Důvěrně známé a přece letos jiné „Nábřeží paromilů“

» Návrat

Pridané: 29.8.2018 8:00
Autor: PhDr. Zbyněk Zlinský, nick: » Zbyněk

Důvěrně známé a přece letos jiné „Nábřeží paromilů“ Tradiční, letos už 16. setkání příznivců parních strojů a jiných mechanických pozůstatků technické minulosti se na Smetanově a Eliščině nábřeží v Hradci Králové i na Labi mezi nimi odehrálo v sobotu 25.8.2018. Přineslo něco novinek, z nichž však jen některé vnímalo přítomné, nikoliv přehnaně početné, obecenstvo kladně. Atmosféra akce byla trochu komornější, přesto však skvělá..

 

 

 

K tomu nepochybně přispělo i nečekaně příznivé počasí. Proč nečekaně, když byly celé příchozí měsíce neustále prozářeny sluncem a navíc je Nábřeží paromilů tradiční meteorologickou pohodou proslulé? Mediální rosničky totiž dlouhodobě věštily právě na 25. srpna dramatický zlom, náhlý konec letošního teplého a suchého léta a ani krátkodobá předpověď nebyla slibná, Nicméně příroda tentokrát nebyla poslušna úřední zvěsti hydrometeorologického ústavu a zachovala si přízeň párymilovného občanstva. Ačkoliv tomuto rezultátu ranní pohled na spíš zachmuřenou oblohu nad východočeskou metropolí v zásadě ani trochu nenasvědčoval.


Ranní nebe nad Smetanovým nábřežím dávalo rosničkám zapravdu
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Na místo dění jsem se vydal, jak je mým letitým zvykem, s takovým časovým předstihem, abych je zastihl ještě ve stádiu příprav. Tentokrát už sám a po svých, ne jako loni, kdy mne tam musel dopravit přítel Karel na invalidním vozíku. To vozidlo jsem rád nahradil francouzskou holí, ale bohužel jsem musel oželet i kamaráda, který se z vážných rodinných důvodů po letech poprvé zúčastnit nemohl. Po pořízení několika úvodních snímků z Tyršova mostu jsem se, jako obvykle, zastavil u stánku pořadatele akce pro volnou vstupenku coby odměnu za zveřejnění pozvánky i zálohu na tuto reportáž, a neprodleně začal dokumentovat okolní dění.


Registrace vystavovatelů v „recepci“ © PhDr. Zbyněk Zlinský

A hned vedle „recepce“ jsem zaznamenal dva pozitivní jevy. Nejprve stánek jaroměřských muzejníků, kteří se po letech vrátili, aby jako jediní na akci reprezentovali skutečnou železnici. A hned vedle expozici firmy Merkur Toys s.r.o., v níž letos, na rozdíl od loňska, nechyběla železnice modelová. A pak jsem (i při svém odnedávna silně oslabeném zraku) nemohl přehlédnout třetí letošní pozitivum, jaké loni také chybělo, parní válec, právě dovezený zřejmě ze Žamberka. Až posléze jsem zjistil, že jde o jediný uchovaný stroj Škoda PV15, vyrobený v Hradci Králové roku 1925, Nebyla to jeho nábřežní premiéra – tu si odbyl v roce 2011, krátce po své renovaci.


Historický parní válec Škoda PV15 na moderním podvalníku © PhDr. Zbyněk Zlinský

V každém případě můj vstup do paromilného areálu byl slibný, avšak moje další zjištění už tak pozitivní nebyla. Na „hlavní třídě“ chyběly další obvyklé pohyblivé exponáty a procházka po náplavce ukázala pokračující skomírání sekce modelů. U těch opravdu nečetných stánků jsem mohl jen smutně vzpomínat na doby, kdy se do vymezeného prostoru všichni vystavovatelé ani nevešli a návštěvníkům se předváděly rozmanité modely nejen pohyblivé, ale také samohybné či plující. To všechno odnesl čas. Po návratu na „hauptštráse“ jsem narazil na motocykl San Sou Pap JAP 350 z roku 1927, který se později přemístil do centra přilehlého parku.


Motocykly Ariel 550 SV (1929) a San Sou Pap JAP 350 (1927) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Tam byl spolu s další motorkou jediným zástupcem silničních veteránů. Ano, čtete dobře – letos se Nábřeží paromilů neslo v duchu „Dne bez aut“, poprvé co pamatuji. Nebyl v tom ani tak záměr pořadatelů, jako spíš souběžně organizovaný sraz autoveteránů na Správčickém písníku, který zřejmě tradiční i potenciální vystavovatele v tomto oboru odlákal. Bohužel chyběla také v posledních ročnících obvyklá autíčka parní. Zato se v areálu pohybovala skupina dobově oděných a historickými šlapacími aparáty vybavených velocipedistů, takže to vše vyznělo tak nějak ekologicky. I když jsem se pohyboval leckde, nepouštěl jsem ze zřetele parní válec.


