philippe Mellier said that as far as he knew the Chinese did not yet have the know-how to build and operate trains able to run at 300 km/h - although this will change once the Siemens technology transfer deal for CRH3 trainsets is up and running (RG 12.05 p749). He also pointed out that the scale of the Chinese Railways expansion and development programme means that negotiating separate deals each time new trains are required would be impossible, making technology transfer essential.
More controversial is a Chinese claim to possess the technology for building a 170 km maglev line from Shanghai to Hangzhou, another scheme now enjoying high-level support. The Chinese were testing their own maglev vehicle as long ago as 1998, since when they will have gained a great deal of practical experience with the 31 km Transrapid link to Pudong Airport. This has no doubt fuelled local ambitions, but the announcement may simply be a negotiating ploy aimed at Transrapid's German suppliers.
* Jaakko P”yry Group has been awarded a contract worth €2·6m to help supervise construction of the 450 km high speed line from Zhengzhou to Xi'an. Working with the China Academy of Railway Sciences and local consultants, Jaakko P”yry will complete the job in 2009, with the line opening a year later.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/68094/
http://www.railwaygazette.com/ 01 April 2006 - WORK BEGAN on February 24 on the construction of the 975 km Taiyuan - Zhongwei line in northern China.
Due for completion by 2010 at a cost of 30bn yuan, the line will shorten the route from Beijing to Zhongwei, the capital of the Ningxia region (RG 8.05 p479). It will also relieve the Longhai line between Lianyungan and Lanzhou, which is swamped with traffic to and from Urumqi and the Alatau Pass gateway to Kazakhstan.
Partially double-track, the new line is designed to handle up to 60 million tonnes of freight per year, with much of it destined for the port of Qingdao. The route will also carry up to 40 passenger trains per day.
Due for completion by 2010 at a cost of 30bn yuan, the line will shorten the route from Beijing to Zhongwei, the capital of the Ningxia region (RG 8.05 p479). It will also relieve the Longhai line between Lianyungan and Lanzhou, which is swamped with traffic to and from Urumqi and the Alatau Pass gateway to Kazakhstan.
Partially double-track, the new line is designed to handle up to 60 million tonnes of freight per year, with much of it destined for the port of Qingdao. The route will also carry up to 40 passenger trains per day.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/68088/
Neazbudni, ze dole maju len centrálne (a pomerne volne) centrálne spriahadlo, ktore vobec nezarucuju chod plynulý supravy. Jazda vo vlakoch bez hornej vyztuhy je dost neprijemná - asi taká ako u nás jazda a nakladnom bvlaku kde nie su napnuté srobovky.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/67109/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/66851/
Fotoreportaz z cesty rakuskeho cestovatela Hellmutha Uttenhalera do CLDR. Okrem ineho nafotena najvacsia osobna stanica na svete Beijing West, Shainghai a Urumqui a taktiez prve fotografie Shanghajskeho maglevu. Taktiez nafotena vystavba vysokorychlostnej trate Beijing-Urmuqui a taktiez elektrifikacia a zdvojkolajnenie starej trate Beijing-Urumqui. Pekny zazitok!
http://www.railfaneurope.net/pix/new/03_mar18-cn1/pix.html
http://www.railfaneurope.net/pix/new/03_mar18-cn2/pix.html
http://www.railfaneurope.net/pix/new/03_mar18-cn3/pix.html
http://www.railfaneurope.net/pix/new/03_mar18-cn4/pix.html
http://www.railfaneurope.net/pix/new/03_mar18-cn5/pix.html
http://www.railfaneurope.net/pix/new/03_mar18-cn6/pix.html
http://www.railfaneurope.net/pix/new/03_mar18-cn1/pix.html
http://www.railfaneurope.net/pix/new/03_mar18-cn2/pix.html
http://www.railfaneurope.net/pix/new/03_mar18-cn3/pix.html
http://www.railfaneurope.net/pix/new/03_mar18-cn4/pix.html
http://www.railfaneurope.net/pix/new/03_mar18-cn5/pix.html
http://www.railfaneurope.net/pix/new/03_mar18-cn6/pix.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/64800/
Čína včera schválila plán výstavby nové železniční tratě na principu magnetického polštáře. Dráha povede ze Šanghaje do Chang-čou.
Počítá se i s výstavbou druhé tratě z Pekingu do Šanghaje, ta ale bude na běžném kolejovém principu. Informovala o tom agentura Nová Čína.
Oba projekty si vyžádají značné finanční náklady a na rozhodnutí o zahájení výstavby čekaly především zahraniční firmy. Ty budou dodávat díly, agentura ale jejich jména neuvedla.
Magnetická trať z komerčního centra Šanghaje do Chang-čou bude dlouhá zhruba 175 kilometrů a měla by být hotova do roku 2010.
Náklady na její výstavbu by se měly pohybovat kolem 35 miliard jüanů (asi 104 miliardy korun). Prozatím jediná komerčně využívaná železniční trať na principu magnetického polštáře jezdí rovněž v Šanghaji a spojuje její finanční centrum s jedním z letišť. K výstavbě této dráhy byla využita německá technologie.