Sofistikované, ale zdlouhavé skládání parního válce © PhDr. Zbyněk Zlinský

Jeho skládání z podvalníku trvalo nějak nezvykle dlouho. Příčinou byl kupodivu zvolený moderní technologický postup. V předchozích letech parní válec přivezli pomocí běžných vozidel buď zatopený, nebo jej uvedli do provozního stavu na podvalníku, z něhož pak sjel vlastní silou. Tentokrát jej dopravila hypermoderní souprava s mechanickou rukou a měnitelnou výškou podvalníku, což spolu s dálkovým ovládáním mělo proces usnadnit a urychlit. Ale opak byl pravdou. Vykládací aktivity, založené na postrkování válce pomocí mechanické ruky, na níž byla přední část kolosu zavěšena, byly zahájeny před 8:55 a ukončeny v 9:34 hod,


Konečně dole! © PhDr. Zbyněk Zlinský

Poté bylo třeba vyrobit páru, přičemž dřevo na zátop bylo získáno použitím hrubé síly a kladiva ze zánovní europalety. Než se voda začala vařit, měl jsem dostatek času na sledování jiných věcí. Třeba dění na Dětské železnici, jejíž kolejiště bylo na výjezdu z nádraží zdvoukolejněno, což významně přispělo ke zrychlení provozu. Po trati se pohybovaly nejen známé stroje a soupravy, ale také jedna zajímavá lokomotiva zbrusu nová. Neopomněl jsem nahlédnout ani do sekce gastronomické, v níž se ukrýval také „nenápadný“ stánek vládnoucí strany. Zda nabízel koblihy zdarma, to jsem nezkoumal. Zajímaly mne jevy zcela jiné.


Replika elektromobilu „Dora“ © PhDr. Zbyněk Zlinský

Zastihl jsem vykládání nikdy nechybějících páně Pavelkových replik silničních klenotů, nahlédl do přístavu Hradecké paroplavební společnosti a u pódia vyčkával slavnostního zahájení, které mělo tradičně propuknout úderem hodiny desáté. Jenže, rovněž tradičně, nepropuklo. Tentokrát nebylo důvodem udržení čekání na některou z významných osobností, ale na to, až zvukař dixie-bandu Zelená sedma vyřeší jakýsi problém a odjede s dodávkou, která místo slavnostního děje zastiňovala zrakům potenciálního obecenstva, jehož se pak zřetelně nedostávalo. Ale i proto, že letos chyběla obvyklá asistence nějakého dýmajícího exponátu v roli lákadla. ,


Začínáme tradičně se zpožděním asi deseti minut © PhDr. Zbyněk Zlinský

Po úvodních slovech moderátorka předala mikrofon předsedovi pořadatelské organizace Ladislavu Šedivému a pak přišli na řadu zástupci složek patronátních. Z krajského úřadu se nedostavil nikdo a nebyl přítomen ani primátor města. Ten však místo sebe poslal (volby se blíží) dva své náměstky: První promluvil PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D., náměstek primátora pro oblast rozvoje města a po něm Ing. Anna Maclová, náměstkyně primátora pro oblast sociálních věcí, zdravotnictví, kultury a cestovního ruchu. Květnaté projevy pak věcně doplnil vůdčí duch paromilného nábřeží a lodní kapitán Ing. Jiří Stránský, jemuž by nikdo nehádal jeho 85 let.


Ing. Stránský a jeho služební vozidlo v pozadí © PhDr. Zbyněk Zlinský

Po ukončení oficialit jsem se vydal k trati Dětské železnice, zkontroloval stav parního válce a vydal se na prohlídku sekce stabilních motorů, kterou jinak zanedbávám, protože to není můj šálek čaje. Přesto jsem se tam potěšil, protože jsem zjistil, že tento výstavní segment ani zájem o něj rozhodně neskomírá. Pak jsem si chvíli odpočinul na někdejším kotvišti už před lety do šrotu poslaného hradeckého botelu a vrátil se na „hlavní třídu“. Tam mne u „recepce“ zaujal valný shluk obecenstva. Důvodem toho úkazu byla trojice historických motocyklů s postranním vozíkem viditelně britského původu, jejichž identifikaci ponechám znalejším čtenářům.


Sajdkárové pozdvižení u recepce © PhDr. Zbyněk Zlinský

Motocykly posléze zaujaly vykázané postavení v parku, kam jsem je následoval a tím se dostal opět k dokumentaci maloželezničního provozu. A poté jsem se nachomýtl k mnohými očekávanému okamžiku, kdy se největší exponát akce dal do pohybu. Činil tak velice rozvážným tempem, takže ani hendikepovaný reportér mého typu neměl potíže jej sledovat a případně i předcházet. Očekával jsem, že se parní válec před koncem vyhrazeného areálu u sekce stabilních motorů otočí, ale neučinil tak. Pokračoval skrze otevřenou zábranu dál a od konce oné sekce pak couval až na místo svého startu. Zda se tak dálo z důvodů bezpečnostních či technických, nevím.


Parní válec se couváním vrací na své místo © PhDr. Zbyněk Zlinský

Po procházce s parním válcem jsem se vydal znovu na náplavku, do sekce modelů. Hned na jejím začátku jsem narazil na „pracyklistu“, uživatele dávné původní draisiny, tedy spíš její repliky. Nebyl to ovšem vystavovatel, ale návštěvník. Prošel jsem náplavkou pod Tyršovým mostem a po chvíli oddechu na Tylově nábřeží se přesunul na nábřeží Eliščino, do sekce historické hasičské techniky, kterou jsem roku loňského coby vozíčkář opominul. Letos jsem ji zastihl opět v rozkvětu, včetně několika premiérových exponátů. Prvním z nich byla parní stříkačka SDH Kvítkovice z roku 1907, která má svou vlastní internetovou stránku, kde se o ní můžete dovědět více..


Parní stříkačka SDH Kvítkovice © PhDr. Zbyněk Zlinský

Obdobný zdroj poskytuje informace o podobném aparátu, o něco mladším a od jiného výrobce, patřící SDH Bořitov, který měl na paromilném nábřeží také svou premiéru. A stejně tomu bylo i v případě stříkačky pro změnu motorové a „autospřežné“ SDH Sloupno z roku 1928, o níž se však na sborovém webu nic nepíše..Součástí hasičské expozice bývala i ukázka soudobé techniky hradeckých profesionálů, ale letos tam bylo jen tak běžně zaparkované už z minulosti známé vozidlo CAS 30/9000/540 - S 3 VH. U něj jsem se s hasičskou sekcí i celým letošním Nábřežím paromilů rozloučil a vydal se pomalu na zastávku autobusu MHD, který by mne odvezl k domovu.


„Neexponát“ krajského HZS © PhDr. Zbyněk Zlinský

Cestou na autobus jsem narazil na ještě jedno soudobé hasičské vozidlo a pak na stylového cyklozmrzlináře. A náhodou odhalil, že jsem se ve své pozvánce nechtěně dopustil podvodu na potenciálních zájemcích o jízdu turistickým vláčkem. Vlastně tak učinil jeho provozovatel, když jej proti původním dispozicím toho dne stáhl z pravidelného provozu, jak jsem se dočetl na označníku zastávky u muzea. Vracel jsem se však domů spokojen, hlavně s tím, že jsem akci zvládl i přes momentální bídný stav svého zrakového aparátu. Zároveň se omlouvám každému známému, jehož jsem potkal a zdánlivě „zasklil“. A všem pak za případné překlepy v tomto textu.


Mohutný ruch na maličkém nádraží © PhDr. Zbyněk Zlinský

Prameny a odkazy:

  1. Nábřeží paromilů
  2. Dětská železnice
  3. Hradecká paroplavební společnost
  4. Hradec Králové – oficiální stránky města
  5. Královéhradecký kraj – oficiální stránky
  6. Královéhradecká nábřeží, Hradec Králové - přehled akcí na nábřežích
  7. Hradec Králové - Smetanovo nábřeží – turistická informace
  8. Hradec Králové - Eliščino nábřeží – turistická informace
  9. zdroje uvedené pod odkazy v textu

Úvodní snímek: Parní válec Škoda PV15 v pohybu © PhDr. Zbyněk Zlinský

PhDr. Zbyněk Zlinský


Galéria k článku

Počet: 270     Stránky: / 9        

Foto 25.08.2018 - Hradec Králové, Tyršův most: pokladně ...

Foto 25.08.2018 - Hradec Králové, Tyršův most: sekce ha ...

Foto 25.08.2018 - Hradec Králové, Tyršův most: sekce ha ...