Technologie magnetické levitace obecně využívá silných magnetů, které vlak nadzdvihnou a umožní jeho pohyb těsně nad dráhou. Vlak dokáže jet rychlostí až 430 kilometrů v hodině.
Druhá trať, z Pekingu do Šanghaje, bude podle státní plánovací komise dlouhá 1320 kilometrů a vysokorychlostní vlak, který po ní bude jezdit, vyvine rychlost až 350 kilometrů v hodině.
Technologii k výstavbě vysokorychlostní tratě se Číně snaží nabídnout Německo, Japonsko a Francie. Japonci Číně nabízejí, aby využívala jejich technologii, která zajišťuje provoz vlaků šinkansen. Podobně Francie má zájem uplatnit se v Číně se svou technologií TGV.
Čína dává přednost své vlastní technologii, která se ale v mnoha ohledech opírá o technologii využívanou v zahraničí. Plán předpokládá, že na financování výstavby vysokorychlostní tratě se budou podílet domácí i zahraniční investoři, podotýká agentura AP.
Podle dřívějších odhadů by vysokorychlostní trať měla pomoci výrazně zkrátit dobu cestování mezi Pekingem a Šanghají. V současné době je nutné na překonání této vzdálenosti vlakem počítat asi se 13 hodinami, ale díky vysokorychlostní trati se tato doba zkrátí asi na pět hodin.
(Právo)
Počítá se i s výstavbou druhé tratě z Pekingu do Šanghaje, ta ale bude na běžném kolejovém principu. Informovala o tom agentura Nová Čína.
Oba projekty si vyžádají značné finanční náklady a na rozhodnutí o zahájení výstavby čekaly především zahraniční firmy. Ty budou dodávat díly, agentura ale jejich jména neuvedla.
Magnetická trať z komerčního centra Šanghaje do Chang-čou bude dlouhá zhruba 175 kilometrů a měla by být hotova do roku 2010.
Náklady na její výstavbu by se měly pohybovat kolem 35 miliard jüanů (asi 104 miliardy korun). Prozatím jediná komerčně využívaná železniční trať na principu magnetického polštáře jezdí rovněž v Šanghaji a spojuje její finanční centrum s jedním z letišť. K výstavbě této dráhy byla využita německá technologie.
Technologie magnetické levitace obecně využívá silných magnetů, které vlak nadzdvihnou a umožní jeho pohyb těsně nad dráhou. Vlak dokáže jet rychlostí až 430 kilometrů v hodině.
Druhá trať, z Pekingu do Šanghaje, bude podle státní plánovací komise dlouhá 1320 kilometrů a vysokorychlostní vlak, který po ní bude jezdit, vyvine rychlost až 350 kilometrů v hodině.
Technologii k výstavbě vysokorychlostní tratě se Číně snaží nabídnout Německo, Japonsko a Francie. Japonci Číně nabízejí, aby využívala jejich technologii, která zajišťuje provoz vlaků šinkansen. Podobně Francie má zájem uplatnit se v Číně se svou technologií TGV.
Čína dává přednost své vlastní technologii, která se ale v mnoha ohledech opírá o technologii využívanou v zahraničí. Plán předpokládá, že na financování výstavby vysokorychlostní tratě se budou podílet domácí i zahraniční investoři, podotýká agentura AP.
Podle dřívějších odhadů by vysokorychlostní trať měla pomoci výrazně zkrátit dobu cestování mezi Pekingem a Šanghají. V současné době je nutné na překonání této vzdálenosti vlakem počítat asi se 13 hodinami, ale díky vysokorychlostní trati se tato doba zkrátí asi na pět hodin.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/63831/
Keď sú traja na mašine, to môže byť, pán majster, pomocník a vlakvedúci. Alebo dvaja páni majstri, kandidát, alebo pán majster, pomocník a kandidát. Ale keď u nás chodili pomocníci, tak valvedúcehp zvykli poslať na zadné stanovište, aby nezavadzal. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/62562/
Informacie o trati do Lhasy:
Nemecky: http://www.rmhb.com.cn/chpic/htdocs/rmhb/german/200602/2-1.htm
Anglicky: http://www.rmhb.com.cn/chpic/htdocs/English/content/english/200602/2-1.htm
Francuzsky: http://www.rmhb.com.cn/chpic/htdocs/france/200602/news/2-1.htm
Nemecky: http://www.rmhb.com.cn/chpic/htdocs/rmhb/german/200602/2-1.htm
Anglicky: http://www.rmhb.com.cn/chpic/htdocs/English/content/english/200602/2-1.htm
Francuzsky: http://www.rmhb.com.cn/chpic/htdocs/france/200602/news/2-1.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/62525/
Este jedna korekcia priamo zo Sanghaju. Dnes stoji listok z letiska do mesta (7 minut) v prepocte 8 USD a vlak ide cca 1 minutu rychlostou nad 300 km/h.