Foto 25.08.2018 - Hradec Králové, Tyršův most: přípravy ...

Foto 25.08.2018 - Hradec Králové, Tyršův most: sekce mo ...

Foto 25.08.2018 - Hradec Králové, Tyršův most: pokladna ...

Foto 25.08.2018 - Hradec Králové, Smetanovo nábř.: ''ha ...

Foto 25.08.2018 - Hradec Králové, Smetanovo nábř.: regi ...

Foto 25.08.2018 - Hradec Králové, Smetanovo nábř.: na a ...
nasledujúce obrázky »




Súvisiace odkazy

Diskusia

Pozn.: Názory diskutujúcich sa nemusia zhodovať s názormi VLAKY.NET.

Ak chceš pridať diskusný príspevok, musíš byť prihlásený.

» Pridaj diskusný príspevok s obrázkom

Príspevky: 6         Výpis:    
» karel.f Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 8 597 30.8.2018 7:58
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Důvěrně známé a přece letos jiné „Nábřeží paromilů“

Zbyňku od soboty jezdíš za pár kaček tak to určitě něco podnikneme. Více jezdit méně chodit.

» Zbyněk Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
ČLEN REDAKCIE
Príspevky: 43 071 30.8.2018 7:48
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Už mě ty dálky moc nelákají ...

Přesto doufám, že se s Tebou ještě někdy vlakem svezu. K tomu mne napadá, že já sám jsem vlakem jel naposledy 1. prosince 2016, na tiskovou konferenci k novému jízdnímu řádu v Ústí nad Labem. A vubec mne tehdy nenapadlo, že mne čeká od tohoto způsobu dopravy tak dlouhá "zdravotní dovolená".

» karel.f Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 8 597 30.8.2018 7:30
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Důvěrně známé a přece letos jiné „Nábřeží paromilů“

Já letos vynechal spoustu akcí. Mimo jiné ani Den železnice Humenné a ani Den železnice České Budějovice letos nenavštívím. Taky uvažuji že ukončím mé pravidelné návštěvy Rušňoparády v Košicích. Už mě ty dálky moc nelákají a začínám se více zajímat o rodinu a vnoučata , které hooooodně rychle rostou.
Ono i ty Vlaky net se hodně změnily. Ze spousty přátel jich zde zbylo snad jen hrstka co jich napočítám na jedné ruce.
Já za posledních pár dnů se staral o synové hospodářství v době kdy on byl s rodinou na dovolené. Krmení zvěře a zalívání skleníků. Se psem jsme se spřátelili za těch pár dnů. Dvakrát jsem zašel i k trati natočit pár vlaků. Mimo jiné se mě podařilo natočit i převoz hybridní jednotky Stadler při převozu z Polska na náš zkušební okruh . https://www.youtube.com/watch?v=0-xSycvPqm8&t=3s

RE: Důvěrně známé a přece letos jiné „Nábřeží paromilů“ RE: Důvěrně známé a přece letos jiné „Nábřeží paromilů“ RE: Důvěrně známé a přece letos jiné „Nábřeží paromilů“

» kik Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 192 29.8.2018 19:10
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Důvěrně známé a přece letos jiné „Nábřeží paromilů“

Ano, Hradec se změnil a stále se mění... Ale je otázkou zda k lepšímu či k horšímu... Na "Paromily" už delší dobu nechodím a to obvykle proto, že máme na víkend jiné plány.
Poznámika - ten tank stál na druhé straně řeky než se odehrávají "Paromilové". A dodnes většina starších Hradečáků tomu místu neřekne jinak než "u tanku"

» Zbyněk Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
ČLEN REDAKCIE
Príspevky: 43 071 29.8.2018 11:54
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: ... zda se HK tak moc zmenil ...

Změnil se dost i od konce 70. let minulého století, kdy jsem se tu ocitl coby ekonomický migrant z Moravy. Ale v místech, kde se děj této reportáže odehrává, ani moc ne. Nejvýraznější změnou je absence pomníkového tanku Rudé armády na Eliščině nábřeží. Nikdo ho nelituje, protože byl historickým zvěrstvem. Hradec totiž nebyl vůbec osvobozen - německá armáda jej prostě v tichosti vyklidila.

» Stoupa Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 1 394 29.8.2018 11:40
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Důvěrně známé a přece letos jiné „Nábřeží paromilů“

Dekuji za reprotáz! A balhopreji k dohode s "rosnickári".

Jen ten dareba Altzheimer mi nechce odpovedet, zda se HK tak moc zmenil, nebo si to jiz nepamatuju...